4 Analýza podmínek života seniorů s chronickým onemocněním v domově pro seniory

Transkript

1 4 Analýza podmínek života seniorů s chronickým onemocněním v domově pro seniory 4.1 Cíle výzkumu, metodologie, stanovení výzkumných tezí Hlavním cílem výzkumného projektu bylo zjistit podmínky ţivota seniorů s chronickým onemocněním v nestátním církevním domově pro seniory a na základě jejich analýzy doporučit optimální speciálně pedagogické přístupy k uţivatelům. Jako 3 dílčí cíle byly zvoleny tyto úkoly: zjistit výskyt chronických onemocnění u klientů domova zjistit nejčastější zdravotní obtíţe u sledované skupiny zjistit obsah souboru pouţívaných terapeutických metod a dalších aktivit sledované skupiny K výzkumnému šetření v empirické části byla pouţita metoda kvalitativního šetření a dále: analýza odborné literatury k problematice zdravotního postiţení a péče o seniory analýza dokumentace domova a osob sledované skupiny technika rozhovoru technika pozorování Stanoveny byly tyto výzkumné teze: T1: V domově ţije více klientů (uţivatelů) s chronickým onemocněním neţ klientů bez chronického onemocnění. T2: Senioři budou vykazovat spíše zájem o činnosti zájmové neţ nezájem o tyto aktivity. T3: Senioři budou umístěni v domově více z důvodů zdravotních neţ z důvodů sociálních

2 Výzkum se uskutečnil v Domově na zámku. Zřizovatelem nestátního sociálně zdravotního zařízení je Diakonie Českobratrské církve evangelické. Se souhlasem ředitelství domova byla analyzována dokumentace klientů s dodrţením všech nařízení o důvěrnosti. Pozorování bylo zaměřeno na organizaci péče o seniory a zejména na aktivity podporující jejich samostatnost a soběstačnost. Časový harmonogram leden-únor 2009 březen-červen 2009 červenec-říjen 2009 listopad-leden 2010 únor 2010 zpracování projektu a příprava výzkumu, analýza teoretických východisek výzkumu zpracování teoretické části, analýza lit. zdrojů vlastní výzkum zpracování výsledků výzkumného šetření zpracování závěrů výzkumného šetření 4.2 Charakteristika výzkumného prostředí a výzkumného souboru Za významnou součást výzkumného šetření povaţujeme analýzu dokumentace, internetových stránek týkajících se historie i současnosti zkoumaného ústavu. Subjekt zřizovatele, jak je zřejmé, ovlivňuje organizaci zařízení i přístupy k jeho klientům. Obec Myslibořice se nachází v okrese Třebíč, kraj Vysočina. Domov na zámku má bohatou historii. Ve 12. století byla zaloţena osada s tvrzí Mizliboritz a v roce 1531 je v místě tvrze postaven renesanční zámeček. V roce 1760 se novým majitelem stává Rudolf Chotek a v roce 1882 je panství prodáno poslednímu majiteli rakouské monarchie Antonínu Dreherovi, který je majitelem aţ do vzniku nového Československého státu. Stát myslibořický zámek pro dluhy konfiskoval a nabídl ho k prodeji. Na podzim 1924 nový třebíčský farář František Horníček seznamuje členy kazatelské stanice v Moravských Budějovicích s myšlenkou na vyuţití zámku v Myslibořicích, prodávaného státním pozemkovým úřadem, ke zřízení moderních církevních sociálních ústavů. V roce 1926 za účasti široké církevní veřejnosti jsou otevřeny Sociální

3 ústavy Myslibořice sirotčinec, dětský domov, starobinec a ústav pro nemocné. O sedmnáct let později přebírá synodní rada Českobratrské církve evangelické (ČCE) dohled nad ústavy a jejich vedením jsou na základě vládního nařízení všechny církevní sociální ústavy předány bez náhrady státu a aţ v roce 1992 přebírá provoz Domova Diakonie ČCE, je zřízen Domov odpočinku ve stáří jako církevní právní subjekt (Diakonie Českobratrské církve evangelické [online]). Domov na zámku je památkou opravenou za finanční podpory EHP/Norska a kraje Vysočina. Vzhledem k účelům, ke kterým je zámek vyuţíván, vnitřní prostory nejsou přístupny veřejnosti (Zadraţilová, J. [online]). V současnosti Diakonie ČCE - středisko v Myslibořicích poskytuje na základě registrace u Krajského úřadu Vysočina čtyři následující sociální sluţby: Domov pro seniory Domov se zvláštním reţimem Domov pro osoby se zdravotním postiţením Odlehčovací sluţba Dále je výzkumný soubor tvořen jedenácti členy lékařského a středně zdravotnického personálu a čtyřiceti třemi členy nezdravotnického personálu, jejichţ přesnější vymezení bude uvedeno níţe a 134 klienty domova, z nichţ byly s pomocí sociální pracovnice vybrány čtyři klientky, s nimiţ byl veden řízený rozhovor a jejichţ kazuistiky byly vypracovány. 4.3 Interpretace výsledků výzkumného šetření Podmínky ţivota seniorů, zejména seniorů s chronickým onemocněním, podle našeho názoru, ovlivňuje do značné míry prostředí, v němţ ţijí. Proto jsme povaţovali za vhodné zabývat se uspořádáním domova, podmínkami pro soukromí klientů, zdravotní péči a prostorami pro denní aktivity. Velmi důleţitým faktorem je samozřejmě personální vybavení, zastoupení odborníků i pomocného personálu. Dále jsme, vzhledem k cíli výzkumného šetření, analyzovali soubor klientů domova z hlediska jejich zdravotního stavu a zjistili

