UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta DISERTAČNÍ PRÁCE Mgr. Eva Stránská Olomouc 2011
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta DISERTAČNÍ PRÁCE Genderové diference v mluveném a psaném projevu žáků základní školy jako aktuální problém současné pedagogiky Gender differences in spoken and written language of lower secondary school pupils as the current problem of contemporary education Olomouc 2011
Tato disertační práce je duševním vlastnictvím Mgr. Evy Stránské a podléhá právní ochraně podle 2 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předloženou disertační práci vypracovala samostatně. Veškerou literaturu, z níž jsem při přípravě a realizaci disertační práce čerpala, řádně cituji a uvádím v seznamu použité literatury...... Datum a podpis autorky disertační práce
Poděkování Děkuji doc. PhDr. Mileně Krobotové, CSc., za odborné vedení disertační práce, poskytování cenných rad a podnětných námětů. Dále děkuji PhDr. Jiřímu Pospíšilovi, Ph.D., a prof. MVDr. Emilu Tkadlecovi, CSc., za odborné konzultace a praktické i podnětné rady týkající se empirické části disertační práce. Poděkování za ochotu spolupracovat při výzkumném šetření patří i zúčastněným ředitelům, učitelům a žákům základních škol. V neposlední řadě si vážím podpory ze strany rodiny a nejbližších přátel.
Práci vënuji in memoriam mému dëdečkovi, doc. RNDr. Václavu Kudláčkovi, CSc., (7. červen 1928 31. kvëten 2000).
Obsah disertační práce ÚVOD... 10 VÝZKUMNÉ CÍLE PŘEDKLÁDANÉ DISERTAČNÍ PRÁCE... 13 TEORETICKÁ ČÁST DISERTAČNÍ PRÁCE... 15 1 GENDER... 16 1.1 VYMEZENÍ POJMU GENDER... 16 1.2 CHARAKTERISTIKA POJMU GENDER... 17 1.2.1 Pojetí genderu z několika hledisek... 17 1.2.2 Gender z hlediska genderových teorií... 19 1.3 CHARAKTERISTIKA SOUVISEJÍCÍCH TERMÍNŮ... 21 2 GENDEROVÁ STUDIA A GENDEROVÉ TEORIE... 25 2.1 VZNIK GENDEROVÝCH STUDIÍ... 25 2.2 CHARAKTERISTIKA GENDEROVÝCH TEORIÍ... 26 2.2.1 Esencialistický přístup, gender z hlediska biologického... 26 2.2.2 Konstruktivistický přístup, gender z hlediska sociokulturního... 27 2.2.3 Poststrukturalistický přístup, gender z hlediska jazykového... 29 2.3 GENDEROVÁ STUDIA V ČESKÉM PROSTŘEDÍ... 31 2.3.1 Vznik a vývoj Gender Studies, o. p. s.... 31 3 SOCIOLINGVISTIKA... 33 3.1 VZNIK A ZAMĚŘENÍ SOCIOLINGVISTIKY... 33 3.2 PŘEDSTAVITELÉ MODERNÍ SOCIOLINGVISTIKY... 35 3.2.1 Zahraniční i čeští sociolingvisté a jejich studie... 35 3.2.1.1 Bernsteinova teorie jazykové socializace... 37 3.2.1.2 Další výzkumy vztahující se k Bernsteinově teorii... 39 3.2.1.3 Ověření Bernsteinovy teorie v českém prostředí... 39 4 GENDEROVÁ LINGVISTIKA... 42 4.1 POČÁTKY GENDEROVÉ LINGVISTIKY... 43 4.2 GENDEROVÁ LINGVISTIKA A ČEŠTÍ GENDEROVÍ LINGVISTÉ... 44 4.2.3 Předmět studia české genderové lingvistiky... 46 4.2.3.1 Užívání generického maskulina... 46 4.2.3.2 Způsoby oslovování a přechylování ženských jmen a příjmení... 48 4.2.3.3 Shoda přísudku s podmětem... 50 4.2.3.4 Užívání a posilování genderových stereotypů... 50 4.2.4 Příručka bez dlouhého trvání... 51
4.3 SOUČASNÁ SITUACE GENDEROVÉ LINGVISTIKY V ČESKÉM PROSTŘEDÍ... 52 5 JAZYKOVÝ PROJEV... 54 5.1 OD JAZYKA KE STYLU JAZYKOVÉHO PROJEVU... 54 5.1.1 Řeč, jazyk, promluva... 54 5.1.2 Jazyk a stylistika... 56 5.1.3 Jazykový projev, promluva, text nebo diskurz?... 57 5.1.3.1 Kompozice jazykového projevu... 61 5.1.4 Jazyk a styl jazykového projevu... 62 5.1.5 Jazykový styl a jeho činitelé... 64 5.1.5.1 Objektivní slohotvorní činitelé... 64 5.1.5.2 Subjektivní slohotvorní činitelé... 66 5.1.6 Individuální styl... 67 5.1.7 Funkční styl... 69 5.2 KOMUNIKACE A JEJÍ PODOBY... 72 5.2.1 Projevy mluvené a psané... 