České účetní standardy 001 Účty a zásady účtování na účtech 2017

Transkript

1 České účetní standardy METODICKÝ ing. 0) Ekonomická podstata transakce Bod 16 úvodního ustanovení směrnice Čl. 6 bod 1 písm. h) směrnice Vykazování položek v účetních závěrkách by mělo zohledňovat ekonomickou skutečnost i obchodní podstatu uskutečněné transakce i ujednání. Položky zachycené ve výsledovce a v rozvaze se zaúčtovávají a vykazují s ohledem na podstatu dotčené transakce nebo ujednání; ZÁSADA z. č. 563/1991 Sb. OBECNĚ UZNÁVANÉ ZÁSADY V ZÁKONĚ O ÚČETNICTVÍ 1) Akruální princip nezávislost jednotlivých účetních období Accrual Basis Bod 16 úvodního ustanovení směrnice 3 odst. (1) Účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí (dále jen "účetní období"); není-li možno tuto zásadu dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž zjistily uvedené skutečnosti. V účetním období účetní jednotky účtují o uvedených skutečnostech v souladu s účetními metodami ( 4 odst. 8); přitom o veškerých nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí. Okamžik uznání výnosů (realizace) výnos je uznán až v okamžiku, kdy je realizován zasloužen. Tento okamžik lze charakterizovat tím, že účetní jednotka má jistý nárok na úhradu za prodané zboží či výkony služby. Výnos není možno zachytit dříve

2 2) Věrný (pravdivý) a poctivý obraz True and fair view, fair presentation Čl. 4 bod 3 EU2013/34/EU 7 odst. (1) 7 odst. (2) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka byla sestavena na jeho základě srozumitelně a podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky tak, aby na jejím základě mohla osoba, která tyto informace využívá (dále jen uživatel ), činit ekonomická rozhodnutí. Zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu, který je přitom zobrazen v souladu s účetními metodami, jejichž použití je účetní jednotce uloženo na základě tohoto zákona. Zobrazení je poctivé, když jsou při něm použity účetní metody způsobem, který vede k dosažení věrnosti. Tam, kde účetní jednotka může volit mezi více možnostmi dané účetní metody a zvolená možnost by zastírala skutečný stav, je účetní jednotka povinna zvolit jinou možnost, která skutečnému stavu odpovídá. Pokud dojde ve výjimečných případech k tomu, že použití účetních metod stanovených prováděcími právními předpisy bude neslučitelné s povinností podle odstavce 1, postupuje účetní jednotka odchylně tak, aby byl podán věrný a poctivý obraz ) Nepřetržité trvání účetní jednotky Going concern Bod 16 úvodního ustanovení směrnice 4) Stálost metod Srovnatelnost Comparability Bod 19 úvodního ustanovení směrnice 7 odst. (3) 4 odst. (15) 7 odst. (4) Účetní jednotka je povinna použít účetní metody způsobem, který vychází z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a že u ní nenastává žádná skutečnost, která by ji omezovala nebo ji zabraňovala v této činnosti pokračovat i v dohledné budoucnosti. V případě, že účetní jednotka má informaci o tom, že u ní taková skutečnost nastává, je povinna použít účetní metody způsobem tomu odpovídajícím, přičemž informaci o použitém způsobu jsou povinny uvést v příloze v účetní závěrce. Účetní jednotky jsou povinny v příslušném účetním období použít účetní metody podle 4 odst. 8 zákona o účetnictví, ve znění platném na jeho počátku. Uspořádání a označování položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty a jejich obsahové vymezení a způsoby oceňování použité v jednom účetním období nesmí účetní jednotky změnit v následujícím účetním období. Účetní jednotky mohou uvedené uspořádání a označování a obsahové vymezení a způsoby oceňování změnit zcela nebo zčásti mezi jednotlivými účetními obdobími jen z důvodů změny předmětu podnikání nebo jiné činnosti anebo z důvodů zpřesnění věrného zobrazení nebo zkvalitnění vypovídací schopnosti účetní závěrky, přičemž informaci o každé takové změně s jejím řádným zdůvodněním jsou povinny uvést v příloze v účetní závěrce