4 jsme počet osob s chronickým onemocněním. Zaměřili jsme se potom na péči o ně z hlediska nabízených aktivit. Výzkumné šetření bylo rozvrţeno do dvou etap: zkoumání prostředí domova, organizace péče o klienty, zkoumání podmínek ţivota klientů. V červenci 2009 bylo na základě svolení ředitelství Domova na zámku započato v první etapě zkoumání prostředí domova. Na základě dokumentace a internetových stránek přístupných veřejnosti, tedy i zájemcům o umístění a jejich rodinám jsme zjistili, ţe domov poskytuje podmínky stanovené jeho posláním: nabídnout v klidném prostředí zámku Diakonie ČCE domov seniorům, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou ţít ve svém přirozeném prostředí. V popředí zájmu stojí soběstačnost, spolupráce s rodinou a zapojení do veřejného ţivota. Jak jiţ bylo uvedeno v kapitole 4.2., poskytuje domov čtyři základní formy péče, jejichţ náplň a umístění v budově dále uvádíme. Domov pro seniory cílovou skupinou jsou senioři se starobním důchodem, kteří vlivem stáří, nemoci nebo ztráty soběstačnosti nejsou schopni sami a ani s pomocí rodiny zajistit svoje ţivotní potřeby. Domov pro seniory je organizačně rozdělen do dvou úseků. Úsek ošetřovatelský se nachází v prvním patře, senioři vyuţívají celkem 47 lůţek, z toho je: Jednolůžkových pokojů 11 Dvoulůžkových pokojů 12 Třílůžkových pokojů 4 K ošetřovatelským sluţbám patří, dle našeho názoru, velmi přínosné edukační pohovory pracovnic přímé péče se seniory, které se týkají tématu moţných aktivit v domově i mimo domov, ale třeba i dodrţování domácího řádu nebo vztahů s ostatními seniory a přání či potřeb seniorů. Další ošetřovatelskou sluţbou je např. dohled při uţívání léků, v případě nutnosti ošetřování dekubitů a převazy bércových vředů, měření tělesné teploty, krevního tlaku a glykemie

5 Úsek pečovatelský se nachází ve druhém patře a v přízemí, senioři vyuţívají celkem 63 lůţek, z toho je: Jednolůžkových pokojů 21 Dvoulůžkových pokojů - 2.patro 15 Dvoulůžkových pokojů přízemí 3 Třílůžkových pokojů 2 K pečovatelským sluţbám patří pomoc při osobní hygieně, svlékání a oblékání, pomoc při ukládání do lůţka a vstávání, pomoc při stravování, manikúra, nákup, běţný i velký úklid, praní prádla, doprovod na odborná vyšetření. Personálně provoz zajišťuje 17 pracovnic v přímé péči, 2 sociální pracovnice a 6 uklízeček. Pracovní terapii a společné aktivity pro všechna oddělení zajišťuje ergoterapeutka a tři arteterapeutky. Klienti všech oddělení téţ mohou vyuţít sluţeb dvou pastoračních pracovnic. Po medicínské stránce se o klienty všech oddělení stará 8 zdravotních sester, praktický lékař, který do domova dochází 2x za týden, psychiatr docházející jednou za dva týdny a dermatolog, který domov navštěvuje jednou za měsíc. Přehled klientů domova pro seniory, rozdělených dle věku a pohlaví uvádíme v tabulce 1. Podle zákona o sociálních sluţbách jsou za seniory povaţováni lidé nad 65 let věku, ale je třeba vzít v úvahu, ţe jiţ i u lidí starších 50 let se začínají objevovat zdravotní obtíţe odpovídající věku seniorů. Klienti domova pro seniory Věk do až až a více celkem muţi ţeny celkem Tab. 1: Klienti domova pro seniory

6 Ze zjištění vyplývá, ţe mezi seniory jsou zastoupeny převáţně ţeny. Vzhledem ke zdravotním obtíţím je nejvyšší počet klientů ve věku 75 a více let. Je zde však i 10 klientů ve věku do 65 let. Domov se zvláštním režimem cílovou skupinou jsou osoby s různým typem demence, kteří vlivem nemoci nejsou schopni sami ani s pomocí rodiny zvládnout péči o svoji osobu. Umístěn je v prvním patře, v zadní části levého křídla. Klienti mohou vyuţít celkem 18 lůţek: Dvoulůţkových pokojů 3 Třílůţkových pokojů 4 Personálně provoz zajišťuje 8 pracovnic v přímé péči, 1 sociální pracovnice a 1 uklízečka. Přehled klientů domova se zvláštním reţimem, rozdělených dle věku a pohlaví uvádíme v tabulce 2. Klienti domova se zvláštním režimem věk do až až a více celkem muţi ţeny celkem Tab. 2: Klienti domova se zvláštním reţimem Domov pro osoby se zdravotním postižením cílovou skupinou jsou senioři a jejich rodinní příslušníci s mentálním postiţením, kteří jsou v nepříznivé rodinné i osobní situaci, se kterou nejsou schopni si sami poradit. Nachází se ve druhém poschodí. Klienti mohou vyuţít celkem 6 lůţek ve třech dvoulůţkových pokojích. Klientům poskytují péči dvě vychovatelky. Moţnost umístění klientů s mentálním postiţením povaţujeme za významnou pomoc rodičům těchto klientů seniorům, která je zbavuje obav o budoucnost jejich mentálně postiţených dětí

