OBLASTNÍ INSPEKTORÁT PRÁCE

Transkript

1 OBLASTNÍ INSPEKTORÁT PRÁCE pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích Vodní 21, České Budějovice telefon: , budejovice@suip.cz, Z P R Á V A O ČINNOSTI SLUŽEBNÍHO ÚŘADU OBLASTNÍHO INSPEKTORÁTU PRÁCE PRO JIHOČESKÝ KRAJ A VYSOČINU SE SÍDLEM V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZA ROK 2016 ČESKÉ BUDĚJOVICE, březen 2017 odborný rada Ing. Jiří Pelikán vedoucí služebního úřadu vedoucí inspektor

2 OBSAH 1. ÚVOD ČINNOST SPRÁVNÍHO ÚŘADU INSPEKČNÍ ČINNOST PRACOVNÍ ÚRAZOVOST PORADENSKÁ, VÝCHOVNÁ, OSVĚTOVÁ ČINNOST SPOLUPRÁCE S ORGÁNY A ORGANIZACEMI, MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE ZPRÁVA O POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ ZÁKON Č. 106/1999 SB PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ ZPRÁVY ZÁVĚR... 66

3 1. ÚVOD Oblastní inspektorát práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích (dále jen OIP) měl k roční průměrný přepočtený stav zaměstnanců 87. Fyzický stav zaměstnanců k byl 87, z toho 46 žen. Přehled o počtu a pohybu zaměstnanců v r a jejich funkční rozložení k Závazný limit zaměstnanců Roční průměr. přepočtený stav Fyzický stav k (vč. POP) - z toho žen Přírůstky zaměstnanců (bez POP) Odchody zaměstnanců (bez POP) Vedoucí zaměstnanci - z toho ženy Inspektoři Odborní a administr. zaměstnanci /46 36/24 10/6 8/4 62/28 25/18 Věková struktura zaměstnanců k : Věk Počet inspektorů Z toho ženy (uvedeno v závorce) Počet odborných a administrativních zaměstnanců Z toho ženy (uvedeno v závorce) /1 3/ /9 5/ /6 8/ /5 3/ /6 4/1 Nad 60 6/1 2/1 Vzdělanostní struktura zaměstnanců k : Vzdělání Počet inspektorů (z toho ženy v závorce) Počet odborných a administrativních zam. (z toho ženy v závorce) Vysokoškolské 49/20 13/7 VOŠ 2/2 1/1 Úplné střední odborné 11/6 9/8 Střední 0/0 1/1 Základní 0/0 1/1 1

4 Organizační personální struktura OIP: Pracovně právní vztahy zaměstnanců jsou založeny na základě pracovní smlouvy. Služební vztahy zaměstnanců jsou založeny na základě přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo. Oddělení Počet zaměstnanců Vedoucí inspektor - vedoucí služebního úřadu 1 Vedoucí služebního úřadu Kancelář vedoucího inspektora 1 Asistent vedoucího inspektora Oddělení ekonomicko-provozní oddělení 4 Oddělení právní 7 1 představený, 5 právník, 1 asistent Struktura 1 představený, 1 referent maj. správy, 1 technický pracovník, 1 admin. pracovník Oddělení inspekce I (BOZP) 16 1 představený, 1 asistent, 2 operátor IT, 12 inspektorů Oddělení inspekce II (VTZ a stavebnictví) 13 1 představený, 1 asistent, 11 inspektorů Oddělení inspekce III (PVP) 18 1 představený, 1 asistent, 16 inspektorů Oddělení inspekce NLZ pro Jihočeský kraj 17 1 představený, 1 asistent, 15 inspektorů Oddělení inspekce NLZ pro Vysočinu 10 1 představený, 1 asistent, 8 inspektorů Celkový počet zaměstnanců 87 Služební poměr: Počet zaměstnanců 1 Vedoucí inspektor 1 Asistent vedoucího inspektora 7 Představených oddělení 5 Právník 12 Inspektor inspekce I 11 Inspektor inspekce II 13 Inspektor inspekce III 14 Inspektor inspekce NLZ pro Jihočeský kraj 8 Inspektor inspekce NLZ pro Vysočinu CELKEM 72 Struktura 2

5 Zaměstnanecký poměr: Počet zaměstnanců CELKEM 15 1 Asistent oddělení právní 1 Asistent inspekce I 1 Asistent inspekce II 1 Asistent inspekce III 1 Asistent inspekce NLZ pro Jihočeský kraj 1 Asistent inspekce NLZ pro Vysočinu 1 Referent majetkové správy 1 Administrativní pracovník 2 Operátor IT /zástup operátor IT/ 1 Technický pracovník 1 Inspektor inspekce NLZ pro Jihočeský kraj 3 Inspektor inspekce III Struktura Vedoucí všech oddělení a asistent vedoucího inspektora jsou přímo podřízeni vedoucímu inspektorovi, vedoucímu služebního úřadu. Průměrný evidenční přepočtený stav zaměstnanců = 87 Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách = 87 Skutečný fyzický stav zaměstnanců = 87 k Fluktuace v roce 2016: V roce 2016 nastoupilo 10 zaměstnanců ve složení: Referent majetkové správy Inspektor inspekce II Inspektor inspekce NLZ pro Jihočeský kraj a Vysočinu Operátor IT /zástup po dobu nemoci/ Inspektor inspekce III - 1 zaměstnanec /červen/ - 1 zaměstnanec /říjen/ - 6 zaměstnanců /říjen/ - 1 zaměstnanec /říjen/ - 1 zaměstnanec /návrat z RD/ Z důvodu ukončení projektu Efektivní systém rozvoje zaměstnanosti, výkonu komplexních kontrol a potírání nelegálního zaměstnávání v ČR CZ.1.04/2.2.00/ bylo ke dni bylo jmenováno nebo zařazeno na služební místa (doba neurčitá, VŘ) k celkem 24 zaměstnanců ve složení: Představený oddělení inspekce NLZ pro Jihočeský kraj a Vysočinu Představený oddělení inspekce NLZ pro Vysočinu Inspektor inspekce NLZ pro Jihočeský kraj a Vysočinu Inspektor inspekce NLZ pro Vysočinu Vedoucí oddělení inspekce NLZ pro Jihočeský kraj a Vysočinu Vedoucí oddělení inspekce NLZ pro Vysočinu Právník - 1 zaměstnanec - 1 zaměstnanec - 11 zaměstnanců - 9 zaměstnanců - 1 zaměstnanec - 1 zaměstnanec - 2 zaměstnanci 3

6 V zaměstnaneckém poměru: Asistent V roce 2016 pracovní poměr ukončilo 5 zaměstnanců: Referent majetkové správy Asistent oddělení právní Inspektor inspekce I Inspektor inspekce III Inspektor inspekce III V roce 2016 služebního poměr ukončilo 5 zaměstnanců: Inspektor inspekce II Inspektor inspekce III Inspektor inspekce NLZ pro Jihočeský kraj Inspektor inspekce NLZ pro Vysočinu Odchod na RD v roce zaměstnanec: Inspektor inspekce NLZ pro Jihočeský kraj - 2 zaměstnanci /projekt leden/ - Dohoda o rozvázání PP /červen/ - Dohoda o rozvázání PP, odchod do plného invalid. důchodu/září/ - Dohoda, odchod do SD /květen/ - Výpověď daná zaměstnav. /červen/ - Dohoda o rozvázání PP, odchod do SD /říjen/ - Rozhodnutí o skončení SP, odchod do SD /září/ - Rozhodnutí o skončení SP /červen/ - Rozhodnutí o skončení SP /srpen/ - Úmrtí /srpen/ - Odchod na RD /květen/ K zaměstnanec OIP pobírá starobní důchod. Nárok na starobní důchod v roce 2017 vznikne také 1 zaměstnanci. 2. ČINNOST SPRÁVNÍHO ÚŘADU Počet a výše udělených pokut Orgány inspekce práce postihují porušení právních předpisů na úseku pracovního práva, bezpečnosti práce, zákona o zaměstnanosti a dalších právních předpisů v souladu s 5 odst. 1 písm. i) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. V roce 2016 bylo z kontrolních oddělení k zahájení správního řízení, včetně řízení o přestupcích předáno 454 návrhů. Z tohoto počtu bylo do konce roku 2016 zahájeno 396 správních řízení. V roce 2016 bylo pravomocně rozhodnuto celkem v 534 věcech s tím, že celková výše uložených sankcí činila ,-Kč. Z tohoto počtu bylo 21 pokut v celkové výši cca ,-Kč uloženo za nesoučinnost při kontrole. Nejvyšší pravomocně uložená pokuta v roce 2016 byla ve výši Kč ,- Kč, a to umožnění výkonu nelegální práce. Orgány inspekce práce zahajují správní řízení nejen s ohledem na výsledky vlastní činnosti, ale také z podnětů jiných správních orgánů. V roce 2016 bylo zahájeno správní řízení na podnět: úřadů práce: 20 správních řízení celních úřadů: 8 správních řízení policie ČR: 1 správní řízení národního bezpečnostního úřadu: 1 správní řízení 4

7 K uloženým pokutám bylo podáno ze strany účastníků správního řízení 27 odvolání proti rozhodnutí, které byly postoupeny nadřízenému orgánu. Nadřízený orgán k rozhodnutí potvrdil, 3 vrátil k novému projednání a 1 rozhodnutí zastavil. V ostatních věcech nebylo ještě rozhodnuto. 3. INSPEKČNÍ ČINNOST 3.1 Výsledky kontrolní činnosti podle schváleného programu kontrolních akcí v oblasti působnosti zákona o zaměstnanosti Úkol Kontrola plnění povinného podílu zaměstnávání OZP podle zákona o zaměstnanosti Kontrola plnění povinností zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu je prováděna OIP systematicky od roku Výsledky kontrol plnění povinného podílu z předchozích roků prokázaly, že někteří zaměstnavatelé, kteří nesplnili povinnost zaměstnávat povinný podíl OZP, a to ani odběrem výrobků, služeb nebo zadáním zakázek zaměstnavatelům s více jak 50% OZP, neplní zákonnou povinnost odvodu do státního rozpočtu vůbec, nebo odvod provádí kdykoliv během roku a nikoliv ve lhůtě do následujícího kalendářního roku, jak stanoví 82 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. Zadáním úkolu pro rok 2016 bylo důslednou kontrolní činností a propagací výsledků kontrol, včetně správního trestání, pozitivně ovlivnit zaměstnanost OZP a snížit počet zaměstnavatelů, kteří neplní povinný podíl zaměstnávání OZP, a to ani odvodem do státního rozpočtu, případně tento nerealizují v zákonem stanovené lhůtě. Pro výběr kontrolovaných zaměstnavatelů využít seznamy od úřadů práce poskytnuté v letech a vlastní zkušenosti a znalosti trhu práce v regionu. Kontroly se zaměřily zejména na ty zaměstnavatele, kteří dle informací Úřadu práce ČR měli plnit povinnost zaměstnávat OZP a v hlášení úřadu práce deklarovali povinnost odvodu do státního rozpočtu, ale tento neodvedli v zákonem stanovené lhůtě, případně vůbec. Dále dle zadání provedli inspektoři 2 kontroly u největších poskytovatelů náhradního plnění v působnosti inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu. OIP neobdržel žádný podnět z problematiky plnění povinného podílu zaměstnávání OZP v průběhu roku 2016 od veřejnosti, žádný požadavek od nadřízeného Státního úřadu inspekce práce (dále jen SÚIP ), ani žádný požadavek ke spolupráci při kontrole od jiného OIP k prověření poskytovatelů náhradního plnění. Ve dvou případech byly kontroly provedeny na základě podnětu z Úřadu práce Od ÚP ČR krajské pobočky v Českých Budějovicích i krajské pobočky v Jihlavě. Dále OIP obdržel tak jako každý rok seznamy zaměstnavatelů, kteří při plnění povinného podílu zaměstnávání OZP porušili některé ustanovení zákona o zaměstnanosti. Při kontrolách u zaměstnavatelů byla ověřována správnost výpočtu přepočteného počtu zaměstnanců, popřípadě přepočteného počtu OZP, výpočet plnění ve formě dodávky výrobků a služeb od poskytovatelů, popřípadě výpočet odvodu do státního rozpočtu. Tam, kde bylo plnění zaměstnáváním, byl ověřován status OZP. U poskytovatelů náhradního plnění bylo ověřováno, zda splňují podmínku dle 81, odst. 2, písm. b), tj. že zaměstnávají více než 50 % zaměstnanců na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech, kteří jsou OZP. Dále do jaké výše mohli maximálně poskytnout náhradní plnění a zda plní povinnost vést o náhradním plnění evidenci ( 81 odst. 3). Inspektoři OIP pro Jihočeský kraj a Vysočinu provedli v roce 2016 celkem 13 kontrol zaměřených na plnění povinného podílu zaměstnávání OZP za rok U zaměstnavatelů bylo provedeno 9 kontrol, u poskytovatelů 4 kontroly. 5

8 U 6 zaměstnavatelů bylo zjištěno nesplnění povinného podílu za rok 2015 ( 81 odst. 1). Odvod do státního rozpočtu v těchto případech vůbec nebyl proveden nebo až po zákonné lhůtě. V několika případech byl zjištěn i nesprávný výpočet přepočteného počtu zaměstnanců (přepočteného počtu OZP) či započtení náhradního plnění od poskytovatelů, kteří ve skutečnosti toto náhradní plnění poskytovat nemohli. Nesplnění ohlašovací povinnosti o plnění povinného podílu včetně uvedení způsobu plnění na úřad práce, která musí být provedena v zákonné lhůtě do 15. února následujícího roku ( 83), bylo zjištěno u 4 zaměstnavatelů. Ve většině případů zaměstnavatelé tuto povinnost splnili se zpožděním několika málo dní. U dvou poskytovatelů (nikoliv těch největších) bylo zjištěno, že nezaměstnávali OZP na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech, neboť neměli pro rok 2015 s úřadem práce uzavřenu dohodu o zřízení nebo vymezení chráněných pracovních míst. V důsledku toho nesplňovali podmínky dle 81 odst. 2, písm. b) a nebyli proto oprávněni poskytovat náhradní plnění. Poskytovatelé jsou povinni vést o náhradním plnění evidenci v rozsahu dle 81 odst. 3), což v daných případech bylo splněno. Za plnění povinného podílu formou odběru výrobků a služeb odpovídá odběratel, avšak odpovědnost dodavatele za správnost údajů poskytnutých odběrateli už není zákonem o zaměstnanosti zcela jednoznačně řešena. Na základě výsledků kontrol lze konstatovat, že v oblasti zaměstnávání OZP je stále značné procento nedostatků, z čehož vyplývá, že kontrolní činnost na tomto úseku má své opodstatnění. Úkol Kontroly nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců Hlavním cílem úkolu bylo odhalovat a eliminovat nelegální zaměstnávání občanů ČR i zaměstnanců ze zahraničí ve všech segmentech pracovního trhu a tím napomoci ke snížení úniků na daních a platbách sociálního a zdravotního pojištění, ke vzrůstu počtu pracovních míst na otevřeném trhu, omezit počet osob pracujících bez ochrany pracovního práva a bez odpovídajícího sociálního zabezpečení, omezit počet cizinců pracujících na území ČR bez povolení k zaměstnání a k pobytu, nebo obcházejících povinnost mít povolení k zaměstnání, omezit vykořisťování zaměstnanců ze zahraničí, zejména cizinců ze zemí mimo EU, preventivně působit na trhu práce. Kontroly realizovat především u těch zaměstnavatelů, u kterých je detekováno zvýšené riziko nelegálního zaměstnávání, a to účelně a efektivně, v krátkém časovém úseku, s návazností na oblasti kontrolní činnosti dalších kontrolních subjektů a institucí státní správy. Naplňování tohoto úkolu přešlo do kompetence Státního úřadu inspekce práce a jeho organizačních jednotek, Oblastních inspektorátů práce, v roce 2012 změnou zákona o zaměstnanosti. Ke zvládnutí nově získaných kompetencí v oblasti kontroly nelegálního zaměstnávání byl SÚIP realizován projekt Efektivní systém rozvoje zaměstnanosti, výkonu komplexních kontrol a potírání nelegálního zaměstnávání v ČR. Odhalování a potírání nelegální práce je od doby převodu kompetencí jednou z kontrolních priorit SÚIP i celého resortu Ministerstva práce a sociálních věcí, v souladu s prioritami vnitřní politiky Evropské unie. Nelegální práce s sebou přináší významné finanční úniky z veřejných rozpočtů na neodvedených daních, sociálním a zdravotním pojistném a nekalou podnikatelskou konkurenci, kdy do výhodnější pozice se dostávají ti zaměstnavatelé, kteří zaměstnáváním pracovních sil zcela beze smlouvy nebo v předstíraných obchodních vztazích snižují své náklady oproti konkurentům řádným zaměstnavatelům. Nelegálně pracující osoby nepožívají ochrany pracovního práva, ani ochrany sociálního a zdravotního pojištění. Nelegální zaměstnávání cizinců s sebou přináší deformace trhu práce v ČR, a v neposlední řadě také bezpečnostní rizika. Na základě zkušeností z předchozích let byl změněn způsob plánování i provádění kontrol. Bylo postupováno podle jednotné Metodiky provádění kontrol nelegálního zaměstnávání, vytvořené 6

9 v rámci projektu. Plány kontrol byly koncipovány jako čtvrtletní, s následnou aktualizací na jednotlivé měsíce a týdny. Při plánování kontrol byl respektován plán ročních úkolů stanovených SÚIP. Čtvrtletní plány byly sestavovány jako orientační, jejichž účelem bylo především stanovit si prioritní oblasti, do nichž budou kontrolní akce směřovány a také stanovit si počty kontrol, které musí být za které čtvrtletí provedeny, aby bylo zajištěno splnění celoročního plánu. Při provádění kontrol se vycházelo ze zadání úkolu provádět v co největší míře rozsáhlejší koordinované kontroly ve velkých objektech a stavbách, kde je soustředěno víc kontrolovatelných subjektů za účasti většího počtu inspektorů. Při kontrolách hodně rozsáhlých pracovišť jsme se snažili co nejvíce využívat spolupráce s jinými kontrolními orgány nejčastěji cizinecká policie, dále pak s celní správou, místně příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení nebo živnostenským úřadem. Přistoupili jsme také k záměnám inspektorů na kontrolovaných územích. Vzhledem k většímu počtu osob provádějících kontroly na pracovištích jsme změnili také organizaci práce při kontrolách začali jsme využívat funkce tzv. koordinátora akcí. Bylo naší snahou tyto kontroly realizovat způsobem osvědčeným v roce A i přesto, že byla činnost oddělení kontroly nelegálního zaměstnávání omezena neobsazenými služebními místy, kdy v průběhu roku chyběla defacto 1/3 inspektorů, podařilo se tímto výběrem kontrolovaných pracovišť a způsobu provádění kontrol se podařilo zvýšit počet zjištěných nelegálně pracujících osob ve srovnání s předchozími roky. Při kontrolách byla plněna také osvětová a poradenská činnost, jejímž záměrem bylo preventivně působit na trhu práce a rozšířit povědomí kontrolovaných osob a osob vykonávajících pro ně práci, o nelegální práci a jejích negativních důsledcích. V roce 2016 OIP realizoval 5 celostátní mimořádných kontrolních akcí zaměřené na vybraná odvětví činnosti kontrolovaných subjektů a několik regionálních mimořádných kontrolních akcí. Regionální mimořádné kontrolní akce byly zaměřeny na stavební práce, výkon závislé práce v provozech s výrobními linkami a výkon závislé práce v provozovnách poskytujících služby v oblasti občerstvení a stravování. Mnohé mimořádné kontrolní akce byly prováděny ve spolupráci s inspektory BOZP a s dalšími kontrolními orgány. Předmětem kontrol nelegálního zaměstnávání bylo v roce 2016 především: existence pracovněprávního vztahu při výkonu závislé práce, výkon práce cizince na základě povolení k zaměstnání (zaměstnanecké karty, modré karty), je-li požadováno, výkon práce cizince v souladu s povolením k zaměstnání, nebo se zaměstnaneckou kartou, nebo s modrou kartou, výkon práce cizince na základě platného povolení k pobytu na území ČR, je-li požadováno, forma, náležitosti a obsah pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud existují, základní ustanovení zákoníku práce na úseku pracovního poměru, pracovní doby, odměňování a BOZP V roce 2016 bylo inspektory oddělení kontroly nelegálního zaměstnávání OIP pro Jihočeský kraj a Vysočinu provedeno 997 kontrol, z toho bylo dokončeno 912 kontrol ke dni Při kontrolách bylo zjištěno 628 nedostatků. Z toho 238 nedostatků se týkalo porušení ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce a 390 nedostatků se týkalo porušení ustanovení zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 7

