Rozpočtový výhled VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ

Transkript

1 22. května 2011 Zpracováno dne Rozpočtový výhled VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ Obsahuje: analýzu financí města s uvedením silných a slabých stránek, příleţitostí a ohroţení financí (SWOT analýza financí) posouzení finančního zdraví města stanovení finančních moţností doporučený strop bezpečné zadluţenosti návrh pravidel pro sestavení rozpočtů města doporučení Ing. Luděk Tesař, mobil: , ludek.tesar@cityfinance.cz

2 OBSAH ÚVOD... 1 ANALÝZA FINANCÍ MĚSTA... 2 TEORETICKÝ ÚVOD... 2 ANALÝZA... 4 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY DOPORUČENÍ A PRAVIDLA PRO TVORBU ROZPOČTŮ MĚSTA Doporučení PRAVIDLA PRO SESTAVENÍ ROZPOČTŮ MĚSTA ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST A KOMENTÁŘ KOMENTÁŘ K TABULKÁM VÝHLEDU PŘÍLOHA1: ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ - TABULKA PŘÍLOHA 2: KUMULOVANÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ SEZNAM TABULEK A GRAFŮ OBRÁZKY TABULKY GRAFY ZPRACOVATEL ŢIVOTOPIS KONTAKT... 26

3 ÚVOD Město Valašské Meziříčí (dále jen město nebo VALMEZ) tímto dokumentem naplňuje povinnosti dané mu zákonem č. 250/2000 Sb., o Rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Obsahem jde dokument nad rámec zákonem daných náleţitostí rozpočtového výhledu uváděných v 3 daného zákona. Zejména analyzuje vývoj finančního hospodaření a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatíţení města k financování cílů města a uvádí moţné hrozby s vlivem na finance, včetně opatření. Výhled je důleţitým pomocným nástrojem financování. Smyslem rozpočtového výhledu je nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti města, podpořit zdravý vývoj financí a schopnost města dostát svým závazkům. Pro správnou funkci výhledu je třeba, aby byl plněn a ročně aktualizován. Nutné je průběţně reagovat na aktuální ekonomickou situaci, hrozby a rekapitulovat pravidelně hospodaření samosprávy, právě zejména s ohledem na rizika a příleţitosti. Výhodou rozpočtového výhledu je velká moţnost manévrování do středně blízké budoucnosti 1. Na základě výhledu je moţné připravit včas strategii hospodaření a financí. Výhled se vyuţívá zejména při sestavování rozpočtů a jako příloha k případným ţádostem o úvěry a některé dotace. Rozpočtový výhled se vytváří na období dvou aţ pěti let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích a o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovatelných záměrů. Ke zpracování rozpočtového výhledu města bylo pouţito zejména těchto zdrojů: Očekávaná skutečnost roku 2011 Návrh rozpočtu na rok 2012 Výkazy plnění rozpočtu FIN 2-12M Systém ARIS Web MF ČR Systém ÚFIS prezentace údajů ÚSC Web MF ČR Predikce výnosů daní na roky 2012 aţ 2015 MF ČR dle dat návrhu SR Upravená predikce výnosů daní Město můţe díky plánování lépe zvládnout hrozby a lépe vyuţít příleţitosti. Aby plnil svou roli, měl by být rozpočtový výhled každý rok aktualizován. 1 2 aţ 5 let Ing. Luděk Tesař, 1

4 ANALÝZA FINANCÍ MĚSTA Předpokladem pro řízení financí města s citem 2 financí. je znalost vývoje a trendů Stanovit správně finanční koncepci a výhled znamená především znát trendy a stav financí, možnosti, příležitosti a hrozby. Samospráva můţe získat ucelený pohled na finance města jen tehdy, má li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se můţe stát, ţe se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí města z agregovaných finančních dat druhově tříděných, které jsou za normálních okolností rozepsány do poloţek a paragrafů. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry. Následně ve výhledu navrhneme doporučení, která můţe samospráva města vyuţít dle svého uváţení. TEORETICKÝ ÚVOD Při posuzování finanční kondice obce nebo města je nutné si uvědomit, ţe rozpočet je sloţen z příjmů a výdajů. Příjmy se dělí na ty, které se kaţdoročně opakují (tzv. běţné příjmy), to jsou veškeré příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Výdaje je moţné dělit podobně. Výdaje, které obec/město musí kaţdý rok vynaloţit na provoz (běţné nebo téţ provozní výdaje, paralela ke státnímu rozpočtu, kde se nazývají mandatorními a quasimandatorními výdaji). Tyto výdaje město musí vydat ze zákona nebo jimi financuje své provozní aktivity (údrţba města, příspěvkové organizace, organizační sloţky, úřad apod.). Rozdíl mezi běţnými příjmy a běţnými výdaji nazýváme provozní saldo (to jsou prostředky, které zbývají samosprávě po úhradě provozu z běţných příjmů k volnému rozhodování). Vedle běţných výdajů existují také investice (kapitálové výdaje). Kapitálové výdaje jsou výdaje většinou na rozvoj. Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Provozní saldo rozpočtu je ale jiný a mnohem důleţitější údaj neţ samotné saldo rozpočtu. Kdyţ totiţ existuje deficitní rozpočet, znamená to, ţe obec/město realizovalo daný rok více výdajů neţ příjmů, ale deficit můţe být pokryt z úspor z předchozích let, z dotací které dorazí aţ následující rok, úvěrem apod. Avšak záporné provozní saldo můţe znamenat váţnou situaci, kdy obec/město nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běţných výdajů). To je obdobné, jako kdyby lidem doma nezbývalo z výplaty dost peněz na nájem a jiné výdaje chodu domácnosti. Váţnější úvaha se však týká delší budoucnosti fungování správy veřejného majetku. Města a obce v běţných výdajích většinou nemají zahrnuty výdaje na 2 Ing. Luděk Tesař, 2

