Rozpočtový výhled BROUMOV

Transkript

1 23. ledna 2011 Rozpočtový BROUMOV Obsahuje: posouzení finančního zdraví města analýzu dosavadního hospodaření města s uvedením silných a slabých stránek (rekapitulace a moţné hrozby do budoucna) doporučený strop zadluţenosti návrh závazných ukazatelů rozpočtů města pro udrţení a zajištění finančního zdraví dopady světové finanční krize do příjmů města doporučení připravil Ing. Luděk Tesař, mobil: , ludek.tesar@regionservis.cz

2 Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 OBSAH ÚVOD... 1 ANALÝZA FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ MĚSTA... 2 ZÁKLADNÍ TEORETICKÝ ÚVOD PRO NEEKONOMY... 2 ANALÝZA... 3 ZÁVĚR Z ANALÝZY FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ MĚSTA Pozitiva financí (řazeno dle významu) Negativa a rizika financí (řazeno dle závažnosti)...12 DOPORUČENÍ A PRAVIDLA PRO TVORBU ROZPOČTŮ MĚSTA Doporučení...13 Závazné ukazatele rozpočtů města...14 ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST A KOMENTÁŘ PŘÍLOHA1: ROZPOČTOVÝ VÝHLED BROUMOVA - TABULKA...18 PŘÍLOHA 2: KUMULOVANÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED BROUMOVA...19 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ TABULKY...20 GRAFY...20 KONTAKT NA ZPRACOVATELE Ing. Luděk Tesař

3 Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 ÚVOD Město Broumov (dále jen město nebo Broumov) tímto dokumentem naplňuje povinnosti dané mu zákonem č. 250/2000 Sb., o Rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Obsahem jde dokument nad rámec zákonem daných náleţitostí rozpočtového u uváděných v 3 daného zákona. Zejména analyzuje vývoj finančního hospodaření a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatíţení města k financování cílů města. Výhled je důleţitým pomocným nástrojem financování. Smyslem rozpočtového u je nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti města, zajistit zdravý vývoj financí a schopnost města dostát svým závazkům. Pro správnou funkci u je třeba, aby jej samospráva plnila a ročně aktualizovala. Nutné je průběţně reagovat na aktuální ekonomickou situaci a rekapitulovat pravidelně hospodaření samosprávy, zejména s ohledem na rizika a příleţitosti. Výhodou rozpočtového u je velká moţnost manévrování do středně blízké budoucnosti 1 a připravit včas strategii hospodaření a financí. Výhled se vyuţívá zejména při sestavování rozpočtů a jako příloha k případným ţádostem o úvěry a některé dotace. Rozpočtový se vytváří na období dvou aţ pěti let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích a o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovatelných záměrů. Ke zpracování rozpočtového u města bylo pouţito zejména těchto zdrojů: Feasibility studie 2 - Agentura pro rozvoj Broumovska o.s., z 31. října Předběţný výsledek roku 2010 Výkaz plnění rozpočtu FIN 2-12M Rozvahy od roku 2006 Systém ARIS Web MF ČR Predikce výnosů daní na roky 2011 aţ 2013 MF ČR z dat státního rozpočtu na rok 2011 zohledňují koaliční dohodu k Město můţe díky plánování lépe zvládnout hrozby a lépe vyuţít příleţitosti. Aby plnil svou roli, měl by být rozpočtový každý rok aktualizován a samospráva by měla díky tomu znát aktuální vývoj a stav hospodaření a adekvátně reagovat svými rozhodnutími. 1 2 aţ 5 let 2 česky Studie proveditelnosti (dodavatel studie nesprávně míchá anglické a české výrazy) Ing. Luděk Tesař 1

