Jak na indikátory kvality. František Vlček

Podobné dokumenty
Řízení kvality ve zdravotnickém zařízení, role externí kontroly

A PROJEKT SHELTER V ČR

OKRUHY - SZZ

Kvalita ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Proces standardizace zdravotnické dokumentace ve FN Hradec Králové vlivy, trendy, výsledky, očekávání. Miroslav Měšťan

Řízení výnosů. Pavel Hroboň Kurz Controlling produkce zdravotních služeb v nemocnici

Národní systém hlášení nežádoucích událostí

Projekt DRG Restart Vývoj, aktuální stav a harmonogram projektu

Národní systém hlášení nežádoucích událostí

2. Konference o.s. Lékaři pro reformu. Standardizace odborné zdravotní péče v České republice. Dnešní stav v oblasti standardizace

Národní systém hlášení nežádoucích událostí

PRAVIDLA PROCESU HODNOCENÍ KVALITY A BEZPEČÍ VE ZDRAVOTNICKÉM ZAŘÍZENÍ ČESKÁ SPOLEČNOST PRO AKREDITACI VE ZDRAVOTNICTVÍ

Principy akreditace v následné a dlouhodobé péči. MUDr. David Marx, PhD. Spojená akreditační komise, o.p.s.

Národní referenční centrum (NRC) MUDr. Antonín Malina, Ph.D. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví

INFORMACE O NOVĚ PŘIPRAVOVANÉM SOFTWAROVÉM NÁSTROJI SBĚRU DAT O DEKUBITECH

STATUT. Úvodní ustanovení 11. Základní ustanovení. Ill. Předmět činnosti

Nové akreditační standardy

Psychiatrická nemocnice Podřipská 1, Horní Beřkovice IČO: tel.:

Spokojenost klientů ve FN OSTRAVA. MUDr. Svatopluk NěmeN

Přínosy sdílení zdravotnické dokumentace v reálném čase prostřednictvím regionálního klinického IS ve skupině zdravotnických zařízení

Kategorie PZS: B* ostatní nemocnice akutní péče

DOBROVOLNICKÝ PROGRAM Z POHLEDU AKREDITAČNÍHO PROCESU

Institucionální zajištění správy a rozvoje DRG v ČR. Ing. Eva Švecová Národní referenční centrum

DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR

Standardní katalog NSUZS

Úhrady ZP a controlling

Řešení multicentrických klinických registrů

Integrace a komunikace IT ve zdravotnictví

Hodnocení kvality péče v ARIM. Martin Stříteský VFN a 1LF UK Praha

K čemu mohou být standardy

Rizika na pracovišti. Tomáš Svoboda COS I FN Brno, PMDV

Národní systém hlášení nežádoucích událostí

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek

Národní systém hlášení nežádoucích událostí

Nežádoucí události u Agentur domácí zdravotní péče (ADP) 1. pilotní sběr

3. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR. Světový den STOP dekubitům

Kategorie PZS: N nemocnice následné péče a LDN

Národní systém hlášení nežádoucích událostí

Heterogenita v poskytování akutní lůžkové péče v ČR

PŘEZKOUMÁNÍ SYSTÉMU MANAGEMENTU KVALITY V HEMATOLOGICKÉ LABORATOŘI

Cesta ke standardizaci klinickofarmaceutické péče ve zdravotnickém systému ČR

Národní systém hlášení nežádoucích událostí

SPOKOJENOST PACIENTŮ: nedílná součást informací o kvalitě zdravotních služeb (Bc. Marek Šnajdr, I. náměstek ministryně zdravotnictví )

Národní systém hlášení nežádoucích událostí

Nežádoucí události u Agentur domácí zdravotní péče (ADP) 3. pilotní sběr

Praktické naplnění Resortně bezpečnostního cíle 8. Výstupy dotazníkového šetření

Plán rozvoje kvality péče a bezpečí pacientů PNHoB na období

Implementace DRG pohled zvenčí

Národní systém hlášení nežádoucích událostí

Národní systém hlášení nežádoucích událostí

Konsolidace nemocničních informačních systémů v prostředí cloud infrastruktury

Obsah. 1 Plnění dílčích aktivit Plnění harmonogramu projektu Plnění cílů projektu Počet center a případů...6.