7 Přehled klientů domova se zdravotním postiţením, rozdělených dle věku a pohlaví uvádíme v tabulce 3. Klienti domova se zdravotním postižením věk do až až a více celkem muţi 4 4 ţeny 2 2 celkem 6 6 Tab. 3: Klienti domova se zdravotním postiţením Odlehčovací služba nabízí rodinám, které pečují o seniora se sníţenou soběstačností v domácím prostředí, na určitou dobu převzetí péče. Tato doba můţe slouţit pečujícím k vyřízení neodkladných záleţitostí nebo, coţ povaţuji za neméně důleţité, k obnově sil, které jsou zapotřebí k další kvalitní péči o seniora. V rámci pobytu, který můţe být v rozmezí od několika dnů aţ po dobu tří měsíců v roce, domov poskytuje komplexní péči jako u trvalých pobytů. Klienti mohou vyuţít celkem tři lůţka v prvním patře. V době výzkumného šetření tuto sluţbu nevyuţíval ţádný klient. Jak jsme jiţ uváděli výše, pokoje pro klienty domova jsou jednolůţkové, dvoulůţkové a třílůţkové. V přízemí jsou tři pokoje nadstandardního typu se samostatným WC, sprchou a kuchyňským koutem, které patří do pečovatelského úseku domova pro seniory. V prvním patře je pět pokojů nadstandardního typu, z toho jeden se nachází na oddělení domova se zvláštním reţimem a zbytek náleţí ošetřovatelskému úseku domova pro seniory. Ve druhém patře je šestnáct pokojů nadstandardního typu, z nichţ dva náleţí klientům domova pro osoby se zdravotním postiţením. Ostatní opět mohou vyuţívat klienti domova pro seniory. Rozhovorem se sociální pracovnicí bylo zjištěno, ţe největší zájem mají senioři o jednolůţkové pokoje nadstandardního typu, ale v některých případech klienti raději vyuţívají dvoulůţkové pokoje, z důvodu moţnosti být na pokoji s někým, s kým si mohou popovídat a trávit volný čas. K tomuto dochází častěji aţ po určité době, kterou klient stráví v domově a spřátelí se s dalším seniorem. Třílůţkové pokoje nepřispívají, dle našeho názoru, z hlediska pocitu soukromí i prostorových moţností ke spokojenému ţivotu seniorů, ale v současné době není v silách domova tyto pokoje ţádným způsobem přestavovat. Za velmi

8 přínosné z hlediska spokojenosti klienta povaţujeme moţnost, v závislosti na podmínkách, vybavit si pokoj vlastním nábytkem, drobnostmi, televizí apod. K vedlejším provozním a pomocným místnostem patří ošetřovna a ordinace lékaře, které jsou určeny pro všechny klienty domova. Umístěny jsou v prvním patře a prakticky dobře vyřešené je propojení těchto dvou místností dveřmi. Další místností v prvním patře, která jistě přispívá ke kvalitnějšímu ţivotu seniorů v domově, je místnost určená pro rehabilitaci. Senioři mohou dle indikace lékaře vyuţívat elektroléčbu, vodoléčbu nebo různé druhy masáţí. Jak jsme zjistili, místnost je velmi dobře vybavena různými rehabilitačními pomůckami, dále je zde rotoped, ribstol, rehabilitační lehátko s nastavitelnou výškou, digitální váha a součástí vybavení je také umývadlo s pákovou baterií, mýdlo, jednorázové ručníky a desinfekce rukou. Ručníky a prostěradla, která se pouţijí při rehabilitaci, jsou ukládány odděleně od pouţitého prádla, pouţité prádlo se skladuje samostatně v nepropustných a uzavíratelných nádobách. Vodoléčba se provádí v koupelně, která je součástí rehabilitační místnosti. Vyuţíván je přenosný přístroj pro perličkovou lázeň, celkovou nebo pouze na dolní končetiny. Senioři mohou vyuţívat i některé společné místnosti. V přízemí se nachází jídelna, kantýna a kuřárna. Vzhledem k tomu, ţe v dnešní době jiţ velké mnoţství seniorů aktivně vyuţívá internet, je součástí společenských prostor i internetová kavárna. Tato moţnost velkou měrou působí, dle našeho mínění, proti izolaci a přispívá k podpoře duševních schopností seniorů. V prvním patře je další jídelna, rozsáhlá knihovna a velká společenská místnost, slouţící k různým denním aktivitám, které budeme analyzovat níţe. Ve druhém patře se potom nachází čajovna, která slouţí seniorům k příjemným chvilkám stráveným u čaje a je zde i kadeřnictví a místnost pro pedikúru. K zámku náleţí park o rozloze cca 8 ha se zámeckou lagunou, skleníky, studánkou a domácími zvířaty. Vzhledem k hlavnímu cíli výzkumného šetření se nyní zaměříme na výskyt chronických onemocnění uţivatelů domova a na soubor nabízených aktivit. Z dokumentace klientů, kterou jsme měli moţnost analyzovat, jsme zjistili, jaké zdravotní znevýhodnění se u jednotlivých klientů vyskytuje a jaké je věkové sloţení a pohlaví klientů. V tabulce 4 uvádíme celkový počet klientů, rozdělený podle věku a pohlaví