74 5.2.1.1 Charakteristika mluveného projevu... 75 5.2.1.2 Charakteristika psaného projevu... 76 5.2.1.3 K diferencím projevů... 77 5.2.1.4 Jazykové projevy a kvantitativní lingvistika... 79 6 JAZYK A GENDER... 80 6.1 VZTAH JAZYKA A GENDERU... 81 6.2 ŽENY, MUŽI A JEJICH (ODLIŠNÝ) JAZYKOVÝ PROJEV... 82 6.3 PERCEPCE GENDEROVÝCH DIFERENCÍ JAZYKOVÝCH PROJEVŮ... 85 6.4 ANALÝZY GENDEROVÝCH DIFERENCÍ... 87 7 SHRNUTÍ ZÁKLADNÍ TEORETICKÝCH VÝCHODISEK... 89 8 CHARAKTERISTIKA SKUPINY DĚTÍ STARŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU... 91 8.1 SPECIFIKA Z HLEDISKA VÝVOJOVÉ PSYCHOLOGIE... 91 8.2 SPECIFIKA Z HLEDISKA VÝVOJE GENDEROVÉ IDENTITY... 93 8.3 SPECIFIKA Z HLEDISKA ROZVOJE VERBÁLNÍHO VYJADŘOVÁNÍ... 96 EMPIRICKÁ ČÁST DISERTAČNÍ PRÁCE... 100 9 VLASTNÍ VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ... 101 9.1 METODOLOGIE PRVNÍ FÁZE VÝZKUMU... 102 9.1.1 Stanovení výzkumných problémů a věcných hypotéz... 102 9.1.2 Výběr výzkumného vzorku a metoda sběru dat... 103 9.1.3 Analýza dat a ověřování hypotéz... 106 9.1.2.1 Ověřování hypotéz v závislosti na analýze získaných dat... 106
9.1.4 Diskuze a závěr k první fázi výzkumného šetření... 117 9.2 METODOLOGIE DRUHÉ FÁZE VÝZKUMU... 118 9.2.1 Stanovení výzkumných problémů a věcných hypotéz... 119 9.2.2 Výběr výzkumného vzorku a metoda sběru dat... 120 9.2.3 Analýza dat a ověřování hypotéz... 123 9.2.3.1 K prvnímu výzkumnému problému... 124 9.2.3.2 K druhému výzkumnému problému... 130 9.2.3.3 Ke třetímu výzkumnému problému... 141 9.2.3.4 Ke čtvrtému výzkumnému problému... 148 9.2.3.5 K pátému výzkumnému problému... 151 9.2.3.6 K šestému výzkumnému problému... 153 9.2.4 Diskuze a závěr k druhé výzkumné fázi... 158 10 PŘÍNOSY DO PEDAGOGICKÉ TEORIE A PEDAGOGICKÉ PRAXE... 161 10.1 PŘÍNOS DO PEDAGOGICKÉ TEORIE... 161 10.2 PŘÍNOS DO PEDAGOGICKÉ PRAXE... 164 ZÁVĚR... 166 SEZNAM LITERATURY... 170 PŘÍLOHY... 179 ANOTACE... 218
Úvod 10 Disertační práce s názvem Genderové diference v mluveném a psaném projevu žáků základní školy jako aktuální problém současné pedagogiky je zaměřena na oblast genderových aspektů v jazykových projevech žáků na 2. stupni základních škol. Tuto problematiku vnímáme jako rozdíly genderové identity promítnuté do jazykových projevů dívek a chlapců. Naši myšlenku lze podpořit slovy lingvistky R. W. Connellové (2002: 8), a to (...) jazyk je důležitým aspektem genderu. V disertační práci se věnujeme teoretickým východiskům v šesti kapitolách, jež považujeme za podklad pro empirickou část. Na základě poznatků, které získáme prostřednictvím výzkumného šetření, představíme závěry pro pedagogickou teorii a pro pedagogickou praxi. Nedílnou součástí práce jsou přílohy. Teoretickou část by bylo možné rozdělit do větších tematických celků, oddílů nadřazených jednotlivým kapitolám, jejichž předmětem je vždy jeden okruh témat, volně na sebe navazujících. Proto budeme pracovat s pojmem oddíl, v rámci něhož představíme dosah genderových aspektů do různých oblastí, jež jsou předmětem našeho zájmu. Do úvodního oddílu jsme zařadili kapitoly Gender a Genderová studia a genderové teorie. Tato část představuje primární teoretický základ pro předkládanou disertační práci, je zaměřena na vymezení pojmů týkajících se genderové problematiky, charakterizuje ji a sleduje z několika hledisek, především z hlediska sociokulturního. Dále si všímá důvodů, díky kterým se anglické slovo gender stalo součástí české slovní zásoby. Základním východiskem pro nás bylo studium feministického hnutí a posuzování vlivu feministických aspektů na vývoj názorů na uvedenou problematiku. Z toho důvodu si všímáme