4 Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 ANALÝZA FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ MĚSTA Samospráva můţe získat ucelený pohled na hospodaření města jen tehdy, má li souhrnné informace v časové řadě a souvislostech. Bez těchto svodných údajů se můţe stát, ţe se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí města z agregovaných finančních dat druhově tříděných, které jsou za normálních okolností rozepsány do poloţek a paragrafů. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry. Následně ve u navrhneme doporučení, která můţe samospráva města vyuţít dle svého uváţení. ZÁKLADNÍ TEORETICKÝ ÚVOD PRO NEEKONOMY Při posuzování finanční kondice obce nebo města je nutné si uvědomit, ţe rozpočet je sloţen z příjmů a výdajů. Příjmy se dělí na ty, které se kaţdoročně opakují (tzv. běţné příjmy), to jsou veškeré příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Výdaje je moţné dělit podobně. Výdaje, které obec/město musí kaţdý rok vynaloţit na provoz (běţné nebo téţ provozní výdaje, paralela ke státnímu rozpočtu, kde se nazývají mandatorními a qusimandatorními výdaji). Tyto výdaje město musí vydat ze zákona nebo jimi financuje své provozní aktivity (údrţba města, příspěvkové organizace, organizační sloţky, úřad apod.). Rozdíl mezi běţnými příjmy a běţnými výdaji nazýváme provozní saldo (to jsou prostředky, které zbývají samosprávě po úhradě provozu z běţných příjmů k volnému rozhodování). Vedle běţných výdajů existují také investice (kapitálové výdaje). Kapitálové výdaje jsou výdaje většinou na rozvoj. Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Provozní saldo je ale mnohem důležitější údaj neţ samotné saldo rozpočtu. Kdyţ totiţ existuje deficitní rozpočet, znamená to, ţe obec/město realizovalo daný rok více výdajů neţ příjmů, ale deficit můţe být pokryt z úspor z předchozích let, dotací která dorazí aţ následující rok, úvěrem apod. Avšak záporné provozní saldo znamená váţnou situaci, kdy obec/město nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běţných výdajů). Je to jakoby lidem doma nezbývalo z výplaty dostatek peněz na nájem. Graf 1: Struktura rozpočtu pro řízení finančního zdraví Zdroj: Rozpočtová skladba - Tesař 2011 Ing. Luděk Tesař 2

5 Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 ANALÝZA Počet obyvatel města z dlouhodobého hlediska značně klesá. Na počtu obyvatel závisí většina daňových příjmů. Za posledních deset let se jednalo o pokles 5% obyvatel města, tedy 456 obyvatel. Město v důsledku toho postupně přišlo celkem o 4 mil. Kč ročně na daňových příjmech. Počet obyvatel města poklesl pod hranici 8 tis. Na území města (katastru) se poměrně dařilo zaměstnanosti, dokonce tu nebyly zaznamenány v tomto směru důsledky světové finanční krize, jako tomu bylo v jiných městech v ČR. Pro město lze v důsledku úbytku počtu obyvatel očekávat horší vývoj daňových příjmů, neţ by odpovídalo republikovému výsledku výnosu sdílených daní, a to přibliţně o 1 mil. Kč ročně. Graf 2: Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících na území Broumova Vývoj počtu obyvatel a počtu zaměstnanců pracujících v místě Počet obyvatel Počet zaměstna nců rok Zdroj: ČSÚ, Regionservis 2011 Tabulka 1: Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících na území Broumova INDEX /01 Počet obyvatel Počet zaměstnanců Zdroj: ČSÚ, MFČR, Regionservis 2010 Ing. Luděk Tesař 3

6 Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 Vývoj celkové bilance města ukazuje, ţe město ročně hospodařilo s příjmy nebo výdaji v celkových objemech od 98 do 230 mil. Kč. Město bylo poměrně úspěšné v čerpání dotací. Jen od roku 2006 město získalo téměř 47 mil Kč na investiční projekty z dotací. Tj. téměř 6 na obyvatele města na obyvatele města. Z dlouhodobého hlediska město hospodařilo do roku 2005 většinou s deficity a zadlužovalo se. Na druhém straně však město značně investovalo (bude rozebráno dále). Městu rostly velmi málo daňové příjmy a značný zdroj dynamiky financí představovaly nedaňové příjmy. Město však trpělo značným nárůstem také běţných provozních výdajů. Hospodaření města dosud ovlivňovaly dotace. Tomu se nelze vyhnout. Město totiţ vykonává pro stát přenesený výkon státní správy, ale stát odmítá městu, jako veřejnoprávní korporaci, za tento výkon posílat příspěvky v odpovídající výši. Tyto státní příspěvky za výkon státní správy na rok 2011 klesly meziročně o téměř 18%! To opět zhorší finanční kondici města o cca 3 mil. Kč ročně. Tabulka 2: Vývoj vybraných ukazatelů hospodaření Broumova předběžně 1. Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 13 let průměr od Daňové příjmy 105,9 123,7 80,3 98,6 115,8 122,1 101,2 106,9 118,2 101,1 102,8 108,8 85,0 111,8 101,9 2. Nedaňové příjmy 111,9 40,9 107,4 84,9 243,7 111,4 98,8 123,4 103,0 81,5 107,2 109,7 140,3 102,5 108,2 3. Kapitálové příjmy 1319,1 7927,5 6,4 8058,8 70,6 29,4 376,3 127,3 87,7 56,1 159,4 62,2 112,9 74,0 92,9 4. Přijaté dotace 107,9 109,8 55,9 152,5 127,6 127,4 128,6 70,1 68,7 80,7 153,7 79,6 126,4 121,4 112,3 Příjmy celkem 105,9 111,3 68,4 142,1 117,5 113,3 121,5 91,7 94,5 88,5 119,9 95,1 103,2 109,4 103,2 5. Běžné výdaje 109,1 99,3 108,1 114,4 159,0 102,6 115,2 103,9 83,3 104,0 105,6 111,1 107,1 104,4 106,4 6. Kapitálové výdaje 106,8 128,6 45,4 121,6 99,1 149,7 111,5 41,1 142,5 79,7 118,8 92,1 127,1 131,8 109,9 Výdaje celkem 105,9 115,4 69,7 117,3 134,2 117,0 113,7 79,8 95,0 96,8 108,8 106,0 111,7 110,9 106,9 Zdroj: MFČR, Regionservis 2011 Ing. Luděk Tesař 4

