2.. E K E ONOMI M C I KÁ K R OV O NOV O Á V H Á A H slide 0

Transkript

1 2. EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA slide 0

2 Předmětem přednášky je.odpovědět na následující otázky: Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje? Kdo obdrží důchody z produkce? Kdo nakoupí celkový výstup? Co vyrovná poptávku a nabídku zboží? slide 1

3 Model Uzavřená ekonomika, čistící se trhy Strana nabídky Trhy VF (nabídka, poptávka, cena) Determinace výstupu/důchodu Strana poptávky Determinace C, I, a G Rovnováha Trh zboží Trh zapůjčitelných fondů slide 2

4 2.1. Čím je determinován celkový objem produkce? slide 3

5 Výrobní faktory K = kapitál: nástroje, stroje a zařízení používaná při výrobě L = práce: fyzická a intelektuální námaha pracovníků slide 4

6 Produkční funkce Y = F(K,L) Udává, jak mnoho výstupu (Y) může ekonomika vyprodukovat pomocí K jednotek kapitálu a L jednotek práce Odráží úroveň technologií dané země Konstantní výnosy z rozsahu (v tomto modelu) slide 5

7 Výnosy z rozsahu: Opakování Původně Y 1 = F (K 1, L 1 ) Vynásobme všechny vstupy konstantou z (z>1): K 2 = zk 1 a L 2 = zl 1 (např: pokud z = 1.25, potom jsou všechny výstupy zvýšeny o 25%) Co se stane s výstupem, Y 2 = F (K 2, L 2 )? A) konstantní výnosy z rozsahu, Y 2 = zy 1 B) rostoucí výnosy z rozsahu, Y 2 > zy 1 C) klesající výnosy z rozsahu, Y 2 < zy 1 slide 6

8 Příklad 1 F( K, L) = K + L F( zk, zl) = zk + zl = z( K + L) = z F( K, L) konstantní výnosy z rozsahu pro každé z > 0 slide 7

9 Příklad 2 F( K, L) = K + L F( zk, zl) = zk + zl = z K + z L = z ( K + L ) = z F( K, L) klesající výnosy z rozsahu pro každé z > 0 slide 8

10 Příklad 3 F( K, L) = K + L 2 2 F( zk, zl) = ( zk) + ( zl) 2 2 ( ) = z K + L = z F ( K, L ) 2 rostoucí výnosy z rozsahu pro každé z > 1 slide 9

11 Předpoklady modelu 1. Technologie se nemění. 2. Nabídka práce i kapitálu je fixní a nemění se K = K L = L slide 10

12 Determinace HDP Produkt je tak určen danými výrobními faktory a danou technologií. Y = F( K, L) slide 11

13 3.2. Jak je rozdělován národní důchod? slide 12

14 Rozdělování národního důchodu determinováno cenami výrobních faktorů, cenami, které firmy platí za jednotku výrobního faktoru mzda = cena L výnos = cena K slide 13

15 Značení W = nominální mzda R = nominální cena kapitálu (výnos) P = cena výstupu W /P = reálná mzda R /P = reálná cena kapitálu slide 14

16 Jak jsou určeny ceny výrobních faktorů? Ceny výrobních faktorů jsou určeny interakcí nabídky a poptávky na trhu výrobních faktorů. Opakování: Nabídka každého z VF je fixní. Co poptávka? slide 15

17 Poptávka po práci Předpokládejme, že trhy jsou konkurenční: každá firma považuje W, R, a P za dané. Základní idea: Firma najímá každou jednotku práce, pokud náklad nepřesahuje přínos. náklad = reálná mzda přínos = mezní produkt práce slide 16

18 Mezní produkt práce (MPL) definice: Dodatečný produkt, který firma může vyrobit zapojením dodatečné jednotky práce (při neměnných ostatních vstupech): MPL = F(K,L+1) F(K,L) slide 17

19 MPL a produkční funkce Y výstup 1 MPL F ( K, L ) MPL 1 S rostoucím množstvím práce MPL 1 MPL Sklon produkční funkce je roven MPL L práce slide 18

20 Klesající mezní výnosy S rostoucím množstvím zapojeného VF klesá jeho mezní produkt (ceteris paribus). Intuice: Předpokládejme L zatímco udržujeme K fixní Méně strojů na pracovníka Nižší produktivita práce slide 19

