The 10 th Symposium & Workshop on Molecular Pathology and Histo(cyto)chemistry

Transkript

1 Programme and Abstract book The 0 th Symposium & Workshop on Molecular Pathology and Histo(cyto)chemistry The 00 th Olomouc Seminar of the Czech Division of the International Academy of Pathology The 6 th Olomouc Days of Histology Laboratory Technicians April 4 TH 6 TH, 04 Olomouc The Czech Republic ISBN organized by The Czech Society of Pathologists CLS JEP The Molecular Pathology Working group (Czech Society of Pathologists and European Society of Pathology) The Czech Division of the lnternational Academy of Pathology The Czech Oncological Society CLS JEP The Czech Society for Histochemistry and Cytochemistry Department of Clinical and Molecular Pathology Department of Urology Department of Oncology Department of Respiratory Medicine Department of Obstetrics and Gynecology Institute of Molecular and Translation Medicine Faculty of Medicine and Dentistry, Palacký University University Hospital Olomouc

2

3 3 Úvodní slovo Foreword Dear Colleagues and Friends, I am pleased to welcome you at the 0 th Symposium and Workshop on Molecular Pathology and Histo(cyto)chemistry, as well as at the 00 th Seminar of the International Academy of Pathology and at the 6 th Days of Histology Laboratory Technicians. All these three events are aimed to increase the cooperation of pathologists and clinicians to patient s benefits. The 0 th anniversary of symposium and 00 th seminars organized so far by our department enables us to look back. Olomouc became the prominent meeting centre for several reasons including a presence of internationally recognized and national experts, plethora of inspirational talks and establishing valuable contacts. Pathology in st century is understood as an interdisciplinary field. We believe that integration of clinical aspects to our programme will improve attractiveness and quality of our meetings. The main professional goal of this conference Modern Pathology for Clinical Practice is well suited to both clinical and scientific professionals working in all areas of pathology and biology in collaboration with clinical fields. The meeting provides a platform for information exchange covering realms of urology, oncology, pneumology, gynecology and pathology. Topics are well balanced giving space to clinical and experimental areas for multidisciplinary audience. The main programme, including talks from invited speakers, will be in English. Friday section includes presentations from distinguished experts from Austria, Denmark, France, Germany, Britain, Slovakia and Sweden as well as Czech speakers. Programme also comprises otherseminars namely Clinical Pathology for Gynecology, Clinical Pathology for Pneumology, and the 00 th Olomouc Diagnostic Seminar of the Czech Division of International Academy of Pathology. We also appreciate the patronage of the Palacký University and the University Hospital Olomouc for their help to organize all years of this event. Finally, I hope that you will enjoy Olomouc, town known for its traditional Moravian hospitality. Yours Sincerely Zdeněk Kolář Vážené kolegyně, vážení kolegové, přátelé, je mi potěšením Vás přivítat na dalším ročníku Dnů molekulární patologie, které zahrnují jubilejní 0. symposium a workshop molekulární patologie a histo(cyto)chemie stejně jako 00. diagnostický seminář International Academy of Pathology a 6. olomoucké dny histologických laborantů. Všechny tyto dílčí akce jsou věnovány spolupráci patologů a kliniků ve prospěch našich pacientů. Deset ročníků symposia a sto seminářů organizovaných naším ústavem jsou již dost dlouhou tradicí, která nám nabízí možnost bilancování. Za tuto dobu se v Olomouci vystřídala řada zahraničních a tuzemských odborníků z prestižních pracovišť. Bylo předneseno množství zajímavých a inspirativních referátů a byly navázány cenné kontakty a spolupráce, které přerostly až do osobního přátelství. Olomouc se tak stala významným centrem setkávání nejen molekulárních patologů. Všechny ročníky by však nebylo možno realizovat bez podpory, kterou poskytuje Univerzita Palackého, jedno z našich nejstarších vysokých učení a samozřejmě její Lékařská fakulta a Fakultní nemocnice Olomouc. Kromě bilancování je však také nutné se zmínit o blízké budoucnosti. Patologie XXI. století je především interdisciplinárním oborem, který se neobejde bez spolupráce s ostatními. Z toho důvodu jsme při přípravě příštího programu spojili naše síly s kolegy z onkologické, pneumologické, porodnicko-gynekologické a urologické kliniky, se kterými nás pojí množství společných vědeckých i klinických projektů. Věříme, že vnesení více klinických prvků do našich setkání povede ke zvýšení jejich atraktivity i úrovně. Vedle spolupráce s lékaři různých klinických oborů je rovněž nezbytná spolupráce s lékaři a vědci oborů teoretických. Jen tak je možné zajistit aplikaci nejnovějších poznatků do klinické praxe. Exponenciální nárůst poznatků z oblasti molekulární patologie a biologie vede k lepšímu poznání patogeneze nemocí a mechanizmů buněčné signalizace, zároveň je však nutné neztratit empatii vůči pacientovi a vidět v něm ne objekt studia, ale především člověka. Veškerá práce lékařů a molekulárních biologů není myslitelná bez erudice a pracovního nasazení středního zdravotnického personálu, jemuž patří za jejich práci dík. Jejich účast na našem setkání přináší naší společné akci další rozměr a je užitečnou konfrontací dvou různých pohledů na činnost zdravotnického personálu, která by měla vést ke spokojenosti a vyléčení pacientů. Na závěr mé krátké úvahy bych rád vyjádřil přesvědčení, že naše setkání v Olomouci, která je známá svou tradiční moravskou pohostinností, bude po odborné i společenské stránce přínosné. Váš Zdeněk Kolář April 4 th 6 th, 04 Olomouc THE Czech Republic

4 4 The 0 th Symposium & Workshop on Molecular Pathology and Histo(cyto)chemistry The 00 th Olomouc Seminar of the Czech Division of the International Academy of Pathology The 6 th Olomouc Days of Histology Laboratory Technicians April 4 th 6 th, 04, Olomouc, Czech Republic Under the auspices of prof. J. Miller, M.A., Ph.D. / Rector of Palacký University, Olomouc prof. M. Kolář, M.D., Ph.D. / Dean of the Faculty of Medicine and Dentistry, Palacký University, Olomouc R. Havlík, M.D., Ph.D. / Director of the University Hospital Olomouc Organized by: The Department of Clinical and Molecular Pathology & the Laboratory of Molecular Pathology & the Institute of Molecular and Translation Medicine, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacký University Olomouc and University Hospital Olomouc, Czech Republic Chairman of the Congress: prof. Zdeněk Kolář, M.D., Ph.D. / The Department of Clinical and Molecular Pathology & the Laboratory of Molecular Pathology Faculty of Medicine and Dentistry, Palacký University, Olomouc, Hněvotínská 3, Olomouc, Tel: +40/ ; Fax: +40/ ; kolarz@tunw.upol.cz Secretary of the Organizing & Programme Committee: Jana Steigerová, Ph.D. Organizing & Programme Committee: Professor Jiří Ehrmann, M.D., Ph.D.; Assoc. Prof. Vladimír študent, M.D., Ph.D.; Professor Bohuslav Melichar, M.D., Ph.D.; Professor Vítězslav Kolek, M.D., Ph.D.; Professor Radovan Pilka, M.D., Ph.D.; Assoc. Prof. Martin Tichý, M.D., Ph.D.; Danuše Kvapilová Venue: Thursday, Friday, April 4 th 5 th Clarion Congress Hotel Olomouc Saturday, April 6 th Theoretical Institutes Building, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacký University, Olomouc Conference Language: The 0 th Symposium & Workshop on Molecular Pathology and Histo(cyto)chemistry English and Czech The 00 th Olomouc Seminar of the Czech Division of the International Academy of Pathology Czech The 6 th Olomouc Days of Histology Laboratory Technicians Czech Programme and Abstract book

5 HPST, s.r.o. Písnická 37/ Praha 4 Czech Republic Tel.: Fax: info@hpst.cz Agilent FTIR Spectroscopy, Microscopy and Imaging Solutions for Biomedical and Biological Applications Interested in investigating diseased states in animal and human tissue? Use Agilent s FTIR imaging microscopy systems to distinguish between cancerous and non-cancerous tissue, develop novel approaches to assess disease grade and stage, or study the mechanisms of how cells move through tissues. Example: Clinical Diagnosis of Prostate Cancer Pathologists use an optical microscopy to answer the following questions: Is it normal or diseased? Is it BPH or cancer? If cancer, what grade? Will it spread? Using optical microscopes sections of prostate tissue can be graded according to the Gleason score based on tissue architecture. But this method suffers from considerable inter- and intra- observer variability, i.e. it is a subjective process. An objective method of analysis is needed! Infrared imaging microscopes allow for the rapid screening of large tissue samples. An area of 7x7 mm (representing 00 tiled images) was recorded with four pixel aggregation at 8 cm - spectral resolution by coadding 6 scans with x micron spatial resolution. The entire image took just 40 minutes to collect! FTIR imaging an objective method of analysis: Representative spectra from different tissue grades can be used to develop a simple cancer vs non-cancer test and to predict the stage of the disease. For more information visit

6 Dny molekulární patologie (platfoma pro molekulární a klinické patology, klinické a experimentální morfology, kliniky a laboranty) , Olomouc 0. sympozium a workshop molekulární patologie a histo(cyto)chemie 00. olomoucký diagnostický seminář české divize iap 6. olomoucké dny histologických laborantů registrace od 3.00 Sál Codex a Scriptum Přivítání 4.00 ČTVRTEK PÁTEK SOBOTA Moderní patologie pro onkologii Moderní patologie pro urologii Molekulární patologie registrace od 8.00 Sál Codex a Scriptum Slavnostní zahájení Molekulární patologie Sekce pozvaných hostů I. a II. Sál Kosmas a Dalimil Moderní patologie pro gynekologii Sál Plato a Seneca Diagnostický seminář IAP část Obědová přestávka + posterová sekce Obědová přestávka + posterová sekce Dny histologických laborantů Molekulární patologie a histo(cyto)chemie Sekce pozvaných hostů III. a IV. Moderní patologie pro pneumologii Spolupráce laboratoří s klin. pracovišti Diagnostický seminář IAP část WORKSHOP "Detekce RNA v žívých buňkách" TÚ LF UP Prohlídka laboratoří v rámci 6. dnů histologických laborantů Posterová sekce Posterová sekce Odjezd historickou tramvají 8.30 Prohlídka chrámu sv. Michala 9.00 Varhanní koncert v chrámu sv. Michala Welcome drink Společenský večer (CPI kongresové centrum)

7

8 molecular pathology Days (platform for molecular pathologists, clinical and experimental morphologists, clinicians and technicians) April 4 th 6 th, 04 Olomouc The 0 th Symposium & Workshop on molecular pathology and Histo(cyto)chemistry The 00 th Olomouc Seminar of the czech Division of the international Academy of pathology The 6 th Olomouc Days of Histology laboratory Technicians registration from 3:00 THURSDAY, 4 TH APRIL, 04 FRIDAY, 5 TH APRIL, 04 SATURDAY, 6 TH APRIL, 04 Lecture Hall Codex and Scriptum A Word of Welcome 4:00 Modern pathology for oncology 4:00 5:5 Modern pathology for urology 5:30 6:40 Molecular pathology 6:50 8:00 registrace od 8.00 Lecture Hall Codex and Scriptum Joint meeting ceremony 8:45 9:00 Molecular Pathology Keynote lectures of invited speakers 9:00 3:00 I. and II. Lecture Hall Kosmas and Dalimil Modern pathology for gynecology :30-3:00 Lecture Hall Plato and Seneca Seminar of the Czech Division of the IAP 9:00-:00 Part I. Lunch + poster presentations :00 3:00 Lunch + poster presentations 3:00 4:00 Days of Histology Laboratory Technicians Molecular Pathology and Histo(cyto)chemistry Keynote lectures of invited speakers 4:00 8:00 III. and IV. Modern pathology for pneumology 4:00 7:00 Cooperation of histology laboratories and clinics 3:00 6:00 Seminar of the Czech Division of the IAP 6:00 7:00 Part II. Workshop on molecular pathology Detection of RNA in living cells and new approaches in the laboratory Theoretical Institutes MF UP ( nd fl o o r,. 5 7 ) 9:00 3:00 Histopathology Laboratory tour 0:00 :00 Poster presentations Poster presentations 7:30 8:00 The historical tram takes you on a short ride along highlights in Olomouc 8:30 Visitsation of the St. Michael church and Organ concert 9:00 0:30 Welcome drink in Konvikt restaurant 0:30 :30 Social evening in Clarion Congress Hotel

9 For when every step needs to be precise Our thermal cyclers enable precise, consistent results no matter the challenge You need consistent performance, and that s exactly what Applied Biosystems thermal cyclers are designed to offer. Choose which instrument fits your needs. Buy one at lifetechnologies.com/thermalcyclers For Research Use Only. Not for use in diagnostic procedures. 04 Thermo Fisher Scientific. All rights reserved. The trademarks mentioned herein are the property of Thermo Fisher Scientific and/or its affi liate(s) or their respective owners.

10 0 Programme The 0 th Symposium on Molecular Pathology and Histo(cyto) chemistry / 0. sympozium a workshop molekulární patologie a histo(cyto)chemie Thursday 4 TH APRIL 04 / Čtvrtek Clarion Congress Hotel, Lecture hall Codex and Scriptum 3.00 Registration / Registrace Modern pathology for oncology / Moderní patologie pro onkologii Chairs / Předsednictvo: D. Vrána (Olomouc), Z. Kolář (Olomouc) Michal Holčapek (Pardubice, Olomouc, Zlín) Lipidomická diferenciace nádorové tkáně prsu a sousední normální tkáně pomocí LC/MS, MALDI-MS a vícerozměrné statistické analýzy sponzor bloku Zdeněk Kolář (Olomouc) Morfologická a molekulární diagnostika DCIS Jiří Gatěk (Zlín, Olomouc) Resekční okraje u konzervativních výkonů na prsu David Vrána (Olomouc, Zlín) Sentinelová uzlina u časného karcinomu prsu Bohuslav Melichar (Olomouc) Imunitní odpověď jako prognostický a prediktivní faktor u nemocných s karcinomem prsu Discussion / Diskuze Coffee break Modern pathology for urology / Moderní patologie pro urologii Chairs / Předsednictvo: V. Študent (Olomouc), J. Ehrmann (Olomouc) Milan Král (Olomouc) Markery karcinomu prostaty, nové možnosti diagnostiky Šárka Kudláčková (Olomouc) Problematika rebiopsií při diagnostice karcinomu prostaty kdy a komu? Vladimír Študent (Olomouc) Strategie léčby lokalizovaného a lokálně pokročilého karcinomu prostaty Hana Študentová (Olomouc) Současné možnosti léčby kastračně refrakterního karcinomu prostaty Radek Špíšek (Praha) Imunoterapie karcinomu prostaty pomocí imunogenních nádorových buněk Discussion / Diskuze Coffee break Molecular pathology / Molekulární patologie Chairs / Předsednictvo: J. Hofmanová (Brno), J. Bouchal (Olomouc) Jiřina Hofmanová (Brno) Dietary lipids and colon cancer cell lipidome Stjepan Uldrijan (Brno) Vliv inhibitorů energetického metabolismu na aktivitu dráhy MAPK ERK v buňkách maligního melanomu Nicol Straková (Brno) New mechanisms of platinum-based drug effects as a tool for anticancer therapeutic strategies Robert Fedič (Praha) Diagnostika somatických mutací v éře NGS Discussion / Diskuze Programme and Abstract book

11 Programme SPOLEČENSKÝ PROGRAM 8.30 Projížďka historickou tramvají, odjezd ze zastávky Hlavní nádraží 9.00 Prohlídka chrámu sv. Michala Varhanní koncert v chrámu sv. Michala Welcome drink v Restauraci Konvikt SOCIAL PROGRAMME 8.30 The historical tram takes you on a short ride along highlights in Olomouc; departure from the tram station Hlavni nadrazi 9.00 Visitsation of the St. Michael church Organ concert in the St. Michael church Welcome drink in Konvikt restaurant The 0 th Symposium on Molecular Pathology and Histo(cyto)chemistry Friday 5 th April 04 Clarion Congress Hotel, lecture hall CODEX And SCRIPTUM Joint meeting ceremony J. Miller, M. Kolář, R. Havlík, Z. Kolář, J. Ehramnn, D. Kvapilová Keynote lectures of invited speakers I. Chairs: G. Stanta (Trieste), Z. Kolář (Olomouc) Giorgio Stanta (Trieste) Retrospective survival studies in archive tissues Anna Måsbäck (Lund) Possibilities within a collaborative network on gyneco-oncology a model from Lund, Southern Sweden Zuzana Kolková (Lund) The novel estrogen receptor, GPER, in estrogen sensitive malignancies Petra Hamerlik (Copenhagen) Functional interplay between cellular metabolism and genome integrity in glioblastoma Coffee break Keynote lectures of invited speakers II. Chairs: Z. Culig (Innsbruck), O. Cuvillier (Toulouse) Zoran Culig (Innsbruck) Inhibitors of cytokine signaling in prostate cancer Olivier Cuvillier (Toulouse) Focal therapy in prostate cancer Peter Gardner (Manchester) High-throughput assessment of biopsy tissue using infrared spectroscopic chemical imaging: Can it be achieved on a clinically acceptable timeframe? Lunch break and Posters Keynote lectures of invited speakers III. Chairs: H.J. Gabius (Munich), K. Smetana (Praha) Hans-Joachim Gabius (Munich) The new era of glycohistochemistry: how human lectins translate the sugar code Karel Smetana (Praha) The emerging significance of the tumor microenvironment: examples on importance of cell contacts and effector secretion Coffee break April 4 th 6 th, 04 Olomouc THE Czech Republic

12 Programme Keynote lectures of invited speakers IV. Chairs: L. Plank (Martin), A. Ryška (Hradec Králové) Lukáš Plank (Martin) Detection of ALK gene rearrangement and ALK protein expression in the NSCLC biopsies Aleš Ryška (Hradec Králové) Pathology science for patients George Burkadze (Tbilisi) Molecular pathology of breast cancer progression andthe tumor microenvironment Zbyněk Halbhuber (Praha) Agilent SureFISH probes for rapid identification of a wide range of chromosomal aberrations across the genome Discussion Posters, Clarion Congress Hotel/FOYER SOCIAL PROGRAMME Social evening in Clarion Congress Hotel Friday 5 th April 04 Clarion Congress Hotel, lecture halls Kosmas and dalimil Modern pathology for gynecology / Moderní patologie pro gynekologii Chairs / Předsednictvo: R. Pilka (Olomouc), M. Geierová (Olomouc) Škapa P., Rob L. (Olomouc) Jak změní nová teorie patogeneze tuboovariálního karcinomu naši klinickou praxi - pohled patologa, pohled onkogynekologa.50.0 Marek R., Pilka R., Kudela M., Horvátová K. (Olomouc) Přesnost peroperační frozen section pro stanovení optimální operační stategie u ovariálních tumorů.0.30 Procházka M., Geierová M., Hostinská E., Strašilová P. (Olomouc) Spolupráce klinika a patologa v oblasti perinatologie Discussion / Diskuze Lunch break and Posters / Obědová přestávka a posterová sekce Modern pathology for pneumology / Moderní patologie pro pneumologii Chairs / Předsednictvo: V. Kolek (Olomouc), T. Tichý (Olomouc) Grygárková I., Kolek V., Kultan J., et al. (Olomouc) Vývoj histologických typů, stadií a operability bronchogenního karcinomu na Klinice plicních nemocí a tbc FN Olomouc sponzor bloku Škarda J., Tichý T., Kharaishvili G., Kolář Z., et al. (Olomouc) Prediktivní markery v cílené léčbě karcinomů plic z pohledu patologa Pešek M., Benešová L., Brůha F., et al. (Plzeň, Olomouc) Význam EGFR mutací klinická korelace výsledků léčby nemalobuněčného karcinomu plic Kultan J., Fiala O., Šatánková, M., Zbožínková Z. (Olomouc, Plzeň, Brno) Výskyt EGFR mutací u NSCLC v české populaci Hornychová H., Nová M., Vošmiková H., et al. (Praha, Hradec Králové) Klasifikace adenokarcinomu plic ve vztahu k výskytu mutace EGFR a přestavby ALK Skřičková J. (Brno) Klinický význam přítomnosti EML4/ ALK translokace u nemocných s NSCLC Robešová B., Bajerová M., Skřičková J., et al. (Brno) Diagnostika genu EML4-ALK a jeho prediktivní význam u nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) Programme and Abstract book

13 Programme Discussion / Diskuze sponzor bloku Coffee break Marel M., Skopcová H., Koubková L., et al. (Praha) Výskyt plicní rakoviny, emfyzému a pleurálních výpotků v pitevních nálezech 708 zemřelých ve Fakultní nemocnici Praha Motol v letech Krajsová B., Tichý T. (Olomouc) Histologické hodnocení astmatu a chronické obstrukční plicní choroby v plicních biopsiích: morfologické rozdíly a podobnosti obou onemocnění Zatloukal J. (Olomouc) Překryvný syndrom bronchiálního astmatu a CHOPN, diferenciální diagnostika obou nemocí Vašáková M., Šterclová M., Matěj R. (Praha) Korelace genových polymorfismů IL-4 a IL-4R alfa s HRCT skóre, histomorfologickými a molekulárními změnami v plicní tkáni u idiopatické plicní fibrózy. Pohled pneumologa Matěj R., Vašáková M., Šterclová M. (Praha) Korelace genových polymorfismů IL-4 a IL-4R alfa s HRCT skóre, histomorfologickými a molekulárními změnami v plicní tkáni u idiopatické plicní fibrózy. Pohled patologa Discussion / Diskuze Workshop on molecular pathology Detection of RNA in living cells and new approaches in the laboratory Saturday 6 th April 04 Theoretical Institutes Building, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacký University Olomouc ( nd floor,.57) Chairs: S. Kukla (Praha), J. Steigerová (Olomouc) Stanislav Kukla (Praha) Novel RNA detection tools for multiplexing mirna and live cell RNA detection Stanislav Kukla (Praha) Cell analysis using new Merck Millipore platforms (introduction to MUSE and Guava systems) Coffee break Stanislav Kukla (Praha) Live MUSE cell analyzer demo measurement (absolute cell counting and viability) Renata Zajíčková (Praha, Olomouc) Water for your laboratory Discussion workshop April 4 th 6 th, 04 Olomouc THE Czech Republic

14 4 Programme 00. olomoucký diagnostický seminář české divize IAP. část /. část Clarion Congress Hotel, Sály PLATO A SENECA Případy na 00. diagnostický seminář IAP konaný v rámci 0. Sympozia a workshopu molekulární patologie a histo(cyto)chemie Případ č. Případ č. Případ č. 3 Případ č. 4 Případ č. 5 Případ č. 6 Případ č. 7 Případ č. 8 Případ č. 9 CN 336, H 6904/3, (D, E), 9-letý muž s tumorem levé ledviny o průměru 45 mm. Referuje: MUDr. MVDr. J. Škarda, Ph.D. CN 3363, H 7/4, 37-letý muž s tumorem předního mediastina, klinicky thymom. K vyšetření zaslán ohraničený tumor vel. 60x50x30 mm. Referuje: MUDr. T. Tichý CN 3364, H 9674/3, 6-letý muž s tumorem v dorsální skupině svalů levého stehna největšího rozměru 0 cm. Preparát biopsie z ložiska. Referuje: MUDr. Z. Prouzová CN 3365, H 4397/3, 33- letá žena s recidivujícím tumorem retroperitonea největšího rozměru 0 cm. Referuje: MUDr. B. Krajsová CN 3366, 85letá žena, biopsia krčnej LU. 6 mesačná rezistencia na ľavej strane krku, dodané dva vzorky sivobieleho tkaniva o priemere 8 resp. 9 mm, spracované kompletne. Klinická dg. zhubné nádorové LPO. Referuje: prof. MUDr. Lukáš Plank, CSc. CN 3367, H 349/3, 68-letý muž, lymfadenopatie NS, dodán vzorek lymfatické uzliny. Referuje: MUDr. P. Flodr CN 3368, H 065/, 69-letý muž s PET/CT diagnostikovaným tumorem levé plíce vel. 56x53x8 mm, dále prokázán hypermetabolizmus 8F-FDG v ipsilaterálních lymfatických uzlinách mediastina, v dalších menších ložiscích v plicích, v ložisku pravé nadledviny a sleziny. Odebrána bronchoskopická biopsie z levé plíce. Referuje: MUDr. J. Michálek CN 3369, H 3849/3, 59-letý muž, rezistence v podkoží v oblasti kyčelního kloubu vel. cca 0 mm. Referuje: MUDr. J. Janková CN 3370, H 674/3, 68-letá žena s ohraničeným tumorem pankreatu vel. 65x60x45 mm. Referuje: MUDr. P. Látalová V rámci diagnostického semináře proběhne v dopoledním bloku přednáška: Amyloidóza v morfologickém a klinickém obraze Látalová P., Pika T., Flodr P., Holub D. (Olomouc) Programme and Abstract book

15 Společnost Lineq se specializuje na prodej a servis v oblasti kryogenních aplikací. Lineq nabízí: Dewarovy nádoby Taylor-Wharton HARSCO dodávky kapalného dusíku různé vestavby a příslušenství k Dewarovým nádobám programovatelné zamrazovače Sy-Lab projekci, realizaci a údržbu kryobank transport vzorků v kapalném dusíku (LIN) nebo jeho parách zapůjčení Dewarových nádob a zásobníků LIN skladování vzorků v LIN nebo jeho parách zálohování vzorků při poruchách monitorování Dewarových nádob a prostoru kryoskladu Lineq, s.r.o., V Horce 78, 5 8 Černošice tel./fax: , mobil: lineq@lineq.cz Profesionální dlouhodobé skladování buněk a tkání v kapalném dusíku. KRYO je tkáňovým zařízením podle zákona 96/008 Sb. KRYO s.r.o. mobil: Průmyslová 053 tel./fax: Velké Meziříčí

16 6 Programme 6. olomoucké dny histologických laborantů Čtvrtek Clarion Congress Hotel, Sál CODEX A SCRIPTUM 3.00 Registrace Moderní patologie pro onkologii Předsednictvo: D. Vrána (Olomouc), Z. Kolář (Olomouc) Michal Holčapek (Pardubice, Olomouc, Zlín) Lipidomická diferenciace nádorové tkáně prsu a sousední normální tkáně pomocí LC/MS, MALDI-MS a vícerozměrné statistické analýzy sponzor bloku Zdeněk Kolář (Olomouc) Morfologická a molekulární diagnostika DCIS Jiří Gatěk (Zlín, Olomouc) Resekční okraje u konzervativních výkonů na prsu David Vrána (Olomouc, Zlín) Sentinelová uzlina u časného karcinomu prsu Bohuslav Melichar (Olomouc) Imunitní odpověď jako prognostický a prediktivní faktor u nemocných s karcinomem prsu Diskuze Přestávka Moderní patologie pro urologii Předsednictvo: V. Študent (Olomouc), J. Ehrmann (Olomouc) Milan Král (Olomouc) Markery karcinomu prostaty, nové možnosti diagnostiky Šárka Kudláčková (Olomouc) Problematika rebiopsií při diagnostice karcinomu prostaty kdy a komu? Vladimír Študent (Olomouc) Strategie léčby lokalizovaného a lokálně pokročilého karcinomu prostaty Hana Študentová (Olomouc) Současné možnosti léčby kastračně refrakterního karcinomu prostaty Radek Špíšek (Praha) Imunoterapie karcinomu prostaty pomocí imunogenních nádorových buněk Diskuze Přestávka Molekulární patologie Předsednictvo: J. Hofmanová (Brno), J. Bouchal (Olomouc) Jiřina Hofmanová (Brno) Dietary lipids and colon cancer cell lipidome Stjepan Uldrijan (Brno) Vliv inhibitorů energetického metabolismu na aktivitu dráhy MAPK ERK v buňkách maligního melanomu Nicol Straková (Brno) New mechanisms of platinum-based drug effects as a tool for anticancer therapeutic strategies Robert Fedič (Praha) Diagnostika somatických mutací v éře NGS Diskuze Programme and Abstract book