rozdílných postojů na problematiku genderu v rámci vývoje genderových teorií a genderových studií. Nedílnou součástí je charakteristika některých ostatních termínů nezbytných pro vymezení pojmu gender, ale také pro oblasti, do nichž tato problematika zasahuje a kterým se věnujeme v dalších oddílech disertační práce (např. sociolingvistika, genderová lingvistika, vztah jazyka a genderu). V návaznosti na rozsah genderové otázky jsme se zabývali přístupem k genderovým aspektům v českém prostředí. Popisujeme rozvoj genderových studií a jejich přesah do vědecké společnosti, neopomíjíme ani zastoupení zkoumané oblasti na českých univerzitách. Následující kapitoly s názvy Sociolingvistika a Genderová lingvistika, které představují téma dosahu genderových aspektů do lingvistické oblasti, shrnujeme do
11 druhého oddílu. Vycházíme z poznatků získaných nejen studiem sociologie, jejího vlivu na jazyk, ale především z odborných statí významných zahraničních i českých sociolingvistů. V rámci tematického zaměření naší práce uvádíme především díla R. T. Lakoffové i D. Spenderové a názory ostatních sociologů na ně. Následují výzkumy W. Labova, B. B. Bernsteina nebo I. Knausové, jejichž práce byly zčásti inspirací pro náš výzkum. Další oblastí, jíž se zabýváme, je genderová lingvistika. Vycházíme z konstruktivistického přístupu, který vnímá gender jako sociální konstrukt, a z teze, že jazyk je hlavní nástroj socializace člověka. Ze studia odborných děl zahraničních lingvistů plynule přecházíme k pojednání o problematice v českém prostředí. Představujeme předmět studia genderové lingvistiky a interpretujeme různé názory, tj. názory genderových lingvistů (v zastoupení J. Valdrové) a tradičních lingvistů (v zastoupení S. Čmejrkové nebo F. Daneše). V závěru kapitoly hodnotíme počiny vedoucí k podpoře genderové lingvistiky v českém prostředí. Cílem je podat informace týkající se dosahu genderové otázky do českého jazykovědného prostředí. Z kapitol Jazyk a jazykový projev a Jazyk a gender jsme vytvořili oddíl třetí. Pozornost věnujeme vztahu jazyka a genderu a zkoumání vlivu genderových aspektů v jazykových projevech, tj. na pozadí stylistiky. Zčásti čerpáme z postřehů uvedených především v prvním oddílu disertační práce a obohacujeme je o poznatky získané studiem současné české stylistiky. Kapitola Jazyk a jazykový projev představuje klasifikaci jazykového projevu a faktorů, jež ho ovlivňují. Následuje charakteristika mluvených a psaných projevů, všímáme si rovněž jejich vzájemných diferencí. Kapitola Jazyk a gender je přímo zaměřena na zkoumání vztahu jazyka a genderu, opět uvádí některá jména známých lingvistů a sociolingvistů, jimž jsme se věnovali v předcházejících částech práce (např. O. Jespersena, který charakterizoval ženskou a mužskou mluvu, D. Cameronovou, jež dokázala popsat vývojové fáze vztahu genderu a jazyka a současně poukázat na současnou poslední fázi s označením teorie diference, a dalších). Inspirací pro empirickou část disertační práce jsou především výzkumy amerických lingvistek, např. D. Spenderové, D. Tannenové i méně známých lingvistů, např. J. L. Christensenové, O. T. Yokoyamové aj. Ve srovnání se západními zeměmi není oblast vztahující se k výzkumu vlivu genderu na jazyk příliš prozkoumána a popsána, a proto nabízíme výsledky některých českých výzkumů, které se o genderovou teorii opírají a současně je shledáváme jako žádoucí pro empirickou část předkládané disertační práce. Na základě zjištěných informací jsme schopni věnovat se percepci i analýzám genderových diferencí ve smyslu shrnutí hlavních jednotících myšlenek, které uvádíme v závěru oddílu.
