Rozpočtový výhled VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ

Transkript

1 27. března 2011 Rozpočtový výhled VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ Obsahuje: posouzení finančního zdraví města analýzu dosavadního hospodaření města s uvedením silných a slabých stránek (rekapitulace a moţné hrozby do budoucna) doporučený strop zadluţenosti návrh závazných ukazatelů rozpočtů města pro udrţení a zajištění finančního zdraví dopady světové finanční krize do příjmů města doporučení připravil Ing. Luděk Tesař, mobil: , ludek.tesar@regionservis.cz

2 OBSAH ÚVOD... 1 ANALÝZA FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ MĚSTA... 2 ZÁKLADNÍ TEORETICKÝ ÚVOD PRO NEEKONOMY... 2 ANALÝZA... 3 ZÁVĚR Z ANALÝZY FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ MĚSTA Pozitiva financí (řazeno dle významu) Negativa a rizika financí (řazeno dle závažnosti)...13 DOPORUČENÍ A PRAVIDLA PRO TVORBU ROZPOČTŮ MĚSTA Doporučení...14 Závazné ukazatele rozpočtů města...14 ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST A KOMENTÁŘ KOMENTÁŘ K TABULKÁM VÝHLEDU...17 PŘÍLOHA1: ROZPOČTOVÝ VÝHLED VALMEZU - TABULKA...18 PŘÍLOHA 2: KUMULOVANÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED VALMEZU...19 PŘÍLOHA 3: ANALÝZA DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ A MOŢNOSTI PŘIJETÍ ÚVĚRU ANALÝZA DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ MĚSTA...20 MOŢNOSTI PŘIJETÍ ÚVĚRU MĚSTA VALMEZU...24 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ TABULKY...26 GRAFY...26 KONTAKT NA ZPRACOVATELE Ing. Luděk Tesař

3 ÚVOD Město Valašské Meziříčí (dále jen město nebo VALMEZ) tímto dokumentem naplňuje povinnosti dané mu zákonem č. 250/2000 Sb., o Rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Obsahem jde dokument nad rámec zákonem daných náleţitostí rozpočtového výhledu uváděných v 3 daného zákona. Zejména analyzuje vývoj finančního hospodaření a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatíţení města k financování cílů města. Výhled je důleţitým pomocným nástrojem financování. Smyslem rozpočtového výhledu je nastavit dlouhodobou udrţitelnost financí, vymezit finanční moţnosti města, zajistit zdravý vývoj financí a schopnost města dostát svým závazkům. Pro správnou funkci výhledu je třeba, aby jej samospráva plnila a ročně aktualizovala. Nutné je průběţně reagovat na aktuální ekonomickou situaci a rekapitulovat pravidelně hospodaření samosprávy, zejména s ohledem na rizika a příleţitosti. Výhodou rozpočtového výhledu je velká moţnost manévrování do středně blízké budoucnosti 1 a připravit včas strategii hospodaření a financí. Výhled se vyuţívá zejména při sestavování rozpočtů a jako příloha k případným ţádostem o úvěry a některé dotace. Rozpočtový výhled se vytváří na období dvou aţ pěti let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích a o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovatelných záměrů. Ke zpracování rozpočtového výhledu města bylo pouţito zejména těchto zdrojů: Předběţný výsledek roku 2010 Výkaz plnění rozpočtu FIN 2-12M Rozvahy od roku 2006 Systém ARIS Web MF ČR Predikce výnosů daní na roky 2011 aţ 2013 MF ČR z dat státního rozpočtu na rok 2011 zohledňují koaliční dohodu k Město můţe díky plánování lépe zvládnout hrozby a lépe vyuţít příleţitosti. Aby plnil svou roli, měl by být rozpočtový výhled kaţdý rok aktualizován a samospráva by měla díky tomu znát aktuální vývoj a stav hospodaření a adekvátně reagovat svými rozhodnutími. 1 2 aţ 5 let Ing. Luděk Tesař 1

4 ANALÝZA FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ MĚSTA Samospráva můţe získat ucelený pohled na hospodaření města jen tehdy, má li souhrnné informace v časové řadě a souvislostech. Bez těchto svodných údajů se můţe stát, ţe se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí města z agregovaných finančních dat druhově tříděných, které jsou za normálních okolností rozepsány do poloţek a paragrafů. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry. Následně ve výhledu navrhneme doporučení, která můţe samospráva města vyuţít dle svého uváţení. ZÁKLADNÍ TEORETICKÝ ÚVOD PRO NEEKONOMY Při posuzování finanční kondice obce nebo města je nutné si uvědomit, ţe rozpočet je sloţen z příjmů a výdajů. Příjmy se dělí na ty, které se kaţdoročně opakují (tzv. běţné příjmy), to jsou veškeré příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Výdaje je moţné dělit podobně. Výdaje, které obec/město musí kaţdý rok vynaloţit na provoz (běţné nebo téţ provozní výdaje, paralela ke státnímu rozpočtu, kde se nazývají mandatorními a qusimandatorními výdaji). Tyto výdaje město musí vydat ze zákona nebo jimi financuje své provozní aktivity (údrţba města, příspěvkové organizace, organizační sloţky, úřad apod.). Rozdíl mezi běţnými příjmy a běţnými výdaji nazýváme provozní saldo (to jsou prostředky, které zbývají samosprávě po úhradě provozu z běţných příjmů k volnému rozhodování). Vedle běţných výdajů existují také investice (kapitálové výdaje). Kapitálové výdaje jsou výdaje většinou na rozvoj. Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Provozní saldo je ale mnohem důleţitější údaj neţ samotné saldo rozpočtu. Kdyţ totiţ existuje deficitní rozpočet, znamená to, ţe obec/město realizovalo daný rok více výdajů neţ příjmů, ale deficit můţe být pokryt z úspor z předchozích let, dotací která dorazí aţ následující rok, úvěrem apod. Avšak záporné provozní saldo znamená váţnou situaci, kdy obec/město nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běţných výdajů). Je to jakoby lidem doma nezbývalo z výplaty dostatek peněz na nájem. Graf 1: Struktura rozpočtu pro řízení finančního zdraví Zdroj: Rozpočtová skladba - Tesař 2011 Ing. Luděk Tesař 2

