4. Paleontologie. Úvod. Pfiehled jednotliv ch lokalit

Transkript

1 4. Paleontologie Úvod Pfiehled jednotliv ch lokalit Kladeruby - Beãva Jasenice u Le né Skaliãka u Hranic Vigantice Chorynû Bystfiiãka - Klenov Trojanovice - Pindula Zubfií - Randúsky Leskové - UzgruÀ Pustevny Lhotka nad Beãvou Pulãín - Snoh tudlov Kelã RoÏnov pod Radho tûm - Rysová hora Vidãe - Hradisko Vala ské Mezifiíãí Vsetín Liptál - Obora Radho È Ústí Chorynû - hfii tû 19

2 20

3 4. Paleontologie Úvod Z paleontologického hlediska patfií okres Vsetín spí e k ménû prozkouman m oblastem âech a Moravy, ale souãasnû i k velmi zajímav m a relativnû bohat m na nálezy fosilií. âást zde popsan ch lokalit má spí e charakter jednotliv ch nálezû.vût ina lokalit, vãetnû tûch nejv znamnûj ích, je dnes témûfi nebo zcela nepfiístupná, nicménû v prûbûhu doby poskytovaly mnoïství zajímavého a bohatého paleontologického materiálu. Nûkteré z tûchto lokalit byly jiï dostateãnû prozkoumány a odbornû zpracovány (napfi. Kelã, Vigantice, UzgruÀ, Randúsky, Skaliãka a Trojanovice), jiné jsou v souãasnosti objevovány nebo znovuobjevovány a zkoumány v závislosti na v skytu nov ch umûl ch i pfiirozen ch odkryvû v magurském a vnûj ím fly i,v celém území pfieváïnû pfiekrytém kvartérními sedimenty. Dal í nové lokality, hlá ené v poslední dobû hlavnû z jiïní a jihov chodní ãásti okresu, ãeká teprve prozkoumání a urãení nálezû, proto zatím nebudou v tomto pfiehledu zastoupeny. Pfiesto, Ïe území okresu Vsetín je budováno pfieváïnû horninami relativnû krátké geologické epochy (kfiída aï paleogén), zastihují paleontologické lokality v území v echny geologické éry, od paleozoika (snad i prekambria) aï po kenozoikum.tento paradox zpûsobila existence tûles karbonu, jury a spodní kfiídy ve vnûj ím fly i (lokality Chorynû, Skaliãka, Jasenice,Vigantice) a pfiítomnost úlomkovitého a zejména valounového sedimentaãního materiálu (devonského, karbonského, jurského a kfiídového) ve slepencích slezské a podslezsko - Ïdanické jednotky vnûj ího fly e (lokality Randúsky, Chorynû, Bystfiiãka, Vidãe). âtvrtohorní neboli kvartérní pokryvy území (fiíãní tûrky a hlíny pleistocenního stáfií) poskytly vzácnû téï fosilie ãtvrtohorních savcû (mamuta z lokality ve Vsetínû, medvûda jeskynního a nosoroïce srstnatého z lokalit u Vala ského Mezifiíãí akelãe). Systematicky ji zpracoval V. Uhlig (1883). Flóru karbonského útrïku u Chorynû popsal D. túr jiï v r Jurskou faunu z tithonsk ch vápencû od Skaliãky popsal v letech M. Reme. Paleogenní ryby menilitov ch vrstev podslezské jednotky z okolí Kelãe zkoumal rovnûï jiï v minulém století A. Rzehak a v 60. a 70. letech ji soubornû zpracoval V. Kalabis ( ). V znamnou práci k poznání fauny kfiídy a paleogénu magurského fly e vykonal nedávno zemfiel M. Pliãka, kter se zde zab val zejména fosilními stopami a nûkolik nov ch v okrese objevil a popsal. Nov mi nálezy spodnokfiídové amonitové fauny tû ínsko-hradi Èského souvrství se systematicky od 60. let zab val Z. Va íãek a