21 Klesající mezní výnosy Které z následujících produkčních funkcí mají klesající mezní výnosy z práce? a) F( K, L) = 2K + 15L b) F( K, L) = KL c) F( K, L) = 2 K + 15 L slide 20

22 Příklad L Y MPL Předpokládejme W/P = 6. a) Pokud L = 3, měly by firmy najmout více nebo méně práce? Proč? b) Pokud L = 7, měly by firmy najmout více nebo méně práce? Proč? 0 0 n.a slide 21

23 MPL a poptávka po práci Realná mzda Každá firma najímá práci až do bodu, kdy MPL = W/P. Množství poptávané práce MPL, poptávka po práci Jednotky práce, L slide 22

24 Rovnovážná reálná mzda Nabídka práce Reálná mzda se přizpůsobuje, aby vyrovnala poptávku po práci s nabídkou. Rovnovážná reálná mzda L MPL, Poptávka po práci slide 23

25 Určení reálné ceny kapitálu Právě jsme odvodili, že MPL = W/P. Stejná logika dokazuje, že MPK = R/P: Klesající výnosy z kapitálu: MPK když K Křivka MPK je poptávková křivka firmy při najímání kapitálu. Firmy maximalizují zisky pokud zvolí takový objem K, pro který MPK = R/P. slide 24

26 Rovnovážná reálná cena kapitálu Nabídka kapitálu Reálný výnos se přizpůsobuje, aby vyrovnal poptávku po kapitálu s nabídkou. Rovnovážný reálný výnos (R/P) K MPK, poptávka po kapitálu Jednotky kapitálu, K slide 25

27 Neoklasická teorie rozdělování Tvrdí, že každý výrobní faktor je zaplacen svým mezním produktem Je akceptována většinou ekonomů slide 26

28 Jak je rozdělován důchod: Celkový pracovní důchod = Celkový kapitálový důchod = W L P R K P = MPL L = MPK K Pokud produkční funkce vykazuje konstantní výnosy z rozsahu, potom: Y = MPL L + MPK K Národní důchod Důchod z práce Důchod z kapitálu slide 27

29 Podíl 1 pracovního důchodu na 0.8 celkovém Podíl pracovních důchodů na celkovém důchodu (USA) Podíl pracovního důchodu je v dlouhém období přibližně konstantní (tudíž i podíl důchodu z kapitálu) slide 28

30 Cobb-Douglasova produkční funkce Cobb-Douglasova produkční funkce má konstantní podíly výrobních faktorů: α = podíl kapitálu na celkovém důchodu: Důchod z kapitálu = MPK x K = α Y Důchod z práce = MPL x L = (1 α )Y Cobb-Douglasova produkční funkce: Y = AK α L 1 α kde A představuje úroveň technologií. slide 29

31 Cobb-Douglasova produkční funkce Mezní produkt každého výrobního faktoru je ekvivalentní jeho průměrnému produktu. MPK = α AK L = MPL α 1 1 α αy = (1 α) AK L = K (1 α)y Y L α α α slide 30

32 3.3. Co determinuje poptávku po zboží a službách? slide 31

33 Model hotovo hotovo nyní Uzavřená ekonomika, čistící se trhy Nabídková strana Trhy VF (nabídka, poptávka, cena) Determinace výstupu/důchodu Poptávková strana determinace C, I, a G Rovnováha Trh zboží Trh zapůjčitelných fondů slide 32

34 Poptávka po zboží a službách Složky agregátní poptávky: C = spotřebitelská poptávka po zboží a službách I = poptávka po investičních statcích G = vládní poptávka po zboží a službách (uzavřená ekonomika: žádné NX ) slide 33

35 Spotřeba, C definice: Disponibilní důchod je celkový důchod mínus celkové daně: Y T. Spotřební funkce: C = C(Y T) Ukazuje, že pokud (Y T) C definice: Mezní sklon ke spotřebě (MPC) je zvýšení C způsobené jednotkovým zvýšením disponibilního důchodu slide 34

36 C Spotřební funkce C (Y T ) 1 MPC Sklon spotřební funkce je MPC. Y T slide 35

37 Investice, I Investiční funkce je I = I(r), kde r označuje reálnou úrokovou míru, což je nominální úroková míra očištěná o inflaci. Reálná úroková míra je Nákladem výpůjčky Nákladem příležitostí při využívání vlastních fondů k financování investice. Proto, r I slide 36