5 ANALÝZA Počet obyvatel města z dlouhodobého hlediska mírně klesá. Na počtu obyvatel závisí většina daňových příjmů. Za posledních deset let se jednalo o pokles 525 obyvatel a město v důsledku toho přišlo celkem o více něţ 5 mil. Kč ročně na daňových příjmech. Počet obyvatel města pravděpodobně poklesne pod hranici 27 tis. obyvatel. Ovšem na území města (katastru) se poměrně dařilo zaměstnanosti, ovšem se silným vlivem důsledků světové finanční krize. Počet zaměstnanců je od roku 2003 stabilně vysoko nad 15 tis. zaměstnanců majících na katastru města místo výkonu práce. Pro město lze v důsledku úbytku počtu obyvatel očekávat velmi mírně horší vývoj daňových příjmů, neţ bude republikový výsledek. Graf 2: Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících na území VALMEZU Vývoj počtu obyvatel a počtu zaměstnanců pracujících v místě rok Počet obyvatel Počet zaměstnanců Zdroj: ČSÚ, Regionservis 2011 Tabulka 1: Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících na území VALMEZU INDEX /0 Počet obyvatel Počet zaměstnanců Zdroj: ČSÚ, Regionservis 2010 Město má cca 27 tis obyvatel a 15 tis. zaměstnanců na svém katastru. Ing. Luděk Tesař 3

6 Vývoj celkové bilance města ukazuje, ţe město ročně hospodařilo s příjmy nebo výdaji v celkových objemech od 150 do 316 mil. Kč. Město bylo a je úspěšné v čerpání dotací. Jen od roku 2006 město získalo 190 mil Kč na investiční projekty z dotací. Tj. téměř 7 tis. Kč 43 tis. Kč na obyvatele města. Z dlouhodobého hlediska město hospodařilo do roku 2003 spíše deficitně, ale od roku 2004 vytvářelo přebytky, s výjimkou roku 2009, ve kterém na město dolehly dopady světové finanční krize. Také rok 2010 jiţ skončil přebytkem vyšším neţ 15 mil. Kč. Městu však rostou průměrně především běţné výdaje neţ investice. Průměrný roční růst běţných výdajů byl od roku 2006 téměř 6% ročně, ovšem tento růst povinných 2 výdajů nebyl dostatečně kryt pravidelnými 3 příjmy. Hospodaření města dosud silně ovlivňovaly dotace. Tomu se nelze vyhnout. Město totiţ vykonává pro stát přenesený výkon státní správy, ale stát odmítá městu, jako veřejnoprávní korporaci, za tento výkon posílat příspěvky v odpovídající výši. Tyto státní příspěvky za výkon státní správy na rok 2011 klesly meziročně o téměř 18%! Tabulka 2: Vývoj vybraných ukazatelů hospodaření VALMEZU tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY předběžně průměr za 13 let průměr od Daňové příjmy 105,2 123,7 80,3 98,6 115,8 122,1 101,2 106,9 118,2 101,1 102,8 108,8 85,0 103,0 100,1 2. Nedaňové příjmy 112,6 40,9 107,4 84,9 243,7 111,4 98,8 123,4 103,0 81,5 107,2 109,7 140,3 112,2 110,2 3. Kapitálové příjmy 1318,9 7927,5 6,4 8058,8 70,6 29,4 376,3 127,3 87,7 56,1 159,4 62,2 112,9 71,5 92,4 4. Přijaté dotace 108,0 109,8 55,9 152,5 127,6 127,4 128,6 70,1 68,7 80,7 153,7 79,6 126,4 122,5 112,6 Příjmy celkem 105,8 111,3 68,4 142,1 117,5 113,3 121,5 91,7 94,5 88,5 119,9 95,1 103,2 108,5 103,0 5. Běžné výdaje 108,9 99,3 108,1 114,4 159,0 102,6 115,2 103,9 83,3 104,0 105,6 111,1 107,1 101,6 105,9 6. Kapitálové výdaje 103,4 128,6 45,4 121,6 99,1 149,7 111,5 41,1 142,5 79,7 118,8 92,1 127,1 87,0 100,9 Výdaje celkem 104,9 115,4 69,7 117,3 134,2 117,0 113,7 79,8 95,0 96,8 108,8 106,0 111,7 97,7 104,2 Zdroj: MFČR, Regionservis běţných 3 běţnými Ing. Luděk Tesař 4

7 tis. Kč předběžně tis. Kč Rozpočtový výhled města VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ březen 2011 Graf 3: Vývoj salda rozpočtu VALMEZU Vývoj salda příjmů a výdajů rok Zdroj: Regionservis 2011 Do roku 2003 město vytvářelo spíše deficity a od roku 2004 hospodařilo město spíše přebytkově. Schodek za rok 2009 byl však nebezpečný a ukazuje na to, ţe je třeba ve městě upravit rozpočtové procesy tak, aby běţné výdaje reagovaly na vývoj běţných příjmů. Graf 4: Vývoj příjmů a výdajů VALMEZU Vývoj příjmů a výdajů Příjmy celkem Výdaje celkem rok Zdroj: Regionservis 2011 Ing. Luděk Tesař 5

