Nutriční postupy při hojení ran

Transkript

1 Nutriční postupy při hojení ran Mgr. Markéta Zemanová OLV FNKV Mgr. Jana Povýšilová KPM FNKV Colours of Sepsis 2018

2 Klasifikace ran Rána je porušení souvislosti kůže, sliznice nebo jiné tkáně. Akutní Chronické hojící se rána, která i přes adekvátní terapii nevykazuje po dobu 6 9 týdnů hojení

3 Co ovlivňuje hojení ran z hlediska výživy? Celkový stav organizmu, především přítomnost zánětlivé odpovědi. Stav energetických a proteinových zásob. Celkový stav zásob mikronutrientů.

4 Hodnocení výživového stavu pacienta Nutriční screening Nutriční anamnéza Antropometrické metody Laboratorní markery: Hladina albuminu, prealbuminu,celkové bílkoviny, lipidové spektrum, jaterní testy,glykemie.

5 Malnutrice (ESPEN guidelines on definitions and terminology of clinical nutrition 2016).

6 Malnutrice projevy Oslabení imunitního systému Zvýšené riziko infekcí vyšší náklady, delší neschopnost Zpomalené hojení ran Prodloužení hospitalizace, vyšší riziko komplikací Hypoproteinemie Otoky, méně transportních proteinů Porucha funkce GIT Zpomalení střevní peristaltiky, potíže s tím spojené Atrofie enterocytů další prohloubení malnutrice Svalová slabost Tendence k projevům oběhové insuficience (srdce = sval) Tentence k projevům respirační insuficience (dýchací svaly) Sklon k trombózám Zvýšené riziko trombóz a následných embolií

7 Co je třeba pro zlepšení hojení ran? Adekvátní lokální léčení ran. Snížení zánětlivé odpovědi organizmu. Protože až 30% nemocných trpí podvýživou je nezbytné Zlepšení stavu výživy

8 Energetická potřeba organismu Nepřímá kalorimetrie Harris- Benedictova rovnice: Potřeba Energie = (BVE x FA x FO x FT) Muži: BVE = 66,5 + (13,8x Hmotnost) + (5,0x Výška) - (6,8x Věk) Ženy: BVE = 655,1 + (9,6x Hmotnost) + (1,8x Výška) - (4,7x Věk) Faktor aktivity(fa): 1,1-1,7 Faktor onemocnění(fo): 0,8-1,8- u popáleného pacienta - 1,1-1,85 Faktor teploty(ft) Další možné výpočtové vzorce: Ireton Jones formule Toronto formule (popáleniny) Shofield formule (děti) při hojení ran

9 Energetická potřeba organismu při hojení ran Rána sama o sobě je plochou,která se přímo podílí na ztrátách bílkovin, tekutin a dalších živin Potřeba energie je kcal/kg/den Energetická potřeba je závislá na pohlaví, věku, fyzické aktivitě (rehabilitace)

10 Potřeba proteinů Proteiny jsou v procesu hojení ran klíčové, jejich nedostatek vede ke snížené tvorbě kolagenu. Zátěžové situace vedou k jejich ztrátám. Minimalizace ztrát musí být kompenzována dostatečným přísunem. Jsou součástí každé nutriční podpory. Potřeba bílkovin 1,0-1,5 g/ kg/ den u některých typů ran až 2g/kg /den (např. popáleniny).

11 Role některých aminokyselin Arginin Suplementace argininem zlepšuje hojení ran a podporuje imunitní funkce. (chronické rány). x Data ze studií u ostatních kriticky nemocných, zvláště v sepsi dokazují, že arginin může potencionálně zvyšovat riziko mortality. Glutamin Je primárním zdrojem energie a esenciální prekurzor nukleotidové biosyntézy rychle se dělících buněk jako jsou enterocyty, fibroblasty, lymfocyty a makrofágy (popáleniny).

12 Potřeba sacharidů a tuků Potřeba sacharidů: 2-7g/ kg/ den Příjem sacharidů by měl tvořit % celkové (Pro nemocné s cukrovkou platí omezení dle doporučených postupů). Potřeba tuků: Příjem tuků by měl tvořit % celkové energie výhodou je část tuku hradit ω 3 nenasycenými mastnými kyselinami. Z hlediska složení tuku jsou nepříznivé ω 6 nenasycené mastnékyselina linolová a arachidonová, které stimulují vasokonstrikci, jsou prekursory prozánětlivých cytokinů. j

13 Důležité vitamíny a stopové prvky při hojení ran Jako zametače volných kyslíkových radikálů (antioxidanty) fungují vitamíny a stopové prvky, které jsou součástí antioxidačních systémů Vitaminy: Zvýšená potřeba nutná pro reparaci tkání zejména A, E, D, K, B - komplex, C -1-2g/den pro stabilizaci kolagenu Stopové prvky: Měď a selen a zinek - zvýšené nároky nutné pro reparaci tkání

14 ESPEN Guidelines Z metabolického a nutričního hlediska klíčové aspekty perioperační péče zahrnují: Zapojení výživy do celkového managementu u chirurgického pacienta. Zkrácení předoperačního hladovění. Obnovení perorálního příjmu, co nejdříve po chirurgickém výkonu. U rizikových pacientů zahájit nutriční podporu co nejdříve. Kontroly laboratorních markerů-, např. glukózy v krvi. Snížení faktorů, které zhoršují katabolismus související se stresem nebo poškozují gastrointestinální funkci. Minimalizovat čas paralytických agens při ventilaci v pooperační období. Včasná mobilizace k usnadnění syntézy proteinů a budování svalů. (Espen guideline: Clinical nutrition in Surgery 2017)

15 Nutriční podpora Klasická dietologie- úprava stravy pacienta,vytvoření individuálního jídelního plánu,případně fortifikace běžné stravy Enterální výživa Sipping perorální nutriční doplňky/klinická enterální výživa Sondová výživa enterální výživa doplňková nebo úplná převážně způsob podání do NGS,NJS,PEG, J-PEG Parenterální výživa doplňková nebo úplná Nutriční podpora je součástí léčby a podporuje průběh léčby a zlepšuje klinické výsledky

16 Závěr Rozvoj malnutrice je u pacientů v nemocniční i ambulantní péči častý. Léčba komplikací podvýživy je komplikovaná a velmi nákladná. Nutriční podpora je dostupná a účinná. Nutriční podpora využívající všechny dostupné možnosti je pro pacienta stejně důležitá jako léčba vlastního onemocnění

17 Děkuji za pozornost a přeji krásný zbytek odpoledne..