Vtrání plynových kotelen. ovody. Komíny a kouovody. 8. pednáška

Transkript

1 Vtrání plynových kotelen Komíny a kouovody ovody 8. pednáška

2 Provedení vtracích ch zaízen zení pro kotelny Kotelny mohou být vtrány systémy Pirozeného vtrání Nuceného vtrání Sdruženého vtrání Vtrání plynových kotelen Vo Vp Vo Schéma vtrání kotelny (výbr z možností) Vp Vs Vs Pirozené vtrání neuzavíratelnými otvory ve stnách Pirozené vtrání dvma neuzavíratelnými šachtami Vp Vo Vp Vo Pirozené vtrání s doplkovým nuceným pívodem vzduchu Vp Vs Vs Nucené vtrání s ventilátorem na pívodu vzduchu

3 Výpotem vtrání kotelny se stanoví: Prtok spalovacího vzduchu Prtok vtracího vzduchu pro zajištní pedepsané intenzity vtrání v koteln Teplota vzduchu v koteln (léto, zima) Teoretický objem spalovacího vzduchu pro dokonalé spálení 1m 3 teplot 0 o C, tlaku 101,3 kpa): plynu (pi V min = 0,260.H 0,25 (m 3 /m 3 ) H je výhevnost plynu (ZP 31,9-37,5 MJ/m 3 ) Skutený objem spalovacího vzduchu pro konkrétní topeništ se stanoví na základ souinitele pebytku vzduchu a skutených podmínek: V skut = V min.. [(273 + t)/273]. (101,3/p) (m 3 /m 3 )

4 Prtok spalovacího vzduchu V s = V skut. P (m 3 /s) P = (Q K ) / (. H) (m 3 /s) Q K souet tepelných výkon kotl v koteln (kw) úinnost kotl V kotelnách s kotli typu B se spalovací vzduch podílí na vtrání kotelny a lze ho zahrnout do výpotu pedepsané intenzity vtrání. Ve všech kotelnách s kotli v provedení B i C musí být za všech provozních podmínek (i za provozních pestávek, kdy nejsou kotle odstaveny z provozu) zajištna minimáln plnásobná intenzita vtrání za hodinu. (I = 0,5. h -1 ). Prtok vzduchu pro zajištní vtrání se stanoví V i = I.O/3600 O je objem kotelny (m 3 ) (m 3 /s)

5 V kotelnách s kotli s perušovai tahu a automatickými pojistkami proti zptnému toku spalin se prtok vtracího vzduchu stanoví dle pravidla: 1(m 3 /h) vtracího vzduchu na 1 kw výkonu pouze jednoho startujícího kotle s nejvtším výkonem v koteln. V i = 1.Q max /3600 (m 3 /s) Plynová kotelna je zaízení s automatickým provozem, proto se zde neuplatují požadavky vycházející z požadavk na pracovní prostedí. V zimním období se pipouští teplota t gmin = 7 o C, v letním období ve shod s požadavky na vtrání teplých a horkých provoz teplota t g = t e + 5 = 35 o C ( pro R). Tepelná bilance kotelny: V zimním období ovlivní vnitní teplotu v koteln vlastní tepelná ztráta místnosti do exteriéru, pilehlých nevytápných prostor nebo zeminy, vnitní tepelný zisk ze zaízení (povrch kotl, potrubí, armatur, ) a vtrání kotelny.

6 Tepelná zátž pro zimu se stanoví: Q z = Q i Q ez kde Q i (kw) je vnitní tepelný zisk, orientan jej lze stanovit Q imax = (1,3 až 2).Z/(100.Q max ) Souinitel Z vyjaduje podíl tepelných zisk z jmenovitého výkonu kotl (0,5-0,6%). 1,3-2 je zvýšení tepelných zisk z povrchu a potrubí. U nových kotelen je lépe volit dolní hranice. Q ez je tepelná ztráta místnosti (kotelny) (kw) Tepelná zátž v letním období: Q z = Q i + Q el kde Q i Q elmax (kw) je vnitní tepelný zisk v letním provozu je letní tepelný zisk z exteriéru. Nejvtší vliv má radiace prosklenými plochami. S ohledem na akumulaci tepla stavební konstrukcí lze zjednodušen stanovit zisk radiací jako 50-60% z hodnoty maximálního zisku radiací dané prosklené konstrukce v 15 hodin v msíci srpnu.