9 Věk do až až a více celkem muţi ţeny celkem Tab. 4: Celkový počet klientů domova Z uvedeného vyplývá, ţe 79,9 % klientů domova jsou ţeny. Nejpočetnější skupinou ţen jsou ţeny ve věku nad 85 let a nejpočetnější skupinou muţů jsou muţi ve věku do 65 roků. Po rozhovoru se zdravotní sestrou a analýzou dokumentace jsme do tabulky 5 uvedli výskyt chronických onemocnění klientů domova. CELKEM KLIENTŮ 134 onemocnění / skupina onemocnění počet artróza 107 cukrovka 86 onemocnění zraku 82 inkontinence 80 arterioskleróza celková i mozková 75 zvýšený krevní tlak 64 obezita 53 demence 46 nedoslýchavost 39 ICHS 37 zlomenina krčku 27 zvětšení prostaty 21 onemocnění štítné ţlázy 19 stav po cévní mozkové příhodě 16 chronické onemocnění mozku 13 onkologické onemocnění 12 CHOPN 10 osteoporóza 10 alergie 8 ekzémy 8 chronický zánět průdušek 8 dekubity 7 stav po DMO 6 bércové vředy

10 anemie 6 revmatoidní artritida 4 Parkinsonova choroba 4 roztroušená skleroza 4 astma 4 slepota 3 chronické selhání ledvin 2 lupenka 2 Tab. 5: Výskyt chronických onemocnění Z výsledků vyplývá, ţe nejčastějším chronickým onemocněním je artróza, následuje cukrovka a různé typy poruch zraku. U klientů se chronická onemocnění kombinují. Vzhledem k relativně vysokému počtu ţen v zařízení nás překvapil nízký výskyt osteoporózy pouze 10,7 % ţen trpí tímto onemocněním. Závaţný je fakt, ţe téměř polovina klientů trpí obezitou. Z celkových počtů chronických onemocnění můţeme dojít k závěru, ţe v podobných zařízeních se prakticky nevyskytují senioři bez chronických onemocnění a ti, kteří mají takový zdravotní stav, aby se mohli o sebe sami postarat a případně bydlet samostatně. Právě proto je v domově téţ 21 klientů do 65 let a 16 klientů do 74 let. Rozhovorem s pečovatelkou jsme zjistili, jaké aktivity a činnosti senioři mají moţnost v domově vyuţívat. Kaţdý den senioři mají moţnost v případě zájmu, účastnit se ve velké společenské místnosti v prvním patře, pracovní terapie, která začíná v 9.30 a končí v Po tuto dobu mohou senioři za pomoci pečovatelek například malovat na hedvábí, pracovat s textilními barvami, vyrábět obrázky z krepového papíru, plést z papíru, skládat puzzle, vyrábět polštáře, zručnější seniorky mají moţnost v kuchyni péct ze slaného těsta. Další moţností, kterou senioři dle našeho názoru velice rádi vyuţívají, jsou různé stolní hry, šachy, karty. Zhruba dvacet minut před ukončením pracovní terapie, senioři mohou společně s pečovatelkou pročítat denní tisk, debatovat, vyjadřovat se k novinkám u nás i ve světě. Témata a činnosti se mění podle dostupného materiálu a také vzhledem k ročnímu období. Pozorováním jsme zjistili, ţe veškeré činnosti jsou zaměřené na podporu soběstačnosti seniorů, na rozvoj jemné i hrubé motoriky,

11 podporující tělesné i duševní schopnosti a co povaţujeme za zásadní, působí proti izolaci. Snahou pečovatelek je, kaţdý měsíc nabídnout seniorům jednu větší akci. Z těchto akcí je to například v lednu ples, v únoru maškarní karneval nebo v září vinobraní. Pravidelně, kaţdý měsíc dvakrát, se organizuje promítání filmů pro pamětníky. Jednou do měsíce mají senioři moţnost účastnit se přednášky většinou se týkají zeměpisných a přírodovědných témat. K vyuţívaným moţnostem věřícími klienty patří sobotní Čtení s paní vikářkou a dvakrát měsíčně Kavárnička s paní farářkou, v kapli probíhají evangelické i katolické bohosluţby. K dalším moţnostem patří i výlety, které se organizují od jara do podzimu. Vzhledem k chronickým onemocněním seniorů, jako je artróza, častá inkontinence a k často se měnícímu zdravotnímu stavu seniorů, se však tyto výlety organizují pouze na krátké vzdálenosti a účast na nich je, dle vyjádření pečovatelek malá. V neposlední řadě povaţujeme za velký přínos pro klienty, moţnost prací na zámecké zahradě, pěstování ovoce a zeleniny pro vlastní potřebu ve sklenících. Velkou škodou, podle našeho názoru, je fakt, ţe před třemi roky v domově velmi oblíbená canisterapie, byla bez zjevného důvodu provozovateli canisterapie zrušena. Psi by mohli svojí přítomností přispět k pocitu uvolnění, dobré nálady, k rozvoji duševní rovnováhy, komunikaci a rozvíjení chuti do ţivota seniorů. Po ukončení první etapy výzkumného šetření, na základě znalosti prostředí a provozu domova jsme přikročili k jeho druhé etapě. Ta se týká osobních náhledů klientů domova na jejich vlastní zdravotní stav a jejich ţivot v zařízení pro seniory. Po konzultaci se sociální pracovnicí byly vybrány čtyři klientky, u nichţ se podle jejích zkušeností dá předpokládat ochota a schopnost hovořit o svém ţivotě. Také byl se sociální pracovnicí konzultován soubor otázek pro řízený rozhovor a téţ srozumitelnost kladených dotazů. Pro rozhovor bylo připraveno 15 otázek (příloha 1), které slouţily k vytvoření rámce rozhovoru. Záznam odpovědí klientek je uveden v příloze 2. Při vedení rozhovoru bylo nezbytné počítat s věkovými specifiky seniorů, jejich moţným odbíháním od tématu rozhovoru a nutností je ohleduplně navracet k jádru otázky. Bylo nutné si uvědomit, ţe rozhovor vyţaduje značný časový

