ABSOLVENTI VYSOKÝCH ŠKOL NA PRACOVNÍM TRHU

Studie / Články ABSOLVENTI VYSOKÝCH ŠKOL NA PRACOVNÍM TRHU Jan Koucký, Petr Voříšek, Martin Zelenka ÚVOD Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (SVP) se dlouhodobě zabývá analýzami postavení a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu. SVP vytvořilo veřejně přístupný informační systém o zaměstnatelnosti absolventů vysokých škol od roku 2002 do současnosti, účastní se velkých mezinárodních projektů na toto téma 1 a od roku 2006 začalo zpracovávat pravidelnou výroční zprávu o postavení a uplatnění absolventů vysokých škol, kterou zveřejňuje vždy na podzim daného roku 2. Následující text vychází z těchto aktivit SVP a velice stručně shrnuje některé z výsledků se zvláštním zřetelem na situaci absolventů Univerzity Karlovy (UK) a jejích fakult. Zájemce o další a podrobnější poznatky z výzkumů uplatnění absolventů vysokých škol v ČR i v zahraničí může navštívit webové stránky SVP (svp. pedf.cuni.cz) nebo se přímo obrátit na jeho pracovníky. Stručná informace v předkládaném článku vychází především z analýz zaměstnatelnosti absolventů českých vysokých škol v letech 2003-2007 a z mezinárodního výzkumu uplatnění absolventů vysokých škol (Projekt REFLEX). V posledních letech dochází v ČR k mimořádnému růstu počtu absolventů vysokých škol 3. Zatímco v roce 2003 vysokoškolský diplom získalo přes 32 tisíc studentů, v roce 2007 jich bylo již téměř 60 tisíc. Během pouhých čtyř let se tak u nás počet absolventů takřka zdvojnásobil. Do značné míry je to způsobeno růstem počtu bakalářských diplomů. Zatímco v roce 2003 absolvovalo necelých 8,5 tisíce bakalářů, v roce 2007 to bylo již takřka 31 tisíc. Počet magistrů se přitom ve stejném období zvýšil jen asi o 4,5 tisíce na necelých 27 tisíc. Počet doktorů (absolventů doktorských programů, vedoucích k Ph.D.) se zvýšil zhruba o polovinu, na více než 2 tisíce. Výrazně ovšem roste nejen počet bakalářů, zvyšuje se také podíl těch z nich, kteří dále pokračují ve vysokoškolském (zpravidla magisterském) studiu. Zatímco v roce 2003 představovali dále studující asi 56 % bakalářů, do roku 2007 se jejich podíl zvýšil na více než 71 %. Z absolventů magisterského studia pokračuje ve studiu (většinou doktorském) stabilně zhruba každý sedmý. 1 Především jde o mezinárodní projekt REFLEX: Flexible Professional in the Knowledge Society, který byl v letech 2004-2007 realizován v patnácti evropských zemích a v Japonsku. 2 Zatím byly v letech 2006 a 2007 publikovány první dvě zprávy o postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu. Zpracovány byly v rámci projektu Studie zaměstnatelnosti absolventů vysokých škol a dotace MŠMT. Na konci roku 2008 lze očekávat zprávu třetí. 3 V této části textu jsou analyzovány údaje o počtech všech absolventů, o dále pokračujících ve studiu a o nezaměstnaných absolventech. Nezaměstnaní absolventi jsou uchazeči o práci registrovaní na úřadu práce, od nichž SVP získává údaje vždy k 30. 4. a k 30. 9. každého roku. s ohledem na konzistenci všech ukazatelů jsou i údaje o absolventech a o pokračujících ve studiu získané z celostátní matriky studentů vztahovány ke stejným obdobím. Například absolventy za rok 2007 jsou pak zcela přesně řečeno ti, kteří úspěšně vykonali poslední státní zkoušku mezi 1. 10. 2006 a 30. 9. 2007. 1

Stále větší podíl absolventů pokračujících ve studiu se pochopitelně promítá do počtu těch, kteří odcházejí ze školství a nastupují na trh práce. Jejich řady se vzhledem k dynamickému vývoji celkového počtu absolventů stále zvyšují, ale dynamika růstu zdaleka není taková jako u všech absolventů vysokých škol. Je však zřejmé, že prodlužování studia vbrzku narazí na přirozená omezení a podíl absolventů hledajících práci se pak bude rychle zvyšovat. V posledních letech opouští školství každým rokem zhruba 95 100 tisíc absolventů různých stupňů škol. Stále větší podíl přitom připadá na absolventy vysokých škol. Zatímco v roce 2003 činil o něco málo více než 23 % (z toho necelá 3 % byli absolventi bakalářského studia, necelých 19 % absolventi magisterského studia a necelá 2 % absolventi doktorského studia), v roce 2007 se zvýšil na téměř 30 % (více než 6 % s bakalářským titulem, skoro 22 % s magisterským a 2 % s doktorským). Roste totiž samozřejmě i podíl středoškoláků, kteří ze školství neodcházejí, neboť pokračují právě ve vysokoškolském studiu (v roce 2003 jich byla asi polovina, v roce 2007 již skoro dvě třetiny). Podrobnější pohled na Univerzitu Karlovu (UK) ukazuje, že její podíl na všech absolventech v ČR se snížil. v roce 2003 měla necelých 5 tisíc absolventů (z toho 17 % bakalářů, 75 % magistrů a 8 % doktorů) a v roce 2007 již téměř 6 700 absolventů (z toho 32 % bakalářů, 59 % magistrů a 9 % doktorů). Na UK přitom jen mírně vzrostl počet absolventů, kteří dále pokračují ve studiu (z 25 % na 29 %), zejména díky růstu podílu bakalářů, kteří dále studují (z 53 % na 65 %). ZAMĚSTNATELNOST ABSOLVENTŮ SE ZLEPŠUJE Pro analýzu vývoje zaměstnatelnosti absolventů vysokých škol na trhu práce a pro srovnávání situace na jednotlivých školách a fakultách používá SVP speciální míru nezaměstnanosti (důvodem je dostupnost dat v potřebné struktuře), kdy je počet nezaměstnaných absolventů vztahován ke všem absolventům, kteří již nepokračují ve studiu (tedy včetně tzv. neaktivních). v úvahu se přitom berou pouze absolventi, kteří získali diplom v období půl roku až jeden rok před datem zjišťování, a ze dvou údajů o nezaměstnanosti (k 30. 4. a k 30. 9.) se pak zjišťuje celoroční průměr. Do počtu nezaměstnaných tedy nejsou započítáváni absolventi, kteří ukončili studium před méně než půl rokem, protože jejich postavení na trhu práce se v tomto období teprve stabilizuje (tím se vylučuje vliv tzv. frikční nezaměstnanosti). Úspěšnost absolventů vysokých škol v České republice se v posledních několika málo letech zlepšuje, a o i navzdory rostoucímu počtu mladých vysokoškoláků, kteří ze škol vycházejí. v roce 2003 se na trhu práce objevilo necelých 23 tisíc nových absolventů a míra jejich nezaměstnanosti činila takřka 8,5 %, v roce 2007 jich bylo již více než 34 tisíc, ale míra nezaměstnanosti klesla na necelá 3 %. Není to ovšem způsobeno jen zlepšováním zaměstnatelnosti absolventů vysokých škol, největší vliv hraje výrazně se snižující celková míra nezaměstnanosti na českém trhu práce. Podle ČSÚ dosahovala míra nezaměstnanosti v roce 2003 v průměru 7,8 %, zatímco v roce 2007 již jen 5,3 %. Míra nezaměstnanosti absolventů vysokých škol však klesala přece jen rychleji a jejich postavení vůči celé pracovní síle i vůči absolventům jiných stupňů škol se tedy dále zlepšuje. Jinou otázkou ovšem je, jak kvalifikačně náročná pracovní místa absolventi vysokých škol obsazují, zda nejsou nuceni přecházet na místa, která nevyžadují vysokoškolské vzdělání. SVP proto také analyzovalo změny v kvalifikační náročnosti pracovních míst vysokoškoláků. Výsledky ukazují, že vzhledem k příznivému ekonomickému vývoji v ČR, dynamice na trhu práce a vytváření značného počtu nových pracovních míst k tomu zatím nedochází. Absolventi vysokých škol v roce 2007 pracovali v průměru na přibližně stejně kvalifikačně náročných pracovních místech jako absolventi v roce 2003. Nesnižuje se však pouze míra nezaměstnanosti všech absolventů vysokých škol jako celku, ale mezi veřejnými vysokými školami neexistuje ani jedna, u níž by během posledních čtyř let (2003-2007) neklesla 4. K největšímu snížení míry nezaměstnanosti absolventů došlo u pražské VŠCHT a brněnského VUT. Jen opravdu nepatrný pokles nastal pouze u VFU v Brně. 4 Analýza (stejně jako graf) nezahrnuje 4 veřejné vysoké školy uměleckého zaměření, které mají poměrně malé počty absolventů. 2