Národní systém hlášení nežádoucích událostí

Národní systém hlášení nežádoucích událostí

JAK PROBÍHÁ PROCES HODNOCENÍ KVALITY A BEZPEČÍ VE ZDRAVOTNICKÉM ZAŘÍZENÍ ČESKÁ SPOLEČNOST PRO AKREDITACI VE ZDRAVOTNICTVÍ

Elektronizace zdravotnictví a integrované datové rozhraní resortu

KVALITA PÉČE ( jednotně v celé ČR ) Leoš Heger, PSP ČR,

Kategorie PZS: A fakultní a velké nemocnice akutní péče

Národní systém hlášení nežádoucích událostí

Centrální databáze nežádoucích událostí

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA

Mgr. Vladimíra Vávrová manažerka kvality nemocnice tel: Kvalita v nemocnici

Dokumentace nejen v. laboratořích. Martin Matějček Michaela Bechyňová Fakultní nemocnice v Motole

Problémy s funkčností a optimalizací systému úhrad akutní lůžkové péče projekt DRG Restart. Petr Mašek a tým DRG Restart

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl

Surveillance infekcí v místě chirurgického výkonu v EU a v ČR

BENEFITY A ÚSKALÍ MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ. Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc, 20. dubna 2010 RNDr. Tomáš Raiter

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - III. díl

Metodické doporučení k řízení kvality v ÚSC. Ing. Lenka Švejdarová odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra

Kategorie PZS: N nemocnice následné péče a LDN

Informace. v ceně života

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Kvalita v ošetřovatelské péči. Irena Pejznochová Česká asociace sester Česká společnost pro jakost 30.dubna 2010

Klinická farmacie v klinické praxi. 1.kongres ČOSKF ČLS JEP Praha 7.října 2011 Gregorová Jana Oddělení klinické farmacie, FN Na Bulovce

Kvalita zdravotní péče, řízení kvality a bezpečí v Oblastní nemocnici Jičín a. s.

Národní systém hlášení nežádoucích událostí

Komplexní pohled na úhrady. prosinec 2014 Jan Kvaček

VEDENÍ ZDRAVOTNICKÉ DOKUMENTACE - NEJČASTĚJŠÍ PROBLÉMY V PRAXI. RNDr. Renata Podstatová Česká společnost pro akreditaci ve zdravotnictví

Externí klinické audity ve zdravotnictví. Mgr. Petr Borek Mgr. Radim Kříž Bc. Jiří Hlavička Ing. Denisa Holasová

Návrh opatření ke kultivaci zdrojových dat a zvýšení kvality interpretace budoucích analýz. Ing. Markéta Bartůňková, jménem týmu projektu

Projekt OPZ, spolupráce s referenčními nemocnicemi. Mgr. JUDr. Vladimíra Těšitelová

Ošetřovatelský proces

Liberecký kraj zveřejňuje výsledky projektu KVALITA OČIMA PACIENTŮ

MŮŽE KRYTÍ ZABRÁNIT VZNIKU

Systém hlášení nežádoucích událostí Nežádoucí události za 2. pololetí roku 2015 Dekubity

Nemocnice Hranice a. s., Zborovská 1245, Hranice IČO: M e t o d i k a V-OS-05 INDIKÁTORŮ KVALITY POSKYTOVANÉ ZDRAVOTNÍ PÉČE

Fakultní nemocnice Na Bulovce. Nemocnice a DRG

Návrh VYHLÁŠKA. ze dne. o minimálních požadavcích na některé postupy vymezené vnitřními předpisy

Multidimenzionální pohled na zdravotnické prostředí. INMED Petr Tůma

Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 2020? 1. setkání pracovní skupiny

Schválení: Mgr. J. Deylová vedoucí zařízení Verze: 02

Ošetřovatelský proces z hlediska akreditačních standardů SAK ČR

Regionální klinický informační systém IKIS

Strategické řízení jako základ změny- Víme, co chceme. MUDr.Svatopluk Němeček,MBA

Management veřejných zakázek, pozitivních listů a nákupu v přímo řízených nemocnicích ČR

ÚVOD Představení Národního screeningového centra

Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva - otázky SRZk 2018/ Vztah lékař pacient, historický vývoj, Úmluva o právech a biomedicíně

Hodnocení spokojenosti pacientů. doc.ing. Jana Holá, Ph.D.

