2. EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA. slide 1

Transkript

1 2. EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA slide 1

2 Předmětem přednášky je.odpovědět na následující otázky: Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje? Kdo obdrží důchody z produkce? Kdo nakoupí celkový výstup? Co vyrovná poptávku a nabídku zboží? slide 2

3 Model Uzavřená ekonomika, čistící se trhy Strana nabídky Trhy VF (nabídka, poptávka, cena) Determinace výstupu/důchodu Strana poptávky Determinace C, I, a G Rovnováha Trh zboží Trh zapůjčitelných fondů slide 3

4 2.1. Čím je determinován celkový objem produkce? slide 4

5 Výrobní faktory K = L = kapitál: nástroje, stroje a zařízení používaná při výrobě práce: fyzická a intelektuální námaha pracovníků slide 5

6 Produkční funkce Y = F(K, L) Udává, jak mnoho výstupu (Y ) může ekonomika vyprodukovat pomocí K jednotek kapitálu a L jednotek práce Odráží úroveň technologií dané země Konstantní výnosy z rozsahu (v tomto modelu) slide 6

7 Výnosy z rozsahu: Opakování Původně Y1 = F (K1, L1 ) Vynásobme všechny vstupy konstantou z: K2 = zk1 a L2 = zl1 (např: pokud z = 1.25, potom jsou všechny výstupy zvýšeny o 25%) Co se stane s výstupem, Y2 = F (K2, L2 )? A) konstantní výnosy z rozsahu, Y2 = zy1 B) rostoucí výnosy z rozsahu, Y2 > zy1 C) klesající výnosy z rozsahu, Y2 < zy1 slide 7

8 Příklad 1 F( K, L) = KL F( zk, zl) = ( zk)( zl) = 2 z KL = z 2 KL = = z KL z F( K, L) Konstantní výnosy z rozsahu pro každé z > 0 slide 8

9 Příklad 2 F( K, L) = K + L F( zk, zl) = zk + zl = z K + z L = z ( K + L ) = z F( K, L) klesající výnosy z rozsahu pro každé z > 1 slide 9

10 Příklad 3 F( K, L) = K + L 2 2 F( zk, zl) = ( zk) + ( zl) 2 2 ( ) = z K + L = 2 z F( K, L) rostoucí výnosy z rozsahu pro každé z > 1 slide 10

11 Příklad pro vás Určete, zda produkční funkce vykazuje konstantní, klesající nebo rostoucí výnosy z rozsahu: (a) (b) F( K, L) = K L 2 F( K, L) = K + L slide 11

12 Předpoklady modelu 1. Technologie se nemění. 2. Nabídka práce i kapitálu je fixní a nemění se K = K and L = L K = K and L = L slide 14

13 Determinace HDP Produkt je tak určen danými výrobními faktory a danou technologií. Y = F( K, L) slide 15

14 3.2. Jak je rozdělován národní důchod? slide 16

15 Rozdělování národního důchodu determinováno cenami výrobních faktorů, cenami, které firmy platí za jednotku výrobního faktoru mzda = cena L nájemní cena = cena K slide 17

16 Značení W R P W /P R /P = nominální mzda = nominální nájemní cena kapitálu = cena výstupu = reálná mzda = reálná nájemní cena kapitálu slide 18

17 Jak jsou určeny ceny výrobních faktorů? Ceny výrobních faktorů jsou určeny interakcí nabídky a poptávky na trhu výrobních faktorů. Opakování: Nabídka každého z VF je fixní. Co poptávka? slide 19

18 Poptávka po práci Předpokládejme, že trhy jsou konkurenční: každá firma považuje W, R, a P za dané. Základní idea: Firma najímá dodatečnou jednotku práce, dokud náklad nepřesahuje přínos. náklad = reálná mzda přínos = mezní produkt práce slide 20

19 Mezní produkt práce (MPL ) definice: Dodatečný produkt, který firma může vyrobit zapojením dodatečné jednotky práce (při neměnných ostatních vstupech): MPL = F (K, L +1) F (K, L) slide 21

20 MPL a produkční funkce Y výstup F ( K, L ) 1 MPL 1 MPL S rostoucím množstvím práce MPL 1 MPL Sklon produkční funkce je roven MPL L práce slide 22

