Tfiída: Savci (Mammalia)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Tfiída: Savci (Mammalia)"

Transkript

1 Tfiída: Savci (Mammalia) Savci mají povrch tûla kryt srstí tvofienou chlupy, v kûïi jsou ãetné Ïlázy. Typické jsou mléãné Ïlázy. AÏ na v jimky jsou savci Ïivorodí. Potrava savcû je rûznorodá - nacházejí se mezi nimi druhy b loïravé (jelenovití, hrabo ovití), hmyzoïravé (netop fii, hmyzoïravci), masoïravé (vût ina elem) a v eïravé (my ovití, prase divoké). Chování savcû je velmi rozmanité, je spojeno s rozmnoïováním, ochranou teritoria a získáváním potravy. ada druhû savcû byla v minulosti ãlovûkem domestikována a mají v znam jako hospodáfiská zvífiata. Lovné druhy savcû mají pro ãlovûka v znam z hlediska myslivosti. Savci ob vají v na em regionu v echna prostfiedí.v skyt jednotliv ch druhû ovlivàuje potravní nabídka v rûzn ch typech biotopû, moïnost vhodn ch úkrytû, vlhkost prostfiedí i teplotní aspekty té které lokality apod. Zvlá tû u drobn ch zemních savcû je vazba k danému prostfiedí velmi tûsná a zákonitû odráïí dlouholet v voj krajiny i jednotliv ch stanovi È. V âeské republice se volnû v pfiírodû vyskytuje kolem 90 druhû savcû (vãetnû zavleãen ch druhû).v okrese Vsetín byl od 70. let ve volné pfiírodû zji tûn v skyt 65 druhû. Z toho je 9 druhû hmyzoïravcû, 18 druhû letounû (netop rû), 17 druhû hlodavcû, 13 druhû elem, 2 druhy zajícû a7 druhû sudokopytníkû. Jeden druh (koãka divoká) nebyl od konce 70. let jiï prokázán, dal í tfii druhy (jeïek západní, plch velk, kfieãek polní) se vyskytují ojedinûle. Historie v zkumu Nejintenzivnûji jsou v okrese sledováni drobní zemní savci. Jejich v zkumy se v okrese zaãaly provádût aï po 2. svûtové válce. Do poloviny 60. let je realizovali zoologové Slezského muzea v Opavû a okrajovû také z Muzea jihov chodní Moravy v tehdej ím Gottwaldovû. Nûkteré terénní odchyty zde provádûl také Parazitologick ústav âsav kvûli získání materiálu pro sledování vnitfiních parasitû. Pravidelnûj í sledování v skytu drobn ch zemních savcû lze v okrese Vsetín sledovat aï se zaloïením pfiírodovûdného oddûlení tehdej ího Vlastivûdného ústavu Vsetín ve Vala ském Mezifiíãí, tj. od roku Na v zkumech se podíleli Lubomír Brabec, Tomá Ka par a Jifií Boroviãka, od zaãátku 80. let v zkumy provádí Karel Pavelka. Boroviãka a Ka par (1977) zji Èovali v skyt drobn ch savcû také na základû rozborû v vrïkû sov. Zaãátkem 70. let provedl rozsáhl v zkum drobn ch savcû na Vsetínsku Vladimír Zicháãek, tehdej í profesor vsetínského gymnázia. V sledky publikoval ve své disertaãní práci (Zicháãek 1974). BohuÏel se v ak dokladov materiál z jeho sbûrû nezachoval. Od poloviny 70. let do konce 80. let provádûlo OVM Vsetín prûzkum drobn ch savcû v pfiírodních lesích tfií vegetaãních stupàû (PR Kutan na Vsackém Cábu, masív âertûv ml n - Knûhynû). V 80. a 90. letech muzeum zaji Èovalo dílãí odchyty na rûzn ch biotopech a místech okresu. Soustavn prûzkum vût ího územního celku byl realizován pouze v Javorníkách. Mnoho cenn ch faunistick ch údajû o v skytu drobn ch zemních savcû získal rozborem v vrïkû sov rovnûï T. Ka par. Jím získan materiál obsahuje jiï 40 tisíc kusû a je tû nebyl vyhodnocen. V 80. letech provádûl v zkum drobn ch savcû Bohuslav Bene ze Slezského muzea v Opavû (Bene 1987, 1989).V letech sledovala drobné savce v Host nsk ch vr ích KuchyÀková (1993) v rámci své diplomové práce. Na konci 90.let provádûli intenzivní v zkum drobn ch terestrick ch savcû v masívu Knûhynû - âertûv ml n pracovníci Ústavu biologie obratlovcû AV âr v Brnû. Z dal ích skupin savcû je vût í pozornost vûnována netop rûm (podrobnûji je popsáno v kapitole o letounech), velk m elmám a nûkter m dal ím lovn m druhûm (zejména jelenovit m). Lovné druhy savcû jsou pfiedmûtem zájmu myslivcû a jejich poãetnost je sledována jiï nûkolik staletí. V sledky z minul ch dob lze nalézt v rûzn ch historick ch pramenech, obecních kronikách a v archívech. V posledních desetiletích jsou roãní poãetní stavy lovn ch druhû získávány souãtem roãních v kazû z jednotliv ch honiteb v okrese, které jsou sumarizovány na Okresním úfiadû Vsetín, referátû Ïivotního prostfiedí. Mnoho údajû o v skytu velk ch elem eviduje také Správa CHKO Beskydy v RoÏnovû pod Radho tûm, Okresní vlastivûdné muzeum Vsetín a âesk svaz ochráncû pfiírody. Ochrana savcû Ochranáfisky v znamné druhy se nacházejí pfiedev ím mezi drobn mi zemními savci, netop ry a velk mi elmami. U v ech druhû je dûleïitá územní ochrana jimi ob van ch stanovi È, u velk ch elem je navíc nutná ochrana jednotliv ch kusû. O úloze tûchto elem v pfiírodû i o jejich chování pfietrvávají mezi lidmi mnohé pfiedsudky, které je nutno vyvracet systematickou osvûtovou ãinností na pfiedná kách, besedách, exkurzích do terénu a na v stavách o pfiírodû. O ochranû netop rû je podrobnûji pojednáno v ãásti oletounech. ád: HmyzoÏravci (Insectivora) Chrup hmyzoïravcû je charakteristick mnoïstvím mal ch zubû, mají velmi dobfie vyvinut sluch a zejména ãich. Mnohé druhy jsou schopny se orientovat v prostfiedí na principu echolokace (mají schopnost vydávat a pfiijímat ultrazvukové signály).ve vsetínském okrese je fiád zastoupen ãeledûmi jeïkovití (2 druhy), rejskovití (6 druhû) a krtkovití (1 druh). JeÏek v chodní (Erinaceus concolor) je pûvodnû lesostepní aï stepní druh, kter ob vá teplej í a su í místa v krajinû, vyh bá se souvisl m lesním komplexûm. S intenzivním rozvojem zemûdûlské velkov roby v uplynul ch 50 letech a s tím souvisejícími úpravami krajiny a vysokou chemizací byl druh zatlaãen do lidsk ch sídel, sadû a na zahrádky. V niï ích a stfiedních polohách se na uveden ch místech vyskytuje pomûrnû ãasto na vût inû území okresu, chybí ve vy ích polohách okresu Vsetín a také v územích s velk m podílem lesa. JeÏek západní (Erinaceus europaeus) se ojedinûle vyskytuje v západní ãásti okresu, napfi. v roce 1998 byl zji - tûn ve Vala ském Mezifiíãí. V chodní hranice areálu probíhá moravsk mi úvaly a v skyt v okrese lze povaïovat za naprostou v jimeãnost. Krtek obecn (Talpa europaea) se vyskytuje na celém území okresu, hojnûj í je v údolních nivách obou Beãev a dal ích vodních tokû a ve stfiedních polohách.v nejvy ích místech okresu a v lesních komplexech je jeho pfiítomnost jiï sporadická, tam se s ním setkáme pfiedev ím na svûtlinách listnat ch a smí en ch lesû. Nevyhovuje mu pfiíli kamenitá pûda a místa s vysokou hladinou podzemní vody, pfiesto v ak byl zaznamenán i na vrcholech âertova ml na a Knûhynû. Rejsek obecn (Sorex araneus) je obecnû roz ífien druh drobného hmyzoïravce, kter osídluje rûzná prostfiedí (lesní, nelesní) s rûzn m vodním reïimem. Jde o velmi pfiizpûsobiv druh, vyskytující se od níïin aï po nejvy í vrcholy, kde mûïe tvofiit dominantní sloïku spoleãenstev drobn ch savcû. 250