Graf č. 1 UK, jejíž absolventi vykazují v současné době druhou nejnižší nezaměstnanost (hned za VŠCHT), zaznamenala průměrný pokles míry nezaměstnanosti. Zajímavé je však také se podívat, jak se tyto rozdíly mezi všemi školami a fakultami v čase proměňují. Čtyři pětiny ze všech českých (veřejných i soukromých) vysokých škol a fakult mají míru nezaměstnanosti absolventů mezi 0,5 % a 6,9 %. V posledních letech se v souladu s celkovým poklesem míry nezaměstnanosti snižují i obě uvedené hranice uvedeného (decilového) rozpětí, o něco rychleji však ta dolní, a rozdíly mezi nejlepšími a nejhoršími školami (z hlediska zaměstnatelnosti absolventů) se proto spíše prohlubují. A CO ABSOLVENTI FAKULT UK? V úrovni zaměstnatelnosti svých absolventů se řada fakult Univerzity Karlovy v Praze umisťuje na předních místech v České republice, stejně jako celá UK. Je však třeba připomenout, že to není dáno jen kvalitou a relevancí poskytovaného vzdělání, ale také tím, že na UK přicházejí nejlepší středoškoláci a navíc její absolventi nastupují na podstatně příznivější trh práce (většinou v Praze, kde je oproti jiným regionům výrazně nižší míra nezaměstnanosti) než absolventi vysokých škol z jiných krajů. Následující konkrétní výsledky fakult jsou prezentovány podle skupin oborově příbuzných fakult, do nichž patří. V rámci UK působí řada lékařských fakult, přičemž absolventi většiny z nich se uplatňují velice dobře. Nejlépe na tom jsou 3. lékařská fakulta a Lékařská fakulta HK, které v poslední době také vykázaly největší zlepšení. Poněkud problematičtější se jeví především 2. lékařská fakulta, jejíž absolventi patří dlouhodobě k nejhůře zaměstnatelným absolventům ze všech lékařských fakult v ČR. Absolventi Právnické fakulty UK se v poslední době uplatňují v rámci všech právnických fakult v ČR vždy nejlépe. Obdobně je tomu i u Přírodovědecké fakulty a Matematicko-fyzikální fakulty v rámci přírodovědných fakult. Ve skupině filozofických, teologických a sociálních fakult 5 si dlouhodobě výborně vede Katolická teologická fakulta, ale 5 U Fakulty humanitních studií UK není údaj o míře nezaměstnanosti uveden, neboť v současné době není dostupný. 3

i Fakulta sociálních věd; naopak Husitská teologická fakulta patří k jedné z mála fakult, u níž se nezaměstnanost absolventů v posledních letech zvyšuje. V rámci pedagogických a tělovýchovných fakult mají dobrou zaměstnatelnost absolventi Pedagogické fakulty, přece jen o něco hůře na tom jsou absolventi FTVS. MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ V letech 2005 2007 se SVP PedF UK účastnilo mezinárodního projektu REFLEX zaměřeného na výzkum uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu, který proběhl pod vedením institutu ROA z Maastrichtské univerzity v 15 zemích Evropy a Japonska. v Evropě se do něj v roce 2005-2006 zapojilo přes 700 vysokých škol, jež získaly odpovědi od téměř 50 tisíc svých absolventů, kteří získali vysokoškolský diplom v letech 2000 2002. V České republice šetření proběhlo v roce 2006 a zapojilo se do něj 23 škol, 86 fakult a 7 tisíc absolventů z let 2001 2002 (z nich 798 absolvovalo na některé z deseti účastnících se fakult UK). Výsledky projektu REFLEX umožňují nejen mezinárodní srovnání uplatnění ab- Tabulka č. 1 Název instituce Absolventi v roce 2007 Míra Celkem Studující nezaměstnanosti (v %) Pořadí Vysoké školy v ČR 59 889 25 545 2,8 X UK Praha 6 659 1 940 1,3 2. z 24 Lékařské fakulty 1. lékařská fakulta 410 57 1,4 6. z 11 3. lékařská fakulta 161 34 0,0 1.-2. z 11 2. lékařská fakulta 233 50 2,4 9. z 11 Lékařská fakulta Plzeň 162 9 1,6 7. z 11 Lékařská fakulta HK 203 10 0,0 1.-2. z 11 Farmaceutická fakulta 244 35 0,6 3. z 11 Právnické fakulty Právnická fakulta 548 32 0,5 1. ze 4 Filozofické, teologické a sociální fakulty Filozofická fakulta 1 040 193 1,3 4. ze 13 Fakulta sociálních věd 537 312 0,6 3. ze 13 Fakulta humanitních studií 301 128 Katolická teologická fakulta 87 52 0,0 1.-2. ze 13 Evangelická teologická fakulta 86 25 3,8 8. ze 13 Husitská teologická fakulta 107 41 7,4 11. ze 13 Přírodovědné Přírodovědecká fakulta 1 041 613 1,8 2. z 8 Matematicko-fyzikální fakulta 525 206 0,7 1. z 8 Pedagogické a tělovýchovné Pedagogická fakulta 558 50 1,2 3. z 11 Fakulta tělesné výchovy a sportu 416 93 2,0 7. z 11 4