3 5) Zákaz kompenzace Bod 16 úvodního ustanovení směrnice 7 odst. (6) Účetní jednotky jsou povinny účtovat o aktivech a pasivech, jakož I o finančních prostředcích státního rozpočtu a finančních prostředcích rozpočtů územních samosprávných celků, nákladech a výnosech v účetních knihách a zobrazovat je v účetní závěrce samostatně bez jejich vzájemného zúčtování. Porušením vzájemného zúčtování nejsou případy upravené účetními metodami. Účetní jednotky mohou provádět vzájemné zúčtování jen případech upravených účetními metodami a jsou-li zúčtovávané částky, ve výši ocenění neupraveném o položky podle 26 odst. 3, uvedeny v příloze v účetní závěrce. 58 Vyhlášky č. 500/2002 Sb. Vzájemné zúčtování (k 4 odst. 8 zákona) (1) Za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví a v účetní závěrce účetní jednotky se nepovažuje zúčtování: dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popřípadě výnos zúčtován, doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků, včetně účtování o odložené dani podle 59 odst. 4, rozdílů zjištěných při inventarizaci, které vznikly ve stejném inventarizačním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u kterých je tato záměna možná vzhledem k charakteru druhů zásob, například v důsledku různých rozměrů spojovacích materiálů nebo podobného balení zásob, rezerv, opravných položek a komplexních nákladů příštích období. (2) V účetní závěrce se navíc za vzájemné zúčtování nepovažuje souhrnné vykázání kursových rozdílů, zisků a ztrát z přecenění majetku a závazků na reálnou hodnotu, pohledávek a závazků, s výjimkou přijatých a poskytnutých záloh, vůči téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve stejných měnách, vykázání vlastních dluhopisů a vykázání rezervy na daň z příjmů a uhrazených záloh na daň z příjmů. Účetní jednotka uvede s ohledem na významnost výše uvedená souhrnná vykázání typů účetních případů v příloze v účetní závěrce. (3) Za vzájemné zúčtování se nepovažuje prostřednictvím rozvahových účtů zaúčtovaný vzájemný zápočet pohledávek a závazků ve smyslu občanského a obchodního zákoníku ) Správnost, úplnost, průkaznost, srozumitelnost,... 8 Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů. Účetnictví účetní jednotky je správné, jestliže účetní jednotka vede účetnictví tak, že to neodporuje tomuto zákonu a ostatním právním předpisům ani neobchází jejich účel. Účetnictví účetní jednotky je úplné, jestliže účetní jednotka zaúčtovala v účetním období v účetních knihách všechny účetní případy, které v něm měla zaúčtovat podle 3, a nejpozději do konce tohoto období za jemu bezprostředně předcházející účetní období sestavila účetní závěrku, popřípadě i konsolidovanou účetní závěrku, vyhotovila výroční zprávu, popřípadě i konsolidovanou výroční zprávu, zveřejnila informace podle 21a, a má o těchto skutečnostech veškeré účetní záznamy, a to přehledně uspořádané. Účetnictví účetní jednotky je průkazné, jestliže všechny účetní záznamy tohoto účetnictví jsou průkazné ( 33a) a účetní jednotka provedla inventarizaci. Účetnictví účetní jednotky je srozumitelné, jestliže umožňuje jednotlivě i v souvislostech spolehlivě a jednoznačně určit a) obsah účetních případů alespoň s použitím účetních metod uvedených v 4 odst. 8, b) obsah účetních záznamů s použitím nástrojů uvedených v 4 odst. 10, c) vazbu mezi účetním záznamem vzniklým seskupením a dílčími účetními záznamy v případech uvedených v 33 odst. 5. Účetnictví účetní jednotky je vedeno způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů, jestliže účetní jednotka je schopna splnit povinnosti spojené s jejich úschovou a zpracováním podle 31, 32 a 33 odst. 3 a 7 po celou dobu, po níž jsou jí tímto zákonem uloženy

4 7) Informace v účetní závěrce Čl. 6 bod 1 písm. c/ii 19 odst. (2) Účetní jednotky jsou povinny uvádět v účetní závěrce informace podle stavu ke konci rozvahového dne; to platí obdobně i pro všechny účetní záznamy, které se sestavují k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka. 8) Události k rozvahovému dni 19 odst. (5) Za období počínající koncem rozvahového dne a končící okamžikem sestavení účetní závěrky jsou účetní jednotky povinny uvést v příloze v účetní závěrce rovněž informace o a) skutečnostech, které poskytují další informace o podmínkách či situacích, které existovaly ke konci rozvahového dne, b) skutečnostech, které jako nejisté podmínky či situace existovaly ke konci rozvahového dne, a jejichž důsledky mění významným způsobem pohled na finanční situaci účetní jednotky. V účetnictví běžného účetního období musí být k rozvahovému dni zohledněn dopad událostí, které nastaly do konce rozvahového dne, i když se informace o těchto událostech staly účetní jednotce známými až mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky ) Následné události (po rozvahovém dni) 19 odst. (6) NOVÝ ODSTAVEC V případě významných událostí, které nastaly mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky, jsou důsledky těchto událostí popsány a jejich ekonomické dopady kvantifikovány v příloze v účetní závěrce. 10) Zásada opatrnosti Bod 16 úvodního ustanovení směrnice Čl. 6 bod 1 písm. c/i 25 odst. (3) Účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky, které byly dosaženy a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta

5 11) Bilanční kontinuita Čl. 6 bod 1 písm. e) 19 odst. (4) Účetní jednotky sestavují rozvahu tak, aby počáteční zůstatky účtů, které obsahuje rozvaha, (dále jen "rozvahové účty"), jimiž se otevírá účetní období, navazovaly na konečné zůstatky rozvahových účtů, jimiž se bezprostředně předcházející období uzavřelo; toto ustanovení platí i pro podrozvahové účty. 12) Členění majetku a závazků 19 odst. (8) Pro účely tohoto zákona se majetek a závazky člení na dlouhodobé a krátkodobé. Dlouhodobým se rozumí takový majetek a závazky, kde doba použitelnosti, popřípadě sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je delší než jeden rok, ostatní majetek a závazky jsou považovány za krátkodobé. Pokud s ohledem na charakter majetku a závazků objektivně nelze použít uvedená hlediska členění, je rozhodující záměr účetní jednotky projevený při jejich pořízení ) Významnost Bod 17 úvodního ustanovení směrnice 19 odst. (7) Informace se považuje za významnou (závažnou), jestliže by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek nebo rozhodování osoby, která tuto informaci využívá (dále jen "uživatel"); u účetních jednotek podle 1 odst. 2 písm. c) a u územních samosprávných celků, které jsou příjemci prostředků ze státního rozpočtu nebo s nimi hospodaří a jsou povinny tyto prostředky vypořádat podle zvláštního právního předpisu, 11d) se považuje za významnou též informace o ocenění nehmotného majetku ve výši nad Kč a u samostatných movitých věcí nebosouboru movitých věcí ve výši nad Kč. Informace se považuje za významnou, jestliže je o ní možné předpokládat, že by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek uživatele, přičemž významnost jednotlivých informací se posuzuje v souvislosti s jinými obdobnými informacemi. U vybraných účetních jednotek podle 1 odst. 3, s výjimkou zdravotních pojišťoven, se považuje za významnou též informace o ocenění nehmotného majetku ve výši nad Kč a u samostatných hmotných movitých věcí nebo souboru hmotných movitých věcí ve výši nad Kč

6 Účetní metody 4 odst ZÚ 9) Účetní jednotky jsou povinny vést jedno účetnictví za účetní jednotku jako celek. 10) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví jako soustavu účetních záznamů; přitom mohou použít technických prostředků, nosičů informací a programového vybavení. Účetním záznamem se rozumí data, která jsou záznamem veškerých skutečností týkajících se vedení účetnictví. Každou skutečnost týkající se vedení účetnictví jsou účetní jednotky povinny zaznamenávat výhradně jen účetními záznamy. 11) Jednotlivé účetní záznamy mohou být seskupovány do souhrnných účetních záznamů; takovými účetními záznamy jsou zejména n n n n účetní doklady, účetní zápisy, účetní knihy, odpisový plán, n inventurní soupisy, n účtový rozvrh, n účetní závěrka a výroční zpráva. Účetní jednotky jsou povinny takové účetní záznamy vést nejméně v rozsahu stanoveném tímto zákonem Účetní metody 4 odst. 12 ZÚ 12) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v peněžních jednotkách české měny. V případě: pohledávek a závazků podílů na obchodních korporacích( 31 ZOK) práv z cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů (dále jen cenný papír ) ( 514 NOZ) derivátů ( 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu) cenin pokud jsou vyjádřeny v cizí měně a cizích měn jsou účetní jednotky povinny použít současně i cizí měnu; tato povinnost platí i u: opravných položek, rezerv a technických rezerv (Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů), pokud majetek a závazky, kterých se týkají, jsou vyjádřeny v cizí měně