10 Porušení zjištěná kontrolami v oblasti nelegálního zaměstnávání 38% 62% zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Nejčastější porušení zákoníku práce byla zjišťována obdobně jako v předchozích letech v oblasti vzniku, změny a skončení pracovněprávního vztahu. Nedostatky byly zjišťovány také v oblasti pracovní doby a odměňování zaměstnanců. V oblasti vzniku, změny a skončení pracovněprávního vztahu bylo nejčastějšími zjišťováno porušení 37 zákoníku práce zaměstnavatel neinformoval zaměstnance v plném rozsahu o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru. Druhým nejčastěji porušovaným ustanovením zákoníku práce byly 75 a 77 zaměstnavatelé neuzavírají se zaměstnanci dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr písemně, ale ústně a kdy rozsah práce vykonané na základě dohody o provedení práce je větší než 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. Následkem ústního uzavírání dohod je související porušení 138 zákoníku práce, kdy zaměstnavatel se zaměstnancem nesjedná prokazatelně a jednoznačně výši odměny z dohody a podmínky pro její poskytování. Dalším následkem ústního uzavírání dohod o provedení práce jsou i častá porušení 136 odst. 1 zákona o zaměstnanosti, tj. povinnosti zaměstnavatelů mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu. Nadále bylo zjišťováno, že zaměstnancům, nebyla za odvedenou práci vyplácena správná výše mzdy nebo odměny, případně že jim nebyly vypláceny zákonné příplatky ke mzdě za práci v noci, v sobotu, neděli a za práci přesčas. Ještě stále byli zjišťováni zaměstnavatelé, kteří nesprávně zařadili zaměstnance do odpovídajících skupin prací a neodměňovali tak zaměstnance správně dle složitosti a náročnosti vykonávané práce. Ze zjištění inspektorů plyne, že ve stále větší míře využívají zaměstnavatelé k uzavření pracovněprávního vztahu na méně kvalifikované práce dohod o provedení práce. Tento druh pracovněprávního vztahu je pro zaměstnavatele podstatně levnější než plnohodnotný pracovní poměr. Využívají toho, že při odměně za práci do Kč/měsíc nemusí zaměstnance přihlašovat k sociálnímu a zdravotnímu pojištění, z odměny odvádějí pouze srážkovou daň ve výši 15%. Další výhodou pro zaměstnavatele je, že u dohody o provedení práce není povinen zaměstnancům rozvrhnout pracovní dobu a ani vést evidenci odpracovaných dob s vyznačením začátku a konce odpracované směny. Provést kontrolu skutečného obsahu výkonu závislé práce na základě takto uzavřeného pracovněprávního vztahu je značně ztížené. V podstatně větším počtu než v předchozích letech bylo zjišťováno porušení 5 písm. e) zákona o zaměstnanosti, tj. výkon nelegální práce. Nejčastěji se jednalo o výkon závislé práce bez uzavřeného pracovněprávního vztahu, méně často o výkon závislé práce cizincem ze třetích zemí bez platného povolení k zaměstnání, nebo v rozporu s povolením k zaměstnání, případně bez platného 8

11 povolení k pobytu na území ČR. Tyto výsledky kontrol byly ovlivněny zejm. snížením počtu kontrol s ohledem na efektivitu kontroly, ale rovněž i změnami v organizaci kontrol v této oblasti. 25% 20% 15% 10% 5% 0% Vývoj nelegální práce Jihočeský kraj a Vysočina % % 7% % 5% Efektivnost Zjištění nelegální práce Počet kontrol V roce 2016 bylo inspektory OIP pro Jihočeský kraj a Vysočinu zjištěno 154 nelegálně pracujících osob u 61 subjektů. Z toho se jednalo o 30 občanů ČR, 22 občanů EU mimo ČR, 102 cizinců mimo EU vykonávajících nelegální práci. Z těchto osob vykonávalo 36 osob práci mimo pracovněprávních vztah ve formě, tzv. švarcsystému. Výkon zastřené závislé práce byl zjišťován v převážné většině u cizinců občanů Ukrajiny nebo Vietnamu. Jednalo se o osoby vykonávající méně kvalifikované práce, kterým nebylo vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta. Na trh práce ČR se dostávají legálně jako držitelé živnostenského oprávnění. Výkon jejich práce je formálně prezentován jako podnikatelská činnost. Při kontrolách však bylo zjišťováno, že práci ve skutečnosti vykonávají v závislém vztahu, ovšem bez některého z druhů povolení. Tak jako v předchozích letech, bylo častým zjištěním u zaměstnavatelů také nesplnění povinnosti dle 87 zákona o zaměstnanosti u cizinců, kteří pro výkon práce nepotřebují některý z druhů povolení, informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce ČR o jejich nástupu do práce, a to nejpozději v den jejich nástupu. V roce 2016 vznikla v Jihočeském kraji z inciativy OIP pracovní koordinační skupina složená ze zástupců: OIP Úřadu práce ČSSZ Cizinecké policie Celní správy OAMP Finančního úřadu Živnostenského úřadu Předmětem činnosti pracovní skupiny je výměna informací a zkušeností s potíráním protizákonné činnosti ve vazbě na nelegální zaměstnávání v rámci kompetencí jednotlivých úřadů. Cílem OIP je pokračovat v činnosti této skupiny v roce 2017 a zahájit činnost obdobné skupiny v kraji Vysočina. 9

12 Úkol Mimořádná kontrolní akce v oblasti nelegálního zaměstnávání a zákona o zaměstnanosti - logistické centrum obchodního řetězce Oblast činnosti velkoskladů a logistických center byla vyhodnocena z pohledu nelegálního zaměstnávání jako riziková. Bylo předpokládáno, že kombinaci rizikových faktorů může představovat výkon nekvalifikované manuální práce, na rozsáhlých pracovištích, pravděpodobně využívaných více zaměstnavateli. Z tohoto důvodu byla v roce 2016 na Vysočině jako mimořádná kontrolní akce zařazena kontrola logistického centra jednoho z obchodních řetězců. Kontrolní akce byla provedena dle zadání dne Kontrola byla zaměřena na následující oblasti: Umožnění výkonu nelegální práce a výkon nelegální práce Splnění povinnosti dle 136 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, Kontrola povinnosti na úseku agenturního zaměstnávání Kontrola povinnosti na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Ke kontrole bylo vybráno logistické centrum, ve kterém nebyla dosud kontrola prováděna. Výkon nelegální práce nebyl zjištěn, ke všem přítomným zaměstnancům agentury práce byly doloženy pracovní smlouvy, příp. dohody o pracovní činnosti. Na místně příslušné pobočce Okresní správy sociálního zabezpečení bylo následně inspektorem ověřeno, že kontrolovaný subjekt podal informaci v den nástupu svých zaměstnanců do zaměstnání, čímž došlo k založení účasti na nemocenském pojištěné podle zákona o nemocenském pojištění, čímž splnil ustanovení 136 zákona č. 435/2004 Sb. O zaměstnanosti Mimořádná kontrolní akce týkající se kontrol letního občerstvení Oblastní inspektorát práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu provedl v rámci této kontrolní akce několik kontrol, které vycházeli ze zadání mimořádné kontrolní akce Státního úřadu inspekce práce. Sezonní práce patří mezi jednu nejrizikovějších oblastí z pohledu možného nelegálního zaměstnávání. Stravování a to jak stánkový, tak i klasický restaurační prodej, pak patří k jedné z oblastí, kde je nelegální zaměstnávání ze strany oblastních inspektorátů zjišťováno nejčastěji. V rámci této kontrolní akce došlo ke kontrolám v Olympijském parku Rio - Lipno Kontrola byla zacílena na legalitu pracovněprávního vztahu a povinnosti vyplývající ze vzniku pracovního poměru. V rámci této kontrolní akce byly provedeny kontroly u 15 subjektů. U 4 subjektů nebylo možné v místě kontroly ověřit povinnost vyplývající z ust. 136 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Nicméně i v jednom případě byla zjištěna poměrně zásadní porušení v oblasti odměňování. Kontrolovaná osoba při našem zjištění toto následně napravila a vyplatila odměnu z dohody všem zaměstnancům, kteří byly zahrnuti do kontrolovaného vzorku. 10

13 Mimořádná kontrolní akce zaměřená na kontrolu vysílání pracovníků - občanů třetích zemí na území České republiky (ust. 98 písm. k) zákona č. 435/2004 Sb., zákona o zaměstnanosti) Kontrola byla provedena v souladu se zadání Státního úřadu inspekce práce. Byly vytypovány subjekty, kteří dle informacích poskytnutých Generálním ředitelstvím Úřadu práce ČR informovali příslušené krajské pobočky o tom, že zaměstnávají cizince na základě ust. 98 písm. k) zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Byla provedena kontrola 2 velkých provozů, kde byly vysláni zaměstnanci třetích zemí. Tyto kontroly byly zrealizovány a bylo zjištěno, že kontrolované subjekty zneužívají tohoto institutu. Ke dni sepsání této zprávy byla zatím ukončena jen jedna z nich. Tyto kontrola mají společného jmenovatele, a to ve smyslu, že se jednalo o vyslání pracovníků z Ukrajiny skrze Polské společnosti. Na to, abychom mohli opravdu posoudit, zda se jedná o legitimní vyslání, bylo nezbytné se v rámci kontroly vypořádat s otázkou, zda společnost, kterou kontrolovaná osoba uvádí je skutečně zaměstnavatelem pracovníků vykonávající práci na pracovišti kontrolované osoby. Kontrolované osoby zatím vždy uvádí, že se jedná o vyslání pracovníků a domnívají se, že jejich postup je správný. Zde na základě spolupráce Státního úřadu inspekce práce a Polského inspektorátu práce došlo k posouzení, zda je skutečně tímto zaměstnavatelem. V těchto případech bylo zjištěno, že tento Polský partner kontrolované osoby není řádným zaměstnavatelem takto vyslaných pracovníků, ale je to partner obchodní (umožnil výkon práce na základě mandátní smluv). Zákon o zaměstnanosti však v rámci ust. 98 písm. k) hovoří o tom, že musí být zaměstnavatelem, aby mohl tímto způsobem vyslat pracovníky na území ČR. V tomto směru Oblastní inspektorát práce tuto situaci zhodnotil, že kontrolovaná osoba se umožnila výkonu nelegální práce, když umožnila výkon práce fyzickým osobám, které neměli povolení k zaměstnání nebo zaměstnaneckou kartu. I přestože se zatím jedná pouze o předběžný výsledek této kontrolní akce, domníváme se, že tento způsob výběru subjektů ke kontrole je velice efektivní z pohledu potírání nelegální práce. Zatím na základě předběžného odhadu lze však říci, že tato kontrola, byla velice úspěšná, z pohledu zjištěných nedostatků, kdy závěry protokolu směřují vždy do oblasti nelegální práce. (1. kontrola zjistila 8 nelegálně pracujících ukončena, další 2 kontroly směřují ke zjištění 21 nelegálně pracujících osob) Mimořádná kontrolní akce zaměřená na kontrolu nelegálního zaměstnávání u zaměstnavatelů uchazečů o zaměstnání v nekolidujícím zaměstnání Kontroly byly provedeny v souladu se zadání Státní úřadu inspekce práce a na Oblastním inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu bylo provedeno 10 kontrol. Byly realizovány u zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají uchazeče o zaměstnání v nekolidujícím zaměstnání a u kterých ÚP ČR předpokládá možné nelegální zaměstnávání i dalších uchazečů o zaměstnání a možné porušování pracovně právních předpisů. Úřad práce poslal několik podnětů, směřující do této oblasti, nicméně ne vždy se poukazovalo na zaměstnavatele, který by mohl zneužívat institutu dohod o provedení práce a tíživé situace nezaměstnaného. Ve většině případů šlo o podněty, které se dotýkali jednotlivců a jen v ojedinělých případech se podařilo získat vícero uchazečů o zaměstnání zaměstnaných na dohody mimo pracovní poměr. Kontroly byly zpravidla uzavírány bez nedostatků, pouze u dvou subjektů bylo zjištěno porušení vyplývající z povinnosti ust. 87 zákona č. 435/2004 Sb. O zaměstnanosti. V jednom z případů bylo konstatování porušení na úseku pracovní doby, kdy zaměstnavatel nevedl řádně evidenci 11

14 odpracované doby s vyznačením jejího začátku a konce. Jednalo se vždy o porušení nepřímo související s předmětem kontroly a zadáním této mimořádné kontrolní akce. Nicméně v tomto směru jsme dospěli k úvaze a k nejasnému závěru v otázce, jak naložit se zjištěním, když zaměstnavatel má více zaměstnanců mimo pracovní poměr na dohody o provedení práce či pracovní činnosti než vlastních zaměstnanců v pracovním poměru, např. 90% mimo pracovní poměr. Zaměstnavatel by přeci měl upřednostnit zaměstnávat zaměstnance prostřednictvím pracovních smluv. Toto nelze nijak postihnou, když je toto zákoníkem práce pouze doporučeno. Současně také není zcela jasné, zda toto zjištění oblastního inspektorátu práce je zajímavé k prověření u spolupracující instituce Úřadu práce, když se jedná o zaměstnance v průřezu celé České republiky, které defacto by možná mezi těmito osobami mohli najít i své uchazeče o zaměstnání, kteří nenahlásili své nekolidující zaměstnání Mimořádná kontrolní akce zaměřená na kontrolu nelegálního zaměstnávání v oblasti merchandisingových služeb v obchodních řetězcích Byly kontrolovány 2 pracoviště. Na těchto pracovištích byly zjištěny osoby vykonávající práce na základě živnostenského oprávnění, ale i osoby vykonávající práci na základě pracovních smluv, dohod o provedení práci či pracovní činnosti. Kontroly byly a stále jsou zaměřeny na oblasti výkonu nelegální práce, splnění povinnosti dle 136 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, kontrolu základních institutů v oblasti pracovněprávních vztahů (forma, náležitosti a obsah pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud existují, a základní ustanovení zákoníku práce na úseku pracovního poměru, pracovní doby a odměňování) a také na oblast skryté agenturní zaměstnávání. Takto oblastní inspektorát zahájil 15 kontrol, které nahlíží pod pokličku merchandisingových služeb v obchodních řetězcích. Kontroly jsou vzájemně velice úzce propojené, už jen tím, že samotní pracovníci vykonávající činnosti spojené s doplňováním zboží v obchodním řetězci, nemají sami zcela jasno, pro koho práci vykonávají. Kontroly jsou stále ve fázi zjišťování informací a souvislostí, ale i získávání dokladů. Není možné tedy podat zprávu v takovém rozsahu, která by umožnila závěrečné zhodnocení kontrolní akce. Oblastní inspektorát z těchto 15 kontrol mohl zatím uzavřít pouze jednu kontrolu, kdy zaměstnavatel řádně zaměstnal zaměstnance na základě pracovní smlouvy. Další kontroly u kontrolovaných osob jsou i nadále v šetření Mimořádná kontrolní akce zaměřená na oblast zastřeného agenturního zaměstnávání Kontrolám zaměřeným na oblast agenturního zaměstnávání se Státní úřad inspekce práce věnuje soustavně již 10 let v rámci jednoho z hlavních úkolů v oblasti kontrol pracovních vztahů a podmínek. Zařazením mimořádné kontrolní akce zaměřené na oblast zastřeného agenturního zaměstnávání chce Státní úřad inspekce práce docílit zvýšení počtu kontrol prováděných na odhalování tohoto nebezpečného jevu. Důvodem zařazení mimořádné kontrolní akce do plánu kontrolní činnosti je rovněž patrný nárůst počtu pseudoagentur práce působících na trhu práce, zejména v posledních dvou letech. Do kontrolní činnosti byly vybrány právě ty subjekty, kde byl značný předpoklad zprostředkovávání práce bez příslušných povolení, a to zejm. v průmyslových areálech, kde byla zajišťována práce kromě uživatele tzv. agenturou. Tyto agentury byly všem známé jako agentura práce. Nicméně tyto subjekty nesplňovali podmínky agenturního zaměstnávání. Tímto se stali vhodnými kandidáty pro kontrolní činnost. V rámci této kontrolní akce bylo provedeno na Oblastním inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu 32 kontrol, z těchto kontrol bylo k bylo ukončeno 21 kontrol. V rámci kontrolní činnosti bylo u 18 subjektů konstatováno porušení v oblasti agenturního 12

15 zaměstnávání, z toho ve 13 případech bylo konstatováno zprostředkování zaměstnání bez příslušného povolení. Vzhledem k tomu, že tato kontrola je velice časově náročná, nebylo lehké se těmito kontrolami vypořádat. Proto stále je 11 kontrol i nadále řešeno a v nejbližších dnech bude i uzavřeno. Nicméně z výsledků této kontrolní činnosti je patrné, že je mezi zaměstnavateli tato forma neoprávněného zprostředkování velice rozšířena. Kontroly byly provedeny především inspektory úseku inspekce nelegálního zaměstnávání, kteří mají zkušenosti jak z provádění kontrol nelegálního zaměstnávání, tak z kontrol dodržování povinností v oblasti pracovněprávních vztahů. cílem odhalovat a potírat činnost zaměstnavatelů, kteří nemají povolení ke zprostředkování zaměstnání, ale v rámci uzavřených obchodních smluv přidělují své zaměstnance k dočasnému výkonu práce uživateli. 3.2 Výsledky kontrolní činnosti podle schváleného ročního programu kontrolních akcí v oblasti pracovních vztahů a podmínek V oblasti kontroly dodržování povinností plynoucích z pracovněprávních předpisů byly v roce 2016 inspektory PVP plněny úkolů při kontrolách dodržování pracovněprávních předpisů na základě přijatých podnětů na porušování pracovněprávních předpisů, kontrol agenturního zaměstnávání, včetně kontrol u uživatelů, kontroly rovného zacházení a zákazu diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání a na pracovišti, kontroly dodržování minimální a zaručené mzdy, kontroly náhrad výdajů poskytované zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce (cestovní výdaje), kontrol vysílání zaměstnanců, kontrol rozvrhování pracovní doby v souladu s pracovněprávními předpisy. Dále se inspektoři útvaru PVP ve spolupráci s kolegy z jiných oddělení podíleli na provádění koordinovaných kontrol, prováděných na základě přijatých podnětů, jejichž obsahem bylo poukazování na porušování předpisů nejen v oblasti pracovněprávní ale i v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v oblasti zákona o zaměstnanosti. Úkol Kontrola agentur práce Cílem úkolu bylo dodržování pracovněprávních předpisů agenturami práce a jejich uživateli přispět ke zlepšení stavu na tomto úseku a důsledně postihovat agentury práce, které nedodržují nebo obcházejí zákony. Provádět kontroly a postihovat subjekty, které nemají povolení ke zprostředkování, ale provádějí tyto aktivity v rámci obchodních smluv (zastřené agenturní zaměstnávání). Současně vyžadovat dodržování evidenčních a informačních povinností ze strany agentur práce. Působit preventivně ke zvýšení právního povědomí o činnosti agentur práce a pracovněprávních předpisech s respektováním práv zaměstnanců agentur práce. Při kontrolní činnosti se inspektoři zaměřili především na vznik, změny a skončení pracovního poměru, dohody mimo pracovní poměr se zaměřením na dohody o pracovní činnosti se sledováním jejich počtů a poměru vůči zaměstnancům v pracovním poměru, pracovní dobu, dobu odpočinku, práci přesčas, vedení evidence, dále na odměňování, náhrady mzdy nebo platu, cestovní náhrady, dodržování rovného zacházení mezi zaměstnanci na při výkonu stejné práce, dodržování ustanovení o BOZP, dodržování všech podmínek agenturního zaměstnávání podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, (pojištění proti úpadku, vedení evidence o agenturních zaměstnancích, povinnosti vůči GŘ Úřadu práce ČR, dodržování rozsahu povolení atd.) a plnění povinností při zaměstnávání cizích státních příslušníků. 13