17 U pacientek s HR+ HER- pokročilým karcinomem prsu... více než zdvojnásobuje přežití bez progrese onemocnění Indikován v kombinaci s exemestanem u postmenopauzálních pacientek s HR+ HER- pokročilým karcinomem prsu bez symptomatického viscerálního postižení s recidivou nebo progresí onemocnění po předchozí léčbě NSAI AFINITOR 5 mg tablety AFINITOR 0 mg tablety Složení: Léčivá látka: Everolimusum 5 mg nebo 0 mg. Indikace: *Léčba postmenopauzálních žen s hormonálně pozitivním HER negativním pokročilým karcinomem prsu bez symptomatického viscerálního postižení s recidivou nebo progresí onemocnění po předchozí léčbě nesteroidním inhibitorem aromatáz.* Léčba neresekovatelných nebo metastazujících, dobře nebo středně diferencovaných pankreatických neuroendokrinních tumorů u dospělých pacientů s progresí onemocnění. Léčba pacientů s pokročilým renálním karcinomem, u kterých došlo k progresi onemocnění během VEGF-cílené terapie nebo po ní. Dávkování: Doporučená dávka je 0 mg jednou denně. Léčba by měla pokračovat tak dlouho, dokud je pozorován klinický přínos, nebo dokud se neobjeví nepřijatelné známky toxicity. Podávání dětem a mladistvým (<8 let) není doporučeno. U starších pacientů ( 65 let) a pacientů se zhoršenou funkcí ledvin není nutná úprava dávkování. *U pacientů s mírným zhoršením funkce jater (Child-Pugh A) je doporučená dávka 7,5 mg denně, u pacientů se středním zhoršením funkce jater (Child-Pugh B) je doporučená dávka 5 mg denně, u pacientů se závažným zhoršením funkce jater (Child-Pugh C) se podávání A nitoru v dávce,5 mg denně doporučuje jen v případech, kdy očekávaný prospěch převáží míru rizika.* Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku, na jiné deriváty rapamycinu nebo na kteroukoli pomocnou látku přípravku. Zvláštní upozornění/opatření: U pacientů užívajících A nitor byla popsána neinfekční pneumonitida, která je skupinovým účinkem derivátů rapamycinu. Při výskytu středně závažných příznaků by mělo být zváženo přerušení léčby až do ústupu klinických příznaků. Při léčbě A nitorem mohou být pacienti náchylnější k bakteriálním, plísňovým nebo protozoárním infekcím, včetně infekcí oportunními patogeny. U pacientů užívajících A nitor byly popsány lokalizované a systémové infekce zahrnující pneumonie, jiné bakteriální infekce, invazivní plísňové infekce a virové infekce včetně reaktivace virové hepatitidy B. Některé z těchto infekcí byly závažné a občas fatální. Před zahájením léčby by měly být předcházející infekce zcela vyléčeny. V souvislosti s užíváním everolimu byly hlášené příznaky přecitlivělosti. V případě výskytu ulcerace v ústech, stomatitidy a mukozitidy se doporučuje lokální léčba, k výplachu úst se nedoporučuje užívat roztoky obsahující alkohol, peroxid, *deriváty jodu a mateřídoušky*. Před zahájením léčby a následně během léčby se doporučuje sledovat funkce ledvin. V klinických hodnoceních byly hlášeny hyperglykemie, hyperlipidemie a hypertriglyceridemie. Doporučuje se monitorovat sérové hladiny glukózy nalačno před zahájením léčby a poté pravidelně v jejím průběhu. V klinických studiích bylo hlášeno snížení hladiny hemoglobinu, počtu lymfocytů, neutro lů a krevních destiček. A nitor by se neměl podávat souběžně s inhibitory a induktory CYP3A4 a/nebo nespeci cké e uxní pumpy P glykoproteinu (PgP). Při užívání A nitoru v kombinaci s perorálně podávanými substráty CYP3A4 s úzkým terapeutickým indexem by mělo být z důvodu potenciálních lékových interakcí dbáno opatrnosti. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, vrozeným de citem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy by tento léčivý přípravek neměli užívat. Porucha hojení ran je obecným účinkem derivátů rapamycinu, včetně A nitoru. Interakce: Inhibitory CYP3A4 nebo PgP, které mohou zvyšovat koncentrace everolimu v krvi: ketokonazol, itrakonazol, posakonazol, vorikonazol, telithromycin, klarithromycin, nefazodon, ritonavir, atazanavir, sachinavir, darunavir, indinavir, nel navir, erythromycin, *imatinib*,verapamil, perorálně podávaný cyklosporin, ukonazol, diltiazem, *dromedaron*, amprenavir, fosamprenavir, grapefruitový džus nebo jiné potraviny ovlivňující CYP3A4/ PgP. Induktory CYP3A4 nebo PgP, které mohou snižovat koncentrace everolimu v krvi: rifampicin, kortikosteroidy (např. dexametazon, prednizon, prednizolon), karbamazepin, fenobarbital, fenytoin, efavirenz, nevirapin, třezalka tečkovaná. Everolimus může ovlivnit biologickou dostupnost souběžně podávaných léků, které jsou substráty CYP3A4 a/nebo PgP. Imunitní odpověď na očkování může být ovlivněna a proto může být očkování během léčby A nitorem méně účinné. V průběhu léčby by neměly být k očkování použity živé vakcíny. Těhotenství a kojení: *Ženy ve fertilním věku musí používat během léčby a 8 týdnů po ukončení léčby everolimem vysoce účinnou antikoncepci.* Ženy, které užívají everolimus, by neměly kojit. Vliv na řízení vozidel a obsluhu strojů: Pacienti by měli při řízení a obsluze strojů dbát zvýšené opatrnosti, pokud se u nich během léčby objeví únava. *Nežádoucí účinky: Velmi časté: infekce, anemie, snížená chuť k jídlu, hyperglykemie, hypercholesterolemie, dyzgeuzie, bolesti hlavy, pneumonitida, epistaxe, stomatitida, průjem, nauzea, zvracení, vyrážka, svědění, únava, periferní otoky, astenie, úbytek tělesné hmotnosti. Časté: trombocytopenie, neutropenie, leukopenie, lymfopenie, hypetriglyceridemie, hypofosfatemie, diabetes mellitus, hyperlipidemie, hypokalemie, dehydratace, hypokalcemie, nespavost, edém očních víček, hypertenze, hemoragie, kašel, dušnost, sucho v ústech, bolesti břicha, slizniční zánět, bolest v ústech, dyspepsie, dysfagie, zvýšená hladina alaninaminotransferázy, zvýšená hladina aspartátaminotransferázy, suchá kůže, onemocnění nehtů, mírná alopecie, akné, erytém, onychoklaze, palmoplantární erytrodysestezie (hand-foot syndrom), kožní exfoliace, kožní léze, artralgie, proteinurie, zvýšená hladina kreatininu v krvi, selhání ledvin, pyrexie. Méně časté: plicní embolismus, akutní selhání ledvin.* Další nežádoucí účinky - viz úplná informace o přípravku. Podmínky uchovávání: Uchovávejte v původním obalu, chraňte před světlem a vlhkostí. Dostupné lékové formy/velikosti balení: 30 tablet. Poznámka: Dříve než lék předepíšete, přečtěte si pečlivě úplnou informaci o přípravku. Reg. číslo: A nitor 5 mg EU//09/538/00, A nitor 0 mg EU//09/538/004. Datum registrace: Datum poslední revize textu SPC:..03. Držitel rozhodnutí o registraci: Novartis Europharm Limited, Horsham RH 5AB, Velká Británie. Výdej přípravku je vázán na lékařský předpis; indikace léčba pacientů s pokročilým renálním karcinomem, u kterých došlo k progresi onemocnění během VEGF-cílené terapie nebo po ní, a indikace léčba pankreatických neuroendokrinních tumorů jsou hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Pro indikaci léčba pokročilého HER negativního karcinomu prsu nebyla úhrada dosud stanovena. *Všimněte si prosím změny (změn) v informacích o léčivém přípravku. A nitor, souhrn údajů o přípravku, /03 CZ /03/04

18 8 Programme SPOLEČENSKÝ PROGRAM 8.30 Projížďka historickou tramvají, odjezd ze zastávky Hlavní nádraží 9.00 Prohlídka chrámu sv. Michala Varhanní koncert v chrámu sv. Michala Welcome drink v Restauraci Konvikt Pátek Clarion Congress Hotel, Sál CODEX A SCRIPTUM Slavnostní zahájení Miller J., Kolář M., Havlík R., Kolář Z., Ehrmann J., Kvapilová D. Přednášky pozvaných hostů část I. Předsednictvo: G. Stanta (Trieste), Z. Kolář (Olomouc) Giorgio Stanta (Trieste) Retrospective survival studies in archive tissues Anna Måsbäck (Lund) Possibilities within a collaborative network on gyneco-oncology a model from Lund, Southern Sweden Zuzana Kolková (Lund) The novel estrogen receptor, GPER, in estrogen sensitive malignancies Petra Hamerlik (Copenhagen) Functional interplay between cellular metabolism and genome integrity in glioblastoma Přestávka Přednášky pozvaných hostů část II. Předsednictvo: Z. Culig (Innsbruck), O. Cuvillier (Toulouse) Zoran Culig (Innsbruck) Inhibitors of cytokine signaling in prostate cancer Obědová přestávka a postery Pátek Clarion Congress Hotel, Sál PLATO A SENECA KONFERENCE HISTOLOGICKÝCH LABORANTŮ Spolupráce laboratoří s klinickými pracovišti Předsednictvo: D. Kvapilová (Olomouc), M. Ondráková (Ostrava) Škarda J., Hapková I., Janíková M., et al. (Olomouc) Exprese proteinu RBPMS u gastointestinálních stromálních tumorů Janíková M., Kratochvílová R., Godava M., et al. (Olomouc) Genetická analýza genů BRCA a BRCA Trávníčková I. (Olomouc) Zpracování tkáně pomocí HistosPRO Rapid Microwave Histoprocessor Srovnalová E., Prouzová Z. (Olomouc) Srovnávání účinnosti odvápňovacích roztoků. část Jeřábková L. (Brno) Zpracování renální biopsie na pracovišti I.PAÚ, FNUSA Přestávka Baráková A. (Brno) Histopatologická diagnostika u kožního onemocnění lichen planus Zittová R. (Olomouc) Spolupráce bronchologické sestry při diagnostických výkonech s cílem odběru vzorků Berkyová A., Véghová B., Staněk L. (Praha) Porovnání dvou IHC přístupů detekce exprese HER u karcinomu prsu v korelaci s ISH Programme and Abstract book

19 Programme Přednáška firmy Baria s. r. o Ondráková M. (Ostrava) Informace z ČSHL, ČAZL a MZ ČR Společenský večer v Clarion Congress Hotelu Workshop molekulární patologie Detekce RNA v živých buňkách a nové přístupy v laboratoři Sobota Teoretické ústavy LF UP a FN Olomouc (. patro, místnost č..57) Předsednictvo: S. Kukla (Praha), J. Steigerová (Olomouc) Stanislav Kukla (Praha) Nové přístupy k multiplexování mirna a detekci RNA v živých buňkách Stanislav Kukla (Praha) Analýza buněk na nových platformách divize Merck Millipore (přadstavení systémů MUSE a Guava) Přestávka Stanislav Kukla (Praha) Praktická ukázka měření s analyzátorem buněk MUSE (absolutní počítání buněk a stanovení jejich životnosti Renata Zajíčková (Praha, Olomouc) Voda pro vaši laboratoř Praktické ukázky s diskuzí Prohlídka laboratoří Ústavu klinické a molekulární patologie v rámci 6. olomouckých dnů histologických laborantů Ing. Milena Španělová - SpinChem Těšínská 6, 300 Plzeň tel., fax: info@spinchem.cz, - zastoupení řady zahraničních výrobců - nabídka sortimentu pro výzkumné i praktické využití v medicíně a přírodních vědách - již 8 let kvalitních služeb našim zákazníkům Adipogen AG, Switzerland Biomol GmbH (Německo) Covance Research Products Inc. USA Exalpha Biologicals, Inc. MA, USA Jackson ImmunoResearch Labs, Inc. PA, USA (UK) ProSpec-Tany TechnoGene Ltd., Israel Santa Cruz Biotechnology, Inc. CA, USA Spectrum Laboratories, Inc.USA (NL) Nabízíme služby při dovozu produktů i od jiných fi rem podle vašich potřeb info@spinchem.cz April 4 th 6 th, 04 Olomouc THE Czech Republic

20 0 Programme SEKCE POSTERŮ. Využití molekulárně cytogenetických metod při analýze vybraných mozkových nádorů a jejich přínos pro diagnostiku a léčbu Delongová P., Dvořáčková J., Bielniková H., Tomanová R., Buzrla P., Urbanovská I., Cvek J., Motyka O. (Ostrava). Identifikace podskupin meduloblastomu pomocí molekulárních markerů u nádorových tkání a z nich odvozených buněčných linií Filipová L., Chlapek P., Zitterbart K., Štěrba J., Veselská R. (Brno) 3. Zistenie prítomnosti hypermetylácie v promótorovej oblasti HPV6 v cervikálnych skvamóznych intraepiteliálnych léziách Holubeková V., Mendelová A., Žúbor P., Lasabová Z., Danko J. (Bratislava, Martin) 4. Structural differences of normal and abnormal terminal villi in diabetic placenta Jirkovská M. (Praha) 5. CTHRC, periostin and versican in the progression of prostate cancer Kharaishvili G., Bouchal J., Kral M., Kolar Z. (Olomouc) 6. Immunorectivity in the cardiac tissue of the crocodile embryos using conventional antibodies Kvasilova A., Sedmera D. (Praha) 7. Immune cell populations in human atrial myocardium from patients with atrial fibrillation Kučera T., Smorodinova N., Cohen-Addad D., Chen Ben-David, Přidal J., Ďurišová M., Pirk J., Bláha M., Melenovský V., Kautzner J. (Praha) 8. Methylace tumor supresorových genů u hepatocelulárního karcinomu Mžik M., Chmelařová M., Laco J., Radová L., Palička V., Nekvindová J. (Hradec Králové, Olomouc) 9. Implementation of MassArray technology for determination of SLCOB gene variant associated with adverse effect of statin therapy Pašková L, Petřková J., Nosek Z., Petřek M. (Olomouc) 0. Somatic mutations in IDH and IDH genes in gliomas Urbanovská I., Konvalinka D., Šimová J., Kubová B., Měch R., Uvírová M., Tomanová R., Buzrla P., Paleček T., Drábek J., Dvořáčková J. (Ostrava, Olomouc). Zvýšená expresia mir- a mir- v preeklamptických placentách tehotenských patológií Vážan M., Švecová I., Lasabová Z. (Bratislava). Imunohistochemická analýza FOXP3+ T regulačních lymfocytů u kožních melanocytárních lézí Židlík V., Brychtová S., Dvořáčková J., Uvírová M., Hurník P., Šustíková J. (Ostrava, Olomouc) 3. PPARγ ligand sensitizes prostate cancer cells to the oxaliplatin treatment Zapletal O., Straková N., Hofmanová J., Vondráček J., Bouchal J., Ehrmann J., Kolář Z., Kozubík A. (Brno, Olomouc) 4. Jednonukleotidové polymorfismy vybraných genů u astrogliálních tumorů Bielniková H., Mazura I., Dvořáčková J., Delongová P., Tomanová R., Buzrla P., Šímová J. (Ostrava, Praha) 5. Immunohistochemical detection of apoptotic mechanisms in human lung carcinoma Rybárová S., Hodorová I., Mihalik J. (Košice) 6. Molekulární analýza sekundárního glyoblastomu kazuistika 44 leté pacientky Staněk L., Dundr P., Šámal F., Filip M., Haninec P. (Praha, Zlín) 7. Left and right atrial structural remodeling in hearts of patients with sinus rhythm and atrial fibrillation Smorodinova N., Lantová L., Bláha M., Melenovský V., Kautzner J., Kučera T. (Praha) 8. MDM and MDMX in prostate cancer-associated EMT: expression, localization and effect on cell migration Slabáková E., Kharaishvili G., Fedr R., Smějová M., Remšík J., Pernicová Z., Šimečková Š., Sedlmaierová E., Bednář P., Bouchal J., Kozubík A., Souček K. (Brno, Olomouc) 9. Modulation of cell cycle leads to phenotypical changes of prostate cancer cell lines Pernicová Z., Slabáková E., Šimečková Š., Fedr R., Remšík J., Kozubík A., Souček K. (Brno) 0. The role of EMT/MET in regulation of phenotype of breast cancer cells Remšík J., Slabáková E., Pernicová Z., Fedr R., Šimečková Š., Suchánková T., Kozubík A., Souček K. (Brno) Programme and Abstract book

21 Invited guests Invited guests Giorgio Stanta, Professor, M.D., Ph.D. Giorgio Stanta is Professor of Pathology at the Medicine, Surgery and Health Department at the University of Trieste. His main interest is molecular medicine and particular translational and diagnostic molecular pathology, mainly oncology. He is the head of the Molecular Histopathology Laboratory in the Cattinara Hospital in Trieste. He participates, as an expert, in the Biobanking and Biomolecular Resources Research Infrastructure (BBMRI). He is the coordinator of the European Group for molecular analysis in archive tissues of the European Society of Pathology and he is a member of the Management Board of Molecular Pathology Study Group of European Society of Pathology and a member of the executive committee of the Italian Reference Centre for BBMRI (European Infrastructure for Biobanking) as an expert in molecular analysis in human tissues and tissue biobanks. Giorgio Stanta is the coordinator of the European group IMPACTS Archive tissues: improving molecular medicine research and clinical practice, involving around twenty major university hospitals in countries, with over 00 researchers ( and the coordinator of the biobanking network of pathological tissues at the Italian national level (NIPAB Network of Italian Pathology Archives Biobank) and he is also the coordinator of the European biobanking network Pan-European Archive Tissue Biobanking Network, involving European pathologists in collaboration with the European Society of Pathology (ESP) and with the European Infrastructure for biobanks (BBMRI). He is the editor of the Guidelines for Molecular Analysis in Archive Tissues, those tissues which are fixed and paraffin embedded (paraffin is the only clinical material used in hospital for any kind of diagnostics). This book will be soon published by Springer Verlag. Giorgio Stanta was appointed as an expert by the European Commission for FP7. Anna Karin Måsbäck, Professor, M.D., Ph.D. Date of birth: 6 October 959, Lund, Sweden. Matrial status: Married, 3 children. Education: MD 994, Specialist in Pathology and Cytology 000. Degree: PhD in Medical Science; Malignant Melanoma in Southern Sweden; Histopathology, Prognosis and Aetiology Previous positions: Resident Pathol/Cytol Lab, Lund Sept 994 juli 000. Staff pathologist Pathol/Cytol Lab July April 003. Assistant head of department, Pathol/Cytol Lab, Lund Resident advisor at Pathol/Cytol Lab, Lund Present position: Senior Staff Pathologist 003 current. Reference pathologist for Gynecologic Pathology in Southern Sweden Health Region May 999 current. Further education: Leadership training program, Postgraduate course Gynecol Pathology, Stockholm 3 5/ Auscultation in Gynecological pathology at MGH, Boston (Esther Oliva), Boston 6 7 February, 0. Appointments:. Chairman for the Swedish group of Quality and Standardization since 009, including quality assessment and leading courses in gynecopathology. Author of pathology text in published regional diagnostic and treatment guidelines for the. Southern Sweden Health Region. Malignant melanoma 004 and 009. Endometrial cancer 005. Ovarian cancer since 005. Cervical-, vulvar and vagial cancer 006 and 00. Co-author in the pathology text of diagnostic and treatment guidelines, regional and national, for: South and Eastern Southern Sweden Health Region:. Endometrial cancer (00). National guidelines: Endometrial cancer (0). Epitelial Ovarian cancer (0). Non-epitelial ovarian cancer (to be published 04). Trophoblastic disease (to be published 04). Board member in NSGO (Nordic Society of Gynecologic Oncology) April 00 June 04. Lectures:. Education for Laboratory assistants Spring 00, Autumn 0. Lectures for Medical Students at Lunds Universitet and on gynecologic pathology 009 current. April 4 th 6 th, 04 Olomouc THE Czech Republic

22 Invited guests Zuzana Kolkova, M.D., Ph.D. Zuzana works as a resident fellow at the Department of Obstetrics and Gynecology of Skåne University Hospital in Lund. Supervised by Prof. Casslén and Prof. Hansson, she has recently received her Ph.D. degree from the Institute of Clinical Sciences at Lund University. Her thesis focuses on a novel estrogen receptor, GPER, and its expression as well as distribution across tissues of the female genital tract. In parallel to the preclinical research she is interested in developing her skills in gynecologic surgery. In upcoming studies she will investigate biomarkers for ovarian and endometrial cancer. Petra Hamerlik, Ph.D. Petra Hamerlik obtained her M.Sc. degree in molecular biology from the Komensky University in Bratislava (005), and a Ph.D. degree in medical biology from the Palacky University in Olomouc (008). After her postdoctoral studies in Genome Integrity Unit headed by prof. Bartek at the Danish Cancer Society in Copenhagen, Denmark (008 0); she has been appointed a junior group leader in 0 at the same institution. The research in Brain Tumor Biology Group headed by Dr. Hamerlik is primarily focused on the biology and therapeutic resistance of Glioblastoma multiforme (GBM; WHO grade IV astrocytoma), which remains one of the most lethal tumors with median patient survival of only approximately 5 months. So far, Dr. Hamerlik s research led to identification of autocrine VEGFR signaling as a factor in GBM radioresistance (Cell Cycle, 008) and confirmed the key function of VEGFR/NRP complex in glioma stem-like cells (GSCs) maintenance and GBM progression (JEM, 0). Recently, dr. Hamerlik s collaborative efforts have shown that therapeutic targeting of constitutive PARP activation compromises GSC s phenotype and survival (Cell Death and Diff., 03), thereby opening new revenue for treatment of this deadly disease. Programme and Abstract book

23 Invited guests 3 Zoran Culig, Associate Professor, M.D., Ph.D. Personal data, address, home page: Nationality: Austrian. Address (business): Department of Urology, Innsbruck Medical University, Anichstrasse 35, A-600 Innsbruck, Austria. Phone (business): Fax: zoran.culig@i-med.ac.at. Address (private): Schneeburggasse 89, A-600 Innsbruck, Austria. Phone (private): Phone (mobile): Home page: Research area: Major research interests: molecular endocrinology of advanced prostate cancer, interactions between signaling pathways of cytokines, growth factors and androgen receptor, expression and function of androgen receptor in advanced prostate disease, regulation of prostate growth and function by interleukin-6, developing new experimental therapies to interfere with androgen receptor and interleukin-6 signaling Research career: Title: Associate Professor of Molecular Pathology, Innsbruck Medical University, Austria. Degree: M.D., University of Zagreb, Republic of Croatia. Birth date: March 8th, 965 in Zagreb, Republic of Croatia. Education: Primary school, Zagreb, Secondary school, Zagreb, School of Medicine, Zagreb, Professional career: Research Associate, Department of Urology, Univ. of Innsbruck University Assistant, Department of Urology, Univ. of Innsbruck Associate Professor of Molecular Pathology, Department of Urology, Univ. of Innsbruck/Innsbruck Medical University 999 present. External professorship invitations: Charite, University Hospital Berlin. Awards and honors: Invited lectures (5 most important). Scientific awards (5 most important). Reviewer/Editorial Board Member (5 most important). Research funding (5 most important). International collaborators (5 most important). Olivier Cuvillier, MSc., Ph.D. Olivier Cuvillier gained the M.Sc. degree in Biochemistry in 990 and the Ph.D. degree in Ph.D in Biochemistry in 994, both at the University of Sciences and Technologies of Lille, France. He is currently the head at the Sphingolipids & Cancer Research Laboratory, Institut de Pharmacologie et Biologie Structurale, Toulouse. He is interested in sphingolipid metabolism, signal transduction, angiogenesis, hypoxia, prostate cancer, kidney cancer, bone metastasis and chemoprevention. He is an author of more than 4 original papers and more than 30 reviews and book chapters. Dr. Cuvillier is a reviwer and expert for 55 peer-reviewed journals (Nat Reviews Cancer, Blood, Cancer Res, Faseb J, Leukemia, Oncogene, PloS One, Mol Cancer Ther, Cancer Prev Res, Int J Cancer, etc.) and 9 research agencies and charities from different countries (France, UK, Belgium, Italy, Switzerland, Chyprus, Austria, Czech Republic, Russia, Singapore, Hong Kong). He is a member of New York Academy of Sciences, French Society of Angiogenesis, European Association for Cancer Research, French Cancer Society, American Association for Cancer Research and French Society for Biochemistry and Molecular Biology. April 4 th 6 th, 04 Olomouc THE Czech Republic

24 4 Invited guests Peter Gardner, Professor, Ph.D. Peter Gardner is currently Professor of Analytical and Biomedical Spectroscopy in the School of Chemical Engineering and Analytical Science at the University of Manchester, UK. He obtained his BSc in Chemistry in 984 and PhD in surface vibrational spectroscopy in 988, from the University of East Anglia, UK. He then spent four years at the Max Planck s Fritz-Haber Institute in Berlin using Infrared Reflection Absorption Spectroscopy (IRAS) spectroscopy to monitor oscillatory reaction phenomenon on surfaces. It was while in Berlin that he became a major user of synchrotron radiation at BESSY, using a range of surface techniques such as PES, NEXAFS, and X-ray Photoelectron Diffraction often in conjunction with vibrational spectroscopy. In 99 he took a Post Doctoral position at the University of Cambridge UK, combined with infrared studies of surface species under catalytic conditions. In 994 he moved to the University of Manchester Institute of Science and Technology (UMIST) to set up is own research group and he was involved in pioneering the use of synchrotron far-ir studies of oxide surfaces. It was at the synchrotron that he was introduced to infrared micro-spectroscopy and developed his ideas for infrared analysis of single cells. In 006 he moved into the Manchester Institute of Biotechnology, a flagship research centre within the University of Manchester. He now runs a very successful bioscpectroscopy group using infrared and Raman for medical diagnostic applications. His group has been at the forefront of understanding scattering distortions in spectra and work on resonant Mie scattering (RMieS) is now considered to be a seminal paper in the field. This has led to the development of a RMieS correction programme that is now used by about 70 groups worldwide. He has a strong interest in spectral pathology particularly related to prostate cancer and has shown that both Gleason Score, Grade, and stage of the disease can in principle be determined from the infrared spectra of the primary tumour. He is well regarded in the field. He was a key member of the EU funded network Diagnostic Applications of Synchrotron Infrared Microscopy (DASIM) and Chair of the single cell spectroscopy group. He is head of the Clinical Infrared and Raman Spectroscopy (CLIRSPEC) in the UK and is on the International Advisory Board of the SPEC: Shedding light on Disease Conference Series. Programme and Abstract book

25 Invited guests 5 Hans-Joachim Gabius, Professor, Ph.D. WORK ADDRESS: Lehrstuhl für Physiologische Chemie, Department of Veterinary Sciences, Ludwig-Maximilians-Universität München, Veterinärstr. 3, München, Tel: , Fax , gabius@tiph.vetmed.uni-muenchen.de. PERSONAL DATA: Date of birth: Place of birth: Bad Bevensen marital status: married Nationality: German. EDUCATION & PROFESSIONAL EXPERIENCE 993 Chair of Physiological Chemistry (Ludwig- Maximilians-Universität München) Professor (chair) Biochemistry, Chemistry Institute of Pharmaceutical Chemistry (Philipps-University, Marburg) Associate Professor, Biochemistry, Pharmacy Max- Planck-Institute for Experimental Medicine, Göttingen, Assistant Professor, Biochemistry, Cell Biology Max-Planck-Institute for Experimental Medicine, Göttingen, Research Scientist, Biochemistry, Cell Biology University of California, San Diego (Prof. Barondes) Postdoc, Biochemistry, Cell Biology Max-Planck-Institute for Experimental Medicine, Göttingen, Postdoc, Biochemistry, Cell Biology University of California, San Diego (Prof. Abelson) and Max-Planck-Institute for Experim. Medicine, Göttingen, Ph.D. student University of Hannover, Biochemistry student (M.Sc.). SCIENTIFIC AWARDS 983 Otto-Hahn-Medaille. 988 Award of the Dr.-Carl-Duisberg-Stiftung. 990 Paul-Martini- Preis. 0 Honorary Degree for Medicine by Charles University (Prague) for contributions to glycosciences. WORKING AREA Lectinology (structural analysis of protein-carbohydrate interaction, functional study of human lectins employing engineered models with focus on diseases, synthesis/preparation and application of neoglycoconjugates/lectins in tumor diagnosis and therapy). SPECIAL COMMENT The publications were ranked worldwide on position in 998 by the Institute of Scientific Information based on their character as Hot Paper (only Europeans on the first 0 positions). SCIENTIFIC PRODUCTION The scientific production includes over 600 publications in peer-reviewed journals and five edited books including the first textbook on glycosciences published in 009. The h-factor is above 70 with more than 6,000 citations. Karel Smetana, Professor, M.D., Ph.D. Karel Smetana is Professor of Anatomy at the Institute of Anatomy, st Faculty of Medicine, Charles University, from where he graduated in 983. Dr. Smetana is a member of many professional commissions and scientific societies, including the Grant Agency of the Czech Republic. His work is focussed on cell and developmental biology, especially on squamous epithelia in physiological and pathological condition. He is an author of more than 70 papers, patents and textbook chapters, with articles cited more than 750 times and an H-index of 9. His work has been recognized by the National Scientific Award of the Czech Republic (00), by award of Int. J. Oncol. (005) and by the Annual Award of Minister of Education, Youth and Sport of the Czech Republic (00). April 4 th 6 th, 04 Olomouc THE Czech Republic