2 Rejsek mal (Sorex minutus) je ná nejmen í savec váïící 2,5 aï 5 gramû. Stejnû jako pfiede l druh se vyskytuje v rûzn ch prostfiedích. Na rozdíl od nûj v ak upfiednostàuje místa s chladnûj ím a vlhãím mikroklimatem.to se projevuje jeho poãetnûj ím v skytem na horsk ch vrcholech, zejména v Radho Èské hornatinû. Je také mnohem aktivnûj í neï rejsek obecn, a proto mûïe mít i rozsáhlej í teritorium. Rejsek horsk (Sorex alpinus), SO, je chladnomiln lesní druh. Jeho souãasné, spí e ostrûvkovité roz ífiení je pozûstatkem kdysi rozsáhlého a souvislého v skytu. Je vázán pfiedev ím na nejvy í vrcholy a pak také na inverzní polohy v niï ích nadmofisk ch v kách. Místa v skytu druhu jsou známa napfi. z katastrû Malé Lhoty, Huslenek, Zdûchova, Halenkova, Karolinky, Velk ch Karlovic, Pulãína, Lideãka, Francovy Lhoty, Vala ské Senice, Dolní Beãvy, Prostfiední Beãvy, Ratibofie. Vyskytuje se v lesích a v okolí potokû v horsk ch údolích, i na mokfiadech mimo les. Je to ná nejvzácnûj í hmyzoïravec. Rejsec vodní (Neomys fodiens) je nejvût í z na ich rejskû. Nejãastûji se s ním setkáme na ãlenit ch bfiezích vodních tokû, stojat ch vod a mokfiadû. Neb vá vzácn i daleko od vody - v lese, na loukách i u lidsk ch sídel. V okrese se vyskytuje od nejniï ích poloh aï po nejvy í vrcholy. Îije hlavnû v údolních nivách vût ích vodních tokû, napfi. obou Beãev a fiíãky Bystfiice, i v okolí men ích potûãkû ve vy ích polohách (napfi. údolí Dynãák ve Velk ch Karlovicích). Jeho v skyt je znám i z poloh okolo 1150 m n. m. (âertûv ml n u Prostfiední Beãvy). Rejsec ãern (Neomys anomalus) byl dfiíve pova- Ïován za vzácn druh. Podle souãasn ch znalostí ov em patfií k druhûm ãastûj ím,je roz ífien mozaikovitû po celém okresu, hlavnû v niï ích a stfiedních polohách, a byl zji tûn i na nejvy ích vrcholech v Radho Èské hornatinû. UpfiednostÀuje bohatû zarostlé bfiehy vodních tokû i stojat ch vod, mokfiady a baïiny. Byl napfi. zji tûn v okolí obcí Vsetín, Huslenky, Zdûchov, Halenkov, Nov Hrozenkov, Karolinka, Velké Karlovice, Pulãín, Francova Lhota, Bystfiiãka, Vala ské Mezifiíãí, Malá Lhota, Lhotka nad Beãvou, Perná, Poliãná, Chorynû, Za ová, Zubfií, RoÏnov, Dolní Beãva a Prostfiední Beãva. Na mnoh ch lokalitách se vyskytuje spoleãnû s rejscem vodním. Bûlozubka edá (Crocidura suaveolens) se vyznaãuje synantropním zpûsobem Ïivota, b vá totiï nejhojnûj ím druhem hmyzoïravce v blízkosti lidsk ch sídel. Setkáme se s ní pfiedev ím v teplej ích niï ích a stfiedních polohách v zahradách, polích, na loukách, pastvinách a v kfiovinat ch biotopech. Je známa z okolí obcí Chorynû, Le ná (Jasenice, Perná aj.),kelã,vala ské Mezifiíãí,Vsetín,Janová a z dal ích míst. v zimním období do hluboké letargie, tzv. zimního spánku (hibernace), kdy se jejich metabolické procesy zpomalí na minimum a tûlesná teplota poklesne na teplotu okolního úkrytu. Netop fii si jako zimovi tû volí nejãastûji podzemní prostory s vysokou relativní vlhkostí vzduchu (aï 100 %) a stabilní teplotou jen nûkolika stupàû nad bodem mrazu. Ve velk ch podzemních prostorech, jako jsou jeskynû a opu tûné toly, se tak mohou shromáïdit vysoké poãty netop rû ze irokého okolí. Netop fii opou tûjí zimovi tû na jafie. Po ukonãení jarních pfieletû,bûhem nichï je tû mohou vystfiídat i nûkolik pfiechodn ch úkrytû, zakládají gravidní samice tzv. letní kolonie, v nichï rodí a vychovávají mláìata.tyto letní kolonie se u nás nejãastûji nacházejí na pûdách vût ích budov, zejména kostelû. Nûkteré lesní druhy tvofií kolonie ve stromov ch dutinách, pfiíp. i v ptaãích budkách. Poãetnost tûchto shlukû mûïe u nûkter ch druhû dosáhnout i nûkolika set jedincû. Dospûlí samci Ïijí v tomto období zpravidla samotáfisky. V ãervnu a v prûbûhu první poloviny ãervence samice rodí po jednom,vzácnûji po dvou mláìatech.ta se jiï na konci ãervence a bûhem srpna zcela osamostatàují. V této dobû se letní kolonie postupnû rozpadají a nastává období podzimních pfieletû. Pfiitom pohlavnû aktivní jedinci nav tûvují pfiechodné úkryty, kde se páfií. Poté následuje vyhledávání a postupné osídlování zimních úkrytû. Ivmimohibernaãním období upadají netop fii do spánkové letargie. Denní spánek v ak není zdaleka tak hlubok jako hibernace. Pfii osídlování zimních i letních úkrytû hraje v znamnou roli tzv.sociální tradice.zvífiata se po léta vracejí do stejn ch úkrytû. Mláìata pfied pfiíchodem zimy následují dospûlé jedince, spolu s nimi osídlují tradiãní úkryty a na jafie se pak vracejí do kolonie, v níï se narodila. Historie a metody v zkumu netop rû na Vsetínsku ÚdajÛ o v skytu netop rû v okrese Vsetín je ve srovnání napfi. s krasov mi oblastmi málo. Systematické sledování netop rû zapoãalo v 70. letech 20. století.v zkum netop rû se pfiitom omezil na jejich sledování v dostupn ch úkrytech bûhem letargického spánku - tj. v zimû v jeskyních a tolách, v létû na pûdách budov. Poãátek sledování netop rû na zimovi tích souvisí se speleologick m v zkumem pseudokrasov ch jeskyní. Dvû z tûchto jeskyní se nacházejí na severov chodním okraji okresu - jedná se o jeskyni Cyrilka na Pustevnách a âertovu díru na svahu âertova ml na. První z nich je nejdéle sledova- ád: Letouni (Chiroptera) Podfiád: Netop fii (Microchiroptera) Netop fii jsou podfiádem druhovû velmi poãetného fiádu letouni (Chiroptera, 925 druhû). S v jimkou Antarktidy zahrnuje jejich areál v echny ostatní kontinenty. Vyh bají se jen polárním a pou tním oblastem. Ze 759 druhû jich cca 30 Ïije v Evropû. Na území âeské republiky bylo prokazatelnû zji tûno 22 druhû, z toho v okrese Vsetín 18 druhû.v echny evropské druhy netop rû se Ïiví hmyzem, pfiípadnû jin mi drobn mi ãlenovci. Jsou dûleïit mi ãlánky potravních fietûzcû v ech suchozemsk ch ekosystémû. Jako bioregulátory poãetnosti hmyzu plní netop fii v noci stejnou ekologickou funkci jako hmyzoïraví ptáci ve dne. Roãní Ïivotní cyklus netop rû souvisí jednak se zmûnami v potravní nabídce, jednak se stfiídáním roãních období. V na ich zemûpisn ch ífikách upadají netop fii Krtek obecn (Talpa europaea) 251

3 n m zimovi tûm netop rû v okrese. Pravidelné sãítání netop rû zde zahájil Wagner se sv mi spolupracovníky z organizace ORCUS Bohumín jiï v roce 1976 (Rumler 1985,Wagner 1990). Wagner prozkoumal i dal í jeskynû v jiïní ãásti okresu. Sãítání netop rû na tûchto, ale i jin ch lokalitách provádí od roku 1994 BaroÀ se sv mi spolupracovníky (BaroÀ 1995, Kirchner a ehák 1995, BaroÀ a ehák 1997). První publikované údaje o letním v skytu netop rû na Vsetínsku pocházejí z roku 1973 z JavorníkÛ (Bejãek 1975a, b). K nejlépe prozkouman m oblastem v ak patfií okolí Vala ského Mezifiíãí. V zkum letních kolonií v této oblasti více neï dvû desetiletí provádí Ka par. Od roku 1971 navíc doplàuje faunistické údaje o nálezy kosterních zbytkû netop rû ve v vrïcích sov. Klasick zpûsob sãítání netop rû v zimních a letních úkrytech byl jiï od 70. let doplàován i údaji z odchytu do nárazov ch sítí. V okrese Vsetín byla tato metoda zprvu pouïívána jen Ka parem,od roku 1997 také ehákem a jeho spolupracovníky. DoplÀující informace o v skytu netop rû pfiiná ejí také nálezy uhynul ch netop rû a vizuální pozorování létajících jedincû. K poznávání netop rû podle siluety achování v letu je v ak zapotfiebí vût í zku enosti a je pouïitelné jen u vût ích druhû, vylétávajících jiï za soumraku. Akustická determinace na základû hlasit ch signálû sly iteln ch lidsk m uchem je spolehlivá jen u netop ra pestrého (Vespertilio murinus), a to na podzim nebo dokonce i v zimû. Netop fii v ak pouïívají k prostorové orientaci a k lovu ultrazvukové signály, které jsou pro lidské ucho nesly itelné (tzv. echolokace). Transformaci tûchto echolokaãních signálû do oblasti lidského vnímání umoï- Àují detektory ultrazvuku, tzv. bat-detektory.tyto detektory se od roku 1996 s úspûchem pouïívají i pfii prûzkumech na Vsetínsku. Ultrazvuková detekce pfiedstavuje metodu sledování létajících netop rû bez jejich ru ení.tato metoda umoïní zmapovat roz ífiení nûkter ch druhû netop rû na rozsáhlém území okresu. PoslouÏí k vyhledávání blízk ch letních úkrytû a k poznání v znamn ch lovi È netop rû. V zkumem netop rû v okrese Vsetín se v souãasnosti zab vají Zdenûk ehák a Ivo BaroÀ z Pfiírodovûdecké fakulty Masarykovy univerzity v Brnû, Tomá Ka par z Okresního vlastivûdného muzea Vsetín, Josef Wagner ze ZO âeské speleologické spoleãnosti - ORCUS v Bohumínû. Na zabezpeãení v zkumu se podílejí âeská spoleãnost pro ochranu netop rû, Agentura ochrany pfiírody a krajiny a ZO âsop ã. 76/06 Orchidea Vsetín. V skyt v zimním období Pfiehled druhû vyskytujících se v okrese Vsetín v zimním období (15. fiíjen aï 30. duben) je uveden v tabulce. Vedle nálezû na zimovi tích tam jsou zahrnuty i ojedinûlé nálezy netop ra pestrého (Vespertilio. murinus) v nadzemních místnostech budov (RoÏnov p. R., Vala ské Mezifiíãí) a optická i akustická pozorování téhoï druhu v letu (Vala ské Mezifiíãí). Z tabulky je zfiejmé, Ïe v zimním období bylo v okrese zji tûno zatím 8 druhû netop rû. S v jimkou netop ra pestrého byla u ostatních druhû prokázána hibernace. Koneãn poãet druhû v ak bude zfiejmû vy í, ponûvadï pfii pouïité metodû zimního sãítání nejsou rozli ovány dvojice velmi podobn ch druhû - netop r vousat (Myotis mystacinus) - netop r BrandtÛv (Myotis brandtii), netop r u at (Plecotus auritus) - netop r dlouhouch (Plecotus austriacus). Z jedenácti znám ch zimovi È je sedm jeskyní, tfii toly a jeden sklep. Nejv znamnûj ími zimovi ti jsou tfii pseudokrasové jeskynû na vrchu Kopce u Lideãka, jeskynû Cyrilka a tola Sintrová u Liptálu. Ve v ech v raznû dominuje kriticky ohroïen vrápenec mal (Rhinolophus hipposideros). V echna v znamná zimovi tû se nacházejí ve vy ích polohách nad 500 m n. m. Netop r velk (Myotis myotis) 252