21 Klesající mezní výnosy S rostoucím množstvím zapojeného VF klesá jeho mezní produkt (ceteris paribus). Intuice: Předpokládejme L zatímco udržujeme K fixní Méně strojů na pracovníka Nižší produktivita práce slide 23

22 Klesající mezní výnosy Které z následujících produkčních funkcí mají klesající mezní výnosy z práce? a) F( K, L) = 2K + 15L b) F( K, L) = KL c) F( K, L) = 2 K + 15 L slide 24

23 Příklad Předpokládejme W/P = 6. a) Pokud L = 3, měly by firmy najmout více nebo méně práce? Proč? b) Pokud L = 7, měly by firmy najmout více nebo méně práce? Proč? L Y MPL 0 0 n.a slide 25

24 MPL a poptávka po práci Realná mzda Každá firma najímá práci až do bodu, kdy MPL = W/P. Množství poptávané práce MPL, poptávka po práci Jednotky práce, L slide 26

25 Rovnovážná reálná mzda Nabídka práce Reálná mzda se přizpůsobuje, aby vyrovnala poptávku po práci s nabídkou. Rovnovážná reálná mzda L MPL, Poptávka po práci slide 27

26 Určení reálné ceny kapitálu Právě jsme odvodili, že MPL = W/P. Stejná logika dokazuje, že MPK = R/P : Klesající výnosy z kapitálu: MPK když K Křivka MPK je poptávková křivka firmy při najímání kapitálu. Firmy maximalizují zisky pokud zvolí takový objem K, pro který MPK = R/P. slide 28

27 Rovnovážná reálná nájemní cena kapitálu Nabídka kapitálu Reálná nájemní cena kapitálu se přizpůsobuje, aby vyrovnala poptávku po kapitálu s nabídkou. Rovnovážná cena (R/P) K MPK, poptávka po kapitálu Jednotky kapitálu, K slide 29

28 Neoklasická teorie rozdělování Tvrdí, že každý výrobní faktor je zaplacen svým mezním produktem Je akceptována většinou ekonomů slide 30

29 Jak je rozdělován důchod: Celkový pracovní důchod = Celkový kapitálový důchod = W L P R K P = MPL L = MPK K Pokud produkční funkce vykazuje konstantní výnosy z rozsahu, potom: Y = MPL L + MPK K Národní důchod Důchod z práce Důchod z kapitálu slide 31

30 Podíl pracovního důchodu na celkovém důchodu Podíl pracovních důchodů na celkovém důchodu (USA) 1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 Podíl pracovního důchodu je v dlouhém období přibližně konstantní (tudíž i podíl důchodu z kapitálu je konstantní) 0, slide 32

31 Cobb-Douglasova produkční funkce Cobb-Douglasova produkční funkce má konstantní podíly výrobních faktorů: α = podíl kapitálového důchodu na celkovém důchodu: Důchod z kapitálu = MPK x K = α Y Důchod z práce = MPL x L = (1 α )Y Cobb-Douglasova produkční funkce: Y α 1 AK L α kde A představuje úroveň technologie. = slide 33

32 Cobb-Douglasova produkční funkce Mezní produkt každého výrobního faktoru je proporcionální jeho průměrnému produktu. MPK = α AK L = MPL α 1 1 α αy = (1 α ) AK L = K (1 ) Y L α α α slide 34

33 3.3. Co determinuje poptávku po zboží a službách? slide 35

34 Model hotovo hotovo nyní Uzavřená ekonomika, čistící se trhy Nabídková strana Trhy VF (nabídka, poptávka, cena) Determinace výstupu/důchodu Poptávková strana determinace C, I, a G Rovnováha Trh zboží Trh zapůjčitelných fondů slide 36

35 Poptávka po zboží a službách Složky agregátní poptávky: C = spotřebitelská poptávka po zboží a službách I = poptávka po investičních statcích G = vládní poptávka po zboží a službách (uzavřená ekonomika: žádné NX ) slide 37

36 Spotřeba, C definice: Disponibilní důchod je celkový důchod mínus celkové daně: Y T. Spotřební funkce: C = C (Y T ) Ukazuje, že pokud (Y T ) C definice: Mezní sklon ke spotřebě (MPC) je zvýšení C způsobené jednotkovým zvýšením disponibilního důchodu slide 38