12 Poslední část teoretické části, tj. čtvrtý oddíl, tvoří kapitolu Charakteristika skupiny dëtí staršího školního vëku. Vycházíme ze specifik, která se týkají vývoje žáků staršího školního věku. Cílem této kapitoly však není podat vyčerpávající přehled tělesných či psychických změn tohoto období, ale uvedení do problematiky s přihlédnutím k vývojové psychologii, genderové identitě jedince i k vývoji verbálního vyjadřování dětí uvedeného věku. Domníváme se, že popsané charakteristiky přispějí k pochopení myšlení a chování dětí této věkové skupiny. Empirická část disertační práce uvádí do metodologie kvantitativně orientovaného pedagogického výzkumu. V této části disertační práce předkládáme výzkumné problémy, na jejichž základě stanovíme věcné i statistické hypotézy. Na základě popisu užitých metodologických postupů provádíme testování hypotéz a další statistické analýzy získaných dat, které třídíme, pro přehlednost graficky zpracováváme a interpretujeme, následně vyvozujeme závěry a prezentujeme je. Výzkumné šetření jsme realizovali ve dvou fázích. V každé z fází jsme spolupracovali se žáky 8. a 9. ročníků základních škol ve třech krajích České republiky. Nejdříve jsme se zaměřili na názory žáků týkající se jazykového projevu a způsobu vyjadřování dětí stejného věku, tj. staršího školního věku. Pro shromáždění dat jsme použili skupinový rozhovor a dotazníkové šetření. Výsledky z první fáze výzkumu pokládáme za podstatné vzhledem k druhé výzkumné fázi, jež vycházela z jazykových analýz psaných i mluvených projevů. Zjištěné výsledky jsou podkladem pro závěrečnou část disertační práce, ve které vycházíme z dat získaných empirickým šetřením a představujeme závěry pro pedagogickou praxi i pro pedagogickou teorii. Vzhledem ke zkoumané problematice, jejíž vědecký dosah do českého prostředí není detailně popsán, jsme často vycházeli ze zahraničních zdrojů. Na základě rešerše jsme využili možného přístupu k několika digitálním databázím: digitální archiv vědeckých časopisů JSTOR a jeho kolekce Art & Sciences III s rozšířenou kolekcí časopisů o genderových a ženských studiích; plnotextová databáze EBSCOhost Publishing a její Academic Search Complete s plnými texty časopisů, bibliografických záznamů i abstraktů; multidisciplinární databáze ProQuest Social Science Journals. V rámci hledání postojů a názorů odborníků na uvedenou problematiku byly pro nás uvedené databáze důležitým zdrojem inspirace. V práci proto předkládáme i citace v originálním znění pro autenticitu výpovědi, v poznámkách pod čarou pak autorský překlad.
Výzkumné cíle předkládané disertační práce 13 Jsme si vědomi nutnosti vymezit výzkumné cíle disertační práce v jejím úvodu, ovšem pro přehlednost volíme samostatnou podkapitolu, v níž výzkumné cíle popíšeme. Hlavním výzkumným cílem disertační práce 1 je zjistit, zda existují rozdíly v jazykových projevech dívek a chlapců s ohledem na jejich genderovou identitu a s orientací na 2. stupeň základních škol. 2 Podstatou tohoto cíle je vztah jazyka a genderu jako odrazu genderových diferencí v jazykových projevech. V předloženém výzkumu se soustředíme na monologické mluvené a psané projevy. Dosažení hlavního cíle je však determinováno naplněním konkrétních dílčích cílů teoretických a empirických, jež lze shrnout do několika tezí a které uvádíme v následujícím přehledu: V rámci teoretických východisek pro disertační práci o analyzovat vývoj genderové problematiky v závislosti na genderových teoriích a genderových studií 3 (tzv. gender studies); o prokázat dosah genderové problematiky do jiných vědních oborů a disciplín jako vyjádření aktuálnosti dané problematiky; o zaměřit se na odbornou literaturu (zahraniční i českou), která se zabývá vztahem jazyka a genderu, především výzkumy reflektujícími genderové diference v jazyku; o popsat jazykový projev (mluvený a psaný) v rámci současné české stylistiky. V rámci empirické části disertační práci o specifikovat předmět výzkumu (genderové diference v jazykových projevech žáků na 2. stupni základních škol), včetně výzkumných otázek; o zvolit vhodný metodologický přístup k výzkumnému šetření (definovat výzkumný vzorek, popsat metody sběru dat, jejich 1 Uvedeno již v úvodní části disertační práce. 2 Tato oblast zájmu pro náš výzkum je určena nejen dosahem našeho působení, ale rovněž poznatky z psychologie při charakteristice starších žáků na 2. stupni základní školy. 3 S. Čmejrková (1996) uvádí pojem výzkumy rodu. V praxi se setkáváme i s označením rodová studia.