5 odpisy a to je také váţný problém 3. Města a obce financují opravy a havárie, ale nevytváří většinou odpovídající finanční zdroje (rezervy) na obnovu svého majetku, včetně technologických celků. Přesto často budují nový majetek, který opět vyvolá potřebu vytvářet zdroje na další odpisy. Výsledkem je zanedbaný obecní majetek. Ideální stav by byl, kdyby byly v rozpočtu samosprávy pokryty z běţných příjmů základní provozní výdaje 4 a obnova majetku byla řešena tvorbou finančních zdrojů na odpisy majetku, obdobně jako je tomu v podnikatelském sektoru 5. Obrázek 1. Na čem závisí finanční hospodaření samosprávy PŘÍJMY Počet obyvatel Podnikatelé (fyzické osoby) Výše daně z příjmů z podnikatelů v katastru obce Velikost katastru Daň z nemovitostí Vlastní činnost Podniky, pronájmy majetku atd. Dotace Na výkon státní správy Na provoz zařízení samosprávy Investiční dotace Prodeje majetku Počet zaměstnanců pracujících v katastru Zdroj: VÝDAJE Provoz Objem a stav majetku 6 - údrţba a obnova Poskytované služby - cena vs. kvalita Efektivita organizací a společností Smlouvy ceny vs. dodávky Zaměstnanci motivace, kvalita a produktivita Úřad efektivita jeho chodu Investice Politika rozvoje a řízení projektů Budoucí zátěţ financí nebo úleva? Dluhy úroky a splátky Odpisy Politika udrţitelnosti - potřebné výdaje na obnovu majetku Zřejmé je, ţe samospráva může řídit finance především skrze výdaje. Proto stav a vývoj financí bude vţdy záviset především na stavu příjmů daného vnější ekonomikou, počtu obyvatel a podnikatelů a hlavně na politice samosprávy na straně výdajů. 3 stejný problém řeší stát ve svých financích 4 kladné provozní saldo 5 je zatím obtíţně realizovatelná vize, protoţe stát samosprávy trvale šidí a obírá 6 majetek typu budov a infrastruktury vyţaduje nejvíce zdrojů Ing. Luděk Tesař, 3

6 ANALÝZA Počet obyvatel města, na kterém závisí většina příjmů 7, ubývá. Za uplynulých 14 let ubylo ve městě 853 obyvatel. Město má tímto vlivem cca o 8 mil. Kč ročně méně daňových příjmů, neţ by mělo s původním počtem obyvatel. Od roku 2006 do roku 2010 ubylo 261 obyvatel. Město ročně přicházelo průměrně o cca 66 obyvatel, coţ odpovídá cca 600 aţ 700 tis. Kč ročně na daňových příjmech. Poslední dva sledované roky městu ubýval cca 1 mil. Kč daňových příjmů ročně jen úbytkem obyvatel. Aktuálně je ve městě obyvatel 8 oproti v roce Klesající počet obyvatel má významně negativní vliv na vývoj daňových příjmů města. Daňové příjmy se nemají vyvíjet dobře také díky špatné hospodářské a ekonomické situaci ve světě násobené velmi špatnou hospodářskou a ekonomickou politikou vlády zatěţující podnikatele, střední stav a plánovanému zatíţení ţivnostenského podnikání a spotřeby vyššími daněmi a odvody. Počet zaměstnanců, kteří mají na katastru města místo výkonu práce, vzrostl na a zejména rok 2010 byl dobrý. Tento údaj má na příjmy města minimální vliv a je významný spíše ze sociálního hlediska. Graf 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru VALMEZU Vývoj počtu obyvatel a počtu zaměstnanců pracujících v místě Počet obyvatel Počet zaměstnanců rok Zdroj: 7 Především daňové příjmy. 8 Podle údajů ČSÚ k Ing. Luděk Tesař, 4

7 Tabulka 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru VALMEZU Počet obyvatel Počet zaměstnanců INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 10 let Změna daňových -560, Zdroj: ČSÚ, MFČR, Vývoj celkové bilance města ukazuje, ţe město ročně hospodařilo s příjmy nebo výdaji od 270 do 650 mil. Kč ročně. Město vykazovalo, dlouhodobě souzeno, stabilní vývoj celkových příjmů a celkových výdajů. Finance však charakterizoval špatný vývoj daňových příjmů, poměrně silná vazba na nedaňové příjmy a dotace. Tabulka 2. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů VALMEZU průměr od 2006 Počet obyvatel 99,8 99,6 99,7 99,9 100,0 99,3 99,9 99,7 99,8 99,9 100,0 99,8 99,6 99,6 0,0 99,8 Počet zaměstnanců 101,6 100,2 101,6 104,4 96,4 106,1 100,6 102,1 91,6 111,3 0,0 102,4 DOPAD ZMĚNY POČTUI OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY V tis. Kč roční průměr za 14 let Změna počtu obyvatel -65, tis.kč očekávaná skutečnost 1. Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 10 let POZ: 2005 změna financování školství, 2003 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/2002 Sb. Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Zdroj: MFČR, Město bylo a je úspěšné v čerpání dotací. Jen od roku 2006 město získalo 223 mil. Kč na investiční projekty z dotací. Tj. téměř více neţ 8 tis. Kč na obyvatele města. Městu rostly průměrně především běţné výdaje, investice měly tis. Kč průměr za posledních 5 let 1. Daňové příjmy 104,8 123,7 80,3 98,6 115,8 122,1 101,2 106,9 118,2 101,1 102,8 108,8 85,0 103,0 98,7 99,6 2. Nedaňové příjmy 106,9 40,9 107,4 84,9 243,7 111,4 98,8 123,4 103,0 81,5 107,2 109,7 140,3 113,4 80,0 110,1 3. Kapitálové příjmy 113,2 7927,5 6,4 8058,8 70,6 29,4 376,3 127,3 87,7 56,1 159,4 62,2 112,9 71,5 49,1 91,0 4. Přijaté dotace 104,3 109,8 55,9 152,5 127,6 127,4 128,6 70,1 68,7 80,7 153,7 79,6 126,4 122,5 84,9 113,4 Příjmy celkem 102,5 111,3 68,4 142,1 117,5 113,3 121,5 91,7 94,5 88,5 119,9 95,1 103,2 108,6 88,8 103,1 5. Běžné výdaje 103,5 99,3 108,1 114,4 159,0 102,6 115,2 103,9 83,3 104,0 105,6 111,1 107,1 101,5 100,7 105,2 6. Kapitálové výdaje 101,2 128,6 45,4 121,6 99,1 149,7 111,5 41,1 142,5 79,7 118,8 92,1 127,1 87,1 62,9 97,6 Výdaje celkem 101,8 115,4 69,7 117,3 134,2 117,0 113,7 79,8 95,0 96,8 108,8 106,0 111,7 97,7 91,8 103,2 Ing. Luděk Tesař, 5