12 prostor, musí být pro seniory zajímavý, aby je neunavoval. S vyuţitím rozhovoru, analýzy dokumentace pečovatelek (nebylo moţno pracovat se zdravotní dokumentací) byly zpracovány kazuistické studie klientek. Kazuistické studie První klientka paní J. Paní J. se narodila v roce 1927 v Radošově u Třebíče. Nyní bydlí jiţ devátým rokem v Domově na zámku. V rámci svého chronického onemocnění má diagnózu: artroza, cukrovka, slabozrakost, amputace prsu, vlivem ozařování ochrnutí levé ruky. Z rodinné anamnézy: Na nemoci rodičů si nepamatuje. Manţel A., za něhoţ se provdala v r zemřel v roce Syn A. se narodil v r. 1949, vystudoval střední průmyslovou školu, zemřel v r Dcera M. se narodila v r. 1958, studovala cizí jazyky, je PhDr. a v současnosti je učitelkou. O onemocněních manţela a dětí nechtěla klientka hovořit. Paní J. má čtyři vnuky a čtyři pravnuky. Z osobní anamnézy: Paní J. prodělala v dětství běţné dětské choroby, úraz neuvádí. Z onemocnění se nejdříve objevily potíţe se zrakem, potom kolem 50. roku diabetes, dále nádorové onemocnění prsu, operace, ochrnutí levé ruky. Postupně se zhoršovalo vidění a také artróza. V roce 1942 ukončila paní J. základní vzdělání v Radošově. Potom se přestěhovala do Brna za tetou, kde se vyučila pletařkou. Po vyučení pomáhala v obchodě tetě, která vlastnila pletárnu s galanterií. U ní pracovala dále i po absolvování střední textilní školy vr V témţe roce se provdala, v r se jí narodil syn A. Od r pracovala v kanceláři v továrně v Komárově a posledních deset let před důchodem pracovala v tiskárně. Na mateřské dovolené byla s dětmi jen krátce, jak to bylo v té době moţné. Paní J. je v Domově na zámku od 1. září Do Domova chtěla jít proto, aby ve stáří nebyla kvůli svým zdravotním obtíţím, hlavně ochrnuté ruce,

13 nikomu na obtíţ. Z vyprávění paní J. vyplynulo, ţe bydlí v komfortním jednolůţkovém pokoji s koupelnou. I kdyţ zde má plno kamarádek a dle jejích slov zde jsou dobří lidi, nechtěla by pokoj se spolubydlící. Také blízkost vlastní koupelny jí usnadňuje a zpříjemňuje ţivot. Nemusí chodit daleko, nemusí čekat, aţ se koupelna uvolní a můţe si kdykoliv přeprat drobné prádlo. Velmi oceňovala, ţe si mohla vzít svůj oblíbený nábytek a spoustu drobných památek a fotek na manţela, děti i vnuky. S dcerou se stýká pravidelně, navštěvují ji i vnoučata a pravnoučata. Dříve jezdila i za dcerou na návštěvu, ale v poslední době ji to jiţ hodně unavovalo a vyhovuje jí lépe, kdyţ nemusí opuštět Domov. Zůstalo jí ještě několik známých z Brna, se kterými si píše nebo telefonuje. Pokud bydlela ještě s rodinou, hodně navštěvovali divadla, koncerty, jezdívali s ostatními přáteli na chalupu a velkou láskou paní J. byly kníţky. Po příchodu do Domova se rychle spřátelila s dalšími obyvateli a v současné době zde má asi pět nejlepších kamarádek. Všechny skoro kaţdý den navštěvují pracovní terapii. Paní J. je ráda, ţe si tu můţe u práce popovídat s kamarádkami a přitom něco pěkného vytvoří. Vţdy si z nabídky pečovatelek vybere něco, co ji zaujme. Nejraději pracuje s barvou, barví šátky a trička, taky dělá obrázky z papírových kuliček, ale potřebuje pomoc vzhledem k nefunkčnosti levé ruky. Velmi ráda by pletla košíčky jako ostatní, to ale ani s dopomocí nezvládá. Vţdy si počká aţ na konci terapie sestra čte denní tisk a společně s klienty debatují o různých tématech. Někdy se hádají jako malé děti. Ve svojí největší zálibě čtení, můţe pokračovat díky bohatě zásobené knihovně i zde. Často ale, jak si posteskla, půjčenou knihu ani nepřečte, protoţe čas stráví nějakou jinou činností. Za pěkného počasí ráda s ostatními chodí do zámeckého parku, vzhledem k tomu, ţe paní J. chodí s hůlkou, pouze na krátké procházky. Výletů se nezúčastňuje, protoţe by byla unavená a čas raději vyuţije jinak. Nikdy nevynechá nedělní mši, zajímá se nabídku témat přednášek, ale ráda si poslechne pouze některá témata, týkající se hlavně přírody. Za největší obtíţe povaţuje problémy spojené s nefunkční levou rukou. Nerada někoho o něco ţádá, ale někdy to prostě, dle jejích slov, jinak nejde. V poslední době potřebuje pomoc u koupání, běţnou hygienu ještě zvládá sama. Drobnou pomoc potřebuje u oblékání a při jídle. Potíţe se zrakem zatím nejsou nijak podstatné, s brýlemi je pociťuje jen málo