8 tis. Kč tis. Kč tis. Kč Rozpočtový výhled města VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ březen 2011 Celkový objem příjmů i výdajů města ovlivňovaly dotace, mezi které patří také transfery, které rozpočtem města pouze protečou, jako jsou sociální dávky občanům, které poskytne stát prostřednictvím města. Město mělo zvýšené výnosy nedaňových příjmů, oproti jiným městům. V roce 2010 to byly především přijaté pojistné náhrady. Tyto uměle zlepšily výsledek hospodaření roku 2010 o cca 6 mil. Kč. Na příjmy města měl značný vliv úspěch města při čerpání dotací. Význam daňových příjmů se v tomto důsledku a především v důsledku dopadu světové finanční krize sníţil, ale do budoucna představuje hlavní stabilní zdroj běţných příjmů města. Graf 5: Vývoj příjmů VALMEZU Vývoj a struktura příjmů 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Vývoj a struktura příjmů v % skladbě 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy rok Zdroj: Regionservis 2011 rok Město patřilo dosud k investičně velmi aktivním. Jen od roku 2006 realizovalo 685 mil. Kč investic z toho 190 mil. Kč z dotací, coţ je cca ¼. od roku 2006 do roku 2009 tak město investovalo neuvěřitelných 25,2 tis. Kč investic na obyvatele. Od roku 2000 dokonce město investovalo 1,7 mld. Kč, tedy Kč na kaţdého obyvatele města. Graf 6: Vývoj struktury výdajů VALMEZU Vývoj a struktura výdajů 100% 90% Podíly výdajů na výdajích celkem v % % 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% HLADINA PRŮMĚRU KAPITÁLOVÝCH VÝDAJŮ OBCÍ V 5. Běžné výdaje 6. Kapitálové výdaje 0 0% rok Zdroj: Regionservis 2011 rok Nejen investice, ale také běţné výdaje města hrály velmi významnou úlohu ve financování chodu města. Součet změn běţných příjmů (jsou příjmy kaţdoročně se opakující, lze přirovnat k výplatě zaměstnance) od roku 2006 do roku 2010 byl + 85 mil. Kč, tentýţ součet změn běţných výdajů byl však vyšší, a to mil. Kč. Byl tu však velký vliv světové finanční krize, která město v roce 2009 připravila řádově o Ing. Luděk Tesař 6

9 tis. Kč Rozpočtový výhled města VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ březen 2011 neuvěřitelných 50 aţ 70 mil. Kč na daňových příjmech 4. To mělo dopad na oslabení finanční kondice města. Rok 2010 dopadl jiţ opět dobře, běţné příjmy vzrostly meziročně o 25 mil. Kč a běţné výdaje naštěstí pouze o 7 mil. Kč. Výraznější pokles běţných výdajů město zaţilo v roce 2005, ale ten byl způsoben změnou financování školství. Nebyl způsoben zásahem města, ale státu. Peníze na školy netekly nově přes rozpočet města. Graf ukazuje krytí běţných výdajů města běţnými příjmy města. Je tu dobře vidět dopad krize na běţné příjmy města v roce 2009, kdy výdaje města na provoz rostly jako by se nic nedělo, i kdyţ běţné příjmy zaznamenaly značný výpadek. To výrazně omezilo finanční prostor samosprávy. Graf 7: Vývoj běţných příjmů a běţných výdajů VALMEZU BĚŽNÉ PŘÍJMY A BĚŽNÉ VÝDAJE Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) Zdroj: Regionservis Počítáno jako rozdíl původně plánovaných růstů daňových příjmů dle návrhu státního rozpočtu a dosaţené reality roku Ing. Luděk Tesař 7

10 tis. Kč Rozpočtový výhled města VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ březen 2011 Graf 8: Roční změny běţných výdajů a běţných příjmů VALMEZU ROČNÍ ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ A BĚŽNÝCH VÝDAJŮ v tis.kč Změny běžných příjmů (pravidelných) Zdroj: Regionservis Změny běžných výdajů (provozních, pravidelných) ROČNÍ % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ A BĚŽNÝCH VÝDAJŮ 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% -2% -4% Změny běžných příjmů (pravidelných) Změny běžných výdajů (provozních, pravidelných) -0,1% 9,0% 7,9% -3,2% 5,1% 4,0% 5,6% 11,1% 7,1% 1,6% Graf 9: Náklady na opravy a udrţování v tis. Kč Zdroj: Město VALMEZ 2011 Ing. Luděk Tesař 8

11 před před tis. Kč tis. Kč před před tis. Kč tis. Kč Rozpočtový výhled města VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ březen 2011 Graf 10: Podrobnější vývoj běţných výdajů VALMEZU NEINVESTIČNÍ NÁKUPY PLATY, POJISTNÉ A VÝDAJE ZA PRÁCI rok rok NEINVESTIČNÍ TRANSFERY VEŘEJNOPRÁVNÍM SUBJEKTŮM NEINVESTIČNÍ TRANSFERY OBYVATELSTVU rok Zdroj: Regionservis 2011 rok Nejvíce rostly neinvestiční nákupy a platy, i kdyţ růst platů poslední dva roky stagnoval. Naproti tomu se dařilo městu udrţet poměrně niţší nárůsty transferů veřejnoprávním subjektům. Ing. Luděk Tesař 9

12 Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví města je ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běţnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běţnými výdaji. Za běţné příjmy města označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku města) a investičních dotací. Běţné výdaje jsou výdaje na běţný provoz a údrţbu města. Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance (bez úvěrů), které městu ročně zbývají na volnou útratu. Banky při ţádostech o úvěr ukazatel provozního salda bedlivě posuzují a sledují také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Provozní saldo je jakýmsi svobodným finančním prostorem v rozhodování samosprávy o financích. Provozní saldo vyjadřuje finanční prostor samosprávy, tedy finanční sílu města a potenciál pro investice města. Graf 11: Vývoj finančního "prostoru" města VALMEZU (provozního salda a zůstatků na účtech) Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč Zůstatky na účtech a finanční majetek v tis. Kč Zústatky na účtech (položka 96 ARIS - 60M) předběžně Zdroj: Regionservis Provozní saldo hospodaření města bylo postiţeno především dopady světové finanční krize a tím, ţe město realizovalo výdaje na provoz bez účinného omezení. To se podepsalo také na deficitu hospodaření, který město krylo převáţně z úspor. V roce 2010 se situace výrazně zlepšila, avšak pozor, byl zde značný vliv pojistných plnění, kdy část běţných příjmů představovaly přijaté pojistné náhrady (cca 12 mil. Kč). Lze očekávat, ţe reálná finanční kondice města by byla o část z těchto plnění niţší (cca o 6 mil. Kč). Původní finanční síly město nedosáhlo ani v roce Samospráva mohla v roce 2008 svobodně rozhodovat o 85 milionech Kč, v roce 2009 jiţ jen o 39 mil. Kč (o 46 mil. Kč za jediný rok méně) a v roce 2010 o 56 milionech Kč, ovšem po odpočtu části pojistných plnění, resp. o 50 milionech Kč (provozní saldo). Na zlepšení finanční kondice se nepodepsaly sníţené výdaje, ale lepší příjmy. Znamená to, ţe se městu nedaří omezit provozní výdaje a finanční kondici města ovlivňují především příjmy. Kdybychom měli město označit za město v dobré finanční kondici, muselo by být provozní saldo blízko alespoň republikovému průměru (představuje cca ¼ běţných příjmů), tedy 100 aţ 120 mil. Kč, tj. dvojnásobek současné hodnoty. Ing. Luděk Tesař 10