k jejich znovuobjevení v souãasnosti pfiispûl i F. ulgan. Na zpracování nov ch nálezû se podíleli R. Gregorová, E. PurkyÀová, L. vábenická, M. Bubík, V. Pesl, R.Prokop a dal í.za v echny sbûratele i nálezce fosilií z oblasti, ktefií pfiispûli k objevení lokalit na Vsetínsku a k obohacení paleontologick ch sbírek muzeí, jmenujme alespoà Jaroslava Oãená ka, fieditele koly v Kelãi, kter ve 40. letech vykopal a shromáïdil v znamnou sbírku paleogenních ryb. Sbírka je v souãasnosti deponovaná v Moravském zemském muzeu v Brnû a Okresním vlastivûdném muzeu Vsetín. Opomenout nelze ani Josefa Koryãánka, fieditele koly v Pulãínû, kter ve 20. letech objevil pod Pulãínsk mi skalami eocenní fosílie ãervû (bohuïel nedochované), adr. Bohumila Peroutku, tragicky zesnulého b valého fieditele Vlastivûdného ústavu ve Vsetínû, kter také pfiispûl k popularizaci geologie i paleontologie v regionu Vala ska. Pfiehled jednotliv ch lokalit Lokality jsou pod t miï ãísly zakresleny v geologické mapû okresu Vsetín (viz barevná pfiíloha) a nûkteré paleontologické zajímavosti jsou uvedeny i na fotografiích. Na konci kapitoly je pfiipojena geochronologická tabulka s vymezením epoch zastoupen ch v okrese Vsetín. Ze zoopaleontologického hlediska reprezentují lokality v okrese Vsetín tyto taxony fosilních ÏivoãichÛ: Kladeruby - Beãva (prvohory, karbon) Prvoci (Protozoa): dírkovci, mfiíïovci, nálevníci Îivoãi né houby (Porifera): houby Láãkovci (Coelenterata): korálnatci Mnoho tûtinatci (Polychaeta) Mechovky (Bryozoa) RamenonoÏci (Brachiopoda) Mûkk i (Mollusca): mlïi, bfiichonoïci, hlavonoïci âlenovci (Arthropoda): rakovci, hmyz OstnokoÏci (Echinodermata): lilijice, jeïovky, hvûzdice, hadice Strunatci (Chordata): paryby, ryby, ptáci, savci Severnû od obce Kladeruby se v záfiezech vodoteãí a fieky Beãvy nacházejí balvany jílovcû choryàského útrïku karbonu (su ské aï doubravské vrstvy karvinského souvrství) ve slezské jednotce vnûj ích Karpat. Jílovce, vût inou rezavû limonitizované, omleté a druhotnû uloïené v náplavech, obsahují místy Fytopaleontologick systém je v území zastoupen tûmito taxony: Rostliny v trusné - kapraìorosty (Pteridophyta): plavuàovité (Lycopsida), pfiesliãkovité (Equisetopsida), kapradinovité (Pteridopsida) Rostliny nahosemenné: kapraìorosty (Pteridospermopsida), kordaity (Cordaitopsida), jehliãnany (Pinopsida), jinany (Gingkopsida) Rostliny krytosemenné: ácholánovité K poznání paleofauny a paleoflóry okresu Vsetín a tím i k obohacení systematické paleontologie pfiispûlo mnoho v znamn ch osobností. JiÏ ve druhé polovinû minulého století objevil amonitovou faunu spodní kfiídy v tû ínsko-hradi Èském souvrství pfii tûïbû pelosideritov ch Ïelezn ch rud fieditel dolû L. Hohenegger (1861) a do své práce Geologie von Oberschlesien" ji zahrnul i F. Roemer (1870). Pfiesliãka Calamites suckowi BRONGNIART Lokalita Chorynû ( karbon) 21