7 Pro daný prtok pivádného V p venkovního vzduchu teploty t e lze stanovit teplotu v koteln: t i = t e + Q z /(V p. e.c) Hustotu vzduchu stanovíme e = 341,7/(t e + 273) Mrná tepelná kapacita vzduchu je c=1,01 (kj/kg.k). Prtok pivádného vzduchu je dán vyšší hodnotou z prtoku spalovacího vzduchu a prtoku pro zajištní požadované intenzity vtrání. Pokud je teplota vzduchu v koteln v rozmezí 7 (zima) až 35 o C (léto), je stav vyhovující. V opaném pípad je poteba provést následující opatení: V zim ohívat vzduch pivádný nebo vzduch v koteln (vytápt). V lét zvýšit prtok vzduchu (odvádt tepelnou zátž vtráním). Toto vtrání lze realizovat jako doplkové (uzavíratelnými otvory pro pirozené vtrání) nebo v koteln instalovat ventilátor na pívodu vzduchu, pípadn i s doplkovým ventilátorem na odvodu. Moná jsou i jiná technická ešení. Pozor, otvory pro pívod spalovacího vzduchu a pedepsanou intenzitu vtrání kotelny nejsou uzavíratelné. Tepelný výkon pro ohev : Q oh = V p..c (t imin - t i )

8 Komíny a kouovody ovody Dlení ( tídní) komín Systémový Individuální Dodaten vyvložkovaný Samostatný Spolený Jednovrstvý x vícevrstvý Prbžné - prduchy zaínají v nejnižším podlaží a sopouchy jsou zaústny v jednotlivých patrech podlažní - prduch zaíná v píslušném podlaží komíny se spoleným sbraem - na prbžný komín jsou napojeny jednotlivé komíny podlažní Dle typu spalin od použitého paliva: tuhá paliva,kapalná pliva,plynná paliva Dle provedení komínového tlesa: vestavné - zakomponované do zdi pistavné samostatn stojící Umístní vnitní, vnjší

9 Difzní x bariérové Se zadním vtráním Se vzduchovým prduchem stavebnicové systémy kombinace tvárnice + keramika kovové - vtšinou jíž výhradn nerezové specifické komíny a spalinovody keramické betonové kovové plastové SAMOSTATNÉ S TAHEM PETLAKOVÉ BEZ KONDENZACE S KONDENZACÍ S TAHEM SPOLENÉ BEZ KONDENZACE PETLAK OVÉ S KONDENZ ACÍ S TAHEM BEZ KONDENZ ACE KOUOVODY PETLAKOVÉ S KONDENZACÍ KOUOVODY S FUNKCÍ KOMÍNA S TAHEM PETLAKOVÉ BEZ KONDENZACE S KONDENZACÍ

10 Podtlakové (spalování a nasávání spalovacího vzduchu je ízeno komínovým tahem) - spotebi nemá perušova tahu Petlakové (ventilátor spalovacího vzduchu i palivové smsi)- spotebi nemá perušova tahu Atmosférické (tah redukován perušovaem tahu) SN Komíny a kouovody Navrhování, provádní a pipojování spotebi paliv (2008)

11 Systémové komíny Tísložkové universální bez, se zadním odvtráním Pro T,K,P bez petlaku

12 Tísložkové universální nerezové komíny Pro všechny typy spotebi, podtlak i petlak. Plastové systémy Plastové systémy PPH jsou ureny pro odkouení kondenzaních kotl (s výstupní teplotou spalin do 120 C).