38 Investiční funkce r Výdaje na investiční statky závisí negativně na reálné úrokové míře. I(r) I slide 37

39 Vládní spotřeba, G G = vládní výdaje na statky a služby. G nezahrnuje transfery (např, starobní a invalidní důchody, nemocenská, dávky v nezaměstnanosti ). Předpokládáme, že vládní výdaje a celkové daně jsou exogenní: G = G T = T slide 38

40 3.4. Jak dojde k vyrovnání nabídky s poptávkou? slide 39

41 Trh zboží a služeb Agregátní poptávka: C ( Y T ) + I ( r ) + G Agregátní nabídka: Y = F ( K, L ) Rovnováha: Y = C ( Y T ) + I ( r ) + G Reálná úroková míra se přizpůsobuje, aby vyrovnala nabídku s poptávkou. slide 40

42 Trh zapůjčitelných fondů Jednoduchý model nabídky a poptávky na finančních trzích. Jediné aktivum: zapůjčitelné fondy poptávka po fondech : nabídka fondů : cena fondů : investice úspory reálná úroková míra slide 41

43 Poptávka po fondech: Investice Poptávka po zapůjčitelných fondech: Přichází od investic: Firmy si vypůjčují, aby financovali výdaje na továrny, zařízení, kancelářské budovy, atd. Spotřebitelé si vypůjčují na nákup nových domů. Závisí negativně na r, cena zapůjčitelných fondů (náklad výpůjčky). slide 42

44 Poptávková křivka po zapůjčitelných fondech r Investiční křivka představuje také poptávkovou křivku po zapůjčitelných fondech. I(r) I slide 43

45 Nabídka fondů: Úspory Nabídka zapůjčitelných fondů je tvořena úsporami: Domácnosti používají své úspory k vkladům do bank, k nákupu dluhopisů a dalších finančních aktiv. Tyto fondy se tak stávají dostupné pro firmy k financování jejich investičních projektů. Vláda může také přispět k národním úsporám, pokud neutratí veškeré daňové příjmy, které vybere. slide 44

46 Úspory soukromé úspory veřejné úspory = (Y T) C = T G národní úspory = S = soukromé úspory + veřejné úspory = (Y T ) C + T G = Y C G slide 45

47 Míra úspor domácností (% disponibilního důchodu) Zdroj: OECD Factbook slide 46

48 PŘÍKLAD: Vypočtěte změnu úspor Předpokládejme MPC = 0.8 a MPL = 20. Vypočtěte S pro následující případy: a. G = 100 b. T = 100 c. Y = 100 d. L = 10 slide 47

49 Odpovědi S = Y C G = Y 0.8( Y T ) G = 0.2 Y T G a. S = b. S = = 8 0 c. S = = 2 0 d. Y = MPL L = = 20 0, S = 0.2 Y = = 40. slide 48

50 odbočka: Přebytky a deficity veřejných rozpočtů Pokud T > G, rozp. přebytek = (T G) = veřejné úspory Pokud T < G, rozp. deficit = (G T) a veřejné úspory jsou záporné. Pokud T = G, rozpočet je vyrovnaný a veřejné úspory = 0. Vláda financuje deficity vydáváním vládních dluhopisů tj. výpůjčkou. slide 49

51 Vládní deficit ČR (%HDP) Zdroj: Makroekonomická predikce MFČR slide 50

52 Vládní dluh ČR (% HDP) Zdroj: Makroekonomická predikce MFČR slide 51

53 Vládní dluh (% HDP) Zdroj: OECD Factbook slide 52

54 Nabídková křivka zapůjčitelných fondů Národní úspory nezávisí na r, proto je nabídková křivka vertikální. r S = Y C ( Y T ) G S, I slide 53

55 Rovnováha na trhu zapůjčitelných fondů r S = Y C ( Y T ) G Rovnovážná reálná úroková míra I(r) Rovnovážná úroveň investic S, I slide 54