13 tis. Kč Rozpočtový výhled města VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ březen 2011 Graf 12: Vývoj finančního "prostoru" města VALMEZU (provozního salda) v porovnání a % vyjádření podílu na běţných příjmech FINANČNÍ PROSTOR SAMOSPRÁVY (Provozní saldo) PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 16% 19% 17% 8% 11% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Zdroj: Regionservis 2011 Tabulka 3: Vývoj provozního salda hospodaření VALMEZU tis. Kč % ZMĚNY Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) PRŮMĚR Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) ,1% 9,0% 7,9% -3,2% 5,1% 3,7% 5 Běžné výdaje (provozní) ,0% 5,6% 11,1% 7,1% 1,6% 5,9% Uhrazené splátky půjček PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 16% 19% 17% 8% 11% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 20% 23% 24% 17% ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) Z hlediska vývoje finančního prostoru samosprávy (provozního salda) se jednalo o: Zdroj: Regionservis 2011 ŠPATNÝ ROK DOBRÝ ROK ŠPATNÝ ROK ŠPATNÝ ROK DOBRÝ ROK Graf 13. Vývoj běţných příjmů, běţných výdajů a investic VALMEZU Dobrý rok = finanční prostor samosprávy se zvětšil, tedy běžné příjmy se vyvíjely lépe než běžné výdaje (špatný rok = opak) Běžné příjmy v tis. Kč Investice a běžné výdaje v tis. Kč Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje Investice předběžně Zdroj: Regionservis předběžně Růst běţných výdajů omezuje moţnost samosprávy investovat. Je to dobře vidět na grafu výše vpravo. Ing. Luděk Tesař 11

14 Světová finanční krize město v roce 2009 připravila řádově o více neţ 70 mil. Kč ročně 5. Město má poměrně malé, ale dostačující finanční rezervy 6, k zbývalo na účtech řádově 40 mil. Kč. Město mělo k prakticky nulové dluhy 7, ale převzalo v roce 2010 dluh za AQUAPARK, jehoţ nesplacená výše byla k celkem 64 miliónů Kč, a který bude město splácet 14,4 mil. Kč ročně (je splatný v polovině roku 2015). Při zohlednění tohoto závazku jsou i tak finanční dlouhodobé závazky pod výší maximální bezpečné zadluţenosti města. Graf 14: Vývoj dlouhodobých finančních dluhů VALMEZU Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 190 ARIS - 60M) Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč Uhrazené splátky dlouhodobých půjček předběžně Zdroj: Regionservis předběžně 5 Dopad vypočítán oproti původnímu plánovanému vývoji ekonomiky. 6 ARIS WEB 60M poloţky č. 89 a 96 rozvahy 7 ARIS WEB 60M poloţka č. 190 rozvahy Ing. Luděk Tesař 12

15 ZÁVĚR Z ANALÝZY FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ MĚSTA Finanční situace města je dobrá avšak s vyššími a přetrvávajícími riziky, na které by mělo město včas reagovat. Rizika jsou v poměrně niţším provozním saldu a především v neprovázanosti výše výdajů na pravidelné běţné příjmy. V důsledku toho je město více ohroţeno výkyvy ekonomiky a reálně hrozí stagnace investic z vlastních zdrojů. Riziko představují také převzatými dluhy (AQUAPARK). + Pozitiva financí (řazeno dle významu) Město má nízké dlouhodobé finanční závazky po započtení převzatého dluhu za AQUAPARK (cca 64 mil. Kč), po započtení splátek by se měly dluhy města pohybovat pod 50 mil. Kč. Bezpečný strop zadluţenosti města je cca 130 mil. Kč. Vyrovnané hospodaření. Dostačující finanční rezervy. - Negativa a rizika financí (řazeno dle závaţnosti) Neprovázanost běţných výdajů s moţnostmi běţných příjmů města. Běţné výdaje si ţijí svým vlastním ţivotem bez většího důrazu na běţné příjmy města. Důkazem byly roky 2008 a především 2009, kdy neprovázanost běţných výdajů města s běţnými příjmy způsobila značné zhoršení finanční kondice města v těchto letech. Město je tak více ohroţeno dopady krizí a změnami zákonů s výpadky běţných příjmů Poměrně nízké provozní saldo omezuje finanční prostor samosprávy. Samospráva mohla v roce 2008 svobodně rozhodovat o 85 milionech Kč, v roce 2009 jiţ jen o 39 mil. Kč (dopad finanční krize do příjmů a nedostatečné omezení běţných výdajů) a v roce 2010 o 56 milionech Kč, ovšem po odpočtu části z 12 mil. Kč pojistných plnění, resp. jen o 50 milionech Kč (očištěné provozní saldo). Na zlepšení finanční kondice se nepodepsaly sníţené výdaje, ale lepší běţné příjmy. Pro dobrou finanční kondici by mělo město dosahovat provozního salda alespoň 80 mil. Kč ročně. Městu se nedaří omezit provozní výdaje a finanční kondice města je závislá především na běţných příjmech. Úbytek počtu obyvatel - na počtu obyvatel závisí většina daňových příjmů. Za posledních deset let se jednalo o pokles 2% obyvatel. Lze očekávat velmi mírně horší vývoj sdílených daňových příjmů, neţ bude republikový výsledek. Změna rozpočtového určení daní a výkyvy ekonomiky. Město má omezený manévrovací prostor. Riziko dluhů. Ing. Luděk Tesař 13