4 Jeskynû Cyrilka a âertova díra, jejichï vchody leïí v nadmofiské v ce nad 1000 m, patfií spolu s KnûhyÀskou jeskyní v okrese Fr dek-místek k nejv e poloïen m zimovi tím v âeské republice. Zajímavostí je, Ïe i pfies intenzívní v zkum zimovi È nebyl dosud nalezen netop r ãern (Barbastellus barbastellus).tento druh patfií totiï na chladn ch zimovi tích k nejbûïnûj ím,a to i v blízkém Hranickém krasu nebo Odersk ch vr ích (Rumler 1985). V skyt v letním období V letním období (1. kvûten aï 14. fiíjen) bylo na území okresu Vsetín zji tûno 18 druhû netop rû (viz tabulka). Z toho u 8 druhû byly nalezeny letní kolonie - ty jsou dûkazem jejich reprodukce. BohuÏel, nûkteré kolonie na dan ch lokalitách v souãasnosti jiï neexistují. Celkem bylo zaregistrováno 19 kolonií. V echny se nacházely v pûdních prostorech nebo pod stfie ní krytinou lidsk ch stavení; 9 z nich bylo nalezeno na kostelích. Ve srovnání se zimovi ti leïí úkryty letních kolonií v niï í nadmofiské v ce ( m n. m.). Pouze kolonie netop ra severního (Eptesicus nilssonii) byly nalezeny ve v ce témûfi 600 m n. m. Letní kolonie se nacházejí v obcích leïících v údolích Beãvy a jejich pfiítokû. Nejroz ífienûj ím druhem, kter tvofií i nejpoãetnûj í kolonie, je netop r velk (Myotis myotis). Dal ím typick m druhem v oblasti, tvofiícím v ak men í kolonie, je vrápenec mal (Rhinolophus hipposideros). Na Moravû je celkem bûïn, ale v âechách je dnes vzácnûj í. Vzhledem k tomu, Ïe vût ina okresu je hornatá, je vysok poãet druhû netop rû v letním období pfiekvapiv. V létû se zde setkávají teplomilné druhy - vrápenec mal (Rhinolophus hipposideros) a netop r brvit (Myotis emarginatus), které jsou charakteristické pro níïiny jiïní Moravy, s druhem chladnomiln m - netop rem severním (Eptesicus nilssonii), kter naopak dává pfiednost horsk m polohám. V zkum letové aktivity ve vchodech jeskyní ukázal, Ïe netop fii vyuïívají jeskynû i mimo zimní období. Pfii odchytech do sítí provádûn ch v pozdním létû v nûkter ch jeskynních vchodech bylo zji tûno mnohdy v raznû bohat í druhové spektrum neï bûhem zimního spánku. Navíc, nûkteré druhy nav tûvující jeskynû v létû, nebyly v nich v zimû vûbec zaznamenány. Vysoká letová aktivita a druhová pestrost netop rû v horsk ch polohách, a to i v nadmofisk ch v kách nad 1000 m svûdãí o tom, Ïe i horské ekosystémy s ménû pfiízniv mi klimatick mi podmínkami poskytují tûmto ÏivoãichÛm dostateãnû bohatou potravní nabídku. Podobné hrozivé následky mûïe mít i destrukce lovi È netop rû, napfi. odlesàování, nevhodné meliorace aj., které vedou k úbytku potravních zdrojû. Nejvût ím skryt m nebezpeãím je uïívání pesticidû pfii o etfiování polních a lesních kultur, které zpûsobují intoxikaci hmyzí potravy. Akumulace kodlivin ve tkáních vede ke sníïení plodnosti samic, ale mûïe zpûsobit i smrt pfiímou otravou. I kdyï jsou moïnosti ochrany omezené, mohou nûkterá opatfiení ohroïení netop rû minimalizovat. Jako nejúãinnûj í pfii ochranû zimovi È se jeví uzávûry vchodû do podzemí mfiíïemi, které znemoïní náv tûvy nepovolan ch osob a souãasnû neomezí prûlety netop rû. Uzávûry v podobû mfiíïí jiï byly instalovány do vchodû nûkter ch jeskyní. Podmínkou je samozfiejmû zachování stál ch mikroklimatick ch podmínek na zimovi ti. Úkryty letních kolonií na pûdách a ve stfiechách je nutno chránit právû v dobû, kdy se zde vyskytují netop fii - tj. v kvûtnu aï srpnu.v tomto období je nutno zamezit náv tûvám.ve spolupráci s majiteli objektû je nutno pfiesunout nezbytné opravy stfiech a pûdních prostorû vãetnû impregnace trámû fungicidními a jin mi toxick mi pfiípravky do období, kdy zde netop fii nejsou tj. v záfií aï dubnu. Po opravách je nutno zachovat vletové otvory pro netop ry.velice populární metodou ochrany netop rû v západních zemích je vyvû ování speciálních netop fiích budek. Lze ji vyuïít zejména v nûkter ch lesních porostech s absencí vhodn ch stromov ch dutin. Informace o netop rech a jejich ochranû poskytuje âeská spoleãnost pro ochranu netop rû (âeson), vydávající informaãní bulletin. S pfiispûním âeson vy la i broïurka Netop fii (Vla in, Málková 1995). Odborná pracovi tû vûnující se v zkumu netop rû lze nalézt na katedrách zoologie pfiírodovûdeck ch fakult UK v Praze a MU v Brnû, a na Ústavu biologie obratlovcû Akademie vûd âeské republiky v Brnû. Problematikou ochrany netop rû se zab vají nûkterá pracovi tû Agentury ochrany pfiírody a krajiny. Ochrana netop rû Okres Vsetín se fiadí k územím s pomûrnû bohatou faunou netop rû. ProtoÏe fiada druhû patfií podle vyhlá ky ã. 395/1992 Sb. k druhûm zvlá tû chránûn m, je nutno vûnovat vysokou pozornost jejich druhové a územní ochranû. Územní ochrana spoãívá v ochranû letních a zimních úkrytû aochranû lovi È.Na zimovi tích s vysokou koncentrací netop rû se shromaïìují netop fii z pomûrnû rozsáhl ch oblastí. Pfiezimující zvífiata jsou zde ohroïována zejména rozdûláváním ohàû, pfiím m ru ením, zmûnou mikroklimatu apod., které mohou vést aï k opu tûní zimovi tû a tím i k zániku mnohdy znaãn ch ãástí populací Ïijících na rozsáhlém území. Obdobn efekt mohou mít i ru ivé vlivy v letních koloniích netop rû, a to zvlá tû v období porodû a laktace. Samice po opakovaném ru ení mohou opustit úkryt a mláìata v té dobû je tû neschopná letu jsou odkázána k smrti hladem.vzhledem k tomu, Ïe samice rodí obvykle jen jedno mládû, a to ne je tû kaïd rok, mûïe zánik letní kolonie vést ke znaãnému a dlouhodobému poklesu poãetnosti populace pfiíslu ného druhu. Vrápenec mal (Rhinolophus hipposideros) pfii vletu do jeskynû Velryba v NPR Pulãín - Hradisko 253

5 Pfiehled druhû netop rû zji tûn ch na území okresu Vsetín Vysvûtlivky: L - poãet lokalit, Nmax - maximální poãet jedincû na jedné lokalitû bûhem jedné akce, LK - poãet letních kolonií, S - sledování v úkrytech, O - odchyt do sítí, D - ultrazvuková detekce,v - v vrïky sov, K - nálezy kadaverû, N - nálezy mimo úkryt, P - vizuální nebo akustické sledování The list of bat species recorded in the area of the Vsetín district Legend: L - number of localities, Nmax - maximum number of bats at one locality per check, LK - number of nursery colonies, S - census in shelters, O - netting, D - bat-detectoring,v - owl pellets, K - findings of cadavers or mummies, N - findings outside a shelter, P - visual or acoustic observation Druh Zimní v skyt Letní v skyt Winter records Summer records L Nmax metoda L Nmax LK metoda Vrápenec mal 9 56 S S,O,P,D (Rhinolophus hipposideros) Netop r vousat S,O (Myotis mystacinus) Netop r BrandtÛv O (Myotis brandtii) Netop r vousat / BrandtÛv 5 7 S D (Myotis mystacinus/brandtii) Netop r brvit 3 2 S S, O,V (Myotis emarginatus) Netop r fiasnat O,V,K (Myotis nattereri) Netop r velkouch 2 1 S O,N,K (Myotis bechsteinii) Netop r velk S S, O,V (Myotis myotis) Netop r vodní 3 2 S O,D,K,P,V (Myotis daubentonii) Netop r pestr 2 4 P,N P,N (Vespertilio murinus) Netop r severní S,D (Eptesicus nilssonii) Netop r veãerní S, O, D, P,V (Eptesicus serotinus) Netop r rezav P,D (Nyctalus noctula) Netop r stromov D (Nyctalus leisleri) Netop r hvízdav /nejmen í S,V,D (Pipistrellus pipistrellus/pygmaeus) Netop r parkov V (Pipistrellus nathusii) Netop r ãern S,K (Barbastella barbastellus) Netop r u at S,O,N (Plecotus auritus) Netop r dlouhouch S (Plecotus austriacus) Netop r u at /dlouhouch 6 9 S S (Plecotus auritus/austriacus) 254

