Psychologie skupinového života

Transkript

1 Psychologie skupinového života SZ7BP 2012/PS

2 Malá sociální skupina Psychologie skupinového života I. 1. Význam sociálních skupin 2. Klasifikace sociálních skupin 3. Struktura skupinových vztahů (pozic a rolí) 4. Normy a skupinové cíle 5. Skupinové ovzduší (sk.klíma a atmosféra) 6. Specifika a rizika skupinového života

3 Pracovní definice pojmu malá sociální skupina Malásociálnískupina Malá sociální skupina je tvořena lidmi, kteří jsou navzájem v příménezprostředkovanéinterakci a komunikaci majíblízkénebo shodnécíle či hodnoty, a odvozují(očekávají) od skupinového života naplnění svých individuálních cílů jsou vřazeni do relativně stabilního systému pozic a rolí (skupinové struktury) spoluvytvářejía respektujínormy skupinového života (tj.pravidla regulující meziosobní vztahy a průběh společných činností)

4 1. Význam sociálních skupin Význam sociálních skupin: zprostředkovávají působení makrosociálního prostředí podílejíse na dotvářenísociálních rysů osobnosti (plnísocializačnífunkci, protože jsou modelem vztahů makrosociálního prostředí) ovlivňují individuální výkonnost uspokojují individuální potřeby a naplňují individuální i společenské cíle být s lidmi (sounáležitosti) být akceptován dotvářet vlastní individualitu a identitu získat uznání seberealizovat se

5 1. Význam sociálních skupin Ve skupinách se cítíme dobře za předpokladu, že není zraňován náš sebecit nejsme omezováni v naplňovánínašich podstatných individuálních zájmůa potřeb nám usnadňují seberealizaci

6 Klasifikace skupin maléxvelké Kritéria klasifikace 2. Klasifikace sociálních skupin stupeň intimity meziosobních vztahů míra zprostředkovanosti interakcí primární x sekundární míra (rozsah) vlivu na osobnost a intimita interakcí formální x neformální členské x vztažné způsob vzniku povaha převládajících vztahů míra autonomie vztah ke skupině pojetí skupiny strukturace x davy stupeň stability pozic a rolí cílová orientace skupiny

7 Pozice člena skupiny je především určována: 3. Struktura vztahů ve skupině mírou jeho sociální přitažlivosti (soc.atraktivitou) mírou prestiže (a z ní vyplývající mírou vlivu) způsobem sebeprosazovánípři začleňováníse do skupiny (a seberealizaci) jeho podílem na dosahování skupinových cílů úrovní jeho sociální kompetence Pozice postavení, místo ve struktuře vztahů ve skupině Role chování, které z určitého postavení vyplývá, event. je očekáváno od toho, kdo pozici zastává Status významnost pozice (dána většinou mírou vlivu a moci) Prestiž vážnost toho, kdo zaujímáurčitou pozici (většinou dána úrovnísoc.kompetence a způsobem výkonu role)

8 3. Struktura vztahů ve skupině Základní dimenze pozice ve skupině V. Hrabal (1992): Pozice: kompetence vliv obliba(sociální atraktivita) neoblíbený nevlivný a málo úspěšný izolovaný, nevlivný ale výrazně neodmítaný; ve vedoucípozici, vlivný, oblíbený s různým stupněm úspěšnosti; vlivný ale méně oblíbený; oblíbený, ale méně vlivný (je spíše v "centrální" než vedoucí pozici); nevýrazná pozice. Zjišťuje se sociometrickým dotazníkem Hrabal: SO-RA-DO (sociometrický ratingový dotazník)

9 Tým Tým vymezenípojmu jasně definovaný cíl jasněvymezenápozice vůdce motivace členstvívycházejícíze souladu individuálních a týmových cílů ztotožněníse se skupinovými cíli odpovědnépřijetínorem a hodnot identifikace se skupinou rovnováha orientace na výkon a způsob jeho dosahování zřetelná struktura týmových rolí facilitující atmosféra vztahů

10 Tendence chovat se, přispívat abýt ve vzájemném vztahu s ostatními lidmi specifickým způsobem... Struktura pozic a rolí RI (shánil) CH (předseda) CW (tahoun) TW (hasič) TÝMOVÉ ROLE (R.M.BELBIN) PL (chrlič) F (dotahovač) ME (rejpal) SH (rejža) Ilustrace, odkaz

11 Struktura pozic a rolí INICIÁTOR KOORDINÁTOR NAVIGÁTOR MOTIVÁTOR Zb.ZABOROWSKI INFORMÁTOR STRÁŽCE NOREM HARMONIZÁTOR Ilustrace, odkaz

12 4. Normy (a skupinové cíle a hodnoty) Skupinovénormy: systém pravidel, kteráslaďujíprůběh společných činností(aktivit), usnadňují nekonfliktní fungování mezilidských vztahů a tak umožňují dosahování skupinových cílů. Každá norma obvykle obsahuje i způsoby reagování na její porušení sankce Smysl sankcí spočívá v tom, že e mají: napravit důsledkyporušen ení normy, je-li to fakticky možné zabránit v opakovánínarušov ovánínorem zbavit člena skupiny, který se narušen ení normy dopustil, nežádoucích prožitků,, které by svým přetrvp etrváváním m bránily autentičnosti nosti změny jeho chování

