SILNIČNÍ DOPRAVA mgr. Jan Hercik
Stručná historie odvětví 3 500 př. ř n. l. vynález kola v oblasti Mezopotámie Římská říše budování sítě kvalitních silnic (celkem přes 83 000 km)
Stručná historie odvětví I ve středověku vytvoření evropské sítě obchodních stezek (hlavní, vedlejší, regionální) existence i dálkových stezek do Asie (nej hedvábná stezka )
Struční historie odvětví II
Stručná historie odvětví III počátek 16. století tí - kočár od 16./17. stol. počátek prudkého rozvoje pošty problémy s kvalitou a údržbou komunikací část z vybraného mýta měla jít na údržbu komunikací, ale většinou nešla 2. pol. 17. století (18. století) státní správa si plně uvědomovala důležitost kvalitní sítě komunikací počátek budování umělých státních silnic (CHAUSSÉE) vytváření předpisů (zákonů a nařízení) ke stavbě provozu na silnicích velice malý kvalitativní posun v dopravních prostředcích
Stručná historie odvětví IV konec 18. století první snahy o změnu pohonu související s vynálezem parního stroje velice malé uplatnění parního pohonu v silniční dopravě obrovská změna přišla s vynálezem a uplatněním spalovacího motor
Stručná historie odvětví V 19. století vynález (znovuobjevení) asfaltu skotem McAdamem 20. století tí obrovský rozvoj ve výstavbě silniční sítě (modernizace stávajících silnic a stavba komunikací nových) stavba transkontinentálních dálnic silnice jsou už nejen komunikacemi, ale také výraznými prvky v krajině, ovlivňují ráz měst atd.
Délka mezistátního dálničního systému v USA v letech 1955 2005 (v mílích)
Postavení silniční automobilové dopravy v rámci celého systému výhody: operativnost, rychlost, tzv. přeprava door to door, nižší náklady na stavbu cesty, větší klimatické vlivy (oproti železnic) nevýhody: ekologická náročnost, mnohem nižší nosnost vozidel, relativně nízká bezpečnost, vysoké náklady na údržbu
Postavení silniční automobilové dopravy v rámci celého systému I silniční doprava je nejrentabilnější na krátké až střední vzdálenosti s růstem vzdálenosti její konkurenceschopnost klesá v posledních desetiletích však roste její užívání i při dopravě na delší vzdálenosti
Postavení silniční automobilové dopravy v rámci cel. systému II tuny mld. t/km výnos (mld. USD) nákladní silniční ič? 6 000-8 500 796 nákladní železniční 8 930 mil. 7 773 330 námořní 6 758 mil. 44 474 484 celosvětově je nákladní silniční doprava nejvýnosnějším druhem nákladní dopravy ve většině vyspělých zemích má největší podíl na přepravních výkonech (především ve vnitrostátní, ale často t i mezinárodní přepravě) ř důležitá součást systému kombinované dopravy
Postavení silniční automobilové dopravy v rámci cel. systému II
Postavení silniční automobilové dopravy v rámci cel. systému II (přeprava osob)
Srovnání několika ukazatelů nákladní železniční a silniční dopravy nákladní palivo kapacita infrastruktury cena bezpečnost 455 t/mil na 216 mil. t na hlavních 2,7 centu za 0,61 smrtelných nehod na železniční galon drahách za rok t/míli mld. t/mil 12,4 nehod na mld. t/mil 105 t/mil na 37,8 mil. t na silnicích za 5,0 centu za 1,45 smrtelných nehod na silniční galon rok t/míli mld. t/mil 36,4 nehod na mld. t/mil
Srovnání několika ukazatelů nákladní železniční a silniční dopravy vzdálenost (km) cena (Kč) čas EC/IC 255 316 (237) 2:48 SC 255 516 (337) 2:29 R 255 (257) 316/319 (237/240) 3:38 (3:40) SA BUS 210 200 (165) 2:30
Silniční síť existují velké rozdíly mezi jednotlivými částmi světa (kvantitativní i kvalitativní) celosvětová silniční síť měří cca. 69 mil. km (bez rozlišení kvality) USA (2008) 6,5 mil. km EU 27 (2005) 5,9 mil. km na celém světě dochází ke zkvalitňování a zvyšování délky silnic, avšak značně nerovnoměrně
Dálniční síť, resp. síť rychlostních komunikací rozvoj od první poloviny 20. století především ve vyspělých zemích celková délka přesahuje 1 mil. km dálnice a rychlostní silnice v EU Hustot sítě dálnic a rychlostních silnic (km/km 2 )
Automobilová doprava nákladní X osobní individuální X veřejná automobilový park neustále roste, což přináší velké problémy (bezpečnost, ekologie atd.) ve vyspělých zemích má rozhodující podíl jak v nákladní, tak v osobní dopravě (v Evropě výrazná tradice veřejné dopravy) velký růst ů individuální id automobilizace nejvyšší v ekonomicky vyspělých státech (dominuje USA 1,3 obyv./auto) malý stupeň ň v některých rozvojových zemích (Indie 190 obyv./auto, Nigérie 134 obyv./auto)
Individuální automobilismus Počet osobních automobilů na 1000 obyvatel 1995 2004 EU 25 394 463 EU 15 430 495 Belgie 422 467 Bulharsko 196 314 Česká republika 295 373 Lucembursko 568 659 Maďarsko 217 280 Polsko 195 314 Rakousko 452 501 Rumunsko 97 149 Řecko 207 348 Slovinsko 357 456 Slovensko 189 222 SRN 495 546
Problémy automobilové dopravy nejméně bezpečné odvětví dopravy = nejvyšší nehodovost takřka stoprocentní závislost na ropě znečišťování životního prostředí a významný zdroj hluku
Řešení!? nové technologie (dopravní prostředky i dopravní infrastruktura) přesun části nákladu na jiné druhy dopravy využívání tzv. kombinované dopravy
DĚKUJI ZA POZORNOST