6 ád: Hlodavci (Rodentia) Celkovou poãetností a poãtem druhû jsou dominantním fiádem savcû. Jsou pfieváïnû b loïravci a mají pfiemûnûn jedin pár fiezákû v neustále dorûstající hlodáky se sklovinou pouze na pfiední ãásti zubu. V okrese Ïijí zástupci ãeledí veverkovití (1 druh), plchovití (3 druhy), kfieãkovití (1 druh), hrabo ovití (6 druhû), my ovití (6 druhû) a my ivkovití (1 druh). Veverka obecná (Sciurus vulgaris), O, je men í hlodavec, velmi dobfie pfiizpûsoben Ïivotu na stromech. Tmavûji (ãernohnûdû) zbarvení jedinci se vyskytují ãastûji v horsk ch oblastech, zatímco rezavá forma je charakteristická pro niï í polohy. Vyskytuje se v lesnat ch krajinách. Vzácnû ji mûïeme vidût i v mûstsk ch parcích. Její stavy kolísají, ale celkov trend je klesající a veverek ub vá. Setkáme se s ní na vût inû území okresu.chybí v ak v lesích ve vrcholov ch ãástech Radho Èské hornatiny, Vsetínsk ch vrchû ajavorníkû. Kfieãek polní (Cricetus cricetus), O, je typick m druhem kulturní stepi. V 70. letech byl v skyt kfieãka polního uvádûn z mnoha míst v západní ãásti okresu Vsetín, napfi. z okolí Kelãe, Babic, Chorynû, Jasenice u Le né, Jufiinky uvala ského Mezifiíãí,Veselé a Za ové, dokonce i od RoÏnova p. R. (viz Vohralík a Andûra 1976). Tyto údaje ov em byly získány pomocí dotazníkû mezi pracovníky lesních závodû. V skyt byl jednoznaãnû prokázán aï koncem 90. let, vïdy se jednalo o nálezy kostí ve v vrïcích pu tíka obecného. V roce 1998 byl zji tûn v okolí Vysoké u Le né, v roce 1999 u Zubfií a v roce 2000 v Buãí u Perné na Le ensku. Je velmi pravdûpodobné, Ïe drobné populace kfieãka pfieïívají i na dal ích vhodn ch místech, v teplej ích ãástech okresu a je nutné provést podrobnûj í prûzkum. Norník rud (Clethrionomys glareolus) je hojn m lesním druhem drobného hlodavce. Vyskytuje se prakticky v ude v lesích, zejména v listnat ch a smí en ch, s bohat m podrostem a rozkládajícími se kmeny stromû. V lesních kulturách je ãlovûkem povaïován za v znamného hospodáfiského kûdce, ponûvadï ohryzává vysazené stromky nebo semenáãky lesních dfievin. Lze se s ním setkat také v remízcích, kfiovinách a parcích od nejniï ích poloh aï po nejvy í horské vrcholy. Hryzec vodní (Arvicola terrestris) je roz ífien na celém území okresu mimo nejvy í vrcholy. Vyskytuje se na bfiezích stojat ch i pomalu tekoucích vod. Pro svûj skryt zpûsob Ïivota ãasto uniká pozornosti. Byl zji tûn u obcí Chorynû, Le ná (napfi. Jasenice), Vala ské Mezifiíãí (napfi. Bynina), Kelã, Za ová, Zubfií, RoÏnov p. R., Dolní Beãva, Bystfiiãka,Vsetín a na mnoha jin ch místech. Ondatra (Ondatra zibethicus) je nejvût í hrabo Ïijící u nás, pûvodem ze Severní Ameriky. V ãesk ch zemích bylo zaãátkem 20. století vypu tûno nûkolik párû u Dobfií e a bûhem nûkolika desítek let se druh roz ífiil i do okolních státû. V souãasnosti je ondatra bûïná na vût inû území Evropy. Vyskytuje se v okolí vodních tokû a stojat ch vod, od nejniï ích do podhorsk ch poloh (cca 700 m n. m). Ondatra je známa z mnoha míst okresu a donedávna byla celkem bûïn m zjevem. V 90. letech ov em stavy tohoto druhu z neznám ch pfiíãin znaãnû poklesly. Hrabo polní (Microtus arvalis) je nejhojnûj ím hlodavcem u nás. Jde o typick druh otevfiené krajiny a kulturní stepi, v období pfiemnoïení se vyskytuje i v lesích. Odlesnûn mi enklávami se dostává aï do nejvy - ích poloh okresu. V cyklech 3 aï 5 let dochází k jeho pfiemnoïení (gradacím) a pak ohroïuje úrodu na polích. V okrese Vsetín dochází k tûmto jevûm pouze v jimeãnû. K jeho roz ífiení a zvy ování poãetnosti pfiispûlo odvodàování pozemkû, protoïe je citliv na vysokou hladinu podzemní vody a pravidelné záplavy.v nejvy ích polohách byl odchycen i na imisních holinách âertova ml na ve v ce cca 1050 m n. m. Hrabo mokfiadní (Microtus agrestis) je v okrese Vsetín roz ífien ostrûvkovitû. Hrabo mokfiadní ob vá podmáãené a chladnûj í lokality u vod, od nejniï ích po nejvy í polohy.v údolních nivách tokû je pfiíãinou jeho nízké poãetnosti také velkoplo né odvodàování. V lesích ve vrcholové ãásti Radho Èské hornatiny (mezi Radho tûm a âertov m ml nem) je jeho v skyt jiï souvisl, coï je zfiejmû zpûsobeno dostatkem sráïek. Typick m prostfiedím v skytu v tûchto polohách jsou pfiírodní smrãiny. Jeho v skyt je znám také na zachoval ch stanovi tích v údolní nivû spojené Beãvy (Chorynû, Le ná, Jufiinka), v okolí mokfiadû a rybníkû u Za ové a Zubfií, stejnû jako v podhorsk ch oblastech (napfi. u Velk ch Karlovic). Hrabo ík podzemní (Microtus subterraneus) je nejmen í druh z na ich hrabo Û. Osídluje stinná a vlhká místa u potokû, bukové i luïní lesy, ale setkáme se s ním i na holinách a rumi tích. Vyskytuje se ostrûvkovitû. Jde o druh s malou rozmnoïovací schopností, úzce vázan na zachovalé ekosystémy a mûïeme jej povaïovat také za jednoho z indikátorû kvality prostfiedí. Byl zji tûn jak v nivû spojené Beãvy, tak ve stfiedních a vy ích polohách. My ka drobná (Micromys minutus) je nejmen ím evropsk m hlodavcem. Osídluje pfiedev ím stinná a podmáãená místa v hustû zarostl ch bfiezích vodních tokû, v mokfiadech a na podmáãen ch loukách, v niï ích a stfiedních polohách do cca 800 m n. m. Do sklapovacích pastí se odchytává vzácnû. Vût ina údajû o jejím v skytu je proto známa z rozborû v vrïkû sov. Hlavní a souvislej í oblasti v skytu leïí v nivû spojené Beãvy (Chorynû, Bynina, Le ná) a men í v nivû RoÏnovské Beãvy (Za ová, Zubfií). Vyskytuje se v ak na dal ích vhodn ch stanovi tích ve stfiedních polohách, napfi. na Vartovnû u Seninky, na Santovû u Malé Bystfiice a jinde. My ice temnopásá (Apodemus agrarius) je zajímavá tím, Ïe v oblasti severní Moravy a Slezska leïí jiïní okraj areálu jejího roz ífiení. Pfii pfiemnoïení se areál druhu posunuje jiïnûji. Je to savec otevfiené krajiny ob vající zde pfiedev ím bfiehy vodních tokû s hustou vegetací i mokfiady, také v ak pole, meze a drobné lesíky v polích. V prûbûhu roku se stûhuje mezi jednotliv mi biotopy. Vyskytuje se napfi. v povodí RoÏnovské Beãvy a Juhynû, podél Vsetínské Beãvy vystupuje aï po Vsetín. Je známa také z nejvy ích poloh Vsetínsk ch vrchû (Vsack Cáb);v roce 1998 byla zji - tûna pod vrcholem âertova ml na a v roce 1999 také na Knûhyni. My ice lesní (Apodemus flavicollis) 255

7 My ice lesní (Apodemus flavicollis) je bûïn druh vázan pfiedev ím na chladná a stinná stanovi tû v lesích, vyskytuje se v okrese od nejniï ích poloh aï po vrcholy hor.ve vût ím mnoïství b vá zji tûna zejména v semenn ch letech smrku nebo buku. Je nejvût í z na ich my ic, mladé exempláfie v ak mûïe i zku en zoolog zamûnit s my icí kfiovinnou. My ice kfiovinná (Apodemus sylvaticus) je na rozdíl od my ice lesní vázána na su í a otevfiená stanovi tû, okraje lesû a kfiovinaté biotopy. Odlesnûn mi enklávami proniká aï do nejvy ích poloh, napfi. Radho Èské hornatiny. S ohledem na velkou lesnatost vsetínského okresu je zde vzácnûj í neï vjin ch oblastech. âastûji je moïné se s ní setkat v niï ích polohách, zatímco v územích otevfiené krajiny obklopené rozsáhl mi lesními komplexy je velmi vzácná (napfi. ve Zdûchovû). My domácí (Mus musculus) je pûvodnû druh ze stepí a polopou tí jiïních oblastí Asie a Evropy, kter byl ãlovûkem roz ífien do v ech oblastí svûta. Vyskytuje se na celém území okresu s v jimkou souvisl ch lesních komplexû. Koncentruje se v okolí lidsk ch sídel, v teplém období roku se populace stûhují do volné pfiírody a pfieïívají na polích, úhorech a v jin ch prostfiedích. Potkan (Rattus norvegicus) je úzce vázan na lidská sídla. âasto je mylnû povaïován za krysu, od níï se v ak li í vzhledem (krat í u i, svûtlej í hnûdé zbarvení, krat í a u kofiene silnûj í ocas) i zpûsobem Ïivota. PÛvodní oblastí v skytu druhu jsou baïiny v chodní Asie, odkud se lodní dopravou dostal do celého svûta. Na mnoha místech také vytlaãil krysu, pfiedev ím ve vnitrozemsk ch oblastech. Ve stfiední Evropû je znám poãetnûj í v skyt od 18. století. Patfií k velmi roz ífien m druhûm i ve vsetínském okrese, kde ob vá pfiedev ím kanalizace, sklepy ãinïovních domû, skladi tû, skládky a smeti tû. V letním období jej mûïeme spatfiit i na bfiezích tekoucích a stojat ch vod. Nejãastûji se s ním setkáme ve vût ích sídlech, zejména ve Vsetínû, Vala ském Mezifiíãí a RoÏnovû, a v okolí skládek odpadû. Krysa (Rattus rattus) je blízce pfiíbuzná potkana. V souãasnosti se souvisleji vyskytuje v âeské republice pouze v západních a severních âechách. V roce 1983 v ak byla nedaleko hranice okresu Vsetín u âeladné, v okrese Fr dek - Místek zji tûna celá rodina krysy v dfievûné novostavbû. Pfiedpokládáme, Ïe lokální populace druhu mohly pfieïít i na Vala sku, v odlehlej ích místech ve star ch dfievûn ch obydlích. Krysa je pûvodnû stromov a suchomiln druh, ob vá na rozdíl od potkana pûdní prostory budov. Plch velk (Glis glis), O, byl v okrese zji tûn pouze dvakrát. V roce 1988 byl odchycen jeden exempláfi v Javorníkách pod Makytou uvala ské Senice,v roce 2001 byly kosterní zbytky nalezeny ve v vrïcích pu tíka obecného na Kamenné u Dolní Beãvy. Je moïné, Ïe druh uniká pozornosti.v literatufie se uvádí jeho pfiednostní vazba na listnaté háje a lesy. Pl ík lískov (Muscardinus avellanarius) je roz ífien v celém okrese. Ob vá jehliãnaté i listnaté lesy, bfiehy vodních tokû a paseky v údolních nivách fiek (Le ná, Chorynû, Bynina), stfiední polohy (Kelã, Kladeruby, Malá Lhota, Perná, RoÏnov p. R., Seninka) i nejvy í vrcholy okresu (Taneãnice, âertûv ml n, Knûhynû, Vsack Cáb aj.). Není vzácností ani v lidsk ch sídlech. Plch lesní (Dryomys nitedula), O, je lesní druh, vyskytující se ve stfiedních (Kladeruby, Malá Lhota, RoÏnov p. R., Vala ská Bystfiice, Za ová, Zdûchov aj.) a vy ích polohách okresu (Vsack Cáb, âertûv ml n a jinde). Druh je podobnû jako plch velk prakticky neuloviteln do bûïn ch sklapovacích pastí, a proto zfiejmû také uniká pozornosti. Jeho v skyt b vá zji tûn spí e náhodnû, nûkteré údaje byly získány také na základû rozborû v vrïkû sov. My ivka horská (Sicista betulina), SO, je pfiíbuzná tropick m tarbíkûm. Historie objevu my ivky v Beskydech není dlouhá. První zji tûní se datuje aï zaãátkem 70. let, postupnû byla nalezena na vût inû vrcholû Radho Èské hornatiny (Radho È, âertûv ml n, Knûhynû, Smrk aj.), kde je její v skyt souvislej í, a to jak ve zbytcích pûvodních lesû, tak i na odlesnûn ch místech. PrÛzkumy pomocí dlouhodobû exponovan ch padacích pastí prokázaly pfiítomnost my ivky i v inverzních údolích Radho Èské hornatiny a JavorníkÛ (Prostfiední Beãva - údolí Knûhynû, Velké Karlovice - PodÈaté, KubáÀ, Stanovnice - Skaliãí, K chová - pod Papajsk m sedlem). Druh byl v poslední dobû zji tûn i na Vsackém Cábu, kde se jeho pfiítomnost podafiilo prokázat na základû rozborû v vrïkû pu tíka. My ivka horská má boreoalpinní typ roz ífiení (patfií k tzv. glaciálním reliktûm), její v skyt byl v celém okrese v dobû nejchladnûj ího klimatu ãtvrtohor souvisl. Po jeho oteplení zûstal druh v chladn ch polohách na vrcholech hor a v inverzních údolích, odkud se pravdûpodobnû ífií na pfiíhodná vlhká místa zarostlá bujnou vegetací. My ivka má malou rozmnoïovací schopnost, samice mívá jednou roãnû 2 aï 3 mláìata. Druh je v znamn m bioindikátorem kvality stanovi tû. ád: Zajíci (Lagomorpha) Tato skupina byla dfiíve fiazena mezi hlodavce. Pozdûji v ak bylo zji tûno, Ïe se jedná pouze o zdánlivou pfiíbuznost ovlivnûnou pfiizpûsobením se stejn m podmínkám prostfiedí. Oproti hlodavcûm mají zajíci navíc v horní ãelisti patrn dal í pár men ích fiezákû, mohou pohybovat ãelistí i v pfiíãném smûru. Skuteãnou pfiíbuznost jeví k sudokopytníkûm. V okrese je fiád zastoupen jednou ãeledí zajícovití, kterou reprezentují dva druhy. Zajíc polní (Lepus europaeus) se vyskytuje prakticky na celém území okresu. Nejãastûj í je v údolních nivách Beãvy a ve stfiedních polohách v otevfiené krajinû, ale i v obcích a mûstech.je moïné se s ním setkat i v horsk ch lesích na nejvy ích místech okresu (Radho È, âertûv ml n). V posledních desetiletích v souvislosti s intenzifikací zemûdûlství a vysokou chemizací jeho stavy silnû poklesly. Napfi. v 60 a 70. letech dosahovaly roãní úlovky aï 6 tisíc kusû, v 80. letech klesly na 1-2 tisíce kusû, v 90. letech na 900 aï 1400 kusû. Od poloviny 90. let je ov em zaznamenán rapidní pokles v skytu, pravdûpodobnou pfiíãinou mimo jiné faktory je i omezenûj í potravní nabídka a zv - en civilizaãní tlak. Loveno je v tomto období maximálnû okolo 600 ks zajíce roãnû. Králík (Oryctolagus cuniculus) je pûvodem z Pyrenejského poloostrova, odkud byl postupnû vysazen na rûzná místa Evropy, zpoãátku formou polodivokého chovu u klá terû. K vût ímu roz ífiení do lo na pfielomu 18. a 19. století, v 50. letech 20. století dosáhly jeho stavy nejvût ích hodnot.v roce 1955 se objevila první vlna myxomatózy (infikovaná zde zámûrnû z Austrálie), která zlikvidovala vût inu populace. Od té doby dochází k vût ím ãi men ím epidemiím,takïe stavy druhu jsou asi na desetinû poãtû v letech padesát ch. V okrese se vyskytuje do stfiedních poloh ( m n. m.). Byl zji tûn ve Vsetínû (Poschla), v Pozdûchovû, Prlovû, Brankách, Jarcové, na Jufiince, ve Vala ském Mezifiíãí (Krásno, Krhová, BrÀov), Podolí a na dal ích místech. PovodeÀ v roce 1997 zpûsobila rapidní úbytek,pfiedev ím v údolní nivû podél Beãvy a Juhynû. ád: elmy (Carnivora) elmy jsou vût inou masoïravci. Jsou vybaveny znaãnou pohyblivostí a také dokonal mi smysly. Mají úpln chrup dobfie rozli en na jednotlivé typy zubû, z nich piãáky jsou 256