7 předběžně Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 Graf 3: Vývoj salda rozpočtu Broumova Vývoj salda příjmů a výdajů rok Zdroj: Regionservis 2011 Od roku 2004 město vytvářelo prakticky neustále deficity (výjimku tvořil rok 2007). Celkový objem příjmů a výdajů města od roku 2006 narůstal. Pokles v roce 2005 způsobil zásah státu, který změnil toky dotací do školství. Tato operace však neměla na finanční výsledky města jiný vliv. Graf 4: Vývoj příjmů a výdajů Broumova Vývoj příjmů a výdajů Příjmy celkem Výdaje celkem rok Zdroj: Regionservis 2011 Ing. Luděk Tesař 5

8 Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 Celkový objem příjmů i výdajů města ovlivňovaly také dotace, mezi které patří také transfery, které rozpočtem města pouze protečou, jako jsou sociální dávky občanům, které poskytne stát prostřednictvím města. Struktura příjmů města vykazovala oproti jiným městům srovnatelné velikosti především vysoký podíl nedaňových příjmů v podobě pronájmů nemovitostí (ročně cca 29 mil. Kč 3 ). Naopak menší byl dosud vliv daňových příjmů. Tato struktura příjmů města je značně riziková. To proto, ţe záleţí více na místních podmínkách, to v části pronájmů a na libovůli státu, to v části dotací. Méně naopak na stabilních a do budoucna jistějších daňových příjmech. Ovšem naopak je tomu v období velkých státních finančních krizí, jako byla ta v roce, kdy vypadly (sníţily se) daňové příjmy městu meziročně o cca 15%. Graf 5: Vývoj výše a struktury příjmů Broumova Vývoj a struktura příjmů 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Vývoj a struktura příjmů v % skladbě 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy rok Zdroj: Regionservis 2011 rok Město patřilo zejména od roku 2005 k investičně velmi aktivním. Jen od roku 2006 do roku 2010 město investovalo 222 mil. Kč, tedy neuvěřitelných skoro 28 na kaţdého obyvatele města. Z dotací pocházelo necelých 47 mil. Kč tedy cca 1/5. Od roku 2000 město investovalo celkem 371 mil. Kč, tedy cca 46 tis.kč na kaţdého obyvatele. Graf 6: Vývoj výše a struktury výdajů Broumova Vývoj a struktura výdajů 100% 90% Podíly výdajů na výdajích celkem v % % 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% HLADINA PRŮMĚRU KAPITÁLOVÝCH VÝDAJŮ OBCÍ V 5. Běžné výdaje 6. Kapitálové výdaje 0 0% rok Zdroj: Regionservis 2011 rok 3 výsledek roku 2010 Ing. Luděk Tesař 6

9 Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 Nejen investice, ale také běţné výdaje města hrály velmi významnou úlohu ve financování chodu města. Součet změn běţných příjmů (jsou příjmy kaţdoročně se opakující, lze přirovnat k výplatě zaměstnance) od roku 2006 do roku 2010 byl + 42 mil. Kč, tentýţ součet změn běţných výdajů byl pouze + 33 mil. Kč. To je dobrý výsledek. Zváţíme-li, ţe tu byl také velký vliv světové finanční krize, která město v roce připravila řádově o neuvěřitelných cca 15 aţ 17 mil. Kč na daňových příjmech 4. Město však dokázalo nějakým způsobem v roce značně sníţit běţné výdaje, ovšem ani to nestačilo a propad běţných příjmů byl vyšší. Roky 2006 a tak byly jediné špatné roky po stránce financování provozu za posledních pět let. Špatné proto, ţe v těchto letech došlo k oslabení finanční kondice zvýšenými výdaji na provoz nekrytými běţnými příjmy. Výraznější pokles běţných výdajů město zaţilo v roce 2005, ale ten byl způsoben změnou financování školství. Nebyl způsoben zásahem města, ale státu. Peníze na školy netekly nově přes rozpočet města. Graf ukazuje krytí běţných výdajů města běţnými příjmy města. Je tu dobře vidět dopad krize na běţné příjmy města v roce, kdy výdaje města na provoz klesly, ale nikoliv dostatečně aby vyvážily pokles běžných příjmů. Graf 7: Vývoj běžných příjmů a běžných výdajů Broumova BĚŽNÉ PŘÍJMY A BĚŽNÉ VÝDAJE Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) Zdroj: Regionservis Počítáno jako rozdíl původně plánovaných růstů daňových příjmů dle návrhu státního rozpočtu a dosaţené reality roku. Ing. Luděk Tesař 7