16 Úkol byl dále číselně rozčleněn na podrobnější členění takto: Kontroly agenturního zaměstnávání Kontroly zastřených agentur práce Kontroly zastřených uživatelů Kontroly uživatelů Vyhodnocení kontrolní činnosti: V roce 2016 provedeno celkem 24 kontrol (u 23 subjektů). Na úkol byly provedeny 2 kontroly a na úkol bylo provedeno 15 kontrol. Nejčastější porušení v oblasti agenturního zaměstnávání byly oblasti v tomto pořadí: 1. Nedodržení srovnatelných pracovních a mzdových podmínek. 2. pracovní poměr, dohody mimo pracovní poměr 3. Odměňování V roce 2016, stejně jako v roce předchozím byl nejčastěji zjištěným nedostatkem, nedodržení srovnatelných pracovních a mzdových podmínek. Jedním z důvodů byl ten, že uživatel nedodal agentuře práce správné informace o pracovních a mzdových podmínkách srovnatelného zaměstnance, jehož důsledkem bylo to, že agentura práce nezabezpečila srovnatelné pracovní a mzdové podmínky, převážně v oblasti odměňování. Dalším hlavním důvodem byla ta skutečnost, že agentura práce i přes úplné informování o pracovních a mzdových podmínkách srovnatelných zaměstnanců uživatele nezajistila v oblasti odměňování srovnatelné podmínky, a to nedodržením srovnatelné mzdy, neposkytování odměn, příplatků za práci přesčas, nad zákonem stanovených příplatků vyplývajících z kolektivních smluv. Některé agentury mají stanovenou základní mzdu v nižší výši, než srovnatelní zaměstnanci u uživatele a tento rozdíl zaměstnancům kompenzují tím, že jim poskytují cestovní náhrady (v pracovních smlouvách mají sjednané místo výkonu práce tak, aby zaměstnancům vznikl ze zákona nárok na cestovní náhrady). Při kontrolách se setkáváme problematikou srovnatelného zaměstnance uživatele. Agentury práce často tvrdí, že kontrolovaní zaměstnanci předložení uživatelem jako tzv. srovnatelní zaměstnanci nejsou srovnatelnými zaměstnanci dle zákona. Při kontrole je pak obtížné dokázat to, že agenturní zaměstnanci jsou srovnatelní s kmenovými zaměstnanci uživatele. V praxi tak u uživatelů pracují agenturní zaměstnanci na pracovních pozicích (různé pomocné práce), které uživatel ve své systemizaci pracovních míst, dle jeho vyjádření, nemá, tzn., že není srovnatelný zaměstnanec. Tito agenturní zaměstnanci ale mnohdy pracují na stejném pracovišti, stroji, spolu se zaměstnanci uživatele. Uživatelé ale tvrdí, že tito zaměstnanci mohou vykonávat jen jednoduché pomocné práce a nemůžou tak zastupovat za kmenové zaměstnance uživatele, že nemají stejnou pracovní výkonnost, neznají český jazyk, tudíž přesně nerozumí daným pokynům aj. Při kontrolách jsme se také setkali s tím, že agenturní zaměstnanec v pracovní smlouvě a návazně v Pokynu o dočasném přidělení k uživateli má sjednán jiný druh práce (např. pomocné práce ve výrobě), který neodpovídá sjednaným druhům práce u zaměstnanců uživatele (např. operátor apod.). Z toho pak vyplývají problémy při dokazování v případech, kdy agenturní zaměstnanci i zaměstnanci uživatele konají stejnou práci, ale protože jsou tyto práce označeny pouze druhem práce, nelze prokázat, že se jedná o srovnatelné zaměstnance. Kontrolami bylo také zjištěno, že některé agentury práce uzavírají, místo pracovních poměrů, dohody o pracovní činnosti, a to opakovaně i s tím, že je překračován zákonem stanovený rozsah práce. Mnoho nedostatků vzniká i tím, že menší agentury práce a jejich uživatelé mají malou znalost platné legislativy a v praxi pak dochází k tomu, že nejsou dodrženy všechny podmínky dané zákonem při 14

17 využívání agenturního zaměstnávání. Dále dochází ze strany agentur práce a uživatelů k podcenění nutnosti nezanedbat všechny zákonem stanovené podmínky, často jde o tzv. administrativní lajdáctví, kdy není úmyslem poškozovat zaměstnance, ale s ohledem na administrativní nedostatečnost k němu dochází. Při kontrole jsme se setkali s tím, že i větší uživatelé komplikují kontrolu srovnatelných podmínek např. tím, že odmítají předkládat ke kontrole docházku agenturních zaměstnanců, přestože ji vedou. Uživatel ke kontrole nedoloží ani třeba výpis z čipové karty, tvrdí, že agenturní zaměstnanci si docházku nečipují. V případě, kdy uživatel nutně potřebuje zaměstnance agentury, tak se s agenturou domluví na tom, že nám nebudou nic předkládat a agentura pak předloží upravenou docházku. Při provádění kontroly agenturního zaměstnávání jsme se také setkali s nejednoznačným určením subjektu, pro který platilo rozhodnutí vydané ÚP ČR GŘ. V Rozhodnutí Úřadu práce České republiky, generální ředitelství ve věci vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání bylo uvedeno, že povolení ke zprostředkování zaměstnání se uděluje fyzické osobě se státním občanstvím Slovenská republika, podle ust. 14 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti. Tato fyzická osoba si zřídila dva podnikatelské subjekty fyzickou osobu - slovenskou agenturu práce zprostředkující zaměstnání pro slovenské občany v ČR a fyzickou osobu - český podnikatelský subjekt. Tyto dva subjekty mezi sebou uzavřely Smlouvu o zprostředkovatelské činnosti, jejímž předmětem bylo vyvíjení zprostředkovatelské činnosti českého subjektu dle potřeby slovenské agentury práce. I fyzická osoba bez zřízení podnikatelského subjektu mohla zajišťovat činnosti agentury práce. Dotazem ÚP ČR GŘ jsme zjistili, že Rozhodnutí ve věci vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání se vztahuje na fyzickou osobu, tudíž na každou jí uzavřenou agenturu práce. Na základě toho, že citované rozhodnutí se vztahovalo na fyzickou osobu bez ohledu na české nebo slovenské IČ nebo fyzickou osobu bez IČ musel OIP provést tři kontroly. Jen tak plně zkontroloval činnosti fyzické osoby s povolením ke zprostředkování zaměstnání. Z výše uvedeného vyplývá, že je velmi důležité přesně definovat subjekt, kterému se vydává rozhodnutí povolení ke zprostředkování zaměstnání. Úkol Kontrola rovného zacházení a zákazu diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání a na pracovišti Cíl úkolu: Cílem úkolu bylo, i že přes dosavadní kontrolní činnost orgánů inspekce práce se potvrzuje, že při uplatňování práva na zaměstnání stále dochází ke znevýhodnění osob na trhu práce, zejména z hlediska věku a pohlaví. Vyplývá to hlavně z inzerovaných nabídek na zaměstnání, z poradenské činnosti oblastních inspektorátů práce i z obdržených podnětů ke kontrole. Při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána jakákoliv diskriminace a hlediska pro výběr zaměstnanců musí zaručovat rovné příležitosti všem fyzickým osobám ucházejícím se o zaměstnání. Cílem provádění kontrol v této oblasti je tak přispění ke zlepšení uplatnění znevýhodněných osob na trhu práce. Zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace se uplatní rovněž ve vztahu k zaměstnanci na pracovišti. Pokud je se zaměstnancem zacházeno nerovně nebo je narušováno jeho soukromí na pracovišti, vždy půjde také o citelný zásah do práva na důstojnost jednotlivce. Každý člověk má právo na uspokojivé pracovní podmínky, které nemohou být dány tam, kde se nedbá na dodržování uvedených pravidel. Navíc je třeba vzít v úvahu celkový čas zaměstnance, který na pracovišti tráví. Nedodržování rovného zacházení a zákazu diskriminace na pracovišti má zpravidla hluboký a nezřídka i dlouhodobý dopad na zdraví zaměstnance. Na druhou stranu je mnohdy zaměstnanci označován za nerovné zacházení či diskriminaci postup zaměstnavatele, který pod tyto pojmy nelze podřadit. Cílem kontrolní činnosti v dané oblasti je přispění ke zlepšení rovných podmínek zaměstnanců a dodržování zákazu diskriminace na pracovištích. 15

18 Na základě zadání úkolu bylo v roce 2016 provedeno celkem 36 kontrol, z toho 29 právnických osob a 7 fyzických osob. Nejčastější porušení byly oblasti v tomto pořadí: 1. diskriminace a rovné zacházení při uplatňování práva na zaměstnání 2. rovné zacházení 3. diskriminace a rovné zacházení - ostatní Velmi složitá důkazní situace (důkazní nouze) na straně kontrolního orgánu nastává zejména při vlastní kontrolní činnosti vzhledem k samotné specifice kontrolované oblasti dle zadání předmětného HÚ (minimum nezpochybnitelných písemných podkladů předložených zaměstnavatelem ke kontrole, anonymní případně mlčenlivostí chráněné poskytnuté údaje zaměstnanci nebo povinnou osobou, při zbavení mlčenlivosti zůstává stav šetření v rovině tvrzení proti tvrzení, tedy zpochybnitelný) má to logický následek nižší četnost zjištěných nedostatků proti jiným kontrolovaným oblastem Při provádění kontrol bylo běžně používáno oprávnění inspektora požadovat od kontrolované osoby nebo povinné osoby poskytnutí údajů vztahujících se k předmětu kontroly za účelem doplnění získaných informací z předložených písemných podkladů od kontrolované osoby, a to především u podnětů obsahově zaměřených na oblast rovného zacházení a zákazu diskriminace. Zaměstnanci jsou zpravidla loajální k zaměstnavateli, a ne vždy jsou poskytnuté údaje k použití. Pokud ale zaměstnanci uvedou některou skutečnost, zpravidla ojediněle jinak, než zaměstnavatel a není doklad, jímž by jedno z tvrzení mohlo být potvrzeno, pak je to tvrzení proti tvrzení. Často zaměstnanci uvádějí informace tak, aby zaměstnavateli neublížili. Jsou opatrní, ačkoli jsou inspektorem upozorněni, že nebude uvedeno jejich jméno v souvislosti s poskytnutou informací. Patrně tak jednají z důvodu nedůvěry a ztráty zaměstnání. Úkol Kontrola dodržování minimální a zaručené mzdy Od 1. ledna 2016 se zvýšila minimální měsíční mzda a v návaznosti na to se valorizovaly i nejnižší úrovně zaručené mzdy. Z poradenské i kontrolní činností orgánů inspekce práce vyplývá, že právní povědomí zaměstnavatelů týkající se zejména institutu nejnižší úrovně zaručené mzdy je stále v mnohých případech na nedostatečné úrovni a porušování právních předpisů upravujících tuto oblast tak ze strany zaměstnavatelů není jevem nikterak výjimečným. Funkcí a účelem kontrol důsledného dodržování právních předpisů upravujících minimální mzdu a nejnižší úroveň zaručené mzdy je pak zejména podpořit boj proti chudobě, jakož i celkovou motivaci pracovat, dále omezit mzdový dumping a vyplácení tzv. hladových mezd. Zaměstnanec obvykle uzavírá pracovněprávní vztah za účelem obstarat si prostředky na zajištění odpovídající životní úrovně, a to nejen pro sebe ale obvykle také pro svou rodinu, která je na něm částečně případně úplně ekonomicky závislá. V případě, že minimální mzda a nejnižší úroveň zaručené mzdy, nejsou důsledně dodržovány, může tím být oslabena nejen kompenzační a motivační funkce mzdy, ale zejména také funkce alimentační, z čehož pak pro zaměstnance pobírající neoprávněné nízkou mzdu vyplývají mnohé negativní právní, ekonomické a sociální důsledky. Úkolem orgánů inspekce práce je efektivně předcházet a zamezovat porušování předpisů na úseku odměňování, a to jak poradenskou a konzultační činností, tak také zejména činností kontrolní. Kontroly budou prováděny především u takových zaměstnavatelů a v takových oborech, na něž orgány inspekce práce obdržely v uplynulém období nejvíce podnětů ke kontrole vztahující se k této problematice. Kontrolami by zaměstnavatelé měli být upozorněni na nutnost dodržování závazných pravidel při odměňování zaměstnanců. V rámci úkolu bude prováděna také poradenská činnost s 16

19 cílem co nejvíce zvýšit informovanost a právní povědomí zaměstnavatelů i zaměstnanců v oblasti odměňování. Oblastní inspektoráty práce se při výběru kontrolovaných osob zaměřily na zaměstnavatele, u nichž mají s ohledem na zkušenost a poznatky z minulých let vyplývajících zejména z obsahu podaných podnětů ke kontrole, důvodně za to, že u nich může docházet k porušování předpisů na úseku odměňování, a to konkrétně předpisů vztahujících se k minimální mzdě a nejnižší úrovni zaručené mzdy. Inspektoři se při kontrolní činnosti zaměřili zejména na dodržování ustanovení zákoníku práce, zákona č. 262/2006 Sb., v platném znění, 96, 110 až 121 a Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Na základě zadání úkolu bylo v roce 2016 provedeno celkem 143 kontrol, z toho 117 právnických osob a 26 u fyzických osob. Nejčastější porušení byly oblasti v tomto pořadí: 1. Pracovní poměr, dohody mimo pracovní poměr 2. Odměňování 3. Pracovní doba K nejčastějším porušením docházelo při sjednání, stanovení nebo určení mzdy, stává se, že zaměstnanci nemají sjednanou mzdu v pracovní smlouvě ani v jiné smlouvě. Je zřejmé, že zaměstnavatelé dlouhodobě porušují ustanovení zákoníku práce, že zaměstnancům nevyplácejí zaručenou mzdu odpovídající jimi vykonávané práce diferencovaně podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce. V praxi stále ještě jsou někteří zaměstnavatelé, kteří svým zaměstnancům vyplácejí pouze minimální mzdu, se najdou i tací, kteří tvrdí, že o žádné zaručené mzdě nic nevědí. Zaměstnavatelé nevyplácejí příplatky za práci přesčas při proplacení mzdy za tuto práci, pokud není čerpáno náhradní volno místo příplatku. Někdy bývá mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Rozsah případné práce přesčas neodpovídá sjednané, stanovené nebo určené mzdě a základní měsíční hrubá mzda je pak nepřiměřeně nízká. Při kontrole inspektor pak dochází ke zjištění, že zaměstnanci de facto není doba práce přesčas vyúčtovávána vůbec nebo jen v menším rozsahu. Pokud nebylo poskytováno náhradní volno místo příplatku za dobu práce přesčas, lze jednoznačně takové zjištění konstatovat u skončených pracovních poměrů. U zaměstnanců, jejich pracovní poměr v době kontroly stále trval, je v některých případech obtížné zkontrolovat čerpání náhradního volna místo příplatku za dobu práce přesčas. Kontrolní činností byla zjištěna opakovaná porušení při poskytování příplatků za dobu noční práce, za dobu práce v sobotu a v neděli. K tomu dochází například tím, že v některých případech zaměstnavatelé argumentují tím, že si místo příplatku za takovouto práci vybírají náhradní volno. Například za práci v sobotu a neděli čerpají náhradní volno v následujícím týdnu. Zaměstnavatelé vedou evidenci odpracovaných směn, ale ne s vyznačením začátku a konce odpracované směny, případné práce přesčas a noční práce. Příčinou zjištěných nedostatků může být také neznalost nebo jen dílčí, povrchní znalost pracovněprávních předpisů, nesprávné a neúplné předávání informací o druhu vykonávané práce zaměstnanci mezi zaměstnavatelem a zpracovatelem mezd. To bývá většinou v případě, že mzdovou agendu, případně i personální agendu, zpracovává externí firma a nezná tak podrobně problematiku každého zaměstnavatele, zadavatele zpracování mezd. 17

20 Při kontrolní činnosti bylo také zjištěno, že v kolektivní smlouvě zaměstnavatel s odborovou organizací sjednal nižší úroveň zaručené mzdy, než byla uvedena v nařízení vlády. Toto zjištění v rámci kontrolní činnosti nebylo klasifikováno jako porušení, protože nebylo zjištěno jednoznačné stanovisko k této problematice a nebyl zjištěn ani žádný soudní výrok nejvyššího soudu ve sporu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Úkol Náhrady výdajů poskytované zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce (cestovní výdaje) Z analýzy podnětů posledních let vyplývá, že inspekce práce eviduje dlouhodobější trend ve zvýšeném podávání podnětů, které poukazují na nedodržování pracovněprávních předpisů v oblasti poskytování cestovních zaměstnavateli. Nedodržování platné legislativy pak ve svém důsledku dopadá na zaměstnance, kteří jsou tak krácení ve svých právech. U těch zaměstnanců, jejichž náhrada výdajů je spojená se samotným řízením vozidla, může nezákonný postup zaměstnavatele druhotně ovlivňovat řidiče a jeho negativní chování v silničním provozu. Fakt poměrně častého nedodržování pracovněprávních předpisů v oblasti cestovních náhrad nelze přehlížet, a proto považujeme za nutné kontroly v roce 2016 cíleně zaměřit do této oblasti. Na základě zadání úkolu bylo v roce 2016 provedeno celkem 30 kontrol, z toho 25 právnických osob a 5 u fyzických osob. Nejčastější porušení byly oblasti v tomto pořadí: 1. Náhrady 2. Pracovní poměr, dohody mimo pracovní poměr 3. Pracovní doba S cestovními výdaji má souvislost i vedení evidence pracovní doby zaměstnavatelem a důležitá je zejména doba trvání pracovní cesty. V odvětví dopravy velmi často inspektor pro zjištění trvání pracovních cest zaměstnanců vychází z dokladů souvisejících s provozem vozidla (karet řidiče, záznamů o provozu vozidla). Pro možnost správného posouzení výše vyplacené náhrady zaměstnance musí inspektor znát délku pracovní cesty, přesné časy překročení státních hranic nebo dob odletu z České republiky nebo příletu do České republiky. Zaměstnavatelé nevěnují náležitou pečlivost vedením těchto evidencí a pověřený inspektor je nucen získat a kontrolovat velké množství dokladů, aby z nich mohl požadované skutečnosti zjistit. V některých případech zaměstnavatelé vykazují vyúčtované cestovní výdaje ve mzdových listech a vyplácejí je současně se mzdou. Z tohoto důvodu se jeví jako účelné spojení úkolu zaměřeného na cestovní náhrady i s úkoly zaměřenými na pracovní dobu a odměňování zaměstnanců, protože pro správné posouzení vyplácení cestovních náhrad musí pověřený inspektor prověřit i oblasti vyplácení mzdy a vedení evidence pracovní doby. Zejména v oblasti vyplacení cestovních náhrad, případně jiných finančních prostředků, jde často o vedení sporu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem o skutečné nebo domnělé věcné, případně finanční nároky prostřednictvím orgánu státní správy mimo příslušné justiční orgány. Velmi často se stává, že kontrolovaná osoba nevydává požadované doklady a to zejména při šetření nevyplacených cestovních náhrad a mzdy. 18

21 Další obtíže během kontrolní činnosti přináší rozpor v tvrzení podatele podnětu a kontrolované osoby, řada ujednání zaměstnavatele a zaměstnance nevyžaduje písemnou formu, netrvá-li na ní zaměstnanec. Jedná se o písemné určení podmínek, které mohou ovlivnit poskytování a výši cestovních náhrad, zejména dobu a místo nástupu a ukončení cesty, místo plnění pracovních úkolů, způsob dopravy a ubytování, taková ujednání lze v případech sporu velmi těžko posoudit a prokázat. Jedná se např. o časy překročení státních hranic, způsob dopravy a nutné vedlejší výdaje během pracovní cesty. Úkol Kontrola vysílání pracovníků Vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb je upraveno směrnicí 96/71/ES platnou pro státy Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska. Česká republika implementovala uvedenou směrnici ustanovením 319 zákoníku práce. Pracovníkům vyslaným k výkonu práce do jiného státu v rámci EU, EHP a Švýcarska musí být zajištěny minimální standardy stanovené touto směrnicí. Při kontrolách dodržování pracovních a mzdových podmínek vyslaných pracovníků se v minulých letech zpravidla vycházelo z podnětů jiných členských států. Kontroly v roce 2016 by měly v této praxi pokračovat, ale zároveň začnou orgány inspekce práce provádět preventivní kontroly v této oblasti s cílem zvýšit právní povědomí o této problematice. Nedílnou součástí těchto kontrol bylo i zjišťování dodržování evidenčních a informačních povinností podnikatelských subjektů v České republice, ke kterým budou pracovníci z jiných zemí vysláni, vůči Úřadu práce České republiky, jak je stanoví zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Hlavním cílem úkolu bylo kontrolami na úseku dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů, kteří vysílají nebo přijímají pracovníky podle evropské směrnice 96/71/ES, zjistit ve větším rozsahu skutečný stav v této oblasti a přispět k jeho zlepšení. Současně byl získán přehled o praktickém průběhu vysílání pracovníků v České republice na větším vzorku zaměstnanců s tím, že výsledky mohou být využity i při hodnocení této problematiky v rámci spolupráce členských zemí Evropské unie. Na základě zadání úkolu bylo v roce 2016 provedeno celkem 12 kontrol, z toho 11 právnických osob a 1 u fyzické osoby. Nejčastější porušení byly oblasti v tomto pořadí: 1. Pracovní doba 2. Odměňování 3. Pracovní poměr, dohody mimo pracovní poměr Nejčastější zjištěné nedostatky byly v oblastech pracovní doby a odměňování, jednalo se o polovinu všech porušení. V oblasti pracovní doby to bylo nedodržení nepřetržitého odpočinku v týdnu, nevypracování písemného rozvrhu týdenní pracovní doby a nevedení řádné evidence pracovní doby. V oblasti odměňování se jednalo zejména o nevyplacení mzdy, o nevyplacení příplatku za noční práci a o nedodržení mzdových nebo platových podmínek zaměstnance dočasně přiděleného k jinému zaměstnavateli. Četné byly i zjištěné nedostatky v oblasti pracovního poměru, jednalo se o povinné náležitosti pracovní smlouvy, o písemné informace o obsahu pracovního poměru nebo nevyhotovení písemného mzdového výměru. 19