26 6 Invited guests Lukáš Plank, Professor, M.D., Ph.D. Position: Professor and chairman of the Department of Pathology of the Comenius University Jessenius Medical Faculty in Martin, Slovakia and head of the National Consultation Centre for Haematopathology of Slovak Rep. President of the Slovak Division of the International Academy of Pathology. Member of the Executive Committee of the Slovak Lymphoma Study Group. Main expert of the Ministery of Health of the Slovak Rep. for Pathology. Past president of the Scientific Board of the Ministery of Health in Slovakia ( ), now member of the board. Professional activities coordinator of following centralized national programmes in Slovakia: Centralized biopsy diagnosis of haematooncological disorders (malignant lymphomas, leukemias, MPN, MDS since 985). HER testing in breast cancer in Slovakia (since 003). Biopsy diagnosis of GIST-s and NET-s in Slovakia (since 005). Biopsy diagnosis of renal cell carcinoma (since 008). K-ras, N-ras and BRAF testing in colorectal cancer (member of the board of the programme and leader of one of the three involved regional centers in Slovakia) Address: Department of Pathology of Comenius University Jessenius Medical Faculty, University Hospital, Kollárova, Martin, Slovak Rep., Tel.: , Fax: , Main scientific activities and participation in the scientific projects: Oncological pathology and molecular pathology of tumours. Haematopathology, malignant lymphomas and leukemias, myleoproliferative and myelodysplastic syndromes. Principle investigator and/ or co-author of many grant-supported projects of VEGA agency, KEGA agency, of Ministery of Health of Slovakia, etc. National coordinator of the EU programme COST MPN&MPNr- EuroNet, COST action BM090 (since 00 up to now). National coordinator of the Program of the European Comission programme MEDINE Thematic Network for Medical Education in Europe No CP UK Erasmus TNPP ( ). Co-investigator and co-garant of the Centrum of the Excellence in Perinatology I. and II., Molecular Diagnostiscs of HPV in Cervical Cancer and Bio Med Martin( ITMS code 60006, , 6003 and 60087, since 009 up to now). Participant responsible national representative - pathologist in different EORTC clinical studies. Summary of the scientific work results: 8 scientific monographies, 4 teaching textbook for the undergraduate students, 9 scientific papers in extenso, 789 citations, repeatedly invited speaker at European and World congresses of Pathology, member of the Editoria Board of the following scientific journals in Czech and Slovak Rep.: Czech and Slovak Journal of Pathology (Prague, Czech Rep.), Acta Medica (Hradec Králové, Czech Rep.), Onkológia (Bratislava, Slovak Rep.), Acta Medica Martiniana (Martin, Slovak Rep.). Programme and Abstract book

27 Invited guests 7 Aleš Ryška, Professor, M.D., Ph.D. Graduated at the Charles University, Medical Faculty in Hradec Králové (MD 994), Ph.D. in pathology (00), board certification in pathology (000). Working at The Fingerland Department of Pathology, Charles University Medical Faculty in Hradec Králové, Czech Republic (full Professor of Pathology 007 to date), Vice-Dean for Student s Affairs Currently head of the department. Member of several scientific societies and editorial boards (International Academy of Pathology Czech Division president, Society of Czech Pathologists president, European Society of Pathology member of the Executive Committee, Local Organizing Committee of the 4th European Congress of Pathology in Prague (0) president, Editorial board Czech-Slovak Pathology and Forensic Medicine, Editorial board Virchows Archiv Associate Editor, Editorial board Clinical Oncology). Interested namely in diagnostics of lesions of the breast, thyroid and salivary glands cytology, histology and special methods, such as immunohistochemistry, molecular biology, etc. as well as in predictive pathology (detection of markers predicting response to targeted therapy) and quality control in pathology. Principal investigator and co-investigator of research projects. Author and co-author of 5 full-text articles in peer-reviewed journals. Publication Ryška A, Seifert G. Adenolymphoma (Warthin s tumor) with multiple sarcoid-like granulomas. Path Res Pract, 999; 95: awarded by Fingerland s prize (in 000). Author of a book J. Čáp, A. Ryška: Fine needle aspiration cytology of thyroid gland. (003). Invited speaker at multiple national and international meetings (Czech Republic, Slovakia, Germany, Hungary, Portugal, Slovenia, Croatia). Tutor at the course of European School of Pathology (thyroid gland cytology). 50 records in the SCI, h-index=3. George Burkadze, Professor, M.D., Ph.D. Dr. Burkadze currently holds the position of Professor of Pathology and Head of the Department of Pathological Anatomy, N. Kipshidze Central University Clinic, Tbilisi in Georgia. He is the Vice-president of Georgian Association of Pathologists and Cytopathologists and works as a consultant cytopathologist for Georgian National Screening Program. Dr. Burkadze gained his M.D. degree from Tbilisi State Medical Institute in Georgia in 983 and Ph.D. degree in Pathological Anatomy in 986, followed by professional development including postgraduate training in pathology and cytopathology (Tel-Aviv University, Sackler Faculty of Medicine, Israel), in modern pathology and molecular diagnostics (Brigham & Women s hospital and Beth Israel Deaconess Medical Center; Harvard Medical School, Boston, MA, USA). Dr. Burkadze and his lab have been pioneers in cervical cancer screening and Papanicolaou staining as well as implementing immunohistochemistry in diagnostic pathology in Georgia and educating health professionals about these techniques by means of workshops and continuing medical education courses. He is currently working on two research grants aiming to study BRCA expression and circulating tumor cells in breast cancer patients, awarded by Georgian National Science Foundation, Tbilisi, Georgia. Dr. Burkadze is a member of European Society of Pathology (ESP), College of American Pathologists (CAP), United States and Canadian Academy of Pathologists (USCAP), and the author of more than 50 original research articles, and 0 textbooks and brochures. April 4 th 6 th, 04 Olomouc THE Czech Republic

28 8 Abstract book MODERNÍ patologie pro onkologii Čtvrtek / / sál CODEX a SCRIPTUM Lipidomická diferenciace nádorové tkáně prsu a sousední normální tkáně pomocí LC/MS, MALDI-MS a vícerozměrné statistické analýzy Holčapek M.,Cífková E., Chagovets V., Lísa M., Vrána D., Gatěk J. 3, Melichar B. Univerzita Pardubice, Fakulta chemicko-technologická, Katedra analytické chemie, Pardubice Onkologická klinika LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc 3 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Nemocnice Atlas, Chirurgické oddělení, Zlín Komplexní lipidomický přístup pro analýzu nádorové tkáně prsu a sousední normální tkáně je založen na kombinaci analytických dat získaných pomocí chromatografie hydrofilních interakcí (Hydrophilic interaction liquid chromatography, HILIC) ve spojení s hmotnostní spektrometrií (Mass spectrometry, MS) pro kvantifikaci tříd lipidů, ionizace a desorpce laserem na účasti matrice (Matrix-assisted laser desorption/ionization, MALDI) ve spojení s hmotnostním spektrometrem orbitrap s ultravysokým rozlišením a přesným určením m/z. Všechna naměřená data pro 0 pacientů byla statisticky vyhodnocena pomocí vícerozměrných statistických metod (Orthogonal projections to latent structures, OPLS). Mezi vzorky nádoru a sousedních normálních tkání byly nalezeny statisticky významné rozdíly, takže na základě lipidomické analýzy pomocí hmotnostní spektrometrie lze rozlišit nádorové tkáně pro rakovinu prsu a normální tkáně. V nádorové tkáni je pozorován výrazný nárůst koncentrace několika tříd lipidů, jako např. fosfatidylinositoly (PI), fosfatidylethanolaminy (PE), fosfatidylcholiny (PC) a lyso fosfatidyl cho liny (LPC). Dále dochází také ke změně koncentračních profilů uvnitř jednotlivých skupin fosfolipidů. Výrazný pokles koncentrace je pozorován pro ether- a vinyl- (plazmalogeny) lipidy pro PE, ale nikoliv pro PC. Tato práce byla podpořena grantovým projektem ERC CZ No. LL30 financovaným MŠMT. Resekční okraje u konzervativních výkonů na prsu Gatěk J., Vrána D., Vážan P. 3 Chirurgické oddělení nemocnice Atlas Zlín, Univerzita Tomáše Bati, Zlín Onkologické oddělení Fakultní nemocnice Olomouc, Palackého univerzita Olomouc 3 Bioptická laboratoř VELAB, Zlín Výsledky randomizovaných studií prokázaly, že konzervativní výkony pro časný karcinom prsu s následnou radiací jsou bezpečnou alternativou mastektomie. Původní studie se však detailně nezabývaly rozsahem resekčního lemu, ale pouze se omezily na doporučení odstranit nádor, který je lemován normální tkání prsu. Pouze studie NSABP B-06 požadovala mikroskopicky negativní okraje, což znamenalo, aby se nádorové buňky nedotýkaly inkoustu na povrchu resekátu. Větší rozsah resekčního lemu snižuje riziko vzniku lokálních recidiv, avšak zhoršuje výsledný kosmetický efekt. Navzdory dlouhodobému využívání konzervativních výkonů v chirurgii prsu neexistuje definice bezpečného rozsahu resekčního lemu. Následné studie pouze prokázaly, že pozitivní resekční linie zvyšuje až dvakrát vznik lokálních recidiv. Výsledkem je obecná shoda, že pozitivní resekční linie je indikací k reoperaci. Kontroverzní stále zůstává bezpečný rozsah resekčního lemu, což vede k různému procentu reoperací, se zvyšováním ekonomické náročnosti a zhoršování kosmetického výsledku výkonu. Navazující studie zaměřené na rozsah resekčního lemu však neprokázaly jednoznačnou výhodu vyplývající z narůstající šíře lemu. Narůstající kvalita adjuvantní radioa chemoterapie se podílí na dalším snižování rizika vzniku lokální terapie, takže současná mezioborová doporučení expertních skupin považují resekci s linií řezu, která neprochází nádorem, za dostatečnou. Sentinelová uzlina u časného karcinomu prsu Vrána D., Gatěk J., Vážan P. 3 Onkologická klinika LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc Chirurgické oddělení, Nemocnice Atlas, Zlín 3 Bioptická laboratoř VELAB, Zlín Historie chirurgie karcinomu prsu a axilárních lymfatických uzlin je stará více než 00 let. Na počátku 0. století až do 70. let představovala Halstedova operace zahrnující mastektomii spolu s odstraněním malého a velkého pektorálního svalu, axilární disekcí a odstranění vnitřních mamárních uzlin obvyklý chirurgický výkon. Vzhledem k mutilujícímu kosmetickému efektu tohoto přístupu byla snaha o snížení radikality výkonu. Výsledky studie NSABP B-04 upozornily na zajímavý fakt a to, že i přes neprovedenou axilární disekci u pacientek randomizovaných do skupiny s pouhou mastektomií pouze u 40 % pacientek budou axilární uzliny histopatologicky pozitivní a i u těchto 40 % pacientek bez provedení axilární disekce se regionální recidivou projeví pouze u části pacientek, jinak řečeno u asi % pacientek představuje axilární disekce overtreatment bez jakéhokoliv benefitu pro pacientku nicméně s nezanedbatelnou morbiditou výkonu. Na konci 0. století se objevovaly další snahy o redukci radikality výkonu na axile a studie NSABP B-3 potvrdila možnost konceptu sentinelové uzliny Programme and Abstract book

29 Abstract book 9 a s touto studií byla biopsie sentinelové uzliny zavedena do běžné praxe. Se zavedením mamárního screeningu a detekcí karcinomů prsu ve stále časnějším stadiu a vzhledem k faktu, že u asi 75 % pacientek s histopatologicky pozitivní axilární sentinelovou uzlinou jde o jedinou uzlinu s metastázou, se začaly objevovat snahy o další redukci výkonů na axile a byla iniciována studie ACOSOG Z 00, která randomizovala pacientky s pozitivní sentinelovou uzlinou do skupiny s obvyklým přístupem, tedy axilární disekcí, a skupiny bez axilární disekce. Výsledkem studie byl asi % rozdíl v přežití bez příznaků nemoci po 5 letech. Vzhledem k prodlužujícímu se přežívání pacientek s karcinomem prsu roste současně snaha o snížení morbidity léčby a v dalších letech se zřejmě dočkáme další redukce radikality chirurgických výkonů. Imunitní odpověď jako prognostický a prediktivní faktor u nemocných s karcinomem prsu Melichar B. Onkologická klinika LF UP a FN Olomouc Cílená léčba je v současné době nedílnou součástí terapeutických postupů u nemocných s karcinomem prsu. Jedním z potenciálních cílů je přitom i aktivace imunitního systému. V současné době je zřejmé, že imunitní systém hraje důležitou, v některých případech i zásadní roli v odpovědi karcinomu prsu na léčbu i v prognóze onemocnění. Růst nádoru vyvolává specifickou i nespecifickou imunitní odpověď, která však může ovlivnit další průběh onemocnění příznivým i nepříznivým způsobem. Důležitým prognostickým i prediktivním ukazatelem u nemocných s karcinomem prsu je zejména přítomnost tumor infiltrujících lymfocytů v nádorové tkáni. Nicméně i cirkulující biomarkery imunitní odpovědi, například neopterin, mohou v některých případech odrážet průběh léčby a předpovídat prognózu. MODERNÍ patologie pro urologii Čtvrtek / / sál CODEX a SCRIPTUM Markery karcinomu prostaty, nové možnosti diagnostiky Král M. Urologická klinika LF UP a FN Olomouc Základem diagnostiky karcinomu prostaty je punkční biopsie prostaty pod transrektálně sonografickou kontrolou. Jako jedno z indikačních kritérií je standardně používáno sérové PSA, které má dále neodmyslitelné místo v průběhu sledování efektu terapie. Hodnota PSA může být ovlivněna řadou okolností (zánět, trauma, BPH), proto jsou hledány lepší prediktivní ukazatele jak sérové, tkáňové či močové. Za slibný sérový marker je považována izoforma volného PSA, konkrétně [ ]propsa, a zejména pak její index (tzv. Prostate Health Index, PHI), který se vyznačuje vysokou senzitivitou a specificitou. V rámci diagnostiky se stále častěji využívá močových onkomarkerů, a to nejen při indikaci primobiopsie prostaty, ale zejména pak u rebiopsií. Jako první z močových markerů byl uveden do běžné praxe Prostate Cancer Gene 3 (PCA3), který byl v průběhu posledních let otestován na řadě rozsáhlých souborů. K PCA3 však záhy přibyla celá řada dalších močových onkomarkerů, ačkoli se většinou jednalo o práce experimentální, na menších souborech či s nejistými či odporujícími si výsledky. Z potenciálních či již etablovaných močových markerů jmenujme AMACR, MSMB a TRPM8, fuzní geny s TMPRSS, annexin A3, matrix metaloproteinázy, markery hypermetylace DNA (GSTP) a další. Přínos vyšetřování močových markerů spočívá v neinvazivnosti a jednoduchosti odběru vzorků, možnosti opakování odběrů a dlouhodobé stabilitě skladovaného materiálu. Z dalších markerů je vhodné zmínit cirkulující nádorové buňky (CTC) v periferní krvi jak v diagnostice/posouzení stadia onemocnění, tak odpovědi na léčbu. Ačkoli je stanovení CTC zatím na úrovni studií, lze očekávat, že právě tudy se bude ubírat další výzkum. Budoucnost biomarkerů je nutno spatřovat nejen ve zlepšení záchytu všech karcinomů prostaty, ale současně i ve zlepšení záchytu potenciálně agresivních karcinomů bez současné nadměrné detekce insignifikantních karcinomů prostaty. Díky markerům je tak možno optimalizovat léčebný přístup u konkrétního pacienta, sledovat průběh léčby, její načasování a efektivitu. Problematika rebiopsií při diagnostice karcinomu prostaty kdy a komu? Kudláčková Š. Urologická klinika LF UP a FN Olomouc Multiplikovaná biopsie prostaty pod ultrazvukovou kontrolou je zlatým standardem pro získání biologického materiálu při diagnostice karcinomu prostaty. V případě negativního nálezu a nadále trvajícího podezření na karcinom prostaty (při vzrůstajícím PSA či suspektním nálezu v biopsii včetně ASAP či multiplikované HGPIN) z primobiopsie je indikována rebi- April 4 th 6 th, 04 Olomouc THE Czech Republic

30 30 Abstract book opsie. Tento postup je dobře zmapován, podložen četnými studiemi a zakotven v guidelines EAU. Jak však postupovat v případě, že i opakované rebiopsie včetně saturačních biopsií, ev. stereotaktických transperineálních biopsií za pomocí brachyterapeutického síta zůstávají nadále bez průkazu karcinomu, PSA nadále narůstá a je zde důvodné podezření z přítomnosti karcinomu? Co se týče načasování rebiopsie jsou indikační kritéria dle EAU guidelines jasná: stoupající či perzistující zvýšení PSA, suspektní nález per rektum, přítomnost ASAP či vícečetná HGPIN. K časné rebiopsii (do 6 8 měs.) indikujeme pacienty s průkazem ASAP, PSA vyšším jak 0 0 ng/ml bez průkazu zánětu v předchozí biopsii. V delším časovém odstupu by rebiopsie měla následovat, pokud je prokázána vícečetná HGPIN, trvající susp. nález per rektum nebo při narůstajícím či trvale zvýšeném PSA. V případech dalších rebiopsií je nutno zvážit načasování dle očekávaného rizika, ev. lokální progrese či metastatického onemocnění. Lze říci že, čím je vyšší PSA či velocita, zejména pak pokud PSA přesahuje hodnoty 0 ng/ml, tím je větší riziko, že v případě přítomného a nediagnostikovaného karcinomu prostaty promeškáme vhodný okamžik, kdy ještě můžeme pacientovi nabídnout kurativní léčbu. Obecně lze říci, že při 3 a více negativních rebiopsiích nemá význam provádět další rebiopsie stejným způsobem, neboť záchyt v dalších rebiopsiích je minimální. Pokud přetrvává zvýšená hodnota PSA a v biopsiích byla popsána zánětlivá složka, pak se doproučuje přeléčit ATB terapií. Pokud ani poté nedojde k očekávanému poklesu, lze očekávat, že v těchto případech je karcinom lokalizován v obtížně biopticky dostupných oblastech např. předních rozích periferní zóny. Zde pak uvítáme možnosti zobrazovacích metod vyznačit susp. oblasti, do kterých je pak směřována cílená biopsie. V současné době je snaha o diagnostiku karcinomu prostaty pomocí MRI, sonografické vyšetření se zaměřuje na metodu tkáňové analýzy pomocí histoscanningu a jako další z metod lze použít PET CT s pomocí 8F-cholinu. Zatímco jeho využití při dg. biochemické recidivy již bylo prokázáno vícero studiemi, jeho použití při primární diagnostice karcinomu prostaty zatím zůstává otázkou studií. U všech těchto metod je snaha o provedení cílené biopsie ložiska znázorněného danou zobrazovací metodou a tím nejen zvýšit záchyt karcinomu prostaty při biopsii, ale i snížit počet bioptických vzorků, které je nutno ke stanovení diagnózy odebrat. Předem lze ještě použít vyšetření onkomarkerů (PCA3 a quadriplex testu) z moči ke stanovení rizika přítomnosti CaP. Vzhledem k tomu, že tyto metody nejsou běžně na pracovištích dostupné, je s výhodou, pokud jsou tito pacienti odesíláni na pracoviště, která mohou tyto metody nabídnout stejně jako nejmodernější způsoby operačního řešení v případě, že je takto karcinom prostaty prokázán. Na našem pracovišti je v současné době k dispozici analýza pomocí histoscanningu se semi-real time zobrazením při biopsii v rámci klinické studie a dále pak cílená biopsie po vyšetření 8F-cholin PET CT, kde u přísně selektovaných pacientů se výsledky jeví jako velmi slibné. Strategie léčby lokalizovaného a lokálně pokročilého karcinomu prostaty Študent V. Urologická klinika LF UP a FN Olomouc Léčba karcinomu prostaty (i v případě klinicky lokalizovaného onemocnění) se stává díky nejrůznějším terapeutickým modalitám specifickým pro jednotlivá stadia onemocnění čím dál složitější. Doporučuje se následující postup: U pacientů s karcinomem prostaty s nízkým rizikem (PSA < 0 ng/ml a Gleasonovým skóre (na základě vzorku z biopsie) 6 a ctc cta) nebo středním rizikem (PSA 0, 0 ng/ml nebo Gleasonovým skóre (na základě vzorku z biopsie) 7 nebo ctb c) se doporučuje zvolit postup ve spolupráci s urologem a radiačním onkologem. U pacientů s karcinomem prostaty s vysokým rizikem (PSA< 0 ng/ml nebo Gleasonovým skóre (na základě vzorku z biopsie) 8 0 nebo ct3a) se doporučuje prodiskutovat možnosti neoadjuvantní a adjuvantní léčby se členy multidisciplinárního panelu. Pokud nebyl zvolen multidisciplinární přístup, je vhodné pečlivě zaznamenat, která guidelines byla užita při volbě léčby. Dále jsou uvedena doporučení pro nejrůznější metody léčby. Aktivní sledování (AS) je nutné odlišovat od metody WW (tzv. pozorného vyčkávání). WW spočívá v odložení symptomatické léčby (která nemá za cíl vyléčit onemocnění) u pacientů, kteří nejsou vhodnými kandidáty pro agresivní lokální terapii, zatímco AS je třeba chápat jako vhodnou terapii pro pacienty, jimž může být nabídnuta kurativní léčba. U pacientů s karcinomem prostaty o velmi nízkém riziku není okamžitě zahájena léčba. Pacienti jsou pečlivě sledováni a kurativní léčba je zahájena až v případě, že dojde k progresi onemocnění nebo se vyskytne riziko progrese. Podle nejnovějších důkazů jsou vhodnými kandidáty pro AS muži s karcinomem prostaty s nízkým rizikem a očekávanou délkou zbytku života > 0 let. Pouze asi 30 % pacientů bude muset později podstoupit radikální léčbu. Muži s očekávanou délkou zbytku života > 5 let mají vyšší riziko, že zemřou na karcinom prostaty. Karcinom prostaty ohraničený na orgán (T T). Radikální prostatektomie Radikální prostatektomie představuje jedinou terapeutickou modalitu, u níž byl v prospektivní randomizované studii prokázán benefit v době přežití specifické pro karcinom oproti WW. Většina pacientů zařazených do těchto studií však měla onemocnění se středním rizikem, a nejednalo se tedy o pacienty s karcinomem prostaty diagnostikovaným při screeningu. Výsledky tedy nelze automaticky vztahovat na běžnou klinickou praxi. U mužů s normální erektilní funkcí a onemocněním ohraničeným na orgán je léčbou volby ner- Programme and Abstract book

31 Abstract book 3 vyšetřící radikální prostatektomie. Vhodnost a rozsah pánevní lymfadenektomie zůstává nadále rozporuplným tématem. U mužů s < 50 % pozitivních vzorků (při biopsii) a karcinomem s nízkým rizikem je riziko zasažení lymfatických uzlin velmi nízké. Naopak u mužů s karcinomem prostaty se středním a vysokým rizikem by měla být vždy provedena pánevní lymfadenektomie. Při léčbě karcinomu ve stadiu ct3 je vzhledem k vysoké pravděpodobnosti pozitivních lymfatických uzlin a/nebo pozitivních chirurgických okrajů nutné zvolit multimodální (kombinovaný) přístup.u karcinomu ve stadiu ct3 je často (ve 3 7 % případů) stanoveno vyšší stadium (než je skutečné stadium). Problematický je výběr pacientů, u nichž není přítomno ani zasažení lymfatických uzlin ani semenných váčků (SVI). Radikální prostatektomii při léčbě karcinomu ve stadiu T3 by měl provádět pouze zkušený operatér, aby byla zaručena přijatelná míra morbidity a zlepšení onkologického výsledku: míra přežití specifická pro karcinom po 5 letech (95 %), 0 letech (90 %) i 5 letech (79 %). Neoadjuvantní androgenní deprivace nepřináší významný benefit v celkovém přežití ani v době přežití bez progrese tato modalita tedy nemá v rámci chirurgické léčby karcinomu prostaty žádný význam. Indikace adjuvantní androgen deprivační terapie (ADT) po RP představuje kontroverzní téma. Ačkoli jediná prospektivní randomizovaná studie prokázala signifikantní výhodu okamžité ADT v době přežití u pacientů s pozitivními lymfatickými uzlinami, je třeba vzít v úvahu, že většina pacientů měla makroskopické onemocnění lymfatických uzlin a 70 % pacientů mělo pozitivní chirurgické okraje a/nebo SVI. Není známo, zda adjuvantní ADT může mít stejný benefit u pacientů s minimálním zasažením lymfatických uzlin. Nejnovější aktualizace studie Early Prostate Cancer neprokázala, že by přidání 50 mg/den bicalutamidu nad rámec běžné léčby přinášelo jakýkoli benefit v celkovém přežití (OS). Pro léčbu mikroskopického zasažení lymfatických uzlin nebylo doposud stanoveno žádné doporučení. Adjuvantní ozařování zevním paprskem při léčbě karcinomu prostaty pt3 nebo ptxr Tři prospektivní randomizované studie hodnotí roli okamžité pooperační radioterapie. Navzdory rozdílným kritériím pro zařazení pacientů dospěly všechny studie k závěru, že radioterapie významně zlepšuje klinickou/biologickou dobu přežití 5 let o přibližně 0 % (p < 0,000). Okamžitá pooperační radioterapie je pacienty dobře snášena, s rizikem močové toxicity (III. IV. stupně) u 3,5 % pacientů. Pacientům s onemocněním ve stadiu T N0 (nebo T3 N0 při vybraných prognostických faktorech), pt3 pn0 s vysokým rizikem lokálního selhání po RP vzhledem k pozitivním chirurgickým okrajům a/nebo SVI a negativnímu PSA lze (pakliže pacient podepíše informovaný souhlas) nabídnout následující dvě modality: buď okamžitou radioterapii s aplikací Gy do operačního pole poté, co je obnovena močová funkce, nebo klinické a biologické monitorování s následným provedením záchranné radioterapie a aplikací minimálně 66 Gy v momentě, kdy hladina PSA narůstá, ovšem nepřesáhne 0,5 ng/ml. Radioterapie Ačkoli za zlatý standard lze považovat 3D konformní radioterapii (3D-CRT), v současné době se stále častěji užívá její vylepšená verze IMRT (radioterapie s modulovanou intenzitou). Při léčbě karcinomu prostaty s nízkým rizikem se při zevním ozařování doporučuje dávka alespoň 74 Gy, která je spojena s významně vyšší mírou přežití bez biochemické recidivy než aplikace < 7 Gy (69 vs 63 %; p = 0,046). Řada studií prokázala, že při léčbě karcinomu ctc T3 se středním rizikem má postupné zvyšování dávky významný dopad na dobu přežití pěti let bez progrese (dávkování v rozmezí 76 8 Gy). U pacientů s onemocněním s vysokým rizikem má zevní ozařování s postupným zvyšováním dávky rovněž dopad na dobu přežití pěti let bez biochemické recidivy, neumožňuje však kontrolu rizika systémové recidivy. Při léčbě lokalizovaného karcinomu prostaty se středním a vysokým rizikem vede kombinace zevního ozařování se šestiměsíčním cyklem ADT k významnému zlepšení míry OS po dobu osmi let (3% benefit) (p < 0,00). Transperineální brachyterapie o nízké dávce Transperineální brachyterapie představuje bezpečnou a účinnou techniku pro léčbu karcinomu prostaty s nízkým rizikem. Ozařování protonovým paprskem a paprskem z iontů uhlíku Teoreticky představuje protonové záření lákavou alternativu k ozařování karcinomu prostaty pomocí fotonového paprsku, protože ukládá většinu radiační dávky v konci dráhy částic v tkáni (the Bragg peak), zatímco fotonové paprsky ukládají radiaci podél této dráhy. Protonové paprsky mají navíc velmi ostrý pokles po uvolnění, díky čemuž lze ušetřit normální tkáň pod touto oblastí. Fotonové paprsky ukládají energii až do momentu, kdy opustí organizmus, včetně výstupní dávky. Současné možnosti léčby kastračně refrakterního karcinomu prostaty Študentová H. Onkologická klinika LF UP a FN Olomouc V uplynulých letech proběhla v Evropě registrace několika nových preparátů pro léčbu pokročilého karcinomu prostaty abirateron, enzalutamid, cytostatikum cabazitaxel a radionuklid alfaradin. Právě díky novým lékům a poznatkům v patogenezi choroby jsme schopni nemocným nejen zlepšit kvalitu života, ale dokonce jej i významně prodloužit. Situace je však poněkud komplikovaná tím, že ještě neznáme správnou sekvenci těchto léků u konkrétního pacienta tak, abychom věděli, jak dosáhnout optimálního léčebného výsledku. K tomu je navíc zapotřebí spolupráce multidisciplinárního týmu. April 4 th 6 th, 04 Olomouc THE Czech Republic