4 ãetné ãerno edé laminy, se zbytky promûnlivû zuhelnatûl ch fosilií flóry ho karbonu - vestfálu. Jsou to pfiedev ím pfiesliãky (Calamites suckowi BGT.), kapraìorosty (Mariopteris muricata SCHL., Mariopteris acuta BGT., Neuropteris gigantea STBG., Neuropteris schlehani STUR, phenopteris frenzli STUR, Sphenopteris flexuosissima STUR) a plavunû (Stigmaria ficoides STBG.). Vzácnû se zde vyskytují jinany (Psygmophyllum delvali C. et R.), kordaity (Cordaites borasiifolius C. et R.), semena kapraìosemenn ch (Hexagonocarpus RENAULT) a sporofyly plavuní (Lepidostrobophyllum lanceolatum L. et H.). Karbonské uhlí se u Chorynû v minulém století dokonce tûïilo a nalezenou fosilní flóru zpracovával D. túr. Z lokality urãil druhy Pecopteris plumosa ARTIS, Mariopteris muricata SCHL., Sphenophyllum cuneifolium STBG., Discopteris karwinensis STUR, Diplotmena furcatum BGT., Calamites ramosus ARTIS. Jasenice u Le né (druhohory, jura) Zatopen opu tûn jámov lom v obci Le ná na jihov chodním okraji místní ãásti Jasenice. Nyní zvlá tû chránûné území, v souãasné dobû ve správû âsop. Pro potfieby b valé místní vápenky byly zde dfiíve tûïeny vápence tramberského typu ba ského v voje slezské jednotky, svrchno - jurského stáfií (tithovce), v dobû tûïby poskytly organodetritické vápence mnoïství bohaté fauny, pfiedev ím amonity, bfiichonoïce (plïe), mlïe, ramenonoïce, korály, houby, mechovky, aptychy a lilijice. Fauna organodetritick ch vápencû nebyla dosud podrobnû paleontologicky zpracována. Amonit Protetragonites quadrisulcatus D ORBIGNI, Lokalita Jasenice (jura) Vigantice (druhohory, spodní kfiída) Opu tûn lom v lese 1 km jiïnû od obce Vigantice, s nedostateãnû odkryt mi bûlav mi vápenci beriaského stáfií (spodní kfiída), které pfiedstavují tektonick útrïek (bradlo) ve slezské jednotce. Ve vápencích se vyskytují loriky nálevníkû druhu Calpionella alpina LORENZ akalcifikované kulovité kostry radiolárií.vedle mikrofosílií byly ojedinûle nalezeny aptychy, a to druhy: Lamellaptychus beyrichi OPPEL, Punctaptychus punctatus VOLTZ a rostra belemnitû. Lokalitu v poslední dobû zpracovala eháková a kol. (1995). Chorynû (druhohory, jura) V choz v záfiezu fieky Beãvy, asi 250 m v chodnû od choryàského mostu.v jílovcích fr dlantského (podmenilitového) souvrství podslezské jednotky stáfií nejvy í kfiída aï paleocén zde vystupuje nûkolik metrû mocná poloha slepencû s valouny aï balvany pískovcû, kfiemene a vápencû.valouny bûlavû ed ch aï tmavû ed ch vápencû, obsahují faunu, která je pravdûpodobnû jurského stáfií. Byly zde nalezeni koráli, ramenonoïci (Tropeothyris tychaviensis SUESS) a mlïi (Chlamys sp.). Fauna z lokality nebyla dosud paleontologicky zpracována. Kapradina Mariopteris acuta BRONGNIART, Lokalita Chorynû ( karbon) Skaliãka u Hranic (druhohory, jura) Opu tûn stûnov lom, asi 1 km jihov chodnû od obce Skaliãka, v lese pfii silnici ze Skaliãky do Kelãe (mimo okres Vsetín). V detritick ch, aï celistv ch, bíl ch a pleèov ch vápencích tramberského typu, svrchnojurského stáfií (tithón) byla nalezena fauna obdobná faunû ze tramberka, ale druhovû chud í. M. Reme, kter lokalitu zpracovával (1902, 1905), zde uvádí houby, korálnatce, ãervy, ramenonoïce, mlïe, bfiichonoïce, amonity, belemnity a zbytky rakovcû a ostnokoïcû (pfiedev ím ostny jeïovek). MlÏ Chlamys sp., Lokalita Chorynû (jura) 22