10 Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 Graf 8: Roční změny běžných výdajů a běžných příjmů Broumova ROČNÍ ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ A BĚŽNÝCH VÝDAJŮ v tis.kč Změny běžných příjmů (pravidelných) Změny běžných výdajů (provozních, pravidelných) Zdroj: Regionservis ROČNÍ % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ A BĚŽNÝCH VÝDAJŮ 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% -2% -4% -6% Změny běžných příjmů (pravidelných) Změny běžných výdajů (provozních, pravidelných) 0,2% 11,5% 8,0% -4,7% 10,4% 6,6% 7,3% 7,7% -3,7% 4,4% Graf 9: Podrobnější vývoj běžných výdajů Broumova NEINVESTIČNÍ NÁKUPY PLATY, POJISTNÉ A VÝDAJE ZA PRÁCI rok rok NEINVESTIČNÍ TRANSFERY VEŘEJNOPRÁVNÍM SUBJEKTŮM NEINVESTIČNÍ TRANSFERY OBYVATELSTVU rok Zdroj: Regionservis 2011 rok Běžné výdaje města kolísaly. Vysoké kolísání běţných výdajů není dobré. Rizikově působí nárůst neinvestičních transferů v roce Vysvětlitelné je kolísání výdajů na platy a pojistné za práci. Nárůst na rok 2010 o byl způsoben tím, ţe v průběhu roku bylo vyplaceno odstupné (starostka a místostarosta). Dále bylo vyplaceno odstupné třem zaměstnancům (sníţení počtu pracovních míst). Celkově bylo na odstupném vyplaceno 791. Také byly v roce 2010 zahájeny projekty z Evropského sociálního fondu, zároveň mzdové výdaje zatíţily volby do poslanecké sněmovny a zastupitelstva města - celkem Mzdy se po těchto zohledněních navýšily jen nepatrně o 112. V r budou dále sníţeny mzdové výdaje o propuštěné zaměstnance. Je chvályhodné, jak rychle město reagovalo na aktuální ekonomickou situaci ve výtěţnosti běţných příjmů v roce. Ovšem stejně tak je tu rychlejší reakce na situaci, ve které běžné příjmy městu rostou. Ing. Luděk Tesař 8

11 Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví města je ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běţnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běţnými výdaji. Za běţné příjmy města označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku města) a investičních dotací. Běţné výdaje jsou výdaje na běţný provoz a údrţbu města. Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance (bez úvěrů), které městu ročně zbývají na volnou útratu. Banky při ţádostech o úvěr ukazatel provozního salda bedlivě posuzují a sledují také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Provozní saldo je jakýmsi svobodným finančním prostorem v rozhodování samosprávy o financích. Provozní saldo vyjadřuje finanční prostor samosprávy, tedy finanční sílu města a potenciál pro investice města. Graf 10: Vývoj finančního "prostoru" města Broumova (provozního salda a zůstatků na účtech) Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v Zůstatky na účtech a finanční majetek v Zústatky na účtech (položka 96 ARIS - 60M) Zdroj: Regionservis Provozní saldo hospodaření města bylo postiţeno především dopady světové finanční krize a tím, ţe městu se nepodařilo dostatečně sníţit běţné výdaje. Lepší výsledek provozního salda v roce 2010 je především zásluhou zlepšených běţných příjmů města. Běţné příjmy městu v roce 2010 vzrostly o 18,5 mil. Kč a běţné výdaje jen o 7 mil. Kč. Za běžné situace samospráva může svobodně rozhodovat pouze o cca 5 mil. Kč ročně, protoţe 10 aţ 12 mil. Kč činí splátky úvěrů a vysoké provozní dotace jsou v budoucnu značně nejisté. Kdybychom měli město označit za město v dobré finanční kondici po stránce provozního salda, muselo by být provozní saldo alespoň 40 mil. Kč. To je republikový průměr (představuje cca ¼ běţných příjmů), tedy dvojnásobek současné hodnoty. Ing. Luděk Tesař 9