37 Spotřební funkce C C (Y T ) 1 MPC Sklon spotřební funkce je MPC. Y T slide 39

38 Investice, I Investiční funkce je I = I (r ), kde r označuje reálnou úrokovou míru, což je nominální úroková míra očištěná o inflaci. Reálná úroková míra je Nákladem výpůjčky Nákladem příležitostí při využívání vlastních fondů k financování investice. Proto, r I slide 40

39 Investiční funkce r Výdaje na investiční statky závisí negativně na reálné úrokové míře. I (r ) I slide 41

40 Vládní spotřeba, G G = vládní výdaje na statky a služby. G nezahrnuje transfery (např, starobní a invalidní důchody, nemocenská, dávky v nezaměstnanosti ). Předpokládáme, že vládní výdaje a celkové daně jsou exogenní: G = G and T = T G = G and T = T slide 42

41 3.4. Jak dojde k vyrovnání nabídky s poptávkou? slide 43

42 Trh zboží a služeb Agregátní poptávka: C ( Y T ) + I ( r ) + G Agregátní nabídka: Y = F ( K, L ) Rovnováha: Y = C ( Y T ) + I ( r ) + G Reálná úroková míra se přizpůsobuje, aby vyrovnala nabídku s poptávkou. slide 44

43 Trh zapůjčitelných fondů Jednoduchý model nabídky a poptávky na finančních trzích. Jediné aktivum: zapůjčitelné fondy poptávka po fondech : investice nabídka fondů : úspory cena fondů : reálná úroková míra slide 45

44 Poptávka po fondech: Investice Poptávka po zapůjčitelných fondech: Přichází od investic: Firmy si vypůjčují, aby financovaly výdaje na továrny, zařízení, kancelářské budovy, atd. Spotřebitelé si vypůjčují na nákup nových domů. Závisí negativně na r, cena zapůjčitelných fondů (náklad výpůjčky). slide 46

45 r Poptávková křivka po zapůjčitelných fondech Investiční křivka představuje také poptávkovou křivku po zapůjčitelných fondech. I (r ) I slide 47

46 Nabídka fondů: Úspory Nabídka zapůjčitelných fondů je tvořena úsporami: Domácnosti používají své úspory k vkladům do bank, k nákupu dluhopisů a dalších finančních aktiv. Tyto fondy se tak stávají dostupné pro firmy k financování jejich investičních projektů. Vláda může také přispět k národním úsporám, pokud neutratí veškeré daňové příjmy, které vybere. slide 48

47 Úspory soukromé úspory = (Y T ) C veřejné úspory = T G národní úspory = S = soukromé úspory + veřejné úspory = (Y T ) C + T G = Y C G slide 49

48 Míra úspor domácností (% disponibilního důchodu) Zdroj: OECD Factbook slide 50

49 PŘÍKLAD: Vypočtěte změnu úspor Předpokládejme MPC = 0.8 a MPL = 20. Vypočtěte S pro následující případy: a. G = 100 b. T = 100 c. Y = 100 d. L = 10 slide 51

50 Odpovědi S = Y C G = Y 0.8( Y T ) G a. S = 100 b. S = = 80 c. S = = 20 = 0.2 Y T G d. Y = MPL L = = 200, S = 0.2 Y = = 40. slide 52

51 odbočka: Přebytky a deficity veřejných rozpočtů Pokud T > G, rozp. přebytek = (T G ) = veřejné úspory Pokud T < G, rozp. deficit = (G T ) a veřejné úspory jsou záporné. Pokud T = G, rozpočet je vyrovnaný a veřejné úspory = 0. Vláda financuje deficity vydáváním vládních dluhopisů tj. výpůjčkou. slide 53

52 Vládní deficit ČR (%HDP) Zdroj: Makroekonomická predikce MFČR slide 54

53 Vládní dluh ČR (% HDP) Zdroj: Makroekonomická predikce MFČR slide 55

54 Vládní dluh (% HDP) Zdroj: OECD Factbook slide 56

55 Nabídková křivka zapůjčitelných fondů Národní úspory nezávisí na r, proto je nabídková křivka vertikální. r S = Y C ( Y T ) G S, I slide 57

56 Rovnováha na trhu zapůjčitelných fondů r S = Y C ( Y T ) G Rovnovážná reálná úroková míra I (r ) Rovnovážná úroveň investic S, I slide 58