14 Vlastní pozorování: Paní J. je plně orientovaná, komunikovala bez obtíţí. Při rozhovoru působila velmi klidným dojmem, podle našeho názoru byla ráda, ţe si můţe s někým popovídat o svém ţivotě. Největší omezení jí způsobuje nefunkčnost levé ruky, ale je pravačka a většinu úkonů spojených s hygienou, sebeobsluhou zvládá sama. Plně vyuţívá pracovní terapie, která jí slouţí k seberealizaci a ke kontaktu s ostatními seniory. Působí dojmem spokojené paní, která má plno přátel a je v kolektivu ostatních seniorů a personálu oblíbená. Z porovnání se záznamy pečovatelek vyplývá, ţe mají o paní J. informace, odpovídající skutečnosti. Doporučení: Hlavním cílem je zlepšení nebo udrţení stávajícího zdravotního stavu, udrţení pohyblivosti a samostatnosti, coţ je pro paní J. priorita. Druhá klientka paní M. Paní M. se narodila v roce 1927 v Biskupicích. V Domově na zámku bydlí šest roků. V rámci svého chronického onemocnění má diagnózu: artroza, slepota. Z rodinné anamnézy: Matka trpěla chronickým kašlem, otec bez potíţí. Manţel J., za něhoţ se provdala v r zemřel v roce 1995 na selhání srdce. Dcera J. se narodila v r. 1953, ve třech měsících zemřela. Syn B. se narodil v r. 1955, je vyučený truhlář, prodělal běţné choroby. Syn A. se narodil v r. 1957, je vyučený kuchař, trpěl častými angínami a kašlem. Syn M. se narodil v r. 1963, vystudoval střední průmyslovou školu, byl zdráv. Paní M. má čtyři vnuky a čtyři pravnuky. Z osobní anamnézy: Paní M. prodělala v dětství běţné dětské choroby, ale byla celkově slabá. Úraz neuvádí. Paní M. absolvovala měšťanskou školu v Jevišovicích, pak kvůli celkové slabosti byla doma. Po prvních dvou synech pracovala jako kuchařka zde v Domově na zámku, po narození třetího syna a po mateřské dovolené aţ do důchodu pracovala v rostlinné výrobě v Třebíči

15 Asi tři roky po smrti manţela postupně přestala vidět na levé oko. Paní M. měla jít na operaci, z té ale z příčin, které paní M. jiţ neví, sešlo. Potom rychle, asi do jednoho roku, oslepla úplně. Odstěhovala se k nejstaršímu synovi, kde byla spokojená, ale postupem času jí začalo vadit, ţe musí syna a jeho rodinu vzhledem ke svému postiţení často o něco ţádat. Měla pocit, ţe je omezuje. Paní M. bydlí v Domově šest let. Protoţe v Domově na zámku před lety pracovala a znala to tady, po oslepnutí, jakmile se zde uvolnilo místo, přestěhovala se sem. Paní M. bydlí na dvoulůţkovém pokoji bez vlastní koupelny, se spolubydlící je spokojená je to její kamarádka. Vyhovuje jí, ţe si můţe popovídat, jednolůţkový pokoj by nechtěla. Vlastní nábytek nemá, je ráda, ţe se těch starých věcí zbavila, vzala si pouze pár věcí na památku. Za syny zpočátku jezdívala, ale protoţe to bylo, vzhledem k vadě zraku, značně problematické, v současnosti ji synové s rodinami navštěvují zde. Paní M. měla vţdy hodně práce s dětmi a domácností a na koníčky nezbýval čas. Ráda pletla a háčkovala. V ručních pracích jiţ teď pokračovat nemůţe, ale dle jejích slov si vţdy najde činnost, která ji zabaví. Stejně jako paní J. navštěvuje pravidelně pracovní terapii. Nejraději pomáhá ostatním s obrázky, poslouchá čtení denního tisku a nenechá si ujít povídání s paní vikářkou. Protoţe si ráda povídá, za pěkného počasí vyuţívá zámecký park, kde se setkává s ostatními seniory. Promítání ani přednášky nenavštěvuje, někdy ale vyuţije větší společenské akce. Během rozhovoru paní M. několikrát opakovala, ţe největší strach má z toho, aby kvůli své vadě zraku nebyla někomu na obtíţ. Snaţí se dělat co nejvíc věcí sama, ale uţ si zvykla na to, ţe něco není v jejich silách zvládnout a smířila se s pomocí druhých. Pomoc potřebuje hlavně při koupání, stravování, výběru oblečení a někdy při oblékání. Občas je nutná pomoc při orientaci v prostoru. Velmi chválí personál, který je milý a vţdy jí se vším, co potřebuje, pomůţe. Vlastní pozorování: Paní M., i kdyţ je nevidomá, se snaţí být podle našeho názoru hodně samostatná, hlavně by nechtěla být někomu na obtíţ. Snaţí se co nejvíce věcí zvládat vlastními silami. I přes potíţe, které ji zajisté způsobuje těţké postiţení

16 zraku, je to milá, v mezích moţností aktivní a nezahořklá seniorka. Z porovnání se záznamy pečovatelek vyplývá, ţe mají o paní M. informace, odpovídající skutečnosti Doporučení: Hlavní cílem je zajistit paní M. co nejdéle samostatnost a aktivitu. Pečovatelky nechávají paní M. dělat vše, co sama zvládne. Je upozorňována na veškeré aktivity v domově. Třetí klientka paní R. Paní R. se narodila v roce 1919 v Havlíčkově Brodě. V Domově na zámku bydlí dva roky. V rámci svého chronického onemocnění má diagnózu: nedoslýchavost, vada zraku, artróza, endoprotéza. Z rodinné anamnézy Matka i otec bez potíţí. Manţel E. za něhoţ se provdala v roce 1938 zemřel na rakovinu v roce Syn E. se narodil v roce 1941, absolvoval zemědělskou školu a prodělal běţné choroby. Dcera R. se narodila v roce 1942, je vyučená prodavačka, má astma a trpěla na zlomeniny. Paní R. má dva vnuky a tři pravnuky. Z osobní anamnézy Paní R. prodělala v dětství běţné dětské choroby, od mala špatně viděla, úraz neuvádí. Kolem roku 1965 se objevily potíţe se sluchem, nosí sluchadlo a v roce 1988 podstoupila operaci kyčle. Paní R. absolvovala měšťanskou a rodinnou školu v Kolíně. Jakmile se provdala, odstěhovali se s manţelem na Vysočinu. V Třebíči pracovala jako kuchařka v mateřské škole a na základní škole. V roce 1941 se jí narodil syn E., v roce 1942 dcera R. Asi kolem roku 1955 absolvovala kurz pro pečovatelky a pracovala zde v domově aţ do důchodu. Paní R. bydlí v Domově dva roky. K hlavním důvodům, pro které se rozhodla přestěhovat se, bylo zdraví. Bydlela se svým synem a jeho rodinou a