12 Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 Graf 11: Vývoj finančního "prostoru" města Broumova (provozního salda) v porovnání a % vyjádření podílu na běžných příjmech Zdroj: Regionservis PROVOZNÍ SALDO () Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech FINANČNÍ PROSTOR SAMOSPRÁVY (Provozní saldo) % 10% 10% 4% 8% 8% 7% 12% 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% Město musí z provozního salda splácet také cca 10 aţ 12 mil. Kč ročně na splátky dluhů. Takţe kdyţ rekapitulujeme, ţe běţné příjmy města jsou značně nejisté, závisí hodně na dotacích a nedaňových příjmech (nájmech), přičteme vysoké potřeby splátek dluhů, je finanční svoboda a jistota samosprávy značně omezená a po zohlednění rizik je moţné hovořit do budoucna o jistotě v rozmezí 5 až 10 mil. Kč maximálně 5. Tabulka 3: Vývoj provozního salda hospodaření Broumova % ZMĚNY Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) PRŮMĚR Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) ,2% 11,5% 8,0% -4,7% 10,4% 5,1% 5 Běžné výdaje (provozní) ,6% 7,3% 7,7% -3,7% 4,4% 4,5% Uhrazené splátky půjček PROVOZNÍ SALDO () Zbývá po uhrazení splátek úvěrů () % Podíl provozního salda na běžných příjmech 4% 8% 8% 7% 12% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 20% 23% 24% 17% ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ () ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ () Z hlediska vývoje finančního prostoru samosprávy (provozního salda) se jednalo o: Zdroj: Regionservis 2011 ŠPATNÝ ROK DOBRÝ ROK DOBRÝ ROK ŠPATNÝ ROK DOBRÝ ROK Dobrý rok = finanční prostor samosprávy se zvětšil, tedy běžné příjmy se vyvíjely lépe než běžné výdaje (špatný rok = opak) 5 odhad zpracovatele Ing. Luděk Tesař 10

13 Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 Graf 12. Vývoj běžných příjmů, běžných výdajů a investic Broumova Běžné příjmy v Investice a běžné výdaje v Běžné výdaje Investice Zdroj: Regionservis Růst běţných výdajů byl výrazně omezen pouze v roce. Značný rozmach investic města byl z velké části vykoupen deficity a potřebou zadlužovat město. Město prakticky nedisponuje finančními rezervami 6. Město mělo k poměrně vysoké bankovní úvěry 7, cca 56 aţ 66 mil. Kč 8 ovšem stále pod výší maximální bezpečné zadluţenosti města. Strop bezpečného zůstatku dlouhodobé zadluženosti spatřujeme aktuálně na 80 mil. Kč. Graf 13: Vývoj zadluženosti Broumova Dlouhodobé bankovní úvěry v Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v Zdroj: Regionservis 2011 Světová finanční krize město v roce připravila řádově o více neţ 15 mil. Kč ročně 9. 6 ARIS WEB 60M poloţky č. 89 a 96 rozvahy 7 ARIS WEB 60M poloţka č. 190 rozvahy 8 podle toho zda započítáme splátky Dopad vypočítán oproti původnímu plánovanému vývoji ekonomiky. Ing. Luděk Tesař 11

14 Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 ZÁVĚR Z ANALÝZY FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ MĚSTA Finanční situace města je podprůměrná (nikoliv špatná) avšak s výrazně vyššími riziky. Rizika jsou v poměrně vysokých dluzích, na velikost a moţnosti městečka značně ambiciózních plánech (sportcentrum), poměrně nízkém provozním saldu a nestabilní základně pravidelných příjmů (vyšší závislost na provozních dotacích, příjmech z nájmů, úbytku obyvatel). Rok 2010 má sice lepšený výsledek provozního salda, ale stále hluboce podprůměrný navíc značně vylepšený provozními dotacemi. + Pozitiva financí (řazeno dle významu) Rychlá reakce financí města na aktuální situaci - poměrně rychlá reakce města na výpadek běţných příjmů () ovšem na druhou stranu v neprospěch tohoto pozitiva hovoří to, ţe město více reagovalo na růst běţných příjmů rychlým zvýšením provozních výdajů (2010). - Negativa a rizika financí (řazeno dle závažnosti) Vysoké dluhy současná úroveň zadluţenosti se blíţí hranici 60 mil. Kč, bezpečný strop zadluţenosti je přitom cca 80 mil. Kč. Prakticky nulové finanční rezervy. Nízké provozní saldo - Kdybychom měli město označit za město v dobré finanční kondici po stránce provozního salda, muselo by být provozní saldo alespoň 40 mil. Kč. Za běţné situace samospráva můţe svobodně rozhodovat s jistotou pouze o cca 5 mil. Kč ročně, protoţe 10 aţ 12 mil. Kč činí splátky úvěrů a vysoké provozní dotace jsou v budoucnu značně nejisté. Lepší výsledek provozního salda v roce 2010 je především zásluhou zlepšených běţných příjmů města. Zvýšené riziko nestabilních příjmů zaloţené především na příjmech z pronájmů majetku, provozních dotacích. Dotace bankrotujícího státu budou klesat nebo nebude jejich vývoj odpovídat nákladům. Viz. pokles dotace na výkon státní správy na rok Značné riziko předlužení a deficitů ţádné město by nemělo čerpat úvěr ve výši přesahující moţnosti města jej v případě nutnosti do pěti let bezpečně splatit. Úvěry by měly být čerpány pouze ve dvou situacích: nejvyšší nouze nebo nejvyšší potřeba. Poměrně rychlý úbytek obyvatel zhoršuje daňové příjmy města za posledních 10 let se jednalo o úbytek 5%. Změna rozpočtového určení daní a výkyvy ekonomiky. Ing. Luděk Tesař 12