14 měření a zpracování, statistické metody užité při ověřování hypotéz); o popsat diference v jazykových projevech respondentů s ohledem na jejich genderovou identitu na základě výsledků výzkumného šetření; o aplikovat výsledky výzkumného šetření jako východiska či podněty pro pedagogickou teorii a praxi; o formulovat závěry výzkumu, a to i s ohledem na vymezená teoretická východiska pro disertační práci. Charakteristiku výzkumných cílů týkajících se empirické části disertační práce vnímáme jako odraz teoretických východisek 4 pro předkládanou disertační práci. Na základě získaných výsledků dokážeme porovnat významné statistické souvislosti mezi genderovou identitou žáků a jejich mluveným a psaným projevem. Zajímavých závěrů dosáhneme porovnáním výsledků v rámci ročníků (v našem případě jde o 8. a 9. ročníky základních škol) i v rámci krajů (v našem případě jde o tři sousedící kraje). Následná interpretace výsledků zajistí důležité závěry nejen pro pedagogickou teorii, ale také pro pedagogickou praxi. Pro sociolingvistickou oblast bude náš výzkum přínosem i vzhledem k tomu, že obdobný výzkum zatím nebyl v dosavadních odborných kruzích realizován a že je podmíněn několika výzkumy, které ve své praxi uskutečnili zahraniční i čeští lingvisté. 4 Shrnutí jednotlivých teoretických východisek je uvedeno v sedmé kapitole teoretické části disertační práce.
TEORETICKÁ ČÁST DISERTAČNÍ PRÁCE 15
16 Studium rozdílů mezi pohlavími bývá označováno za problémové dítë naprosto zmatených rodičů... A. Oakleyová, 1985 5 1 Gender Úvodní kapitola nabízí vhled do problematiky týkající se pojmu gender. Zaměříme se na jeho vymezení a charakteristiku z různých hledisek, uvedeme měnící se pohledy na gender v souvislosti s vývojem genderových teorií. Současně se budeme věnovat pojmům souvisejícím s problematikou genderu, s nimiž se v předkládané práci setkáme. 1.1 Vymezení pojmu gender Primární vliv na soustředění pozornosti na problematiku genderu mělo feministické hnutí na konci XIX. století v Americe, jehož počátky jsou zaměřeny na téma nerovnosti mezi muži a ženami. Otázka vymezení pojmu gender nabízí několik východisek. Při jeho charakteristice se můžeme inspirovat genderovými teoriemi, které procházejí v průběhu posledního století po současnost významnými změnami vycházejícími z konkrétních přístupů k chápání genderu. Několikeré možnosti výkladu mají základ v sociologickém, psychologickém, kulturálním i v dalším pojetí genderu. Své kořeny má výraz v řečtině a v současnosti představuje nedílnou součást slovní zásoby mnoha evropských jazyků. V českém jazykovém systému se pro označení rodu 6 v rovině sociální, kulturní či psychologické pracuje s jeho anglickou verzí gender [dʒendə], protože by český překlad rod nevystihl přesně obsah pojmu. Do oblasti sociologie tento pojem jako první zavedla britská socioložka Ann Oakleyová 7 (Marshall, 1998), uvedla jej ve své práci s názvem 5 Z úvodu ke knize Ann Oakleyové Sex, gender and society z roku 1985 (vycházíme z úvodu knihy Sex, gender a společnost z roku 2000). 6 V překladu slovo gender znamená rod, rodinu, klan, pohlaví či gramatický rod (autorský překlad). 7 Ann Oakleyová vnímá gender jako sociální a kulturní konstrukt v protikladu k pohlaví jako biologické danosti.