5 Bystfiiãka - Klenov (druhohory, jura) Na vrcholu Klenova, na jiïním okraji skaliska vystupuje nûkolik metrû mocná poloha slepencû paleogénu raãanské jednotky magurského fly e. Slepence obsahují valouny aï úlomky svûtle ed ch vápencû. Ve valounech byla nalezena pfieváïnû korálová fauna patrnû jurského stáfií. Ojedinûle zde byly nalezeni numuliti (paleogén). Vápencové valouny s faunou se kromû Klenova nacházejí i ve slepencích v chozu u pfiehradní zdi na Bystfiiãce a na jiïním okraji vrcholu kopce âup ve Vsetínû. RamenonoÏec Tropeothyris tychaviensis SUESS Lokalita Chorynû Trojanovice - Pindula (druhohory, kfiída) Asi 1 km jiïnû od západního okraje obce Trojanovice (leïí jiï mimo okres Vsetín) vystupují v korytû potoka Lubina niï í ãásti tû ínsko-hradi Èského souvrství v tmavo- edém jílovcovém v voji s pelosideritov mi ãoãkami. PoblíÏ pelosideritov ch ãoãek zde byla v jílovcích nalezena fauna (amoniti a ryby) a vzácnû flóra spodního barremu. Z amonitû zde byly urãeny druhy: Partschiceras infudibulum D ORBIGNY, Lytoceras textum VA ÍâEK, Eulytoceras anisoptychum UHLIG, Anahamulina ex gr. subcylindrica D ORBIGNY, Silesites vulpes COQUAND, Holcodiscus sp. V e proti proudu jsou tû ínsko-hradi Èské vrstvy odkryty pfiedev ím ve dnû fiíãky Lubina. RovnûÏ zde lze nalézt spodnobarremské amonity v druhovû obdobném sloïení jako na odkryvu pfiedchozím. Navíc zde byly nalezeny i druhy Manoloviceras saharivae MANOLOV, Barremites psilotatus UHLIG. V levobfieïním pfiítoku Lubiny byli nalezeni téï svrchnoapt tí amoniti Tetragonites duvalianus (D ORBIGNY), Acanthohoplites nolani exiquecostatus EGOIAN, Nodosohoplites moravicus VA ÍâEK a Nodosohoplites difficilis VA ÍâEK. Zubfií - Randúsky (druhohory, kfiída) Na kraji lesa, na severním okraji osady Randúsky místy vystupují na povrch nejsvrchnûj í ãásti pískovcû istebàanského souvrství godulského v voje slezské jednotky, svrchnokfiídového stáfií. V edozelen ch, jemnozrnn ch, jemnû laminovan ch pískovcích se zde nalézají pomûrnû hojné otisky orálních ãástí jeïovek, popsan ch jako Dactylodiscus beskidensis SLÑCZKA PÛvodnû byly tyto ichnofosilie povaïovány za otisky medúz. AÏ M. Pliãka je v r pfieklasifikoval na otisky ústních ãástí regulárních jeïovek, pravdûpodobnû fiádu Cidaroida DUNCAN.Pliãkovo zji tûní, Ïe zde jde o jeïovky, potvrzuje nov nález z roku 1997 negativního otisku kulovité schránky s aborálním otvorem a se slabû zfietelnou strukturou kosterních destiãek. Ojedinûle se zde vyskytují i roztrou ené kosterní elementy asterozoí a vzácnû ichnofosilie ze skupiny Cubichnia rodu Asteriacites SCHLOTHEIM. F. ulgan (1996) uvádí z blízkosti této lokality také nálezy amonitû ve valounech, v pískovcích pak bioglyfy, otisky mlïû, plïû a ostnû jeïovek. Lokalita je zajímavá