solventů, ale umožňují také hlubší pohled na podoby jejich uplatnění 6. Jedním z nástrojů projektu REFLEX byl rozsáhlý mezinárodní dotazník pro absolventy, zaměřený na: charakteristiky a hodnocení vysokoškolského studia a získaného vzdělání; charakteristiky a hodnocení uplatnění absolventa na trhu práce a informace o jeho zaměstnavateli (firemní kultura, postavení na trhu apod.); srovnání kompetencí absolventů získaných studiem a potřebných v zaměstnání. Z velkého množství informací (datový soubor RE- FLEX obsahuje přibližně 500 proměnných) bylo třeba vytvořit syntetické ukazatele, které postihují podstatné rysy uplatnění absolventů na pracovním trhu. Analýzy ukázaly, že lze vyčlenit dva takové hlavní ukazatele či faktory, které byly označeny jako SUC- CESS a EXCELLENCE. Ukazatel SUCCESS odráží především úroveň společenské úspěšnosti a ohodnocení absolventa na trhu práce a v zaměstnání. Proměnné obsažené v tomto ukazateli jsou mzda respondenta, spokojenost spokojenost s prací, postavení v řídící hierarchii a prestiž povolání. Subtilnější charakteristiky práce představuje ukazatel EXCELLENCE, odrážející především, jak odborně složitou a tvůrčí práci absolvent vykonává; je do něj zahrnut stupeň inovativnosti práce, potřebná délka vzdělání, požadovaná a dosažená úroveň kompetencí absolventa a socioekonomický index. Ukazatel EXCEL- LENCE tedy nevypovídá do takové míry o společensky viditelných znacích úspěchu absolventa jako SUCCESS, ale více hodnotí obsahovou a kvalifikační náročnost jeho práce. Oba ukazatele jsou normovány, takže nulová hodnota odpovídá průměru celého mezinárodního souboru. 6 Projekt REFLEX navázal především na práce profesora Ulricha Teichlera a jeho ústav INCHER na Kassel University a na první srovnávací projekt uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu ve 12 zemích CHEERS z konce 90. let, kterého se Univerzita Karlova rovněž účastnila (viz Kuchař 2000). ABSOLVENTI ČESKÝCH VYSOKÝCH ŠKOL JSOU NA TOM OPRAVDU DOBŘE V uplatnění absolventů panují mezi evropskými zeměmi značné rozdíly. Způsobeny jsou například velice různým podílem vysokoškoláků na trhu práce ve vztahu k počtu vysokoškolských pracovních míst, dynamikou ekonomického vývoje, charakteristikami fungování pracovního trhu a celkovou úrovní nezaměstnanosti, prostředím orientovaným na inovace a konkurenceschopnost, ale i všeobecným společenským klimatem. Absolventi českých vysokých škol mají přitom na trhu práce lepší uplatnění než jejich kolegové z většiny dalších evropských zemí. V průměru nejvyšší společenské úspěšnosti (SUC- CESS) se těší vysokoškolští absolventi v Estonsku a v Norsku, následováni právě absolventy z České republiky, Rakouska a Belgie. Na opačném konci se nacházejí absolventi španělští a italští, což je do značné míry způsobeno jejich zřetelně vyšší mírou nezaměstnanosti (v grafu jsou země seřazeny sestupně podle průměru obou ukazatelů). Nejvyšší úrovně obsahové a kvalifikační náročnosti práce (EXCELLENCE) dosahují absolventi vysokých škol v České republice a v Estonsku, což do jisté míry souvisí se stále se rychle měnící ekonomikou i společností. Následují absolventi rakouských univerzit, kteří mají vzhledem ke svému malému počtu na trhu práce výsadní postavení a obsazují proto nejzajímavější pracovní místa. Nejhorší uplatnění v tomto ohledu mají absolventi španělští a francouzští. Je to způsobeno také tím, že jich je na trhu práce poměrně velké množství, ekonomiky ani trhy práce přitom neprocházejí výraznějšími změnami, a jsou proto vystaveni tvrdší konkurenci v soutěži o menší počet nejžádanějších pracovních míst. Mezi úrovni uplatnění absolventů a jeho rozptylem v jednotlivých zemích existuje úzký vztah. v zemích z celkově lepším uplatněním jsou mezi absolventy také nejmenší rozdíly (Estonsko, ČR, Norsko, Belgie, Rakousko) a téměř každý absolvent má tedy možnost získat na trhu práce poměrně úspěšné a zajímavé místo. Naopak největší rozdíly mezi absolventy v jejich uplatnění jsou v zemích s celkově nejhoršími parametry uplatnění (Španělsko, Itálie a Francie). 5

Graf č. 2 Uplatnění absolventů vysokých škol v evropských zemích Projekt REFLEX 2006 ABSOLVENTI UK JSOU V ČELE Přestože se absolventi vysokých škol v České republice snáze a lépe uplatňují než absolventi ve většině jiných evropských zemí, existují mezi absolventy jednotlivých škol poměrně značné rozdíly (tak je tomu ovšem i v ostatních zemích), především v ukazateli SUCCESS. Všechny české vysoké školy jsou totiž Graf č. 3 Uplatnění absolventů vysokých škol v České republice Projekt REFLEX 2006 6

v ukazateli EXCELLENCE poměrně zřetelně nad mezinárodním průměrem, avšak ukazatel SUCCESS je daleko blíže střední (nulové) hodnotě. Výrazně nejvyšší hodnoty SUCCESS má pražské ČVUT, za kterým až s určitým odstupem následují pražská VŠE a UK. Na opačném konci jsou Ostravská univerzita, Univerzita Palackého v Olomouci a UJEP z Ústí nad Labem. Rovněž z výsledků projektu RE- FLEX je tedy zřejmé, že uplatnění absolventů je výrazně ovlivněno regionem, v němž na trh práce vstupují. v obou ukazatelích se na předních místech objevují absolventi pražských a brněnských vysokých škol, na konci naopak absolventi z regionů s horšími pracovními příležitostmi. Z hlediska EXCELLENCE drží vedoucí postavení UK a ČVUT. Bezesporu je to ovlivněno i tím, že v Praze sídlí velká část organizací, které nabízejí inovační a tvůrčí pracovní místa s nejvyšší náročností, na něž také hledají špičkové odborníky (v grafu jsou školy seřazeny sestupně podle průměru obou ukazatelů). Stejně jako ve srovnání mezi zeměmi, tak i mezi českými vysokými školami platí, že nejlépe hodnocené školy mají nejmenší rozptyl výsledků, a tedy téměř všichni jejich absolventi se dobře uplatňují, zatímco hůře hodnocené školy vykazují větší rozptyl. To ovšem zároveň znamená, že část absolventů hůře postavených škol se sice může uplatnit poměrně dobře, ale jejich další významná část není na trhu práce příliš úspěšná. Tabulka č. 2 Vysoká škola 2003 (v %) 2007 (v %) Univerzita Karlova v Praze UK 3,8 1,3 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích JU 8,8 3,5 Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem UJEP 11,0 3,7 Masarykova univerzita MU 6,7 1,8 Univerzita Palackého v Olomouci UP 6,6 3,3 Veterinární a farmaceutická univerzita Brno VFU 4,0 3,2 Ostravská univerzita v Ostravě OU 8,4 4,3 Univerzita Hradec Králové UHK 5,5 2,2 Slezská univerzita v Opavě SU 12,3 7,4 České vysoké učení technické v Praze ČVUT 7,4 1,6 Vysoká škola chemicko-technologická v Praze VŠCHT 8,7 1,2 Západočeská univerzita v Plzni ZČU 7,3 3,5 Technická univerzita v Liberci TUL 8,7 2,4 Univerzita Pardubice UPa 8,7 1,8 Vysoké učení technické v Brně VUT 15,2 2,3 Vysoká škola báňská-technická univerzita Ostrava VŠB - TU 14,5 3,8 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně UTB 14,5 3,3 Vysoká škola ekonomická v Praze VŠE 5,0 1,6 Česká zemědělská univerzita v Praze ČZU 10,4 1,8 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně MZLU 13,9 7,2 7

HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH FAKULT UK Úroveň obou ukazatelů je však ovlivněna také oborově. Nejlepší pozice na trhu práce obecně zaujímají především právníci, lékaři a technici bez ohledu na to, jakou školu absolvovali; absolventi uměleckých, humanitních a pedagogických oborů jsou na tom naopak hůře. Proto je třeba fakulty porovnávat v rámci jejich oborové skupiny. Projektu REFLEX se z UK zúčastnily fakulty, které jsou rozřazeny do tří skupin: 1) lékařské; 2) filozofické, teologické a sociální; 3) pedagogické a tělovýchovné. K ukazatelům SUCCESS a EXCELLENCE je v tabulce připojen hrubý měsíční příjem ze zaměstnání (mzda nebo plat) a také spokojenost se současným zaměstnáním (na škále 1 velmi nespokojen až 5 velmi spokojen). Na první pohled je přitom zajímavé, že rozložení spokojeností absolventů v jednotlivých skupinách fakult se nijak významně neliší. Koresponduje to s jinými závěry výzkumu, že spokojenost je podstatněji vázána na očekávání absolventů a není v příliš silném vztahu k platu/mzdě, ale spíše k inovativnosti a tvůrčí povaze práce, ke statusu profese apod. Lékařské fakulty. Mezi lékařskými fakultami si čtyři zúčastněné fakulty UK vedou velmi dobře. v ukazateli úspěšnosti SUCCESS obsazují dokonce první čtyři místa. Plat je ovlivněn více regionem než typem fakulty, který je naopak nejpodstatnější pro míru EXCELLENCE absolventů. Filozofické, teologické a sociální fakulty. V této kategorii vynikají absolventi FSV UK a FSS MU. Absolventi z brněnské FSS jsou sice poněkud spokojenější, ovšem jejich plat je významně nižší než u absolventů FSV. Zvláštní skupinou jsou absolventi teologických fakult, kteří mají z pohledu obou ukazatelů horší uplatnění a také nízké platy, přesto jsou se svým uplatněním spokojeni srovnatelně s absolventy ostatních fakult. Pedagogické a tělovýchovné fakulty. Kategorie pedagogických a tělovýchovných fakult je velmi vyrovnaná. Pražské fakulty mají opět nejvyšší hodnotu SUCCESS i EXCELLENCE. Platy jsou ve školství přirozeně poněkud nivelizované, jen ostravští a olomoučtí absolventi je mají o něco nižší. ZÁVĚRY A SHRNUTÍ Stručné shrnutí poznatků z výzkumu uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu, které provedlo Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v posledních letech, umožňuje zformulovat několik základních závěrů. Uplatnění absolventů vysokých škol a jejich postavení na trhu práce patří mezi významné ukazatele kvality a relevance vysokého školství jako celku, případně jednotlivých vysokých škol, fakult, stupňů či oborů studia apod. Podle doporučení EU i OECD (2008) se rozbory uplatnitelnosti mají stát nedílnou součástí vysokoškolské politiky a prakticky ve všech rozvinutých zemích se také v nějaké podobě realizují. V České republice se výzkumem a monitorováním uplatnění absolventů vysokých škol již několik let zabývá Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK, které vytvořilo veřejně přístupný informační systém o zaměstnatelnosti absolventů, zúčastnilo se mezinárodního projektu REFLEX a zpracovává výroční zprávy o postavení a uplatnění absolventů vysokých škol. Mezi nejdůležitější závěry uvedených aktivit patří: Uplatnění absolventů je úzce spjato s celkovým ekonomickým vývojem a situací na trhu práce každé země. Současný ekonomický růst a dynamika vzniku nových pracovních míst v ČR proto vytváří podstatný předpoklad také pro dobré uplatnění absolventů. Podstatné je rovněž jaký podíl tvoří vysokoškoláci v pracovní síle a jak silné ročníky nových absolventů na pracovní trh přicházejí. I v tomto ohledu jsou na tom současní absolventi v ČR stále ještě dobře, protože jejich větší počty do práce teprve přijdou a na trhu proto dosud nemají příliš velkou konkurenci. Absolventi českých vysokých škol mají lepší postavení i uplatnění než jejich kolegové ve většině ostatních evropských zemí. Vedle uvedených vnějších příčin k tomu nepochybně přispívá rovněž kvalita a elevance jejich vysokoškolské přípravy. 8

Velké rozdíly v uplatnění absolventů nepanují pouze mezi různými zeměmi, ale rovněž mezi absolventy jednotlivých vysokých škol. Způsobují je do jisté míry vnější vlivy, jako je například kvalita přijatých uchazečů o studium nebo situace na regionálním trhu práce, kam absolventi nastupují. Je však nepochybné, že rozdíly jsou ovlivněny také působením samotných škol. Ze všech uvedených důvodů a také vzhledem k postavení Univerzity Karlovy v Praze v českém vysokém školství je zcela přirozené, že uplatnění absolventů UK je ve srovnání s jinými školami (i zahraničními) velmi dobré, což platí i pro většinu - ale ne všechny - její fakulty. 4 KUCHAŘ, P.: Uplatnění absolventů vysokých škol. Analytická zpráva z projektu CHEERS. Univerzita Karlova, Praha 2000 5 SCHOMBURG, H. & TEICHLER, U.: Higher Education and Graduate Employment in Europe. Results from Graduates Surveys from Twelve Countries. Kluwer Academic Publishers, Dordrecht 2006 6 TEICHLER, U. (ed): Careers of University Graduates. Views and Expiriences in Comparative Perspectives. Springer-Verlag, New York 2007 RÉSUMÉ: Dnešní příznivá situace se však během několika let pravděpodobně změní, neboť dojde na jedné straně ke zpomalení ekonomického růstu a na straně druhé k přílivu silných ročníků vysokoškoláků na pracovní trh. Pravidelné a důkladné analýzy a hodnocení přechodu absolventů ze škol do práce mohou dostatečně zřetelně upozornit na možnosti vzniku nerovnovážných stavů na pracovním trhu a oslabit problémy spojené s uplatněním vysokoškoláků. A to přirozeně nejen na úrovni Univerzity Karlovy, ale celého vysokého školství v ČR. Jan Koucký, Petr Voříšek, Martin Zelenka Středisko vzdělávací politiky, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze jan.koucky@centrum.cz Literatura: 1 ALLEN, J. VAN DER VELDEN, R. (eds): Flexible Professional in the Knowledge Society: General Results of the Reflex Project. Research Centre for Education and the Labour Market, Maastricht University 2008 2 KOUCKÝ, J. MENG, Ch. VAN DER VELDEN, R.: Reflex Country Study. Research Centre for Education and the Labour Market, Maastricht University 2007 3 KOUCKÝ, J. ZELENKA, M.: Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu. 1. a 2. zpráva. SVP PedF UK, Praha 2006 a 2007 Higher education graduates in the labour market The employment of higher education graduates and their position in the labour market rank among major indicators of the quality and relevance of the entire system of higher education, and of individual HE institutions, faculties, levels or fields of study. In line with the EU and OECD recommendations, analyses of graduates employability should constitute an integral part of higher education policy, and they are conducted in one way or another in virtually all developed countries. In the Czech Republic the Education Policy Centre at the Faculty of Education of Charles University (EPC) has been dealing with research into and monitoring of the employment of higher education graduates for several years. The EPC has developed a publicly accessible information system about the employability of graduates, took part in the international project REFLEX and develops regular reports on the labour market position of HE graduates. The article draws on these activities of the EPC and sums up some of their outcomes while paying specific attention to the situation of graduates of Charles University and its faculties. It is based, above all, on an analysis of the employability of graduates of Czech HE institutions in the 2003-2007 period, and on international research into the work situation of HE graduates (the REFLEX project). The most important conclusions: 9