8. Pseudokrasové jeskynû

8. Pseudokrasové jeskynû 8. Pseudokrasové jeskynû Úvod Pfiehled jeskyní Moravskoslezské Beskydy - Radho Èská hornatina Host nsko-vsetínská hornatina - Vsetínské vrchy Host nské vrchy Vizovická vrchovina - Komonecká hornatina Javorníky

Více

Inventarizační průzkum lokality Vranovice z oboru mammaliologie zemní savci

Inventarizační průzkum lokality Vranovice z oboru mammaliologie zemní savci Závěrečná zpráva Inventarizační průzkum lokality Vranovice z oboru mammaliologie zemní savci Zadavatel: Řešitel: SAGITTARIA sdružení pro ochranu přírody střední Moravy Lipové náměstí 3, 783 36 Křelov www.sagittaria.cz

Více

Upozornění. Determinace a biologie chráněných a CITES živočichů. Druhy kriticky ohrožené savci ČR

Upozornění. Determinace a biologie chráněných a CITES živočichů. Druhy kriticky ohrožené savci ČR Determinace a biologie chráněných a CITES živočichů Zvláště chráněné druhy savců ČR Simona Brantlová a Vladimír Vrabec Aktualizováno 2009, pro studijní účely dostupné na: www.xxx.cz Upozornění Tento materiál

Více

pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004

pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 806 âástka 7/2004 Vûstník právních

Více

Manuál pro rychlé rozpoznávání vybraných druh netopýr

Manuál pro rychlé rozpoznávání vybraných druh netopýr Manuál pro rychlé rozpoznávání vybraných druh netopýr pro pot eby ZO SS 6 01 Bý í Skála sestavil V. Ká a 2005 V sou asné dob (léto 2005) je z eska uvád no 25 druh netopýr dvou eledí (netopýrovití a vrápencovití).

Více

SAVCI Inovace výuky terénních zoologických cvičení a exkurzí FRVŠ G4/1772/2012 Evžen Tošenovský

SAVCI Inovace výuky terénních zoologických cvičení a exkurzí FRVŠ G4/1772/2012 Evžen Tošenovský SAVCI Inovace výuky terénních zoologických cvičení a exkurzí Evžen Tošenovský řád: hmyzožravci (Insectivora) čeleď: rejskovití (Soricidae) rejsec černý (Neomys anomalus) dlouhý, protáhlý čenich ocas jednobarevný

Více

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje Strana 137 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 3 Rozesláno dne 18. kvûtna 2006 O B S A H 2. Nafiízení PlzeÀského kraje

Více

Savci Literatura. Savci: molekulární fylogeneze

Savci Literatura. Savci: molekulární fylogeneze Savci Literatura Anděra M. & Horáček I. 2005: Poznáváme naše savce. Sobotáles, Praha. Bouchner M. 1986: Poznáme je podle stop. Artia, Praha. Dungel J. 1993: Savci střední Evropy. Jota, Brno. Dungel J.

Více

LETOUNI (CHIROPTERA) OKRESU SVITAVY II

LETOUNI (CHIROPTERA) OKRESU SVITAVY II Vč. sb. přír. - Práce a studie, 10 (2002): 317-321 ISBN: 80-86046-64-8 LETOUNI (CHIROPTERA) OKRESU SVITAVY II Bats (Chiroptera) of Svitavy district (East Bohemia) II Masarykova 653, 570 01 Litomyšl Lubor

Více

Vlha pestrá (Merops apiaster)

Vlha pestrá (Merops apiaster) Vlha pestrá (Merops apiaster) NeÏije u nás asi krásnûj í pták neï je vlha. Je pfiedstavitelem skupiny, ob vající tropy a subtropy Afriky a Asie, které stfiedoevropské klima pfiíli nevyhovuje. Kdysi jsme

Více

21. Ochrana pfiírody a krajiny

21. Ochrana pfiírody a krajiny 21. Ochrana pfiírody a krajiny 21. 1. Legislativa, úkoly ochrany pfiírody 21. 2. Územní systém ekologické stability a v znamné krajinné prvky Územní systém ekologické stability V znamné krajinné prvky

Více

právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje

právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2007 VùSTNÍK právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 1 Rozesláno dne 26. bfiezna 2007 O B S A H 1. Nafiízení Královéhradeckého

Více

Tfiída: Ptáci (Aves) Ptáci se vyznaãují tûlem kryt m pefiím, zobákem a prvním párem konãetin pfiemûnûn ch v kfiídla.

Tfiída: Ptáci (Aves) Ptáci se vyznaãují tûlem kryt m pefiím, zobákem a prvním párem konãetin pfiemûnûn ch v kfiídla. Tfiída: Ptáci (Aves) Ptáci se vyznaãují tûlem kryt m pefiím, zobákem a prvním párem konãetin pfiemûnûn ch v kfiídla. Patfií mezi vejcorodé Ïivoãichy, vejce zahfiívají do vylíhnutí mláìat. RozmnoÏování

Více

III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû. 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce

III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû. 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce nahrada_mzdy_zlom(3) 22.12.2010 15:21 Stránka 84 III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce ReÏim doãasnû práce neschopného poji

Více

13. Biota a její v voj. Vegetaãní stupnû V voj bioty Vliv lidského osídlení na biotu

13. Biota a její v voj. Vegetaãní stupnû V voj bioty Vliv lidského osídlení na biotu 13. Biota a její v voj Vegetaãní stupnû V voj bioty Vliv lidského osídlení na biotu 75 76 13. Biota a její v voj V znamnou pfiírodní sloïkou krajiny je biota - tj. soubor rostlinn ch a Ïivoãi n ch organismû

Více

9. Hydrologie. Podzemní vody Povrchové vody Beãva a její pfiítoky z hlediska vodohospodáfiského

9. Hydrologie. Podzemní vody Povrchové vody Beãva a její pfiítoky z hlediska vodohospodáfiského 9. Hydrologie Podzemní vody Povrchové vody Beãva a její pfiítoky z hlediska vodohospodáfiského 51 52 9. Hydrologie Podzemní vody Okres Vsetín je celkové chud na podzemní vody v dûsledku geologické stavby,

Více

24. Popis pfiírody v obcích

24. Popis pfiírody v obcích 24. Popis pfiírody v obcích Branky Bystfiiãka Dolní Beãva Francova Lhota Halenkov Horní Beãva Horní Lideã Ho Èálková Hovûzí Huslenky Hutisko - Solanec Chorynû JablÛnka Janová Jarcová Karolinka Katefiinice

Více

právních pfiedpisû Libereckého kraje

právních pfiedpisû Libereckého kraje Strana 169 Vûstník právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 1/2008 Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 5 Rozesláno dne 13. srpna 2010 O B S A H 2. Rozhodnutí hejtmana Libereckého

Více

Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související

Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související I/1 Základní podoba logotypu, síèová konstrukce a ochrann prostor ; y ; y Ochrannou známkou âeské televize je logotyp tvofien grafick

Více

Îivot cizincû... Kap. 3: Vybrané statistiky cizinců 21 % 34 % 13 % 4 % 12 % 4 % 7 % 5 % 36 Graf 19: Poãty udûlen ch azylû v letech

Îivot cizincû... Kap. 3: Vybrané statistiky cizinců 21 % 34 % 13 % 4 % 12 % 4 % 7 % 5 % 36 Graf 19: Poãty udûlen ch azylû v letech 34 Graf 17: Îadatelé o azyl v âr v letech 1993-26 Žadatelé o azyl v ČR v letech 1993 26 (Graf 17) Azyl je forma mezinárodní ochrany, která se udûluje osobám, v jejichï pfiípadû bylo prokázáno poru ování

Více

právních pfiedpisû Olomouckého kraje

právních pfiedpisû Olomouckého kraje Strana 225 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2008 VùSTNÍK právních pfiedpisû Olomouckého kraje âástka 5 Rozesláno dne 3. fiíjna 2008 O B S A H 1. Nafiízení Olomouckého kraje

Více

20. V zkum pfiírody. Úvod Prozkoumanost vybran ch ãástí pfiírody

20. V zkum pfiírody. Úvod Prozkoumanost vybran ch ãástí pfiírody 20. V zkum pfiírody Úvod Prozkoumanost vybran ch ãástí pfiírody 291 292 20. V zkum pfiírody Poznání pfiírody v okrese Vsetín je u rûzn ch skupin na rozdílné úrovni podobnû jako v jin ch ãástech âeské republiky.