13

14 Komíny nad plochou stechou Komíny v blízkosti stešních oken a viký

15 EN T200 P1 W 1 O 50 T200 znamená teplotní tídu dle tabulky v norm, maximální provozní teplotu spalin. Píklad 200 C znamená, že je možno použít vtšinu spotebi plynných a kapalných paliv. Pro tuhá paliva je požadována zpravidla tída T400. P1 nebo P2 znamená tlakovou tídu dle tabulky v norm, odolává zkušebnímu tlaku 200 Pa. Bžné komíny s pirozeným tahem mají oznaení N1 nebo N2. Speciální vysokopetlakové komíny mají oznaení H1 nebo H2. W znamená odolnost proti kondenzátu pi mokrém provozu (spaliny plánovit kondenzují na povrchu komínové vložky). Mže být tedy použit kondenzaní kotel, jehož spaliny jsou ochlazovány i pod rosný bod. Pokud je tída D, jedná se o komín pro provoz v suchém provozu (spaliny za bžného ustáleného provozu nekondenzují), nap. krby, kamna, kotle na tuhá paliva, klasický plynový kotel. 1 znamená tídu odolnosti proti korozi, odolávající spalinám plynných a kapalných paliv. 2 je navíc pro kapalná paliva s vyšším obsahem síry a devo v otevených topeništích a 3 je pro plynná, kapalná i tuhá paliva. O znamená, že komín není odolný proti vyhoení sazí. Když je oznaení G, tak komín odolá zkušební teplot 1000 C po dobu 30 minut a teplota vnjšího plášt nepesáhne 100 C. 50 znamená minimální požadovaná vzdálenost (v mm) holavých stavebních materiál (nap. devného krovu) od vnjšího povrchu komína.

16 Každá dokonená spalinová cesta musí být opatena identifikaním štítkem a dokumentována výchozí revizní zprávou podle SN :2008. Kotle - spotebie plynové Vývody spalin do fasád C U bytových a rodinných dom je výkon spotebi omezen do 7kW - novostavby, 14 kw - rekonstrukce (u prmyslových objekt do 40 kw). Vzdálenost sousedních nebo protilehlých objekt od vývodu spalin nesmí být menší než 10 m, u budov s okny 15 m. Pásmo prbhu spalin, na rozdíl od TPG , má prbh vjíe s úhlem 25 na ob strany a jeho velikost je závislá na jmenovitém výkonu spotebie paliv, ale také na tíd NOx podle SN EN 483:1999, do které je spotebi zaazen.

17 Spolený komín C Max. 30kW, max. 5 nad sebou, max. 2 v jednom NP.

18 V pípad, že se pejde z vytápní tuhými palivy na plyn, je nutné stávající zdný komínový prduch vyvložkovat nerezovou ocelí. Minimální úinná výška komínového prduchu 5 m u komínu pro spotebie na pevná a kapalná paliva 4 m u komínu pro spotebie na plynná paliva s atmosférickým hoákem Pipojování ústedních spotebi Ústední a technologické spotebie na tuhá paliva Se v nových objektech pipojují pouze samostatným kouovodem na samostatný komínový prduch. Urité výjimky souladu s normou jsou pípustné pouze pi rekonstrukcích v jinak technicky neešitelných pípadech, piemž ale technologický spotebi (napíklad pro ohev vody v letních msících) musí být pipojen vždy samostatným kouovodem na samostatný prduch). Ústední a technologické spotebie na kapalná paliva s petlakovým hoákem vždy samostatným kouovodem do samostatného prduchu a to vícevrstvého komína. Ústední a technologické spotebie na plynná paliva Zásadn se doporuuje pipojovat spotebie samostatným kouovodem na samostatný komín. U spotebi s petlakovým hoákem je to nutnost. U spotebi s atmosférickým hoákem a perušovaem tahu mohou být do komínového prduchu napojeny spoleným kouovodem max. 4 spotebie. U kaskád kotl v kotelnách lze do spoleného komínového prduchu napojit spoleným kouovodem vyšší poet kotl dle technologického postupu výrobce kotl.

19 Podtlakové komíny (komíny s pirozeným tlakem) Požadavky na tlak P Z = P H - P R - P L P W + P FV + P B = P Ze (Pa) P B tlaková ztráta z nasávání spalovacího vzduchu (Pa) P FV tlaková ztráta v kouovodu (Pa) P H statický tlak komína (Pa) P L tlaková ztráta úinkem vtru (Pa) P R tlaková ztráta komínového prduchu (Pa) P W nejmenší tah pro pekonání tlakové ztráty ve spotebii (Pa) P Z úinný komínový tah v sopouchu komína (Pa) P Ze požadovaný tah v sopouchu komína (Pa) Požadavky na teplotu T iob > T g T iob povrchová teplota komínového prduchu v ústí komína pi ustáleném stavu (K) T g pípustná povrchová teplota komínového prduchu ( t RB, 5 o C kond.k.) 0,5 5 m/s (rychlost spalin)