rovnûï z mineralogického hlediska. Valouny ze slepencû istebàanského souvrství poskytly v nûkter ch místech mnoho odrûd kfiemene, jako karneol, jaspis, chalcedon, heliotrop, pazourek apod. Léskové - UzgruÀ (druhohory aï tfietihory, kfiída - paleogén) Na v chodním okraji obce Velké Karlovice v místní ãásti Léskové u osady UzgruÀ byly ve svahu údolí nad potokem nalezeny v jemnû zrnit ch, vápenit ch, svûtle ed ch písãit ch deskovitû odluãn ch jílovcích soláàského souvrství magurského fly e svrchnû kfiídového stáfií (maastricht) vroce 1972 fosilní stopy, popsané M. Pliãkou a A. Nûmcovou jako nov druh ichnogenu Chondrites. STERNBERG - Chondrites spiralis n.sp. Mimo nû uvádí M. Pliãka z okolí Léskového a Bumbálky i nálezy fosilních stop nového rodu adruhu,paleospirographis hrabûi n.g.a n.sp.(chaetopoda, Nummulites sp., Lokalita Bystfiiãka - Klenov (paleogén) Otisky jeïovek - Dactylodiscus beskidensis SLÑCZKA, Lokalita Zubfií ( kfiída) 23

6 Polychaeta mnoho tûtinatci). V posledních letech byla lokalita pfiedmûtem soustavného biostratigrafického a mikropaleontologického v zkumu, kter vyústil v návrh âeského geologického ústavu na vyhlá ení lokality národní pfiírodní památkou, pro její znaãnou hodnotu geologickou, paleontologickou a stratigrafickou. V rokli bezejmenného potoka severnû od osady UzgruÀ ve v chozech koryta potoka a jeho bfiehû, ve fly ov ch sedimentech soláàského a beloveïského souvrství raãanské jednotky, tvofien ch pfieváïnû jílovci, ménû pískovci, byl zastiïen nepfieru en sedimentaãní sled mezi kfiídou (maastricht) a spodním terciérem (paleocén). Na základû anal zy nalezen ch mikrofosilií (dírkovci, mfiíïovci, vápenat nanoplankton) zde byly zji tûny nové druhy mfiíïovcû a dírkovcû, které jsou v souãasnosti zpracovávány (Bubík, Bak, vábenická, 1999). V soláàském souvrství zde byla vymezena hranice mezi maastrichtem a paleocénem. Tato hranice (kfiída / terciér) je studována na celém svûtû, napfiíklad i proto, Ïe mezi kfiídou a terciérem vymírali velcí je tûfii dinosaufii. Pustevny (kfiída) Fosilní stopa, Planolites Lokalita Lhotka nad Beãvou (kfiída - paleogén) Asi 3 km v chodnû od Radho tû, pfii silnici z Trojanovic do Prostfiední Beãvy u Pusteven, v zelenavû ed ch jemnozrnn ch deskovit ch pískovcích godulsk ch vrstev slezské jednotky karpatského fly e, svrchnû kfiídového stáfií, byly zastiïeny problematické fosilní stopy popsané M.Pliãkou a J. íhou v r.1989 jako nov druh - Radhostium carpaticum n. gen. n. sp. Lhotka nad Beãvou (druhohory aï tfietihory, kfiída - paleogén) Asi 250 m jiïnû od okraje obce odkr vá záfiez fieky Beãvy na levém bfiehu v délce asi 200 m a ífice 50 m, jílovce s vloïkami aï deskami pískovcû fr dlantského (podmenilitového) souvrství podslezské jednotky (nejsvrchnûj í kfiída aï paleocén). V polohách ed ch pískovcû i hnûdo ed ch prachov ch jílovcû jsou pomûrnû hojné ichnofosilie (bioglyfy) - stopy po lezení a pastvû, poïerky, exobioglyfy Repichnia, Agrichnia a Pascichnia i endobioglyfy (Planolites). Vzácnû se vyskytují dírkovci (Bathysiphon sp)., jeïovky a mechovky. Lokalita nebyla dosud paleontologicky zpracována. Pulãín - Snoh Asi 1250 m SZ od obce Pulãín v údolí Pulãínského potoka, objevil fieditel koly J. Koryãánek v roce 1925 v pískovcích soláàsk ch vrstev raãanské jednotky magurského fly e paleocenního stáfií (eocén) otisky plazû (Lacertilia nebo Ophidia) a ãervû, jak uvádí B. Peroutka ve Zprávách Okresního muzea ve Vala sk ch Kloboukách (1958). Tyto fosílie, uloïené v Pulãínské kole, byly pozdûji zniãeny a dosud se nepodafiilo nalézt ani ãást sbûrû deponovanou pfied válkou v geologickém ústavu Masarykovy univerzity vbrnû. tudlov Na jiïním okraji obce, ve svahu pravého bfiehu potoka (pfiítok Brumovky) vystupují v záfiezech Ïlutohnûdé pískovce a zelenavû edé jíly a jílovce beloveïského souvrství bystrické jednotky magurského fly e, paleogenního stáfií ( paleocén aï spodní eocén). V zelenavû Ryba Scopeloides glarisianus Lokalita Kelã (star í tfietihory) 24

7 ed ch aï modravû ed ch písãit ch jílovcích a jílech, obsahujících koncentrované zbytky zuhelnatûlé rostlinné drti aï klaritu, se vyskytují pfieváïnû drobné, vzácnû aï nûkolikacentimetrové hlízy oranïovû a ãervenavû hnûdû zbarvené, ãasto zelenavû opalizující fosilní pryskyfiice listnat ch stromû - retinitu.toto historické nalezi tû jantaru, v posledních letech opût intenzivnû sbûratelsky zkoumané, údajnû poskytlo ãetné zbytky fosilního hmyzu (jako mravencû, komárû, much, drav ch vosiãek) a pavoukovcû (Ruãka a Sláma, 1997). Reprezentativní zastoupení tudlovsk ch retinitû je ve sbírkách Moravského zemského muzea vbrnû a Slovenského národného múzea v Bratislavû. Ojedinûlé fragmentární nálezy ryb jsou z okolí Kelãe uvádûny rovnûï z kopce StráÏného a z kopce Varta nad Dolními Tû icemi. RoÏnov pod Radho tûm - Rysová hora V menilitov ch vrstvách paleogénu (oligocén) slezské jednotky byl nalezen fragment kostnaté ryby rodu Lepidopus. Na lokalitû se provádí dal í paleontologick v zkum. Novû zde byly zji tûny i ryby rodû Glossanodon, Clupea, Serranus a ãeledi treskovit ch. Z paryb byly nalezeny pozûstatky Ïralokovit ch z rodu Cetorhinus. Vidãe - Hradisko Ryba Diaphus moravicus Lokalita Kelã, star í tfietihory, stáfií 30 mil. let Kelã Pfii stavbû skleníku v zahradnictví Ústavu pro du evnû úchylné v Kelãi v roce 1942 objevil fieditel koly Jaroslav Oãená ek a odborn uãitel Zdenûk Nademl nsk v menilitov ch vrstvách podslezské jednotky faunu a flóru svrchnû eocenního stáfií. Lokalita je dnes zastavûná a nepfiístupná. Nalezené fosilie (deponované z vût í ãásti v Okresním vlastivûdném muzeu Vsetín a v Moravském zemském muzeu v Brnû) pocházejí z jílovcû aï jílû, místy písãit ch a svûtle slídnat ch, zpravidla vápnit ch aï kfiemit ch, hnûdo ed ch, tmavohnûd ch, edohnûd ch ãasto bûlavû edû vûtrajících, místy jemnû svûtle i tmavû laminovan ch rohovcem. Jílovce obsahují pfieváïnû rybí faunu, kterou zpracoval Kalabis (1975) a flóru, zpracovanou Paulíkem (1951) a Knoblochem (1969). Autofii zde uvádûjí nálezy Ïralokovit ch ryb, kostnat ch ryb (10 druhû), hmyz (plo tice), a vzácnû avifaunu (otisky per). Z flóry jsou uvádûny pfiedev ím jehliãnany. V kfiivsk ch vrstvách zlínského souvrství raãanské jednotky magurské skupiny, se objevují ve fly ovém v voji s pfievahou vápnit ch jílovcû polohy organodetritick ch pískovcû, oligocenního aï eocenního stáfií. V severozápadní ãásti vrchu Hradisko byly objeveny v organodetritick ch vápnit ch pískovcích s hojn mi úlomky schránek bezobratl ch numuliti. Na lokalitû se provádí dal í paleontologick v zkum. Vala ské Mezifiíãí Pfii stavbû ãistírny odpadních vod nemocnice ve Vala ském Mezifiíãí, byly v r zastiïeny v ed ch aï hnûdo ed ch dynowsk ch slínovcích menilitového souvrství Ïdanicko-podslezské jednotky rybí fosilie. R. Gregorová, která fosilie uloïené v Okresním vlastivûdném muzeu Vsetín zpracovávala, zde z nálezû kosterních zbytkû a upin ryb urãila rody Lepidopus, Clupea a Vinciquerria. Vsetín (ãtvrtohory, pleistocén) Pfii kopání základû budovy banky na Dolním námûstí ve Vsetínû byla v roce 1937 nalezena v fiíãních písãito tûrkov ch sedimentech pleistocenního stáfií stoliãka mamuta srstnatého (Mamuthus primigenius). Fosilie je v depozitu Okresního vlastivûdného muzea ve Vsetínû. Z okolí Kelãe a Hrachovce u Vala ského Mezifiíãí jsou rovnûï známy nálezy kvartérních fosilií, a to mamuta srstnatého (Mamuthus primigenius), medvûda jeskynního (Ursus spelaeus) a nosoroïce srstnatého (Coelodontha antiquitatis). Detail hlavy ryby Lepidopus glarisianus BLAINVILLE, celková délka 66 cm Lokalita Kelã (paleogén) Stoliãka mamuta - Mamuthus primigenius, Lokalita Vsetín (pleistocén) 25

8 Liptál - Obora (ãtvrtohory, holocén) Asi 2,5 km jiïnû od obce Liptál a 300 m v chodnû od hájenky Obora, v horní ãásti hluboké strïe vystupuje na podloïních fly ov ch vrstvách raãanské jednotky ( eocén - spodní oligocén), kupa pramenn ch vápencû holocenního stáfií.vysráïené vápence o mocnosti asi 1 m a prûmûru 5 m obsahují místy hojné provápnûlé listy a vûtviãky (pfieváïnû bukû) a jejich otisky. V rámci okresu Vsetín jde o doposud nejvût í znám v skyt pramenn ch vápencû. Dal í, av ak men í lokalita s pramenn m vápencem se nachází západnû od obce Ho Èálková v místní ãásti Dama ek. Radho È (druhohory, kfiída) V roce 1958 nalezl Z. Stráník pfii geologickém v zkumu na jiïním svahu Radho tû asi 1 km jihojihozápadnû od kóty Radho tû v kamenné suti tvofiené kfiemitovápnit mi pískovci godulsk ch vrstev slezské jednotky kfiídového stáfií (cenoman) jádro amonita Desmoceras sp. PonûvadÏ godulské vrstvy jsou obecnû na zkamenûliny chudé, jedná se o velmi v znamn nález. Amonit je uloïen ve sbírkách Geologického ústavu AV âr v Praze. Ústí (tfietihory, neogén) Podobnou faunu mûïeme v okolí nalézt rovnûï v ãinném lomu âernotín a v lomu Hranické cementárny. Chorynû - hfii tû (druhohory aï tfietihory, kfiída - paleogén) PfiibliÏnû 250 m západnû od vedení vysokého napûtí pfies Beãvu vystupují v záfiezu Beãvy