17 vzhledem k tomu, ţe i syn jiţ dosáhl vyššího věku, nechtěla ho zatěţovat péčí o sebe. Paní R. bydlí na dvoulůţkovém pokoji se svojí dobrou kamarádkou. Je ráda, ţe si můţe povídat. Podle jejích slov jednopokojáci sedí na chodbě a povídají si tam. Pokoj by určitě za jednolůţkový neměnila. Nábytek vlastní nemá, stačí jí to co má zde. Televizi vlastní spolubydlící, takţe se někdy dívají na film nebo zprávy, paní R. na oplátku půjčuje rádio. Velmi si pochvaluje pěkný výhled do parku, ticho a klid. Za dobu, co je v Domově na návštěvě nikde nebyla, protoţe ji často bolí noha. Syn občas přijede, ale víc jezdí vnoučata. Dcera se po rozvodu provdala do Německa, často si telefonují. Hlavním koníčkem paní R. byla vţdy práce okolo dětí a domu, takţe na zájmy nezbýval čas. Tady v Domově navštěvuje s ostatními pracovní terapii, někdy kvůli bolesti nohy nemůţe chodit a raději zůstává na pokoji. Baví ji úplně všechno, nejraději pletla košíky z papíru, ale teď uţ na to špatně vidí. Ráda pracuje s látkami, pomáhala šít polštáře, batikovala, vyráběla potisky na trička. Vţdy vyuţívá předčítání denního tisku, ale musí být ticho, protoţe v hlučnějším prostředí velice špatně rozumí. Z ostatních aktivit vyuţívá občas krátké procházky v parku, ale stejně má vţdy strach, ţe se kvůli noze nebude moci vrátit zpět. Zpočátku svého pobytu v Domově navštěvovala i přednášky nebo promítání, v poslední době si však myslí, ţe hůř vidí a slyší a jiţ o tyto aktivity nemá zájem. Nikdy si nenechá ujít evangelickou bohosluţbu. Paní R. povaţuje za nejhorší potíţe spojené s bolestí v kyčli. Navíc má pocit, ţe se zhoršují problémy se zrakem a sluchem. Dopomoc potřebuje při koupání a při procházkách v parku. Vlastní pozorování: Paní R. je i přes nedoslýchavost, vadu zraku a vysoký věk, dle našeho názoru relativně soběstačná. Kvůli špatnému zdravotnímu stavu, hlavně bolesti nohy, prakticky neopouští budovu zámku. Z porovnání se záznamy pečovatelek vyplývá, ţe mají o paní R. informace, odpovídající skutečnosti

18 Doporučení: Hlavním cílem je udrţet co nejdéle samostatnost a současný dobrý psychický stav. Snaţit se přesvědčit klientku, ţe za pomoci pečovatelky můţe častěji na vycházky do parku. Čtvrtá klientka paní A. Paní A. se narodila v roce 1921 v Brně. V Domově ţije necelý rok. V rámci svého chronického onemocnění má diagnózu: inkontinence, lehká nedoslýchavost, artróza. Z rodinné anamnézy Na nemoci rodičů si nepamatuje. Manţel B., za něhoţ se provdala v r. 1940, zemřel v roce 1986 při autonehodě. Syn K. se narodil v r. 1941, je vyučený tesař. Syn M. se narodil v r. 1943, je vyučený kovář. Syn F. se narodil v r je vyučený zámečník. Dcera D. se narodila v r a je vyučená prodavačka. Dcera S. se narodila v r. 1954, absolvovala střední ekonomickou školu. O onemocněních manţela a dětí nechtěla klientka hovořit. Paní A. má celkem osm vnuků. Z osobní anamnézy: Paní A. prodělala v dětství běţné dětské choroby, z úrazů uvádí otřes mozku asi v deseti letech, kdy spadla ze stromu. Z onemocnění se nejdříve objevily potíţe se sluchem, kolem 70. roku začaly potíţe s inkontinencí, postupně se zhoršovala artróza. V roce 1936 ukončila paní A. základní vzdělání v Brně. Vyučila se prodavačkou, udělala si nástavbu a celý ţivot pracovala v obchodě. Časem dělala vedoucí v obchodě s oděvy. V roce 1940 se provdala, během 14 let se jí narodilo pět dětí. Paní A. ţije v Domově necelý rok. Důvodem k přestěhování byly zdravotní potíţe, kdy nechtěla péčí o sebe zaměstávat svoje blízké. Podle slov paní A. bydlí na dvoulůţkovém pokoji, který je ale pro dvě poměrně malý. Spolubydlící je hodně nemocná, nekomunikuje. Další potíţ spatřuje paní A. v tom, ţe trpí inkontinencí a raději by měla soukromí. Tudíţ si zařídila s panem ředitelem,