32 3 Abstract book Imunoterapie karcinomu prostaty pomocí imunogenních nádorových buněk Špíšek R.. LF UK a FN Motol, Praha Řada experimentálních studií na značuje, že aby měla protinádorová imunoterapie naději na výrazný klinický efekt, měla by být zahájena co nejčasněji v průběhu onemocnění. V provedené klinické studii fáze I/II jsme testovali efekt protinádorové imunoterapie pomocí dendritických buněk u pacientů s karcinomem prostaty ve stadiu biochemického relapsu. Pacienti (n=0) s histologicky potvrzeným karcinomem prostaty ve fázi biochemického relapsu po radikální prostatektomii nebo po salvage radioterapii byli zařazeni do studie. V rámci studie byli léčeni dávkami dendritických buněk, které prezentovaly nádorové antigeny z linie LNCap (DCVAC/PCa). Celkem x0 7 dendritických buněk bylo podáno s.c. v intervalu cca 4 týdny. Studie je registrována pod označením EudraCT Podávání DCVAC/PCa nevedlo k závažným nežádoucím účinkům. Kontinuální protinádorová imunoterapie DCVAC/PCa signifikantně prodloužila zdvojovací čas PSA (PSA-DT) u všech pacientů. V průměru došlo k 3,43násobnému prodloužení PSA- DT po skončení léčebného cyklu. Sedm z dvaceti pacientů mělo během léčebného cyklu stabilní hladiny PSA-DT. Medián PSA-DT se zvýšil z 7,86 měsíců při zahájení imunoterapie, na 6,08 měsíců při dokončení dávek. U léčených pacientů jsme detekovali stabilní T-buněčnou imunitní reakci proti nádorovým antigenům PSA, NY-ESO, MAGE A a MAGE A3. Tato studie indikuje, že kontinuální protinádorová imunoterapie pomocí dendritických buněk, které prezentují nádorové antigeny, prodlužuje PSA-DT u pacientů s biochemickým relapsem karcinomu prostaty. Práce byla podpořena grantem IGA NT559-5 poskytnutým Ministerstvem zdravotnictví ČR Molekulární patologie Čtvrtek / / sál CODEX a SCRIPTUM Dietary lipids and colon cancer cell lipidome Hofmanová J.,, Straková N., Hyršlová Vaculová A., Tylichová Z.,, Skender B.,, Slavík J. 3, Ciganek M. 3, Kozubík A., Department of Cytokinetics, Institute of Biophysics, Acad. Sci. Czech Republic, v.v.i., Brno Department of Animal Physiology and Immunology, Inst. of Exp. Biology, Fac. of Sciences, Masaryk University, Brno 3 Veterinary Research Institute, v.v.i., Brno Quantity and quality of consumed dietary fat and fibre are considered as important modulators of colon carcinogenesis (CRC). However, the mechanisms of their effects are not fully understood. Specific essential polyunsaturated fatty acids may alter membrane properties, cellular metabolism and intracellular signalling, thus significantly affecting cell behaviour and response to various exogenous or endogenous stimuli. Further, short-chain fatty acid butyrate (produced by microbial fermentation of fibre in the colon) has antiproliferative and apoptotic effects in colon cancer cells and may influence expression of many important genes. On the other hand, diverse composition, structure, and metabolism of endogenous cellular lipids (lipidome) may predetermine the cell response to dietary fatty acids. Innovative technical approaches enable to uncover an association between the CRC and alterations in cellular lipid composition, metabolism or molecular signalling. Our detailed analyses of cellular fatty acid (GC/MS) and phospholipid content and composition (LC/MS/MS) showed significant differences among human colon epithelial cell lines derived from fetal colon (FHC), adenomas (AA/C, RG/ C), adenocarcinomas (HT-9, HCT-6, SW480) or metastasis (SW60). We detected different sensitivity of these cell lines to butyrate and highly unsaturated docosahexaenoic acid (DHA, :6, n-3) found mainly in algal and fish oils. After fatty acid treatment also significant changes in cellular fatty acid spectrum and content as well as phospholipid composition were determined. Particularly, the modulations of the amount and spectrum of cardiolipins appear to be important. Next, we demonstrated an interaction between DHA and butyrate, influencing lipid metabolism (lipid droplet accumulation, expression of fatty acid synthase, fatty acid transporter FAT/CD36, caveolin-, level and activity of nuclear PPARgamma receptor), production of reactive oxygen species, mitochondrial events, specific signaling pathways (AMPK, PI3K/Akt), cell cycle and cell death regulators (p, pro- and antiapoptotic molecules and autophagy markers), and finally cytokinetics (cellular proliferation, differentiation, apoptosis, autophagy). Importantly, we also evidenced the outstanding ability of DHA to sensitize colon cancer cells to the proapoptotic effects of TRAIL (TNF-related apoptosis-inducing ligand), a cytokine of the tumour necrosis factor (TNF) family known for its selective cancer cell toxicity. Our results highlight the significance of dietary lipids, cellular lipidome and its changes in regulation of colon cell growth and death as well as the cell response to physiological regulatory molecules and potentially promissing anticancer agents. Supported by grants No of the Czech Science Foundation and MUNI/A/097/03. Programme and Abstract book

33 Abstract book 33 Vliv inhibitorů energetického metabolizmu na aktivitu dráhy MAPK ERK v buňkách maligního melanomu Verlande A.,, Uldrijan S., Biologický ústav, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita Brno Mezinárodní centrum klinického výzkumu Centrum biomolekulárního a buněčného inženýrství, FN u sv. Anny ICRC, Brno Metastatický melanom je zhoubný nádor velice špatně odpovídající na standardní chemoterapii a radioterapii. Proto jsou hledány nové možnosti cílené terapie tohoto onemocnění, které se nejčastěji zaměřují na signální dráhu MAP kinázy ERK řídící buněčnou proliferaci, jež bývá v buňkách maligního melanomu nadměrně aktivována mutacemi onkogenů BRAF a NRAS. Genetické a epigenetické změny, k nimž dochází v průběhu nádorové transformace buňky, však zásadním způsobem ovlivňují také energetický metabolizmus buňky. Dochází k jeho přeprogramování na zvýšenou spotřebu glukózy, která však je i za dostatečného přísunu kyslíku přednostně směřována do glykolýzy namísto oxidativní fosforylace převládající u netransformovaných buněk (tzv. Warburgův efekt). V našich experimentech jsme studovali vzájemné působení drah zodpovědných za získávání energie a dráhy kinázy ERK. Srovnali jsme odpověď lidských buněčných linií melanomu nesoucích mutace onkogenů BRAF a NRAS na inhibici prvního kroku glykolýzy inhibitory hexokinázy -deoxyglukózou (DG) a 5-thioglukózou (5TG). Zatímco v buňkách nesoucích mutaci onkogenu BRAF nevyvolal přídavek inhibitorů glykolýzy žádnou změnu aktivity MAPK ERK, v buňkách nesoucích mutaci v onkogenu NRAS došlo k výraznému zvýšení hladiny aktivní, fosforylované formy ERK. V dalších experimentech jsme pak sledovali aktivitu dráhy kinázy ERK při současném působení inhibitorů glykolýzy a inhibitorů oxidativní fosforylace. Buňky byly ovlivněny -deoxyglukózou, specifickým inhibitorem mitochondriálního komplexu I nebo jejich kombinací. U buněk nesoucích mutaci onkogenu NRAS vyvolala přítomnost inhibitoru glykolýzy již zmíněné zvýšení aktivity ERK a současný přídavek inhibitoru oxidativní fosforylace tuto odpověď žádným způsobem neovlivnil. Naproti tomu v buňkách nesoucích mutaci onkogenu BRAF došlo při současném působení obou inhibitorů k velmi výraznému snížení hladiny aktivní formy kinázy ERK. Naše výsledky naznačují významné rozdíly v odpovědi zástupců dvou hlavních podskupin maligního melanomu z hlediska aktivačních mutací dráhy MAPK na inhibici různých drah metabolizmu glukózy a mohly by mít význam pro nastavení terapeutických kombinací specifických inhibitorů MAPK a inhibitorů energetického metabolismu buňky tak, aby byla zajištěna optimální odpověď různých typů melanomu na cílenou protinádorovou terapii. Práce na tomto projektu byla podpořena Evropským fondem regionálního rozvoje (European Regional Development Fund Project FNUSA-ICRC, No. CZ..05/..00/0.03). New mechanisms of platinum-based drug effects as a tool for anticancer therapeutic strategies Straková N.,, Hofmanová J.,3, Zapletal O.,3, Souček K.,4, Fedr R., Bouchal J., Ehrmann J., Kolář Z., Hyršlová Vaculová A., Lauková J.,3, Kozubík A.,3 Department of Cytokinetics, Institute of Biophysics, Academy of Sciences of the Czech Republic, v.v.i., Brno Department of Clinical and Molecular Pathology, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacky University Olomouc 3 Department of Animal Physiology and Immunology, Institute of Experimental Biology, Faculty of Sciences, Masaryk University, Brno 4 Center of Biomolecular and Cellular Engineering, International Clinical Research Center, St. Anne s University Hospital Brno, Brno Platinum-based drugs, alone or in combination with other compounds, are commonly used chemotherapeutics in the treatment of many type of tumours. Namely, oxaliplatin in combination scheme FOLFOX, FOLFIRI etc. is widely applied in the chemotherapy treatment of colon tumours. However, for more efficient therapy, further knowledge about detail mechanisms of platinum-based drug action is necessary. Our research was focused on novel mechanisms of the effects of platinum-based cytostatics, PPAR (Peroxisome Proliferator Activated Receptors) ligands and their combinations at both molecular and cellular levels. We used human colon and prostate cancer cell lines as well as samples obtained from cancer patients. PPARs are transcription factors which belong to large family of nuclear receptors. PPARs directly or indirectly modulate expression of many genes involved in lipid metabolism, inflammation, proliferation and apoptosis. PPARγ ligands, thiazolidinediones, are known to improved insulin sensitivity and lipid metabolism. In addition to their role in lipid and glucose metabolism, inflammation, adipocyte differentiation or atherosclerosis, PPARs play a role in cancer development and represent promising targets for cancer prevention and treatment. However, the effects of PPARγ in tumours remain still controversial. Activation of PPARγ, e.g. by exposure to specific ligands, has been shown to exert antitumour activity through induction of differentiation and inhibition of proliferation in a variety of cancers. Despite of these promising results, the target genes involved in the anticancer activity of PPARγ ligands are still not well understood. The outcomes of our in vitro analyses showed that PPARγ ligands (rosiglitazone and ciglitazone) and platinum-based drugs (cisplatin and oxaliplatin) decreased proliferation of different human colon and prostate cancer cell lines in doseand time- dependent manner. Rosiglitazone and oxaliplatin, which were more effective than ciglitazone and cisplatin, were used for all experiments. Our results demonstrated that rosiglitazone increased PPARγ activity simultaneously with decreasing its nuclear localization (fluorescent immunostaining) and expression (Western blot analysis). Three different protocols April 4 th 6 th, 04 Olomouc THE Czech Republic

34 34 Abstract book were used for analysis of combined effect of rosiglitazone and oxaliplatin. The most effective approach appeared to be rosiglitazone pre-treatment, which was then used for analyses of combined effect in human colon (HT-9) and prostate (BPH- CAFTD 03) cancer cell lines. Combination of rosiglitazone with oxaliplatin arrested cells in G/M phase of the cell cycle, enhanced apoptosis, and increased cell cycle related (cyclin B, p Waf/Cip etc.) and DNA damage protein expression (p-hax, Chk, ATM, ATR, etc). Interestingly, after 4 hours rosiglitazone slightly supported BrdU (5-bromo-- deoxyuridine) incorporation into the nucleus. We suggest that increased percentage of active BrdU cells by rosiglitazone may support the effects of oxaliplatin. Next, we evidenced that MDM protein is particularly involved in PPARγ signalling in prostate cancer cells. Importantly, we found positive correlation between protein expression in prostate cell line and patient prostate tumour samples. MDMX and PPARγ protein expression were decreased after combined rosiglitazone and oxaliplatin treatment in prostate but not in colon cancer cells. Protein expression of tumour suppressor p53, which is mutated or nonfunctional in our tested cell lines, was not changed either in prostate or in colon cancer cells after this treatment. Our results bring new knowledge of molecular mechanisms of platinum-based drugs and specific PPARγ ligand effects in prostate and colon cancer cells. Cooperative effects of oxaliplatin and rosiglitazone particularly on regulation of cell cycle and cell death were described. Moreover, we demonstrated important differences of specific protein expression both in cancer cell lines and clinical samples from cancer patients. This work was supported by grant of Internal Grant Agency of Ministry of Health of the Czech Republic No. NT 0-5/00, grant Czech Science Foundation No S, grant FNUSA-ICRC European Regional Development Found no. CZ..05/..00/0.03, grant CZ..07/.4.00/3.055 and project MUNI/A/097/03. Diagnostika somatických mutací v éře NGS Fedič R. GeneTiCA s.r.o., Praha Do diagnostiky somatických mutací se kromě zavedených technologií, jako je hybridizace nebo RT-PCR, začínají prosazovat nové technologie. Kromě digitální PCR je to pak zejména NGS, která umožňuje hluboké sekvenování vybraných úseků genů či celých genů. Dostupná NGS řešení umožňují provádět rutinní diagnostiku a v případě využití rozšířených panelů i studie zaměřené na nové potenciální cíle. Představujeme řešení firmy Multiplicom, která nabízí diagnostické kity CE IVD s použitím na sekvenátoru MiSeq Illumina. Multiplicom nabízí panely pro diagnostiku somatických mutací jak z biopsií, tak i z parafinových řezů. Panel SOMATIC zahrnuje geny KRAS, NRAS a BRAF. Jedná se o triplex, ale panel lze rozdělit a pak diagnostikovat zvlášť plex (KRAS, NRAS ae5 BRAF) a plexy a 3 (BRAF). Pro nemalobuněčné karcinomy plic je pak určen kit EGFR (exony 8 ). Panel GIST pro diagnostiku gastrointestinálního tumoru pak cílí na geny ckit a PDGFR-α. Celé řešení je založeno na dvou PCR reakcích. Výhodou je možnost panely kombinovat a sekvenovat vše v jednom běhu. U diagnostiky somatických mutací je důležitá citlivost metody. U technologie NGS dosahujeme požadované citlivosti pomocí vysokého počtu čtení. Kapacita sekvenátoru MiSeq nám v kombinaci s volbou vhodného sekvenačního čipu umožní dosáhnout ekonomicky rozumné ceny v závislosti na počtu vzorků a počtu a velikosti sekvenovaných genů. Programme and Abstract book

35 Abstract book 35 Keynote lectures of invited speakers Friday, April 5 th, 04 / Lecture hall CODEX and SCRIPTUM Retrospective survival studies in archive tissues Stanta G. Department of Medical, Surgical and Health Sciences, University of Trieste, Italy There is a lot of criticism in literature about clinical retrospective studies, but these studies can be improved by a better design and a better selection of cases. The second problem of these studies, partially in common also with the prospective ones, is the selection of tissues and their microdissection related to the high level of heterogeneity usually found in tumours. This is also related to lack of standardization of the molecular methods used in archive tissues, starting from extraction of nucleic acids. Only with a correct microdissection and with stardardized methodologies it is possible to obtain reproducible results that can be informative for clinical development. These archive tissues will be increasingly important in the future to better subgroup therapy patients, to recognize new acquired resistance biomarkers, to establish the real efficacy of the new therapies. Today the major European organizations are starting to improve the quality of these studies with specific working groups and increasing the collaboration with the already developed biobanking system in Europe (BBMRI). Possibilities within a collaborative network on gyneco-oncology a model from Lund, Southern Sweden Måsbäck A. Pathology department, Lund University Hospital and Laboratory Medicin in Scania, Sweden Background Sweden is a nation of approximately 9 million inhabitants, most hospitals are public, and there is an ongoing process of centralization of cancer treatment with tumour centers. Today there is about 6 major and some minor university hospitals treating the vast majority of cancer patients. Involved in gynaecologic tumours treatment are gynecologists, gynaecologic surgeons, and gyneco-oncologists, radiologists, pathologists and radiotherapists. Multidisciplinary regional work In the Southern Sweden Health Care Region there are several meeting forms enabling an exchange of knowledge and experience. Each week there is an allocated reception, including a surgeon and an oncologist, with possibility to examine patients before decision of surgical treatment. MDT (Multi Disciplinary Tumour) conference is held each week, where patients can be discussed before further treatment, including surgeons, oncologists, radiologists and pathologists. Regional meetings is held twice a year where all doctors working with gynecologic tumour patients are invited. This personal contact is important to facilitate continuous communication concerning patients or logistic issues. Reference pathologist As reference pathologists in this organisation there are several areas of responsibility/liability. Local: The main task is to see to that the surgical specimens are diagnosed correctly, and promptly if possible, the aim is within two weeks. Since new techniques and research projects are continuously introduced there are always logistic problems to solve. Regional and national: The main task is to keep up the communication between and education of the fellow pathologists in Sweden and to standardize and improve diagnostic activities based on scientific results. The novel estrogen receptor GPER in estrogen sensitive malignancies Kolkova Z., Ehinger A., 5, Mörgelin M. 3, Jirström K. 4, Hansson S., Casslén B. Department of Obstetrics & Gynecology Department of Oncology 3 Department of Infection Medicine 4 Department of Pathology & Cytology, Lund University, Skåne University Hospital Lund, Sweden 5 Department of Pathology & Cytology, Blekinge Hospital, Karlskrona, Sweden Estrogen effects are mediated either through genomic action involving the classical estrogen receptors, estrogen receptor alpha and beta, which function as transcription factors in the nucleus, or through rapid non-genomic action via receptors associated with membranes in the cell. Recently, a member of the G protein-coupled receptor family was ascribed estrogen receptor properties, thus a candidate for me- April 4 th 6 th, 04 Olomouc THE Czech Republic

36 36 Abstract book diating non-genomic estrogen signaling. G protein-coupled estrogen receptor, GPER, has high affinity for estrogen and signals via various mitogenic pathways. Interestingly, selective estrogen receptor modulators, such as tamoxifen and ICI act as GPER agonists. Current studies analyzed GPER mrna and protein in estrogen sensitive gynecological malignancies, such as endometrial, ovarian, and breast cancer and related the expression to diagnosis or prognosis. Real-time reverse transcription-polymerase chain reaction, Western Blot, immune histochemistry, immune transmission electron microscopy, and confocal microscopy were employed to map GPER expression, tissue distribution, and subcellular localization. GPER, predominantly localized in epithelial cells, was expressed in all tissues studied. However, inconsistent results have been obtained regarding the relation to histopathlogical parameters or clinical outcome. These discrepancies and possible clinical implication will be discussed in the subsequent presentation. Functional interplay between cellular metabolism and genome integrity in glioblastoma Hamerlik P. Brain Tumor Biology, Danish Cancer Society Research Center, Copenhagen, Denmark Glioblastoma multiforme (GBM) is among the deadliest of human cancers with conventional therapy offering only palliation. GBM accounts for the most frequent type of primary brain tumors in Europe and the USA, with a 5-year survival of patients of no more than 0 %. The median life expectancy of patients diagnosed with GBM has improved to only approximately 4 months, despite recent advances in the standard of care, which includes gross surgical resection followed by concurrent radiotherapy and chemotherapy with the DNA-alkylating agent temozolomide (TMZ). The molecular mechanisms that underlie high recurrence rates and treatment resistance are poorly understood. This lecture covers introduction to glioblastoma biology, the key pro-survival pathways and their potential role as biomarkers and therapeutic targets based on our previous studies and recent observations. Supported by the Danish Council for Independent Research/ Medical Sciences ID4765/-05457; Czech Ministry of Health (NT065-5); European Commission (projects Infla-Care, CZ..07/.3.00/0.009, CZ..05/..00/0.0030, DDResponse) and the Lundbeckfonden. Inhibitors of cytokine signaling in prostate cancer Culig Z. Experimental Urology, Department of Urology, Innsbruck Medical University Activation of the transcription factor STAT3 in prostate cancer and in surrounding stroma is under control of endogenous inhibitors of cytokine signaling to which SOCS and PIAS belong. SOCS proteins may inhibit apoptosis but also migration in prostate cancer cells. Different effects of SOCS-3 and - were published in the scientific literature. Although SOCS-3 and - are expressed at a high level in prostate cancer, SOCS- but not SOCS-3 blocks cell cycle progression. Our recent studies are focused on PIAS, which is expressed in the majority of prostate cancer cells and in tissue specimens. High levels of PIAS lead to cellular proliferation and inhibition of p. PIAS is also implicated in the regulation of programmed cell death in human prostate cancer. Since PIAS is regulated by androgens and androgen receptor, it may have an important role in prostate cancer progression. PIAS interaction with the androgen receptor will be discussed. In summary, the proteins which are largely implicated in control of cellular responses initiated by proinflammatory cytokines (SOCS and PIAS) may stimulate or inhibit progression of human prostate cancer, depending on cellular context. Strategies for inhibition of SOCS and PIAS in human prostate cancer may be therefore justified. Focal Therapy for Prostate Cancer Cuvillier O. Institut de Pharmacologie et de Biologie Structurale, Toulouse Cedex, France Focal therapy is an emerging approach for localized prostate cancer to reduce the morbidity associated with radical therapy, while maintaining cancer control. There are a number of focal therapy treatment strategies available, yet controversies remains, notably treatment paradigms based on the index lesion hypothesis, appropriate patient selection for focal therapy and how the efficacy of focal therapy should be evaluated. Controversies and emerging strategies that can influence treatment outcomes for the future will be discussed. High-throughput assessment of biopsy tissue using infrared spectroscopic chemical imaging: Can it be achieved on a clinically acceptable timeframe? Gardner P. Manchester Institute of Biotechnology, University of Manchester, Manchester Fourier transform infrared (FTIR) chemical imaging has been demonstrated as a promising technique to construct automated systems to compliment histopathological evaluation of biomedical tissue samples. Current histopathology practice involves preparing thin tissue sections and depositing them onto glass slides. After staining, most commonly haematoxylin and eosin (H&E), a histopathologist visually evaluates the tissue. This is a manual process and can be time consuming in cases where several sections using different stains are required. Programme and Abstract book

37 Abstract book 37 Studies have shown that there is variation in the agreement between operators viewing the same tissue [] suggesting that a complimentary technique for verification could improve the robustness of the evaluation, and improve patient care. FTIR chemical imaging allows the spatial distribution of chemistry to be rapidly imaged at a high (diffraction limited) spatial resolution where a pixel represents an area of µm of tissue. At each pixel there is a full infrared spectrum providing a chemical fingerprint which studies have shown contains the diagnostic potential to discriminate between different cell types, and even the benign or malignant state of prostatic epithelial cells [-4]. We report a label-free (i.e. no chemical de-waxing, or staining) method of imaging large pieces of prostate tissue (typically cm cm) in tens of minutes yielding images containing millions of spectra. Spectra are then automatically classified as one of seven cell-types in prostate tissue in a matter of seconds. This can be extended to classify the tissue as cancerous or non-cancerous and even predict the grade of the cancer [5]. Similar methodology has been used to assess breast cancer sample in tissue micro arrays [6]. References. Allsbrook WC, et al. Interobserver reproducibility of Gleason grading of prostatic carcinoma: Urologic pathologists. Human Pathology, 00; 3(): Fernandez DC, et al. Infrared spectroscopic imaging for histopathologic recognition. Nature Biotechnology, 005; 3(4): Baker MJ, et al. FTIR-based spectroscopic analysis in the identification of clinically aggressive prostate cancer. British Journal of Cancer, 008; 99(): Gazi E, et al. A correlation of FTIR spectra derived from prostate cancer biopsies with Gleason grade and tumour stage. European Urology, 006; 50(4): Bassan P, et al. Automated high-throughput assessment of prostate biopsy tissue using infrared spectroscopic chemical imaging, Proceedings of SPIE Accepted. 6. Bassan P, et al. The potential use of glass substrates for FTIR chemical imaging of tissue microarrays (TMA), Anal. Chem. 04; 86(3): The new era of glycohistochemistry: how human lectins translate the sugar code Gabius H. J. Chair of Physiological Chemistry, Faculty of Veterinary Medicine, Ludwig-Maximilians-University Munich, Germany Histochemists are familiar with the occurrence of glycosylation and the presence of cellular glycoconjugates. In fact, glycan structures detected by laboratory tools (plant/invertebrate lectins, monoclonal antibodies) can be markers for cell typing or an activation status, their profile serving as molecular fingerprints. The growing awareness of the unsurpassed coding capacity of oligosaccharides and the role of human lectins to translate this information into cellular effects give us an entirely fresh view on the significance of glycosylation (, ). Following an introduction to the concept of the sugar code, case studies on physiological orchestration of glycosylation/ lectin expression in tumor-suppressor-dependent tumor cell growth regulation and in autoimmunity will guide to understand the biofunctionality of glycan-lectin recognition (for review, please see 3). A brief survey of the toolbox, applied together with Prof. K. Smetana Jr. (Charles University), is then intended to inspire joint research projects. References. H.-J. Gabius (ed) The Sugar Code. Fundamentals of glycosciences. Wiley-VCH, H.-J. Gabius et al., From lectin structure to functional glycomics: the sugar code. Trends Biochem. Sci. 0; 36: K. Smetana Jr. et al., Context-dependent multifunctionality of galectin-: a challenge for defining the lectin as therapeutic target. Exp. Opin. Ther. Targ. 03; 7: The emerging significance of the tumor microenvironment: examples on importance of cell contacts and effector secretion Kodet O.,, Dvořánková B., Szabo P., Gabius H.-J. 3, Krejčí E., Strnad H. 4, Kolář M. 4, Lacina L. 5, Grim M., Dvořák P. 6, Smetana K. Jr. Charles University, st Faculty of Medicine, Institute of Anatomy, Prague, Czech Republic Charles University, st Faculty of Medicine, Department of Dermatovenereology, Prague, Czech Republic 3 Ludwig-Maximilians University, Faculty of Veterinary Medicine, Institute of Physiological Chemistry, Munich, Germany 4 Institute of Molecular Genetics, Academy of Science of the Czech Republic vvi, Prague, Czech Republic 5 Institute of Medical Biology, A*STAR, Singapore 6 Institute of Medical Biology, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic The increasing incidence of malignant melanoma and mortality prompt intense efforts to study tumor biology. The malignant cells of melanomas derive from normal melanocytes, melanocytes themselves developing from neural crest-originating precursors. These stem cells with capacity to generate new melanocytes remain in the bulge region of hair follicles up to the adult age. We here direct attention to interactions between tumor cells and cells in their microenvironment. Of interest, the early embryonic microenvironment is able to reverse the aggressive behavior of malignant cells isolated from advanced melanomas, cancer cells migrating and docking at sites typical for neural crest cells. Conditioned media from cultures of human embryonic stem cells and cancer-associated/normal fibroblasts are able to influence the phenotype of cells prepared from advanced tumors. Further cell types occurring in the melanoma niche are keratinocytes. The epidermis overlaying the nodular melanoma has a pseudohyperplastic character with aberrant expression of keratins but with a reduced proliferation activity. Malignant melanocytes or neural crest stem cells significantly influence the differentiation pattern of cocultured keratinocytes and partially reduce their proliferation activity. Potent effector proteins such as IL-8, CXCL-, FGF-, and VEGFA appear to play a role in the keratinocyte-melanoma cells crosstalk. Such an intercellular interplay in cancer may have a rather general character. In respective work, we previously observed that melanoma-associated fibroblasts are bioactive on breast cancer cells. Moreover, April 4 th 6 th, 04 Olomouc THE Czech Republic