8 naopak tendenci klesat. Průměrný roční růst běţných výdajů byl od roku 2006 téměř 5,2% ročně, ovšem tento růst povinných 9 výdajů nebyl dostatečně kryt pravidelnými 10 příjmy, které rostly o něco méně. Hospodaření města dosud silně ovlivňovaly dotace. Tomu se nelze vyhnout. Město totiţ vykonává pro stát přenesený výkon státní správy, ale stát odmítá městu, jako veřejnoprávní korporaci, za tento výkon posílat příspěvky v odpovídající výši. Město v tomto ohledu ovlivnila reforma veřejné správy. Za zmínku v této souvislosti stojí rok 2002, kdy ukončily činnost okresní úřady a kompetence přešly na město a kraj. Na základě této fáze reformy veřejné správy od roku 2003 město disponuje dotacemi na přenesený výkon státní správy, které se ale bohuţel poslední roky sniţují. Běţné výdaje města se výkonem státní správy, cca o 15 mil. Kč zvýšily, o podobnou částku městu vzrostly v roce 2003 běţné dotace. Finance města proto zkresluje financování přeneseného výkonu státní správy a transfery, které dostává město od státu. Nově od roku 2012 se přesunula agenda vyplácení sociálních transferů z města na Úřady práce (cca 120 mil. Kč). Sociální transfery jiţ od nejsou součástí rozpočtu města. Existuje zvýšená hrozba rostoucích nákladů města na financování přeneseného výkonu státní správy bez odpovídajících dotací a také riziko růstu nákladů města způsobené růstem cen ze zvyšování daní ze spotřeby. Stagnaci zejména daňových příjmů města nelze v budoucnu vyloučit, dokonce ji lze spíše očekávat. Město bude muset dále bojovat s tendencí vyšší dynamiky zejména běţných výdajů. V roce 2009 proběhla Světová finanční krize. Tento rok přinesl negativní dopad do příjmů města. Světová finanční krize způsobila, ţe městu klesly daňové příjmy o 15 %. Město přišlo v důsledku světové finanční krize v roce 2009 řádově o 50 aţ 70 mil. Kč 11. To značně oslabilo finanční kondici města. Finance města reagují daleko více na výkyvy ekonomiky, neţ je tomu u jiných měst. Připravovaná novela RUD 12 by mohla v roce 2013 navýšit daňové příjmy města. Pokud by novela RUD prošla, lze očekávat zvýšení daňových příjmů od ve výši minimálně 13 mil. Kč. 9 běţných 10 běţnými 11 Dopad vypočítán oproti původnímu plánovanému vývoji ekonomiky. 12 Zákon č. 243/2000 Sb., rozpočtové určení daní, ve znění pozdějších předpisů. Ing. Luděk Tesař, 6

9 očekávaná ROZPOČTOVÝ VÝHLED - MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ LEDEN 2012 Do roku 2003 město vytvářelo spíše deficity a od roku 2004 do roku 2008 hospodařilo město spíše přebytkově. Schodek za rok 2009 byl způsoben zejména výpadkem příjmů v důsledku světové finanční krize. Poslední roky vykazovaly vyrovnané rozpočty. Existuje však vysoké riziko deficitů. Návrh rozpočtu na rok 2012 počítá jiţ s deficitem a s rozpouštěním rezerv. Je to způsobeno zejména vysokými běţnými výdaji na provoz. Přesto, ţe počet obyvatel města ubýval, výdaje na provoz a objem majetku města neklesaly, ale rostly. Graf 2. Vývoj salda rozpočtu VALMEZU Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč Zdroj: MFČR, rok Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů VALMEZU Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč Výdaje celkem Příjmy celkem rok Zdroj: MFČR, Ing. Luděk Tesař, 7