17 Sex, gender and society. 8 V psychologii se používá od roku 1955, kdy ho užil J. Money pro vyhrazení mužské a ženské identity, která vyplývá ze sebeprožívání, tvrzení a chování jedince, a to ve srovnání s identitou založenou na anatomických charakteristikách. 1.2 Charakteristika pojmu gender R. W. Connellová (2002: 1) v úvodu své knihy Gender píše: Gender is a large theme (...) gender is a key dimension of personal life, social relations and culture (...) but also a topic on which there is an amazing amount of prejudice, ideology, myth, misinformation and outright falsehood. 9 Lingvistka S. McConnellová Ginetová (1995: 75) dodává, že questions of gender are now seen as a major challenge in almost every discipline that deals with human behavior, cognition, institutions, society, and culture. 10 P. Eckertová doplňuje, že jsme od svého narození obklopeni genderem, protože je zahrnut v každodenní interakci, komunikaci, humoru, v našich představách, vírách, aktivitách i touhách. Svět je plný myšlenek vztahujících se k genderu, vnímáme je však jako běžnou záležitost založenou na pravdivém poznání (Eckertová, 2003). 1.2.1 Pojetí genderu z několika hledisek Pro konkrétní definici genderu volíme různé výklady, které lze najít v českých i anglických slovnících sociologických, pedagogických nebo kulturálních studií. Současně nastíníme vývoj názorů na uvedenou problematiku od počátků feminismu v Americe po současné vnímání genderu. V anglosaské sociologii označuje gender už několik desetiletí vše, co se týká sociální diferenciace mezi pohlavími (Boudon, 2004: 57). Anglický výkladový slovník vybraných termínů z psychologie, sociologie, etiky a sociální práce (Bláha, Šemberová, 2004: 75) uvádí: In psychology, the characteristics, whether biologically or socially influenced, by which people define male and female. Because sex is a biological category, social psychologists often refer to biologically based gender differences as sex 8 Poprvé její práce vyšla v roce 1972, následovalo několik dalších vydání a roku 2000 byla přeložena do češtiny s názvem Sex, gender a společnost. 9 Autorský překlad: Gender je obsáhlé téma (...) je to klíč k osobnímu životu, sociálním vztahům a kultuře (...) ale představuje také téma, které je zatíženo spoustou předsudků, ideologií, mýty, mylnými informacemi a naprostými klamy. 10 Autorský překlad: Genderové otázky jsou považovány za velkou výzvu v témëř každé oblasti, které zkoumají lidské chování, poznávání, instituce, společnost a kulturu.
18 differences. 11 Na rozdíl od slova sex pojem gender klade důraz na nutnost oddělit sociální diference od diferencí biologických. Slovník kulturálních studií (Barker, 2006: 57) definuje pojem gender jako odkaz ke kulturním předpokladům a praktikám, které ovládají konstruování mužů, žen a jejich sociálních vztahů. Feminita a maskulinita jako projevy genderu jsou výsledkem kulturní regulace chování, které se považuje za sociálně přiměřené danému pohlaví. Biologickým pojmům mužský a ženský odpovídají genderová označení maskulinní a feminní. Definice pojmu gender ve Velkém sociologickém slovníku (Maříková, 1996: 339) 12 doplňuje výše uvedená tvrzení o významnou úlohu kultury v koncepci genderu. Klade důraz na kategorie rozdílných charakteristik s označením feminní a maskulinní, které odrážejí očekávání spjatá s rolemi muže a ženy. V sociologickém diskurzu gender odkazuje na sociální diference mezi muži a ženami, které jsou kulturně a sociálně podmíněné (mohou se měnit v čase i v rámci jedné kultury, popř. mezi kulturami, na rozdíl od univerzální biologické kategorie pohlaví). Psychoanalytikové často trvají na objasnění genderu jako pojmu, který má především psychologické a kulturní konotace. Gender v souvislosti s genderovou identitou je potom charakterizován jako podíl maskulinity (převažuje u většiny mužů) a feminity (převažuje u většiny žen) u dané osoby. R. W. Connellová (2002) také poukazuje na psychologické výzkumy, 13 jež potvrzují, že ženy nejsou pouze feminní a muži maskulinní, ale že v každém jedinci se míchají feminní a maskulinní charakteristiky, které jsou zastoupeny v různé míře. 14 Pojem gender lze chápat i z hlediska teorie masové komunikace. Masmédia mohou do určité míry posilovat ustálené představy, tzv. genderové stereotypy (zjednodušující představy a popisy tzv. feminní ženy a tzv. maskulinního muže) o ostatních lidech, např. o jednotlivcích nebo o národnostních, etnických, profesních a jiných skupinách. 11 Autorský překlad: V psychologii jsou ženské a mužské vlastnosti definovány z hlediska biologického i sociálního. Pojem sex je biologický termín, který sociální psychologové často užívají k označení biologických genderových diferencí, tzv. sexových diferencí. 12 Gender ( ) je pojem, který vyjadřuje, že vlastnosti a chování spojované s obrazem muže a ženy jsou formovány kulturou a společností. Na rozdíl od pohlaví, které je univerzální kategorií a nemění se podle času či místa, působení gender ukazuje, že určení rolí, chování a norem vztahujících se k ženám a mužům je v různých společnostech, v různých obdobích či různých sociálních skupinách rozdílné. Jejich závaznost či determinace není tedy přirozeným, neměnným stavem, ale dočasným stupněm vývoje sociálních vztahů mezi muži a ženami ( ). 13 (...) the great majority of us combine masculine and feminine characteristics (Connellová, 2002: 5). Autorský překlad: (...) vëtšina z nás kombinuje maskulinní i feminní vlastnosti. 14 Pojmy maskulinita a femininita jsou sociálními konstrukty. Dle Plecka (in Janošová, 2008: 31) však existují 4 typy genderových identit, a to androgynní (jedinci, kteří mají vysoké zastoupení maskulinních i feminních hodnot), maskulinní (viz text), feminní (viz text), nevyhranëný (jedinci s nízkými hodnotami v obou dimenzích). Mezi jednotlivými vlastnostmi (feminními nebo maskulinními) neexistují korelační vztahy, tzn. přítomnost jedné rodově typické vlastnosti u jednoho jedince nezvyšuje pravděpodobnost dalších vlastností.