7 Účetní metody 4 odst ZÚ 13) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v českém jazyce. Účetní doklady mohou být vyhotoveny v cizím jazyce jen tehdy, je-li splněna podmínka srozumitelnosti podle 8 odst ) Za informační systém podle zvláštního právního předpisu (Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) lze účetnictví považovat pouze jako celek. 15) Účetní jednotky jsou povinny v příslušném účetním období použít účetní metody podle odstavce 8 ve znění platném na jeho počátku Účetní knihy 13 ZÚ 1) Účetní jednotky účtují, pokud tento zákon nestanoví jinak a) v deníku (denících), v němž účetní zápisy uspořádají z hlediska časového (chronologicky) a jímž prokazují zaúčtování všech účetních případů v účetním období, b) v hlavní knize, v níž účetní zápisy uspořádají z hlediska věcného (systematicky), c) v knihách analytických účtů, v nichž podrobně rozvádějí účetní zápisy hlavní knihy, d) v knihách podrozvahových účtů, ve kterých se uvádějí účetní zápisy, které se neprovádějí v účetních knihách podle písmen a) a b)

8 Směrná účtová osnova a účtový rozvrh 14 ZÚ (1) Směrná účtová osnova určuje uspořádání a označení účtových tříd, popřípadě účtových skupin nebo i syntetických účtů pro účtování o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření; toto uspořádání musí zajistit sestavení účetní závěrky. Pro vybrané účetní jednotky může směrná účtová osnova určit i uspořádání a označení analytických účtů a označení a uspořádání podrozvahových účtů. (2) Na podkladě směrné účtové osnovy podle odstavce 1 jsou účetní jednotky povinny sestavit účtový rozvrh, v němž uvedou účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů a k sestavení účetní závěrky v dané účetní jednotce. (3) Účetní jednotky sestavují účtový rozvrh podle odstavce 2 pro každé účetní období; v průběhu účetního období je možno účtový rozvrh doplňovat. Pokud nedochází k prvnímu dni účetního období ke změně účtového rozvrhu platného v předcházejícím účetním období, postupuje účetní jednotka podle tohoto rozvrhu i v následujícím účetním období. Směrná účtová osnova je uvedena v příloze č. 4 vyhlášky ( 45 vyhlášky) Směrná účtová osnova a účtový rozvrh 46 Vyhlášky (1) Při vedení účetnictví v plném rozsahu účetní jednotka stanoví v účtovém rozvrhu uspořádání a obsah syntetických účtů v rámci účtových skupin směrné účtové osnovy; při vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu účetní jednotka sestaví účtový rozvrh, v němž může uvést pouze účtové skupiny, nevyžaduje-li zvláštní právní předpis členění podrobnější. V účtovém rozvrhu je účetní jednotka povinna vycházet z označení a uspořádání účtových skupin směrné účtové osnovy. Účetní jednotka, která sestavuje výkaz zisku a ztráty v účelovém členění, není povinna dodržet členění v účtových skupinách 50 až 55 a 60 až 64 (2) V rámci syntetických účtů účetní jednotky vytvářejí analytické účty, které zajišťují členění syntetických účtů například podle potřeb účetní závěrky, požadavků právních předpisů a případně dalších potřeb účetní jednotky

9 Analytické účty 2.2. Analytické účty V rámci syntetických účtů vytváří účetní jednotka analytické účty. Při vytváření analytických účtů bere v úvahu následující hlediska, pokud tato nejsou již zohledněna přímo syntetickými účty: a) členění podle jednotlivých druhů majetku, hmotně odpovědných osob a míst uložení či umístění při účtování o majetku. Odděleně se sleduje majetek zatížený věcným právem, popřípadě převedené nebo poskytnuté zajištění. U pohledávek je členění podle jednotlivých dlužníků; u cenných papírů se na analytických účtech sledují cenné papíry v umořovacím řízení, b) členění pohledávek a závazků podle jednotlivých dlužníků a věřitelů, c) členění podle časového hlediska u pohledávek a závazků, to je podle 19 odst. 7 zákona na krátkodobé nebo dlouhodobé pohledávky a závazky, d) členění na českou a cizí měnu v případech stanovených v 4 odst. 12 zákona, Analytické účty 2.2. Analytické účty e) členění podle položek účetní závěrky (včetně požadavků na sestavení přílohy), f) členění pro daňové účely; tzn. pro transformaci účetního výsledku hospodaření před zdaněním na základ daně vymezený zákonem o daních z příjmů, zejména pokud jde o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů a zdaňované příjmy pro potřeby daně z přidané hodnoty, spotřebních daní, apod., g) členění pro potřeby zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, h) členění z hlediska potřeb finančního řízení účetní jednotky, i) členění podle požadavků externích uživatelů údajů z účetnictví, například úvěrových institucí, burz, Českého statistického úřadu Další požadavky na analytické účty jsou uvedeny v Českých účetních standardech pro podnikatele řešících účtování jednotlivých složek majetku a závazků