22 V menším rozsahu byla zjištěna porušení v oblastech řízení péče a bezpečnosti práce, osobních a ochranných pracovních prostředcích a náhrad. Jednalo se o neprovedení ověření zdravotní způsobilosti, neposkytnutí osobních ochranných pracovních prostředků a písemné neurčení podmínek, které mohou ovlivnit poskytování a výši cestovních náhrad. Úkol Kontrola rozvrhování pracovní doby v souladu s pracovněprávními předpisy Pracovní doba a její rozvrhování je jednou z prioritních oblastí regulovaných pracovněprávními předpisy, v tom smyslu, že pracovní doba má (vedle odměňování, které ovšem s pracovní dobou a její evidencí v mnoha aspektech přímo souvisí) zásadní dopad na kvalitu pracovněprávního vztahu z pohledu zaměstnance, a samozřejmě také na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Z dlouhodobé kontrolní činnosti v oblasti pracovních vztahů a podmínek, vyplývá, že je velmi časté rozvrhování pracovní doby v rozporu s pracovněprávními předpisy. Hlavním cílem tohoto hlavního úkolu bylo odhalovat a eliminovat porušování právních předpisů v oblasti rozvrhování pracovní doby a s tím související evidence pracovní doby, náprava nedostatků, poradenství, osvěta a prevence porušování pracovněprávních předpisů v dané oblasti. Vyhodnocení kontrolní činnosti: Na základě zadání úkolu bylo v roce 2016 provedeno celkem 79 kontrol, z toho 65 právnických osob a 14 u fyzických osob. Plánovaný počet kontrol (20) byl překročen. Nejčastější porušení byly oblasti v tomto pořadí: 1. Pracovní doba 2. Pracovní poměr, dohody mimo pracovní poměr 3. Odměňování Hlavním poznatkem z kontrolní činnosti bylo, že přibližně u jedné třetiny kontrolovaných subjektů nedodržela povinnost vést evidenci odpracované směny v souladu s ustanovením zákoníku práce. V evidenci odpracované doby nebo v měsíčních výkazech odpracované doby kontrolovaných zaměstnanců nebyl vyznačen začátek a konec odpracované směny, ale pouze uvedena celkově odpracovaná doba nebo vyznačená přítomnost na pracovišti tj. např. čárkou. Zákoník práce upravuje povinnost zaměstnavatele vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci s vyznačením začátku a konce odpracované směny. V případě, kdy zaměstnavatel uvede pouze začátek a konec odpracované směny bez přestávky, není možně zjistit, zda byla přestávka stanovena nebo dodržena v souladu s platnou legislativou. Největší problémy při kontrolní činnosti byly, když zaměstnavatel skartoval evidenci odpracované doby, nešlo provést kontrolu zpravidla na předcházející období, měsíce. Lze pouze konstatovat, že zaměstnavatel v době zahájení kontroly vedl evidenci odpracované doby. V oblasti dopravy je stanovena povinnost archivovat evidenci pracovní doby řidičů po dobu 2 let po skončení období. Tato povinnost, archivace podkladů pro mzdu by měla být stanovena pro všechny zaměstnavatele, ne jen pro provozovatele silniční dopravy. 20

23 3.3 Výsledky kontrolní činnosti podle schváleného ročního programu kontrolních akcí v oblasti BOZP a VTZ Úkol č Integrovaná inspekce podle zákona č. 224/2015 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi Cílem úkolu byly integrované inspekce, které měly za cíl provést společné kontroly, podle plánu integrované inspekce zpracovaného ČIŽP. Kontroly se prováděly podle zpracovaného kontrolního seznamu a v souladu s metodickým pokynem generálního inspektora, v souladu s požadavky zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií. Celkem bylo provedeno 14 kontrol. Kontroly byly uskutečněny u všech naplánovaných subjektů dle ročního plánu. 1. Posuzovaná bezpečnostní dokumentace s uvedením základních nedostatků V roce 2016 bylo posuzováno 8 bezpečnostních dokumentací. Bezpečnostní dokumentace jsou ve většině případů posuzovány opakovaně, zásadní nedostatky týkající se BOZP byly odstraněny. Nebyly tedy zjištěny další nedostatky týkající se bezpečnosti práce, bezpečnosti vyhrazených technických zařízení a zacházení s nebezpečnými chemickými látkami. 2. Kontrolní činnost U většiny kontrolovaných subjektů jsou prováděny kontroly v rámci prevence závažných havárií v periodách 1 a 3 roky po dobu 5 a více let. Výrobní a provozní prostory včetně technologie se zásadně nemění. Velká část kontrolovaných subjektů se zabývá skladováním a prodejem pohonných hmot, případně nákupem, prodejem a skladováním zkapalněných uhlovodíkových a jiných technických plynů v tlakových nádobách. Z uvedených důvodů se u kontrolovaných subjektů již dlouhodobě nevyskytují závažné nedostatky, které by významně ohrožovaly zdraví a životy zaměstnanců. Zjištěné nedostatky jsou drobnějšího charakteru (např. povětrnostními vlivy poškozené výstražné značení, drobnější nedostatky u vyhrazených technických zařízení, nerovnosti na vnitropodnik. komunikacích apod.) Jednotlivé kontroly byly prováděny v řádných termínech na základě pozvánky zaslané Oblastními inspektoráty ČIŽP. Informace o výsledku kontrol jsou podávány v termínech příslušným Oblastním inspektorátům ČIŽP jak v elektronické, tak i v písemné podobě (prostřednictvím datových schránek). V plánu integrovaných inspekcí v rámci prevence závažných havárií jsou i subjekty (sklady výbušnin), které nespadají do působnosti OIP. U těchto subjektů není kontrola prováděna ani posuzována bezpečnostní dokumentace ze strany OIP, ale jiným státním orgánem. 3. Kladné/záporné poznatky z kontrol V kontrolovaných subjektech nevznikaly smrtelné ani závažné pracovní úrazy. Kontrolované provozy vykazují všeobecně dlouhodobě nízkou pracovní úrazovost. Pokud se u kontrolovaného subjektu vyskytují i provozy, které nejsou zařazeny do kontrol v rámci prevence závažných havárií, lze konstatovat, že provozy zařazené vykazují menší míru pracovní úrazovosti. Kontroly jsou prováděny opakovaně a nové významnější nedostatky (ve většině kontrolovaných subjektů) již nejsou zjišťovány. V průběhu prováděné kontroly je zaměstnavatelem předkládáno velké množství vlastních interních dokumentů a předpisů, které není možno v požadovaném rozsahu v rámci společné kontroly prověřit. Při kontrole dokumentace ale i fyzické kontrole výrobních a provozních prostorů jsou přítomni kontrolující všech orgánů integrované inspekce a kontrolovaná osoba je většinou zastoupena pouze 21

24 jedním zástupcem pověřeným kontrolovanou osobou, který se postupně musí věnovat všem zúčastněným. Musí například vyhledávat dokumenty v dokumentaci velkého rozsahu pro všechny orgány, což značně prodlužuje průběh kontroly. V r byl z režimu PZH vyřazen jeden subjekt a jeden subjekt zařazen do skupiny A. V roce 2016 se u jedné společnosti se stala mimořádná událost (vyšlehnutí plamene z opravovaného potrubí. Úkol č Program Bezpečný podnik Program Bezpečný podnik má za cíl především zvýšit úroveň řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a ochrany životního prostředí u podnikajících subjektů a vytvořit podmínky pro zavedení komplexního a efektivního systému řízení BOZP. V souladu s tím trvale zvyšovat úroveň kultury práce a pracovní pohody. Z hlediska prevence je cílem programu Bezpečný podnik vytvoření podmínek pro předcházení vzniku mimořádných událostí (úrazů, havárií) a dosažení změny v přístupu managementu k řízení podnikajícího subjektu v tom smyslu, aby mimořádným událostem předcházel především preventivními opatřeními. Prověřování plnění požadavků programu Bezpečný podnik je jako průběžný úkol prováděno všemi OIP na základě žádosti o ověření shody systému řízení BOZP, zavedeného v podnikajícím subjektu v souladu s programem Bezpečný podnik. Na základě nových podaných žádostí držitelů osvědčení nebo v rámci tříletého intervalu byly v roce 2016 provedeny prověrky systému řízení bezpečnosti práce v 6 společnostech, i v rámci součinnosti s ostatními inspektoráty. U 4 společností OIP provedl v mezidobí platnosti osvědčení namátkovou prověrku plnění podmínek programu Bezpečný podnik. Předpoklad provedení tříletých auditů v roce 2017 je u 10 společností a další namátkové prověrky v rámci držení platného osvědčení. S přihlédnutím na charakter jednotlivých provozů probíhaly jednotlivé prověrky bez problémů, kontroly byly organizačně dobře zajištěny ze strany organizací. V průběhu kontrol probíhaly diskuze o jednotlivých oblastech a hledáno řešení zjištěných dílčích problémech. Všechny společnosti plní podmínky vydání osvědčení, byla řešena drobná doporučení typu doplnění metodiky, upravení směrnic nebo zvážení použití alternativ zajišťování pracovišť. Ze strany inspektorů nebyly prezentovány zásadní připomínky k průběhu jednotlivých kontrol ani k organizačnímu zajištění auditu. Spolupráce se zástupci kontrolovaných subjektů možno hodnotit jako bezproblémové, vstřícné. Systém řízení BOZP byl u kontrolovaných subjektů na dobré úrovni. Toto je doloženo i indikátory zlepšování, které si kontrolovaných osob v rámci programu Bezpečný podnik stanovily a které byly za minulý rok realizovány. O funkčním systému BOZP rovněž svědčí nízká pracovní úrazovost. 22

25 Přehled držitelů osvědčení Bezpečný podnik pro rok 2016 v Jihočeském kraji a Vysočině: 1. ACO Industries k.s., Přibyslav 2. BOSCH DIESEL s.r.o., Jihlava 3. ČEZ, a. s., Jaderná elektrárna Dukovany 4. ČEZ, a. s., Jaderná elektrárna Temelín 5. ČZ a.s., provozy Strakonice 6. ČZ Řetězy, s.r.o., Strakonice 7. ČZ Strojírna, s.r.o., Strakonice 8. DDL Lukavec 9. Hettich ČR k.s., Ždár nad Sázavou 10. HOCHTIEF CZ a. s., Praha, provozovna Sezimovo Ústí Kostelecké uzeniny a.s., Kostelec u Jihlavy MANN + HUMMEL (CZ) s.r.o., Okříšky 13. PKD, s.r.o., Dačice 14. Robert Bosch, spol. s r.o., České Budějovice 15. Steel Center Europe, s.r.o., provozovna Humpolec 16. Teplárna České Budějovice, a.s., České Budějovice 17. THK RHYTHM AUTOMOTIVE CZECH a.s., Dačice Úkol č Bezpečnost práce ve stavebnictví Cílem úkolu byla kontrola dodržování povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích se zaměřením na bezpečný způsob prováděné práce působit na snižování úrazovosti na staveništích. Kontroly byly zaměřeny zvláště na zajišťování bezpečnosti práce při pracích ve výškách, při zemních pracích, při manipulaci s materiálem na staveništi a při montážních pracích, včetně všech ostatních souvisejících činností. Celkem bylo v rámci úkolu provedeno 69 kontrol. Plnění úkolu prováděli inspektoři se zaměřením na stavebnictví. Další kontroly na stavbách byly také prováděny v rámci úkolu Výběr kontrolovaných subjektů byl prováděn na základě poznatků inspektorů v terénu formou namátkových kontrol stavenišť a pouze v menší míře na základě doručených oznámení o zahájení prací. I z tohoto důvodu převažovaly kontroly stavenišť, kde byly prováděny práce s pracovišti ve výšce. Upřednostněný způsob kontrol bez předchozího ohlášení se v závěru kontrolního období jeví jako účinnější, i ze skutečnosti, že mnohdy byly kontrolovány organizace se svým sídlem mimo působnost OIP. Ukázalo se, že při předem oznámené kontrole nebylo u organizace zjištěno závažných nedostatků, zato za tři měsíce již z kontroly na základě monitoringu u této organizace byly zjištěny nedostatky s následným udělením pokuty. Hlavním poznatkem většiny kontrol bylo zjištěné porušení při práci ve výšce. Jednalo se o práce při výstavbě hal a budov, kde se prováděly vodorovné konstrukce-stropy, střechy. Klasicky se jednalo o pokládku trapézových plechů na nosnou konstrukci, provedení montáže izolačních systémů, betonáž stropů, práci na mostech při jejich rekonstrukci (výměna zábradlí, nové izolace mostovky, bouráni, montáž a betonáž římsy). U těchto staveb většinou vznikají složité obchodní vztahy mezi hlavním zhotovitelem a vlastní provádějící organizací resp. pracovníky pracujícími jako OSVČ nebo na DPP, 23

26 kdy je zde několik firem, které vlastně pouze přeprodávají stavbu dál. Prvopočátek problému začíná již při zpracování plánů BOZP, které uvedenou problematiku řeší obecně a při uvedených činnostech předpokládají použití osobního zjištění při práci ve výšce. Přitom neřeší skutečnost, že toto řešení není prakticky možné z důvodu neexistence vhodného možného kotevního bodu a systému zachycení pádu nebo z hlediska počtu provádějících pracovníků (např. při betonáži římsy a chodníku pracovalo 13 osob bez zajištění proti pádu do řeky, přičemž KOO řešila zajištění osobním jištěním s kotvením do city bloků). Samozřejmě bylo toto zjištění podnětem k zahájení kontroly s koordinátorem dle úkolu 139. Dalším problémem pak jsou vlastní technologické nebo pracovní postupy, které podobně jako plány BOZP řeší problematiku v obecné rovině. Byl zjištěn i případ, kdy hlavnímu zhotoviteli, který fyzicky žádné práce ve výšce neprováděl, ale najímal si na ně jednotlivé zhotovitele, byla navržena pokuta za to, že nezajistil dodržení plánu BOZP, který při osazování střešních trapézových plechů předpokládal vytvoření kotevních bodů pro osobní zajištění, které měly zůstat k dispozici i zhotoviteli provádějícímu montáž izolace. Při kontrole tohoto zhotovitele, který pracoval bez zajištění, pak za nedodržení požadavků při práci ve výšce byla též udělena pokuta. Druhou skupinou prací ve výšce jsou stavby menšího rozsahu, kdy není určován koordinátor. Jedná se zejména o provádění šikmých střech na rodinných domcích a menších objektech (přístřešky, garáže, tržiště apod.). Tyto práce často provádí skupina OSVČ, které uzavírají smlouvy o dílo s další OSVČ. Tato OSVČ je pak partnerem ve smluvních vztazích se zadavatelem stavby. (pozn. za tímto uspořádáním bývá předcházející pracovně právní stav, kdy zaměstnavatel si uvědomí své zodpovědnosti a rizika, zruší firmu a přejde na uvedené schéma). Takovýto stav při kontrole znamená vedení kontroly s každým z OSVČ. Další situace bývá, pokud si zhotovitel (OSVČ, s.r.o. bez zaměstnanců) uzavře dohody o provedení práce kombinovaně se smlouvami o dílo. Potom je již efektivní zjišťování pracovních postupů a kolektivního řešení zajištění při práci ve výšce s jedním subjektem, kdy OSVČ jsou zahrnuty mezi osoby, které se s vědomím zaměstnavatele nacházejí na jeho pracovišti (ZP 101 odst.5, zák.309/2006 Sb. 3 odst.2 písm.l). Problémem na střechách a plochách se sklonem do 10 stupňů je praktické uplatňování možnosti, že není potřeba provádět zajištění proti pádu z výšky, pokud je zábranou 150 cm od kraje zabráněno v přístupu ke kraji-hraně pádu. Toto ustanovení již ze strany koordinátorů bývá nepochopeno a v tvrzeních KOO resp. v plánech se objevuje, že pokud zaměstnanci nebudou chodit blíž jak 1,5m od kraje, není třeba řešit žádná opatření. Ve většině dalších případů je zábrana řešena natažením bezpečnostní pásky připevněné ke stavební konstrukci (sloupům), k prázdným paletám nebo k paletám s materiálem (polystyrenem, ipou ) případně k přenosným sloupkům (dřevěným). Tato páska bývá při kontrolách přetrhána, prověšena a neplní své opodstatnění, protože práce za páskou provádějí pracovníci bez předepsaného osobního jištění (jedná se o práce krátkodobé např. při natavování izolačních pásů, které jsou pokládány souvisle až k atikám a nekončí 150 cm před nimi). Další kontrolovanou oblastí bylo provádění zemních prací a nedostatečné zajištění svislých stěn výkopů při jejich provádění. Konstatování a prokázání porušení bezpečnostních předpisů v této oblasti, je přímo závislé na pohybu pracovníků, při jejich provádění, přímo ve výkopech. O skutečnosti, že k těmto porušení běžně dochází, svědčí až závažné nebo smrtelné pracovní úrazy, kdy dochází k zavalení osob v nezapažených výkopech nebo ve stavebních jámách se svislými, kolmo provedenými a nezajištěnými stěnami. Bylo by dobře, kdyby u strojních výkopů se svislými stěnami, kdy právně musí být pažení a do kterých se vstupuje, byla stanovena spodní hranice této povinnosti (např. od 50 cm hloubky). Tuto hranici by však měl stanovit do legislativy např. VÚBP na základě posouzení celé řady aspektů (druh horniny, zdravotní hledisko-embolie, výskyt spodní vody, rozbor vzniklých úrazů, ) a poznatků z dalších států EU. Dalším častým porušením je nezajištění staveniště proti vstupu neoprávněných fyzických osob, jejich neoplocení a nevyznačení hranic, neoznačení a neumístění výstražných a bezpečnostních cedulí u vstupů a vjezdů. Jedná se jednak o případy, kdy oplocení je instalováno, ale v částech chybí nebo je 24

27 přerušeno např. ke zkrácení cesty zaměstnanců ze staveniště, je nahrazeno páskou apod. Další nedostatky jsou u liniových staveb, kterými jsou rekonstrukce městských komunikací, náměstí, revitalizací městských prostor a železničních a dálničních staveb (např. při rekonstrukcích místních komunikací je nutno zachovat přístup veřejnosti do obývaných objektů, prodejen apod., což by dvoutyčové ohrazení znemožnilo). Zajištění jsou mnohdy prováděny s pomocí bezpečnostní výstražné pásky, jejíž doba použitelnosti je nízká a ovlivněná povětrnostními podmínkami. Přitom toto řešení, i když je v rozporu s NV 591/2006 Sb. je mnohdy navrhováno v plánech BOZP koordinátory. Tito stále ještě neumí do plánů naformulovat jasné požadavky na zajištění stavenišť, které by byly pro zhotovitele (ale i inspektory) pochopitelné ( označení záboru stavby ve volném terénu bezpečnostní páskou ). Další kontrolovanou oblastí je používání, přidělování a kontrola používání ze strany zaměstnavatele, osobních ochranných pracovních prostředků. Standardně, i když překvapivě v menším počtu, jde o neprovádění kontrol používání ochranných pracovních přileb, především na lešeních a v ohroženém prostoru okolo nich a používání ochranných pracovních brýlí, při dělení nebo broušení materiálu pomocí úhlových brusek. V případě vypracovávání směrnice pro přidělování, používání a údržbu OOPP jakož i v plánech BOZP není rozlišováno, zda se jedná o OOPP poskytované na základě skutečných rizik a je to spojované i s OPP poskytovanými z důvodu nadměrného znečištění nebo opotřebení oděvu a obuvi. U menších firem a OSVČ pak bývají používány resp. pracovníkům k dispozici POZ při práci ve výšce, které mají prošlou lhůtu své životnosti a nejsou na nich prováděny pravidelné prohlídky. Méně porušení a závad bylo zjištěno v oblasti týkající se školení zaměstnanců z předpisů BOZP, seznamování s riziky a zaměstnávání osob bez zdravotní způsobilosti k výkonu práce. Zde byla zjištěna porušení ojediněle. Při předávání informací o rizicích na společných pracovištích absentuje vlastní podstata uložené povinnosti, tj. aby se zaměstnanci zúčastněných zhotovitelů dozvěděli, jaké OOPP musí na společném pracovišti používat s ohledem na vyskytující se rizika a jaká organizační opatření na společném pracovišti byla z hlediska bezpečnosti práce přijata (např. zamezení vstupu do prostoru pod prací ve výšce). Místo toho dochází k výměnám nic neříkajících registrů rizik, které nemají mnohdy s vlastní stavbou nic společného (rizika spojená s prací v kanceláři). Úkol č Kontrola zaměstnavatelů s vozovým parkem Cílem úkolu bylo prováděnými kontrolami zjistit, jak se zaměstnavatelé vypořádali s problematikou BOZP při provozu vozového parku. Celkem bylo provedeno 51 kontrol. Zaměstnavatelé mají často většinu rizik podchycenou ve zpracovaných místních provozních bezpečnostních předpisech, kde mají uvedena nejen vyhledaná rizika, ale i opatření k jejich minimalizaci tím, že v předpisu mají popsáno jak se při pracovním postupu současně chránit proti možnému pracovnímu riziku. Ochranu proti možným rizikům zaměstnavatelé doplňují ještě formou seznámení zaměstnanců s návody k obsluze provozovaných a zaměstnancům svěřených dopravních prostředků, kde výrobce upozorňuje na rizika a různá nebezpečí a současně uvádí správné postupy a zakázané manipulace. V praxi to znamená, že se prolínají vlastně tři oblasti vyhledání, hodnocení a minimalizace rizik, zpracování místního provozního bezpečnostního přepisu a seznámení s návody k obsluze. Stává se však, že ačkoliv toto vše mají zaměstnavatelé zpracováno, zapomenou tyto dokumenty uvést do osnovy školení BOZP nebo jiným způsobem doložit, že zaměstnanci byli s těmito dokumenty seznámeni. Dále bylo zjištěno, že si postupně více subjektů s počtem zaměstnanců do 25 25