16 DOPORUČENÍ A PRAVIDLA PRO TVORBU ROZPOČTŮ MĚSTA Město dostojí svým dosavadním závazkům. Pokud město dodrţí výhled, bude moci investovat z vlastních zdrojů (bez dotací a úvěrů) od roku 2011 do roku 2014 celkem cca 120 mil. Kč. Pro zajištění dobrého trendu a rozvoje města doporučujeme níţe uvedené. Doporučení Provést procesní audit provozních výdajů organizací a společností města s cílem prověrky efektivity jejich vynakládání s důrazem na efekt pro zákazníky města (občany). Cílem by mělo být nastavení měřitelných výstupů a zjištění ceny veřejných sluţeb poskytovaných městem. Prověření efektivity procesů a nastavení systému řízení. Na úřadě zavést ISO nebo CAF, coţ je potvrzení kvality procesů a úřadu. Upravit rozpočtový proces tak, aby byly provázány běţné výdaje s vývojem a moţnostmi běţných příjmů. Nepřijímat úvěry. Závazné ukazatele rozpočtů města Finanční odbor města by měl zpracovávat rozpočty města s následujícími povinnými limity. Politika rozpočtů města je ve výhledu postavena na 3 základních pilířích: 1. STABILNĚ DOBRÝ TREND - BĚŢNÉ PŘÍJMY KAŢDÉHO ROZPOČTU BY SE VŢDY MĚLY VYVÍJET LÉPE NEŢ BĚŢNÉ VÝDAJE (nebo stejně). Všechny organizace a odbory města by měly předkládat rozpočty ve vazbě na toto pravidlo. 2. DOBRÝ PROVOZNÍ VÝSLEDEK KLADNÉ PROVOZNÍ SALDO ALESPOŇ 30 MIL. KČ 8. Běţné příjmy musí vţdy výrazně převyšovat běţné výdaje 9, alespoň ve výši, aby mělo město s jistotou na splátky dluhů. 3. DLUHY POD KONTROLOU - BEZPEČNÝ STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ZÁVAZKŮ (ÚVĚRŮ) JE 130 MIL. KČ. Město by nemělo vytvářet dluhy. Výjimku by mohly tvořit výdaje na investice, které přinesou úsporu běţných výdajů. Doporučujeme běţné výdaje investičního charakteru (mimořádné rekonstrukce, opravy apod.) sledovat zvlášť nebo je nejlépe, pokud to lze, evidovat jako investice. Důvodem je, ţe tyto výdaje v takovém případě nezhorší finanční kondici města v očích bank. Podrobněji tabulky výhledu (viz. Tabulka 5: Rozpočtový výhled, Tabulka 6: Kumulovaný rozpočtový výhled ). 8 Jde o minimum. 9 Výjimku mohou tvořit rozsáhlé mimořádné opravy a rekonstrukce. Tyto mimořádné výdaje je však lépe, pokud to lze, evidovat jako investice. Ing. Luděk Tesař 14

17 tis. Kč tis. Kč Rozpočtový výhled města VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ březen 2011 Dodrţení výhledu by mělo následující dopad do financí města. Běţné příjmy ve výhledu musí převyšovat běţné výdaje a vyvíjet by se měly také lépe, jak ukazuje graf. Graf 15: Vývoj běţným příjmů a výdajů VALMEZU dle výhledu Výhled finančního krytí běžného provozu Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) rozpočet Běžné výdaje (provozní) 2012** 2013** 2014** Zdroj: Regionservis 2011 Tabulka 4: Provozní saldo VALMEZU dle výhledu PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zdroj: Regionservis rozpočet 2012** 2013** 2014** PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Pro zajímavost na závěr uvádíme s grafem výše tabulku plánovaného vývoje provozního salda při dodrţení rozpočtového výhledu. Ing. Luděk Tesař 15

18 Graf 16: Grafické znázornění dopadů výhledu do financí města VALMEZ Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč Zůstatky na účtech a finanční majetek v tis. Kč předběžně 2011 rozpočet 2012 výhled 2013 výhled 2014 výhled předběžně 2011 rozpočet 2012 výhled 2013 výhled 2014 výhled Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč předběžně 2011 rozpočet 2012 výhled 2013 výhled 2014 výhled předběžně 2011 rozpočet 2012 výhled 2013 výhled 2014 výhled Běžné příjmy v tis. Kč Investice a běžné výdaje v tis. Kč Běžné výdaje Kapitálové výdaje (výhled je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) předběžně 2011 rozpočet 2012 výhled 2013 výhled 2014 výhled předběžně 2011 rozpočet 2012 výhled 2013 výhled 2014 výhled Zdroj: Regionservis 2011 Podrobné informace uvádí dále tabulky výhledu. Ing. Luděk Tesař 16

19 ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST A KOMENTÁŘ KOMENTÁŘ K TABULKÁM VÝHLEDU Pro rozpočtový výhled je výchozím rokem rok Tabulky obsahují pro srovnání skutečnosti předchozích let. DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ! Objem investic bude kaţdý rok vyšší o přijaté investiční dotace. Ve výhledu je úmyslně s investičními dotacemi počítáno mimo saldo! Jinak řečeno do výdajů je zahrnuta jen výše investičních výdajů města hrazená z vlastních zdrojů. Dotace budou na straně příjmů a výdajů působit neutrálně na saldo, ale budou zvedat obrat prostředků přijatých a vydaných. Je to proto, ţe dotace zdaleka netečou tak, jak se plánovalo a jejich finanční toky jsou velice těţko předpověditelné. Celkové saldo hospodaření by se vlivem přijatých investičních dotací měnit nemělo. Kaţdý prodej majetku promítnutý do kapitálových příjmů navýší oproti výhledu příjmy. Zpracovatel neplánoval kapitálové příjmy. 10 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet Ing. Luděk Tesař 17