19 hned, jakmile to bude moţné, přestěhování na samostatný pokoj. S vybavením pokoje je spokojená, vlastní nábytek nepotřebuje a je domluvená s vnukem, ţe aţ bude na samostatném pokoji, doveze jí televizi. Se svojí rodinou se stýká pravidelně, telefonují si, byla u vnučky na Vánoce. Těší se na konec srpna, kdy pojede na pár dní za druhou vnučkou do Brna. Vzhledem k tomu, ţe paní A. proţila ţivot v rodinném domku se zahradou, je moc ráda, ţe tady v Domově můţe chodit do parku a ještě ho ani, dle jejích slov, nestihla celý projít. Ráda by šla na nějakou delší vycházku nebo jela na výlet, ale protoţe pořád musí myslet na potíţe spojené s inkontinencí, nemá k tomu odvahu. Další oblíbenou aktivitou je pracovní terapie, kde si vţdy vybere nějakou činnost. Ráda pracuje s papírem, s barvami, skládá puzzle. Někdy si ale s kamarádkami jen udělají kafe a plkají. Patří k pravidelným návštěvníkům knihovny i přednášek a promítání. Protoţe s manţelem hodně cestovali, vybírá si přírodovědná a zeměpisná témata, velmi ji zaujala přednáška o Vietnamu a jestli ji budou opakovat, určitě zase půjde. Vlastní pozorování: Paní A. působí, dle mého názoru, největší potíţe inkontinence. Nevyuţívá kvůli tomu vůbec některé nabízené aktivity a snaţí se nepít, coţ určitě zhoršuje zdravotní stav. Taky to má, dle jejích slov pořád v hlavě. Další zásadní věcí, která nebude jistě přispívat k psychické pohodě seniorky, je nespokojenost s ubytováním na dvoulůţkovém pokoji. Z porovnání se záznamy pečovatelek vyplývá, ţe mají o paní A. informace, odpovídající skutečnosti. Doporučení: Hlavním cílem je přemístit klientku na jednolůţkový pokoj a udrţet stávající samostatnost a dobrý psychický stav. Řešit potíţe spojené s inkontinencí. 4.4 Závěry výzkumného šetření, diskuze a doporučení pro praxi Výzkumné šetření bylo zaměřeno na zjištění podmínek ţivota seniorů s chronickým onemocněním v domově pro seniory. Ţivotní podmínky a jejich materiální zabezpečení odpovídají plně organizačním formám péče v domově. Budova má výtah, coţ umoţňuje seniorům pohyb a tedy přístup ke všem aktivitám. Za velmi vhodnou povaţujeme zahradu s moţností pěstování květin a

20 zeleniny, to oceňují zejména klienti, kteří měli svou zahrádku doma. Ta spolu s moţností různých činností ve společenské místnosti, bohosluţbami v kapli vede k udrţování aktivity klientů. V šetření uvedené čtyři základní formy péče umoţňují takovou její kvalitu, která odpovídá druhu a stupni zdravotního postiţení klientů. Jak jsme zjistili, klienti potřebují jak péči ošetřovatelskou, tak pomoc pečovatelek. O zdravotní stav klientů pečuje 8 zdravotních sester, dvakrát týdně praktický lékař, dvakrát v měsíci přijíţdí psychiatr, jednou za měsíc dermatolog. Vzhledem k zjištěnému zdravotnímu stavu klientů je tato péče podle našeho názoru potřebná. K péči o zdravotní stav i psychickou pohodu přispívá místnost určená pro rehabilitaci klientů, která je vyuţívána na základě doporučení lékaře. Ubytování klientů v 1, 2 a 3 lůţkových pokojích vychází ze situačních moţností zámku. Klienti však nemusí zůstávat ve svých pokojích, mají k dispozici řadu společných místností: jídelnu, kantýnu, kuřárnu, internetovou kavárnu, čajovnu, knihovnu. Je zde i kadeřnictví a pedikúra. Vyhodnocení stanovených cílů: Co se týče stanovených dílčích cílů, uvádíme dále jejich naplnění. Rozhovorem se sociální pracovnicí jsme zjistili celkový počet seniorů v domově, z toho potom poměr ţen a muţů. Celkový počet klientů tedy je 134, z toho 79,9 % klientů domova jsou ţeny, kterých v domově ţije 107. Nejpočetnější skupinou ţen jsou ţeny ve věku nad 85 let a nejpočetnější skupinou muţů jsou muţi ve věku do 65 roků. Rozhovorem se zdravotní sestrou jsme zjistili rozsah všech chronických onemocnění, kterými senioři trpí. Zjistili jsme, ţe v celkovém počtu 134 klientů je nejrozšířenějším chronickým onemocněním artróza, kterou trpí 79,9 % seniorů. Dalším nejrozšířenějším onemocněním je diabetes mellitus, kterým trpí 64,2 % klientů a různé onemocnění zraku, kterým trpí 61,1 % seniorů. Dále jsme ale zjistili, ţe chronická onemocnění se u seniorů kombinují a je velmi nesnadné, bez studia zdravotnické dokumentace, určit kombinace jednotlivých diagnóz u jednotlivých klientů. Dalším šetřením a rozhovorem se zdravotní sestrou jsme zjistili, ţe v domově neţije ani jeden senior, který by netrpěl chronickým onemocněním. Rozhovory s pracovnicemi v přímé péči a zdravotní sestrou jsme zjistili, ţe největší zdravotní potíţe seniorů způsobují různé typy vad zraku, nedoslýchavost a artróza. Pokud k diagnóze artrózy,