28 nechává zpracovat oblast prevence rizik odborně způsobilou osobou podle 9 zákona č. 309/2006 Sb. Přibližně u poloviny kontrolovaných subjektů byly zjištěny nedostatky v oblasti zajišťování zdravotní způsobilosti řidičů včetně neodpovídajících posudků. Nejčastěji zjišťovaným nedostatkem bylo, že zaměstnavatelé disponují sice posudkem zpracovaným podle zákona č.373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách s tím, že je uvedeno, že zaměstnanec je schopen pro práci řidiče, ale nejsou schopni v tomto případě doložit lékařský posudek podle 85 a následujících zákona č. 361/2000 Sb. a podle požadavků přílohy k vyhl. č. 277/2004 Sb. ve znění vyhl. č. 72/2011 Sb., příp. vyhl. č. 271/2015 Sb. Lékařské posudky neobsahují údaje o skupině řidičského oprávnění a o provedení psychologického vyšetření, popř. výsledky psychologického vyšetření řidičů nebylo možno doložit ani jiným způsobem (nedodržen 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb.). Údaj o psychologickém vyšetření u zaměstnanců-řidičů neuvádějí poskytovatelé pracovně lékařské péče často. V několika případech bylo zjištěno, že platnost posudku o zdravotní způsobilosti řidiče skončila a posudek je již neplatný nebo posudek vůbec nebyl při kontrole předložen. Nedostatek spočívající v nezajištění zdravotní způsobilosti řidičů pro práci v noci byl zjištěn u dvou kontrolovaných subjektů, z toho u jednoho zaměstnavatele provozujícího vozidla s max. příp. hmotností do 3500 kg. Bylo zjištěno, že zaměstnavatelé chybují v nevypracování MPBP přibližně ve čtvrtině kontrolovaných subjektů. Nevypracování MPBP se objevuje hlavně u zaměstnavatelů, kteří byli ze strany OIP kontrolováni poprvé. Několik stejných chyb při vypracování MPBP spočívalo v tom, že byly uvedeny postupy při odstraňování poruchy nebo opravě vozidla na pozemní komunikaci, avšak bylo zapomenuto na situaci mimo pozemní komunikace (dílna, apod.). Dále se zjišťuje nedostatek v seznámení zaměstnanců s již zpracovanými MPBP, jak již bylo poznamenáno výše (v bodě 1.). Přibližně v polovině kontrolovaných subjektů bylo zjištěno, že zaměstnavatelé zapomněli zaměstnance se zpracovaným MPBP seznámit. Seznámení zaměstnanců řidičů s riziky při nesprávné obsluze vozidel a s postupy správné obsluhy uvedenými v návodech k obsluze vozidel, kde jsou současně uvedena opatření k minimalizaci nebo odstranění rizik, chybělo přibližně u poloviny kontrolovaných subjektů a to zejména u nově kontrolovaných. V této oblasti v tomto případě panuje jen minimální osvěta a neuvědomění si důležitosti takových informací pro řidiče, kdy zejména u různých výrobců se objevují různé ovládací prvky na různých místech vozidel i když principiálně jsou stejné. V těchto případech zaměstnavatelé spoléhají na to, že stačí, že řidič zná zásady ovládání vozidel z autoškoly a že návody k obsluze vozidel jsou umístěny ve vozidlech řidičům k dispozici. V případě kontroly příčin a okolností pracovního úrazu, kdy může být zjištěno, že řidič postupoval v rozporu s návodem k obsluze vozidla, se však zaměstnavatel tímto způsobem neobhájí. Důležitost seznámení narůstá v případech provozu speciálních vozidel a speciálních nástaveb (např. ve stavebních firmách, u technických služeb apod.). Je také zjišťováno, že řidiči jsou sice seznámeni s návodem k obsluze tažných vozidel, avšak nejsou seznámeni s návody k obsluze přípojných vozidel. V oblasti dodržování pracovního režimu řidičů kontroly bylo využíváno programu TAGRA téměř u všech subjektů. Při kontrolách bylo zjištěno, že porušování předpisů vztahujících se k pracovnímu režimu zaměstnanců se děje, avšak většinou v řádu několika procent. Např. předepsaný odpočinek v délce min. 9 hodin v průběhu 24 hodin byl krácen nejvýše o půl hodiny. Rozborem v programu TAGRA bylo zjištěno, že řidič tzv. nestihl zahájit odpočinek včas a nevyhověl podmínce doby 24 hodin, odpočinek potom zpravidla následoval dostatečný, avšak ne v průběhu 24 hodin. Větší zkrácení 26

29 denního odpočinku se vyskytlo ojediněle, což zřejmě vyplývá z možnosti citelných sankcí řidičů kontrolními orgány v silničním provozu. V jednom případě však bylo zjištěno zkrácení denního odpočinku až na 6.20 hodin, což bylo nejvíce zjištěné zkrácení a tento stav byl předmětem sankce zaměstnavateli. Častěji se zjišťovalo (asi v jedné pětině kontrolovaných subjektů) zkrácení denního odpočinku z 11 hodin na 9 hodin více než 3x za týden. Dalším opakovaně zjišťovaným nedostatkem je, že řidiči mají délku směny v noční době delší než 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, přičemž dopravci bývají v těchto případech zjištěním velmi překvapeni, protože neví o existenci nařízení vlády č. 589/2006 Sb., znají pouze nařízení (ES) č. 561/2006. Na tomto místě je vhodné zmínit, že v této oblasti se opakovaně potvrzuje, že v nákladní autodopravě velmi často zaměstnavatel není schopen vůbec předem stanovit směny zaměstnance a výkony řidičů nejsou dopředu v delším období naplánovány. Při kontrole stavu techniky z pohledu BOZP bylo zjišťováno zejména dodržování podmínek bezpečného provozu speciálních nástaveb, tzn. vlastní technický stav nástaveb, který není předmětem kontrol na STK, zajištění předepsaných kontrol a revizí nástaveb, zejména zdvihacích zařízení. V rámci prověrky bylo kontrolováno 5 subjektů, které provozují vozidla se speciálními nástavbami jako nosiče kontejnerů, domíchávače betonu, hydraulické nakládací jeřáby (hydraulické ruky), apod. U těchto subjektů v této oblasti nebyly zjištěny nedostatky. V případech, kdy kontrolované subjekty provozují autodílny nebo opravářské prostory, byly zjišťovány nedostatky na pracovištích s pracovními jámami a to nevyznačený ochranný prostor kolem pracovní jámy podle požadavku čl. 7.4 přílohy k NV č. 101/2005 Sb. a chybějící druhý výstup z pracovní jámy podle standardu uvedeného v čl. 51 ČSN Mimořádně zjišťovaný nedostatek v souvislosti s případnou bezpečnou opravou vozidla na trase. V případě, kdy byla v době kontroly v areálu kontrolovaného subjektu přítomna provozovaná nákladní vozidla, byla namátkově provedena také kontrola povinné výbavy nákladních vozidel s ohledem na případnou bezpečnou opravu nebo odstraňování poruchy na trase vozidla, a to vybavení výstražným trojúhelníkem, výstražnou vestou, zakládacími klíny, příručním zvedákem ve vyhovujícím technickém stavu a bezpečným nářadím. Při těchto kontrolách bylo zjištěno ve dvou případech, že třínápravové nákladní vozidlo nebo přívěs nebyl vybaven nejméně dvěma zakládacími klíny podle požadavku 31 písm. f) vyhl. č. 341/2014 Sb., příloha č. 12 část G bod 7. Zaměstnavatel tak při provozování dopravy dopravními prostředky neorganizoval práci zaměstnanců v souladu se zvláštními právními předpisy a to 3 nařízení vlády č. 168/2002 Sb. Úkol č Kontrola systému bezpečnosti práce, provozu technických zařízení a pracovních podmínek v malých a středních podnicích a v dalších vybraných podnicích s počtem zaměstnanců 250 a více Cílem, který byl stanoven pro rok 2016, mělo být preventivní působení u problémových podniků a u nově vzniklých podniků, u nichž doposud nebyla provedena kontrola zaměřená na oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Vytvářet potřebný tlak na vedení kontrolovaných subjektů, aby dodržovali bezpečnostní předpisy a tím vytvářeli předpoklady ke snižování pracovní úrazovosti. 27

30 Celkem bylo provedeno 496 kontrol. Při sestavování plánu kontrol bylo tak, že byly přednostně vybrány subjekty, kde nebyla ještě provedena plánovaná kontrola nebo uplynulo více jak 5 let od poslední kontroly, je nepříznivý vývoj pracovní úrazovosti, jsou podněty na neplnění povinností v oblasti BOZP, byly při předešlé kontrole zjištěny závažné nedostatky. Informace a poznatky z kontrol 1. Prevence rizik Ve vyhledávání rizik, hodnocení rizik a přijímání opatření k eliminaci rizik je u kontrolovaných osob v mnoha případech prováděna jako nutná a zákonná povinnost (programy vytvořené různými organizacemi pro vyhledávání rizik nejsou zcela funkční, často má organizace hodnocena rizika i pro činnosti, které vůbec neprovádí, ale jsou součástí používaného programu). Po vytvoření příslušných dokumentů a dokladů dochází však, v mnoha případech, ke stagnaci a rizika kontrolovaná osoba vyhledává pouze operativně, bez zadokumentování, nebo vůbec, což se projeví v podstatě, až v době kdy dochází k závadě, úrazu apod. 2. Školení a příprava k výkonu práce U většiny kontrolovaných subjektů probíhá školení formou zajištění OZO, je na zvážení jak kvalitně toto školení probíhá, jaká je kvalita pozornosti ze strany školených zaměstnanců a forma ověřování znalostí. Osnova školení obsahuje většinou všechny pro organizaci potřebné právní předpisy. Již jenom v některých případech se stává, že se v osnovách školení nachází neplatná legislativa a to spíše u menších organizací nebo u malých živnostníků. Na jednotlivých pracovištích jsou zaměstnanci organizací seznamováni se strojními zařízení a technologickými postupy, návody na údržbu a obsluhu strojního zařízení. Většinou je veden o zaškolení písemný záznam. Je třeba, ale podotknou, že ze strany středního managementu je třeba větší tlak na dodržování postupů a BOZP a jejich neustálou kontrolu, neboť zaměstnanci mají snahu toto obcházet. 3. Provozní dokumentace provozovaných strojních zařízení a technologických zařízení Provozní dokumentace je trvale problémový bod, jak z hlediska vedení v českém jazyce neboť většina strojního vybavení bývá od zahraničních výrobců. Zaměstnavatel je nucen dokumentaci překládat, aby mohl zaměstnance seznámit s návodem na údržbu a obsluhu. Často toto zaměstnavatel nahrazuje místně provozními bezpečnostními předpisy strojních a technologických zařízení. Dalším problémovým bodem jsou již relativně starší strojní zařízení, kde již dokumentace není k dohledání a musí být pro potřeby seznámení zaměstnanců opět nahrazována místně provozními přepisy. Opět větší organizace nemají s řešením tak velké problémy jako malé firmy a podnikající fyzické osoby. Ve většině případů je, ale dokumentace vedena v archivech, předkládána a jsou vedeny záznamy, že jsou zaměstnanci seznámeni. 4. Pracovní doba Zaměstnavatelé chápou oblast evidence pracovní doby a poskytování přestávky na jídlo, oddech a přestávky mezi směnami, práce přes čas, také jako povinný podklad pro zpracování mezd zaměstnanců na organizacích jsou již běžně vedeny a při kontrolách není problém s jejich předkládáním. 28

31 5. Pracovní úrazovost Vedení evidence, včetně sepisování záznamů, není dlouhodobě problémovým jevem. V některých případech bývá opomíjena důležitost důsledného vedení knihy úrazů a drobných poranění. Někteří zaměstnanci nedodržují - obcházejí pracovní postupy, přestože s nimi byli řádně seznámeni. Následkem tohoto obcházení je zpravidla pracovní úraz. V rámci integrovaného záchranného systému, se rovněž OIP podílí při včasném řešení zejména ZPÚ a SPÚ. Pracovní úrazovost se v poslední době posunuje hlavně do oblasti manipulace s materiálem, dopravy apod., ubývá úrazu na strojním zařízení strojírenských organizací (obráběcích a tvářecí stroje apod.). 6. Pracoviště Vhodnost pracovišť z hlediska BOZP s ohledem na prováděnou činnost, spolu s bezpečnostním značením a signály, je oblast, ve které převažuje porušení právních předpisů. V řadě případů je porušení způsobeno vlivem nárazových výrobních úkolů (nedostatečný manipulační prostor, přeplnění skladovacích prostorů apod.). 7. Organizace práce a pracovní postupy Pracovní postupy u mnoha zaměstnavatelů jsou vytvořeny rámcově a obecně, které většinou nezohledňují specifika konkrétního pracoviště a pouze opakují ustanovení právních předpisů. Ve větší míře je kladen důraz spíše na technologické předpisy kvalitativního charakteru pro splnění požadavků, v menší míře pak na zásady bezpečného chování, které bývají uvedené také v průvodních dokumentacích. 8. Stroje, technická zařízení, přístroje a nářadí V oblasti stavu, vybavení a používání strojů, technických zařízení a nářadí nedošlo oproti roku 2015 k výrazným změnám. Postupně dochází k obnově technického vybavení za modernější, výkonnější a také bezpečnější stroje a zařízení. Kritéria bezpečnosti osob při jejich užívání. 9. Kontrola používání přidělených OOPP zaměstnanci Osobní ochranné pracovní prostředky již dnes vydává zaměstnancům téměř každý zaměstnavatel. Povinnost vydávat OOPP dle vlastního seznamu, kontrolovat stav a jejich používání zaměstnavatelé provádí, až na výjimky. Stále trvá poznatek na zlepšení stavu kontroly používání OOPP ze strany zaměstnanců. Větší organizace mají již nasmlouvané dodavatele na výměnu a údržbu OOPP. 10. Oblast odborně způsobilých osob Zjevně by prospělo aktivnější (častější) zapojení kontrol u subjektů odborně způsobilými osobami, kterým bylo vydáno Osvědčení o způsobilosti. Zaměření se na těchto osob na to, aby tyto osoby prováděly u firem hlubší analýzu ve vyhledávání rizik na jednotlivých pracovištích, zejména fyzickou kontrolu pracovišť se zaměřením na vybavení strojů dle průvodní dokumentace anebo zpracování místně provozního bezpečnostního předpisu u těch strojů a zařízení, kde již tato dokumentace není. Rovněž, aby tyto OZO prováděly povinně minimálně 1x za rok bezpečnostní prověrku společnosti (stroje a strojní zařízení (kryty a funkčnost bezpečnostních prvků), nářadí, prostory, skladování apod.). 29

32 Úkol č Kontrola systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem Cílem úkolu byla kontrola plnění povinností zaměstnavatele vyhledávat, vyhodnocovat rizika a přijímat opatření jako součást prevence rizik z hlediska bezpečnosti práce u elektrických zařízení, organizovat práci, stanovovat a zavádět pracovní postupy, seznamovat s nimi zaměstnance a kontrolovat jejich dodržování. Ověřit u zaměstnavatelů, zda a jakým způsobem jsou řešena bezpečnostní opatření, pracovní postupy pro činnosti na elektrických zařízeních. OIP měli vybrat ke kontrolám subjekty, které se zabývají provozem, údržbou, opravami, kontrolami a revizemi elektrických zařízení. Celkem bylo provedeno 56 kontrol. Nejčastější zjištění: Nebyla stanovena osoba odpovědná za bezpečný provoz elektrického zařízení podle ČSN EN ed. 2, čl. 4.3 Nebyl vypracován protokol o určení vnějších vlivů pro elektrická zařízení Elektrické prodlužovací kabely nebyly jednoznačně označeny pro potřeby evidence revizí Ovládací prvky elektrického zařízení nebyly označeny podle svých funkcí Pohyblivé přívody nebyly zajištěny proti vytržení ze svorek Chybělo označení krytů či dveří rozvaděčů a rozvodnic výstražnou značkou upozorňující na elektrické nebezpečí Nebyl zajištěn bezpečný přístupu k rozváděčům a rozvodnicím Nedostatky v elektrických provozovnách rozvodnách Vn a nn, jako nezakryté technologické kanály, překážky na povrchu komunikace rozvodny Vn, tvořené poškozeným izolačním kobercem, nerovnosti podlah v rozvodnách, vyčnívající konstrukce do prostoru komunikace Mechanicky namáhané pohyblivé přívody ke strojům v průchodkách či nevhodným upevněním Provádění revizi el. vyhrazených technických zařízení revizním technikem bez platného osvědčení Při provozování el. zařízení (nn, Vn) někteří zaměstnavatelé stále nemají dostatečné povědomí o nových předpisech na obsluhu a práci na elektrických zařízeních (ČSN EN ed.3) a jsou stále hojně používány v minulosti standardní postupy (dle již neplatných ČSN, např. ČSN apod.). Stále některé kontrolované osoby nechápou význam elektro-revizí /odborných kontrol/, většinou si myslí, že se revize dělají pouze pro účel kontrol OIP. Pro zlepšení stavu bezpečnosti práce a technických zařízení bylo v několika případech navrženo: Zařadit správně elektrické vyhrazené technické zařízení do tříd a skupin. Protokoly o určení vnějších vlivů pro elektrická zařízení aktualizovat podle požadavků současně platné ČSN ed

33 Úkol č Kontrola bezpečnosti při provozu zdvihacích zařízení a prostředků pro zavěšení a uchopení břemene Cílem úkolu bylo ověřit, jak právnické a podnikající fyzické osoby plní stanovené povinnosti zaměstnavatele pro zajišťování bezpečnosti práce při provozu ZZ včetně prostředků pro zavěšení a uchopení břemene a také, jak zaměstnavatelé vytvářejí podmínky pro minimalizaci rizik. Pro kontrolu byly vybírány přednostně subjekty, které vykazují zvýšenou úrazovost, nebo subjekty, kde se předpokládají problémy při používání ZZ a prostředků pro zavěšení a uchopení břemene. Celkem bylo provedeno 59 kontrol. V návaznosti na vyhodnocení úkolu v oblasti zdvihacích zařízení z předcházejícího období a dále v návaznosti na rozbor vývoje pracovní úrazovosti v oblasti zdvihacích zařízení, a to jak u zdvihacích zařízení vyhrazených, tak u zdvihacích zařízení tzv. nevyhrazených a také na zjištění z kontrolní činnosti, kterými jsou např. nevyhodnocení rizik, nezpracování systému bezpečné práce atd. je vhodné se této problematice trvale věnovat. V rámci tohoto úkolu se předpokládala kontrola zdvihacích zařízení ve výrobních provozech i na staveništích, a to např. jeřábů, mobilních jeřábů a dále také kontrola, např. kladkostrojů i s ručním pohonem, automobilových zvedáků, zdvihacích stolů, hydraulických rukou apod. Pozornost byla rovněž věnována dotčeným revizním technikům. Další skutečností pro provedení tohoto úkolu bylo, že v této oblasti je zaznamenán i vznik řady nových subjektů, které stroje pronajímají nebo zabezpečují jako dodavatelé služeb. Nejčastějším kontrolním zjištěním při kontrole je porušování 4 Zákona č. 309/2006 Sb. v návaznosti na prováděcí předpis Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., ve kterém je nejčastěji porušován 3 a 4. Jako další opakující se porušení je nedodržení Zákona č. 262/2006 Sb. a v něm 102 a 103. Nejčastěji zjištěné nedostatky při provozu zdvihacích zařízení a vázání břemen: Obecně a stroze zpracovaný Systém bezpečné práce pro činnost jeřábu, je obsahově nedostatečný a neobsahuje konkrétní činnosti jeřábu tak, aby byly prováděny bezpečně. V dokumentech týkajících se revizí zařízení jsou uvedeny závady, není doloženo, zda a jak byly tyto závady odstraněny, zařízení tudíž bylo používáno i bez prokazatelného odstranění závad. U vyhrazených i nevyhrazených zařízení nejsou prováděny pravidelné kontroly a není vedena provozní dokumentace. Ovládací prvky zařízení nejsou příslušně označeny nebo jsou špatně čitelné. Zařízení není opatřeno výstražnými nebo informačními značkami nebo značení je špatně čitelné. Není zřetelné a vhodné označení vázacích prostředků ke zdvihání břemen, chybí označení nosnosti vázacího prostředku Zaměstnavatel nestanovil podmínky bezpečné práce pro volně zavěšené prostředky pro uchopení břemen (např. různé upínky, závěsná oka, C háky, podtlakové uchopovací prostředky apod.) a prokazatelně s nimi neseznámil obsluhu. Obsluha těchto zařízení je školena v základních způsobech vázání a není seznámena s riziky používání speciálního zařízení v rozsahu průvodní dokumentace výrobce. V úkolu prevence rizik, jejich vyhledávání a hodnocení je prováděno velmi obecně, skutečný stav na pracovišti tomu neodpovídá. Zaměstnanci nejsou proškoleni z předpisů, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce - nejsou prokazatelně proškoleni a seznámeni s předpisy k 31