Více

Podpořeno z projektu FRVŠ 1220/2013/G4. Savci Mammalia

Podpořeno z projektu FRVŠ 1220/2013/G4. Savci Mammalia Podpořeno z projektu FRVŠ 1220/2013/G4 Savci Mammalia Literatura Literatura Literatura Literatura Anděra M. & Horáček I. 2005: Poznáváme naše savce. Sobotáles, Praha. Bouchner M. 1986: Poznáme je podle

Více

ORIENTAČNÍ ZOOLOGICKÝ PRŮZKUM CHLÚ HOSTY ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ČÁST 1 OBRATLOVCI. Zpracoval VYGORON - OBČANSKÉ SDRUŽENÍ. kontaktní osoba JAN ŠAMATA

ORIENTAČNÍ ZOOLOGICKÝ PRŮZKUM CHLÚ HOSTY ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ČÁST 1 OBRATLOVCI. Zpracoval VYGORON - OBČANSKÉ SDRUŽENÍ. kontaktní osoba JAN ŠAMATA ORIENTAČNÍ ZOOLOGICKÝ PRŮZKUM CHLÚ HOSTY ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ČÁST 1 OBRATLOVCI Zpracoval VYGORON - OBČANSKÉ SDRUŽENÍ kontaktní osoba JAN ŠAMATA Identifikace území Průzkum probíhal v okolí vrchu Na černém,

Více

ZÁSADY MANAGEMENTU STANOVIŠŤ DRUHŮ V EVROPSKY VÝZNAMNÝCH LOKALITÁCH SOUSTAVY NATURA 2000

ZÁSADY MANAGEMENTU STANOVIŠŤ DRUHŮ V EVROPSKY VÝZNAMNÝCH LOKALITÁCH SOUSTAVY NATURA 2000 ZÁSADY MANAGEMENTU STANOVIŠŤ DRUHŮ V EVROPSKY VÝZNAMNÝCH LOKALITÁCH SOUSTAVY NATURA 2000 AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY Editoři: Pavel Marhoul a Dana Turoňová. Editoři: Pavel Marhoul

Více

hmyzožravci (Eulipotyphla)

hmyzožravci (Eulipotyphla) MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Systém a evoluce obratlovců cvičení Savci 1 hmyzožravci (Eulipotyphla) letouni (Chiroptera) Tomáš Bartonička Savci (Mammalia) Literatura:

Více

Drobní savci ve vývržcích sov na Moravě a ve Slezsku (Eulipotyphla, Chiroptera, Rodentia)

Drobní savci ve vývržcích sov na Moravě a ve Slezsku (Eulipotyphla, Chiroptera, Rodentia) Lynx, n. s. (Praha), 42: 113 132 (2011). ISSN 0024-7774 (print), 1804-6460 (online) Drobní savci ve vývržcích sov na Moravě a ve Slezsku (Eulipotyphla, Chiroptera, Rodentia) Small mammals in the owl pellets

Více

právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje

právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje Strana 269 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2007 VùSTNÍK právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 8 Rozesláno dne 28. prosince 2007 O B S A H 3. Nafiízení Moravskoslezského

Více

1.7.5. Mamaliologický průzkum na území PR Džungle

1.7.5. Mamaliologický průzkum na území PR Džungle 1.7.5. Mamaliologický průzkum na území PR Džungle 1. Cíl průzkumu Provedení Inventarizačního mammalogického průzkumu na území PR Džungle. 2. Specifikace rozsahu průzkumu Aktuální inventarizace výskytu

Více

Ticho je nejkrásnûj í hudba. Ochrana proti hluku s okny TROCAL.

Ticho je nejkrásnûj í hudba. Ochrana proti hluku s okny TROCAL. Ticho je nejkrásnûj í hudba. Ochrana proti hluku s okny TROCAL. 2 Nejde jen o ná klid, jde o na e zdraví. Ticho a klid jsou velmi dûleïité faktory, podle kter ch posuzujeme celkovou kvalitu na eho Ïivota.

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Stfiední odborné uãili tû Jifiice,. p. o. Ruská cesta 404, Jifiice, PSâ: 289 22 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM kolní rok 2013 2014 Po projednání v Pedagogické radû dne 26. 8. 2013 schválil s úãinností ode

Více

Ministerstvo zemûdûlství Úsek lesního hospodáfiství. Zpráva. o stavu lesa. a lesního hospodáfiství. âeské republiky SOUHRN

Ministerstvo zemûdûlství Úsek lesního hospodáfiství. Zpráva. o stavu lesa. a lesního hospodáfiství. âeské republiky SOUHRN Ministerstvo zemûdûlství Úsek lesního hospodáfiství Zpráva o stavu lesa a lesního hospodáfiství âeské republiky SOUHRN Stav k 31. 12. 2002 Podíl lesního hospodáfiství na tvorbû HPH stagnoval Vlivem poklesu

Více

Znaãka, barvy a písmo

Znaãka, barvy a písmo Znaãka, barvy a písmo kliknûte zde nápovûda pouïitím tlaãítek se pohybujte v pfiíslu né sekci jednotlivá loga najdete uloïena na CDromu znaãky âeského TELECOMU z manuálu lze tisknout, je v ak tfieba pfiihlédnout

Více

âeleì: Baboãkovití (Nymphalidae) Baboãka osiková (Nymphalis antiopa L.) se vyznaãuje Ïlut m lemem na v ech kfiídlech, kter je dostateãnû odli uje od

âeleì: Baboãkovití (Nymphalidae) Baboãka osiková (Nymphalis antiopa L.) se vyznaãuje Ïlut m lemem na v ech kfiídlech, kter je dostateãnû odli uje od âeleì: Baboãkovití (Nymphalidae) Baboãka osiková (Nymphalis antiopa L.) se vyznaãuje Ïlut m lemem na v ech kfiídlech, kter je dostateãnû odli uje od ostatních mot lû. U mlad ch jedincû je lem svítivû Ïlut,

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Stfiední odborné uãili tû Jifiice Ruská cesta 404, Jifiice, PSâ: 289 22 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM kolní rok 2014/2015 Po projednání v Pedagogické radû dne 26. 8. 2014 schválil s úãinností ode dne 1.

Více

Klíč k určování našich netopýrů

Klíč k určování našich netopýrů Klíč k určování našich netopýrů Podle (upraveno): Zdeněk Řehák Základní morfometrické charakteristiky LAt=FA délka předloktí D3, D5 = III., V. - délka 3. a 5. prstu D1 délka palce P3.2, P3.3 délka 2. a

Více

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 109 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 3 Rozesláno dne 6. kvûtna 2010 O B S A H 12. Nafiízení Stfiedoãeského

Více

právních pfiedpisû Ústeckého kraje

právních pfiedpisû Ústeckého kraje Strana 437 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû Ústeckého kraje âástka 8 Rozesláno dne 8. prosince 2006 O B S A H 3. Nafiízení Ústeckého kraje

Více

Zoologické oddělení PM, Národní muzeum, Václavské nám. 68, 115 79 Praha 1; e-mail: milos_andera@nm.cz

Zoologické oddělení PM, Národní muzeum, Václavské nám. 68, 115 79 Praha 1; e-mail: milos_andera@nm.cz Bohemia centralis, Praha, 31: 421 438, 2011 Savci Křivoklátska Mammals of the Křivoklát Area Miloš Anděra 1 a Anna Hoffmannová 2 1 Zoologické oddělení PM, Národní muzeum, Václavské nám. 68, 115 79 Praha

Více

Savci 2. hlodavci (Rodentia) zajícovci (Lagomorpha)

Savci 2. hlodavci (Rodentia) zajícovci (Lagomorpha) MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Systém a evoluce obratlovců cvičení Savci 2 hlodavci (Rodentia) zajícovci (Lagomorpha) Tomáš Bartonička Hlodavci (Rodentia) ploskochodci

Více

V KOPISNÁ ARCHEOLOGICKÁ MAPA 1:2 000 ÚZEMÍ âeské KONCESE V ABÚSÍRU Jaromír Procházka, Vladimír BrÛna

V KOPISNÁ ARCHEOLOGICKÁ MAPA 1:2 000 ÚZEMÍ âeské KONCESE V ABÚSÍRU Jaromír Procházka, Vladimír BrÛna V KOPISNÁ ARCHEOLOGICKÁ MAPA V KOPISNÁ ARCHEOLOGICKÁ MAPA 1:2 000 ÚZEMÍ âeské KONCESE V ABÚSÍRU Jaromír Procházka, Vladimír BrÛna V voj zamûfiení v kopisné mapy 1:2 000 Práce na vyhotovení archeologické

Více

Program péče o velké šelmy

Program péče o velké šelmy Program péče o velké šelmy Petr Koubek, Jarmila Krojerová, Miroslava Barančeková Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. Příprava Programů péče o velké šelmy je evropským tématem již celá desetiletí. Na

Více

řád: Soricomorpha Naši savci 20.4.2015 cvičení řád: Soricomorpha

řád: Soricomorpha Naši savci 20.4.2015 cvičení řád: Soricomorpha třída: savci řád: Erinaceomorpha ježci a srstíni řád: Soricomorpha rejskovití.krtkovití Naši savci cvičení řád: letouni vrápencovití, netopýrovití řád: zajíci řád: hlodavci veverkovití, bobrovití, plchovití,

Více

12. NepfietrÏit odpoãinek v t dnu

12. NepfietrÏit odpoãinek v t dnu 12. NepfietrÏit odpoãinek v t dnu 12.1 Právní úprava 92 (1) Zamûstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zamûstnanec mûl nepfietrïit odpoãinek v t dnu bûhem kaïdého období 7 po sobû jdoucích

Více

Česká společnost pro ochranu netopýrů

Česká společnost pro ochranu netopýrů PŘÍLOHA Zhodnocení výskytu netopýrů na území České republiky a vymezení nevhodných území pro výstavbu větrných elektráren -------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Liberec. Trutnov Královehradeck. Náchod. Hradec Králové. Kolín. Pardubice. Bruntál Moravskoslezsk Karviná Klatovy. Îëár nad Sázavou.

Liberec. Trutnov Královehradeck. Náchod. Hradec Králové. Kolín. Pardubice. Bruntál Moravskoslezsk Karviná Klatovy. Îëár nad Sázavou. Pfiipojte se k nám! Ná SVùT do kaïdého mûsta! Karlovy Vary Karlovarsk Chomutov Ústí nad Labem Ústeck Liberec Libereck Trutnov Královehradeck Náchod Praha Hradec Králové Kolín PlzeÀsk PlzeÀ Bystfiice u

Více

K ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD

K ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD K ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD CZ CZ Hra pro: 2-4 hráãe Délka hry: 45 minut Hra obsahuje: 1 herní plán 101 písmeno ze silného kartonu 4 plastové stojánky 32 záznamové tabulky 1 látkov sáãek 1 návod

Více

Řád: Zajíci (Lagomorpha) Čeleď: Zajícovití (Leporidae)

Řád: Zajíci (Lagomorpha) Čeleď: Zajícovití (Leporidae) Řád: Zajíci (Lagomorpha) Čeleď: Zajícovití (Leporidae) Zajíc polní (Lepus europaeus) čeleď: ZAJÍCOVITÍ (Leporidae) obývá téměř celou Evropu; na severu se vyskytuje až v jižní Skandinávii, má tendenci pronikat

Více

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŠ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029

Více

Okénko do zahraniãí. Zdanûní v Evropû je vy í. NadprÛmûrné mzdy. Austrálie. Belgie

Okénko do zahraniãí. Zdanûní v Evropû je vy í. NadprÛmûrné mzdy. Austrálie. Belgie mezd je v JiÏní Koreji (14,1 %), Mexiku (17,3 %) a na Novém Zélandu (20,6 %). V Evropû je oproti ostatním ãlensk m zemím OECD vy í zdanûní i o desítky procent. V e prûmûrné mzdy je v ak jedna vûc, ale

Více

21. 11. Pfiehled zvlá tû chránûn ch území a dal ích hodnotn ch lokalit

21. 11. Pfiehled zvlá tû chránûn ch území a dal ích hodnotn ch lokalit 21. 11. Pfiehled zvlá tû chránûn ch území a dal ích hodnotn ch lokalit NíÏe uvádíme pfiehled zvlá tû chránûn ch území a dal ích pfiírodovûdecky zajímav ch lokalit v okrese Vsetín, sefiazen ch dle jednotliv

Více

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_4/56 jméno autora DUM: Tomáš Korelus datum (období), ve kterém byl DUM vytvořen

Více

OBSAH. Úvod a podûkování... 7. Ediãní poznámka... 8. Historick v voj mûstsk ch bran... 9. Stavební rozbor mûstsk ch bran... 14. Îivot v branách...