57 Speciální role r r se přizpůsobuje, aby uvedla do rovnováhy současně trh zboží a trh zapůjčitelných fondů: proto, Pokud je trh zapůj. fondů v rovnováze, potom: Y C G = I Přičtením (C +G ) k oběma stranám dostaneme: Y = C + I + G (rovnováha na trhu zboží) Rovnováha na trhu Z.F. Rovnováha na trhu zboží slide 59

58 Odbočka: Modely Pro zvládnutí modelů je důležité vědět: 1. Které z proměnných jsou endogenní a které exogenní. 2. Pro každou křivku znát: a. definici b. intuici pro sklon c. Všechny faktory, které mohou posouvat křivku 3. Umět používat model k analýze důsledků každého faktoru z 2c. slide 60

59 Model zapůjčitelných fondů Faktory, které mohou posunout křivku úspor: Veřejné úspory Fiskální politika: změny v G nebo T Soukromé úspory Preference spotřebitelů Daňové zákony, které ovlivní ochotu spořit slide 61

60 CASE STUDY: Reaganovy deficity Reaganova politika na počátku 80. let: Zvýšení výdajů na obranu: G > 0 Velké snížení daní: T < 0 Obě politiky vedly k poklesu národních úspor: S = Y C ( Y T ) G G S T C S slide 62

61 CASE STUDY: Reaganovy deficity 1. Zvýšení deficitu snižuje úspory r S 2 S 1 2. což způsobí růst reálné úrokové sazby r2 r 1 3. což sníží investice. I 2 I 1 I (r ) S, I slide 63

62 Jsou reálná data konzistentní s teorií? proměnná 1970s 1980s T G S r I T G, S, a I jsou vyjádřeny jako % HDP. Všechna data jsou průměry za dekádu. slide 64

63 Příklad Předpokládejme, že daňové zákony budou modifikovány takovým způsobem, aby poskytovaly vyšší pobídky pro soukromé úspory. (Předpokládejme, že celkový daňový příjem T se nezmění) Co se stane s úrokovou mírou a investicemi? slide 65

64 Model zapůjčitelných fondů, pokr. Faktory, které posouvají křivku investic: Technologické inovace K využití inovací, firmy musí nakupovat nové investiční statky Daňové zákony, které ovlivňují investice Investiční daňové pobídky slide 66

65 Zvýšení investiční poptávky r S zvýší úrokovou m. Ovšem rovnovážné množství investic nemůže vzrůst, protože nabídka zapůjčitelných fondů je fixní. r2 r1 Růst zamýšlených investic I1 I2 S, I slide 67

66 Úspory a úroková míra Proč by úspory mohly záviset na r? V čem by v takovém případě byly odlišné důsledky zvýšení investiční poptávky? Vzrostla by r stejně? Změnila by se rovnovážná hodnota I? slide 68

67 Zvýšení investiční poptávky, pokud úspory závisí na r Zvýšení investiční poptávky zvyšuje r, což způsobí růst objemu úspor, což způsobí růst I. r r2 r1 S ( r ) I(r) I(r) 2 I1I2 S, I slide 69

68 Shrnutí Celkový výstup je determinován dostupným množstvím práce a kapitálu úrovní technologií Konkurenční firmy najímají každý výrobní faktor do bodu, dokud se jeho mezní produkt nerovná ceně. Pokud produkční funkce vykazuje konstantní výnosy z rozsahu, potom důchody z práce plus důchody z kapitálu se rovnají celkovému důchodu (výstupu). slide 70

69 Shrnutí Výstup v uzavřené ekonomice je použit na spotřebu investice vládní nákupy Reálná úroková sazba se přizpůsobuje, aby vyrovnala nabídku a poptávku na trzích zboží a služeb zapůjčitelných fondů slide 71

70 Shrnutí Pokles národních úspor způsobuje růst úrokové sazby a pokles investic. Zvýšení investiční poptávky způsobuje růst úrokové sazby, ale neovlivní rovnovážnou úroveň investic, pokud je nabídka zapůjčitelných fondů fixní. slide 72

71 Literatura Mankiw (2010): Chapter 3: National Income: Where It Comes From and Where It Goes. Holman (2010): Kapitola 2: Národohospodářské agregáty a národohospodářská identita. Kapitola 8: Všeobecná rovnováha trhů. slide 73