15 Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 DOPORUČENÍ A PRAVIDLA PRO TVORBU ROZPOČTŮ MĚSTA SAMOSPRÁVĚ MĚSTA HROZÍ TYPICKÝ TROJSKÝ KŮŇ městu hrozí, ţe pod vidinou dotace 131 mil. Kč na Sportcentrum potopí město do projektu, který je značně nad moţnostmi současných finančních moţností města a je špatně nakoncipovaný 10. Investice má dosáhnout 260 mil. Kč, z toho dotace 131 mil. Kč, město 128 mil. Kč. Jiţ nyní je město olizuje strop bezpečné hranice zadluţení. V projektu jsou navíc (dle studie): silně teoreticky zpracovaná studie bez odpovídajícího praktického srovnání s neobjektivním posouzením rizik projektu podhodnocené náklady (platy počínaje) optimisticky nastavena návštěvnost nízké nerentabilní ceny obvykle rentabilní provoz saun je poddimenzovaný parkování je nedořešené města obdobné velikosti broumova obvykle mají značné problémy takto realizované projekty (TROJSKÉ KONĚ) udrţet. Skutečná dotace na provoz se podle našeho názoru bude pohybovat v rozmezí 7 aţ 12 mil. Kč ročně. Pokud bude město poptávat úvěr, rozumná banka mu snad nepůjčí prostředky, pokud však přeci jen půjde, půjde o značné riziko na úrovni sebeobětování města a úroky budou vyšší. Doporučení Nepřijímat úvěry a dosavadní splatit. Důkladně zváţit potřebu projektu sportcentra v takové podobě v jaké je. FINANČNĚ JEJ MĚSTU ROZHODNĚ NEDOPORUČUJEME. Pokud je potřeba sportcentra opravdu vysoká doporučovali bychom projekt přepracovat. Vyhnout se velkým očím. Inspirovat se ve starém Řecku. Velké vyhřívané plochy nebudou udrţitelné a navštěvované. Naopak oblast propojení relaxací, fitness a saun má rostoucí trend, poměrně niţší náklady a často je finančně soběstačná. Doporučujeme rozvahu a obezřetnost. Ostatně i sama, podle nás nekvalitně zpracovaná studie (protoţe silně teoreticky se spoustou nadbytečných údajů a postrádající ty zásadní data a závěry pro manaţerské rozhodování), hovoří o poklesu návštěvnosti obdobných zařízení rostoucí konkurencí. Provést procesně hospodářský audit provozních výdajů organizací a společností města s cílem prověrky efektivity jejich vynakládání s důrazem na efekt pro zákazníky města (občany). Cílem by mělo být nastavení měřitelných výstupů a zjištění ceny veřejných sluţeb poskytovaných městem. Prověření efektivity procesů a nastavení systému řízení. 10 Tvrdíme ve vazbě na zkušenosti zpracovatele z pozorování či rozboru obdobných projektů např. v Kuřimi, Valašském Meziříčí, Olomouci apod. Ing. Luděk Tesař 13

16 Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 Závazné ukazatele rozpočtů města Finanční odbor města by měl zpracovávat rozpočty města s následujícími povinnými limity. Politika rozpočtů města je ve u postavena na 3 základních pilířích: 1. STABILNĚ DOBRÝ TREND - BĚŢNÉ PŘÍJMY KAŢDÉHO ROZPOČTU BY SE VŢDY MĚLY VYVÍJET LÉPE NEŢ BĚŢNÉ VÝDAJE (nebo stejně). Všechny organizace a odbory města by měly předkládat rozpočty ve vazbě na toto pravidlo. 2. DOBRÝ PROVOZNÍ VÝSLEDEK KLADNÉ PROVOZNÍ SALDO ALESPOŇ 15 MIL. KČ 11. Běţné příjmy musí vţdy výrazně převyšovat běţné výdaje 12, alespoň ve výši, aby mělo město s jistotou na splátky dluhů. 3. DLUHY POD KONTROLOU - BEZPEČNÝ STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ZÁVAZKŮ (ÚVĚRŮ) JE 80 MIL. KČ. Město by nemělo vytvářet dluhy. Výjimku by mohly tvořit výdaje na investice, které přinesou úsporu běţných výdajů. Doporučujeme běţné výdaje investičního charakteru (mimořádné rekonstrukce, opravy apod.) sledovat zvlášť nebo je nejlépe, pokud to lze, evidovat jako investice. Důvodem je, ţe tyto výdaje v takovém případě nezhorší finanční kondici města v očích bank. Podrobněji tabulky u (viz. Tabulka 5: Rozpočtový, Tabulka 6: Kumulovaný rozpočtový ). 11 Jde o minimum. 12 Výjimku mohou tvořit rozsáhlé mimořádné opravy a rekonstrukce. Tyto mimořádné výdaje je však lépe, pokud to lze, evidovat jako investice. Ing. Luděk Tesař 14