The employment of graduates is closely linked to the overall economic development and labour market situation in each country. The economic growth in recent years and the speed of job creation in the CR therefore establish a solid foundation for a good labour market position of graduates. Other major factors are the proportion of higher education graduates in the workforce and the size of the cohorts of new graduates entering the labour market. At present graduates in the CR fare well in this respect, since larger numbers of new graduates are still to join the workforce. This is why the competition for jobs is not yet so stiff. Graduates of Czech higher education institutions have a better position and hold better jobs than their counterparts in most European countries. In addition to the external reasons mentioned above, this is undoubtedly the result, among other things, of the quality and relevance of their higher education. The employment situation of graduates varies not only from country to country, but also depending on the relevant institution. These differences are caused, to an extent, by external influences such as the quality of newly enrolled students and the situation in the regional labour market that the graduates enter. However, they can also be explained by the operations of the HE institutions as such. However, the favourable situation of recent years is likely to change due to the slowdown in economic growth on the one hand and the inflow of large cohorts of new graduates into the labour market on the other hand. Regular analyses and evaluation of the transfer from education to work can draw attention to a possible emergence of imbalance in the labour market, and attenuate problems related to the employment of graduates. 10

JAK SI VEDOU ABSOLVENTI MASARYKOVY UNIVERZITY Z LET 2005 A 2006 V PRAXI? Jaroslav Nekuda ÚVOD Masarykova univerzita (MU) postupně zavedla a využívá čtyři hlavní prameny informací o svých studentech, jejich studiu, přechodu do praxe a o tom, jak se v praxi uplatňují. První zdroj představuje empirický výzkum mezi studenty prvního ročníku, jehož zaměření by bylo možné zkratkovitě vyjádřit otázkou: Proč chcete studovat právě na MU, co od studia očekáváte a jaké jsou vaše první zkušenosti. Výzkum se poprvé realizoval v roce 2007 a do budoucna se předpokládá jeho pravidelné každoroční opakování. Druhým zdrojem informací je vlastními silami vyvinutý, velice rozsáhlý a komplexní informační systém univerzity. Podporuje studijní administrativu, e-learning a komunikaci uvnitř školy řadou nástrojů a je masivně využíván více než 20 000 přihlášenými uživateli denně. Na omezené ploše není možné přinést výčet všech jeho funkcí a možností. Z našeho pohledu je důležité, že se v něm shromažďují připomínky studentů k průběhu studia, obsahu i formám výuky a v rámci diskusních fór i k dění a událostem na fakultách a MU jako celku. Tzv. předmětové ankety, zavedené v informačním systému, jsou nástrojem k pravidelnému hodnocení a připomínkám studentů k vyučovaným předmětům. Informační systém Masarykova univerzita provozuje a vyvíjí od roku 1999. Pravidelný empirický výzkum postojů a názorů tzv. čerstvých absolventů představuje třetí informační zdroj. Poprvé byl tento výzkum uskutečněn v roce 1994; od té doby se uskutečňuje s malými výjimkami každoročně. Jeho pragmatiku vystihuje otázka: Jak se vám na naší univerzitě studovalo a co budete dělat po absolvování školy. Množinu respondentů představují studenti magisterských programů v čase státních závěrečných zkoušek. Mnozí z nich již prošli zkušeností s hledáním zaměstnání, někteří již mají přislíbená pracovní místa, někteří již dokonce pracují. Z tohoto pohledu jsou jejich první zkušenosti a kontakt se světem práce velice cenné a představují opravdu rychlou zpětnou vazbu mezi akademickým světem a světem praktickým. Konečně čtvrtý zdroj informací představují empirické výzkumy mezi absolventy univerzity, kteří jsou 1 3 roky v praxi. Jejich smysl by bylo možné s určitou licencí stěsnat do otázky: Kde pracujete, jak se vám vede a jak zpětně hodnotíte studium na naší univerzitě." Výzkum se poprvé uskutečnil s grantovou podporou Fondu rozvoje vysokých škol v roce 1996 a mapoval absolventy MU z let 1993 1995. Od té doby byl realizován celkem šestkrát a univerzita má díky tomu zmapovány názory absolventů za celých čtrnáct let. U tohoto posledního zmiňovaného zdroje informací se posléze zastavíme a dovolíme si čtenáři přiblížit některé z výsledků posledního šetření. Globálně by bylo možné celý skladebný, čtyřprvkový systém hodnotit jako vysoce funkční a svým způsobem unikátní co do rozsahu, tak i ucelené retrospektivy. MU mnohé z těchto prvků zaváděla v rámci České republiky mezi prvními nebo vůbec jako první a ostatní vysoké školy zde často hledaly a nacházely inspiraci pro podobnou vlastní cestu. Potěšitelný je fakt, že studenti a absolventi reagují na žádosti o účast na výzkumech vstřícně, response dosahuje velmi vysokých hodnot v intervalu 40 65 % ze základního souboru. Ochota k odpovědím je také násobena otevřenou informační politikou, spočívající zejména ve veřejném publikování závěrečných zpráv z těchto výzkumů na webu MU. Respondenti, kteří projeví o výsledky zájem, jsou po jejich dokončení a publikování na ně upozorněni emailovou zprávou. Výsledky výzkumů se také setkávají s živým zájmem médií, kde jsou pravidelně publikovány. Posledním prvkem, který se kladně projevuje na vyšší účasti respondentů, je téměř výhradně elektronický sběr dat, který je jen u absolventů v praxi kombinovaný i s možnosti odpovídat cestou papírového dotazníku. 11

Uplatnění absolventů MU z let 2005 06 v praxi? Vysoký ekonomický růst na úrovni zhruba šesti procent a nezaměstnanost klesající rovněž k šesti procentům (nezaměstnanost vysokoškoláků se dokonce pohybuje jen kolem 2 %) spolu s postupující ekonomickou modernizací vyžadující adekvátní vybavení kvalifikovanou a vysoce kvalifikovanou pracovní silou vytvářely v roce 2007 výborné podmínky pro dobré uplatnění absolventů vysokých škol obecně. Pokud tyto podmínky dáme do souvislosti s faktem, že české vysoké školy produkují ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi stále relativně menší podíl vysokoškoláků (viz i následující graf s údaji o věkových skupinách), můžeme konstatovat, že podmínky pro uplatnění vysokoškoláků na trhu práce byly sotva kdy lepší. V tomto kontextu je třeba dále prezentované výsledky chápat. (Graf č.1). Graf č. 1 Chart A1.3. Population that has attained at least tertiary education (2005) Percentage, by age group % 100 90 80 70 25-to-34-year-olds 45-to-54-year-olds 60 50 40 30 20 10 0 Russian Federation 1 Canada Japan Korea Israel Norway Ireland Belgium Denmark Spain France United States Australia Finland Sweden Luxembourg Iceland Netherlands United Kingdom Estonia Switzerland New Zealand Poland Greece Slovenia Germany Austria Hungary Portugal Chile 2 Mexico Slovak Republic Italy Czech Republic Turkey Brazil 2 1. Year of reference 2003. 2. Year of reference 2004. Countries are ranked in descending order of the percentage of 25-to-34-year-olds who have attained tertiary education. Source: OECD. Table A1.3a. See Annex 3 for notes (www.oecd.org/edu/eag2007). V loňském roce jsme oslovili se žádostí o vyplnění dotazníku více než čtyři tisíce absolventů magisterského studia MU z let 2005 2006 a podařilo získat odpovědi celkem 1707 studentů, tj. 42 % všech absolventů. Po jednom až dvou letech po ukončení studia téměř devět z deseti absolventů je zaměstnáno nebo podniká. Podíl nezaměstnaných je velice nízký, nižší než 1 %, což je zhruba šestkrát méně než činila republiková 12