13 Problém definice sociálního klimatu a atmosféry 4. Klíma a atmosféra ve skupině relativně stabilní a emocionální naladěnost, ve které se spojují nálady lidí, jejich duševníprožívání, vztahy jednoho kdruhému, k práci, k obklopujícím událostem... (Kollárik,T s.501)....termín klima zahrnuje ustálenépostupy vnímání, prožívání, hodnocenía reagovánívšech aktérů(učitele, všech žákůtřídy, skupinek žákův danétřídě, žákůjako jednotlivců) na to, co se ve třídě odehrává... (Mareš, J. 1997)...je to sociologický a sociálně psychologický pojem vyjadřující kvalitu interpersonálních vztahůa součinnosti lidívrámci konkrétníspolečenskéskupiny. (Maříková, H., Petrusek, M., Vodáková, A. (kol.). 1996).

14 4. Klíma a atmosféra ve skupině Parametry skupinového ovzduší(klimatu)...zásadní význam na utváření klimatu ve skupině má styl řízení vedení... svoboda projevu -konformismus podpora (facilitace)- ztížení(inhibice) sebeprosazení volnost či omezování ve vzájemných vztazích přijetí(akceptace) - odmítání individuálních projevů a aktivit citovárezonance -sociálníchlad důvěra - nedůvěra k sociálním aktivitám jedince afiliace (přátelství)-hostilita(nepřátelství)

15 4. Klíma a atmosféra ve skupině Podmínky příznivého skupinového klimatu klidnéa náročnévedenípodporujícísamostatnost jednotlivce čitelnost a stabilita kriterií hodnocení hodnocení chápané hodnotitelem a přijímané hodnoceným jako zpětná vazba preferování regulace vztahů ve skupině prostřednictvím kultivujících aktivit a facilitujících typů součinnosti (namísto pokynů, příkazů, tlaku) transakce prožitků a podpora sociálních citů

16 4. Klíma a atmosféra ve skupině Zdroje nejistoty ve skupině(kreitner, Kinicki, 1989): nejasné cíle nejasná kriteria výkonnosti nedostatečně definovaný proces rozhodování (příliš) silnásoutěživost mezi jednotlivci nebo skupinami jakýkoliv typ změny

17 5. Specifika a rizika skupinového života DEINDIVIDUACE dochází ke snižování vědomí sociální odpovědnosti (a obav ze sankcí) snižuje se koncentrace na sociální hodnocení oslabuje vnitřní kontrolu, zkresluje se percepce zvyšuje se impulzívnost, intenzita emocí

18 5. Specifika a rizika skupinového života Deindividuace Výzkumy ukazují, že k deindividuaci dochází vlivem: anonymity velikosti skupiny skupinových aktivit fyzického zapojení do činu nekognitivní zpětné vazby nové či nestrukturované situace ap. P.G.Zimbardo přetížení senzorických vstupů

19 5. Specifika a rizika skupinového života Skupinovémyšlení Skupinový tlak, konformismus, skupinové myšlení (Janisův efekt) Tzv. skupinové myšlení vzniká, když: členové skupiny pracují v těsném spojení v prostorové či názorové izolaci členovésdílejístejnéhodnoty a navzájem se utvrzujív určitém náhledu na svět (na problém) řeší problém, který sám o sobě vyvolává zátěž, silný stres

20 5. Specifika a rizika skupinového života Skupinovémyšlení Symptomy skupinového myšlení : iluze nevyhnutelnosti sdíleného řešení(postupu, názoru) racionalizace iluze etickéoprávněnosti percepční stereotypy skupinový tlak (a vzájemný nátlak) autocenzura iluze jednomyslnosti personifikace mínění, názorů, řešení

21 Důsledky: 5. Specifika a rizika skupinového života Skupinovémyšlení skupinová diskuse (problému) se mění ve společné hledání co nejlepšího zdůvodnění skupinového stanoviska neschopnost náhledu skupinového dění, zvláštězpůsobu řešení problému neochota k vnitřníoponentuře, k hledáníalternativ, ke konfrontaci možných důsledků řešení vnímánívnějšíkritiky jako tendence ohrožovat skupinu či narušit činnost (práci, úsilí) skupiny zaměřenost na informace, fakta, názory, které potvrzují prekoncipované řešení(stanovisko) tendence přehlížet širšíkontext problému, jeho kontinuitu v čase i prostoru

22 5. Specifika a rizika skupinového života Sociálnílenost Problém tzv. sociální lenosti Sociální lenost se projevuje tam, kde je úkol vnímán jako nedůležitý nebo příliš snadný se členové skupiny domnívají, že jejich osobní přínos k plnění skupinového úkolu nelze rozpoznat členové skupiny nemají dobrý přehled o výkonu ostatních členůskupiny (Jackson, Harkins, 1985)

23 5. Specifika a rizika skupinového života Sociálnílenost Důsledky nejednotnéúsilí (ostatníse ulívají, pročjábych se měl namáhat?), ztráta osobníodpovědnosti (ztratím se v davu, co bych se honil) snížení motivace vzhledem ke sdílení odměny (...když všichni dostanou stejně!) zhoršení koordinace (každý zabere v jinou dobu)