17 Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 Dodrţení u by mělo následující dopad do financí města. Běţné příjmy ve u musí převyšovat běţné výdaje a vyvíjet by se měly také lépe, jak ukazuje graf. Graf 14: Vývoj běžným příjmů a výdajů Broumova dle u Výhled finančního krytí běžného provozu Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) * 2011** 2012** 2013** 2014** Zdroj: Regionservis 2011 Tabulka 4: Provozní saldo Broumova dle u *rozpočet ** % 12% 10% 8% 6% 4% 2% Zdroj: Regionservis * 2011** 2012** 2013** 2014** PROVOZNÍ SALDO () Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech % 12% 8% 8% 8% 8% 0% Pro zajímavost na závěr uvádíme s grafem výše tabulku plánovaného vývoje provozního salda při dodrţení rozpočtového u. Pokles v 2011 je způsoben očekávaným poklesem běţných příjmů (konzervativní odhad). Ing. Luděk Tesař 15

18 Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 Graf 15: Grafické znázornění dopadů u do financí města Broumova Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v Zůstatky na účtech a finanční majetek v Dlouhodobé bankovní úvěry v 2013 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 190 ARIS - 60M) Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v Uhrazené splátky dlouhodobých půjček Běžné příjmy v 2012 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Investice a běžné výdaje v Běžné výdaje Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) Zdroj: Regionservis Podrobné informace uvádí dále tabulky u. Ing. Luděk Tesař 16

19 Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST A KOMENTÁŘ Pro rozpočtový je výchozím rokem rok Tabulky obsahují pro srovnání skutečnosti předchozích let. DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ! Objem investic bude každý rok vyšší o přijaté investiční dotace. Ve u je úmyslně s investičními dotacemi počítáno mimo saldo! Jinak řečeno do výdajů je zahrnuta jen výše investičních výdajů města hrazená z vlastních zdrojů. Dotace budou na straně příjmů a výdajů působit neutrálně na saldo, ale budou zvedat obrat prostředků přijatých a vydaných. Je to proto, ţe dotace zdaleka netečou tak, jak se plánovalo a jejich finanční toky jsou velice těţko předpověditelné. Celkové saldo hospodaření by se vlivem přijatých investičních dotací měnit nemělo. Každý prodej majetku promítnutý do kapitálových příjmů navýší oproti u příjmy. Zpracovatel neplánoval kapitálové příjmy. 13 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet Ing. Luděk Tesař 17

20 Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 PŘÍLOHA1: ROZPOČTOVÝ VÝHLED BROUMOVA - TABULKA Tabulka 5: Rozpočtový BROUMOVA ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Rozpočtový BROUMOV Údaje tis.kč INDEXY 2014 průměr 2000 až průměr 2010/ 2011/ 2012/ 2013/ 2014/ 2011 až Daňové příjmy ,3 101, DPFO ze závislé činnosti , DPFO OSVČ , DPFO zvláštní sazba (srážková) , DPPO , DPPO za obce , DPH , až 135 Místní poplatky , Správní poplatky , Daň z nemovitostí , Nedaňové příjmy ,4 98, Příjmy z vlastní činnosti a odvody , Přijaté sankční platby a vratky Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. 23 příjmy , Přijaté splátky půjček Kapitálové příjmy , Přijaté dotace (transfery) ,6 95, Neinvestiční přijaté dotace (transfery) , Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu , PŘÍJMY CELKEM ,2 96, Běžné výdaje ,4 101, Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné , Neinvestiční nákupy a související výdaje** , Neinvestiční trans. soukr. subj , Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům , Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org. a půjčky 54 až 56 obyv , Ostatní neinvestiční výdaje , Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) ,9 76, VÝDAJE CELKEM ,3 94, ř.21 - ř.30 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ ,7 102, Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) ,2 100, Běžné výdaje (provozní) ,4 101, ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO ,6 92, Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček , ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku , FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) , ř.21+ř.35 PŘÍJMY VŠECHNY (včetně dluhů) ,7 96, ř.30+ř.36 VÝDAJE VŠECHNY (včetně splátek a úspor) ,0 96, ř.38-ř.39 KONTROLNÍ SALDO ÚPLNÉ (včetně financování) rozvaha Zústatky na účtech (položka 96 ARIS - 60M) rozvaha Finanční majetek (položka ARIS - 60M) ř Zůstatky na účtech a finanční majetek ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů ,5 112, ř.1+ř.11+ř.17 Dluhová základna ,6 100, ř.36+leasing Dluhová služba pol , ř.47/ř.46 *% Ukazatel dluhové služby 7,97% 6,92% 9,52% 9,38% 8,09% 5,91% 98, rozvaha Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 190 ARIS - 60M) rozvaha Pohledávky celkem (položka 75 ARIS - 60M) suma 2011 až Plán Investice z vlastních zdrojů Plán Investiční dotace - předpoklad 0 53 ř.51+ř.52 INVESTICE CELKEM - PLÁN Vysvětlivky: *upravený rozpočet 2010 po upravě č. 5 před konsolidací DOPORUČENÝ ÚDAJ POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ Ing. Luděk Tesař 18