38 38 Abstract book cytokine IL-8 and chemokine CXCL- are produced by cancer-associated fibroblasts from squamous cell carcinoma and markedly influence the phenotype of epithelial cells. These insights into cellular communication mechanisms may serve as developing resource for a perspective to help taming malignancy. References. Dvořánková, et al. Histochem. Cell Biol. 0; 37: Kodet, et al. Tumor Biology 03; 34: Kolář, et al. Biol. Cell 0; 04: Plzák, et al. Anticancer Res. 00; 30: (selecting only adenocarcinoma and NSCLC NOS types) and subsequent EGFR testing. The automated IHC ALK testing might be used as a screening method for the presence of the ALK gene rearrangement in EGFR non-mutated NSCLC. However, because a small number of the cases might be missed by using IHC analysis only, we prefer to continue with a dual IHC and FISH testing of the NSCLC cases. Supported by grant of Ministery of Health of the Slovak Republic Nr. 0/4-UKMA- as well as by projects MBRKM and BioMed Martin (ITMS code 6003, resp ), which are co-financed from the EU sources. Detection of ALK gene rearrangement and ALK protein expression in the NSCLC biopsies Plank L. Department of Pathology, Comenius University, Jessenius Medical Faculty and University Hospital in Martin and Martin s Biopsy Center, Ltd. Introduction: Detection of ALK gene rearrangement in EGFR non-mutated non-small cell carcinoma (NSCLC) becomes recently a part of a modern lung carcinoma biopsy diagnosis. It represents an important approach to predict the therapeutical response of the appropriatelly indicated ALK-targeted therapy of NSCLC patients. This rearrangement is a very complex and variable genetical change encoding a cytoplasmic chimeric ALK protein with a constitutive ALK tyrosine-kinase activity. In this study we have compared the immunohistochemical detection (IHC) of ALK protein with the results of FISH detection of ALK gene rearrangement analyzing the biopsies of patients with EGFR non-mutated NSCLC. Material and methods: Analysis of a) ALK gene rearrangement in 39 consecutive biopsies of EGFR non-mutated NSCLC by FISH analysis using first break apart probe from either Zytovision [ZytoLight SPEC ALK Dual Color Break Apart Probe] or Abbott/Vysis [The Vysis ALK Break Apart FISH Probe Kit (CE Analytical)]. All the positive cases were retested by FISH analysis using Zytovision fusion probe [ZytoLight SPEC ALK/EML4 TriCheck Probe], and b) of ALK protein expression using ALK Ventana automated IHC in 66 consecutive cases, all these cases were examined also by FISH. All the evaluation approaches and used cut-off values followed the instructions of the producers. Results: a) ALK gene rearrangement was detected in,5 % (4) of the 39 cases, 85 % (8) of them represented FISH negative cases and approx..5 % (7) of the cases were not evaluated (mostly due to a weak signal intensity). In 37 of 4 positive cases, the rearrangement was confirmed also by ALK/ EML4 fusion probe, in the remaining 4 cases the tissue was not sufficient for the retesting. b) The concordance between the FISH and IHC testing was 96.4 %, in 6 (3.6 %) of 66 cases tested the results were discordant. Conclusion: The relativelly high proportion of ALK positive cases in our series might be associated with the applied selection of the cases using diagnostic histology and IHC analyses Pathology science for patients Ryška A. The Fingerland Department of Pathology, Medical Faculty, Charles University, Hradec Králové Since the 9th century is pathology considered one of the crucial medical sciences. Unlike in the past, when the discipline was focused mainly on autopsies, since the last 50 years is the major part of the workload represented by surgical pathology, where the result of the pathological examination directly decides about the choice of appropriate treatment of living patients. Recent development in pathology illustrates very well how quickly and progressively does change the current concept of modern medicine. Whereas in the last decades of 0th century was pathology virtually synonymous to sole morphological examination when microscopy (including all special techniques, such as electron microscopy, enzyme histochemistry and immunohistochemistry) played the most important role in establishing diagnosis in pathology, the start of new century is characterized by change of paradigm. Result of modern histopathological examination represents a synthesis of several tests morphology (which still remains and for a long time yet will remain an important and irreplaceable part of the discipline) is nowadays supplemented by methods of molecular genetics (in situ hybridization, PCR, sequencing, CGH, etc.). Hence, the term molecular pathology seems to be the most appropriate designation of the discipline. This development is mirroring the change of the clinical practice in many fields, probably most evident in oncology. As the oncologist today does not need for the decision about the choice of appropriate treatment only correct histological diagnosis (including grade, stage, evaluation of resection margins, etc.) but also much more detailed information about the molecular profile of the neoplasm, pathologist has to detect various prognostic and predictive markers (e.g. expression of hormonal receptors, proliferative activity, status of HER in breast carcinoma, or activating mutations of KRAS, NRAS and BRAF in metastatic colorectal carcinoma) and include these results in his final report. The number of various molecular markers required to be detected by pathologists is increasing very quickly and perhaps in Programme and Abstract book

39 Abstract book 39 the near future, we will be facing several issues. One of them is the problem of sufficient amount of material (e.g. in lung cancer patients, where majority of cases is detected solely from small endobronchial/transthoracic biopsies). Another is economical issue, as the costs of such complex testing is steeply growing, although it still represents much lower figures than the costs of subsequent treatment based on the results of these tests. Still another issue might be the sufficient number of pathologists as the increasing precision and detailed growing number of tests presumes much more efforts of pathologist resulting in progressively increasing workload. We live in an exciting period of history, when the new scientific achievements do change the practice of everyday modern medicine. However, if we will not identify and successfully solve the potential issues, the future progress may be limited by several factors. Modern pathology is a discipline which proved to be an integral part of the current multidisciplinary approach in diagnostics and treatment of the patients. Supported by Charles University project PRVOUK P37/ Molecular pathology of breast cancer progression and the tumor microenvironment Burkadze G. Department of Pathology and Cytopathology, Tbilisi State Medical University, Tbilisi, Georgia Tumor progression tumor metastatic and malignant phenotype depends on interactions between tumor cells and the tumor microenvironment. Different components of the tumor microenvironment may have stimulatory or inhibitory effects on tumor progression by regulating gene expression profiles in tumor and stromal cells. The importance of the microenvironment in breast carcinogenesis is well-documented. Various experimental studies, as well as observations on patients showed that stromal component plays a crucial role during tumor development, and a wide range of pathways have been implicated in cancer including self-sufficiency in growth signals, insensitivity to antigrowth signals, limitless replicative potential, evasion of apoptosis, sustained angiogenesis, tissue invasion and metastasis. The dynamic and reciprocal interactions between tumor cells and cells of the microenvironment contribute critical events to tumor evolution toward metastasis, and many cellular and molecular elements of the microenvironment are emerging as attractive targets for therapeutic strategies. Agilent SureFISH probes for rapid identification of a wide range of chromosomal aberrations across the genome Halbhuber Z. HPST s.r.o., Praha Fluorescence in situ Hybridization (FISH) is a powerful technique for studying the structure, organization, and localization of nucleic acids within individual cells. However, the use of FISH has often been dependent upon access to cloned template DNA for the generation of probes. Clones for specific regions may be unavailable, or the genomic region of interest may contain repetitive and other non-informative sequences which can be problematic for FISH analysis. Agilent has leveraged its ability to chemically synthesize DNA in massively parallel reactions to produce libraries of oligonucleotides up to 00 bases in length that can be used to generate FISH probes. The sequences of the oligonucleotides in these libraries are selected in silico using empirically determined criteria so as to avoid repetitive elements or regions homologous to other non-targeted loci. Using oligonucleotide library-derived FISH probes on DNA, human genomic regions as small as.8 kb and as large as whole chromosomes can be visualized in both metaphase and interphase cells using the same simple assay protocol. Because of the inherent flexibility in our probe design methods, we readily visualized regions rich in repeats and/or GC content. Using oligonucleotide library-derived FISH probes on RNA, Agilent has been able to detect the localization of a variety of both coding and non-coding RNAs in fixed cells, using both conventional fluorescence and structured illumination microscopy. Simultaneous hybridization of FISH probes labeled with different fluorophores enables visualization of multiple sequences at once. Using probes designed specifically to transcribed vs. non-transcribed regions, Agilent has been able to simultaneously detect DNA and RNA from the same locus in the same FISH assay. Agilent s oligo FISH methods are readily compatible with the co-detection of cellular proteins by immunocytochemistry. The ability to generate high performance FISH probes using chemically synthesized oligo libraries that can work flexibly with co-detection of other molecules yields a valuable tool for studies of how localization of specific nucleic acids impacts biological function. April 4 th 6 th, 04 Olomouc THE Czech Republic

40 40 Abstract book MODERNÍ patologie pro gynekologii Pátek / / sál KOSMAS a DALIMIL Jak změní nová teorie patogeneze tuboovariálního karcinomu naši klinickou praxi pohled patologa, pohled onkogynekologa Škapa P., Rob L. Porodnicko gynekologická klinika, FN Motol, Praha Cílem je ukázat novou teorii a pro praxi, jak se nyní zpracovávají tuby po salpingektomiích a tuby u BRCA pozitivních včetně obrazové dokumentace. Dále pohled klinika i na důsledky teorie pro premenopauzální benigní operativu a u filozofie BRCA pozitivních žen profylaktické operace. Přesnost peroperační frozen section pro stanovení optimální operační strategie u ovariálních tumorů Marek R., Pilka R., Kudela M., Horvátová K. Porodnicko-gynekologická klinika FN a LF UP Olomouc Cíl: Vyhodnocení senzitivity a pozitivní prediktivní hodnoty peroperačního histologického vyšetření v detekci maligních, benigních a borderline tumorů ovaria. Metodika: Retrospektivní analýza peroperačního histologického vyšetření frozen section u pacientek s ovariálními nádory, které podstoupily operační léčbu na porodnicko-gynekologické klinice FN UP Olomouc v letech /009 /04 a srovnání s definitivní histologií a literárními údaji. Závěr: Frozen section má vysokou senzitivitu pro diagnostiku maligních tumorů a ve srovnání s jinými diagnostickými modalitami (klinické vyšetření, ultrazvukové vyšetření, vyšetření počítačovou tomografií, využití tumor-markerů CA 5). Frozen section je relativně spolehlivou metodou pro stanovení chirurgického managementu pacientek s adnexální masou. Spolupráce klinika a patologa v oblasti perinatologie Procházka M., Geierová M., Hostinská E., Strašilová P. Porodnicko-gynekologická klinika FN a LF UP Olomouc Ústav klinické a molekulární patologie FN a LF UP Olomouc Úvod: V současné době je zaměřena celá řada studií na vztah mezi přítomností trombofilie a výskytem závažných komplikací těhotenství. Do etiopatogenetické souvislosti bývají dávány především opakované potrácení, intrauterinní úmrtí plodu, růstová retardace plodu a preeklampsie. Vzhledem k závažnosti těchto komplikací a jejich podílu na celkové mateřské i neonatální morbiditě a mortalitě probíhá rovněž intenzivní výzkum v oblasti trombotických komplikací fetoplacentárního řečiště. Cévy v oblasti uložení placenty vykazují u patologicky probíhajících těhotenství celou řadu změn. Tyto odchylky však často bývají nespecifické a ne vždy jsou trombotického charakteru. Například v experimentálních studiích bylo prokázáno, že antifosfolipidové protilátky mohou indukovat akceleraci odumírání buněk trofoblastu a omezit tak trofoblastickou invazi. Podobně i zvýšená hladina homocysteinu může vyvolávat apoptózu trofoblastu. Za fyziologických okolností vyvolává kontakt extravilózního trofoblastu s tkání mateřských spirálních arterií změny, které jsou naprosto nezbytné pro zdárný průběh těhotenství. Nejdůležitější změnou je migrace endovaskulárního trofoblastu do stěny spirálních arterií, postupné nahrazování endotelu a vytváření čepů okolo jejich vyústění do intervilózních prostor. Tyto změny zároveň s redukcí svalové a elastické složky cévní stěny umožňují účinnou regulaci tlaku krve v intervilózních prostorech. Změny probíhají v průběhu těhotenství ve dvou fázích. Trombofilie, postižení cév fetoplacentárního řečiště a histopatologický obraz v placentě Závažné porodnické stavy jako preeklampsie, intrauterinní růstová retardace plodu, abrupce placenty a úmrtí plodu in utero jsou doprovázeny podobnými histopatologickými nálezy. Mikroskopické nálezy u těchto komplikací zahrnují většinou přítomnost urychlení vyzrávání tkáně placenty doprovázené zmenšením klků s apoptózou vilózního cytotrofoblastu s jeho uzlíčkováním, často s postupující fibrózou až zánikem jednotlivých klků se zmnožením perivilózního fibrinoidu. Často nacházíme i různě rozsáhlé infarkty nepravidelného stáří, někdy lze prokázat i trombotizaci v některé části fetoplacentárního řečiště. Trombofilní stavy podmíněné různými prokoagulačními patofyziologickými mechanizmy bývají rovněž dávány do souvislosti s výše zmíněnými perinatologickými problémy. Současný stav našeho poznání vztahu trombofilních mutací v etiologii porodnických komplikací neumožňuje ve většině případů učinit jednoznačný závěr. Je však možno na základě dnešních poznatků vyvodit, že nejsilnější asociace je mezi přítomností trombofilií a pozdních potratů, dále rizikem vzniku preeklampsie a IUGR. Patofyziologický mechanizmus, jakým trombofilie přispívají ke vzniku těchto komplikací, zdaleka není znám. Velmi pravděpodobně se na etiologii porodnických komplikací podílejí i další vrozené a získané faktory a dále určitý vliv zevního prostředí. S dále se zdokonalující laboratorní technikou se objevují stále nové poznatky a jsou nalézány nové trombofilní mutace (PAI-, mikropartikule, destičkové Programme and Abstract book

41 Abstract book 4 mutace), které mohou přispět k našemu poznání etiologie trombotických stavů. Je velmi pravděpodobné, že ani dnes všechny mutace ještě neznáme. Cílem naší prezentace je dokumentovat významnost spolupolupráce mezi patologem a perinatologem na jednotlivých kazuistikách porodnických komplikací, kdy histopatologický rozbor změn v placentární tkáni úspěšně ovlivňují management následné gravidity. Moderní patologie pro pneumologii Pátek / / sál KOSMAS a DALIMIL Vývoj histologických typů, stadií a operability bronchogenního karcinomu na Klinice plicních nemocí a TBC FN Olomouc Grygárková I., Kolek V., Kultan J., Neoral Č., Bohanes T., Szkorupa M., Škarda J. 3, Tichý T. 3 Klinika plicních nemocí a TBC, FN a LF UP Olomouc I. chirurgická klinika FN a LF UP Olomouc 3 Ústav klinické a molekulární patologie FN a LF UP Olomouc Je sledován počet diagnostikovaných pacientů s bronchogenním karcinomem, zastoupení jednotlivých histologických stadií a operabilita onemocnění na Klinice plicních nemocí a TBC FN a LF UP Olomouc za posledních 0 let (993 0). Podrobněji je potom je zpracováno období Zatímco v r. 999 jsme diagnostikovali bronchogenní karcinom u 38 nemocných, od roku 008 se tento počet pohybuje kolem 00 nových pacientů ročně. Malobuněčný karcinom nepřesahuje 0 % z celkového počtu pacientů s bronchogenním karcinomem. Ve skupině nemalobuněčných karcinomů plic byl v minulých letech nejčastěji zastoupen spinocelulární karcinom, ale je patrný postupný nárůst nemocných s adenokarcinomem, který se v letech 0 a 0 stal nejčastějším histologickým typem nemalobuněčného plicního karcinomu. V r. 0 byl adenokarcinom na našem pracovišti zjištěn u více než 58 % pacientů. V roce 999 jsme poprvé na našem pracovišti dosáhli operability nad 0 % ( %), jistě i v souvislosti s používáním neoadjuvantní chemoterapie, operabilita se stále pohybuje kolem 0 %. Počet pacientů diagnostikovaných s pokročilým onemocněním (st. IIIB a IV) tvoří nejpočetnější skupinu, více než 70 %. Diagnostika bronchogenního karcinomu v časných stadiích onemocnění by vedla ke zvýšení operability, a tím i zlepšení 5letého přežití nemocných. Práce byla podpořena grantem IGA MZ ČR NT/3569 Prediktivní markery v cílené léčbě karcinomů plic z pohledu patologa Škarda J.,, Tichý T.,, Kharaishvili G., Kolář Z.,, Grygárková I. 3, Kolek V. 3 Ústav klinické a molekulární patologie a Laboratoř molekulární patologie, FN a LF UP, Olomouc Ústav molekulární a translační medicíny, FN a LF UP v Olomouci 3 Klinika tuberkulózy a respiračních nemocí, LF a FN UP, Olomouc V průběhu posledního desetiletí byl zaznamenán mimořádný pokrok v rozpoznání molekulárně biologických dějů u karcinomů plic. I přes nesporný pokrok v diagnostice a léčbě bronchogenních karcinomů, ke kterému došlo v uplynulých několika desetiletích, je účinnost konvenční chemoterapie stále neuspokojivá. Stanovení základních molekulárních prognosticko-prediktivních faktorů umožňuje využití tzv. léčby na míru. Klinická aplikace molekulárních prediktorů (biomarkerů) je předpokladem úspěšnosti biologické cílené léčby. Maligní signalizace je podmíněna alterací na úrovni genů a nádorové buňky využívají řadu mechanizmů k narušení aktivity klíčových genů jako mutace, amplifikace, delece, intrachromozomalní a interchromozomální translokace a epigenetické mechanizmy. Byla prokázána klinická účinnost tyrozinkinázových inhibitorů receptorů pro epidermální růstový faktor (TKI EGFR) (erlotinib, gefitinib, afatinib), TKI při EML4-ALK translokaci (crizotinib) a rekombinantní monoklonální protilátky proti vaskulárnímu endotelovému růstovému faktoru (VEGF) (bevacizumab). Dalším slibným predikátorem je ERCC a Tubulin III. V daném přehledu uvádíme také naše výsledky se stanovením prognostického a prediktivního významu exprese tubulinu III u pacientů s NSCLC. Bylo zjištěno, že vyšší exprese tubulinu III signifikantně korelovala s vyšším gradingem a vyšším rizikem relapsu (p=0,006). Práce byla podpořená grantem IGA MZ ČR NT/3569. April 4 th 6 th, 04 Olomouc THE Czech Republic

42 4 Abstract book Význam EGFR mutací klinická korelace výsledků léčby nemalobuněčného karcinomu plic Pešek M., Benešová L., Brůha F., Mukenšnabl P. 3, Šedivcová M. 3, Fiala O. 4, Minárik M. Klinika PNE FN Plzeň Genomac Praha 3 ŠPAÚ FN Plzeň 4 ORAK FN Plzeň Úvod: Indikace biologicky cílené terapie s využitím průkazu řídících mutací prokazatelně zlepšuje vyhlídky nemocných s neskvamózními karcinomy plic na zlepšení kvality života i na jeho výrazné prodloužení. V současné době jsou největší zkušenosti s průkazem tzv. senzitivních mutací EGFR, ale rychle přibývají i zkušenosti s cílenou léčbou nádorů s translokacemi některých genů (EML-4 ALK, ROS). Pacienti a metodika: Hodnotíme soubor nemocných vyšetřovaných na přítomnost EGFR a dalších mutací ve vzorcích nádorové tkáně NSCLC. Porovnali jsme i četnost záchytu pozitivních nálezů ze dvou laboratoří, které užívají rozdílné metody. Zajímal nás vliv podílu nádorových buněk ze zkumavek vzorku na účinnost léčby TKI. Neprokázali jsme rozdíly mezi výsledky vyšetření dvou laboratoří, které využívaly rozdílné vyšetřovací metody, ani vliv podílu nádorových buněk ve vzorku odebrané nádorové tkáně na výsledky cílené léčby nádorů. Výsledky: V souboru 04 nemocných s ověřeným NSCLC byly prokázány mutace na exonu 9 u 63 nemocných, mutace na exonu u 30 pacientů, mutace genu K-ras u 36 nemocných. Ojediněle byly nalezeny nádory s translokacemi EML-4 ALK a ROS, jeden nemocný měl současně prokázanou mutaci EGFR a translokaci genu EML-4 ALK. Ojediněle se našli i nemocní s dalšími kombinacemi onkogenních mutací (mutace EGFR a K-ras, dvě různé mutace EGFR, dvě různé mutace K-ras). Závěr: Podrobná morfologická a molekulárně genetická vyšetření nádorové tkáně NSCLC mohou zlepšit vyhlídky nemocných v důsledku racionální indikace biologicky cílené léčby, jak můžeme doložit i našimi výsledky. Metoda k průkazu senzitivních mutací by měla být schopna detekovat alespoň 0% přítomnost mutovaných buněk v odebraném vzorku. Je třeba počítat i s vícečetným výskytem mutací, které mohou někdy ovlivnit výsledky cílené molekulární terapie. Výskyt EGFR mutací u NSCLC v české populaci Kultan J., Fiala O., Šatánková M. 3, Zbožínková Z. 4 ¹ Klinika plicních nemocí a tuberkulózy FN a LF UP Olomouc ²Klinika pneumologie a ftizeologie FN a LF Plzeň ³Klinika nemoci plicních a tuberkulózy FN a LF MU Brno 4 Institut biostatistiky a analýz MU Brno Prezentujeme výsledky studie zaměřené na detekci EGFR mutací ve vyšetřované populaci nemocných s nově diagnostikovaným adenokarcinomem a NSCLC NOS v období od do Analyzovaná data byla získána ze tří pneumoonkologických center FN Brno, FN Olomouc, FN Plzeň. Celkový počet pacientů s adenokarcinomem nebo NOS vyšetřených na EGFR mutaci v hodnoceném období ve všech třech centrech byl 486. Z nich celkem u 74 (5, %) pacientů byla prokázána EGFR mutace. U zbylých 4 (84,8 %) pacientů nebyla EGFR mutace prokázána (407 pacientů s divokým typem EGFR, u 5 nebylo možné o přítomnosti mutace rozhodnout). Práce byla podpořena grantem IGA MZ ČR NT/3569. Klasifikace adenokarcinomu plic ve vztahu k výskytu mutace EGFR a přestavby ALK Hornychová H., Nová M., Vošmiková H., Hrnčiarik M., Rozkoš T., Laco J., Ryška A. Fingerlandův ústav patologie, Univerzita Karlova v Praze Lékařská fakulta v Hradci Králové a Fakultní nemocnice Hradec Králové Plicní klinika, Univerzita Karlova v Praze Lékařská fakulta v Hradci Králové a Fakultní nemocnice Hradec Králové Z archivu Fingerlandova ústavu patologie byly vybrány případy adenokarcinomů s mutací EGFR (6 případů, tj. % případů, u kterých byla mutace EGFR vyšetřena) a přestavbou ALK (4 případy). Byla provedena revize jejich histologického nálezu a porovnání s literárními údaji stran morfologie tumorů s mutací EGFR, resp. přestavbou ALK. Tumory s EGFR mutací byly ve dvaceti případech u žen, v šesti případech u mužů. Pouze ve čtyřech případech byl k dispozici materiál z resekátu, zbytek tvořily jehlové biopsie nebo endobiopsie (0x) a cytologie (3x). Ve třech dalších případech byl k dispozici vzorek z metastázy (x pleura, x metastáza v podkoží). Pouze u resekátů byla naznačena tendence k jistým společným rysům všechny resekáty měly predominantní lepidickou komponentu a s výjimkou jednoho případu šlo o dobře diferencované tumory. Tento nález je v souladu s literárními údaji. V rámci menších vzorků naopak nádory nesdílely ani obdobný charakter růstu ani stupeň diferenciace 3 případů bylo hodnoceno jako adenokarcinom (3x grade, 9x grade, x grade 3), 6 případů jako nemalobuněčný karcinom, spíše adenokarcinom (všechny grade 3) a jeden případ jako nemalobuněčný karcinom s adenokarcinomovou a sarkomatoidní komponentou. Všechny tumory byly TTF pozitivní. Tumory s různým typem mutace neměly výraznější společné morfologické charakteristiky. Klinická data byla dostupná u 4 případů, z nichž terapii inhibitory tyrozinkinázy dostalo s ohledem na stadium onemocnění pacientů, u třech z nich byla terapie ukončována pro progresi stavu tyto případy nesdílely společné morfologické rysy. Tumory s přestavbou ALK byly výrazně homogennější skupinou. U všech byla patrna intra- nebo extracelulární hlenotvorba v kombinaci s TTF pozitivitou, charakteru růstu byl převážně Programme and Abstract book

43 Abstract book 43 solidně kribriformní. Tento nález plně odpovídá literárním údajům. Závěr Sdělení si neklade za cíl konkurovat rozsáhlejším studiím stran morfologie tumorů s mutací EGFR, spíše přináší náhled na to, jak moc lze tato data vztáhnout k běžné bioptické praxi a poukazuje na velkou heterogenitu morfologie zejména v malých vzorcích. Nález ukazuje na smysluplnost současného (poměrně širokého) záběru indikace k testování EGFR. U nádorů s přestavbou ALK je znalost typické morfologie jistě výhodou, zejména vzhledem k tomu, že v hlenových partiích může být hodnocení imunohistochemického vyšetření ALK, které bude na řadě pracovišť využíváno jako screeningová metoda, obtížné. Literatura. Travis WD, Brambilla E, Noguchi M, et. al. International association for the study of lung cancer/american thoracic society/european respiratory society international multidisciplinary classification of lung adenocarcinoma J Thorac Oncol. 0; Feb; 6(): Klinický význam přítomnosti EML4/ALK translokace u nemocných s NSCLC Skřičková J. Klinika nemocí plicních a TBC LF MU a FN Brno Biologická léčba se někdy nazývá také jako tzv. cílená molekulární terapie, protože lépe vyjadřuje skutečnost, že zasahuje selektivněji do nitrobuněčných pochodů v nádorové buňce. Většinou se jedná o nízkomolekulární látky, které vazbou např. na receptory blokují signální dráhy do buněčného jádra. Ty ve svém důsledku ovlivňují vlastnosti buňky, které ji činí maligní, jako jsou: inhibice apoptózy (u nádorové buňky nedochází ke kontrolované buněčné smrti tak, jako u fyziologické buňky), schopnost novotvorby cév a vlastního zásobování nádoru živinami, nekontrolovaná proliferace nádorové buňky, schopnost nádorové buňky metastazovat. Jedním z preparátů, který je využíván v léčbě NSCLC, je crizotinib. Crizotinib je selektivní inhibitor ALK (anaplastické lymfom kinázy) a jejích onkogenních variant (ALK fúze a vybrané ALK mutace). Působí i jako inhibitor Hepatocyte Growth Factor Receptor (HGFR, c-met) tyrosinkinázy. ALK je člen z čeledi inzulinového receptoru patřící do souboru receptorových tyrosinkináz. Jedná se o jednořetězcový transmembránový protein složený z 60 aminokyselin u lidí, myší, drosofil. Fyziologická funkce ALK je neznámá. Současné údaje naznačují, že ALK je zahrnuta do neuronální buněčné diferenciace a regenerace, formování synapsí a do migrace svalových buněk. Patologicky zvýšená je ALK v době diagnózy nebo při progresi maligních onemocnění. Specifický onkogen EML4-ALK (fúzní mutace) je přítomen přibližně u 5 % nemocných s NSCLC. Výskyt EML4-ALK mutace je vyšší u adenokarcinomů a u pacientů nekuřáků či v minulosti lehkých kuřáků. Crizotinib prokázal klinickou aktivitu u pacientů s NSCLC EML4-ALK pozitivních. Průkaz mutace EML4-ALK validovanou metodou je nezbytný pro podání crizotinibu u nemocných s NSCLC. Od března 04 je crizotinib v České republice dostupný na vybraných pracovištích. Má stanovenou úhradu pro léčbu dříve léčených nemocných s pokročilým ALK-pozitivním NSCLC. Dle společného mezioborového konsenzu by na přestavbu genu ALK měli být testováni všichni pacienti, u kterých je zvažována léčba crizotinibem, je u nich stanovena morfologická diagnóza adenokarcinomu, NSCLC spíše adenokarcinomu či NSCLC NOS a nebyla u nich prokázána přítomnost mutace genu EGFR. Pacienti by neměli být vybíráni na základě klinických faktorů (pohlaví, kuřáctví, věk, etnikum S diagnostikou EML4-ALK u nemocných s NSCLC i s léčbou crizotibem máme i vlastní zkušenosti, které budeme prezentovat. Literatura. Camidge DR, Bang Y, Kwak EL, et al. Progression-free survival (PFS) from a phase I study of crizotinib (PF ) in patients with ALK-positive non-small cell lung cancer (NSCLC) [abstract no. 50]. J Clin Oncol 0; 9 Suppl.. Kim DW, Blackhall F, Soria JC, et al. A global phase study including efficacy, safety, and patient-reported outcomes with crizotinib in patients with ALK-positive non-small cell lung cancer [abstract no plus oral presentation]. European Multidisciplinary Cancer Congress; 0 Sep 3-7; Stockholm. 3. Kwak EL, Bang YJ, Camidge DR, et al. Anaplastic lymphoma kinase inhibition in non- -small-cell lung cancer. N Engl J Med 00 Oct 8; 363(8): Shaw AT, Yeap BY, Solomon BJ, et al. Effect of crizotinib on overall survival in patients with advanced non-small-cell lung cancer harbouring ALK gene rearrangement: a retrospective analysis. Lancet Oncol 0 Sep 6; (): Diagnostika genu EML4-ALK a jeho prediktivní význam u nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) Robešová B., Bajerová M., Skřičková J., Tomíšková M., Hausnerová J. 3, Lišková K. 3, Dvořáková D. Interní hematologická a onkologická klinika, FN Brno a LF MU Brno Klinika nemocí plicních a tuberkulózy, FN Brno a LF MU Brno 3 Ústav patologie, FN Brno a LF MU Brno Úvod: Do cílené biologické terapie pacientů s NSCLC se kromě EGFR tyrozinkinázových inhibitorů (EGFR TKI) zařadily i inhibitory genu ALK (anaplastic lymphoma kinase) a jeho onkogenních variant (ALK TKI). V ČR je první z tohoto typu léčiv, crizotinib (Xalkori), registrován pro léčbu nemocných s již dříve léčeným pokročilým NSCLC s pozitivním průkazem přestavby ALK genu. Diagnostika přestavby využívá metod FISH, IHC nebo RT-PCR. Pro indikaci crizotinibu je v USA nutný průkaz pozitivity přestavby ALK stanovený metodou FISH, v Evropě je jako hodnotící metoda uznávána validovaná metoda bez bližší specifikace. Nejčastější přestavbou ALK genu u NSCLC je fúze EML4-ALK, v 80 % se jedná o variantu, nebo 3. Cíl: Naším záměrem bylo navrhnout metodu na bázi reverzně transkripční real time PCR pro detekci variant, a 3 fúze EML4-ALK, následně touto metodou analyzovat skupinu vzorků April 4 th 6 th, 04 Olomouc THE Czech Republic