34 zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci konkrétního obsluhovaného jeřábu, školení neobsahuje konkrétní návody na obsluhu a pracovní postupy. Pro zlepšení stavu bezpečnosti práce a technických zařízení bylo v několika případech navrženo např.: Aktualizovat dokument Systém bezpečné práce se zaměřením na konkrétně prováděné práce. Odstraňování zjištěných závad, zjištěných při provádění revizí nebo při provádění provozních kontrol na zařízení, provádět prokazatelně např. zápisem do Deníku jeřábu; přímo k závadě apod. Při plánování revizí bylo doporučováno plánovat nejprve provedení el. revize a po té revizi strojního zařízení. U školení nových i stávajících jeřábníků a vazačů břemen provádět i praktický zácvik na konkrétním typu zařízení, u vazačů s konkrétními vázacími a závěsnými prostředky. O zácviku vést dokumentaci. Školení zaměstnanců aktualizovat, doplnit o předpisy a seznámit zaměstnance s konkrétním typem provozovaného zařízení a prostředků pro zavěšení břemen. Úkol č Bezpečnost práce při provozu plynových zařízení se zaměřením na zařízení pro přípravu pokrmů v kuchyních, v restauračních, školských zařízeních, v hotelích, kempech, dětských táborech, v nemocnicích a obdobných zařízeních Byl prověřován stav a úroveň dodržování bezpečnostních předpisů při provozu plynových zařízení. Již při kolaudačních řízení jsou v některých případech zjišťovány nedostatky, a proto se považovalo za důležité ověřit, jak je zajištěno ze strany provozovatelů následné bezpečné provozování plynových a souvisejících zařízení s ohledem na zajištění bezpečného provozu. Celkem bylo provedeno 46 kontrol. Kontrolované osoby jsou v případě školských zařízení sledovány a kontrolovány průběžně inspektory odborového svazu školství, což přispívá k důslednosti dodržování termínu kontrol, prohlídek a školení, týkajících se plynových zařízení. Kontrolované osoby poskytly součinnost, včetně doložení dokumentace. Zjištěné nedostatky byly spíše drobného charakteru, neohrožující bezpečnost zaměstnanců. Další důležitou skutečností je to, že většina plynových kotelen je již rekonstruovaných, automatizovaných a z hlediska BOZP hlídaných. O něco horší situace je v restauračních zařízení. Nejčastější zjištění na plynovém zařízení: Nebyla ustanovena osoba odpovědná za provoz plynovodu. Plynovodní potrubí nebylo chráněno proti korozi. Uzávěry odběrného plynového zařízení nebyly viditelně označeny bezpečnostní tabulkou informující o umístění uzávěrů. Potrubí nebylo opatřeno bezpečnostním označením podle druhu dopravované látky. Nebyla zajištěna odborná způsobilost obsluhy plynových spotřebičů (zaškolení v obsluze plynového zařízení, seznámení s předpisy pro provoz a před pověřením samostatnou obsluhou jeho přezkoušení). U uzávěrů plynu pro plynové spotřebiče byl odstraněn ovládací prvek. Na plynovém zařízení nebyly provedeny pravidelné provozní revize a kontroly. Nebyly stanoveny lhůty revizí a kontrol plynového zařízení. 32

35 Před hlavním uzávěrem plynu byly umístěny předměty, které neumožňovaly trvalý a rychlý přístup k uzávěru. U plynových spotřebičů nebyly zajištěny kontroly - servisní prohlídky podle návodu výrobce. Další zjišťované nedostatky: Nebylo provedeno vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek na pracovištích a nebyl vypracován seznam pro poskytování OOPP, mycích, čistících a desinfekčních prostředků Nebylo zajištěno školení zaměstnanců o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Nebyly organizovány nejméně jednou v roce na všech pracovištích a provozovaných zařízeních prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Navržená opatření pro zlepšení stavu na úseku BOZP: Pracovníky obsluhy plynového zařízení vybavit přístrojem pro zjišťování netěsností plynového zařízení. Závěr: Kladný přístup kontrolovaných osob k řešení požadavků BOZP, protože většina zjištěných nedostatků byla odstraněna kontrolovanými osobami v průběhu kontrol. Nebyly zjišťovány nedostatky závažného charakteru. Ve školských zařízeních a nemocnicích, kde je dlouhodobě zavedený a uplatňovaný systém péče o bezpečnost práce a technických zařízení bylo zjištěno méně nedostatků než u zbývajících subjektů. Úkol č Bezpečnost práce při provozu, údržbě a opravách tlakových nádob stabilních a dalších tlakových zařízení v chemickém průmyslu Cílem úkolu bylo prověřit stav a úroveň dodržování bezpečnostních předpisů při provozu tlakových aparátů, jejich zabezpečovacích zařízení a jejich provedení a vybavení, tlakových zařízení v chemických provozech a v souvisejících technologiích výroby podnikatelského subjektu, v provozech obdobného charakteru, kde se zpracovávají nebezpečné chemické látky za působení tlaku a vysokých provozních teplot. Ověřit, jak je zajištěno ze strany provozovatelů bezpečné provozování tlakových a souvisejících technických zařízení s ohledem na bezpečnost provozu a při opravách a montáži zařízení, při odstávkách zařízení a při údržbě konkrétně při provozní údržbě například zařízení měření a regulace. Celkem bylo provedeno 46 kontrol. Předmět kontroly byl zaměřen především: 1. Systém obecné a technické prevence: - zda je provedeno vyhledání a vyhodnocení rizik při provozu tlakových zařízení, a to nejen z hlediska samotného provozu, ale i z hlediska provádění preventivní a provozní údržby, ať je prováděna vlastními pracovníky nebo dodavatelem, - v jakém stavu je bezpečnostní výstroj tlakových zařízení např. pojistné ventily, pojistné membrány, systémy uvolňující tlak, měřící, signalizační, blokující a regulační elektrická a elektronická zařízení související s bezpečností, zda je vyhodnocení rizik a stanoveny zásady kontroly a údržby bezpečnostní výstroje, 33

36 - zda je zajištěna odborná a zdravotní způsobilost osob pověřených obsluhou a údržbou zařízení, - zda je vedena provozní dokumentace např. provozní řády a provozní předpisy, provozní záznamy, zápisy o zkouškách bezpečnostní výstroje, předepsaná průvodní dokumentace, popř. pasporty vyhrazených tlakových nádob stabilních a parních kotlů, - zda jsou stanovena opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí spojených s provozem tlakových zařízení, - zda kontrolovaný subjekt zajišťuje bezpečný stav provozovaného tlakového zařízení pravidelně prováděnými kontrolami, revizemi, údržbou a servisem, zda má zpracované plány revizí, zda jsou jmenovány odpovědné osoby za provoz a údržbu, - zda mají doklady z kontrol a revizí předepsané náležitosti a odpovídající odbornou úroveň. 2. Kontrola na pracovišti: - zda nejsou používány nevhodné armatury z hlediska komptability jejich materiálu s procesním mediem, - bezpečný přístup pro obsluhu, údržbu zařízení a pro provádění kontrol a revizí, - vybavení tlakových zařízení zabezpečovacími zařízeními a jejich funkčnost, - ochrana zařízení proti korozi, - funkčnost veškeré signalizace a havarijního větrání, - jak je řešeno odstavení zařízení z provozu v případě havárie, - vybavení výroben např. kompresorových stanic funkčními OOPP, - provedení potrubí a jejich odolnost proti poškození, - zajištění možnosti opuštění nebezpečného prostoru a značení únikových cest, - zajištění přívodu vzduchu pro větrání, - odstraňování závad zjištěných předchozí revizí nebo zkouškou. Nejčastěji se vyskytující závady specifické pro tlakové zařízené jsou následující: Zaměstnavatel nevyhledává, neidentifikuje a nehodnotí rizika v souvislosti s provozem a údržbou tlakových zařízení, nebo zpracovaná dokumentace popisující zmíněná rizika mají pochybnou kvalitu. Ve vyhodnocení rizik nejsou aktivně zapojení revizní technici tlakových nádob. Zaměstnavatelé provozují tlaková zařízení, kde může docházet vnějšími vlivy ke stárnutí oceli, způsobené chemickým znečištěním oceli, které dochází při výrobním procesu. S postupujícím stárnutím klesá vrubová houževnatost oceli, ocel křehne a případný lom má hrubozrnný charakter bez deformací. Vlivem tohoto stavu dochází v některých exponovaných částech tlakových zařízení k trhlinám, jako jsou například lemy den, svarové spoje, S uvedenou skutečností nejsou provozovatelé, obsluhy a údržba seznámeni a exponovaná místa u starších tlakových zařízení nemonitorují. Kontrolovaná osoba nezajistila, aby technické zařízení bylo z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví pravidelně a řádně udržováno, kontrolováno a revidováno. Výstroj tlakových celků není funkční, přestože je platná revize a obsluha je prokazatelně proškolena. Obsluha v řadě případů nezná svoje kompetence a neumí prokazatelně obsluhovat zařízení. Obsluha není řádně proškolena, přezkoušena a neplní svoje povinnosti. Revizní technici nevyhodnocují a nedoporučují provozovateli opatření ke zlepšení technického stavu, tak, aby se zvyšovala bezpečnost vyhrazených technických zařízení. Umístnění tlakových nádob /celků/ a bezpečnostní výstroje je nepřístupné pro obsluhu, není možno provádět řádnou kontrolu, seřizování, údržbu a čištění. U zařízení je nedostatečný pracovní a manipulační prostor umožňující bezpečně provádět všechny obvyklé pracovní operace. Potrubí nejsou dostatečně chráněny proti korozi a nejsou barevně označeny bezpečnostními označením podle druhu a směru dopravovaných látek nebo přípravků. 34

37 Pro zabezpečení bezpečného, spolehlivého a hospodárného provozu nejsou pověřeni příslušní pracovníci nebo jejich pověření je nedostatečné. Zajímavá kontrolní zjištění: Na provozovaném tlakovém zařízení /celků/, na které proběhla údržba a oprava, došlo k překrytí původní sváru na tlakové nádobě nebo potrubí dalším svarem. Vzhledem této skutečnosti není možné provádět kontrolu během tlakových zkoušek, revizí a během provozu tlakové nádoby hodnotit stav vlastního pevnosti svaru. Montáž a údržbu provádějí subjekty, které nemají k těmto činnostem kvalifikaci a oprávnění. Údržba, prováděná vlastními pracovníky, nemá potřebnou odbornou úroveň. Výsledkem této činnosti je porušení předpisů, ale především nekvalitně provedená oprava, zdroj dalších poruch, popřípadě mimořádných událostí. Úkol č Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby a koordinátora BOZP na staveništi Cílem úkolu bylo kontrolou plnění povinností zadavatele stavby a koordinátora BOZP na staveništi, působit na zvyšování úrovně bezpečnosti práce na stavbách a kontrolovat, zda zadavatelé stavby plní podmínky dané zákonem č. 309/2006 Sb., a zda koordinátoři pracují v souladu s předpisy, zejména se zákonem č. 309/2006 Sb., a NV č. 591/2006 Sb. Celkem bylo provedeno 33 kontrol. Zaslání oznámení o zahájení prací V této oblasti je možno konstatovat, že je situace dobrá. Došlo k zachování počtu doručených oznámení. Kompletní přehled zaslaných oznámení ukazuje následující přehled: Rok 2007 Rok 2008 Rok 2009 Rok 2010 Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013 Rok 2014 Rok 2015 Rok oznámení 446 oznámení 668 oznámení 806 oznámení 854 oznámení 800 oznámení 956 oznámení 1126 oznámení 1070 oznámení 1023 oznámení K této povinnosti zadavatele lze uvést, že dlouhodobě pozitivním způsobem funguje možnost represivního opatření-pokuty. Zadavatelé staveb mnohdy raději nahlásí akce a stavby, které z uvedených informací nevyžadují zaslání oznámení (např. akce, které od předání do dokončení netrvají ani 30 dní při předpokládaném počtu pracovníků 5, apod.). Nedoručení oznámení o zahájení prací bylo zjištěno v jednom případě díky kontroly pracovního úrazu a jednou na základě vlastního monitoringu, přičemž se však jednalo o stavbu, která byla zahájena před účinností zákona, pro insolvenci původního zadavatele byla přerušena krátce po zahájení výstavby a nový zadavatel zakoupil tuto stavbu a změnil realizační projekt. V souvislosti se zapisováním doručených oznámení o zahájení prací hodně z nich vykazovala nějaký nedostatek. Jednalo se zejména o chybějící určení koordinátorů ve fázi přípravy, neuvedení IČ zadavatele, zhotovitele a zejména u koordinátorů, neuvedení termínu dokončení stavby nebo nereálné termíny (dokončení dříve než stavba byla předána zhotoviteli), nedostatečný popis stavby s výčtem prací se zvýšeným rizikem. Při kontrolách u zadavatelů se často zjišťuje, že mandátními resp. 35

38 nově příkazními smlouvami přenášejí zodpovědnost za vyplnění a doručení oznámení na koordinátory. To pak vede k tomu, že tito si vymýšlejí jednotlivé položky, neboť nemají potřebné informace (datum předání staveniště, dokončení stavby nesouhlasí se smlouvou mezi zadavatelem a zhotovitelem, koordinátorem ve fázi přípravy stavby uvádějí projektanta atd.). Z hlediska kontroly plánů BOZP je z poznatků získaných při posuzování projektových dokumentací nebo při kontrolách na staveništích možno konstatovat, že problémy jsou jednak ve lhůtě zpracovávání, kdy jsou zpracovávány na poslední chvíli tzn. po dokončení projektové dokumentace na stavbu a často jsou zpracovávány až při realizaci staveb koordinátory ve fázi realizace stavby, tak i z hlediska obsahu, který je většinou obecným výpisem citací z NV 591/2006 Sb. a 362/2005 Sb., a jsou universální pro jakékoliv stavby. Na předkládání plánů s PD měla negativní vliv novela vyhlášky 499/2006 Sb. Oblíbeným tématem plánů je uvádění informací typu povinnosti zadavatele, stavbyvedoucího, koordinátora, poskytování první pomoci při úrazem el. proudem, registry rizik, traumatologický plán atp. Ke zvýšení kvality plánů by měla přispět novela NV 591/2006 Sb. s přílohou č.6 stanovící požadavky na obsah plánu. První poznatky však ukazují na to, že koordinátoři nejsou schopni kvalitně zpracovávat postupy řešící jednotlivé činnosti na stavbě z hlediska bezpečnosti práce s tím, že tyto postupy musí dodávat zhotovitelé, že není znám zhotovitel a neví se, jak to bude dělat atd. Na druhou stranu příloha pomůže při prokazování formálně zpracovaných nebo nedostatečně konkrétně zpracovaných plánů koordinátory ve správních řízeních, neboť konkretizuje dříve zákonem uvedené aby plně vyhovoval potřebám k zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce. Na velkých liniových stavbách (přeložky silnic 1. třídy, dálnice, železniční koridory) si koordinátoři ve fázi realizace rozšiřují plán BOZP o další dokument, který nazývají Komunikační plán stavby a tímto dokumentem mnohdy ukládají zhotovitelům povinnosti nad rámec zákona a přenášejí na ně své zákonné povinnosti (informování o rizicích, koordinaci na stavbě). Z hlediska určení koordinátora ve fázi přípravy stavby přetrvává stále velké množství, kdy nejsou zadavateli určováni. Doposud nebylo možné uplatnit novelu zákona 251/2005 Sb. umožňující za tento nedostatek udělovat pokutu, protože projektování staveb začalo před účinností novely a tudíž platil stav, že koordinátor musí být určen před zahájením prací. Z hlediska určování koordinátorů ve fázi realizace bylo zjištěno, že ne vždy jsou určeny zadavatelem, ale jsou určováni TDI, projektanty nebo zhotoviteli, což není akceptováno jako naplnění požadavku zákona. Bylo zjištěno např., že právnická osoba ve výběrovém řízení s požadavkem zajištění činnosti TDI a KOO (tento požadavek bývá ze strany zadavatelů poměrně častý) si na zajištění KOO najme další právnickou osobu a ta si smluvně zaváže OSVČ s požadovaným osvědčením, což je v rozporu s požadavky zákona. Byly zjištěny případy, kdy koordinátor byl formálně zadavatelem určen, ale platil jej zhotovitel ze svých vysoutěžených finančních prostředků. Někteří z kontrolovaných koordinátorů neměli pro svoji činnost příslušné živnostenské oprávnění. Rekrutovali se zejména z oblasti, kdy se jednalo o provádění technického dozoru společně s činností koordinátora. Z hlediska činnosti koordinátora ve fázi realizace jsou nejčastěji zjišťované následující nedostatky: neinformují zhotovitele o rizicích, které se vyskytují na staveništích s postupem výstavbyprakticky je tento požadavek naplněn administrativním předáváním nejrůznějších registrů rizik bez vazby na konkrétní dění na staveništi. Mnohdy je to prováděno mimo koordinátora přímo mezi zhotoviteli na stavbě. Dodavatelé stále neví, že na stavbách s koordinátorem se neaplikuje požadavek zákoníku práce 101 odst. 3 z důvodu toho, že přednost má speciální zákon před obecným (třetí část zákona 309/2006 Sb.) 36

39 nekoordinují opatření k zajištění bezpečnosti práce na staveništi. Je zjišťováno, že v plánech BOZP konkrétní řešení opatření v oblasti BP není, zhotovitelé ho nepředají KOO a přesto KOO nekoná a koordinaci opatření neřeší. Někteří koordinátoři si špatně vykládají znění povinnosti a konstatují, že nemusí nic koordinovat, protože nařídili, že na pracovišti může pracovat pouze jeden zhotovitel (subdodavatele tohoto zhotovitele pak nepovažují zhotovitele). Zároveň argumentují tím, že jim zhotovitelé nepředávají rizika a postupy, a proto nemohou postupy kontrolovat a koordinovat. Přitom tato skutečnost (předávat postupy) není ze zákona mezi povinnostmi zhotovitele. Na velkých stavbách pak koordinátoři komunikačním plánem určí osobu (stavbyvedoucího příslušného stavebního objektu) a po něm požadují, aby koordinoval potřebná opatření k zajištění bezpečnosti práce. nekontrolují dodržování plánu BOZP. Toto porušení je obtížné prokázat v případech, kdy plány BOZP neobsahují postupy a jsou, jak výše uvedeno, citacemi právních předpisů v obecné rovině. Prokazatelně je nekontrolování dodržování plánů BOZP zjistitelné ve vazbě na další povinnost KOO-kontrolovat zabezpečení staveniště, které má být dle NV 591/2006 Sb. prováděno podle plánu BOZP, ale plán toto mnohdy neřeší resp. díky způsobu jejího zpracování je toto řešení odlišné od poměrů na vlastním staveništi. v organizaci kontrolních dnů, kdy jsou organizovány zadavatelem-tdi a KOO je zde jako jeden z přítomných, který dostává omezený prostor k vystoupení, je napadáno, že KD KOO není tímto KOO organizován. Argumentací je i skutečnost, že kontrolních dnů TDI se nezúčastňují všichni zhotovitelé a naopak problematika BOZP, která by se na KD KOO měla projednávat, nezajímá účastníky KD investora (projektanty, zadavatele a jejich zástupce). Navíc častým nedostatkem je i skutečnost, že kontrolních dnů se zúčastňuje pouze vyšší (generální) dodavatel a další zhotovitelé nemají o konání KD KOO povědomí ani informaci, že jim zákon ukládá zúčastňovat se těchto kontrolních dnů. To bývá běžné zejména na stavbách, kde většinu prací realizuje hlavní zhotovitel a další zhotovitelé provádějí pouze krátkodobé činnosti (např. při rekonstrukci mostů se jedná o pokládku vodorovných izolací, montáž ocelových zábradlí, provádění živičných krytů a vodorovné značení na nich). Bylo zjištěno, že na některých stavbách se prakticky kontrolní dny nekonaly. u většiny koordinátorů je za základní jejich povinnost chápáno provádění kontrol na staveništích. Při této jejich činnosti je však zjišťováno, že nedostatky formulují v obecné rovině mnohdy formou doporučení, nejsou směřovány ke konkrétnímu subjektu, který za nedostatek zodpovídá, není uváděno, co a do kdy je požadováno udělat, není zapisováno a kontrolováno odstranění nedostatků. z řady nepřímých indicií někteří koordinátoři uzavírají se zadavatelem smlouvy za zcela nereálné ceny a v důsledku toho pak ani na stavby nechodí (po dotazech u zhotovitelů na stavbách v rámci úkolu dostáváme odpovědi, že neznají koordinátora, že ho ještě neviděli apod.). Byl zjištěn i zadavatel (SÚS), který má s KOO paušální sazbu za činnost KOO ve fázi přípravy uzavřením smlouvy na všechny akce zahajované během roku. výběr koordinátorů ke kontrole byl často prováděn ve vazbě na poznatky zjištěné při plnění kontrolního úkolu Obdobně tomu bylo i u zadavatelů, kde jejich kontrola byla provedena i ve vazbě na závažné pracovní úrazy, které se staly na jejich stavbě. Kontrola koordinátorů na velkých stavbách nebo u koordinátorů majících v kraji více staveb je časově i dokumentačně náročná. 37