20 PŘÍLOHA1: ROZPOČTOVÝ VÝHLED VALMEZU - TABULKA Tabulka 5: Rozpočtový výhled VALMEZU ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Rozpočtový výhled VALMEZ Údaje předběžně 2011 rozpočet 2012 výhled 2013 výhled tis.kč INDEXY 2014 výhled průměr 2000 až 2009 průměr 2011 až / 2011/ 2012/ 2013/ 2014/ Daňové příjmy ,9 103, DPFO ze závislé činnosti , DPFO OSVČ , DPFO zvláštní sazba (srážková) , DPPO , DPPO za obce DPH , až 135 Místní poplatky , Správní poplatky , Daň z nemovitostí , Nedaňové příjmy ,3 92, Příjmy z vlastní činnosti a odvody , Přijaté sankční platby a vratky Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. 23 příjmy , Přijaté splátky půjček Kapitálové příjmy , Přijaté dotace (transfery) ,0 90, Neinvestiční přijaté dotace (transfery) , Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu , PŘÍJMY CELKEM ,0 96, Běžné výdaje ,2 101, Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné , Neinvestiční nákupy a související výdaje** Neinvestiční trans. soukr. subj Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org. a půjčky 54 až 56 obyv Ostatní neinvestiční výdaje Kapitálové výdaje (výhled je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) ,8 81, VÝDAJE CELKEM ,0 96, ř.21 - ř.30 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ ,2 76, Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) ,6 100, Běžné výdaje (provozní) ,2 101, ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO ,2 97, Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček , ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku , FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) , ř.21+ř.35 PŘÍJMY VŠECHNY (včetně dluhů) ,7 94, ř.30+ř.36 VÝDAJE VŠECHNY (včetně splátek a úspor) ,7 94, ř.38-ř.39 KONTROLNÍ SALDO ÚPLNÉ (včetně financování) rozvaha Zústatky na účtech (položka 96 ARIS - 60M) rozvaha Finanční majetek (položka ARIS - 60M) ř Zůstatky na účtech a finanční majetek , ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů ,4 241, ř.1+ř.11+ř.17 Dluhová základna ,3 100, ř.36+leasing Dluhová služba pol , ř.47/ř.46 *% Ukazatel dluhové služby 1,17% 4,14% 5,72% 5,69% 5,28% 1,58% 90, rozvaha Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 190 ARIS - 60M) tis. Kč 50 rozvaha Pohledávky celkem (položka 75 ARIS - 60M) suma 2011 až Plán Investice z vlastních zdrojů Plán Investiční dotace - předpoklad 0 53 ř.51+ř.52 INVESTICE CELKEM - PLÁN Vysvětlivky: *upravený rozpočet 2010 po upravě č. 5 před konsolidací DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ Ing. Luděk Tesař 18

21 PŘÍLOHA 2: KUMULOVANÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED VALMEZU Tabulka 6: Kumulovaný rozpočtový výhled VALMEZU ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Rozpočtový výhled VALMEZ Údaje předběžně 2011 rozpočet 2012 výhled 2013 výhled tis.kč INDEXY 1 1 Daňové příjmy ,9 103, Nedaňové příjmy ,3 92, Kapitálové příjmy , Přijaté dotace (transfery) ,0 90, PŘÍJMY CELKEM ,0 96, Běžné výdaje ,2 101, Kapitálové výdaje (výhled je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) ,8 81, VÝDAJE CELKEM ,0 96, ř.21 - ř.30 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ ,2 76, Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) ,6 100, Běžné výdaje (provozní) ,2 101, ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO ,2 97, Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček , ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku , FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) , ř.21+ř.35 PŘÍJMY VŠECHNY (včetně dluhů) ,7 94, ř.30+ř.36 VÝDAJE VŠECHNY (včetně splátek a úspor) ,7 94, ř.38-ř.39 KONTROLNÍ SALDO ÚPLNÉ (včetně financování) ř Zůstatky na účtech a finanční majetek , ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů ,4 241, ř.47/ř.46 *% Ukazatel dluhové služby 1,17% 4,14% 5,72% 5,69% 5,28% 1,58% 90, rozvaha Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 190 ARIS - 60M) tis. Kč 2014 výhled průměr 2000 až rozvaha Pohledávky celkem (položka 75 ARIS - 60M) suma 2011 až 14 průměr 2011 až Plán Investice z vlastních zdrojů Plán Investiční dotace - předpoklad 0 53 ř.51+ř.52 INVESTICE CELKEM - PLÁN Vysvětlivky: *upravený rozpočet 2010 po upravě č. 5 před konsolidací DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ / / / / / 2013 Ing. Luděk Tesař 19

22 PŘÍLOHA 3: ANALÝZA DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ A MOŢNOSTI PŘIJETÍ ÚVĚRU ANALÝZA DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ MĚSTA Struktura daňových příjmů města se odvíjí od zákona o rozpočtovém určení daní. 11 Struktura dělení výnosů z daní podle výše uvedeného zákona o rozpočtovém určení daní probíhá následujícím způsobem. Tabulka 7. Dělení výnosů daní podle zákona o rozpočtovém určení daní DPH 21,40% OBCE celostátní výnos 8,92% KRAJE 69,68% SR DPFO srážená 21,40% OBCE celostátní výnos 8,92% KRAJE 69,68% SR DPFOZČ 21,40% OBCE celostátní výnos 1,5% OBCE 8,92% KRAJE 68,18% SR DPFOP-OSVČ 30% OBCE 10% SR Daň z nemovitostí 100% OBCE DPPO bez plac. obcemi a kraji 21,40% OBCE celostátní výnos 8,92% KRAJE 69,68% SR DPPO placená obcemi a kraji 100% OBCE 100% KRAJE dle přepočteného počtu obyvatel každý kraj zákonem stanoveným % podílem dle přepočteného počtu obyvatel každý kraj zákonem stanoveným % podílem dle přepočteného počtu obyvatel dle počtu zaměstnanců působících v obci každý kraj zákonem stanoveným % podílem dle bydliště podnikatele 60% 21,40% OBCE dle přepočteného počtu obyvatel 8,92% KRAJE každý kraj zákonem stanoveným % podílem 69,68% SR z nemovitosti na území obce dle přepočteného počtu obyvatel každý kraj zákonem stanoveným % podílem daň placená obcí daň placená krajem POZ. platné od uvedeno bez polatků a státních fondů Vysvětlivky: DPFO - daň z příjmů fyzických osob; DPPO - daň z příjmů právnických osob; DPH - daň z přidané hodnoty; DPFOP-OSVČ - daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti (ZČ - ze závislé činnosti). Výše daňových příjmů města závisí nejvíce na těchto faktorech, řazeno dle významu od nejvýznamnějšího vlivu: Počet obyvatel větší město má vyšší příjem na obyvatele. Osoby samostatně výdělečně činné bydlící v katastru města, resp. výše jejich daní z příjmů. Velikost katastru v ha. Nemovitostech v katastru města resp. daních z nich vybraných. Vybraných místních a správních poplatcích. Počet zaměstnanců majících místo výkonu práce v katastru města. Vlastní činnosti daň z příjmů právnických osob za město městu zůstává. 11 Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů. Ing. Luděk Tesař 20