44 44 Abstract book pacientů s NSCLC a výsledky real time PCR porovnat s dostupnými výsledky dalších laboratorních metod (FISH, end-point PCR, přímá sekvenace, CE IVD diagnostická souprava). Metody: Výchozím materiálem byly histologicky konfirmované vzorky NSCLC ve formě fixované tkáně (FFPE) nebo cytologické nátěry. Pro izolaci RNA byl použit RNeasy FFPE Kit (Qiagen). Reverzní transkripce byla provedena pomocí SuperScript II Reverse Transcriptase (Invitrogen). Pro detekci varianty, a 3 fúze EML4-ALK byla použita nově navržená metoda real time PCR s TaqMan sondami, end-point PCR a přímá sekvenace. Analýzy FISH byly provedeny pomocí Zyto Light SPEC ALK Dual Color Break Apart Probe (ZytoVision). Pro ověření výsledků byla použita diagnostická souprava EML4-ALK Fusion Gene Detection Kit CE IVD (Amoy Diagnostics). Výsledky: Zavedli jsme metodu real time PCR pro analýzu varianty, a 3 fúzního transkriptu EML4-ALK. Senzitivita metody je Metoda byla použita pro analýzu 96 pacientů s NSCLC, přestavba EML4-ALK byla zachycena ve 33 případech (34 %). U všech 33 EML4-ALK pozitivních vzorků byla fúze potvrzena přímou sekvenací. V souboru 46 vzorků bylo provedeno srovnání FISH, real time PCR a end-point PCR. V tomto souboru bylo 8 FISH pozitivních vzorků, které byly dále analyzovány metodou real time PCR, end-point PCR a diagnostickou soupravou EML4-ALK Fusion Gene Detection Kit. Pozitivita EML4-ALK byla potvrzena metodou real time PCR ve 4 případech, diagnostickým kitem ve 3 případech a metodou end-point PCR u vzorků. Závěr: Navržená metoda reverzně transkripční real time PCR pro detekci tří nejčetnějších variant fúze EML4-ALK je vysoce senzitivní, časově i finančně dostupná. Námi zjištěná frekvence výskytu fúzního genu je vzhledem k citlivosti použité metody vysoká. Rozdíly mezi výsledky různých metod nejsou v rozporu s publikovanými údaji, diference mohou být způsobeny rozdílnou citlivostí a principem metod, variabilitou vyšetřovaného materiálu nebo heterogenitou nádoru. Metoda real time PCR může vzhledem k vysoké citlivosti přispět k přesnější analýze přestavby genu ALK a následně zvýšit podíl pacientů s NSCLC léčených ALK TKI. Výskyt plicní rakoviny, emfyzému a pleurálních výpotků v pitevních nálezech 708 zemřelých ve Fakultní nemocnici Praha Motol v letech 0 03 Marel M., Skopcová H., Koubková L., Kovaříková Z., Grandcourtová A., Fila L., Čapková L., Kodet R. Pneumologická klinika. LF UK a FN v Motole Ústav patologie a molekulární medicíny. LF UK a FN v Motole V dvouleté autoptické studii byly porovnány výsledky pitvy (jak makroskopické, tak mikroskopické) s údaji v Průvodním listu k pitvě zemřelých. Mezi 708 zemřelými bylo 398 mužů a 30 žen, medián věku 7 let. Při pitvě bylo prokázáno 55 plicních karcinomů (BCA), 4 z nich bylo poznáno až při pitvě (44 %). Nejčastějším typem byl adenokarcinom u 5 % nemocných. 40 % zemřelých s BCA mělo při pitvě popsaný i doprovodný makroskopický emfyzém. Emfyzém byl při pitvě makroskopicky popsán u 7,5 % celého souboru pitvaných, v průvodním listu k pitvě byl popsán pouze u,7 %. U zemřelých pod 59 let byl nalezen u 9 %, nad 60 let u 3 %. Mikroskopické změny kompatibilní s emfyzémem byly nalezeny celkem u 54 % souboru (jen ložiskové změny u dalších %). Jeden pitvou potvrzený plicní karcinom připadal na 9 nemocných s emfyzémem (/95) a na 6 bez emfyzému (33/53). Výpotek byl popsán v Průvodním listu u 3 % zemřelých, pitva jej prokázala u 33 % souboru. BCA byl provázen výpotkem v 5,4 %. Z dosažených výsledků vyplývá, že sledované nemoci jsou častější než na ně klinici pomýšlí. Studie potvrdila známý fakt o společném výskytu plicního karcinomu a emfyzému. Podpořeno projektem (Ministerstva zdravotnictví) koncepčního rozvoje výzkumné organizace (FN MOTOL) Histologické hodnocení astmatu a chronické obstrukční plicní choroby v plicních biopsiích: morfologické rozdíly a podobnosti obou onemocnění Krajsová B., Tichý T. Ústav klinické a molekulární patologie LF UP a FN Olomouc Astma bronchiale a chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) jsou chronická zánětlivá plicní onemocnění, která ve svém důsledku vedou k obstrukci a strukturálním změnám dolních dýchacích cest, v případě CHOPN i ke strukturálním změnám plicního parenchymu. Zatímco u astmatu je obstrukce dýchacích cest typicky intermitentní a reverzibilní, u CHOPN obstrukce přetrvává a má většinou progresivní charakter. Tyto funkční odlišnosti jsou spojeny s rozdíly ve složení zánětlivého infiltrátu, v odlišné produkci zánětlivých mediátorů a ve výsledku i v rozdílných morfologických změnách. Zatímco u astmatu jsou předpokladem dominující CD4+ T-lymfocyty, eozinofily a mastocyty, u CHOPN by měly kvantitativně převažovat CD8+ T-lymfocyty a makrofágy. Morfologické změny nalézáme u pacientů s astmatem především ve velkých a středních bronších, jde o zesílení retikulární bazální membrány, mechanické poškození a odlučování epitelové výstelky dýchacích cest a hypertrofii hladké svaloviny. Za typické morfologické znaky CHOPN jsou považovány zejména dlaždicobuněčná metaplazie a fibróza ve stěně dýchacích cest. Hypertrofie hladké svaloviny u CHOPN je přítomna v dýchacích cestách malého kalibru. Destrukci alveolárních sept rovněž nacházíme pouze u CHOPN. Přestože jsou astma a CHOPN považovány za dvě heterogenní skupiny onemocnění, existuje řada pacientů, a to zvláště ve starším věku, u kterých se klinicky a funkčně pro- Programme and Abstract book

45 Abstract book 45 jevují znaky obou onemocnění (tzv. astma-copd overlap syndrome). Rovněž v histologickém obraze se poměrně často setkáváme s morfologickými projevy obou jednotek. V našem sdělení uvádíme a na příkladech dokumentujeme typické i překryvné obrazy obou onemocnění. Vzájemné porovnávání klinických i morfologických nálezů u jednotlivých pacientů by mělo přispět k preciznější definici bronchiální obstrukce a individualizaci terapie. Překryvný syndrom bronchiálního astmatu a CHOPN, diferenciální diagnostika obou nemocí Zatloukal J. Klinika plicních nemocí a TBC, FN a LF UP Olomouc Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) a bronchiální astma jsou zánětlivá onemocnění dýchacích cest spojená s bronchiální obstrukcí. Odlišují se od sebe anamnézou a klinickými projevy, reverzibilitou bronchiální obstrukce, mírou bronchiální hyperreaktivity, systémovými projevy a charakterem bronchiálního zánětu. Diferenciální diagnostika obou nemocí je proto založena na vyšetření plicních funkcí, provedení bronchomotorických testů, vyšetření krevních plynů a provedení CT plic s vysokým rozlišením. Vedle těchto klinických vyšetření může k odlišení obou nemocí významně pomoci provedení histologického vyšetření bronchiální sliznice a vyšetření buněčných profilů v bronchoalveolární tekutině, jejichž nálezy jsou pro každou z obou nemocí poměrně charakteristické. Třebaže jsou chronická obstrukční plicní nemoc a bronchiální astma dvě odlišné choroby, u části pacientů s CHOPN a bronchiálním astmatem se objevují znaky obou nemocí. Takový stav označujeme jako překryvný (overlap) syndrom CHOPN a bronchiálního astmatu. Příkladem může být astma, u něhož došlo k rozvoji fixované bronchiální obstrukce, nebo naopak CHOPN s výraznou reverzibilitou obstrukce. Do určité míry se tomuto stavu blíží astma u kuřáků a některé fenotypy obtížně léčitelného astmatu. Výskyt překryvného syndromu CHOPN a bronchiálního astmatu se odhaduje mezi 0 40 % všech pacientů s CHOPN nebo astmatem. V diagnostice překryvného syndromu CHOPN a astmatu se vedle anamnézy a vyšetření plicních funkcí využívá hodnocení bronchiální hyperreaktivity, eozinofilie ve sputu, koncentrace vydechovaného oxidu dusnatého (FeNO) nebo hladiny cirkulujícího IgE. Také v tomto případě může být přínosné histologické vyšetření bronchiální sliznice a vyšetření buněčného profilu bronchoalveolární tekutiny. Překryvný syndrom CHOPN a astmatu bývá spojen s vyšší četností exacerbací a rychlejší deklinací plicních funkcí, a tím ovlivňuje prognózu onemocnění. Práce byla podpořena grantem IGA MZ ČR NT 7-6. Korelace genových polymorfizmů IL-4 a IL-4R alfa s HRCT skóre, histomorfologickými a molekulárními změnami v plicní tkáni u idiopatické plicní fibrózy Vašáková M., Šterclová M., Matěj R. Pneumologická klinika. LF UK a Oddělení patologie a molekulární medicíny, Thomayerova nemocnice Praha Úvod: Idiopatická plicní fibróza (IPF) je závažným onemocněním plic se středním přežitím,5 3,5 roku. Patogenetickým podkladem IPF je patologický vzor hojení alveolárního poškození, který vzniká zřejmě u geneticky disponovaných jedinců po vystavení inzultu poškozujícího alveolární epitel. Nepochybnou roli zde hraje i porucha regenerace způsobená stárnutím. Z genetických faktorů je zvažována účast polymorfizmů řady genů pro cytokiny, chemokiny, mucin, telomerázy, surfaktantové proteiny aj. Nad diagnózou IPF se potkává klinik s radiologem a patologem poměrně často, a to hlavně v situacích netypických klinických či radiologických nálezů. Z hlediska histopatologického v těchto případech jde o histomorfologickou diagnostiku bez nutnosti využití molekulárních metod. Molekulární diagnostika v patologii ale hraje kruciální roli ve výzkumu patogeneze IPF, kdy se změny v genomu pacienta s IPF mohou zrcadlit nejen ve fenotypu klinické a radiologické podoby nemoci, ale i v morfologických a molekulárních změnách v plicní tkáni. Tímto způsobem lze pak při spolupráci klinika-výzkumníka a patologa-výzkumníka testovat hypotézy o vlivu genetické informace vyvolávající změnu produkce či charakteru molekul účastnících se v procesu patogeneze na morflologické a molekulární změny v plicní tkáni. Cíle studie: V naší studii jsme se zaměřili na vliv genových polymorfizmů IL-4 na fenotyp IPF určený rozsahem a charakterem radiologických a histopatologických změn. Interleukin 4 se totiž velice pravděpodobně významně podílí na vzniku a rozvoji patologického vzorce hojení plicní tkáně, a to přímým potencováním fibroproliferativní odpovědi a potencováním tzv. Th typu imunitní odpovědi, která patologické hojení podporuje. V našem předchozím výzkumu jsme prokázali vyšší výskyt alely T v promotorové oblasti genu pro IL-4 v lokusech -33, -59 a -098 u pacientů s IPF oproti zdravé populaci. Pomocí radiologických změn na CT hrudníku s vysokou rozlišovací schopností (HRCT) a histopatologických změn jsme pak chtěli prokázat přímý vliv těchto polymorfizmů na výsledný obraz, fenotyp, nemoci. Metody: Do studie bylo zavzato 46 pacientů s IPF, kteří podstoupili genotypizaci genů pro IL-4 a jeho receptor- IL-4R podjednokta alfa. 43 z těchto pacientů podstoupilo HRCT a 4 z těchto pacientů podstoupilo chirurgickou plicní biopsii. Rozsah změny na HRCT byl hodnocen s pomocí tzv. alveolárního (AS) a intersticiálního (IS) skóre, přičemž AS reprezentuje změny spíše zánětlivé či změny odpovídající počáteční fibróze a IS změny pokročilé, fibrotické. Histopatologické hodnocení zahrnovalo kvantitativní hodnocení myofibroblastických fokusů (MF), intenzity zánětu a fibrózy (Ashcroftovo skóre) April 4 th 6 th, 04 Olomouc THE Czech Republic

46 46 Abstract book a zastoupení eosinofilů a granulomů. Pro imunohistochemické hodnocení byly použity primární protilátky proti PAR- (s proteinázou asociované receptory), CD4 (receptor pro IL-4, podjednotka alfa), TGF beta (transformující růstový faktor beta), YY- (Ying- Yang- transkripční faktor pravděpodobně mající účast ve fibroproliferativních procesech) a TSLP (thymický stromální lymfopoetin). Výsledky: Prokázali jsme pozitivní korelaci mezi zastoupením eosinofilů v plicní tkáni a AS. Ashcroftovo skóre bylo významně vyšší u nosičů haplotypu IL-4 HA GCC a zastoupení myofibroblastů bylo častější u nosičů hyplotypu IL-4 HA TCC. U pacientů s IPF s alelou T na pozici IL-4 ( 098) A T byla zvýšena exprese PAR- v plicní tkáni a u nosičů alely T na pozici IL-4 ( 590) A a haplotypu IL-4 HATTT byla zvýšena exprese CD4. AS bylo významně nižší u pacientů s alelou C na pozici IL-4 ( 590) A, u pacientů a hyplotypem IL-4 HA TCC a u nosičů alely A na pozici IL-4RA (+90) A. Závěr: Na základě naší pilotní studie jsme prokázali pravděpodobný vliv genových polymorfizmů genů pro IL-4 a IL-4R-alfa na rozsah a charakter změn v radiologickém a histopatologickém obraze u pacientů s IPF. Geny pro IL-4 a jeho receptory tedy mohou ovlivňovat fenotyp nemoci a tudíž i prognózu pacientů s IPF. Histomorflologické hodnocení spolu s molekulárně patologickými metodami nám dává do rukou nástroj pro měření změn v plicní tkáni pacientů s IPF, a to jak kvalitativní, tak i kvantitativní, navíc umožňuje ověřit hypotézy o vlivu genetických faktorů na změny v plicní tkáni. Studie byla podpořena grantem IGA MZČR NR- 93, NS043-3/009 a NT /0 Literatura. Vasakova M., Sterclova M., Matej R., OlejarT., Kolesar L., Skibova J., Striz I. IL-4 polymorphisms, HRCT score and lung tissue markers in idiopathic pulmonary fibrosis. Human Immunology 03;74 (0): doi: 0.06/j.humimm Epub 03 Jul 3.. Vasakova M, Striz I, Slavcev A, et al. Th/Th cytokine gene polymorphisms in patients with idiopathic pulmonary fibrosis. Tissue Antigens, 006; 67: Vasakova M., Striz I., Dutka J., et al. Cytokine gene polymorphisms and high-resolution-computed tomography score in idiopathic pulmonary fibrosis. Respiratory Medicine 007 (0); 5: Diagnostický seminář IAP Pátek / sál PLATO a SENECA. část /. část Případ č. CN 336, H 6904/3, (D, E), 9letý muž s tumorem levé ledviny o průměru 45 mm. Referuje: MUDr. MVDr. J. Škarda, Ph.D. Případ č. CN 3363, H 7/4, 37letý muž s tumorem předního mediastina, klinicky thymom. K vyšetření zaslán ohraničený tumor vel. 60x50x30 mm. Referuje: MUDr. T. Tichý Případ č. 3 CN 3364, H 9674/3, 6letý muž s tumorem v dorsální skupině svalů levého stehna největšího rozměru 0 cm. Biopsie z ložiska. Referuje: MUDr. Z. Prouzová Případ č. 4 CN 3365, H 4397/3, 33letá žena s recidivujícím tumorem retroperitonea největšího rozměru 0 cm. Referuje: MUDr. B. Krajsová Případ č. 5 CN 3366, 85letá žena, biopsia krčnej LU. mesačná rezistencia na ľavej strane krku, 6 mesačná rezistencia na ľavej strane krku, dodané dva vzorky sivobieleho tkaniva o priemere 8 resp. 9 mm, spracované kompletne. Klinická dg. zhubné nádorové LPO. Referuje: prof. MUDr. L. Plank, CSc. Případ č. 6 CN 3367, H 349/3, 68letý muž, lymfadenopatie NS, dodán vzorek lymfatické uzliny. Referuje: MUDr. P. Flodr Případ č. 7 CN 3368, H 065/, 69letý muž s PET/CT diagnostikovaným tumorem levé plíce vel. 56x53x8 mm, dále prokázán hypermetabolizmus 8F-FDG v ipsilaterálních lymfatických uzlinách mediastina, v dalších menších ložiscích v plicích, v ložisku pravé nadledviny a sleziny. Odebrána bronchoskopická biopsie z levé plíce. Referuje: MUDr. J. Michálek Případ č. 8 CN 3369, H 3849/3, 59letý muž, rezistence v podkoží v oblasti kyčelního kloubu vel. cca 0 mm. Referuje: MUDr. J. Janková Případ č. 9 CN 3370, H 674/3, 68letá žena s ohraničeným tumorem pankreatu vel. 65x60x45 mm. Referuje: MUDr. P. Látalová Programme and Abstract book

47 Abstract book 47 Amyloidóza v morfologickém a klinickém obraze Látalová P., Pika T., Flodr P., Holub D. 3 Ústav klinické a molekulární patologie LF UP a FN Olomouc III. interní klinika nefrologická, revmatologická, endokrinologická, LF UP a FN Olomouc 3 Ústav molekulární a translační medicíny LF UP, Olomouc Amyloidóza zahrnuje skupinu vzácných onemocnění, pro která je typické ukládání fibrilárního materiálu amyloidu do tkání. Dominující součástí amyloidu je patologická, k proteolýze rezistentní forma proteinu (tzv. forma β-skládaného listu). Další složky tvoří proteoglykany, glykosaminoglykany a sérový amyloidový protein P (SAP). Právě SAP komponenta díky své vazbě ke všem typům amyloidu představuje hlavní důvod rezistence amyloidových mas k degradaci. Ke klasifikaci amyloidóz je možné přistupovat z více hledisek, přičemž nejpoužívanější využívá dělení podle distribuce (systémová lokalizovaná), podle dědičnosti a zejména podle typu proteinu, který je základní stavební součástí amyloidových depozit. U nejčastějšího typu onemocnění AL amyloidózy stojí v popředí postižení ledvin, srdce, jater, periferního nervového systému a gastrointestinálního traktu. Vzácné jednotky, jako je např. hereditární amyloidóza na bázi transthyretinu či fibrinogenu, mají specifický tkáňový tropizmus (periferní nervový systém resp. ledviny). Nejen klinická symptomatologie, ale i léčba se značně odlišuje v závislosti na konkrétním typu amyloidózy, přičemž přesná typizace deponovaného amyloidu je základní podstatou pro adekvátní léčbu pacientů s tímto závažným onemocněním, o které je pečováno ve specializovaných diagnostických a léčebných centrech. Základní diagnostika amyloidóz je založena na histologickém vyšetření s průkazem depozit ve tkáních a jejich následné typizaci pomocí speciálních metod včetně imunohistochemického vyšetření. Úzká spolupráce klinického lékaře a patologa je proto stěžejní a oboustranně prospěšná. Formou kazuistických sdělení budou prezentovány čtyři vybrané případy pacientů s různým typem amyloidózy, jejichž diagnostika a následná terapie probíhala ve Fakultní nemocnici Olomouc. S podporou grantu LF_04_003 Dny histologických laborantů Pátek / / sál PLATO a SENECA Exprese proteinu RBPMS u gastointestinálních stromálních tumorů Škarda J., Hapková I., Janíková M., et al. Ústav klinické a molekulární patologie LF UP a FN Olomouc Gastrointestinální stromální nádory exprimují RNA vazební protein RBPMS, který může být novým diagnostickým markerem pro dané nádory a zároveň představuje slibný terapeutický cíl. Z uvedeného důvodu je srovnávána jeho exprese s ostatními diagnostickými markery a prognostickými faktory. Genetická analýza genů BRCA a BRCA Janíková M.,, Kratochvílová R., Godava M., Vodička R., Vrtěl R. Ústav lékařské genetiky a fetální medicíny, Ústav klinické a molekulární patologie a Laboratoř molekulární patologie, LF UP a FN Olomouc U pacientů s nádory prsu a ovarií má veliký význam analýza mutací genů BRCA a BRCA. Tyto geny kódují proteiny, které se podílejí na opravách poškození DNA vznikajících působením endo- a exogenních činitelů. Přítomnost zárodečné mutace v těchto genech několikanásobně zvyšuje riziko vzniku různých malignit, především však karcinomu prsu a ovarií. Odhalení těchto mutací je tedy významné jak pro prevenci vzniku vybraných nádorů, tak i pro výběr vhodné terapie pacientů s těmito nádory. Zpracování tkáně pomocí HistosPRO Rapid Microwave Histoprocessor Trávníčková I. Ústav klinické a molekulární patologie LF UP a FN Olomouc Na našem pracovišti LF UP Ústav histologie a embryologie v Olomouci jsme zavedli novou techniku zpracování tkáně pomocí Histoprocessoru. Využití této metody je pro naše potřeby dostačující z důvodu, že množství zpracovaných vzorků nedovoluje plně využít standardní tkáňový procesor. Srovnávání účinnosti odvápňovacích roztoků. část Srovnalová E., Prouzová Z. Ústav klinické a molekulární patologie LF UP a FN Olomouc Obecná pravidla odvápnění, seznámení s dekalcifikačními roztoky použitými v našem šetření, srovnání a výsledky dekal- April 4 th 6 th, 04 Olomouc THE Czech Republic

48 48 Abstract book cifikace na 4 případech, vyhodnocení a přínos dekalcifikačních roztoků. Zpracování renální biopsie na pracovišti I. PAÚ, FN u sv. Anny v Brně Jeřábková L. I. patologickoanatomický ústavu, FN u sv. Anny v Brně Seznámení se zpracováním a vyšetřovacími metodami renálních biopsií na pracovišti I. patologickoanatomického ústavu, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Histopatologická diagnostika u kožního onemocnění lichen planus Baráková A. I. patologicko-anatomický ústav, FN u sv. Anny, Brno Poznatky o kožním onemocnění lichen planus, jeho průběhu, možnostech léčby, principy a postupy histopatologických vyšetřovacích metod. Spolupráce bronchologické sestry při diagnostických výkonech s cílem odběru vzorků Zittová R. Klinika plicních nemocí a tuberkulózy FN a LF UP v Olomouci Počátek rozvoje bronchologie se datuje do roku 897, kdy Gustav Kilián provedl první bronchoskopický výkon. Od té chvíle až do současné doby lze sledovat přímo explozivní nárůst počtu prováděných bronchoskopií a spektra diagnostických, terapeutických metod. Bronchologie je jednou z dílčích specializací oboru PNE. Stala se významnou částí pneumologie v oblasti diagnostiky, k tomu přispěl rychlý rozvoj endoskopické techniky. S tím souvisí i vysoké nároky na zdravotnický personál, a to jak na lékaře, tak i asistující bronchologické sestry. Při stoupající ekonomické náročnosti oboru stoupá i hmotná odpovědnost. Během 8 let, co pracuji na bronchologii, došlo k velkému nárůstu počtu výkonů počet flexibilních bronchoskopií stoupl ze 08 v roce 986 na 670 v roce 996 a teď na 433 v roce 04. Při zavedení nových technických metod lze bronchologickou cestou vyšetřit i velmi malá periferně uložená ložiska, která jsou mimo přímý vizuální dosah bronchoskopu, lze získávat vzorky z plicního parenchymu. Bronchologická sestra kromě péče o pacienta po stránce somatické i psychické musí ovládat práci se složitým přístrojovým vybavením a zvládnout asistenci u diagnostických i terapeutických výkonů, kde je při složitějších zákrocích zapojena do týmové spolupráce. Musí ovládat asistenci u všech typů prováděných odběrů, získané vzorky řádně označit a zajistit dodání do příslušných laboratoří. Pro bronchologický tým je důležitý kvalitní odběr vzorků. Vybrat šetrnou, bezpečnou, dostupnou diagnostickou metodu, která je spojena s nízkou četností komplikací a komfortním provedením výkonu pro pacienta, kdy je ušetřen chirurgického zákroku. Jedná se o přednášku, která má za téma porovnání IHC přístupů vs. ISH v diagnostice HER u karcinomu prsu. Porovnání dvou IHC přístupů detekce exprese HER u karcinomu prsu v korelaci s ISH Berkyová A., Véghová B., Staněk L. Ústav patologie,. LF UK a VFN, Praha V předkládané studii byly porovnávány dva imunohistochemické (IHC) přístupy v detekci exprese HER, manuální vs. robotický, u obou s následným provedením ISH. Bylo vybráno 56 pacientek s výsledkem + (šedá zóna) do obou IHC přístupů (8/8) a výsledky vyšetření byly korelovány ISH. Pro imunohistochemické (IHC) vyšetření proti příslušnému epitopu receptoru HER byly použity certifikované kity manuální (HercepTestTM, Dako) a robotický (PATHWAY HER/ neu (4B5) Ventana, Roche). Pro in situ hybridizaci (ISH) bylo použito fluorescenční ISH (FISH) (PathVysion HER- DNA Probe Kit Abbott molecular, USA a IQ FISH, Dako). U manuální IHC (HercepTest) byla amplifikace prokázána ve 3 případech z 8 (46 %). U robotické IHC (Ventana) byla amplifikace prokázána ve 4 případech z 8 (50 %). Tento závěr ukazuje na možné přebarvení preparátů při použití manuální IHC (Dako, HercepTest) a na nutnost korelace výsledků + s ISH. Programme and Abstract book

49 Abstract book 49 Postery Čtvrtek , pátek / Foyer ) Využití molekulárně cytogenetických metod při analýze vybraných mozkových nádorů a jejich přínos pro diagnostiku a léčbu Delongová P., Dvořáčková J.,, Bielniková H., Tomanová R., Buzrla P., Urbanovská I., Cvek J. 3, Motyka O. 4 Ústav patologie FNO a LF OU Ostrava CGB laboratoř a.s 3 Klinika onkologická FNO a LF OU Ostrava 4 Centrum nanotechnologií VŠB Technická Univerzita Ostrava Nejčastějšími primárními tumory mozku jsou gliální nádory, které zahrnují řadu podtypů, definovaných histopatologickou klasifikací dle WHO 007. Rozlišení gliálních typů nádorů dle morfologie je značně subjektivní, jednotlivé subtypy mnohdy nelze rozlišit ani pomocí imunohistochemických metod. Na základě WHO klasifikace 007 nelze dostatečně citlivě určit prognózu ani predikovat léčebnou odpověď, protože alterace jednotlivých signálních drah nejsou v rámci tohoto systému zohledněny. Nicméně právě WHO klasifikace 007 v současnosti určuje klinické rozhodování o léčbě a stanovení prognózy u pacientů s gliomy. Jednotlivé histologické podtypy jsou spojeny se specifickým spektrem chromozomových aberací a změn na úrovni funkčně významných mutací zejména nádorových supresorů a/nebo onkogenů. V tomto směru je velkým přínosem molekulární vyšetření, kde molekulární biomarkery mají využití nejen v primární diagnostice nádorů, ale i v jejich léčbě a prognóze. Hlavním cílem práce bylo provést korelaci morfologických obrazů vybraných gliálních tumorů a jejich cytogenetických profilů vedoucích k potvrzení či upřesnění diagnózy a gradu. Dalším cílem bylo přenést poznatky molekulární patologie do praxe tak, aby informace o individuálním riziku každého pacienta umožnily přizpůsobit intenzitu a typ léčby. Z analýzy vybraných vzorků biopticky potvrzených difuzních gliomů vyplynula široká variabilita chromozomálních aberací jejich jednotlivých subtypů. Některá z provedených genetických vyšetření ukázala svou diagnostickou hodnotu, jiná upozornila na prognostickou a prediktivní stratifikaci. Více než pětina (3, %) histologicky diagnostikovaných gliomů a jejich gradů neodpovídala výsledkům cytogenetického vyšetření. Genetické testování gliomů se ukázalo jako diagnostická nutnost pro běžnou klinickou praxi a vyžaduje od patologů, aby se seznámili s aspekty molekulární analýzy. ) Identifikace podskupin meduloblastomu pomocí molekulárních markerů u nádorových tkání a z nich odvozených buněčných linií Filipová L., Chlapek P.,3, Zitterbart K.,, Štěrba J.,4, Veselská R., Ústav experimentální biologie, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Oddělení dětské okologie, Fakutní nemocnice Brno 3 I. patologicko-anatomický ústav, Fakultní nemocnice u svaté Anny, Brno 4 Regionální centrum aplikované molekulární onkologie, Masarykův onkologický ústav, Brno Meduloblastom je nejčastějším nádorem centrální nervové soustavy u dětí. Jedná se o embryonální, vysoce invazivní, primitivní neudoektodermální nádor mozečku. Největší incidenci zaznamenáváme mezi. 4. a rokem života. V dospělosti se tento nádor vyskytuje zcela výjimečně. Léčba vyžaduje maximální chirurgické odstranění nádoru následované radioterapií a chemoterapií. Současné publikace naznačují, že by se meduloblastom dal rozdělit do podskupin v závislosti na přítomnosti molekulárních markerů. Vzhledem k tomu, že u jednotlivých podskupin lze najít specifické asociace jak s klinickými daty, tak s histopatologickými charakteristikami, může být rozdělení pacientů podle těchto podskupin využito pro volbu nejefektivnějšího léčebného postupu. Pomocí stanovení expresního profilu je možné identifikovat čtyři hlavní podskupiny meduloblastomu, a to WNT, SHH, skupina 3 a skupina 4 (). Dále byla vyvinuta nová diagnostická metoda založená na detekci a vnitrobuněčné lokalizaci čtyř markerů (GAB, β catenin, filamin A, a YAP), díky kterým lze rozlišit podskupiny WNT, SHH a non WNT/SHH (). V naší studii jsme se zabývali možnostmi využití těchto markerů pro určení výše popsaných podskupin u dvou referenčních meduloblastomových buněčných linií a šesti linií derivovaných v naší laboratoři z nádorové tkáně pacientů s meduloblastomem. U všech zkoumaných linií jsme zaznamenali jadernou lokalizaci YAP a cytoplazmatickou lokalizaci markerů GAB, β catenin a filamin A. Takovýto nález odpovídá podskupině SHH. Nicméně tři ze zmíněných nádorů byly analyzovány za použití expresního profilování () s rozdílným výsledkem: jeden náležel do subkategorie SHH, ale další dva náležely do skupiny 3, respektive skupiny 4. Pro potvrzení možných změn ve fenotypu meduloblastomu za podmínek in vitro bude potřeba detailnější analýza těchto linií s využitím expresního profilování. Tato studie byla podporována projektem CEB (OP VK CZ..07/.3.00/0.083: 0-05) a Evropským fondem pro regionální rozvoj a státní rozpočet České republiky (RECAMO; CZ..05./..00/03.00). April 4 th 6 th, 04 Olomouc THE Czech Republic