Graf č. 2 Aktuální pracovní status absolventů MU 2005-2006 (n = 1 704) MD, pracovala 3,3% podniká a nezam. další osoby 3,5% nezaměst. nepracoval 0,9% nezaměst., pracoval 0,7% podniká a zaměst. další osoby 0,7% jiná možnost 0,4% nezaměst., nepracoval 0,1% studuje a nepracuje 6,7% studuje a pracuje 16,4% prac. v pracovním poměru 67,3% míra nezaměstnanosti. Skupina aktuálně nepracujících absolventů je nejčastěji tvořena osobami, které dále studují v doktorském studiu nebo studují další vysokou školu či cizí jazyky, nebo to jsou ženy na mateřských dovolených. Příznivá hospodářská situace také ovlivňovala rychlost procesu získávání práce: dvě třetiny absolventů měly pracovní místo již v okamžiku promoce a do čtyř měsíců od promoce mělo zaměstnání devět absolventů z deseti. Při hledání zaměstnání se většina absolventů spoléhala na vlastní síly (67 %), další skupinu tvoří osoby, které dostaly nabídku od firem a institucí přímo (15 %) a části respondentů pomohli rodiče a známí (10 %); takovou pomoc relativně častěji využívají mladí lékaři a právníci. Jen necelá tři procenta absolventů označila proces hledání práce za velmi obtížný, další pětina jej označila za poměrně obtížný, najít práci tak bylo Použité zkratky fakult ESF = Ekonomicko-správní fakulta FI = Fakulta informatiky FSS = Fakulta sociálních studií FF = Filozofická fakulta LF = Lékařská fakulta PedF = Pedagogická fakulta PrF = Právnická fakulta PřírF = Přírodovědecká fakulta FSpS = Fakulta sportovních studií MU = Masarykova univerzita podle absolventů z let 2005-06 v dané době nejlehčí za celou dobu od roku 1993. Relativně obtížněji hledali práci mladí přírodovědci (stejně jako v předchozím 13

Graf č. 3 Bylo pro Vás obtížné získat práci po ukončení studia na MU? (n = 1 555; z grafu jsou pro přehlednost vyloučeny zbývající varianty) 30,0 25,0 20,0 15,0 22,2 21,6 23,7 23,5 23,4 24,8 21,2 poměrně obtížné velmi obtížné 10,0 18,3 5,0 10,0 0,0 2,0 3,6 4,1 3,3 2,2 1,9 1,0 1,4 1,9 2,6 ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU šetření) a pedagogové a naopak nejsnazší byla situace pro informatiky. Celkem 86 % absolventů pracuje na místech, kde je vyžadováno vysokoškolské zaměstnání a 79 % respondentů pracuje v oboru, který vystudovali nebo v příbuzném oboru. Zhruba polovina osob pracuje ve veřejném sektoru a státních podnicích. V delším horizontu se podíl osob zaměstnaných v této sféře snižuje a to z 67 % v letech 1993-95 na současných 52 %. V soukromých a zahraničních firmách pracují častěji informatici, ekonomové a právníci. S tím souvisí i výše odměňování. Vyšší průměrné platy dostávají právě absolventi působící v soukromém sektoru a u zahraničních firem. Ty platí v průměru 33 tis. Kč za měsíc, samostatně podnikající absolventi si vydělají v průměru 31 tis. Kč, české soukromé firmy platí 22 tis. Kč. Nízké platy jsou spojovány zejména s působením ve veřejném sektoru, který nabízí platy jen kolem 20 tis. Kč (Graf č. 4). Výška nástupních i aktuálních platů je ovlivňována v zásadě shodnými faktory. Jsou to: vystudovaná fakulta hospodářské odvětví typ podniku postavení v zaměstnání bydliště a jeho velikost a pohlaví absolventa O práci v zahraničí má zájem zhruba jedna třetina z absolventů (34 %). Rozložení motivace k práci v zahraničí je poměrně pestré a není možné tvrdit, že to jsou jen vyšší výdělky: vyšší výdělky a jiné motivy (např. touha po poznání, dobrodružství, rozvíjení ja- 14

Graf č. 4 Nástupní a aktuální platy absolventů (n = 1 467-1 491) 40000 35000 35661 30000 25000 20000 15000 25134 19812 27068 24741 24082 23468 17156 17625 17134 22507 22424 21119 16391 16381 14856 14896 19508 19356 13938 Hrubý nástupní plat Hrubý aktuální plat 10000 5000 0 FI ESF FSS PrF MU LF FSpS FF PedF PřírF Tabulka č. 1 Hrubý nástupní plat Hrubý aktuální plat Měsíční nárůst platu v Kč Fakulta informatiky (FI) 25 134 35 661 476 Ekonomicko-správní fakulta (ESF) 19 812 27 068 413 Fakulta sociálních studií (FSS) 17 156 24 741 388 Právnická fakulta (PrF) 17 625 24 082 377 Masarykova univerzita (průměr) 17 134 23 468 356 Lékařská fakulta (LF) 14 856 22 507 417 Fakulta sportovních studií (FSpS) 16 391 22 424 333 Filozofická fakulta (FF) 16 381 21 119 280 Pedagogická fakulta (PedF) 14 896 19 508 307 Přírodovědecká fakulta (PřírF) 13 938 19 356 276 15

Tabulka č. 2 Deset nejlépe placených oborů* Obor Průměrný plat Aplikovaná informatika (FI) 37 375 Informatika (FI) 32 379 Mezinárodní vztahy a evropská studia (FSS) 31 821 Informační studia a knihovnictví (FF) 30 432 Ekonomie (ESF) 28 482 Veřejná správa (L Administration publique) (ESF) 28 452 Podnikové hospodářství (ESF) 28 380 Mediální studia a žurnalistika (FSS) 27 201 Finanční podnikání (ESF) 26 950 Veřejná ekonomika (ESF) 26 533 *obory s více než 10 respondenty zykových dovedností, získání zahraničních zkušeností apod.) jsou zhruba v rovnováze. Z dlouhodobějšího hlediska je intenzita zájmu absolventů o práci v zahraničí prakticky neměnná (Graf. č. 5). HODNOCENÍ FAKTORŮ SPOKOJENOSTI S PRACÍ V rámci výzkumu hodnotili respondenti deset faktorů, které představují standardní komponenty spokojenosti Graf č. 5 Motivace zájmu o práci v zahraničí (n = 613) jen jiné motivy 13,1% neví, jiná odpověď 0,3% jen vyšší výdělek 2,9% jiné motivy převažují nad výdělkem 21,9% vyšší výdělek převažuje nad ostatním 31,6% výdělek a ostatní jsou v rovnováze 30,2% 16