23 Daňové příjmy města zaobírají na celkových pravidelných příjmech města více neţ polovinu. Podíl daňových příjmů na vlastních příjmech města však od roku 2006 klesal. Velký vliv zde hrál pokles počtu obyvatel, ale také růst ostatních nedaňových pravidelných příjmů, zejména transferů jako jsou sociální dávky obyvatelům. Pomineme-li výkyvy daňových příjmů např. jejich propad v roce 2009 v důsledku sníţených výnosů vlivem dopadů hospodářské krize, představují daňové příjmy nejjistější a stabilním příjmem města. Graf 17: Podíl daňových příjmů VALMEZU na běţných příjmech celkem Daňové příjmy Ostatní běžné příjmy 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Zdroj: Graf 18: Vývoj daňových a ostatních běţných příjmů města VALMEZ v mil. Kč Daňové příjmy Ostatní běžné příjmy Zdroj: V roce 2005 poklesly transfery od státu neb se změnil způsob financování školství. Tímto krokem se zvýšil v tomto roce podíl dańových příjmů města na vlastních příjmech. Ing. Luděk Tesař 21

24 Průměrný růst daňových příjmů města byl za posledních 13 let 5,2 % ročně. Ovšem tyto příjmy značně ovlivňují nejen výše uvedené faktory, zejména počet obyvatel města, ale především vývoj ekonomiky, resp. objem státem vybraných daní. Posledních pět let byl růst daňových příjmů města velice nízký. Dokonce v roce 2009 došlo k 15 % meziročnímu sníţení daňových příjmů města (vliv dopadů hospodářské krize a mírné sníţení daňových sazeb státem). Od roku 2006 nedošlo prakticky k ţádnému růstu daňových příjmů města, naopak. Daňové příjmy města dosáhly v roce 2006 celkem 283 mil. Kč a v roce 2010 to bylo pouze 277 mil. Kč. Mezi období, kdy se nejvíce daňovým příjmům města dařilo, patří hospodářsky silné roky 2001 a 2002, ale také roky 2004 a Tabulka 8: Indexy změn daňových příjmů města VALMEZ průměr za 13 let Zdroj: průměr od Daňové příjmy Struktura daňových příjmů města je poměrně pestrá a sloţitá. Za zmínku z tohoto pohledu stojí snad jen to, ţe v daňových příjmech hraje stále větší roly DPH, stabilní je podíl daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Vlivem změny zákona také zesílil význam dańe z nemovitostí. Sníţil se naopak význam daně z podnikání fyzických osob a význam místních poplatků dlouhodobě také zeslábl. Tabulka 9: Vývoj struktury daňových příjmů VALMEZU 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1511 Daň z nemovitostí: 1361 Správní poplatky: 133 až 135 Místní poplatky a ostatní DP: 1211 DPH: 1122 DPPO za obce: 1121 DPPO: 1113 DPFO zvláštní sazba (z kapitálových výnosů): 1112 DPFO OSVČ: 1111 DPFO ZČ: Zdroj: POZ. Vysvětlivky viz. níže Ing. Luděk Tesař 22

25 tis. Kč Rozpočtový výhled města VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ březen 2011 Vysvětlivky: DP - daňové příjmy DPH - daň z přidané hodnoty DPFO ZČ - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti DPFO - daň z příjmů fyzických osob DPFOP (OSVČ) - daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti DPPO - daň z příjmů právnických osob Tabulka 10: Spolu s grafem vyjádření vývoje daňových příjmů VALMEZU Zdroj: Daň z nemovitostí: Správní poplatky: až 135 Místní poplatky a ostatní DP: DPH: DPPO za obce: DPPO: DPFO zvláštní sazba (z kapitálových výnosů): DPFO OSVČ: DPFO ZČ: Ing. Luděk Tesař 23