40 Úkol č Prevence BOZP při přípravě a provádění staveb Cílem hlavního úkolu bylo prověřit plnění podmínek vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci již ve fázi přípravy staveb a během řízení k povolení užívání staveb. Úkol byl rozdělen na dvě části: A. Kontrola projektových dokumentací B. Účast na řízeních k povolení užívání staveb V obecné rovině je nožné konstatovat, že jak v části kontrol projektových dokumentací, tak i v části související s poznatky, které vznikly při účasti na řízeních k povolení užívání staveb, nedošlo k významným změnám proti minulému roku. A. Kontrola projektových dokumentací Počet posuzovaných projektových dokumentací v roce 2016 činil 402. Při posuzování projektových dokumentací bylo prověřováno, zda byly vyloučena nebo na nejnižší dosažitelnou míru snížena rizika možného ohrožení zdraví a života osob. Projektové dokumentace staveb předkládané pro stavební řízení neodpovídaly svým rozsahem a obsahem požadavkům Přílohy č. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, jak stanoví 2 této vyhlášky např.: neřešily skladování a vnitřní dopravu, včetně ploch pro obsluhu, údržbu a opravy chybějící údaje u staveb s provozním, technickým nebo výrobním zařízením neřešily bezpečnost při užívání stavby neřešily zajištění BOZP při údržbě objektů úpravy z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví třetích osob zařízení silnoproudé a slaboproudé elektrotechniky včetně výkresové části zařízení na ochranu před bleskem zařízení měření a regulace apod. - v technických zprávách jsou stále uváděny odkazy na neplatné právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to zejména technické normy a současně v jednotlivých případech jsou uváděny odkazy na neexistující právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci či na předpisy, které nemají s předmětem projektové dokumentace žádnou souvztažnost - nerespektování požadavků vyplývajících ze zákona č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a zdraví při práci na staveništích - nerespektování ustanovení platných nařízení vlády, např.: nařízení vlády č. 378/2001 Sb., nařízení vlády č. 101/2005 Sb., a dalších U velkých staveb byly k posouzení projektových dokumentací vyžadovány plány BOZP. Tyto plány byly při prvním předložení velmi obecné až formální. Teprve po jejich vrácení k přepracování a případných konzultacích se dosáhlo toho, že plány řešily předepsanou problematiku místo nepožadovaných 38

41 problémů (povinnosti zadavatelů, stavbyvedoucích, koordinátorů, poskytování první pomoci, opsané technické zprávy z PD o tom, co se na stavbě bude provádět bez vazby na opatření k zajištění bezpečnosti práce, registry rizik, opsané citace z NV 591/2006 Sb. a 362/2005 Sb. atd.). Díky vydání přílohy č. 6 k NV 591/2006 Sb. došlo k posílení argumentačních možností inspektorů při komunikaci s tvůrci plánu, kteří uváděli, že nemohou zpracovat konkrétní postupy z důvodu absence informací od zhotovitelů, jak to chtějí provádět apod. Poměrně častým jevem zůstává i chybějící Protokol o určení vnějších vlivů ve smyslu ČSN ed. 3:2009 a to i v případech, kdy je pravděpodobné, že se může jednat o elektroinstalace v prostředí s nebezpečím výbuchu. Zřizované el. zařízení často není zařazeno do tříd a skupin podle vyhl. č. 73/2010 Sb. Většinou v případě uvedených zjištění nepožadoval inspektorát jejich opětovné předložení (nedostatky se řešili např. také přímou konzultací) a pouze ojediněle musel oblastní inspektorát přistoupit k opětovnému požadavku na předložení PD. Jak bylo uvedeno výše, tak v případech nedostatečných Plánů bylo pozdrženo vydání stanoviska k PD jako tlak na zadavatele resp. předkladatele k odstranění nedostatků. Důvodem je skutečnost, že naše vyjádření k PD jsou stavebním úřadem vnímány jako vyjádření ke stavebnímu řízení. B. Účast na řízeních k povolení užívání staveb V roce 2016 bylo vydáno 370 vyjádření k povolení užívání staveb. Nedostatky zjišťované při kolaudacích: Jedná se především o nedostatky související s požadavky kladenými na pracoviště a pracovní prostředí a to za mnohé např.: vybavení pracoviště neodpovídalo požadavkům předpisů k zajištění bezpečnosti a hygieny práce nevyznačení komunikací na pracovišti, jejich barevné odlišení od ostatních ploch ohraničujícími pruhy nebo jinou barvou povrchu neoznačené průhledné dveře a prosklené dveře dále též neoznačené prosklené nebo průsvitné stěny a příčky volné okraje zvýšených komunikací nebo schodišť nebyly opatřeny předepsaným zábradlím nebo zajištěny proti pádu osob ve skladech absence tabulek určující maximální přípustnou nosnost podlahy spodní hrany zdvižných vrat nebyly opatřeny bezpečnostním označením např. šikmým bezpečnostním šrafováním regály neoznačené štítky s uvedením největší nosnosti buňky a nejvyššího počtu buněk ve sloupci neoznačené jističe neodlišené nástupní a výstupní schodišťové stupně neoznačené snížené a zúžené profily řešení údržby objektů-zajištění při údržbě na střechách, čištění světlíků apod. V oblasti vyhrazených technických zařízení se vyskytovaly nedostatky související s: absencí odborného a závazného stanoviska TIČR v případě uvádění "vyhrazených elektrických technických zařízení" do provozu, kde se vyskytovala elektrická zařízení třídy I., jejich uvedení do provozu podle 3 přílohy 2 čl. 5 vyhl. č. 73/2010 Sb. Převážně se jednalo o elektrická zařízení v prostorech s nebezpečím výbuchu, u zdravotnických 39

42 zařízení, u elektrických zařízení ve stavbách určených pro shromažďování více než 200 osob umístění a prostorové uspořádání strojů a zařízení, včetně dopravních a manipulačních ploch a ploch pro údržbu a obsluhu v ojedinělých případech neodpovídaly požadavkům právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti práce nejsou realizována opatření k zajištění bezpečnosti práce, stanovené na základě zhodnocení všech předvídatelných rizik možného ohrožení zaměstnanců neúplnou provozní dokumentací, neurčením lhůt pro provádění všech příslušných revizí a zkoušek instalovaného zařízení u rekonstrukcí nejsou řádně zrevidovány nové přidávané části elektroinstalace a ochrany před bleskem neprovádění všech příslušných revizí a zkoušek instalovaného zařízení, zejména pak revizí u tlakových nádob stabilních, kde se především jedná o expanzní nádoby sestavy tlakových zařízení nejsou řádně uváděny do provozu a vybaveny potřebnou dokumentací. zaměstnavatel neurčuje osoby odpovědné za provoz vyhrazených technických zařízení Neobvyklá zjištění: Při řízení ke zkušebnímu provozu byla předložena revizní zpráva na hromosvod (aktivní) s tím, že zařízení je provedeno dle NF C a je schopno bezpečného provozu. Toto řešení však není v souladu s požadavky ČSN EN až 4. Inspektor musel se stavebním úřadem vyřešit otázku, jak s tímto zjištěním naložit tzn., zda povolit či ne zkušební provoz. Úkol č Kontrola systému bezpečnosti práce zaměřená na výrobu pekárenských a cukrárenských výrobků Cílem úkolu bylo zejména u subjektů zaměřených na výrobu pekárenských a cukrárenských výrobků prověřit, zda zaměstnavatelé zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejích života a zdraví, vytvářejí bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky a přijímají opatření k předcházení rizikům. Cílem úkolu bylo především ovlivnit nepříznivý vývoj pracovní úrazovosti v daném oboru ekonomické činnosti. Celkem bylo provedeno 36 kontrol. Z výsledků provedených kontrol je patrné, že většina kontrolovaných subjektů řeší otázky bezpečnosti práce. K tomuto napomáhá i další velké množství kontrol, které v tomto segmentu probíhají především v oblasti hygieny a bezpečnosti potravin. Do těchto kontrol se v určité oblasti promítá i vlastní oblast bezpečnosti práce. Občas bylo při kontrolách zaměňováno hodnocení rizik a stanovení pracovních postupů z oblasti bezpečnosti práce se stanovením kritických bodů ve výrobě. Nutno však konstatovat, že v určitých případech se tyto oblasti tak prolínají, že požadavky bezpečnosti se objevují i zde, např. v předepsaném oblečení. Především u kontrolovaných malých subjektů je cítit nedostatek finančních prostředků na rozsáhlé rekonstrukce a výměnu strojního zařízení, dále je vidět migrace zaměstnanců, pracujících v nočních směnách začínajících v neděli a s tím související malé mzdové ohodnocení. 40

43 Tyto subjekty se uplatňují na trhu jen díky speciální drobné ruční výrobě, kterou velké průmyslové pekárny nechávají dosud na trhu volnou. Speciální oblast pekárenských provozů je jejich doprava, která v rámci kontroly nebyla řešena. Kontrola dokumentace: Většina kontrolovaných subjektů měla rizika vyhodnocena. Problémy zůstávají v důslednosti vyhodnocení a aplikací na konkrétní pracovní podmínky. Některé subjekty svoji práci v hodnocení rizik ukončili vyhodnocením rizik a dále s nimi nepracují a průběžně nedoplňují. Některé subjekty nemají písemný doklad o seznámení vlastních zaměstnanců s vyhodnocením rizik. Většina subjektů poskytuje svým zaměstnancům OOPP. Některé subjekty nemají ve vlastním seznamu speciální OOPP, např. proti popálení. Někdy jsou vydány OOPP, ale chybí vlastní hodnocení rizik pro jejich poskytnutí. Většina strojního zařízení v pekárnách a cukrárnách je vybavena návodem na použití strojů. Někdy jsou však stroje sestaveny do linek a zde většinou chybí postup pro sesazení těchto linek, případně činnosti, které nejsou v návodech řešeny. Bezpečnostní listy jsou většinou dodávány s výrobky dodávanými speciálními dodavateli, kteří se specializují na tyto prostředky. Velká většina malých provozoven používá čistící přípravky dostupné v maloobchodu a pro jejich použití postačí návod na obalu. Vzájemná informovanost zaměstnanců cizích subjektů se v průběhu kontroly obtížněji hodnotí, protože v průběhu kontroly nejsou zastiženi subdodavatelé. Většina subjektů má povědomí o povinnosti provádět revize a kontroly, část z nich má tuto povinnost zajištěnu smluvně (především pece) a další rozhodující vybavení. V kontrolovaných subjektech je zjišťována malá úrazovost, až na výjimky. Kromě uvedených nedostatků jsou zjišťovány i další nedostatky plynoucí především z požadavků Zákona 262/2006 Sb. (roční kontroly, seznámení s kategorizací..) Fyzická kontrola pracovišť: Do této oblasti jsou zahrnuty všechny závady týkající se strojního zařízení. Vzhledem k tomu, že pekařská výroba probíhá převážně v nočních hodinách, ne vždy bylo možno překontrolovat strojní zařízení v celém používaném rozsahu. V případě poskytování a používání OOPP, pokud jsou OOPP přiděleny, lze spatřovat nedostatky především v jejich používání (boty s ustřihnutým páskem přes patu) nebo v používání pantoflí v teplém provoze. Manipulace se surovinami a materiály, problémy vznikají při manipulaci s pytlovaným materiálem, především při naskladňování jednorázově velkého objemu. Odstranění této manipulace naráží na velkou finanční nákladnost investice. Největší počet nedostatků byl zjišťován v oblasti skladování, a to v různých formách. Je to dáno i množstvím přemístěného materiálu nutného v krátkém čase přemístit. Jedná se např. o nevhodně připravené suroviny, sklady mouky a další suroviny i hotové výrobky. V případě oblasti nakládacích a vykládacích prostor bylo u kontrolovaných subjektů zjištěno minimum nedostatků. Nedostatky jsou zjišťovány v údržbě rozvodů plynu a plynových spotřebičů, které se v pekařských provozech ve velké míře využívají, např. označování, koroze. Kromě specifických nedostatků typických pro kontrolovanou oblast se vyskytují i nedostatky společné pro všechny oblasti, zejména nedostatky na komunikacích. 41

44 Úkol č Bezpečnost práce při provozu bioplynových stanic Cílem úkolu bylo prověřit stav a úroveň dodržování bezpečnostních předpisů při provozu bioplynových stanic zejména se zaměřením na vyhrazená plynová a elektrická zařízení. Celkem bylo provedeno 13 kontrol. Nejčastější nedostatky v oblasti PZ: Pro plynové zařízení nebyl vypracován místní provozní řád. Do provozního deníku bioplynové stanice nebyly zapisovány údaje požadované místním provozním řádem a ČSN Provozované vyhrazené plynové zařízení bioplynové stanice bylo odběrateli předáno, je provozováno, aniž by na něm byla úspěšnost zkoušek potvrzena organizací státního odborného dozoru. Nebyl vypracován plán revizí a kontrol plynového zařízení. Nejčastější nedostatky v oblasti EZ: Nebyla ustanovena osoba odpovědná za provozované elektrické zařízení. Poškozené (utržené) pospojování vodivých částí. Nebyly stanoveny lhůty a rozsah kontrol a revizí elektrických zařízení. U elektrických přístrojů nebyla zajištěná požadovaná ochrana krytem (nedostatečné krytí elektrického zařízení). Uzemňovací přívody od technologického zařízení a hromosvodů nebyly opatřeny na přechodu do země ochranným nátěrem proti korozi. Chybné barevné označení vodičů ochranného pospojování. Další zjišťované nedostatky: Seznam pro poskytování OOPP, mycích, čistících a desinfekčních prostředků neobsahoval výčet rizik pro výběr OOPP pro obsluhu bioplynové stanice a neobsahoval seznam OOPP pro zaměstnance obsluhy bioplynové stanice. Pro bioplynovou stanici nebyla zpracována písemná dokumentace o ochraně před výbuchem podle 6 odst. 1 až 3 nařízení vlády č. 406/2004 Sb. Místa vstupu do prostorů s nebezpečím výbuchu nebyly označeny bezpečnostními značkami výstrahy s černými písmeny EX podle 4 odst. 1 písm. c) nařízení vlády č. 406/2004 Sb. a nařízení vlády č. 405/2004 Sb. Pro sklady olejů nebyly k dispozici místní provozní řády skladů. Nebylo upozorněno vhodným způsobem na horké povrchy potrubí. Volné okraje pracovišť ve výškách nebyly vybaveny vhodnou ochrannou konstrukcí proti propadnutí osob. K odstranění rizik a pro zlepšení stavu bezpečnosti práce a technických zařízení byla navrhována tato opatření: Pracovníky obsluhy bioplynové stanice vybavit přístrojem pro zjišťování netěsností plynového zařízení. Nebyla vedena evidenci pracovních úrazů (kniha úrazů). 42

45 Celkové zhodnocení a poznatky z provedených kontrol: Přístup kontrolovaných osob k řešení požadavků BOZP lze hodnotit kladně, protože většina zjištěných nedostatků byla odstraněna kontrolovanými osobami v průběhu kontrol. U bioplynových stanic, kde se OIP účastnil závěrečné kontrolní prohlídky stavby, bylo zjištěno méně nedostatků. Úkol č Bezpečnost práce při těžbě a při soustřeďování dříví v lese Cílem úkolu bylo vyvodit jednak potřebný tlak na vedení kontrolovaných subjektů k dodržování bezpečnostních předpisů, a tím vytvořit předpoklady k minimalizaci pracovní úrazovosti při těžbě a při soustřeďování dříví mechanizačními prostředky a koňským potahem. Bylo provedeno celkem 27 kontrol. Podle zadání hlavního úkolu na kontrolní období roku 2016 byly provedeny kontroly zaměstnavatelů zaměstnávajících další zaměstnance, ale i osob samostatně výdělečně činných provádějících těžbu dřeva pomocí ručního nářadí nebo i harvestorovou technikou, přibližování a vyvážení dřeva, skládkování a odvážení k dalšímu zpracování. Během prováděných kontrol bylo zjištěno, že převážná část vlastníků lesů, a to ať již městské lesy, obecní lesy nebo státní lesy využívá při těžbě dřeva a další manipulaci převážně nájemní zpracovatele. Práce jsou prováděny převážně na základě výběrových řízení, kdy zpracovatelé písemně převezmou vybrané porosty k mýtní, nahodilé nebo probírkové těžbě a to jak do 50let,tak i nad 50let těžbě. Zpracované dříví po provedené těžbě a přiblížení je zpravidla přebíráno zadavatelem práce na skládkách před odvozem. V průběhu roku 2016 byly registrovány a kontrolovány např. tyto pracovní úrazy: Došlo k smrtelnému úrazu u OSVČ kdy těžař při kácení stromu si nezajistil bezpečnou ústupovou cestu šikmo vzad, s tím, že po skácení stromu tento v balvanitém terénu na svahu byl vymrštěn, přitom zasáhl odenkem těžaře, tak, že tento následkům zranění, přimáčknutí podlehl na místě. Při jiném úrazu prováděl těžař jako OSVČ kacení dvojáku olše na břehu, kdy odřízl jeden kmen z dvojáku o průměru cca 50cm, poté si stoupl na takto vytvořený pařez a odřezával další kmen, který se po odříznutí otočil kolem osy a dřevaře přimáčkl k zemi, zraněný zemřel následně. Další úraz se stal, kdy zaměstnanci se při těžbě zavěsil strom do vidlice dalšího stromu, pracovník při průchodu v nebezpečném prostoru stromů byl zasažen samovolně padajícím zavěšeným stromem, včetně větví stržených ze zavěšeného stromu. Posledním příkladem úrazu bylo, kdy zaměstnával původní dřevorubec jako OSVČ další pracovníky a to při sázení holin a drobné práce. Při této činnosti vzal jeden s pracovníků volně dostupnou motorovou pilu a svévolně započal kácet jeden ze stromů. Strom se však zavěsil a při pohybu pod ním došlo k náhlému uvolnění a nekontrolovanému pádu stromu, na následky zranění pracovník zemřel. Z ostatních úrazů lze zmínit např. manipulaci v ohroženém prostoru na lesní skládce a zasažením jedním z kmenů, případně používání rukavic na zkracovací pile a vlivem jejich zachycení došlo k vtažení ruky do pily a odříznutí prstů nebo nevybavení kotoučové pily rozvíracím klínem a horním krytem a při řezání došlo k zdvižení řezaného materiálu, který se pokusil zpět ke stolu pracovník přitlačit, při této operaci došlo k odříznutí 4 prstů a části dlaně. 43