21 Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 PŘÍLOHA 2: KUMULOVANÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED BROUMOVA Tabulka 6: Kumulovaný rozpočtový BROUMOVA ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Rozpočtový BROUMOV Údaje tis.kč INDEXY 2014 průměr 2000 až 1 1 Daňové příjmy ,3 101, Nedaňové příjmy ,4 98, Kapitálové příjmy , Přijaté dotace (transfery) ,6 95, PŘÍJMY CELKEM ,2 96, Běžné výdaje ,4 101, Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) ,9 76, VÝDAJE CELKEM ,3 94,6 31 ř.21 - ř.30 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ ,7 102, Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) ,2 100, Běžné výdaje (provozní) ,4 101,3 34 ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO ,6 92, Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček ,1 37 ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku ,1 průměr 2011 až FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ,6 44 ř Zůstatky na účtech a finanční majetek ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů ,5 112,7 49 rozvaha Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 190 ARIS - 60M) rozvaha Pohledávky celkem (položka 75 ARIS - 60M) suma 2011 až Plán Investice z vlastních zdrojů Plán Investiční dotace - předpoklad 0 53 ř.51+ř.52 INVESTICE CELKEM - PLÁN Vysvětlivky: *upravený rozpočet 2010 po upravě č. 5 před konsolidací DOPORUČENÝ ÚDAJ POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ Ing. Luděk Tesař 19

22 Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ TABULKY Tabulka 1: Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících na území Broumova... 3 Tabulka 2: Vývoj vybraných ukazatelů hospodaření Broumova... 4 Tabulka 3: Vývoj provozního salda hospodaření Broumova Tabulka 4: Provozní saldo Broumova dle u Tabulka 7: Rozpočtový BROUMOVA Tabulka 8: Kumulovaný rozpočtový BROUMOVA GRAFY Graf 1: Struktura rozpočtu pro řízení finančního zdraví... 2 Graf 2: Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících na území Broumova... 3 Graf 3: Vývoj salda rozpočtu Broumova... 5 Graf 4: Vývoj příjmů a výdajů Broumova... 5 Graf 5: Vývoj výše a struktury příjmů Broumova... 6 Graf 6: Vývoj výše a struktury výdajů Broumova... 6 Graf 7: Vývoj běţných příjmů a běţných výdajů Broumova... 7 Graf 8: Roční změny běţných výdajů a běţných příjmů Broumova... 8 Graf 9: Podrobnější vývoj běţných výdajů Broumova... 8 Graf 10: Vývoj finančního "prostoru" města Broumova (provozního salda a zůstatků na účtech)... 9 Graf 11: Vývoj finančního "prostoru" města Broumova (provozního salda) v porovnání a % vyjádření podílu na běţných příjmech Graf 12. Vývoj běţných příjmů, běţných výdajů a investic Broumova Graf 13: Vývoj zadluţenosti Broumova Graf 14: Vývoj běţným příjmů a výdajů Broumova dle u Graf 15: Grafické znázornění dopadů u do financí města Broumova Ing. Luděk Tesař 20

23 Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 KONTAKT NA ZPRACOVATELE Ing. Luděk TESAŘ mobil: REGIONSERVIS společnost s r.o. Perlitová 4/ PRAHA 4 Krč IČO: DIČ: CZ Společnost Regionservis s.r.o. je vedená Městským soudem v Praze oddíl C, vloţka čísla účtů: účet pro platby za sluţby pro obce a města /0100 Komerční banka a.s., České Budějovice Dopravní spojení, kde nás najdete: GPS souřadnice: Loc: 50 2'31.498"N, 14 26'6.579"E Na níţe uvedených kontaktech jsme Vám plně k dispozici v pracovních dnech od 9:00 hod. do 17:00 hod. Tel.: Fax: Mobil: podatelna@regionservis.cz Ing. Luděk Tesař 21