19 Analytici médií poukazují na to, že média kulturu nejen pasivně reflektují, ale také aktivně formují naše kulturní hodnoty a normy (Renzettiová, Curran, 2003). Masmédia jako hlavní zdroj informací i hlavní náplň volného času pro spoustu lidí nabízejí hodnocení a postoje k jednotlivým událostem, poskytují vzorce chování v různých společenských rolích a vedou k vytváření názorového stereotypu, ztrátě individuality a k následné uniformitě. Podobným způsobem na nás masmédia působí v rámci socializace jedince, již chápeme jako proces, při němž se člověk stává součástí společnosti a postupně si osvojuje její pravidla, zákony, hodnoty i normy chování (McQuail, 1999: 126). 1.2.2 Gender z hlediska genderových teorií V rámci genderových teorií stručně charakterizujeme pojetí genderu jednotlivých přístupů, které se postupně vyvíjely od pouhého hlediska biologického, přes hledisko sociální až k zájmu o jazykovou a diskurzivní stránku genderu. 15 Esencialistický přístup analyzuje gender z hlediska biologického a vychází z biologicky determinovaných predispozic, tj. předpokládá danou a neměnnou podstatu, a vychází z přesvědčení, že rozdíly mezi ženami a muži jsou především vrozené. A. Oakleyová (2000) klade důraz na skutečnost, že každá společnost vychází z biologického pohlaví jako ze základního kritéria, ovšem dále se žádné dvě kultury zcela neshodnou na tom, co odlišuje jeden gender od druhého. 16 Podobné tvrzení najdeme i u P. Boudieaua (2000: 13): Biologický rozdíl mezi pohlavími, mezi mužským a ženským tělem, a hlavně anatomický rozdíl mezi pohlavními orgány, se tak může jevit jako přirozený důvod sociálního rozlišování mezi rody (...). Jako adekvátní charakteristiku genderu volíme srovnání genderu a pohlaví podle C. M. Renzettiové a D. J. Currana. Zatímco pohlaví je tvořeno několika biologickými pohlavími (chromozomálním, hormonálním, gonádovým či genitálním), gender prezentuje postoje, chování a společenská očekávání, jež v průběhu života získáváme interakcí s okolním světem (Renzettiová, Curran, 2003). Obecná charakteristika 15 K vlastním genderovým teoriím více v kapitole Genderová studia a genderové teorie. 16 Jako důkaz podává A. Oakleyová (2000: 121) vysvětlení, proč pohlaví a gender nemohou být dvě stejné věci (viz konstruktivistický přístup). Dokazuje to na základě studií amerických a anglických vědců, kteří se zabývali intersexuály. Výsledkem bylo poznání, že mohou mít mužský nebo ženský gender (maskulinní nebo feminní jako biologicky normální muž či žena), přestože nejsou biologicky mužem či ženou.