46 Poznatky z kontrol: Poskytování a používání OOPP V hodnocené oblasti, byl zaznamenán pouze jeden případ nevhodných OOPP a to u práce na zkracovací pile. Další osoby samostatně výdělečně činné a zaměstnanci provádějící těžbu a obsluhu strojů byly vybaveny odpovídajícími osobními ochrannými pracovními prostředky. Zaměstnavatelé měli zpracované seznamy poskytovaných OOPP a hodnocení rizik. Zaměstnanci fyzicky potvrdili převzetí poskytovaného materiálu. Školení a příprava k výkonu práce V této oblasti byla dokládána standardně vyšší úroveň školení prováděné zaměstnavateli a dodavateli technického zařízení, které prováděli přímo zástupci výrobců technického zařízení. Školení osob samostatně výdělečně činných je mnohdy prováděno sporadicky. V některých případech je situace v oblasti školení zlepšena tím, že dochází k proškolení osob samostatně výdělečně činných se zaměstnanci zadavatelů těžebních prací. Školení strojníků provádí školící zařízení specializované na dané typy strojů a nebyly zjištěny nedostatky. Vlastnící této techniky, zaměstnavatelé, v návaznosti na složitosti techniky, věnují patřičnou pozornost výchově obsluh a nepřipouští obsluhu pracovníkem, který by nebyl odpovídajícím způsobem seznámen s dokumentací od výrobce a k tomu účelu i s bezpečnostními pravidly. Provozní a průvodní dokumentace ke strojům Zaměstnavatelé včetně osob samostatně výdělečně činných během kontrol měli k dispozici provozní dokumentaci strojů. V mnoha případech se jednalo nové strojní zařízení, které bylo v záruční lhůtě a průvodní dokumentace, seznam náhradních dílů společně s návodem k použití a dalšími doklady slouží jako nutné doklady pro uplatnění reklamace. Provádění předepsaných kontrol strojů a technických zařízení Provádění předepsaných kontrol a revizí strojního zařízení a lesnických nástaveb je prováděno v pravidelných termínech. Nebylo zjištěno, že by strojní zařízení a to i s ohledem na záruční lhůty bylo provozováno bez provedených kontrol. Problém se však vyskytuje v pravidelné kontrole ručních motorových pil. Toto zařízení není kontrolováno po stanovených motohodinách výrobcem. V dřevozpracujícím průmyslu však tento stav není vždy uspokojivý. Vyskytují se občas neúplné dokumentace či neprovedení všech kontrol strojních zařízení, někdy spíše opomenutí či zapomenutí toto provést. V některých případech se vyskytl nevyhovující stav zařízení z pohledu výbavy krytů či zajištění BOZP, např. pil různého druhu. Funkčnost ovládacích a bezpečnostních prvků a systémů strojů Kontrolami nebyly prokázány žádné nefunkční systémy ovládacích a bezpečnostních prvků. Ve vztahu k obsluze strojů nebylo zjištěno neoprávněné zasahování do řídicích systémů strojů se snahou upravit, nebo vyřadit z činnosti bezpečnostní prvky strojů. V kontrolovaných případech byly všechny systémy funkční včetně všech sdělovačů a signalizací. Diagramy a bezpečnostní značky a výstrahy byly čitelné, nepoškozené. Dodržování bezpečných pracovních postupů V oblasti dodržování bezpečných postupů byly zjištěny nedostatky jak při těžbě dřeva, tak i při jeho zpracování, odvětvování na zemi. Tato porušení byla jednou z příčin vzniku výše uvedených pracovních úrazů. Především nebyly dodrženy u těžby ruční motorovou pilou bezpečné vzdálenosti od káceného stromu. Při práci obsluh těžebních strojů, tj. jak harvestorů, vyvážecích souprav, nebyly 44

47 zjištěné nedostatky, chování obsluh neodporovalo zásadám bezpečné práce nebo zásadám stanovených pro provoz zařízení a to jak při pohybu strojů v terénu. Rovněž tak i při manipulaci s dřívím nebyly zjištěné nedostatky. Kontrolní činnosti kvality a množství provedené práce, ale i dojednaných pracovních postupů ze strany zadavatelů práce je prováděná pravidelně, případné nedostatky jsou řešeny okamžitě na místě s nebezpečím vypovězení smlouvy pro vykonavatele prací. Bezpečné skladování a manipulace s vytěženým dřívím V této oblasti nebyla zjištěna zásadní pochybení, vzhledem k operativnímu odvážení vytěžené hmoty soupravami. Skládky byly zakládané na pevných podkladech, kde nedocházelo k rozmočení terénu a vzniku nebezpečných prohlubní, které by mohly omezit stabilitu strojů. Z provedených kontrol je patrné, že dochází ke značnému podcenění bezpečnosti práce při provádění těžební činnosti v lese. Toto zjištění je především podepřeno faktem, že pro práci s ruční motorovou pilou v lese a pro těžební činnost, jako pracovní činnost není zapotřebí žádné kvalifikace. V podstatě, každý kdo je vlastníkem ruční motorové pily, jako osoba samostatně činná může provádět těžební činnost v lese, čímž se zvyšuje nebezpečí vzniku úrazů a to i smrtelných. Rozdílná situace je v případě práce se speciální lesnickou technikou. V tomto případě jsou prováděna odborná školení dodavateli strojů, čímž se snižuje i riziko nesprávné manipulace s nimi. Úkol č Mimořádná kontrolní akce zaměřená na dodržování právních předpisů a provozu technických zařízení v oblasti maloobchodu, se zaměřením na velké obchodní řetězce Cílem mimořádné kontrolní akce bylo odhalování a eliminování porušování právních předpisů v oblasti bezpečnosti práce a provozu technických zařízení, zejména v oblasti vyhodnocení rizik, seznámení zaměstnanců s riziky jejich práce, s poskytováním osobních ochranných pracovních prostředků, seznámení s návody k obsluze strojů a zařízení, vybavení a funkčnosti ochranných zařízení, skladování, prevence, poradenství a osvěty v daných oblastech. Předmět kontroly v oblasti bezpečnosti práce: - prevence rizik vyhledávání a vyhodnocení rizik při práci, obsluze, údržbě a opravách strojů a zařízení používaných v maloobchodních a velkoobchodních řetězcích (např. řezačky, sekací a řezací stroje, nářezové stroje, elektrické smažiče, fritézy, smažící pánve, balící linky, pece atd.); přijímání opatření k eliminaci rizik a realizace přijatých opatření - školení a příprava k výkonu práce - seznámení zaměstnanců s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu technických zařízení; s riziky a s opatřeními na ochranu před jejich působením; s návody výrobce k obsluze strojů a zařízení - osobní ochranné pracovní prostředky - kontrola vlastního seznamu přidělovaných OOPP zpracovaného na základě vyhodnocení rizik - provozní dokumentace strojů a zařízení (návody k obsluze) - kontroly a revize strojů a zařízení (lhůty dle příslušných právních předpisů nebo průvodní dokumentace) - ochranná zařízení a zabezpečovací prvky, jejich funkčnost - sklady a skladování (místní řád skladu včetně kontroly jeho dodržování, stohování manipulačních jednotek, manipulační technika, rampy atd.) vedení evidence o úrazech v knize úrazů včetně zpracování záznamů o pracovních úrazech Celkem bylo provedeno 25 kontrol. 45

48 Rozborem závad bylo zjištěno, že největším problémem u velkých obchodních řetězců je příjem a skladování materiálu. Velké množství přijímaného materiálu a malé skladovací prostory vytváří pro zaměstnance neřešitelné situace a ti jsou nuceni materiál skladovat v rozporu s vypracovanými provozními řády a platnými právními předpisy. Taktéž pravidelná péče o provozní prostory je na malé úrovni a je zanedbávána, není dodržován systém, i když je stanoven a hlavně nejsou odstraňovány zjištěné nedostatky. Kromě těchto zásadních nedostatků se vyskytují i další závady. Tyto se však neopakují v takovém množství a rozsahu jako nedostatky uvedené výše. Kampaň napověděla, že by bylo vhodné ji zopakovat a prověřit, jestli si obchodní řetězce z kontrol odnesly poučení a zajistily systémovou nápravu. 3.4 Kontrolní činnosti prováděná na základě podaných podnětů Kontrolami na základě podnětů v oblasti pracovních vztahů a podmínek, které jsou dlouhodobě nejčetnější, bylo cílem i v roce 2016 pozitivně působit na zaměstnavatele, aby plnili zákonem stanovená pravidla, a to ať už se jedná o odměňování, pracovní poměr či jiné pracovněprávní oblasti. Kontroly na základě podnětů, které nás upozorňují na porušování povinností zaměstnavatelů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci by měly napomáhat ke snížení počtu úrazů zaměstnanců a ke zlepšení ochrany zdraví na pracovišti zaměstnavatele. Kontrolami v oblasti zaměstnanosti chceme především omezit výkon práce mimo pracovněprávní vztah a kontrolou ověřit i plnění jiných povinností zaměstnavatele, které mu stanoví zákon o zaměstnanosti. Nově pod komplexní kontrolní úkol kontroly na základě podnětů byly zahrnuty kontroly na základě podnětů směřujících do oblasti podmínek při poskytování péče o dítě v dětské skupině, stanovené zákonem č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Obsah podnětů a výsledky kontrolní činnosti tak budou sloužit jako důležitý informační zdroj k zaměření kontrolní činnosti orgánů inspekce práce v dalším období. Při kontrolní činnosti se inspektoři zaměřili především na konkrétní oblast, na kterou ve svém podnětu podatel upozorňuje. V oblasti pracovních vztahů a podmínek to zpravidla je: odměňování, vznik, změna a skončení pracovního poměru, pracovní doba, rovné zacházení a zákaz diskriminace, náhrady. Pro informaci doplňujeme, že v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci to zpravidla je: dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na pracovištích zaměstnavatele, zajištění bezpečného provozu vyhrazených technických zařízení, vybavení zaměstnanců osobními ochrannými pracovními prostředky. Dále v oblasti zaměstnanosti to zpravidla je: nelegální zaměstnávání občanů ČR, cizinců, rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání, i jiná povinnost zaměstnavatele, stanovená mu v zákoně o zaměstnanosti. V oblasti péče o dítě v dětské skupině to bylo dodržování povinností vymezených zákonem č. 247/2014 Sb. Úkol byl dále číselně rozčleněn na podrobnější členění takto: Kontrola dodržování zákona č. 247/2014 Sb., na základě podnětů Kontrola dodržování předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti pracovněprávní Kontrola dodržování předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti ZoZ Kontrola dodržování předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti NLZ Kontrola dodržování předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti BOZP 46

49 V posledních pěti letech bylo zaevidováno celkem: Rok podnětů Rok podnětů Rok podnětů Rok podnětů Rok podnětů Rozdělení podnětů za rok 2016 rozdělení podle oddělení: Oddělení BOZP a VTZ 80 Oddělení PVP 459 Útvary NLZ 241 Úkol Kontrola dodržování zákona č. 247/2014 Sb., na základě podnětů Na plnění úkolu se inspektoři kontrolních oddělení nepodíleli (nebyl podán žádný podnět v této oblasti). Úkol Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti pracovněprávní, BOZP a zaměstnanosti Celkem bylo v roce 2016 přijato od fyzických osob (i právnických osob) 459 podnětů. Nejčastějším obsahem přijatých podnětů je oblast uzavírání a ukončování pracovních poměrů, dále v pořadí je oblast odměňování a oblast pracovní doby. Obsahové zaměření podnětů přijatých v roce 2016 Obsahové zaměření podnětů podle četnosti jednotlivých oblastí lze seřadit takto za a) nejvíce, za e) nejméně a) odměňování (stabilní četnost) b) nerovné zacházení a zákaz diskriminace (zvýšení četnosti proti předchozímu období) c) vznik, změna a skončení pracovního poměru (stabilní četnost) d) pracovní doba (snížení četnosti) e) cestovní náhrady (stabilní četnost) Vyhodnocení kontrolní činnosti: Na základě podnětů bylo v roce 2016 provedeno celkem 360 kontrol. Nejvyšší četnost byla zjištěna porušení v oblasti pracovní poměr, dohody mimo pracovní poměr, je to údaj trochu zavádějící. Zejména je to proto, že zjištěná porušení administrativních nedostatků (např. absence písemných informací týkajících se práv a povinností vyplývajících z pracovního poměru, písemných změn pracovní smlouvy, vydávání potvrzení o zaměstnání), jsou zjištěny v souvislosti s kontrolou odměňování. Zaměstnavatelé buď pozdě či vůbec nevyplácí mzdy, z důvodu tíživé ekonomické situace nebo z důvodu způsobené škody a tím vzniklého dluhu zaměstnance vůči zaměstnavateli. Zaměstnavatele v některých případech v této souvislosti zadržují potvrzení o zaměstnání (potvrzení je vystaveno, připraveno k převzetí). 47

50 Další skupinou s vysokou četností jsou nedostatky v oblasti pracovní doby. Nejčastější je nedostatek ve správném vedení evidence odpracované doby, zpravidla základního podkladu pro výpočet mezd (platu). Nejčastěji se jedná o evidenci pracovní doby (např. podatel si stěžuje, že pracuje po 22. hodině a nedostává příplatek za práci v noci), ale předložená evidence pracovní doby je vedena pouze do 22. hodin, nebo nejsou evidovány přesčasy a je tedy velice složité prokázat, zda k výkonu práce přesčas došlo. Dále je to časté u kontrol s obsahovým zaměřením do oblasti rovného zacházení a zákazu diskriminace je důkazní situace inspektora při prokazování nedostatků značně složitá, protože písemné podklady poskytnuté kontrolovanou osobou neobsahují pro závěr z kontroly nezpochybnitelné informace a mlčenlivostí chráněné informace získané od dotázaných zaměstnanců pak často použít jako důkazní prostředek. Zaměstnanci jsou na straně zaměstnavatele. Úkol Kontrola dodržování předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti ZoZ Úkol č Kontrola dodržování předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti do oblasti NLZ Celkem bylo v roce 2016 přijato 241 podnětů (oddělení NLZ) Podněty přijaté do úseku kontroly zaměstnanosti /nelegální zaměstnávání (NLZ) a jiné povinnosti vyplývající ze zákona o zaměstnanosti (ZoZ)/ ve většině případů upozorňovaly na výkon nelegální práce občanů ČR a cizinců a na tzv. švarcsystém. Dále podněty poukazující na výkon práce cizinců bez příslušných povolení, zprostředkování zaměstnávání bez povolení, nelegální zaměstnávání uchazečů o zaměstnání, kteří jsou evidováni na úřadech práce s upozorněním na zneužívání pobírání sociálních dávek či podpor v nezaměstnanosti. Podněty z úřadů práce poukazovaly na podezření výkonu nelegální práce uchazečů o zaměstnání plynoucí např. z žádosti zaměstnavatelů o dotace při jejich zaměstnávání, podezření z nenahlášení nekolidujícího zaměstnání. Na základě podnětů bylo v roce 2016 provedeno celkem 270 kontrol. Nejčastější porušení v oblasti NLZ byla oblast pracovněprávní a to v pořadí, 1. nelegální práce občanů ČR, občané EU mimo ČR, cizinci mimo EU. 2. doklady prokazující pracovněprávní vztah 3. informační povinnost při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí Jak vyplývá z přehledu, nejčastější porušení při plnění úkolu byla zjištěna u typu objektu neplnění informační povinnosti a pracovní smlouvy na pracovišti. Inspektoři se při provádění kontrol běžně a pravidelně dotazovali zaměstnanců kontrolované osoby na skutečnosti související s vykonávanou kontrolou, a to bez přítomnosti kontrolované osoby. Obecně v některých případech u podnětů nebylo možno prokázat nelegální zaměstnávání z důvodu důkazní nouze. Část přijatých podnětů nemohla být šetřena. Důvodem byla například skutečnost, že z obsahu podnětu nevyplynulo možné porušení povinnosti kontrolovatelné podle zákona o inspekci práce, podnět byl odložen k pozdějšímu využití vzhledem k právě skončené kontrole se stejným zaměřením u kontrolovaného subjektu nebo zaměstnavatel nebyl dohledatelný, případně zrušil svou živnost. 48

51 Při kontrole nelegálního zaměstnávání jsou vytvářeny problémy při výkonu kontroly, z důvodu narušení provozu a tím neochota kontrolované osoby spolupracovat při kontrole. V poslední době se rozmáhá obcházení zákona, kdy cizinci vykonávají práci na území ČR na víza a činnost vykonávají jako vyslání na služební cestu. Pokud kontrola neprobíhá v součinnosti s Policií ČR a kontrolované osoby vykonávající práci nemají u sebe doklad totožnosti (v některých případech není k dispozici vůbec žádný doklad), je problém s jejich ztotožněním. V řadě případů je problémem jazyková bariera kdy cizinci vůbec neví, na co jsou tázáni nebo toto pak tvrdí při dalším šetření. Při šetření podnětu se inspektoři potýkali s problémem nedostupnosti kontrolovaných subjektů a nesoučinnosti některých kontrolovaných osob, které se opakovaně snažily vyhnout kontrole. Nebylo možné je zastihnout na adrese sídla, zasílané výzvy zůstaly nedoručené. Inspektorát práce ukládal za nesoučinnost kontrolované osobě pokuty. I přes tyto sankce řada kontrol nebyla dokončena. Úkol č Kontrola dodržování předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti do oblasti BOZP a VTZ Celkem bylo v roce 2016 přijato 80 podnětů. Nejčastějším obsahem přijatých podnětů je oblast poskytování OOPP, vyhodnocení rizik, oblast zajišťování staveb, zajištění proti pádu osob, oblast uznávání, evidence a odškodňování pracovních úrazů a dále oblast dopravy. Na základě podnětů bylo v roce 2016 provedeno celkem 65 kontrol. Stručný komentář ke zjištěným porušením Nejčastější porušení v oblasti BOZP byly oblasti v tomto pořadí: 1. nedostatky zjištěné ve výrobních a provozních budovách 2. v řízení péče o BOZP 3. odborná a zdravotní způsobilost v dopravě V případě podnětů v oblasti stavebnictví, tak z větší části tyto podněty byly oprávněné, tj. např. nebylo zajištění práce ve výškách, nedostatečné zajištění staveniště atd. V oblastech dopravy lze toto definovat, že tyto podněty byly z části oprávněné a týkali se např. z větší části dokumentační části, např. neúplné dokumentace zdravotních prohlídek řidičů atd. Problematika neuznaných pracovních úrazů je složitá a většinou tyto podněty přicházejí s velkým časovým odstupem a těžko se prokazují případné nedostatky a ujasnění si kompetencí zaměstnanců a zaměstnavatelů. V ostatních případech oblasti BOZP lze říci, že je toto různé, např. podněty směřující do oblasti školení (vstupní, periodická, odborná aj.) zaměstnanců či neposkytování OOPP jsou z větší části neoprávněné. Ve většině podnětů se provádí kontrola z BOZP. V některých případech je ještě dále v některých bodech postupováno na jiné orgány, jako je např. KHS, HZS a dále stavební úřady, či magistrát města odbor dopravy. Výjimečně se stává, že by byl celý podnět postoupen na nějaký z výše uvedených orgánů, bez naší kontroly. Pouze asi u dvou případů se neprováděla na základě podnětu kontrola a to z důvodu, že na stejný problém již nedávno byla kontrola u této společnosti prováděna, případně, že šlo o obsahově nejasný podnět, který dále podatel neupřesnil a dále nekomunikoval. Neprokázané podněty jsou různého druhu. Např. v souvislosti s pracovními úrazy lze uvést, že jde např. o tvrzení proti tvrzení, tj. podatel podnětu tvrdí jednu věc (že se úraz stal tímto způsobem), dále kontrolovaná osoba tvrdí např. jiný způsob nebo děj úrazu. V případě, že v mnoha případech nelze 49

52 dále podložit další např. svědeckou výpovědí, či jiným záznamem, důkazem, jde v tomto případě právě např. o neprokazatelnost daného podnětu. 3.5 Spolupráce mezi odděleními Koordinované kontroly oddělení PVP, KNZ a BOZP Proběhlo několik společných kontrol s různým zaměřením. Také probíhaly společné kontroly v rámci provádění kontrol podaných podnětů, případně nastalých úrazů. Společné kontroly oddělení BOZP a KNZ: V měsíci lednu proběhla koordinovaná společná akce na větší stavby na Českobudějovicku. V únoru společná koordinovaná akce na stavby v Českém Krumlově. V průběhu roku proběhly další společné kontroly s oddělením NLZ se zaměřením na některé stavby v jihočeském kraji. Společné kontroly oddělení BOZP a PVP: V letních měsících proběhly kontroly v Jihočeském kraji a na Vysočině se zaměřením na velké obchodní řetězce se zaměřením na oblast pracovně právní a bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Po celý rok probíhaly společné kontroly s oddělením PVP převážně v oblasti kontrol podnětů. V kraji Vysočina proběhly průběžné kontroly především s útvarem PVP v oblasti dopravy. 50

53 4. PRACOVNÍ ÚRAZOVOST Přehled počtu všech úrazů - rozděleno dle krajů a druhů úrazu: Počet pracovních úrazů na území Jihočeského kraje a Vysočiny Kraj Ostatní Závažný Smrtelný Jihočeský kraj Vysočina Celkem Celkový počet pracovních úrazů Zahraničí Celkem Smrtelné pracovní úrazy Na OIP bylo v roce 2016 nahlášeno 14 smrtelných pracovních úrazů (SPÚ), byla prováděna kontrola jejich příčin a okolností, z toho u 7 si vyžádalo šetření. 10 SPÚ bylo v Jihočeském kraji a 4 SPÚ v kraji Vysočina. Proti roku 2015 došlo k navýšení počtu SPÚ v obou krajích, v kraji Vysočina o 1 a v kraji Jihočeském o 3. VYHODNOCENÍ SMRTELNÝCH PRACOVNÍCH ÚRAZŮ DLE ZDROJŮ 7% 14% 7% 15% 7% 14% 7% 7% 7% 15% Konstrukce, povrchy, nad úrovní země mobilní (včetně lešení, mobilních žebříků, plošin a zdvižných plošin) Ostatní zvýšená pracoviště - pády osob z výše Speciální stroje používané v zemědělství, výše neuvedené Mobilní manipulační zařízení, dopravní vozíky (poháněné i nepoháněné), kolečka, trakaře Pozemní vozidla - nespecifikováno Vozidla pro těžké náklady Lehká vozidla osobní i nákladní Nebezpečné látky a přípravky žíravé, korozívní (pevné, kapalné nebo plynné) Stromy, rostliny, zemědělské plodiny Elektřina 51