Kategorie PZS: S specializované nemocnice / centra

Kategorie PZS: S specializované nemocnice / centra

Transkript:

Jak na indikátory kvality František Vlček

Poslali mě do exilu do oddělení řízení kvality. Moje kariéra je v tahu. Nesmím dopustit, aby na mě na mém původním oddělení zapomněli. Je to moje jediná šance na návrat. Na Kvalitě mají asi přestávku. Dojdu pro požární hadici.

Indikátory kvality definice Údaj o kvalitě, vyjádřený kvantitativní hodnotou popisující strukturu, proces nebo výstup/výsledek Nabízí srovnání: V čase (trend) Mezi zúčastněnými jednotkami ( benchmarking )» Jednotlivci, oddělení, nemocnice, země

Řízení kvality principy Demingův cyklus Plán Intervence Provedení Průběžné sledování měření a hodnocení

Úrovně měření kvality Vstupy Proces Výstupy Lidé Infrastr. Finance Léky Technologie Informace Co Kdo Kdy Jak Chování Zdr. stav Spokojenost Komplikace

6 Dimenze kvality Donabedian (1/3) Přiměřenost Míra s jakou je zvolená péče/intervence relevantní k pacientovu stavu, a to dle současných odborných poznatků Dostupnost Míra s jakou je vhodná péče/intervence dostupná (v čase či geograficky) pro pacienta s konkrétní potřebou/problémem Kontinuita Úroveň koordinace péče o pacienta mezi praktickými lékaři, zdravotnickými zařízení (mezi jednotlivými odděleními) a napříč časem

7 Dimenze kvality Donabedian (2/3) Účinnost Míra s jakou je zvolená intervence prokazatelně účinná na konkrétní pacientův stav Vhodnost Správnost poskytnuté péče/intervence vzhledem k současným poznatkům, za účelem dosáhnout kýžených/očekávaných výsledků u daného pacienta či populace pacientů Efektivita/výkonnost Podíl dosaženého výsledku u pacienta k vynaloženým prostředkům za poskytnutou péči

8 Dimenze kvality Donabedian (3/3) Respekt a lidskost Míra s jakou je pacient (či jeho blízcí) zapojován do rozhodování o čerpané péči a toho, jak citlivě a s respektem je tento proces veden ze strany poskytovatele zdravotní péče Bezpečí Míra předcházení rizikům, která hrozí pacientovi při poskytování zdravotní péče Včasnost Míra s jakou je péče/intervence pacientovi poskytnuta v době, kdy je nejvíce potřeba či pro pacienta znamená největší přínos

Zavádění indikátorů kvality Výběr indikátorů Metodika sběru dat Metodika vyhodnocení definice souboru, čitatele a jmenovatele Používání výsledků k řízení

Výběr sledovaných indikátorů Kvalita má mnoho dimenzí (viz výše) Nelze statisticky monitorovat všechny procesy Proto Nutno vybírat: Nejrizikovější (podávání léčiv) Nejdražší (dodržování limitů na léčiva a SZM) Nově zavedené (dokumentace) Nutno měřit relevantní informace: Výstupy (komplikace) Nejrizikovější/ nejnáchylnější složky procesu (spokojenost ) Jiné, které korelují s výše uvedenými (délka služby )

Metodika sběru dat I Kontinuální na celé populaci Nárazová pouze na vzorku Nemocniční infekce Neinfekční komplikace výkonů Opakované RTG snímky Hlášení dekubitů Průměrná doba hospitalizace Průměrná čekací doba v ambulancích Dotazníky (spokojenost pacientů/zaměstnanců) Úplnost a správnost zdravotnické dokumentace Statisticky vyjádřené výsledky interních auditů

Metodika sběru dat II Nezávislá (není nutná spolupráce zdravotníků) Závislá - hlášení (nutná spolupráce zdravotníků) Výsledky auditů Procento hospitalizovaných ve věku nad 70 let Průměrná cena hospitalizace pacienta s danou diagnózou Úplnost a správnost zdravotnické dokumentace Administrativní data Dekubity, pády Další nežádoucí události (podávání léků, další chyby a skorochyby ) Komplikace výkonů (např. potransfuzní reakce) Technické a organizační problémy

leden % nemocničních dekubitů Nemocnice na kraji města, 2004 2008 únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec 2,2 2 1,8 1,6 1,4 2004 2005 2006 2007 2008 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0