20 genderu také může znít: the term gender means cultural difference of women from men, based on the biological division between male and female 17 (Connellová, 2002: 8). P. Jesenská (2010: 45 46) cituje autory S. Gramleyho a K. M. Pätzolda, kteří přirovnávají rozlišení mezi pohlavím a genderem k jízdnímu kolu. Pohlaví souvisí se sedlem navrženým pro ženy, které bývá širší, protože ženy mají širší pánev. Zatímco gender má svou podstatu v horní rámové trubce jízdního kola. Ta chybí u dámských kol z toho důvodu, aby ženy mohly jezdit v sukni. Toto tvrzení však není založeno na biologických poznatcích, ale na kulturně sociálních (ženy běžně nosí sukně, zatímco muži ne). Konstruktivistický přístup chápe gender jako sociální konstrukt. Zpochybňuje platnost esencialistického přístupu. Setkáváme se se zájmem o proces socializace a sociálního učení, které předpokládá, že rozdíly plynou především ze socializace ve společnosti a že se mužem a ženou stáváme až výchovou. V rámci sociologického pojetí genderu předpokládáme, že gender reálně ovlivňuje, formuje a modifikuje nejen individuální vlastnosti a schopnosti konkrétních žen a mužů, ale také jejich postoje, názory a chování ve smyslu vžité normy pro jednotlivá pohlaví. Jazyk začíná být chápán jako nástroj daného konstruktu. Lingvisté D. W. Allhof a W. Allhoffová připomínají, že gender jako sociální konstrukt se utváří tím způsobem, jak verbálně a neverbálně vystupujeme (Allhoff, Allhoffová, 2008: 174). Současná genderová studia v České republice vycházejí z konstruktivistického přístupu, opírají se o něj české genderové socioložky i lingvistky, jako např. J. Valdrová, L. Sokačová, L. Jarkovská ad. (Valdrová a kol., 2004), v současnosti tento přístup převládá nad esencialistickým či poststrukturalistickým. Poststrukturalistický přístup již zcela nahlíží na gender z jazykového hlediska, staví ho do souvislosti s diskurzem a formuje jejich vzájemné porozumění. Dokládá, že gender je konstituován různými způsoby, a to dokonce v rámci jediné konverzace. Americká lingvistka a antropoložka B. McElhinnyová (2003) poukazuje na posun v chápání genderu a genderových diferencí. Poststrukturalistický přístup si už neklade otázku Jaké jsou genderové diference?, ale hledá odpovědi na otázky Jaké rozdíly gender dëlá? a Jakým způsobem gender dëlá rozdíly? Značný vliv na poststrukturalismus v souvislosti s genderem měly teorie M. Foucaulta a J. Butlerové. 18 17 Autorský překlad: Termín gender znamená kulturní odlišnosti mezi ženami a muži na základë jejich biologického pohlaví, ženského a mužského. 18 Více v kapitole Genderová studia a genderové teorie.
1.3 Charakteristika souvisejících termínů 21 S pojmem gender souvisí i některé další termíny (genderová role, genderová identita, jádrová pohlavní identita, genderová socializace, genderové stereotypy), se kterými se v rámci práce setkáme. Z toho důvodu je zařazujeme do této úvodní kapitoly, jejímž cílem je se seznámit se základními termíny, jež používáme. Genderová role je souhrn představ o tom, jak by se ženy a muži v rámci určité kultury a společenského prostředí měli chovat, vyjadřovat se, oblékat, myslet apod. 19 Jedinec svou genderovou rolí vyjadřuje to, kým se cítí být, i to, jak chce být druhými vnímán (Janošová, 2008: 41), vše v souladu s vědomím příslušnosti ke skupině žen nebo mužů. Society perceives females and males differently because our expectations and gender roles are (still) different. These facts reflect in our language, i. e. in the choice of our expressions and stylistic devices, 20 dodává P. Jesenská (2010: 48) ke vztahu genderové role a jazyka. Genderová role je spjatá s genderovou identitou, která je součástí našeho Já, souvisí s vnitřním prožíváním jedince (srov. genderová role zahrnuje i vnější projevy) a je jedinečná. Je vyjádřením skutečnosti, že vše, co jedinec říká, dělá a prožívá, souvisí s tím, zda jeho sociální status má mužskou či ženskou determinaci. Genderovou identitu tvoří genderové atributy, které jedinec prožívá jako jemu vlastní (Janošová, 2008: 42) neboli osobní zkušenost s mužskou nebo ženskou existencí (obě identity jsou si rovny). 21 Genderová identita odkazuje na sociální a kulturní rozdíly mezi ženami a muži, tzn. je v protikladu s biologickým přístupem k genderu. J. Průcha v Pedagogickém slovníku (2009) a v Moderní pedagogice (2002) zdůrazňuje význam genderové identity (ženské nebo mužské identity jedince; tj. ztotožnění se s pohlavím; dle the inner experience of gender 22 ), při jejímž vytváření mají zásadní postavení nejen rodiče a sourozenci, učitelé, filmoví i knižní hrdinové, se kterými se dítě identifikuje, ale rovněž masmédia. 19 Jde o genderovë přijatelné chování. 20 Autorský překlad: Společnost vnímá ženy a muže odlišnë, protože naše očekávání a genderové role jsou (stále) rozdílné. Tato skutečnost se odráží v našem jazyce, např. ve výbëru výrazů nebo stylistických prostředků. 21 V anglické literatuře můžeme najít označení sissy-boys (chlapci s nápadně dívčími projevy) a tomboys (dívky, které se svým chováním a zájmům podobají chlapcům). P. Janošová (2008: 42) shledává u sissy-boys pejorativní podtext. 22 Dle Anglického výkladového slovníku vybraných odborných termínů z psychologie, sociologie, etiky a sociální práce (Bláha, Šemberová, 2004: 75). Autorský překlad: skrytá zkušenost genderu.