v práci. Souhrnný přehled o stupních uspokojení dává následující graf. V aktuálním zaměstnání jsou absolventi nejvíce spokojeni s tím, že mohou vykonávat zajímavou práci, pracovat v příjemném pracovním prostředí a také, že mohou realizovat nabyté vzdělání. Naopak relativně nejméně spokojení jsou s možností udělat kariéru a se svými platy; zde je nespokojenost celkově nejvyšší, podobně jako v předchozích šetřeních mezi absolventy v praxi. POKUS O KVANTIFIKACI KONCEPTU UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ V PRAXI Abychom byli schopni porovnávat míru uplatnění absolventů v praxi mezi jednotlivými fakultami, pokusili jsme se o kvantifikaci tohoto pojmu. Koncept vychází z jednoduché úvahy. Absolventi, kteří jsou celkově spokojení se svým zaměstnáním = dobře uplatnění absolventi. Takový obraz by však byl do značné míry zjednodušující, a proto jsme ho obohatili i o vliv dílčích spokojeností s prací, a to v míře, do jaké tyto korelují s celkovou spokojeností se zaměstnáním. Výsledná formule vypadá následovně (Tabulka č. 3): Tabulka č. 3 Uplatnění absolventů v praxi = Váha faktoru celková spokojenost se zaměstnáním 1,000 perspektivnost zaměstnání 0,595 seberealizace 0,553 zajímavá práce 0,532 místo odpovídající představám 0,506 možnost udělat kariéru 0,505 pracovní prostředí 0,435 prestiž 0,403 výška platu 0,378 uplatnění vzdělání 0,299 Graf č. 6 Uspokojení absolventů MU pracovními faktory (n = 1 192-1 528) 6,0 5,0 4,0 5,4 5,1 5,0 4,8 4,8 4,8 4,6 4,5 4,3 3,9 3,0 2,0 1,0 0,0 zajímavá práce prac. prostředí seberealizace jistota místa forma vlastnictví uplatňování vzdělání prestiž sladění rodiny a zaměst. udělat kariéru výška platu 17

Je velice zajímavé, že množina faktorů korelujících s celkovou spokojeností a intenzita jejich korelace se za posledních šest let prakticky nezměnily; absolventi přisuzují stále podobný význam stejným faktorům spojovaným s uspokojením z práce. Graf č. 7 Vlastní výsledky pak dávají následující žebříček uplatnění absolventů podle fakult s tím, že vyšší hodnoty standardizovaného pořadí Z-score znamenají kladná hodnocení a naopak záporné hodnoty relativně horší hodnocení daného faktoru (Tabulka č. 4). Ve vícerozměrném prostoru si můžeme kvantitativní pohled na celkové uplatnění absolventů z posledního výzkumu znázornit takto (Graf č. 7). Nejvíce vybočují absolventi ESF (spokojenost s platem a prostředím), Přf (perspektiva, kariéra, prestiž prakticky téměř ideální pozice ), LF (zajímavá práce, místo odpovídá představám, seberealizace, nízké platy) a PedF pokud věc nadsadíme nic z toho. Na základě srovnání výsledků výzkumů zaměřených na uplatnění absolventů MU za poslední tři šetření můžeme konstatovat poměrně vysokou stálost naměřených hodnot u jednotlivých fakult, jak je patrné z následujícího přehledu: Z metodologického hlediska je třeba upozornit na fakt, že tento žebříček ostatně jako všechny Tabulka č. 4 spokojenost se zaměstnáním perspektiva zaměstnání seberealizace zajímavá práce odpovídá místo představám? udělat kariéru pracovní prostředí prestiž výška platu uplatnit vzdělání CELKEM 1. PrF 0,21 0,16 0,08 0,02 0,14 0,15 0,07 0,17 0,03 0,12 1,16 2. FI 0,19 0,09 0,00 0,01 0,14 0,11 0,03 0,01 0,24 0,03 0,85 3. LF -0,15 0,07 0,02 0,14 0,13 0,08-0,12 0,13-0,21 0,05 0,14 4. FSS -0,04-0,06 0,06 0,11 0,00 0,06-0,08 0,00 0,07-0,02 0,11 5. ESF -0,04 0,06-0,04-0,07-0,13 0,07 0,04 0,05 0,11-0,11-0,06 6. PřírF -0,02-0,05-0,02 0,02-0,10-0,05 0,06-0,04-0,04-0,03-0,28 7. FF -0,06-0,09 0,00-0,02-0,09-0,10 0,02-0,05-0,01-0,04-0,45 8. FSpS -0,09-0,04-0,07-0,10-0,21-0,19-0,13-0,10-0,07-0,14-1,13 9. PedF -0,12-0,21-0,09-0,08-0,02-0,25-0,10-0,29-0,11-0,01-1,28 18

žebříčky je třeba brát jen jako naprosto orientační nástroj zejména proto, že index pracovního uplatnění podle fakult se utváří jako průměr poměrně heterogenních hodnot indexů jednotlivých studijních oborů. Například obory vyučované na Lékařské fakultě MU, která se v posledním výzkumu umístila v celkovém žebříčku na třetím místě, dosáhly následujících pořadí v celkovém žebříčku oborů: stomatologie 1. místo, všeobecné lékařství 7. místo, zdravotní vědy 25. místo a léčebná rehabilitace a fyzioterapie 35. místo. Pokud bychom tedy uvažovali více analyticky, pak každý, kdo by chtěl jako absolvent MU dosáhnout prakticky nejlepšího pracovního uplatnění, by měl klepat na dveře Lékařské fakulty a zajímat se o to, kde se učí právě stomatologie. Svou budoucnost vidí většina absolventů jako dobrou, negativně své vyhlídky na vlastní společenský vzestup v dalších pěti letech vidí špatně méně než jeden absolvent z deseti. ZPĚTNÉ HODNOCENÍ STUDIA NA VYSOKÉ ŠKOLE Část výzkumu je tradičně orientována na zpětné hodnocení studia na vysoké škole. Výsledky jsou pro Masarykovu univerzitu zcela jistě příznivé. Vysoká je spokojenost mladých lidí s tím, co jim MU během studia dala do života. Ta dosáhla historicky nejvyššího podílu, jak je patrné z následujícího historického přehledu (Graf č. 9). Tabulka č. 5 Pořadí Fakulta Pořadí Fakulta Pořadí Fakulta Výzkum 2005/06 Výzkum 2003/04 Výzkum 2001/02 1. PrF 1. FSS 1. FSS 2. FI 2. LF 2. PrF 3. LF 3. PrF 3. LF 4. FSS 4. FI 4. PřírF 5. ESF 5. ESF 5. FI 6. PřírF 6. FF 6. PedF 7. FF 7. PřírF 7. ESF 8. FSpS 8. PedF 8. FF 9. PedF 9. 9. Graf č. 8 Vyhlídky na společenský vzestup v dalších pěti letech (n = 1 689) spíše špatné 7,5% velmi špatné 1,8% neví, nedovede posoudit 5,2% velmi dobré 13,1% průměrné 29,4% spíše dobré 42,9% 19