10 ROZPOČTOVÝ VÝHLED - MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ LEDEN 2012 Město se potýká se stagnací celkových příjmů. Přesto, ţe dochází ke stagnaci celkových příjmů, má to jeden pozitivní vliv. Příjmy se stávají stabilnější. Ve struktuře příjmů města posiluje role daňových příjmů a výrazně oslabuje vliv dotací. Bohuţel došlo také k zastavení prodejů majetku a hrozba, ţe město nebude schopné financovat údržbu a obnovu svého majetku je značná a sílí. Graf 4. Vývoj a struktura příjmů VALMEZU Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Vývoj a struktura příjmů v % skladbě 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy rok Zdroj: MFČR, rok V roce 2005 stát změnil financování školství, proto zde klesly transfery veřejnoprávním subjektům (dotace) a tím výrazně klesly příjmy i výdaje města a zvýšil se význam především daňových příjmů. Připomínáme také, ţe sociální transfery jiţ od nejsou součástí rozpočtu města. Město mělo zvýšené výnosy nedaňových příjmů, oproti jiným městům. V roce 2010 to byly především přijaté pojistné náhrady. Tyto uměle zlepšily výsledek hospodaření roku 2010 o cca 6 mil. Kč. Na příjmy města měl značný vliv úspěch města při čerpání dotací. Graf 5. Vývoj struktury výdajů VALMEZU Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Podíly výdajů na výdajích celkem v % 5. Běžné výdaje 6. Kapitálové výdaje rok Zdroj: MFČR, rok Ing. Luděk Tesař, 8

11 Město patřilo dosud k investičně velmi aktivním. Od roku 2000 město realizovalo 1,8 mld. Kč investic z toho od roku 2006 celkem 775 mil. Kč, z čehoţ bylo více neţ ¼ z dotací (celkem 223 mil. Kč). Od roku 2006 do roku 2011 město investovalo 28,6 tis. Kč na obyvatele. Pro finance města je riskantní budovat nový majetek, který vyvolává tlak na výdaje 13 a zejména potřebu financí na jeho obnovu (odpisy). Zvýšená investiční aktivita se můţe projevit zhoršením ekonomiky provozu, tedy zejména neúměrným růstem běţných výdajů a odpisů. Stejně tak je pro město riskantní drţet majetek, který město stojí prostředky, ale občanům neposkytuje adekvátní uţitek. Některá města bohuţel trpí poslední dobou stihomamem získávat dotace a stavět z darů typu dotací nový majetek, který si nemohou dovolit. Města si neuvědomují, nebo nechtějí připustit, kolik prostředků je třeba vytvářet na údrţbu a obnovu svého dosavadního majetku. Platí přitom, ţe čím více majetku město má, tím více prostředků je třeba na jeho údržbu a obnovu (týká se infrastruktury, nemovitostí a netýká se pozemků, cenných papírů apod.). Zapomíná se často na obnovu technologických celků a místo toho, aby města vytvářela odpovídající zdroje na odpisy, spravují pouze fondy na nezbytné opravy a řešení havárií a hromadí chátrající majetek. Modernizace a obnova velkých investičních celků pořizovaných z dotací je v pozadí. Mnohokráte města vystavějí z dotací nové majetky, jako jsou aquacentra, zimní stadiony, sportovní haly, evropské domy, domy kultury, azylové domy, informační centra, multifunkční zařízení apod., aniţ by měla vlastní finance na obnovu svého dosavadního majetku. Budovanými zařízeními často nakonec ani neposkytují sluţby dostatku zákazníků na to, aby to odpovídalo vynaloţeným prostředkům na investici, provoz a odpisy. Neříkáme, ţe je to případ VALMEZU, ale je třeba, aby město postupně zajistilo potenciál v příjmech na provoz, údrţbu a obnovu dosavadního majetku města (finance na odpisy). Znamená to maximálně redukovat majetek, který město stojí zdroje a nepřináší adekvátní hodnoty občanům a zároveň maximalizovat služby prostřednictvím majetku poskytované. Pro města bude stále těžší pokrýt provoz z pravidelných příjmů a zároveň vytvářet dostatek zdrojů na obnovu svého majetku. Dokazuje to u VALMEZU graf níţe. Přes veškerou snahu je znát dlouhodobý trend rychlého růstu pravidelných (běţných) výdajů na provoz a tomuto trendu nedostatečný vývoj běţných příjmů na krytí provozu města. 13 Výjimku tvoří infrastruktura typu vodovody a kanalizace, která je nezbytná. Ing. Luděk Tesař, 9

12 Graf 6. Vývoj krytí běžných výdajů běžnými příjmy VALMEZU BĚŽNÉ PŘÍJMY A BĚŽNÉ VÝDAJE V tis. Kč Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) Zdroj: MFČR, Součástí běţných příjmů i běţných výdajů jsou tzv. transfery (neinvestiční dotace), proto je objem poloţek zdánlivě vysoký. Jen sociální transfery představovaly cca 120 mil. Kč a rozpočtem města protečou na straně příjmů i výdajů. Hospodaření neovlivní, ale zasahují do obratů. Běţné příjmy města bez těchto dotací skutečně představují částku, na kterou se může město ročně spolehnout, a to je cca 350 mil. Kč pravidelných běţných příjmů bez neinvestičních dotací a po sníţení o některé riskantní dotace a výsledky hospodářské činnosti je jistá základna příjmů města postavená jen na 250 aţ 300 mil. Kč, ale běţné výdaje má město jisté také ve výši 330 mil. Kč. Budoucnost financí města je bez reorganizace výdajů a majetku ohrožena. Převažoval špatný trend, kdy se zvyšovaly běţné výdaje nad rámec moţností změny běţných příjmů města. Roky 2006, 2008, 2009 a 2011 zhoršily finanční kondici města. Ovšem byl tu vliv výpadku příjmů vlivem vnějšího ekonomického prostředí a vliv dotací. Graf 7. Roční změny běžných výdajů a běžných příjmů VALMEZU ROČNÍ ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ A BĚŽNÝCH VÝDAJŮ v tis.kč Změny běžných příjmů (pravidelných) Změny běžných výdajů (provozních, pravidelných) Zdroj: MFČR, ROČNÍ % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ A BĚŽNÝCH 12% VÝDAJŮ 10% 8% 6% 4% 2% 0% -2% -4% Změny běžných příjmů (pravidelných) Změny běžných výdajů (provozních, pravidelných) 0% 9% 8% -3% 5% -3% 4% 6% 11% 7% 2% 1% Ing. Luděk Tesař, 10