v cca 800 m dlouhém odkryvu tektonické brekcie podslezské a slezské jednotky. Reprezentují je jílovce s pískovci, tektonicky postiïené, provrásnûné, s hojn mi klastiky exotického materiálu (glaukonitické kfiemence, organodetritické vápence, pelokarbonáty, granitoidy, ortoruly, apod.). Valouny vápencû obsahují drobné úlomky schránek bezobratl ch. Ve vloïkách písãit ch prachovcû byly nalezeny otisky jeïovek - Dactylodiscus beskidensis SLÑCZKA. Pískovcové vloïky v jílovcích fr dlantského souvrství obsahují ãetné fosilní stopy - stopy po lezení a odpoãinku, povrchové i podpovrchové poïerky a doupata (Cruziana, Cosmorhaphe, Paleodictyon, Spirorhaphe, Alcionidiopsis, Chondrites aj.). Asi 500 m v chodnû byly nalezeny ve vápnit ch jílech tektonizovan ch itbofiick ch vrstev menilitového souvrství paleogenu podslezské jednotky bloky hnûdo ed ch laminovan ch jasielsk ch vápencû s kostrami ryb (Polyipnus sp., Clupea sp., Serranus sp., Lepidopus sp. aj.), zbytky fias a suchozemské flóry Daphnogene sp. aj.).v nejzápadnûj í ãásti v chozu zde byli nalezeni v tufitické pískovcové vloïce jílovcû fr dlantského souvrství podslezské jednotky amoniti, rybí zuby a upiny, ramenonoïci a dírkovci. Amoniti jsou svrchnokfiídového stáfií. Paleontologick v zkum lokality nebyl dosud ukonãen.v náplavech Beãvy zde byla nalezena i zkamenûlá dfieva tfietihorního stáfií. Kelã - pod zámkem, b valá Oãená kova lokalita s nálezy svrchnoeocenní rybí fauny (tfietihory) 26

9 27 Éra kenozoikum mezozoikum (druhohory) mezozoikum (druhohory) kenozoikum kvartér (ãtvrtohory) pleistocén 0,01 0,01 1,8 vala ská rhodanská atická t rská sávská pyrenejská laramijská mediteranní austrijská mladokimerská starokimerská falcká sálská asturská kru nohorská sudetská bretaàská 3,6 5,3 23,8 33,7 54,8 65,0 98,9 144,2 159,4 180,1 205,7 227,4 234,3 248,2 256,0 290,0 323,0 354,0 380,0 1,8 mlad star pliocén levant dak 1,8 1,7 4,7 5,2 3,3 4,3 7,7 5,8 3,1 3,0 4,0 6,3 12,2 2,3 3,2 4,5 5,4 3,5 18,5 9,9 21,1 12,1 33,9 miocén oligocén eocén paleocén pannon sarmat baden karpat ottnag egenburg eger chatt ruppel priabon barton lutet ypres landen mont dan maastricht campan santon coniak turon cenoman 13,3 8,8 6,0 5,0 4,5 5,4 43,0 spodní alb apt barem hauteriv valangin berrias 8,8 3,4 5,3 17,5 (malm) tithon kimeridï oxford 5,0 4,8 7,3 3,6 20,7 stfiední (dogger) kelloway bath bajok aalen 9,5 5,7 6,6 3,8 25,6 spodní (lias) toark pliensbach sinemur hettang 21,7 rhaet karn 14,3 stfiední ladin anis 6,5 spodní werfen 15,0 12,0 7,8 34,0 33,0 31,0 spodní (siles) spodní (dinant) thuring saxon autun stefan westfal namur vise tournai 10,0 6,0 16,0 famen frasn 10,0 11,0 21,0 stfiední givet eifel neogén paleogén terciér (tfietihory) kfiída jura trias pern karbon devon Perioda Epocha Vûk. stupeà Trvání v mil. let Stáfií v mil. let Horotvorná fáze Vrásnûní holocén viselské zalednûní eém stfiední saalské zalednûní hol tain elsterské zalednûní Geochronologická tabulka Paleontologické doklady v okrese Vsetín

10 28