Absolventi také hodnotí, jak jsou spokojení s tím, jak je vysoká škola připravila do života v různých oblastech. Pokud jsou absolventi s něčím relativně méně spokojeni, pak je to podle jejich názoru obvykle nikoli optimální poměr mezi teoretickou a praktickou složkou výuky: studium se jim mnohdy zdá být příliš teoretizující a také nedostatečná se jeví příprava pro výkon řídící práce a oblast cizích jazyků (Graf č. 10). Graf č. 9 Vývoj spokojenosti absolventů s tím, co jim MU dala do života (1993-2006) 100,0 90,0 80,0 70,0 70,7 75,2 79,6 78,6 80,4 84,3 60,0 50,0 40,0 velmi + spíše spokojen spíše + velmi nespokojen 30,0 20,0 25,2 22,1 18,0 19,5 18,1 14,4 10,0 0,0 Výzkum 93-95 Výzkum 96 Výzkum 97-00 Výzkum 01-02 Výzkum 03-04 Výzkum 05-06 Graf č. 10 Spokojenost absolventů s dílčími komponentami výuky (měřeno na devítibodové škále, 1 = výborný, 5 = nedostatečný) (n = 1547-1669) 4,0 3,5 3,2 3,2 3,3 3,0 2,8 2,8 2,8 2,5 2,3 2,5 2,0 1,9 1,5 1,0 0,5 0,0 Schopnost orientovat se... Koncep. a analyt. schopnosti Schopnost týmové práce Práce s PC Kreativita... Psychologie Cizí jazyky Praktické zkušenosti Řídící práce 20

Graf č. 11 Pokud byste mohl(a) znovu opakovat volbu své vzdělávací dráhy, zvolil(a) byste pro své studium... (n = 1 694) 100,0 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 jiná škola než MU jiná fak. MU stejná fakulta 30,0 20,0 10,0 0,0 ESF FI FSS FF LF PedF PrF P řírf FSpS MU Vysoký a relativně neměnný je i podíl absolventů, kteří by pokud by takovou možnost měli ke studiu znovu zvolili tutéž fakultu (69 %) a více než devět absolventů z deseti by zase studovalo na MU. Z hlediska hodnocení úsilí, které museli absolventi na absolvování MU vynaložit, vychází, že za velice náročné studium považuje 5 % respondentů a za poměrně náročné dalších 37 % absolventů. Tradičně nejnáročnější je studium na Lékařské fakultě a dále pak na Fakultě informatiky, méně náročné se studium jeví zejména absolventům Právnické a Pedagogické fakulty. Celý text závěrečné zprávy o uplatnění absolventů MU v praxi, je k dispozici na: URL: <http://www.rect. muni.cz/pcentrum/other/clanky_soubory/uplatneni_absolventu_2005_06_verejnost.pdf> RÉSUMÉ: The article is based on the results of empirical research -- the employment of MU graduates from 2005 and 2006. The main information sources about students and graduates which are used in practice by the university have been evaluated. Further, the most important findings of the research itself have been presented: the way of getting a job, the working position of the graduate, the kind of institution the graduates are employed, income and working perspectives, in particular. The quantification of "the employment of graduates" expression has been drafted. The last part is devoted to the evaluation of services provided to MU graduates. PhDr. Jaroslav Nekuda Ekonomicko-správní fakulta MU nekuda@econ.muni.cz 21

AKTUÁLNÍ SITUACE A VYBRANÉ PROBLÉMY ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ VYSOKOŠKOLSKÉHO STUDIA STUDENTŮM SE SPECIÁLNÍMI POTŘEBAMI Libor Novosad ÚVODEM Zdravotní postižení může vést v řadě případů k omezení sociální aktivity, a tím i příležitostí ke vzdělávání i profesnímu uplatnění. Řešení tohoto problému a podpora emancipace občanů s postižením se odvíjí od minimalizace nejen architektonických, ale zejména sociálních či psychosociálních bariér a předpojatosti veřejnosti. Koneckonců mottem Evropského roku rovných příležitostí (2007) bylo Rozdílní v životě, stejní v právech, což mj. naznačuje, že cesta k inkluzi osob se zdravotním postižením nevede k jejich zvýhodňování, ale k zohledňování specifik člověka s postižením, k vyzdvižení jeho přirozené jinakosti a jedinečnosti, ke kompenzaci možných nerovností i k prevenci sociální exkluze a diskriminace ve všech jejích podobách. Dnes můžeme konstatovat, že v oblasti dostupnosti vysokoškolského studia pro lidi se zdravotním postižením či znevýhodněním se celkově v Česku situace v posledních 15 letech výrazně zlepšila, což potvrdily průzkumy provedené předloni jak Vládním výborem pro zdravotně postižené občany (2006), tak naší poradnou (2006 2007). Postupně dochází k vyčleňování a konstituování speciálních poradenských i asistenčně-facilitačních aktivit z původně širokého, univerzalistického rámce poradenských služeb na vysokých školách v ČR. Tomuto trendu odpovídá i existence sekce pro problematiku studentů se speciálními potřebami v rámci právě zakládané Asociace vysokoškolských poradců. Z dosavadních zkušeností jednoznačně vyplývá, že zpřístupňování vysokoškolského studia lidem se zdravotním postižením je především problémem lidí a jejich postojů (odstraňování mezilidských bariér a předpojatosti či předsudků se ukazuje být mnohem náročnějším procesem než redukování bariér architektonických či technických). Lenka Krhutová (3) k tomu správně dodává: Nejvíce úspěšné školy se neobejdou bez propracovaného systému opatření na úrovni vrcholového managementu škol. Jakkoli je bez diskuse pozitivní lidský i odborný vklad a nasazení těch, kteří pracují přímo se studenty s postižením samostatně na jednotlivých fakultách, katedrách či akademických ústavech, je zřejmé, že nejvíce efektivní výsledky jsou dosahovány tehdy, je-li téma zpřístupňování vysoké školy studentům s postižením včleněno do organizačního řádu školy v podobě samostatného pracoviště jako přirozené organizační součásti školy s pevně daným rozpočtem a vybaveným kompetencemi a odpovědnostmi, s přesahem na všechna relevantní pracoviště školy. Zmíněné pracoviště nemusí být sice přímo součástí rektorátu, ale mělo by být z rektorátu pověřeno pravomocemi pro celou školu, a tyto aktivity by měly být financovány celouniverzitním rozpočtem. K tomu zbývá poznamenat, že na rozdíl od výrazné legislativní podpory integrace žáků a studentů na základních i středních školách, je obdobná podpora na české akademické půdě vyjádřena jen vágní formulací v Zákoně o vysokých školách ( školy jsou povinny činit dostupná opatření k vyrovnávání příležitosti pro znevýhodněné osoby upraveno), což bohužel nevytváří potřebný systémový rámec, z něhož by mohly české vysoké školy vycházet a jenž by sjednocoval jejich úsilí. Také dosud prezidentem nepodepsaný antidiskriminační zákon neposkytuje (na rozdíl od některých zemí EU) zájemcům s postižením potřebnou podporu a nástroje k tomu, aby mohli o vysokoškolské studium účinněji usilovat a pracovat tak na své osobní emancipaci a sociální integraci. I. VYMEZENÍ VÝZKUMNÉHO RÁMCE V následujícím textu jsou shrnuty výsledky longituidního výzkumného sledování průběhu studia i následného pracovního uplatnění lidí se zdravotním postižením. Jelikož je každý z těchto studentů 22