56 Speciální role r r se přizpůsobuje, aby uvedla do rovnováhy současně trh zboží a trh zapůjčitelných fondů: Pokud je trh zapůj. fondů v rovnováze, potom: Y C G = I Přičtením (C +G ) k oběma stranám dostaneme: Y = C + I + G (rovnováha na trhu zboží) proto, Rovnováha na trhu Z.F. Rovnováha na trhu zboží slide 55

57 Odbočka: Modely Pro ovládání modelů je důležité vědět: 1. Které z proměnných jsou endogenní a které exogenní. 2. Pro každou křivku znát: a. definici b. intuici pro sklon c. Všechny faktory, které mohou posouvat křivku 3. Používat model k analýze důsledků každého faktoru z 2c. slide 56

58 Model zapůjčitelných fondů Faktory, které mohou posunout křivku úspor: Veřejné úspory Fiskální politika: změny v G nebo T Soukromé úspory Preference spotřebitelů Daňové zákony, které ovlivní ochotu spořit slide 57

59 CASE STUDY: Reaganovy deficity Reaganova politika na počátku 80.-tých let: Zvýšení výdajů na obranu: G > 0 Velké snížení daní: T < 0 Obě politiky vedly k poklesu národních úspor: S = Y C ( Y T ) G G S T C S slide 58

60 CASE STUDY: Reaganovy deficity 1. Zvýšení deficitu snižuje úspory r S 2 S 1 2. což způsobí růst reálné úrokové sazby r 2 r 1 3. což sníží investice. I 2 I 1 I(r) S, I slide 59

61 Jsou reálná data konzistentní s teorií? proměnná 1970s 1980s T G S r I T G, S, a I jsou vyjádřeny jako % HDP. Všechna data jsou průměry za dekádu. slide 60

62 Příklad Předpokládejme, že daňové zákony budou modifikovány takovým způsobem, aby poskytovaly vyšší pobídky pro soukromé úspory. (Předpokládejme, že celkový daňový příjem T se nezmění) Co se stane s úrokovou mírou a investicemi? slide 61

63 Model zapůjčitelných fondů, pokr. Faktory, které posouvají křivku investic: Technologické inovace K využití inovací, firmy musí nakupovat nové investiční statky Daňové zákony, které ovlivňují investice Investiční daňové pobídky slide 62

64 Zvýšení investiční poptávky r S zvýší úrokovou m. Ovšem rovnovážné množství investic nemůže vzrůst, protože nabídka zapůjčitelných fondů je fixní. r 2 r 1 Růst zamýšlených investic I 2 I 1 I 2 S, I slide 63

65 Úspory a úroková míra Proč by úspory mohly záviset na r? V čem by v takovém případě byly odlišné důsledky zvýšení investiční poptávky? Vzrostla by r stejně? Změnila by se rovnovážná hodnota I? slide 64

66 Zvýšení investiční poptávky, pokud úspory závisí na r Zvýšení investiční poptávky zvyšuje r, což způsobí růst objemu úspor, což způsobí růst I. r r 2 r 1 S ( r ) I(r) I(r) 2 I 1 I 2 S, I slide 65

67 Shrnutí Celkový výstup je determinován dostupným množstvím práce a kapitálu úrovní technologií Konkurenční firmy najímají každý výrobní faktor do bodu, dokud se jeho mezní produkt nerovná ceně. Pokud produkční funkce vykazuje konstantní výnosy z rozsahu, potom důchody z práce plus důchody z kapitálu se rovnají celkovému důchodu (výstupu). slide 66

68 Shrnutí Výstup v uzavřené ekonomice je použit na spotřebu investice vládní nákupy Reálná úroková sazba se přizpůsobuje, aby vyrovnala nabídku a poptávku na trzích zboží a služeb zapůjčitelných fondů slide 67

69 Shrnutí Pokles národních úspor způsobuje růst úrokové sazby a pokles investic. Zvýšení investiční poptávky způsobuje růst úrokové sazby, ale neovlivní rovnovážnou úroveň investic, pokud je nabídka zapůjčitelných fondů fixní. slide 68

70 Literatura Mankiw (2010): Chapter 3: National Income: Where It Comes From and Where It Goes. Holman (2010): Kapitola 2: Národohospodářské agregáty a národohospodářská identita. Kapitola 8: Všeobecná rovnováha trhů. Powerpoint Slides: Mankiw s Macroeconomics 6th edition. Worth Publishers.(autor: R. Cronovich) slide 69