OBSAH. Úvod a podûkování... 7. Ediãní poznámka... 8. Historick v voj mûstsk ch bran... 9. Stavební rozbor mûstsk ch bran... 14. Îivot v branách... OBSAH Úvod a podûkování........................................................... 7 Ediãní poznámka............................................................. 8 Historick v voj mûstsk ch bran.................................................

Více

Netop fii v lesním prostfiedí

Netop fii v lesním prostfiedí Netop fii v lesním prostfiedí Informace a doporučení pro správce lesů Přeloženo podle časopisu "Landschaft als Lebensraum", svazek 4, z července 2001. Vydal Spolkový úřad pro ochranu přírody (Bundesamt

Více

DS-75 JE TO TAK SNADNÉ. kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí

DS-75 JE TO TAK SNADNÉ. kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí DS-75 JE TO TAK SNADNÉ kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí DS-75 OBÁLKOVÁNÍ JE TAK SNADNÉ Pracujete v prostfiedí, kde je zpracování zásilek klíãová otázka? Kompaktní obálkovací stroj má mnoho

Více

Mamaliologický průzkum na území PR Palkovické hůrky

Mamaliologický průzkum na území PR Palkovické hůrky 1.17.4. Mamaliologický průzkum na území PR Palkovické hůrky 1. Cíl průzkumu Provedení Inventarizačního průzkumu drobných zemních savců a netopýrů na území PR Palkovické hůrky. 2. Specifikace rozsahu průzkumu

Více

Platon Stop. Úãinná ochrana pro dfievûné a laminátové podlahy. n Úspora penûz n Vût í ochrana n Vût í komfort PODLAHY. Systém

Platon Stop. Úãinná ochrana pro dfievûné a laminátové podlahy. n Úspora penûz n Vût í ochrana n Vût í komfort PODLAHY. Systém PODLAHY Systém Platon Stop Úãinná ochrana pro dfievûné a laminátové podlahy Platon Stop Optimal pro dfievûné lepené podlahy Platon Stop Original pro plovoucí podlahy n Úspora penûz n Vût í ochrana n Vût

Více

Znackova_okna 8.3.2002 9:08 Stránka 1. Znaãková okna z profilû REHAU pro úspû né stavebníky

Znackova_okna 8.3.2002 9:08 Stránka 1. Znaãková okna z profilû REHAU pro úspû né stavebníky Znackova_okna 8.3.2002 9:08 Stránka 1 Znaãková okna z profilû REHAU pro úspû né stavebníky Znackova_okna 8.3.2002 9:08 Stránka 2 Znackova_okna 8.3.2002 9:08 Stránka 3 Klid, pohoda a odpoãinek - samozfiejmost

Více

ZACHYTÁVÁNÍ A UKLÁDÁNÍ CO2 GEOLOGICKÁ ALTERNATIVA SNIÎOVÁNÍ EMISÍ

ZACHYTÁVÁNÍ A UKLÁDÁNÍ CO2 GEOLOGICKÁ ALTERNATIVA SNIÎOVÁNÍ EMISÍ ZACHYTÁVÁNÍ A UKLÁDÁNÍ CO2 GEOLOGICKÁ ALTERNATIVA SNIÎOVÁNÍ EMISÍ Vít Hladík, Vladimír Kolejka âeská geologická sluïba, poboãka Brno, pracovi tû Jeãná 29a, 621 00 Brno, hladik@gfb.cz Abstract: Capture

Více

Více prostoru pro lep í financování.

Více prostoru pro lep í financování. LET NA TRHU Více prostoru pro lep í financování. LET NA TRHU LET NA TRHU LET NA TRHU Dimension specialista na firemní i spotfiebitelské financování Zku en a siln finanãní partner Koncern Dimension je jednou

Více

Epson Stylus Pro 4800 / 7800 / 9800 Dokonal barevn i ãernobíl tisk

Epson Stylus Pro 4800 / 7800 / 9800 Dokonal barevn i ãernobíl tisk Epson Stylus Pro 4800 / 7800 / 9800 Dokonal barevn i ãernobíl tisk Na e jedineãná technologie inkoustû Epson UltraChrome K3 poskytuje dokonal ãernobíl a barevn tisk. Zatímco jiné sady inkoustû obsahují

Více

Přírodověda - 4. ročník VY_12_INOVACE 02Šti/ČIG/19

Přírodověda - 4. ročník VY_12_INOVACE 02Šti/ČIG/19 Základní škola a Mateřská škola Vrbovec 671 24 Vrbovec 143, tel. 515230171, IČO 750038, E mail: zs.vrbovec@zn.orgman.cz SVĚT POZNÁNÍ Číslo projektu CZ.1 07/1.4. 00/21. 1205 Přírodověda - 4. ročník VY_12_INOVACE

Více

dodavatelé RD na klíã

dodavatelé RD na klíã dodavatelé RD na klíã Ekonomické stavby, a. s. Ke KfiiÏovatce 466 330 08 Zruã u Plznû Tel.: 377 825 782 Mobil: +420 602 435 452, +420 777 743 411 e-mail: info@ekonomicke-stavby.cz www.ekonomicke-stavby.cz

Více

11 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU

11 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU 11 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU 11.1 Trh pûdy a pozemková renta 11.2 Kapitál jako v robní faktor 11.2.1 Pojetí kapitálu 11.2.2 Kapitálov trh, cena kapitálu Anal za trhu pûdy ukazuje, jak je v ekonomickém systému

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 6. 7. třída (pro 3. 9.

Více

Systém Platon. Aplikaãní katalog. Suché a zdravé domy

Systém Platon. Aplikaãní katalog. Suché a zdravé domy Systém Platon Aplikaãní katalog Suché a zdravé domy Tiskárna Tercie Praha s.r.o. V robky firmy Isola Isola dodává stavební izolaãní materiály na Skandinávské trhy jiï více neï 60 let a exportuje na dal

Více

zastávkové pfiístfie ky sportovní pfiístfie ky

zastávkové pfiístfie ky sportovní pfiístfie ky zastávkové pfiístfie ky sportovní pfiístfie ky classic Klasicky tvarovan pfiístfie ek dokonal ch proporcí a vysoké stability. Promy len systém podpûr nese pfiekvapivû rozmûrnou stfiechu s dvûma moïnostmi

Více

KATALOG VÝROBKŮ PRO SKLADY, PROVOZY A DOMÁCNOST. ZÁRUKA MINIMÁLNù 2 ROKY. Ceny jsou uvádûny bez DPH. Vá prodejce: DOPRAVU A MONTÁÎ ZBOÎÍ ZAJISTÍME

KATALOG VÝROBKŮ PRO SKLADY, PROVOZY A DOMÁCNOST. ZÁRUKA MINIMÁLNù 2 ROKY. Ceny jsou uvádûny bez DPH. Vá prodejce: DOPRAVU A MONTÁÎ ZBOÎÍ ZAJISTÍME KATALOG VÝROBKŮ PRO SKLADY, PROVOZY A DOMÁCNOST ZÁRUKA MINIMÁLNù 2 ROKY Ceny jsou uvádûny bez DPH Vá prodejce: DOPRAVU A MONTÁÎ ZBOÎÍ ZAJISTÍME Regály URSUS s velk mi policemi nosnost 300 kg na polici

Více

Stfiední odborné uãili tû Jifiice. Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP. na kolní rok 2013/2014

Stfiední odborné uãili tû Jifiice. Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP. na kolní rok 2013/2014 Stfiední odborné uãili tû Jifiice Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP na kolní rok 2013/2014 Vypracoval: Ing. Pavel Gogela, metodik DVPP Schválil: Mgr. Bc. Jan Beer, fieditel koly

Více

Tab. 1. Výsledky zimního sčítá nínetopý rů ve stříbrný ch dolech u Jiřetína pod Jedlovou (01 01 + 01 02)

Tab. 1. Výsledky zimního sčítá nínetopý rů ve stříbrný ch dolech u Jiřetína pod Jedlovou (01 01 + 01 02) Sč ítánínetopýrů v zimoviš tích Č R Vespertilio 5: 85 92, 2001 ISSN 1213-6123 Vybraná zimoviš tě netopýrů v okresech Děč ín a Č eská Lípa Otakar FABIÁNEK Pardubická 294, 407 47 Varnsdorf Stříbrné doly

Více

14. Viry a bakterie Viry V znamnûj í virózy u rostlin V znamnûj í virózy u zvífiat Bakterie ( Schizophyta

14. Viry a bakterie Viry V znamnûj í virózy u rostlin V znamnûj í virózy u zvífiat Bakterie ( Schizophyta 14. Viry a bakterie Viry V znamnûj í virózy u rostlin V znamnûj í virózy u zvífiat Bakterie (Schizophyta) Pfiehled nûkter ch druhû nebo skupin bakterií V znamnûj í patogenní bakterie u rostlin V znamné

Více

Hodnocení potenciálních vlivů větrných elektráren na netopýry VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY DÍVČÍ HRAD

Hodnocení potenciálních vlivů větrných elektráren na netopýry VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY DÍVČÍ HRAD Hodnocení potenciálních vlivů větrných elektráren na netopýry VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY DÍVČÍ HRAD Mgr. RADIM KOČVARA Záříčí 92, CZ 768 11 Chropyně IČ: 730 68 021, DIČ: CZ7808155432 Tel: 573 355 298, 604 356 795,

Více

Rozhovor s Dagmar Havlovou o du i Lucerny

Rozhovor s Dagmar Havlovou o du i Lucerny Rozhovor s Dagmar Havlovou o du i Lucerny Lucerna vznikla jako místo soustfieìující spoleãenské, kulturní a zábavní aktivity pod jednou stfiechou, a to zfiejmû jako jeden z prvních pfiíkladû svého druhu

Více

Zimoviš tě netopýrů v Jeseníká ch a v Krá lickém Sněžníku a jeho okolí

Zimoviš tě netopýrů v Jeseníká ch a v Krá lickém Sněžníku a jeho okolí Sč ítánínetopýrů v zimoviš tích Č R Vespertilio 5: 19 34, 2001 ISSN 1213-6123 Zimoviš tě netopýrů v Jeseníká ch a v Krá lickém Sněžníku a jeho okolí Zdeněk BUŘIČ 1 & Drahomíra ŠEFROVÁ 2 1 CZ 789 91 Š títy

Více

Vážení přátelé přírody,

Vážení přátelé přírody, RNDr. Lukáš Spitzer Muzeum regionu Valašsko, p.o. entomolog, vedoucí Přírodovědného oddělení Vsetín http://www.muzeumvalassko.cz/kontakt/adresar/lukas-spitzer/ Vážení přátelé přírody, při Vašich terénních