13 očekáv očekáv očekáv očeká ROZPOČTOVÝ VÝHLED - MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ LEDEN 2012 Graf 8. Podrobnější vývoj běžných výdajů VALMEZU NEINVESTIČNÍ NÁKUPY v tis. Kč PLATY, POJISTNÉ A VÝDAJE ZA PRÁCI v tis. Kč rok NEINVESTIČNÍ TRANSFERY VEŘEJNOPRÁVNÍM SUBJEKTŮM v tis. Kč rok NEINVESTIČNÍ TRANSFERY OBYVATELSTVU v tis. Kč rok Zdroj: MFČR, rok V roce 2005 stát změnil financování školství, proto zde klesly transfery veřejnoprávním subjektům. Trvalé růsty výdajů zaznamenaly především neinvestiční nákupy. Vývoj příjmů však vynucuje budoucí přehodnocení těchto výdajů. Je třeba bedlivě zváţit, zda jde většina nákupů do obnovy dosavadního, pro občany uţitečného a efektivně slouţícího, majetku a sluţeb. Z neinvestičních nákupů ve výši 170 mil. Kč jde pouze cca 35 mil. Kč do oprav a udržování majetku. Zdůrazňujeme však, ţe od roku 2006 se město snaţí v daleko větší míře opravovat svůj majetek. Graf 9: Náklady na opravy a udržování majetku VALMEZU Zdroj: VALMEZ 2011 Ing. Luděk Tesař, 11

14 tis. Kč ROZPOČTOVÝ VÝHLED - MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ LEDEN 2012 Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví města je ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běţnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běţnými výdaji. Za běţné příjmy města označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku města) a investičních dotací. Běţné výdaje jsou výdaje na běţný provoz a údrţbu města, včetně obnovy majetku (neinvestiční). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance (bez úvěrů), které městu ročně zbývají na volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí obnovu majetku města, na splátky dluhů či na úspory a tvorbu rezerv. Proto banky při ţádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít město na splátky, ale uţ se nezajímají o stav majetku města, pokud jím město neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje finanční prostor samosprávy, tedy finanční sílu města a potenciál pro investice města, ale také pro obnovu majetku města, splácení dluhů na tvorbu rezerv apod. Graf 10. Vývoj finančního "prostoru" (provozního salda) VALMEZU FINANČNÍ PROSTOR SAMOSPRÁVY (Provozní saldo v tis. Kč) Zdroj: PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Z provozního salda města se hradí investice, úmor dluhů a vytváří se z něho finanční rezervy do budoucnosti na obnovu majetku města. Ing. Luděk Tesař, 12

15 Tabulka 3. Vývoj provozního salda hospodaření VALMEZU tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) Běžné příjmy (včetně neinvestičních 1 dotací) Běžné výdaje (provozní) Uhrazené splátky půjček PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 15% 20% 16% 19% 17% 8% 11% 8% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 17% 24% 20% 23% 24% 17% 22% ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) Z hlediska vývoje finančního prostoru samosprávy (provozního salda) se jednalo o: Zdroj: DOBRÝ ROK DOBRÝ ROK ŠPATNÝ ROK DOBRÝ ROK ŠPATNÝ ROK ŠPATNÝ ROK DOBRÝ ROK Jestliţe mohla samospráva města v roce 2008 svobodně rozhodovat o cca 85 mil. Kč, v roce 2011 to bylo o 39 mil. Kč. Provozní saldo stagnovalo a je již nebezpečně nízké. Kdybychom měli město označit za město v dobré finanční kondici, muselo by být provozní saldo blízko alespoň 80 mil. Kč, tj. dvojnásobek současné hodnoty. Nízké provozní saldo se nezmění, dokud samospráva nepřijme skutečně účinná opatření na zlepšení financí a hospodaření města. Graf 11. Vývoj běžných příjmů, běžných výdajů a investic VALMEZU ŠPATNÝ ROK Vysvětlení pojmů: Dobrý rok = finanční prostor samosprávy se zvětšil, tedy běžné příjmy se vyvíjely lépe než běžné výdaje (špatný rok = opak) Běžné příjmy v tis. Kč Investice a běžné výdaje v tis. Kč Běžné výdaje Investice očekávaná skutečnost Zdroj: očekávaná skutečnost Stagnace běţných příjmů i nutnost sniţovat výdaje šly zatím ruku v ruce, proto se městu s veškerou snahou bohuţel nedařilo do roku 2011 zlepšit stav svých financí. Situace je již riziková. Ing. Luděk Tesař, 13

16 Město jiţ nedisponuje finančními rezervami. 14 Celkem zbývalo na účtech města řádově pouze 14 mil. Kč. Hlavní finanční rezervy jiţ byly. Graf 12. Finanční rezervy a provozní saldo města VALMEZ Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč Základní běžný účet a fondy v tis. Kč očekávaná skutečnost Zdroj: očekávaná skutečnost Město mělo ke konci roku 2011 dlouhodobé dluhy cca 50 mil. Kč 15. Město mělo k prakticky nulové dluhy, ale převzalo v roce 2010 dluh za AQUAPARK, jehoţ nesplacená výše byla k celkem 64 miliónů Kč, a který bude město splácet 14,4 mil. Kč ročně (je splatný v polovině roku 2015). Při zohlednění tohoto závazku jsou finanční dlouhodobé závazky pod výší maximální bezpečné zadluţenosti města, kterou spatřujeme na úrovni 150 mil. Kč. Graf 13. Zůstatky bankovních úvěrů a splátek VALMEZU Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč Zdroj: 14 ARIS WEB 60M řádek 96, od roku 2010 ÚFIS 01M řádky 87 a 88 rozvahy 15 ARIS WEB 60M řádek 190 rozvahy, od roku 2010 ÚFIS 01M řádek 113 Ing. Luděk Tesař, 14