50 50 Abstract book Literatura. Northcott PA, et al. Nature 0; 488: Ellison DW, et al. Acta Neuropathol 0; : ) Zistenie prítomnosti hypermetylácie v promótorovej oblasti HPV6 v cervikálnych skvamóznych intraepiteliálnych léziách Holubeková V., Mendelová A.,, Úbor P., Lasabová Z., Danko J. Ústav molekulovej biológie JLF UK Gynekologicko-pôrodnícka klinika JLF UK, Jesseniova Lekárska Fakulta, Univerzita Komenského v Bratislave, Martin, Slovenská republika Úvod: DNA metylácia je epigenetický mechanizmus na reguláciu génovej expresie. Bolo dokázané, že DNA metylácia je tiež dôležitá regulačná dráha v modulácii génovej expresie ľudského papilomavírusu (HPV). DNA metylácia najčastejšie ovplyvňuje dlhú kontrolnú oblasť HPV, ktorá obsahuje promótor P97 a enhancer špecifický pre epiteliálne bunky. Tieto oblasti obsahujú niekoľko väzobných miest pre bunkové transkripčné faktory a pre proteín E, ktorý reguluje vírusovú transkripciu. E6 a E7 gény HPV 6 sú práve prepisované z promótora P97 a ich kontinuálna expresia je nevyhnutná pre malígnu progresiu a pre udržanie transformovaného fenotypu. V tejto štúdii sme zisťovali prítomnosť metylácie v promótorovej oblasti HPV6 pomocou modifikácie DNA s bisulfidom sodným a pyrosekvenácie a tiež sme zisťovali počet kópií E6 mrna transkriptov. Materiál a metódy: Hypermetyláciu promótorovej oblasti sme zisťovali v bunkovej línii odvodenej od karcinómu krčka maternice a u 45 cervikálnych vzoriek pozitívnych na HPV6 infekciu. Vyšetrili sme 8 vzoriek s diagnózou nízkostupňová skvamózna intraepiteliálna lézia (low-grade squamous intraepithelial lesion LSIL), 3 vzoriek s vysokostupňovou skvamóznou intraepiteliálnou léziou (high-grade squamous intraepithelial lesion HSIL) a štyri vzorky s invazívnym skvamóznym karcinómom (SCC). Extrahovaná DNA bola modifikovaná bisulfidom sodným, amplifikovaná v PCR a hypermetylácia promótorovej oblasti u HPV6 bola analyzovaná pyrosekvenáciou. V E6 mrna kvantifikácii sme využili plazmidovú DNA s klonovaným E6 fragmentom z Caski bunkovej línie. Výsledky: Z piatich vyšetrovaných CpG ostrovčekov v HPV6 promótorovej oblasti (nt3, 37, 43, 5 a 58) bola metylácia nájdená u všetkých piatich nukleotidov v bunkovej línii Caski a u SCC. Metylácia CpG ostrovčekov bola tiež nájdená v 65,6 % LSIL a 90,4 % HSIL lézií. Percento metylácie bolo vyššie u HSIL, ale tento rozdiel nebol štatisticky významný, okrem nukleotidu nt58 (p=0,0349). Medzi typom cervikálnej lézie a množstvom E6 mrna kópií nebol tiež zistený významný rozdiel. Záver: Existuje viacero hypotéz o prítomnosti hypermetylácie v promótorovej oblasti HPV6 a jej asociácii k expresii E6/E7 mrna. Potvrdili sme fakt, že metylácia promótorovej oblasti HPV6 je v klinických vzorkách bežný fenomén, ktorý môže pôsobiť podobne ako obranný mechanizmus hostiteľskej bunky. V budúcnosti by bolo potrebné rozšíriť súbor klinických vzoriek a vyšetriť aj fyzický stav HPV6, lebo sa predpokladá, že pri integrovaných kópiách HPV6 je pravdepodobnejšia možnosť progresie cervikálnej lézie na karcinóm. Poďakovanie: Táto štúdia bola podporená projektami ITMS Zvýšenie možností kariérneho rastu vo výskume a vývoji v oblasti lekárskych vied a ITMS 6003 Molekulová diagnostika rakoviny krčka maternice, ktoré sú spolufinancované zo zdrojov EÚ. 4) Structural differences of normal and abnormal terminal villi in diabetic placenta Jirkovská M. Institute of Histology and Embryology, First Faculty of Medicine, Charles University in Prague, Prague Placental terminal villi contain the overwhelming majority of placental capillaries. Normal structure of terminal villi, i.e. normal organization of trophoblast, capillaries and stroma, ensures the efficiency of materno-fetal transport. Small amount of terminal villi displaying abnormal structural features may occur in normal placentas, but higher ratio of such villi is typical for placentas associated with complicated pregnancies, first of all with maternal diabetes. In diabetic placentas, abnormal villi may display signs of maturation disorders, edema, stromal fibrosis, excessive number of syncytial knots and variable villous vascularity. Here are compared some structural characteristics of normal placental terminal villi and abnormal placental terminal villi found in diabetic placentas. The study using confocal microscopy has shown that terminal villi in normal placentas are slender and longer than those in diabetic placentas. As they are complementary to the intervillous space, their shape different from the normal ones changes dimensions of slits of intervillous space among them. Capillaries of normal villi are organized parallel to the long axis of villus and form together with trophoblast vasculosyncytial membranes. The changed arrangement of capillary bed in diabetic villi demonstrates itself in two forms. The former looks hypovascularized and is characterized by markedly waved thin capillaries. Due to their shape, vasculosyncytial membranes are less observable. The latter looks hypervascularized and displays capillaries of strikingly large diameter and wavy course. Large vasculosyncytial membranes and syncytial knots are observed. In last trimester of pregnancy, the placental growth and development it characterized mainly by growth of terminal placental villi and their capillary bed. Immunocytochemical detection of Ki67 antigen has revealed that the Ki67 positive nuclei are found in normal villi in all cellular compartments, i.e. trophoblast, stroma and capillary wall, whereas both types of abnormal villi show conspicuously lower frequency of those nuclei. Stromal cells support villous architecture and produce extracellular matrix. As shown by desmin immunocytochemistry, Programme and Abstract book

51 Abstract book 5 their projections are in very tight relationship to the capillary wall and demarcate stromal channels in normal villi. Both the hypo- and hypervascularized villi are very poor in those cells. Our findings make evident that the abnormal forms of placental terminal villi may change conditions of the maternal blood circulation in their neighborhood, that a kind of disturbed angiogenesis produces abnormal villous capillary bed, that the cells of such villi display decreased proliferation potential, and that their stromal architecture is disrupted. The presented results suggest that higher ratio of those villi may impair placental function and thus threaten fetal well being. Supported by PRVOUK P5/LF/. and E-cadherin (r=-0.4 and , respectively, both p<0.00). CTHRC also showed negative correlation with E-cadherin (r=0.88, p=0.03). Conclusions: We showed that CHTRC, periostin and versican are prostate cancer related proteins and are expressed in cancer cells and epithelial-mesenchymal interface. In the performed study their significant increase in prostate cancer tissue demonstrate that mentioned proteins play a role in the progression of prostate cancer. Acknowledgements: The study was supported in part by grant NT3573 from the Czech Ministry of Health and EU infrastructure support CZ..05/..00/ ) CTHRC, periostin and versican in the progression of prostate cancer Kharaishvili G., Bouchal J., Kral M., Kolar Z. Department of Clinical and Molecular Pathology, Laboratory of Molecular Pathology, Institute of Molecular and Translational Medicine, Palacky University and University Hospital, Olomouc Background: We have previously reported collagen triple helix repeat containing (CTHRC) as breast cancer related protein (Turashvili et al 007) and its potent role in breast cancer bone metastases in combination with periostin (Kharaishvili et al 0). CTHRC has been shown to affect Wnt signaling, collagen deposition and bone formation and generally belongs to extracellular matrix proteins which are abnormally expressed in tumor microenvironment. CTHRC has not been studied in prostate cancer yet. We decided to verify its expression in our patients set together with periostin and versican and other relevant proteins. Material and methods: Formalin fixed paraffin embedded tissues of 0 prostate carcinomas (PCa) and 3 benign (BPH) cases were stained immunohistochemically for CTHRC, periostin, versican, E-cadherin and beta-catenin, and scored. Carcinomas were classified into localized and advanced groups. Statistical analysis was performed by SPSS software. Results: CTHRC was predominantly localized in cancer cell cytoplasm and extracellular matrix, while versican and periostin were rarely positive in cancer cells. All three proteins were expressed in the stroma surrounding cancer. Expression of all markers was significantly higher in PCa in comparison to BPH (CTHRC in cancer epithelium and stroma, periostin in stroma, all p<0.00, versican in stroma p=0.036), and also higher in advanced cases in comparison to localized ones (CTHRC epithelial p=0.00; periostin stromal p=0.00; versican stromal p<0.00). CTHRC stromal and epithelial expression significantly correlated with periostin stomal positivity (r=0.3, p=0.008 and r=0.35, p=0.007, respectively). Versican and periostin stromal expressions were also in association (r=0.438, p<0.00). These two proteins showed similar tissue expression patterns. Periostin inversely correlated with membranous beta-catenin 6) Immunorectivity in the cardiac tissue of the crocodile embryos using conventional antibodies Kvasilova A., Sedmera D. Institute of Anatomy, Charles University, Prague, Czech Republic Institute of Physiology, Academy of Sciences of the Czech Republic According to phylogeny the crocodile has the most perfect heart of all the reptiles, having a completed septation of the ventricles similar to the human heart. In the basic features it is thus very similar to human. However, the question of presence or nature of the crocodilian cardiac conduction system is not yet clarified. To be able to embark upon the study of this issue, we attempted to identify working antibodies to crocodile tissue from commercially available antibodies. We used the antibodies, which are known to react with mouse, rat, human or chicken, as antibodies tested specifically for crocodile tissues are currently not available. Experiments were carried out on a series of crocodile embryonic hearts of Crocodylus siamensis at different stages of development. We dissected the thorax and opened the chest cavity to gain the access to the heart. The hearts were isolated and fixed for 4 h at 4 C in 4% paraformaldehyde in PBS and then processed into OCT medium for serial sectioning on a cryomicrotome. We first performed H&E / Alcian Blue staining in histological sections at 00 µm intervals (guide series). Then we selected slices containing the tissues of interest, where we focused primarily on the atria, the interventricular septum, the ventricles, and the outflow tract. We tested the following antibodies for immunostaining: α-smooth Muscle Actin (SMA), α-sarcomeric Actin (SA), Collagen type I, Periostin, Connexin 40, HCN4 and CD57 (HNK-). In parallel with crocodile tissue we processed control chick and/or mouse embryonic heart samples, which served as a positive control. Immunohistochemistry using SMA, SA, Periostin and CD57 antibodies in crocodile tissues produced expected results similar to control samples. Interestingly, SMA staining persisted in the crocodile ventricles even after septation, while it was absent in older chick or mouse hearts. The other antibodies produced either non-specific staining, or there was no immu- April 4 th 6 th, 04 Olomouc THE Czech Republic

52 5 Abstract book nopositivity. With this panel of validated antibodies, we plan to study the nature of myocardial atrio-ventricular continuity and development of annulus fibrosus in the crocodilian heart. We would like to thank the Protivin ZOO (Ing. Prochazka) for permission to collect the damaged Crocodylus siamensis eggs. This study was supported by MSMT PRVOUK-P35/LF/5. 7) Immune cell populations in human atrial myocardium from patients with atrial fibrillation Kučera T., Smorodinova N., Cohen-Addad D., Chen Ben-David, Přidal J., Ďurišová M., Pirk J. 3, Bláha M., Melenovský V., Kautzner J. Institute of Histology and Embryology, The First Faculty of Medicine, Charles University in Prague Institute for Clinical and Experimental Medicine-IKEM, Department of Cardiology, Prague 3 Institute for Clinical and Experimental Medicine-IKEM, Department of Cardiovascular Surgery, Prague Introduction: The processes underlying the initiation and development of atrial fibrillation (AF) are still not sufficiently explored. One of the generally recognized factors contributing to persistency of AF is structural remodeling of the myocardium. There is alteration in both cardiomyocyte morphology as well as changes affecting endomysium. It is hypothesized that some of these changes are caused by an inflammatory processes. Aim: In this study we focused on morphological and functional changes in endomysium of atrial myocardium with special attention to CD45+- cells, representing cells of bone marrow origin. In addition, we characterize different types of resident or infiltrating immune cells. Methods: We analyzed atrial biopsies obtained from patients undergoing bypass or mitral valve surgery. The patients had a regular sinus rhythm or were suffering from AF. The atrial samples were fixed with 4 % paraformaldehyde and embedded into paraffin. Sections from atrium were histologically examined using routine hematoxylin-eosin staining. For detection of different types of immune cells the following markers were detected immunohistochemically: CD45 as a pan-leukocyte marker, CD3 for T-lymphocytes, CD68 for monocyte/macrophages, mast cell tryptase for mast cells and DC-SIGN for immature dendritic cells. Three-step immunoperoxidase detection was performed on paraffin sections after antigen retrieval and images were taken using Leica DMLB microscope equipped with DC300 camera. For double labeling we used immunofluorescence approach and images were taken using a confocal laser scanning microscope (FV000, Olympus) Results: In all atrial samples from both groups we detected CD45+-cells in atrial myocardium as well as in endocardium and epicardium. The frequency of these cells was variable. Atria from patients with atrial fibrillation had tendency for a higher infiltration with CD45+ cells. Apparently, CD45+ cells formed a heterogeneous group of cells. We also detected CD68+cells, CD3+cells, mast cells and DC-SIGN-positive dendritic cells. A dual immunostaining showed CD45+/CD3+, CD45+/CD68+ and CD68+/DC-SIGN double positive cells. There were CD45+ and CD68+ cells with elongated shape sending out long cellular processes, these corresponded mainly to DC-SIGN-positive dendritic cells. We performed a semiquantitative analysis of CD45+ cells with elongated cell bodies and found that they are more frequent in auricular samples from patients with atrial fibrillation. The difference reached statistical significance in the right atrial samples. Conclusion: Our results document that CD45+ cells are a heterogeneous cell population in atrial myocardium from patients undergoing open heart surgery and these cells can be detected regardless of the heart rhythm. The finding of higher frequency of CD45+ leukocytes with elongated processes in the AF samples suggests the activation of inflammatory cells in this arrhythmia. It has to be confirmed whether all these cells are immature dendritic cells or they represent more diverse population. This work was supported by the Research Program of Charles University PRVOUK -P5/LF/. 8) Methylace tumor supresorových genů u hepatocelulárního karcinomu Mžik M.,, Chmelařová M., Laco J. 3, Radová L. 4, Palička V.,, Nekvintová J.,4 Ústav klinické biochemie a diagnostiky, Fakultní nemocnice Hradec Králové Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové 3 Fingerlandův ústav patologie Lékařské fakulty Univezity Karlovy a Fakultní nemocnice v Hradci Králové 4 Ústav molekulární a translační medicíny, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Hepatocelulární karcinom (HCC) patří mezi méně častá nádorová onemocnění, avšak představuje 90 % všech primárních jaterních malignit. V Evropě dosahuje incidence až případů na obyvatel. Onkogeneze HCC je důsledkem souboru biologických a genetických poškození buňky, kde se uplatňuje kombinace defektu tumor supresorových genů a aktivace onkogenů s významným podílem epigenetických mechanizmů. U HCC dochází ke změnám v methylaci širšího spektra genů i ke změně profilu mikrorna. V této studii byly porovnávány rozdíly v methylaci promotorů tumor supresorových genů ve vzorcích hepatocelulárního karcinomu a okolní nenádorové tkáně. Pomocí methylačně specifické MLPA (multiple ligation probe assay) bylo identifikováno pět diferenciálně methylovaných tumor supresorových genů při cut-off methylace 0 % a hladině významnosti 0,05 (Wilcoxonův test) PAX5, PAX6, WT, GSTP a PYCARD. Výsledky byly konzistentní na více hladinách cut-off i přímém porovnání naměřených hodnot, a to jak v párovém, tak nepárovém srovnání. Methylace promotorů genů PAX6 (paired box gene 6, genový regulátor exprimovaný zejména ve vyvíjející se nervové a oční tkáni), WT (Wilms Programme and Abstract book

53 Abstract book 53 tumor, gen klíčový při vývoji urogenitálního traktu a mutovaný u části pacientů s Wilmsovým tumorem) a PYCARD (PYD and CARD domain containing, protein zprostředkující tvorbu velkých komplexů signálních drah apoptózy a zánětu cestou aktivace kaspáz) byla zjištěna výlučně ve vzorcích nádorové tkáně. Důsledky těchto epigenetických změn pro patogenezi HCC jsou předmětem dalšího zkoumání. Podpořeno MZ ČR RVO (FNHK, ), MŠMT ČR CZ..07/.3.00/0.009, SVV LF UK HK 6690 a ) Implementation of MassArray technology for determination of SLCOB gene variant associated with adverse effect of statin therapy Pašková L.,3, Petřková J.,,3, Nosek Z.,3, Petřek M.,3 Laboratory of Cardiogenomics, Department of Clinical and Molecular Pathology Ist Clinic of Internal Medicine Cardiology, Faculty Hospital Olomouc 3 Immunogenomics, Institute of Molecular and Translational Medicine, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacky University Olomouc Introduction: statins are highly effective drugs in lowering plasmatic concentration of LDL-cholesterol. Aggressive treatment with statins reduces the risk of cardiovascular events in patients with coronary artery disease. Organic anion transporting polypeptide B (OATPB) encoded by the gene SLCOB plays an important role in statin metabolism. The presence of SNP rs (5T>C) in the SLCOB gene has been associated with increased risk of statin-induced adverse effects such as myopathy. Therefore we aimed at implementation of a reliable and effective genotyping method for rs determination using Sequenom (MassArray ) technology, which combines multiplex PCR amplification with MALDI-TOF mass spectrometry detection. Method: Specific primers for genotyping of SNP rs were designed by Assay Design Suite (Sequenom ). DNA samples obtained from 3 patients with acute myocardial infarction were processed using iplex Gold Reagent Kit (Sequenom ). The results of genotyping were obtained in hours after blood sampling. The allele and genotype frequencies of rs were determined by direct counting and compared with those reported previously for other European populations. Results: The frequency of the rs low activity C allele was 7.5 %, which is similar to the frequency (8.0 %) determined in European populations. The distribution of individual genotypes was TT = 69. %, TC = 6.8 % and CC = 4. %, which complied with Hardy-Weinberg equilibrium (P>0.05). The results show that 3.0 % of our patients carried the risk C allele in their genotype. Conclusion: The distribution of SLCOB (rs449056) SNP in the investigated Czech population does not differ from the other European populations. The MassArray technology enables accurate and relatively fast determination of the SLCOB polymorphism. Thereby this methodology may be recommended for early identification of patients in risk of adverse reactions to statin treatment and for its individualization. Grant support: IGA PU LF 04_0 and CZ..05/..00/ ) Somatic mutations in IDH and IDH genes in gliomas Urbanovská I.,,3, Konvalinka D., Šimová J.,, Kubová B., Měch R., Uvírová M.,,3, Tomanová R.,4, Buzrla P. 4, Paleček T. 5, Drábek J. 3, Dvořáčková J.,4 AGEL Research and Training Institute Ostrava- Vítkovice Branch, CGB Laboratory Department of Biomedical Sciences Faculty of Medicine, University of Ostrava, Ostrava 3 Institute of Molecular and Translational Medicine Faculty of Medicine, Palacký University, Olomouc 4 Institute of Pathology, University Hospital in Ostrava 5 Neurosurgery Clinic, University Hospital in Ostrava Primary brain tumors account for about % of all adult malignancies. The incidence of primary brain tumors has nearby doubled within the past 30 years and was 7.95 per inhabitants in the Czech Republic (in 00). The most common brain tumors are gliomas and meningiomas. Gliomas include tumors of various types and grades. IDH and IDH genes are coding isocitrate dehydrogenases, which are members of isocitrate dehydrogenase family, catalysing the oxidative decarboxylation of isocitrate to α-ketoglutarate, resulting in the production of NADPH. Mutations in IDH and IDH genes are frequent in low-grade astrocytic and oligodendroglial tumors and in secondary glioblastomas. IDH mutations are rare or absent in other types of glial tumors, such as pilocytic astrocytomas and ependymomas. These mutations are associated with more favourable prognosis and prolonged overall survival in glioblastoma patients. IDH mutations are located in codon 3 with the most frequent R3H mutation, which was observed in 83 9 % of all mutations. Mutations in IDH gene are rare and occur almost exclusively in codon 7. In our study mutation R3H in IDH gene was determined by immunohistochemistry with IDH R3H Mouse anti Human unconj. antibody (Dianova GmbH) and further investigated for presence of mutations in IDH and IDH genes in glioma patiens by molecular genetic methods (SNaPshot assay, sequencing analysis). Determination of IDH/ mutations has prognostic and diagnostic value and can contribute to the exact differentiation between histological types of gliomas. April 4 th 6 th, 04 Olomouc THE Czech Republic

54 54 Abstract book ) Zvýšená expresia mir- a mir- v preeklamptických placentách tehotenských patológií Vážan M.,3, Švecová I., Lasabová Z. Ústav molekulovej biológie Gynekologicko-pôrodnícka klinika 3 Ústav patologickej anatómie, Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Univerzita Komenského v Bratislave Preeklampsia je a multisystémové ochorenie s čiastočnou genetickou a imunologickou etiológiou; pri apoptóze sa predpokladá, že zohráva úlohu v rozvoji preeklampsí. MikroRNA sú malé nekódujúce molekuly, ktoré sa podieľajú na regulácii bunkových procesov, vrátane apoptózy. Z tohto dôvodu sme nadizajnovali 96-jamkovú reakčnú platničku pre analýzu mikrorna nanesených v duplikách, o ktorých je známe, že sa podieľajú na regulácii apoptózy a sú vysoko exprimované v placentárnom tkanive. Pre samotný experiment sme vybrali nasledovné druhy mikro RNA. Pro-apoptotické mikrorna: mir-, let-7c, let-7g, mir-00c, mir-43, mir-05, mir-, mir-409-3p, mir-449, mir-708, mir-49, mir-04, mir-33. Anti-apoptotické mikrorna: mir-4, mir-, mir-, a mikrorna s pro-aj anti- -apoptotickou aktivitou mir-9a a mir-9c. Normalizáciu metódy sme uskutočnili voči RNU44 (endogénna kontrola). Vybrané druhy mikrorna boli vyextrahované z placentárnych tkanív, získaných z preeklamptických a zdravých (kontrolných) pacientiek. Po špecifickej tzv. stem-loop primer reverznej transkripcii, uskutočnenej v mikroskúmavkách, sme úspešne prepísané vzorky analyzovali na spomínaných reakčných platničkách a vyhodnotili pomocou Pfafflovho matematického modelu pre relatívnu kvantifikáciu pomocou RT PCR v podobe delta delta Ct algoritmu. Neprirodzená nadexpresia vybraných druhov mirna bola overená pomocou TaqMan MikroRNA testu relatívnej kvantifikácie so štandardnými krivkami. Analýzy vybraných mikrorna odhalili zvýšenú expresiu pri týchto mirna: mir-, mir-, mir-, mir-9a, mir-9c a mir-449. Samotná validácia bola uskutočnená na 3-tich preeklamptických placentárnych vzorkách odobraných po pôrode a na 6-tich placentárnych vzorkách vrátane jednej referenčnej vzorky, získaných od pacientiek po normálnom fyziologickom pôrode. Zistili sme signifikantne zvýšenú expresiu mir- a mir- s p = 0,0055 (CI95 % s intervalom spoľahlivosti 5, 3,47) a p = 0,0047 (CI95 % s intervalom spoľahlivosti,6 57,0). Aj keď je validácia na väčšom počte vzoriek určite potrebná, analýza mirna deregulácie môže v neposlednom rade pomôcť pri identifikácii deregulovanej signalizácie v preeklamptických placentách pre detekciu nových biomarkerov. ) Imunohistochemická analýza FOXP3+ T regulačních lymfocytů u kožních melanocytárních lézí Židlík V., Brychtová S. 3, Dvořáčková J.,, Uvírová M., Hurník P., Šustíková J. CGB laboratoř a.s. FNO Ostrava 3 Ústav klinické a molekulární patologie, LF UP Olomouc Transkripční faktor FOXP3 je proteinem exprimovaným regulačními T lymfocyty (Treg) a je znám jako klíčový prvek jejich funkce při udržení imunologické homeostázy. Přítomnost Treg je v organizmu nutná k navození imunologické tolerance a prevenci autoimunitních onemocnění. Aktivace Treg se projevuje zejména inhibicí cytotoxických CD8+T lymfocytů a NK buněk. V poslední době se pozornost věnuje roli Treg v progresi nádorových onemocnění. U řady maligních nádorů, jako jsou karcinomy GIT, ovária a mammy bylo prokázáno, že Treg významně snižují protinádorovou imunitní obranu a navozují toleranci proti nádorových antigenům. Výsledky některých studií uváději, že terapeutická inhibice Treg oslabila jejich imunosupresivní působení a vedla k aktivaci nádorově specifických efektorových T lymfocytů a zlepšení průběhu onemocnění. U maligního melanomu jsou FOXP3+Treg považovány za jeden z markerů časného metastazování a horší prognózy. Materiál a metody: Vyšetřili jsme soubor 8 kožních maligních melanomů a 5 benigních pigmentových névů. Melanomy byly rozděleny dle WHO klasifikace podle hloubky vertikální invaze koria do čtyř skupin pt (n = 35 melanomů), pt (n = 7 melanomů), pt3 (n = 8 melanomů) a pt4 (n = melanomů). Byly použity tkáně fixované ve formalínu a zalité do parafínu. Detekce byla provedena metodou nepřímé imunohistochemie v barvícím automatu VENTANA, s primární monoklonální králičí protilátkou FOXP3 Antibody (Novus Biologicals, clone SP97, NBP-498, ředění :50). Hustotu zastoupení jednotlivých Treg jsme hodnotili pomocí světelného mikroskopu počítáním FOXP3 pozitivních Treg na mm v tzv. hot spot, tj. v místě největší hustoty buněk. FOXP3+Treg jsme hodnotili jednak přímo v nádoru, a dále na jeho periferii, v místě nejhlubší invaze. Počty Treg jsme dále porovnávali s počty CD3 T lymfocytů a i zde jsme hodnotili zvlášť oblasti uvnitř nádorou a na jeho periferii. Výsledky: V naší imunohistochemické analýze jsme prokázali rozdíly v hustotě zastoupení Treg mezi jednak melanomy a benigními pigmentovými névy, tak i mezi jednotlivými skupinami melanomů. U skupiny pt byl medián Treg v melanomu, na periferii 6, medián pro skupinu pt byl v ložisku 55, na periferii 5, pro skupinu pt3 v melanomu 58, na periferii 6 a pro skupinu pt4 v ložisku melanomu 3 a na periferii 3,5. Ve skupině névů se FOXP3+Treg vyskytovaly ojediněle, s mediánem 5 uvnitř léze, na periferii Treg zaznamenány nebyly. Při srovnání poměru CD3/FOXP3+Treg byl ve skupině pokročilejších melanomů T a T3 na periferii léze patrný posun ve prospěch Treg. Naopak u melanomů pt4 docházelo ke snižování FOXP3+Treg Programme and Abstract book