Více

Pájen v mûník tepla, XB

Pájen v mûník tepla, XB Pájen v mûník tepla, XB Popis / aplikace XB je deskov v mûník tepla pájen natvrdo, vyvinut k pouïití v systémech dálkového vytápûní (tedy pro klimatizaci, vytápûní nebo ohfiev teplé uïitkové vody) Pájené

Více

KERAMIKA II. figurky. Eta Placáková Marcela Po ustová Alena Vondru ková

KERAMIKA II. figurky. Eta Placáková Marcela Po ustová Alena Vondru ková KERAMIKA II figurky Eta Placáková Marcela Po ustová Alena Vondru ková Eta Placáková, Marcela Po ustová, Alena Vondru ková Keramika II figurky Vydala Grada Publishing, a.s., U PrÛhonu 22, Praha 7, obchod@gradapublishing.cz,

Více

22. Pfiíroda a ekologická v chova

22. Pfiíroda a ekologická v chova 22. Pfiíroda a ekologická v chova 357 358 22. Pfiíroda a ekologická v chova Ekologickou v chovou rozumíme cílevûdomé pûsobení, jehoï zámûrem je pozitivnû ovlivnit zmûnu pfiístupu ãlenû spoleãnosti k problémûm

Více

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Čechy pod Kosířem CZ0713723

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Čechy pod Kosířem CZ0713723 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Čechy pod Kosířem CZ0713723 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Čechy pod Kosířem Kód lokality: CZ0713723 Kód

Více

adela FAKULTNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC, HÁLKOVA 4 ZÁVĚREČNÁ PRÁCE Chránění savci v ČR

adela FAKULTNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC, HÁLKOVA 4 ZÁVĚREČNÁ PRÁCE Chránění savci v ČR adela FAKULTNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC, HÁLKOVA 4 ZÁVĚREČNÁ PRÁCE Chránění savci v ČR Olomouc, červen 2015 Vedoucí práce: Adéla JASNÁ Martina Přichystalová Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4 2 Obsah

Více

Ponofite se s námi pro perly do Va eho oddûlení barev! Kompletní sortiment. pro obchodníky

Ponofite se s námi pro perly do Va eho oddûlení barev! Kompletní sortiment. pro obchodníky Ponofite se s námi pro perly do Va eho oddûlení barev! Kompletní sortiment pro obchodníky Platnost od: 01. 02. 2008 VáÏen zákazníku, právû jste otevfiel nové vydání na eho katalogu urãeného pro maloobchod

Více

právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje

právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje Strana 133 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2005 VùSTNÍK právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 5 Rozesláno dne 15. listopadu 2005 O B S A H 1. Nafiízení, kter

Více

Rudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku

Rudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku Rudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku Obrazy z dûjin tûïby a zpracování J I Í M AJER Nakladatelství Libri Praha 2004 PhDr. Jifií Majer, CSc., 2004 Illustrations Jan âáka, Hornické muzeum Pfiíbram

Více

âástka 2/2006 Vûstník právních pfiedpisû Olomouckého kraje Strana 6

âástka 2/2006 Vûstník právních pfiedpisû Olomouckého kraje Strana 6 âástka 2/2006 Vûstník právních pfiedpisû Olomouckého kraje Strana 6 1 NA ÍZENÍ Olomouckého kraje ã. 1/2006 ze dne 29. 6. 2006, kter m se mûní nafiízení Olomouckého kraje ã. 4/2002, kter m se stanoví podmínky

Více

âisté OBLEâENÍ NEUDùLÁ âlovùka LEP ÍM, MÒÎE ALE PODTRHNOUT JEHO KVALITU. Jste hotel,

âisté OBLEâENÍ NEUDùLÁ âlovùka LEP ÍM, MÒÎE ALE PODTRHNOUT JEHO KVALITU. Jste hotel, ING. CHRISTIAN WOZABAL MBA âisté OBLEâENÍ NEUDùLÁ âlovùka LEP ÍM, MÒÎE ALE PODTRHNOUT JEHO KVALITU. Jste hotel, nemocnice, domov dûchodcû, peãovatelsk dûm nebo podnik a chcete pomoci vyfie it problém jak

Více

Mgr. Zuzana Chabadová Mgr. Marie Kameníková. Vydra říční. Český nadační fond pro vydru

Mgr. Zuzana Chabadová Mgr. Marie Kameníková. Vydra říční. Český nadační fond pro vydru Mgr. Zuzana Chabadová Mgr. Marie Kameníková Vydra říční Český nadační fond pro vydru Projekt "Osvětou a vzděláváním od konfliktu k toleranci" EHP fondů Podpořen v rámci prioritní oblasti: Ochrana životního

Více

Národní park umava. 9. kv tna Hnutí Duha

Národní park umava. 9. kv tna Hnutí Duha Národní park umava 9. kv tna 2011 Hnutí Duha Hlavní cíle a metodika Hlavní cíle et ení Cílem výzkumu Factum Invenio bylo zjistit, jak ob ané R vnímají problematiku hypotetické výstavby lanovek a sjezdovek

Více

ale ke skuteãnému uïití nebo spotfiebû dochází v tuzemsku, a pak se za místo plnûní povaïuje tuzemsko.

ale ke skuteãnému uïití nebo spotfiebû dochází v tuzemsku, a pak se za místo plnûní povaïuje tuzemsko. Místo plnûní pfii poskytnutí telekomunikaãní sluïby, sluïby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované sluïby zahraniãní osobou povinnou k dani osobû nepovinné k dani ( 10i zákona o

Více

PRÒMYSLOV DEFERR. PrÛmyslov sloupcov filtr k odstranûní Ïeleza a hofiãíku. FILTRAâNÍ KOLONY

PRÒMYSLOV DEFERR. PrÛmyslov sloupcov filtr k odstranûní Ïeleza a hofiãíku. FILTRAâNÍ KOLONY PRÒMYSLOV DEFERR PrÛmyslov sloupcov filtr k odstranûní Ïeleza a hofiãíku Pitná voda nesmí obsahovat více neï 0, mg/l Ïeleza a 0,05 mg/l hofiãíku. Pro technologické vyuïití vody mohou b t tyto limity dokonce

Více

Chov kamzíka horského (Rupicapra rupicapra)

Chov kamzíka horského (Rupicapra rupicapra) Chov kamzíka horského (Rupicapra rupicapra) Obsah Chov kamzíka horského (Rupicapra rupicapra)... 1 Obsah... 1 Historie... 1 Zoologické zařazení... 2 Rozšíření... 2 Legislativa... 3 Zoologie... 4 Ekologie...

Více

Lynx (Praha), n. s., 34: 65 78 (2003). ISSN 0024 7774

Lynx (Praha), n. s., 34: 65 78 (2003). ISSN 0024 7774 Lynx (Praha), n. s., 34: 65 78 (2003). ISSN 0024 7774 Výskyt drobných savcù na území Biosférické rezervace Dolní Morava (rozšíøená Biosférická rezervace Pálava). Èást I. Hmyzožravci a hlodavci Insectivora

Více

Velikonoce Pomlázky Klapaãe Kraslice Ptáãek Figurky Holubiãka Líto Tradiãní peãivo

Velikonoce Pomlázky Klapaãe Kraslice Ptáãek Figurky Holubiãka Líto Tradiãní peãivo OBSAH Velikonoce 5 Pomlázky 6 Pomlázka z osmi proutkû 7 Pomlázka s ozdobn m drïadlem 8 Pomlázka z devíti proutkû 9 Klapaãe 10 Jednoduch klapaã 11 Klapaã koník 12 Kraslice 14 Techniky 15 Vajíãka 16 Barvení

Více

Viadua sdružení pro ochranu a obnovu přírody a krajiny Závěrečná zpráva k projektu Objevitelské vycházky pro rodiny s dětmi

Viadua sdružení pro ochranu a obnovu přírody a krajiny Závěrečná zpráva k projektu Objevitelské vycházky pro rodiny s dětmi Viadua sdružení pro ochranu a obnovu přírody a krajiny Závěrečná zpráva k projektu Objevitelské vycházky pro rodiny s dětmi dle Smlouvy č. OSKOL/FRM/000370/2014/Pal o poskytnutí finanční podpory z rozpočtu

Více

MontáÏní a provozní návod - Kódov spínaã CTV 1 / CTV 3

MontáÏní a provozní návod - Kódov spínaã CTV 1 / CTV 3 CZ MontáÏní a provozní návod - Kódov spínaã CTV 1 / CTV 3 âesky Obrázek 1 MontáÏ klávesnice Obrázek 2 MontáÏ - vyhodnocovací pfiístroj Obrázek 3 Pfiipojení CTV 1 (ovládání impulzû) Obrázek 4 "2-bránov

Více

Mamaliologický průzkum na území PR Skalka

Mamaliologický průzkum na území PR Skalka 1.18.5. Mamaliologický průzkum na území PR Skalka 1. Cíl průzkumu Provedení Inventarizačního průzkumu drobných zemních savců a netopýrů na území PR Skalka. 2. Specifikace rozsahu průzkumu Aktuální inventarizace

Více

Skupina PRE 1897> >2007. Jsme energie tohoto města

Skupina PRE 1897> >2007. Jsme energie tohoto města Skupina PRE 1897> >2007 Jsme energie tohoto města Ing. Drahomír Ruta pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel Vážení čtenáři, v dne ní dobû, kdy se bez elektrické energie neobejde Ïádn ãlovûk, Ïádná

Více

Ocel v architektufie JANISOL SYSTÉMY SYSTÉMY OCELOV CH PROFILÒ PRO DVE NÍ A OKENNÍ KONSTRUKCE S P ERU EN M TEPELN M MOSTEM

Ocel v architektufie JANISOL SYSTÉMY SYSTÉMY OCELOV CH PROFILÒ PRO DVE NÍ A OKENNÍ KONSTRUKCE S P ERU EN M TEPELN M MOSTEM SYSTÉMY SYSTÉMY OCELOV CH PROFILÒ PRO DVE NÍ A OKENNÍ KONSTRUKCE S P ERU EN M TEPELN M MOSTEM Tímto systémem profilû (stavební hloubka 60 mm) lze velmi rychle a hospodárnû zhotovit jedno- a dvoukfiídlé

Více

9/2 Intraorální snímkování

9/2 Intraorální snímkování Praktick rádce zubního lékafie str. 1 9/2 Intraorální snímkování Úvod do intraorálního snímkování MUDr. Martin Záhofiík Základní principy rentgenologie Rentgenové záfiení Rentgenové záfiení (záfiení X)

Více

Netopýř i Hostýnských vrchů

Netopýř i Hostýnských vrchů Vespertilio 4: 111 116, 2000 ISBN 80-88850-20-7 Netopýř i Hostýnských vrchů Radek LUČAN Katedra zoologie, Biologická fakulta JU, Braniš ovská 31, 370 05 Č eské Budě jovice, Č esko; rlucan@tix.bf.jcu.cz

Více

SOUTĚŽNÍ ROČNÍK 2014 / 2015 jaro

SOUTĚŽNÍ ROČNÍK 2014 / 2015 jaro OKRESNÍ FOTBALOVÝ SVAZ VSETÍN Svárov 1082, P.O. Box 10 755 01 VSETÍN http://nv.fotbal.cz/domaci-souteze/kao/zlinsky/vsetin HLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ IHNED PO UTKÁNÍ SMS 734 760 582 (výsledek utkání + střelci) KOMENTÁŘ

Více