17 Dlouhodobé pohledávky 16 města jsou nízké a dosahují cca 12 mil. Kč. Graf 14. Zůstatky pohledávek VALMEZU Pohledávky za dlužníky v tis. Kč Pohledávky dlouhodobé (položka 75 ARIS - 60M, od 2010 ř. 34 ÚFIS 01M) není návaznost !POZOR! NEEXISTUJE NÁVAZNOST LET 2009 A 2010 ZMĚNOU ROZPOČTOVÉ SKLADBY Zdroj: 16 ARIS WEB 60M řádek 75, od roku 2010 ÚFIS 01M řádky 53 a 34 rozvahy Ing. Luděk Tesař, 15

18 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY Bohuţel v minulosti avizovaná rizika se naplnila a finanční kondice města je slabá. Hlavní slabou stránkou financí je špatný trend a nízké provozní saldo. Negativně na zhoršení finanční situace města zapracovala kombinace poklesu obyvatel a poklesu pravidelných příjmů (běţných) a současně na druhé straně tomu neúměrně velký objem majetku a sluţeb s vysokými nároky na finance a růst provozních výdajů, to je kombinace, která je zároveň do budoucna největším rizikem financí města. Město vyčerpalo finanční rezervy, budoucím rozpočtům bohuţel hrozí deficity a městu zadluţení. Je ohrožena schopnost města udržovat svůj majetek, kvalitu a rozsah služeb. Nebezpečné je budovat nový majetek. Dále uvádíme SWOT analýzu financí (řazeno dle významu). Tabulka 4. SWOT analýza financí města (řazeno dle významu) Silné stránky Snaha zlepšit stav financí v roce 2010 a dle dat upraveného rozpočtu i Nízké dlouhodobé pohledávky pod 5 mil. Kč. Slabé stránky Nízké provozní saldo cca 39 mil. Kč současně špatný trend let 2007, 2008 a zejména výsledek roku Teprve v roce 2010 došlo k obratu trendu a ke zlepšení provozního salda. Převládal špatný trend oslabování finanční kondice, tedy vyšší nárůsty běţných výdajů nevyváţené růsty běţných příjmů. Rozpuštění rezerv. Stále příliš vysoké provozní výdaje při zohlednění výdajů na obnovu a opravu majetku. Ing. Luděk Tesař, 16

19 Příležitosti Ohrožení (rizika) Redukovat majetek a maximalizovat služby pro občany sníţit objem odpisů prodejem nepotřebného, či příliš nákladného majetku, ze kterého občané nemají adekvátní uţitek. Velký rozsah dosavadního majetku města a budování nového majetku v kombinaci s nedostatkem prostředků na odpisy, poklesem počtu obyvatel a pravidelných příjmů. Město ohroţuje to, ţe nebude v budoucnu schopné udrţet svůj současný majetek ve stavu odpovídajícímu době, tedy vytvářet finance na odpisy. Vytvářet dostatek prostředků na odpisy. Deficity a růst zadluženosti města. Změna RUD 17 - změnou zákona, který je navrhován MF ČR by město mohlo získat cca 13 mil. Kč nových příjmů, a to jiţ od Stagnace běžných příjmů města (pravidelných) vlivem stagnace ekonomiky a počtu obyvatel města hrozí nadále spíše úbytek nebo velmi nízký nárůst pravidelných příjmů, zejména daňových příjmů a běţných dotací. Růst cen vstupů způsobený růstem daní ze spotřeby, zejména DPH. 17 Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů. Ing. Luděk Tesař, 17

20 DOPORUČENÍ A PRAVIDLA PRO TVORBU ROZPOČTŮ MĚSTA Město dostojí svým dosavadním závazkům. Posílala však rizika a finance města jsou ohroţeny. Město je finančně výrazně slabší. Město bude schopné ze svých zdrojů bez zapojení dotací a prodejů majetku vygenerovat od roku 2012 do roku 2015 celkem cca 200 mil. Kč na svůj rozvojový program: v roce 2012 celkem 80 mil. Kč, v roce 2013 celkem 30 mil. Kč, v roce 2014 celkem 40 mil. Kč, v roce 2015 celkem 50 mil. Kč, Tyto zdroje budou muset městu stačit na investice, obnovu majetku v budoucnu a případně tvorbu rezerv. Ve výhledu jsou tyto prostředky na poloţce kapitálové výdaje, to ale neznamená, ţe je město nemůţe uspořit či vyuţít na rekonstrukce a obnovu majetku. Naopak. Rozpočtový výhled je postaven zejména na těchto faktech: Stagnaci daňových příjmů. Pokles běţných výdajů. Splácení dosavadních dluhů. Postupné posílení finanční kondice. Vytvoření finanční rezervy cca 10 mil. Kč Doporučení Redukovat majetek města typu budov. o Prodat nepotřebný majetek, který stojí město prostředky a občanům nepřináší adekvátní hodnoty. Příjmy z prodeje doporučujeme pouţít na obnovu a rekonstrukci zbylého majetku. Ozdravit finance a stabilizovat (posílit) finanční kondici města. Sníţit běţné výdaje jednorázově ideálně auditem majetku a zaměstnanců s cílem zbavit město majetku, který nepřináší efekt občanům a stojí město prostředky. Splatit dluhy a nebrat nové. Vytvořit finanční rezervy Vytvářet dostatek prostředků na odpisy dosavadního majetku města. Cestou je s minimem majetku, který stojí město prostředky, poskytovat maximum sluţeb. Ing. Luděk Tesař, 18