55 Abstract book 55 jak v centru, tak zejména na periferii a jejich denzita se blížila hodnotám stadia pt. Závěr: V naší studii jsme potvrdili, že vzrůstající denzita FOXP3+Treg ve stromálním mikroprostřední maligních melanomů v souvilosti s vertikálním růstem potvrzuje jejich významnou roli ve vývoji tohoto onemocnění. Předpokládáme, že kromě zvyšování denzity je důležitá i jejich redistibuce v oblasti nádoru a jeho okolí. 3) PPARγ ligand sensitizes prostate cancer cells to the oxaliplatin treatment Zapletal O.,, Straková N.,3, Hofmanová J.,, Vondráček J.,, Bouchal J. 3, Ehrmann J. 3, Kolář Z. 3, Kozubík A., Department of Cytokinetics, Institute of Biophysics, Academy of Sciences of the Czech Republic, v.v.i., Brno Department of Animal Physiology and Immunology, Institute of Experimental Biology, Faculty of Sciences, Masaryk University, Brno 3 Department of Clinical and Molecular Pathology, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacky University Olomouc Peroxisome proliferator activated receptors (PPARs) are members of the large group of nuclear receptors. These transcriptional factors can regulate metabolic processes, inflammation, proliferation and differentiation of the cells. Thiazolidinediones are synthetic ligands of PPARγ, which were used for the treatment of diabetes mellitus type. One of the most mutated gene in the tumors is tumour suppressor p53. In addition, amplification of MDM genes or changed protein expression are also often observed in many tumours. Protein MDM represents a member of the family of E3 ligases. It is well known that MDM is able to inhibit p53 transcriptional activity. MDMX is a homolog of MDM and it supports MDM negative regulation of p53. Platinum-based drugs are broadly used for the cancer treatment, but they are often inefficient and have serious side effects. That is why new platinum-based drugs are developed and their combinations with other compounds are studied. In our experiments PPARγ ligand rosiglitazone (RGZ) and platinum derivate oxaliplatin (L-OHP) were used. Analyses were performed on prostate cancer cell line BPH- CAFTD 03 and on samples from prostate cancer patients. We suggest that combination of the drugs may be more effective than the drugs used alone. Thus, the aim of our study was to analyze the effects of combined application of RGZ and L-OHP in prostate cancer cell lines and to detect changes of selected protein expression in samples of prostate cancer patients. Our results indicated that pretreatment of cancer cells with RGZ sensitizes BPH- CAFTD 03 cell line to the effects of L-OHP. We detected increased inhibition of proliferation and block in G/M phase of the cell cycle together with changes in cyclin expressions after this type of treatment. Cell death was detected by Annexin V assay and Western blot analysis. After combination of RGZ and L-OHP we observed increased percentage of the dead cells by Annexin V staining, but decreased activity of caspases. It could indicate another form of cell death in addition to apoptosis. Combined drug treatment decreased PPARγ and MDMX protein expression which imply important correlation of these two proteins in in vitro conditions. Moreover, this correlation was also confirmed in prostate patient samples. Thus, our data suggest a possible link between PPARγ and MDMX. Expression of MDM protein showed an opposite pattern than expression of its partner MDMX and p53 expression was not changed. Tumour suppressor p53 is stabilized but nonfunctional in BPH- CAFTD 03 cell line. The role of PPARγ in RGZ and L-OHP combined effects was verified also by silencing of PPARγ using sirna. This work was supported by grant of Czech Science Foundation No S, grant Internal Grant Agency of Ministry of Health of the Czech Republic No. NT0-5/00, grant CZ..07/.4.00/3.055 and project MUNI/A/097/03. 4) Jednonukleotidové polymorfizmy vybraných genů u astrogliálních tumorů Bielniková H., Mazura I. 4, Dvořáčková J.,,3, Delongová P., Tomanová R., Buzrla P., Šímová, J. 3 Ústav patologie FN Ostrava LF OU Ostrava 3 CGB laboratoř Ostrava a.s. 4. LF Univerzita Karlova Praha Úvod: Astrogliální tumory jsou jedny z nejčastěji diagnostikovaných tumorů nervového systému s velmi špatnou prognózou. Tato skupina nádorů je v mnoha aspektech různorodá. Nádory se od sebe liší nejen morfologicky, ale také růstovým potenciálem, rozsahem invazivního růstu, svou lokalizací v CNS i klinickým průběhem v důsledku jejich progresivních vlastností. Značná heterogenita je také v přítomnosti zjištěných genetických alterací. Díky molekulárně-biologickým metodám byla u astrogliálních tumorů identifikována řada genetických alterací, které souvisejí se vznikem a rozvojem těchto nádorů. Propuknutí nádoru většinou předchází nějaké iniciační poškození genu a následně dále kumulující defekty, které vedou k progresi nádoru. Materiál a metody: Bylo vyšetřeno nativních mozkových tkání pacientů s diagnózou glioblastoma multiforme, anaplastického astrocytomu a pilocytárního astrocytomu. Genomová DNA byla extrahována pomocí DNA kitu Qiamp DNA kit (Qiagen). Kvalita DNA byla ověřena elektroforeticky na agarozovém gelu a amplifikována podle optimalizovaného protokolu pomocí cykléru T00 Thermal Cycler (Bio-Rad). Vytipované sekvence genů p53, EGFR, MDM, PTEN a ERBB byly sekvenovány sekvenátorem ABI Prism 300-Avant Genetic Analyzer (Applied Biosystems). Výsledky: Ve třech z pěti vyšetřovaných genů bylo nalezeno 0 typů jednonukleotidových polymorfizmů. April 4 th 6 th, 04 Olomouc THE Czech Republic

56 56 Abstract book Závěr a diskuze: Jednonukleotidové polymorfizmy (SNP) jsou nejčastěji nalézanou genetickou změnou v lidské populaci. Většina SNP nemusí mít přímý vliv na vznik daného onemocnění, ale mohou způsobit náchylnost nebo odolnost k určitým nemocem, případně rezistenci k lékům. Některé SNP však ovlivňují expresi genů v průběhu onemocnění nebo obsahují informaci překládající se do struktury proteinu. Mnoho let výzkumů přispělo k pochopení molekulárních mechanizmů podílejících se na vzniku a vývoji astrogliálních tumorů, ale prognóza těchto nádorů je stále nepříznivá. Avšak s neustále se rozvíjejícími molekulárně-genetickými metodami se hledají další genetické markery, které by precizněji objasnily patogenezi těchto tumorů. Velkou snahou je využít tyto markery pro přesnější diagnostiku, prognózu a terapeutické účely. 5) Immunohistochemical detection of apoptotic mechanisms in human lung carcinoma Rybárová S., Hodorová I., Mihalik J. Dept. of Anatomy, P. J. Šafárik University, Faculty of Medicine, Košice, Slovakia Introduction: The protein p53 induces cell growth arrest (apoptosis) in response to endo- or exogenous stimuli. P53 levels in normal cells is highly determined by MDM protein (murine double minute-) mediated degradation of p53. Mutation of TP53 (gene encodes a protein p53) is common in human malignancies and alters the conformation of p53. The result is a more stable protein which accumulates in nuclei of tumor cells with losing of function. Mutant p53 is stabilized, and by immunohistochemistry (IHC) it is possible to detect this form very clearly. As a potential marker of p53 function is expression of MDM protein. MDM overexpression represents at least one mechanism by which p53 function can be abrogated during tumorigenesis. Patients and Methods: Lung carcinoma samples were obtained from patients who underwent radical resection (lobectomy or pulmonectomy and lymphadectomy). The pathological diagnosis was based on WHO criteria. In our study we investigated expression of p53 and MDM protein that might improve IHC as a marker for p53 status. Immunohistochemistry (IHC) is a major method for observation of both proteins. Proteins were IHC detected in 36 samples of primary lung carcinoma. For IHC staining the following primary antibodies were used: anti-p53 protein (DO7) (BioGenex Laboratories Inc.) and anti-mdm protein (SMP4: sc-965) (Santa Cruz Biotechnology Inc.). Immunostaining results of p53 positive samples were compared to IHC expression of MDM positive and MDM negative samples. Results: Strong brown nuclear staining was visible in p53 and MDM positive cells. Only 9 samples (7 %) were simultaneously p53 and MDM positive. In 46 (34 %) cases elevation of p53 was combined with MDM negative expression. Other tumour samples were either negative in both proteins (7/5 %), or p53 negative and MDM positive in 0 (7 %) tumour samples. Conclusions: Absence of p53 staining in most studies indicates absence of p53 mutation, and on the contrary, the positive expression of p53 is a sign of p53 mutations with losing of function. In our study in 34 % of cases extensively high level of p53 without increased level of MDM was identified. These are tumours with inactivating mutations that stabilize p53. On the other hand, tumours with high level of stabilized wild-type p53 protein and simultaneously with increased MDM staining (7 %) represent group with functional p53. Acknowledgments: The work was supported by Grand VEGA /04/. 6) Molekulární analýza sekundárního glyoblastomu kazuistika 44leté pacientky Staněk L., Dundr P., Šámal F.,3, Filip M. 3, Haninec P. Ústav patologie,. LF UK a VFN, Praha Neurochirurgická klinika, 3. LF UK a FNKV, Praha 3 Neurochirurgické odd., KNTB, Zlín Glyoblastom patří mezi nejagresivnější nádory mozku. Je lokalizován v mozkových hemisférách a histologicky tento nádor vzniká (z nižších gradů) z anaplastického astrocytomu (grade III), přes difuzní astrocytom (grade II). V dokumentovaném případu byla popsána 44letá pacientka, operovaná pro objemný tumor frontálně vpravo v listopadu 03. Nádor byl s použitím sono navigace subradikálně odstraněn. Z vizuálně a sonograficky peroperačně odlišných oblastí nádoru byly odebrány vzorky na histologické a molekulárně-biologické vyšetření. Pooperační průběh byl příznivý, nemocná bez subj. a obj. obtíží. Časně po operaci proběhlo ozáření s chemoterapií. Nadále je pacientka ve sledování neurochirurgie a onkologického centra. Nádor byl mikroextirpován a histologicky verifikován. Následně pomocí mikrodisekce lokalizovány oblasti s nízkým a vysokým gradem. Byly aplikovány molekulárně-biologické, cytogenetické a IHC metody. Sledovány byly jednotlivé geny signálních drah MAPK (EGFR, KRAS, BRAF; Her/neu); PI3K-AKTmTOR (mtor, PTEN); exprese VEGF; stav p53. U oblasti s nízkým gradem molekulárně nedetekovaná mutace genů KRAS, BRAF, EGFR (WT), bez zvýšené exprese genu pro VEGFR. Cytogeneticky nebyla nalezena amplifikace genu HER/neu, ani změny TP53 a PTEN. IHC bez pozitivity p53, prokázána pozitivita mtor. U oblasti s vysokým gradem byla molekulárně prokázána mutace genu KRAS (kodon /3), mutace EGFR (exon 8), mutace BRAF (V600E), detekována vysoká exprese genu pro VEGFR. Cytogeneticky nenalezena amplifikace genu HER/neu, prokázán zlom genu PTEN a inaktivace TP53. IHC detekována pozitivita p53., mtor negativní. Popsaná kazuistika dokládá význam sledování molekulárních aspektů různých vývojových entit glyoblastomu. Vývoj Programme and Abstract book

57 Abstract book 57 (růst) glyoblastomu je zatížen celou řadou molekulárních a mutačních změn, které mohou v budoucnu změnit pohled a terapeutické aspekty tohoto onemocnění. 7) Left and right atrial structural remodeling in hearts of patients with sinus rhythm and atrial fibrillation Smorodinova N., Lantová L., Bláha M., Melenovský V., Kautzner J., Kučera T. Institute of Histology and Embryology, The First Faculty of Medicine, Charles University in Prague, Prague Institute for Clinical and Experimental Medicine-IKEM, Department of Cardiology, Prague Atrial fibrillation (AF) is one of the most common arrhythmias in the clinical practice and it is associated with an increase in mortality risk that is strongly related with old age. Its pathogenesis is still not sufficiently explored. One of the generally recognized factors contributing to the initiation and maintenance of atrial fibrillation is structural remodeling of the myocardium. Structural remodeling is reflected by changes that affect both atrial cardiomyocytes as well as endomysium. Aim: In this work we focused on morphological characterization of endomysium from both the left and the right atrium in patients undergoing open heart surgery with atrial fibrillation or in sinus rhythm. We also compared extracellular matrix composition, VEGF immunoreactivity, and microvascular density and microvessel pericyte coverage index between patient groups and also based on localization. Methods: We studied functional morphology of atrial biopsies performed at 46 patients (9 patients with AF, and 7 with sinus rhythm (SR)) undergoing bypass or mitral valve surgery. The atrial samples were fixed with 4 % paraformaldehyde and embedded into paraffin. Sections from atrium were histologically examined using routine hematoxylin-eosin staining. Immunohistochemistry was used to visualize collagen I, collagen III, elastin, desmin, smooth muscle actin and VEGF in the atrial samples. To detect capillaries UEA-lectin was used. Results: We found variable amount of endomysial collagen I and III in myocardial samples from both groups of patients, which was similar when comparing SR and AF group and when comparing left and right atrium as well. The amount of elastin in the atria was similar in AF and SR groups but there was more than twofold amount of elastin in the right atrium compared to the left. Variable amount of VEGF was localized mainly in the mesothelium, blood vessels and adipocytes, but also in the cardiomyocytes. The expression of VEGF, microvascular density and microvessel pericyte coverage index was similar when AF and SR group was compared and also did not differ between left and right atrium. Conclusion: Our results document that in patients undergoing open heart surgery variable level of ECM proteins can be found but the amount of collagen I, colagen III and elastin do not differ when the patient group is divided based on the presence of atrial fibrillation or sinus rhythm. Elastin volume fraction is higher in the right atrium compared to the left possibly reflecting different biomechanics or embryonic origin. VEGF is present in myocardia of patients but its amount is not dependent on the heart rhythm. Most of atrial capillaries are associated with pericytes but similar to microvascular density we did not observe changes during atrial fibrillation or when left and right atrium was compared. This work was supported by the Research Program of Charles University PRVOUK -P5/LF/. 8) MDM and MDMX in prostate cancerassociated EMT: expression, localization and effect on cell migration Slabáková E.,, Kharaishvili G. 3, Fedr R., Smějová M. 5, Remšík J.,4, Pernicová Z.,, Šimečková Š.,, Sedlmaierová E. 4, Bednář P. 6, Bouchal J. 3, Kozubík A.,4, Souček K., Academy of Science of the Czech Republic, Institute of Biophysics, Department of Cytokinetics, Brno, Czech Republic International Clinical Research Center, St. Anne s University Hospital Brno, Brno, Czech Republic 3 Laboratory of Molecular Pathology and Institute of Molecular and Translational Medicine, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacky University, Olomouc, Czech Republic 4 Department of Experimental Biology, Masaryk University, Faculty of Science, Brno, Czech Republic 5 Department of Biology, Masaryk University, Faculty of Medicine, Brno, Czech Republic 6 Department of Biochemistry, Masaryk University, Faculty of Science, Brno, Czech Republic Most cancer-related deaths are associated with advanced disease and metastasis. Epithelial-mesenchymal transition (EMT), in which epithelial cells lose their polarity and become motile mesenchymal cells, is viewed as an essential step facilitating dissemination of tumor cells. While the EMT-inducing transcription factors from the Snail, Twist and ZEB families are important mediators of cancer progression and metastasis, reports about expression of MDM and MDMX in cancer cells and metastases are conflicting. Apart from being a crucial regulator of the p53 tumor suppressor, MDM cooperates with p53 in negative regulation of an EMT-inducing transcription factor SNAI/Slug, implying that MDM can function as a regulator in the EMT process. Analyzing paired benign and tumorigenic cell lines derived from prostate and breast tissue, we observed that cancer transformation is accompanied by EMT, downregulation of MDM expression and upregulation of MDMX. Moreover, the same trend was observed in a proportion of patient prostate tissues obtained from primary tumors and their respective metastases. The EMT status was evaluated based on the ex- April 4 th 6 th, 04 Olomouc THE Czech Republic

58 58 Abstract book pression of epithelial markers E-cadherin and?-catenin and mesenchymal markers vimentin and Slug. In vitro migration experiments using prostate cancer cell lines show that the effect of MDM expression on cell migration is cell type specific. While overexpression of MDM led to a moderate inhibition of cell migration in BPH- CAFTD03, opposite effect was observed in DU45, and no change in migration potential was detected in PC3 cells. In order to explain the differences in migration phenotype, we studied subcellular localization of both endogenous and overexpressed MDM and MDMX. Our data suggest that nuclear localization of both MDM and MDMX correlates with anti-migratory properties of overexpressed MDM. Altogether, our data demonstrate an association of the EMT phenotype with deregulation of two important regulators of the p53 tumor suppressor, MDM and MDMX, which leads to context-dependent changes in cell behaviour. This work was supported by grant no. P30//P407 of the Czech Science Foundation; by grant no. NT3573-4/0 of the Ministry of Health of the Czech Republic; by the Academy of Sciences of the Czech Republic, grant no. AV0Z , and by the project FNUSA-ICRC no. CZ..05/..00/0.03 from the European Regional Development Fund. 9) Modulation of cell cycle leads to phenotypical changes of prostate cancer cell lines Pernicová Z.,, Slabáková E.,, Šimečková Š.,,3, Fedr R., Remšík J.,3, Kozubík A.,3, Souček K., Department of Cytokinetics, Institute of Biophysics, Academy of Sciences of the Czech Republic, Brno, Czech Republic Center of Biomolecular and Cellular Engineering, International Clinical Research Center, St. Anne s University Hospital Brno, Brno, Czech Republic 3 Department of Experimental Biology, Faculty of Sciences, Masaryk University, Brno, Czech Republic Prostate cancer is one of the leading types of cancer in men worldwide. Androgen deprivation therapy (ADT) is an important treatment especially for advanced stages of prostate cancer, achieved by androgen receptor blockade and/or medical or surgical castration. Although ADT is initially very effective, treated tumors inevitably progress to androgen-independent prostate cancer, which is currently incurable and fatal. The mechanism through which ADT causes androgen-independence is therefore of high research interest. One of the possible events contributing to the development of androgen independence of originally androgen-dependent prostate cancer cells is neuroendocrine transdifferentiation (NED) and emergence of neuroendocrine (NE)-like cancer cells after ADT. The action of androgens is dominantly mediated through AR, which was shown to be a critical regulator of the G-S transition in prostate cancer cells. Prolonged cultivation of prostate cancer cell lines in the absence of androgens leads to cell cycle arrest associated with changes in expression of a number of cell cycle regulators including family of cyclin D proteins, cyclin dependent kinase (Cdk) and inhibitor of Cdk p7kip. Here we therefore focused on elucidating the role of cell cycle modulation in promotion of NED of prostate cancer cells using prostate cancer cell lines LNCaP and LAPC-4. First, we tested involvement of family of cyclin D proteins, which are down-regulated in response to androgen ablation. Although decreased level of cyclin D and/or cyclin D3 led to modulation of cell cycle, there was no induction of NED when levels of NED markers were observed. Next, we focused on the role of Cdk, down-regulated by androgen depletion. Inhibition of Cdk by inhibitor CVT-33 led to significant deregulation of cell cycle, which was accompanied by increased level of NED marker γ-enolase in LAPC-4 cells. Since CVT-33 can inhibit activity of both Cdk and Cdk we focused on elucidating whether inhibition of Cdk, Cdk or both succeeded by cell cycle deregulation contributes to promotion of NED. We used RNA interference approach to down-regulate simultaneously levels of Cdk and Cdk. Furthermore we treated cells with another inhibitors of Cdk (CGP7454A and RO-3306) and Cdk (NU-640) and examined its effect on cell cycle deregulation and possible promotion of NED. Our results imply how modulation of cell cycle caused by deregulation of several cell cycle regulators may affect promotion of NED of prostate cancer cells. This work was supported by grants IGA MZD NT3573-4/0, AV ČR M000403, GA ČR P30//P407, HistoPARK (CZ..07/.3.00/0.085), and by project FNUSA-ICRC (no. CZ..05/..00/0.03) from the European Regional Development Fund. Institutional support was provided by the Academy of Sciences of the Czech Republic. 0) The role of EMT/MET in regulation of phenotype of breast cancer cells Remšík J.,, Slabáková E.,3, Pernicová Z.,3, Fedr R., Šimečková Š.,,3, Suchánková T., Kozubík A.,, Souček K.,3 Department of Cytokinetics, Institute of Biophysics, Academy of Sciences of the Czech Republic, Brno, Czech Republic; Department of Experimental Biology, Faculty of Science, Masaryk University, Brno, Czech Republic; 3 Center of Biomolecular and Cellular Engineering, International Clinical Research Center, St. Anne s University Hospital Brno, Brno, Czech Republic Unfolding the mechanisms of cancer cell plasticity might contribute to future therapeutical approaches. Breast cancer stem cells (BCSC) are suggested to be the drivers of metastasis, resistance to chemotherapy and radiation. BCSC were previously shown to co-exist in diverse mesenchymal and epithelial states in different tumor sites []. Mesenchymal state results from Programme and Abstract book

59 Abstract book 59 EMT (epithelial-to-mesenchymal transition) and epithelial from MET (mesenchymal-to-epithelial transition). To understand the relationship between EMT, MET and BCSC we used HER/neu- -overexpressing primary mouse mammary carcinoma cell line (MMC) and its relapsed HER/neu antigen-negative variants (ANV) []. Analysis at the single cell level revealed different expression of surface stem cell markers (CD44, CD49f, CD33, Trop- and Sca-), transcription factors responsible for stemness (Oct-3/4, Sox-, Nanog) and EMT/MET regulators (Snail, Slug, Axl) amongst cell lines. We examined basal expression of epithelial and mesenchymal markers and also EMT regulators in various BCSC populations and expression after induced switch of phenotype via different signaling pathways. De-differentiation of ANV clones during the EMT transformation, accompanied by acquisition of Sca- expression, confers that the stemness and EMT might be related in mouse mammary carcinoma cells and their relapsed variants. The authors would like to thank Dr. Keith L. Knutson for providing model cell lines. This work was supported by grants Histopark no. CZ..07/.3.00/0.085 and OrganoNET no. CZ..07/.4.00/3.045 of Ministry of Education, Youth and Sports, IGA MZD NT3573-4/0, AV ČR M000403, and by project FNUSA-ICRC (no. CZ..05/..00/0.03) from the European Regional Development Fund. Institutional support was provided by the Academy of Sciences of the Czech Republic. References. Suling L, et al. Breast Cancer Stem Cells Transition between Epithelial and Mesenchymal States Reflective of their Normal Counterparts. Stem Cell Reports, 04.. Knutson KL, et al. neu Antigen-Negative Variants Can Be Generated after neu-specific Antipody Therapy in neu Transgenic Mice. Cancer Research, 004. April 4 th 6 th, 04 Olomouc THE Czech Republic

60 hlavní PARTNEři Poděkování

61 Invited guests 6 70,000 antibodies, 00% Bioguaranteed. Sigma Life Science has the antibody for your research needs. Find your antibody: sigma.com/antibodyexplorer To order, contact: Sigma-Aldrich Česká republika Phone: czeorders@sial.com Sigma-Aldrich Slovensko Phone: +4 0/ svkorders@sial.com *Experimental results must be submitted via the Antibody Bioguarantee Form within months of the date of purchase. All required fields of the Antibody Bioguarantee Form must be completed. Refunds and replacements contingent to claim review by technical service team. Credit covers the cost of antibody. Product replacements depend on product availability. 03 Sigma-Aldrich Co. LLC. All rights reserved. SIGMA and SIGMA-ALDRICH are trademarks of Sigma-Aldrich Co. LLC, registered in the US and other countries. Where bio begins is a trademark of Sigma-Aldrich Co. LLC. sh634 April 4 th 6 th, 04 Olomouc THE Czech Republic

62 PARTNEŘI

63 Zelboraf je od února 0 registrován pro léčbu Vašich nemocných s metastatickým melanomem. Více informací o Zelborafu naleznete také na Zelboraf 40 mg - Základní informace o přípravku. Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili jakákoli podezření na nežádoucí účinky. Účinná látka: vemurafenibum Držitel rozhodnutí o registraci: Roche Registration Limited, Velká Británie Registrační číslo: EU///75/00 Indikace: Vemurafenib je indikován v monoterapii k léčbě dospělých pacientů s neresekovatelným nebo metastazujícím melanomem s pozitivní mutací V600 genu BRAF. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku. Zvláštní upozornění: Před zahájením léčby vemurafenibem je nutné u pacientů potvrdit pozitivitu mutace V600 genu BRAF validovaným testem. Účinnost a bezpečnost vemurafenibu nebyla přesvědčivě stanovena u pacientů s nádory exprimujícími non-e mutace V600 genu BRAF. Vemurafenib se nemá používat u pacientů s maligním melanomem s divokým typem genu BRAF. U pacientů léčených vemurafenibem v klinických studiích byla hlášena mírná až těžká fotosenzitivita. Všichni pacienti mají být poučeni, aby se během užívání vemurafenibu nevystavovali slunci, a aby během užívání tohoto léčivého přípravku nosili venku ochranné oblečení a užívali opalovací krémy se širokým spektrem ochrany proti UVA/UVB a balzám na rty (SPF 30) Léčba vemurafenibem se nedoporučuje u pacientů s nekontrolovanými abnormalitami elektrolytové rovnováhy (včetně hořčíku), syndromem dlouhého QT intervalu ani u pacientů, kteří užívají léčivé přípravky, o kterých je známo, že prodlužují QT interval. Zahájení léčby vemurafenibem se nedoporučuje u pacientů s QTc intervalem > 500 ms. Klinicky významné interakce: Před zahájením společného podávání s vemurafenibem má být na základě terapeutického rozpětí zvážena úprava dávky léčivých přípravků, které jsou predominantně metabolizovány CYPA nebo CYP3A4. Pokud je vemurafenib používán souběžně s warfarinem, je třeba zvýšit opatrnost a zvážit doplňující pravidelné sledování INR Farmakokinetika vemurafenibu může být ovlivněna léčivy, které inhibují nebo ovlivňují P-gp (např. verapamil, klaritromycin, cyklosporin, ritonavir, chinidin, dronedaron, amiodaron, itrakonazol, ranolazin). Současné podání silných induktorů P-gp, glukuronidace, CYP3A4 (např. rifampicin, rifabutin, karbamazepin, fenytoin nebo třezalka tečkovaná [hypericin]) má být pokud možno vyloučeno. Pro zachování účinnosti vemurafenibu má být zvážena alternativní léčba s nižším indukčním potenciálem. Hlavní klinicky významné nežádoucí účinky: Nejčastější nežádoucí účinky (> 30 %) hlášené v souvislosti s vemurafenibem zahrnují artralgii, únavu, vyrážku, fotosenzitivní reakci, nauzeu, alopecii a pruritus. Velmi často byl hlášen kožní spinocelulární karcinom, nejčastěji léčen lokální excizí. Vzácně byli v souvislosti s léčbou vemurafenibem hlášeny závažné reakce přecitlivělosti včetně anafylaxe, Stevens- Johnsonova syndromu, generalizované vyrážky, erytému nebo hypotenze, závažné dermatologické reakce, včetně toxické epidermální nekrolýzy a závažné oftalmologické reakce, včetně uveitidy, iritidy a uzávěru retinální žíly. Sledování se doporučuje zejména u pacientů se středně závažnou až závažnou poruchou funkce jater a závažnou poruchou renálních funkcí. Těhotenství a kojení: K dispozici nejsou žádné údaje týkající se použití vemurafenibu u těhotných žen. Ženy ve fertilním věku musí během léčby a po dobu alespoň 6 měsíců po ukončení léčby používat účinnou antikoncepci. Vemurafenib může snížit účinnost hormonálních antikoncepčních přípravků. Ve studiích se zvířaty bylo zjištěno, že vemurafenib prochází placentou. Vemurafenib se nemá podávat těhotným ženám, pokud možný prospěch z léčby pro matku nepřeváží možná rizika pro plod. Není známo, zda se vemurafenib vylučuje do mateřského mléka. Riziko pro novorozence/kojence nelze vyloučit. Při rozhodování, zda přerušit kojení nebo přerušit léčbu vemurafenibem, je nutné vzít v úvahu prospěch z kojení pro dítě a prospěch z léčby pro matku. Dávkování a způsob podávání: Doporučená dávka vemurafenibu je 960 mg (4 tablety po 40 mg) dvakrát denně (odpovídá celkové denní dávce 90 mg). První dávka se užívá ráno a druhá dávka přibližně o hodin později večer. Každá dávka ráno/večer má být užita vždy stejným způsobem, tedy buď s jídlem, nebo bez jídla. Dostupná balení přípravku: Velikost balení: 56 x potahovaná tableta (7 blistrů po 8 x tabletě). Podmínky uchovávání: Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí. Datum poslední revize textu: Výdej léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis. Léčivý přípravek je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Podmínky úhrady viz Další informace o přípravku získáte z platného Souhrnu údajů o přípravku Zelboraf, nebo na adrese: Roche, s.r.o., Dukelských hrdinů 5, Praha 7, telefon Podrobné informace o tomto přípravku jsou uveřejněny na webových stránkách Evropské lékové agentury (EMA) ZEL/03.4/049/0989

64