Správná interpretace QPS.3.12 Počet pádů na 1000 LD, ÚVN Praha 3.50 3.31 3.00 2.50 2.44 2.28 2.77 2.66 2.08 2.59 2.24 2.69 2.38 2.54 2.03 2.95 2.58 2.84 2.31 2.95 2.01 2.00 1.79 1.73 1.50 Národní průměr (1,29) 1.00 0.50 0.00 I-06 II-06 III-06 IV-06 V-06 VI-06 VII-06 VIII- 06 IX-06 X-06 XI-06 XII-06 I-07 II-07 III-07 IV-07 V-07 VI-07 VII-07 VIII- 07 2006 2007

Pády celkem z toho závažné 350 300 284 299 292 250 200 150 115 210 246 159 100 50 0 40 41 26 33 7 16 11 2001 2002 2003 2004 2005 2006 1/2 2007 Národní průměr pády se zraněním (přepočítáno na počet LD ÚVN Praha)

Metodika vyhodnocení dat definice indikátoru Čitatel Jmenovatel Počet kompletních předanestetických vyšetření dle ARIM Počet plánovaných operací v celkové anestezii Počet pacientů, kteří obdrží a mají řádně zdokumentovanou nutriční intervenci Počet pacientů s potřebou nutriční intervence (riziko dle vstupního oš. vyšetření)

Metodika vyhodnocení dat Trendy Srovnání zúčastněných Jak se vyvíjí procento dekubitů v čase? Která období roku jsou nejrizikovější? Zvyšuje se incidence iatrogenního pneumotoraxu po CŽK Proč se v druhé polovině roku významně prodloužil čas dveře jehla? Které oddělení má nejvíce/nejméně dekubitů? Které oddělení / který lékař má nejvyšší procento (kompetence!) Který krok v procesu provádění akutních PCI za to může?

Včasnost dostupnost a správnost zdravotnické dokumentace Výsledek interních auditů

Nemocniční a přijaté dekubity stupně závažnosti, 2004 III. 16% IV. 5% ND I. 44% II. 35% IV. 9% I. 17% PD III. 44% II. 30%

Nemocniční a přijaté dekubity stupně závažnosti, 2005 III. 7% IV. 0% ND I. 52% II. 41% III. IV. 7% I. 27% 27% PD II. 39%

Nejčastější problémy používání indikátorů kvality ve ZZ (I) Výběr + definice Výběr nevychází z priorit vrcholového managementu či vedoucích jednotlivých pracovišť je prováděn bez jakékoli spolupráce malá míra ztotožnění se se sledovanými daty ze strany klinického personálu Nízká míra výsledkových klinických indikátorů spíše procesní, neklinické, ošetřovatelské atd. Problémy s definicí indikátorů malá míra validity Sběr dat Často závislý na hlášení či kampaňovitém sběru zkreslení výsledků Malá míra využívání IT 22

Nejčastější problémy používání indikátorů kvality ve ZZ (II) Metodika vyhodnocení Obvykle nekompatibilní s metodikou jiných ZZ Často nedostatečná erudice kvalitáře neplatné či zkreslené výsledky Nevhodná forma prezentace typy grafů atd. Velká časová prodleva mezi sběrem a hodnocením, nízká frekvence hodnocení Používání výsledků k řízení ZZ Často končí v šuplíku vrcholový management se zabývá pouze ekonomikou ZZ chybí analýza a intervence Obvykle bez návaznosti na systém odměňování či přidělování investičních prostředků pracovištím Nesprávná data/interpretace = nesprávná rozhodnutí 23

24 Využití dat k řízení zásady Už od výběru sledovaných ukazatelů spolupracovat s vrcholovým managementem Návaznost na poslání a strategii organizace Jasně popsat každý ukazatel katalogový list se všemi informacemi viz dále Zahrnout ukazatel do rozhodovacích mechanizmů Porady, plánování, operativní řízení Přezkoumání managementem Balance Score Card

Výběr Sběr dat Integrace dat Analýza Rozhodování Realizace 25 Hierarchie utilizace dat Zřizovatel / představenstvo apod. Vrcholový management II jako celek Vrcholový management jednotlivě + + + + + Střední management + + + + + + Jednotliví pracovníci + Klíčová činnost + Podílí se

26 Hierarchie utilizace dat Zřizovatel / představenstvo apod. Vrcholový management II jako celek Vrcholový management jednotlivě Střední management Jednotliví pracovníci Množství vznikajících dat - Míra detailu při jejich analýze