21 PRAVIDLA PRO SESTAVENÍ ROZPOČTŮ MĚSTA Rozpočty města by měly být zpracovávány s následujícími pravidly: 1. PRAVIDLO: STABILNĚ DOBRÝ TREND FINANCOVÁNÍ PROVOZU - Běţné příjmy kaţdého rozpočtu by se vţdy měly vyvíjet lépe neţ běţné výdaje (nebo stejně). Všechny organizace a odbory města by měly předkládat rozpočty ve vazbě na toto pravidlo. Město nemůţe výrazně hýbat příjmy, ale můţe ovlivnit výdaje. 2. PRAVIDLO: DOBRÝ PROVOZNÍ VÝSLEDEK za minimální hranici povaţujeme kladné provozní saldo alespoň 30 mil. Kč 18. Běţné příjmy musí vţdy převyšovat běţné výdaje 19, s jistotou je třeba v krizi mít vţdy finance alespoň na splátky dluhů. Ovšem není zde myšleno na rezervy a obnovu majetku v budoucnu. 3. PRAVIDLO: DLUHY POD KONTROLOU - bezpečný strop zůstatku dlouhodobých úvěrů je aktuálně 150 mil. Kč. Podrobný rozpočtový výhled uvádí tabulky (viz. Tabulka 6. Rozpočtový výhled, Tabulka 7. Kumulovaný rozpočtový výhled ). 18 Jde o minimum. 19 Výjimku mohou tvořit rozsáhlé mimořádné opravy a rekonstrukce. Tyto mimořádné výdaje je však lépe, pokud to lze, evidovat jako investice. Ing. Luděk Tesař, 19

22 ROZPOČTOVÝ VÝHLED - MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ LEDEN 2012 Dodrţení výhledu by mělo následující dopad do financí města. POZ.: Od roku 2012 sníţeny výdaje o sociální transfery. Graf 15. Zobrazení vybraných ukazatelů rozpočtového výhledu VALMEZU Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč Základní běžný účet v tis. Kč Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč Běžné příjmy v tis. Kč Běžné výdaje Běžné výdaje Kapitálové výdaje (výhled je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) Investice a běžné výdaje v tis. Kč Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Zdroj: Tabulka 5. Provozní saldo VALMEZU tis. Kč 2011 Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 5 Běžné výdaje (provozní) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech % 8% 11% 8% 11% 17% ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) 0% 4% % 6% % -3% 11% 7% % 2% % -27,7% 1% -28,3% ,2% -0,4% ,1% -4,5% ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) % % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ % ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ 17% 2012 očekávaná návrh výhled výhled výhled skutečnost rozpočtu 8% % -0,3% CELKEM -1,4% od Zdroj: Podrobné informace uvádí dále tabulky výhledu. Ing. Luděk Tesař, 20

23 ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST A KOMENTÁŘ KOMENTÁŘ K TABULKÁM VÝHLEDU Pro rozpočtový výhled je výchozím rokem rok Tabulky obsahují pro srovnání skutečnosti předchozích let. Zahrnuje změnu financování sociální agendy od DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ! Objem investic bude každý rok vyšší o přijaté investiční dotace. Ve výhledu je úmyslně s investičními dotacemi počítáno mimo saldo! Jinak řečeno do výdajů je zahrnuta jen výše investičních výdajů města hrazená z vlastních zdrojů. Dotace budou na straně příjmů a výdajů působit neutrálně na saldo, ale budou zvedat obrat prostředků přijatých a vydaných. Je to proto, ţe dotace zdaleka netečou tak, jak se plánovalo a jejich finanční toky jsou velice těţko předpověditelné. Celkové saldo hospodaření by se vlivem přijatých investičních dotací měnit nemělo. Každý prodej majetku promítnutý do kapitálových příjmů navýší oproti výhledu příjmy. Zpracovatel neplánoval kapitálové příjmy. 20 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet Ing. Luděk Tesař, 21

24 PŘÍLOHA1: ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ - TABULKA Tabulka 6. Rozpočtový výhled města VALMEZ ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Rozpočtový výhled Údaje očekávan á skutečno st 2012 návrh rozpočtu 2013 výhled 2014 výhled tis.kč INDEXY 2015 výhled průměr 2000 až 2010 průměr 2012 až / 2012/ 2013/ 2014/ 2015/ Daňové příjmy ,5 101, DPFO ze závislé činnosti , DPFO OSVČ , DPFO zvláštní sazba (srážková) , DPPO , DPPO za obce DPH , až 135 Místní poplatky , Správní poplatky , Daň z nemovitostí , Nedaňové příjmy ,2 92, Příjmy z vlastní činnosti a odvody , Přijaté sankční platby a vratky Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň příjmy , Přijaté splátky půjček Kapitálové příjmy , Přijaté dotace (transfery) ,5 77, Neinvestiční přijaté dotace (transfery) , Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu , PŘÍJMY CELKEM ,4 92, Běžné výdaje ,3 91, Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné , Neinvestiční nákupy a související výdaje** , Neinvestiční trans. soukr. subj , Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům , Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org. a půjčky 54 až 56 obyv , Ostatní neinvestiční výdaje Kapitálové výdaje (výhled je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) ,9 97, VÝDAJE CELKEM ,1 90, ř.21 - ř.30 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ , Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) ,7 94, Běžné výdaje (provozní) ,3 91, ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO ,9 120, Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček , ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ř.21+ř.35 PŘÍJMY VŠECHNY (včetně dluhů) ,8 91, ř.30+ř.36 VÝDAJE VŠECHNY (včetně splátek a úspor) ,6 91, ř.38-ř.39 KONTROLNÍ SALDO ÚPLNÉ (včetně financování) Základní běžný účet a účty fondů (položka 96 ARIS- 60M, od 2010 ř ÚFIS 01M) ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů ,6 168, ř.1+ř.11+ř.17 Dluhová základna ,7 99, ř.36+leasing Dluhová služba pol , ř.47/ř.46 *% Ukazatel dluhové služby 4,88% 1,17% 9,66% 5,49% 6,47% 2,78% 4,04% 7,21% 121, Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 190 ARIS - 60M, rozvaha od 2010 ř ÚFIS 01M) tis. Kč 49 Pohledávky dlouhodobé (položka 75 ARIS - 60M, od rozvaha 2010 ř. 34 ÚFIS 01M) není návaznost suma 2012 až Plán Investice z vlastních zdrojů Plán Investiční dotace ř INVESTICE CELKEM - PLÁN Vysvětlivky: DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ Ing. Luděk Tesař, 22