26 MOŢNOSTI PŘIJETÍ ÚVĚRU MĚSTA VALMEZU Moţnosti přijetí úvěru města se odvozují od moţností města. Banky nejvíce přihlíţí k tzv provoznímu saldu a trendu jeho vývoje. Viz. Graf 11: Vývoj finančního "prostoru" města VALMEZU (provozního salda a zůstatků na účtech) viz Tabulka 3: Vývoj provozního salda hospodaření VALMEZU a rozbor viz strana 10. Městu po úhradě provozu s jistotou zbývá ročně cca 40 aţ 60 mil. Kč z pravidelných příjmů. Ovšem je třeba vzít v úvahu, ţe město pravděpodobně nevytváří dostatek zdrojů na klasické odpisy nemovitého majetku. To znamená, ţe město, podobně jako většina měst v ČR, pravděpodobně není schopné udrţovat svůj veškerý majetek ve stavu odpovídající době. Proto bych před přijetím úvěru doporučoval přesně zmapovat rozsah majetku a stanovit objem zdrojů, které by mělo město vytvářet na odpisy tohoto majetku. Jedná se o veškerý majetek financovaný z příjmů města, i ten svěřený do péče organizacím a společnostem města. Města totiţ vytváří neustále nový a nový majetek aniţ by provedli analýzu vyuţívání dosavadního majetku a vytvářely dostatek prostředků na jeho odpisy. Bez těchto kroků není moţné udrţet majetek města v dokonalém stavu. Není správné zadluţování města. Přijetí úvěru by mělo vţdy podléhat existenci jednoho z níţe uvedených předpokladů (pravidel): 1. Pravidlo nejvyšší potřeby skutečně je potřeba tak velká, ţe bez uvolnění zdrojů z úvěru nebude tato důleţitá potřeba města uspokojena 2. Pravidlo nejvyšší nouze existuje nejvyšší nouze a bez úvěru ji město nevyřeší (typické pro krizové situace a jejich řešení např. naléhavá potřeba obnovit strţený most, břeh, školku apod.) Pakliţe skutečně existuje jeden ze dvou výše uvedených předpokladů nebo potřebuje-li město pouze překlenovací úvěr na krytí cash flow projektů z dotací, můţe směle přistoupit k přijetí úvěru. Rozhodně bych nedoporučoval přijímat dlouhodobý úvěr vyšší neţ 150 mil. Kč. 150 mil. Kč povaţuji za pro město bezpečný limit zůstatku dlouhodobých dluhů. Pokud vezmeme v úvahu, ţe město jiţ dlouhodobé závazky ve výši cca 60 mil. Kč má, je moţné s čistým svědomím doporučit ještě maximálně 90 mil. Kč dlouhodobý úvěr. Podmínky dlouhodobých úvěrů jsou pro města výhodné a vývoj sazeb z úvěrů je aktuálně příznivý. Prakticky lze úvěr vázat na fixní sazby úroků z úvěru, které jsou nevýhodné při potřebě úvěr rychle splatit, ale zase jsou jistější při dlouhodobém splácení a nejisté ekonomické situaci. Další moţností je přijímat úvěry vázané na tzv. plovoucí sazby, které se váţí na tzv. sazbu PRIBOR, podle délky se váţí na 3M, 6M, 1R apod. a celková sazba záleţí na výši, druhu úvěru a jeho splatnosti, zejména pak také na riziku spojeného s dluţníkem (ţadatelem o úvěr). Zpravidla platí, ţe vyšší úvěry při nízkém riziku, vázané na plovoucí sazbu mají nejvýhodnější podmínky. Splatnost je ovšem nutné limitovat cca max. do 5 let, poté bych jiţ spíše doporučoval fixní sazbu se splatností max. 10 let. Úvěry se splatností nad 10 let jsou méně výhodné a při splatnosti nad 15 let se stávají vyloţeně nevýhodnými. Ing. Luděk Tesař 24

27 Nelze takhle paušálně sdělovat městu pevné podmínky úvěru a je nutné poptat nezávazně bankovní ústavy s konkrétní představou úvěru. Pokud město volí tzv. plovoucí sazbu se splatností do 5 let, coţ bych doporučoval a volí vyšší částku, můţe dosáhnout velmi výhodných podmínek, řekněme PRIBOR sazba + 0,2 aţ 1 %, tedy úvěr s úrokovou sazbou cca 2,3% aţ 3%. Opět záleţí na druhu úvěru, době, riziku a finančních sluţbách na úvěr vázaných. Při volbě fixní sazby se úrokové sazby na trhu pohybují od 3% do 6%, podle délky fixace a faktorech podobných jako u úvěru s plovoucí úrokovou sazbou apod. Tabulka 11: Sazby PRIBOR dle ČNB 2011 PRIBOR % Termín Leden Únor 1M 1 1 6M 1,55 1,57 1R 1,8 1,8 Zdroj: ČNB, výpis k datu , Ing. Luděk Tesař 25

28 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ TABULKY Tabulka 1: Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících na území VALMEZU... 3 Tabulka 2: Vývoj vybraných ukazatelů hospodaření VALMEZU... 4 Tabulka 3: Vývoj provozního salda hospodaření VALMEZU Tabulka 4: Provozní saldo VALMEZU dle výhledu Tabulka 5: Rozpočtový výhled VALMEZU Tabulka 6: Kumulovaný rozpočtový výhled VALMEZU Tabulka 7. Dělení výnosů daní podle zákona o rozpočtovém určení daní Tabulka 8: Indexy změn daňových příjmů města VALMEZ Tabulka 9: Vývoj struktury daňových příjmů VALMEZU Tabulka 10: Spolu s grafem vyjádření vývoje daňových příjmů VALMEZU Tabulka 11: Sazby PRIBOR dle ČNB GRAFY Graf 1: Struktura rozpočtu pro řízení finančního zdraví... 2 Graf 2: Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících na území VALMEZU... 3 Graf 3: Vývoj salda rozpočtu VALMEZU... 5 Graf 4: Vývoj příjmů a výdajů VALMEZU... 5 Graf 5: Vývoj příjmů VALMEZU... 6 Graf 6: Vývoj struktury výdajů VALMEZU... 6 Graf 7: Vývoj běţných příjmů a běţných výdajů VALMEZU... 7 Graf 8: Roční změny běţných výdajů a běţných příjmů VALMEZU... 8 Graf 9: Náklady na opravy a udrţování v tis. Kč... 8 Graf 10: Podrobnější vývoj běţných výdajů VALMEZU... 9 Graf 11: Vývoj finančního "prostoru" města VALMEZU (provozního salda a zůstatků na účtech) Graf 12: Vývoj finančního "prostoru" města VALMEZU (provozního salda) v porovnání a % vyjádření podílu na běţných příjmech Graf 13. Vývoj běţných příjmů, běţných výdajů a investic VALMEZU Graf 14: Vývoj dlouhodobých finančních dluhů VALMEZU Graf 15: Vývoj běţným příjmů a výdajů VALMEZU dle výhledu Graf 16: Grafické znázornění dopadů výhledu do financí města VALMEZ Graf 17: Podíl daňových příjmů VALMEZU na běţných příjmech celkem Graf 18: Vývoj daňových a ostatních běţných příjmů města VALMEZ v mil. Kč Ing. Luděk Tesař 26