Administrace ukazatelů úroveň vrcholového managementu / zřizovatele Agregovaná data Např. Six sigma, EFQM Balance score card (Výsledky/spokojenost, finance, procesy, personál) Pouze zásadní informace Nutnost vybírat či agregovat do souhrnných ukazatelů Indexy, váhy apod. Při identifikaci problému zadání analýzy Kořenová analýza, analýza příčin a následků selhání, klinický audit, Peer review 27

28 Agregace ukazatelů - příklad Ekonomika Ekonomika Duben 2010 Duben 2011 Personál 62 50 50 67 Procesy Personál 60 50 25 67 Procesy 62 60 Klient Kvalita Klient Kvalita

Administrace ukazatelů úroveň 29 středního managementu Pouze relevantní data Vztahující se k oblasti působnosti daného vedoucího Trendy + srovnání s ostatními Vysoká míra detailu Nejen detailní výsledky, ale též metodika sběru dat (pro případ nutnosti jejího přezkoumání) Přímo nositel či člen týmu při detailních analýzách Kořenová analýza, analýza příčin a následků selhání, klinický audit, peer review apod.

Bezpečnostní vizita 1/3 30

Bezpečnostní vizita 2/3 31

Bezpečnostní vizita 3/3 32

Katalogový list ukazatele - 33 příklad Název Zdroj dat Definice Nositel Typ dle Donabediana Míra bezpečí prostředí na klinických pracovištích Bezpečnostní vizity Procento splněných kritérií při bezpečnostní vizitě (kritéria viz tam) Oddělení interního auditu Struktura/proces Zařazení v BSC / váha Kvalita / 7% Indexy 100-91: 1; 90-81: 0,8; 80-61: 0,5; 60-0: 0 Interval vykazování Způsob prezentace Jednou za půl roku Trendy a srovnání pracovišť

Národní sada ukazatelů Národní referenční centrum Sdružení právnických osob zřízeno všemi pojišťovnami a dalšími subjekty (asociace nemocnic) Používá administrativní data všech pojišťoven + data ÚZIS + registry + data z kampaní (např. dekubity) Navrhuje, vyvíjí, validuje, organizuje hodnocení a v rámci legislativních možností zveřejňuje ukazatele kvality zdravotní péče (nemocnice, regiony) Podílí se na aktivitách sdílení dat s nadnárodními organizacemi OECD Poskytuje služby zdravotnickým zařízením i zřizovatelům v oblasti měření kvality a benchmarkingu

Veřejnost Životní cyklus ukazatele Vydání Návrh, revize registrace Vědecký základ Datové zdroje Posouzení validity Statistické vyhodnocení Odborný konsensus Veřejné vydání Rozhodnutí o zařazení Předběžné vyhodnocení Konečné vyhodnocení Sběr, zpracování a testování dat

Národní sada ukazatelů - výhody Validovaná data vycházející z mezinárodních zkušeností (AHRQ) a mezioborové spolupráce Účast klinických odborníků odborný konsensus Velký podíl klinických výsledkových ukazatelů Zajímavé čtení pro ředitele, primáře a přednosty i ostatní klinický personál Jednotná metodika sběru i analýzy Možnost benchmarkingu semaforová metoda Minimální zkreslení, vysoká erudice hodnotitelů Mnohem méně práce pro management ZZ Možnost standardizace intervence např. klinický audit Možnost využití ze strany plátců či org. ext. hodnocení

Národní sada ukazatelů Zdravotnická zařízení Možnosti využití Řízení kvality na roveň s ekonomikou Benchmarking Standardizovaná intervence Orgány externího hodnocení kvality Podmínka účasti + standardizované intervence Podmínka výsledku Plátci Podmínka účasti + standardizované intervence Podmínka výsledku (viz NN v USA) Pacient/uživatel Zveřejňování

Národní sada ukazatelů - nevýhody Obvykle administrativní databáze Problémy s kódováním a další nepřesnosti Měříme, co můžeme, nikoli co bychom potřebovali měřit Obvykle malá rozlišovací schopnost ukazatelů měří skutečně kvalitu? Nežádoucí motivace (viz vykazování komplikací v DRG) Problematika standardizace Standardizace na dg. či výkon v jednom ukazateli je někdy zařazeno několik výkonů či dg. s odlišnými parciálními výsledky, takže relativní rozdíly v objemu mohou zkreslit výsledky