25 PŘÍLOHA 2: KUMULOVANÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ Tabulka 7. Kumulovaný rozpočtový výhled města VALMEZ ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Rozpočtový výhled Údaje očekávaná skutečnost 2012 návrh rozpočtu 2013 výhled 2014 výhled tis.kč INDEXY 1 1 Daňové příjmy ,5 101, Nedaňové příjmy ,2 92, Kapitálové příjmy ,3 0, Přijaté dotace (transfery) ,5 104, Neinvestiční přijaté dotace (transfery) Investiční přijaté dotace (transfery) PŘÍJMY CELKEM ,4 92, Běžné výdaje ,3 91,4 29 Kapitálové výdaje (výhled je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) ,9 97, VÝDAJE CELKEM ,1 90,6 31 ř.21 - ř.30 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ ,9 0, Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) ,7 94, Běžné výdaje (provozní) ,3 91,4 34 ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO ,9 120, Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček ,0 120, výhled 37 ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) Krátkodobý finanční majetek (od 2010 ř. 80) Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 190 ARIS - 60M, rozvaha od 2010 ř.113 ÚFIS 01M) tis. Kč 49 Pohledávky celkem (položka 75 ARIS - 60M, od 2010 ř. rozvaha ÚFIS 01M) suma 2012 až Plán Investice z vlastních zdrojů Plán Investiční dotace - předpoklad ř INVESTICE CELKEM - PLÁN Vysvětlivky: DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ průměr 2000 až 2010 průměr 2011 až 2015 Ing. Luděk Tesař, 23

26 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ OBRÁZKY OBRÁZEK 1. NA ČEM ZÁVISÍ FINANČNÍ HOSPODAŘENÍ SAMOSPRÁVY... 3 TABULKY TABULKA 1. VÝVOJ POČTU OBYVATEL A ZAMĚSTNANCŮ PRACUJÍCÍCH V KATASTRU VALMEZU... 5 TABULKA 2. VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ VALMEZU... 5 TABULKA 3. VÝVOJ PROVOZNÍHO SALDA HOSPODAŘENÍ VALMEZU TABULKA 4. SWOT ANALÝZA FINANCÍ MĚSTA (ŘAZENO DLE VÝZNAMU) TABULKA 5. PROVOZNÍ SALDO VALMEZU TABULKA 6. ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA VALMEZ TABULKA 7. KUMULOVANÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA VALMEZ GRAFY GRAF 1. VÝVOJ POČTU OBYVATEL A ZAMĚSTNANCŮ PRACUJÍCÍCH V KATASTRU VALMEZU... 4 GRAF 2. VÝVOJ SALDA ROZPOČTU VALMEZU... 7 GRAF 3. VÝVOJ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ VALMEZU... 7 GRAF 4. VÝVOJ A STRUKTURA PŘÍJMŮ VALMEZU... 8 GRAF 5. VÝVOJ STRUKTURY VÝDAJŮ VALMEZU... 8 GRAF 6. VÝVOJ KRYTÍ BĚŽNÝCH VÝDAJŮ BĚŽNÝMI PŘÍJMY VALMEZU GRAF 7. ROČNÍ ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ A BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ VALMEZU GRAF 8. PODROBNĚJŠÍ VÝVOJ BĚŽNÝCH VÝDAJŮ VALMEZU GRAF 9: NÁKLADY NA OPRAVY A UDRŽOVÁNÍ MAJETKU VALMEZU GRAF 10. VÝVOJ FINANČNÍHO "PROSTORU" (PROVOZNÍHO SALDA) VALMEZU GRAF 11. VÝVOJ BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ, BĚŽNÝCH VÝDAJŮ A INVESTIC VALMEZU GRAF 12. FINANČNÍ REZERVY A PROVOZNÍ SALDO MĚSTA VALMEZ GRAF 13. ZŮSTATKY BANKOVNÍCH ÚVĚRŮ A SPLÁTEK VALMEZU GRAF 14. ZŮSTATKY POHLEDÁVEK VALMEZU GRAF 15. ZOBRAZENÍ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU VALMEZU

27 ZPRACOVATEL ŢIVOTOPIS 25

28 KONTAKT Ing. Luděk Tesař M: F: T: E: IČO: DIČ: ČÚ: /0100 Ţivnost vedena u MČ Praha 5 Sídlo: Neumannova 1470/ Praha 5 Zbraslav 26