10 Podrozvahové účty 2.3. Podrozvahové účty Na podrozvahových účtech v účtových skupinách 75 až 79 se sledují důležité skutečnosti, jejichž znalost je podstatná pro posouzení majetkoprávní situace účetní jednotky a jejich ekonomických zdrojů, které lze využít. Jedná se především o využívání cizího majetku, ke kterému účetní jednotka nemá vlastnické právo, popřípadě právo hospodaření s majetkem státu, dále evidence práv, o kterých se neúčtuje (hypotéky), nebo materiálu, jehož pořízení, uchování, udržování a sledování vyplývá z obecně platných právních předpisů, Na podrozvahových účtech se sledují zejména a) přijatá depozita a hypotéky, b) najatý a propachtovaný majetek, c) majetek přijatý do úschovy, d) zásoby přijaté ke zpracování, e) směnky k inkasu použité k úhradě do doby jejich splatnosti, f) přísně zúčtovatelné tiskopisy, g) materiál specifického použití h) program Podrozvahové účty i) závazky ze smluvních pokut a úroků z prodlení (účtované do ), j) pohledávky ze smluvních pokut a úroků z prodlení (účtované do ), k) odepsané pohledávky, l) poskytnutá zástavní práva a věcná práva a převedená a poskytnutá zajištění, pokud se o nich neúčtuje podle Českého účetního standardu pro podnikatele č. 013 Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek na příslušných účtech účtové třídy 0, m) přijatá zástavní práva a přijatá zajištění z leasingu, n) závazky z leasingu, o) pohledávky z leasingu, p) pohledávky z pevných termínových operací, q) závazky z pevných termínových operací, r) pohledávky z opcí, s) závazky z opcí Na podrozvahových účtech se účtuje souvztažně s evidenčním účtem

11 Okamžik uskutečnění účetního případu Okamžik uskutečnění účetního případu bod Vyjmenovaný: den, ve kterém dojde ke splnění dodávky, splnění peněžitého dluhu inkasu pohledávky, postoupení pohledávky, vkladu pohledávky, poskytnutí či přijetí zálohy a závdavku, převzetí dluhu, zjištění manka, schodku, přebytku či škody, Okamžik uskutečnění účetního případu Okamžik uskutečnění účetního případu bod Obecný: den, ve kterém dojde k pohybu majetku uvnitř účetní jednotky dalším skutečnostem vyplývajícím ze zákona, vyhlášky, Českých účetních standardů pro podnikatele ze zvláštních právních předpisů z vnitřních poměrů účetní jednotky, které jsou předmětem účetnictví a které v účetní jednotce nastaly,

12 Okamžik uskutečnění účetního případu Okamžik uskutečnění účetního případu bod Obecný: popřípadě účetní jednotka má k dispozici: potřebné doklady tyto skutečnosti dokumentující (například bankovní výpisy). Pro potřeby oceňování pohledávek a závazků vyjádřených v cizí měně ke dni jejich vzniku lze za okamžik uskutečnění účetního případu považovat u dodavatele den vystavení faktury nebo obdobného dokladu, u odběratele den přijetí faktury nebo obdobného dokladu Vnitropodnikové účetnictví 2.5. Vnitropodnikové účetnictví Formu, organizaci a zaměření vnitropodnikového účetnictví určí účetní jednotka sama; přitom musí zabezpečit pro potřeby finančního účetnictví průkazné podklady a) o stavu a změně stavu zásob vytvořených vlastní činností, b) pro vyjádření aktivace vlastních výkonů, c) pro ocenění zásob a ostatních výkonů vytvořených vlastní činností

13 Vnitropodnikové účetnictví Vnitropodnikové účetnictví lze organizovat a) v rámci analytických účtů k finančnímu účetnictví, přičemž se využije účtů Vnitropodnikové náklady a Vnitropodnikové výnosy, které se zařadí do účtových skupin 59 - Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů a 69 - Převodové účty, b) v samostatném účetním okruhu, pro který se zvolí účty v rámci volných účtových tříd 8 a 9. Obsahovou náplň uvedených účtových tříd, zvolených účtových skupin a jednotlivých syntetických účtů si určí účetní jednotka sama. c) kombinací přístupů podle písmen a) a b) Vnitropodnikové účetnictví Spojovací účty prokazující návaznost na vnitropodnikové účetnictví, pokud je organizováno v samostatném účetním okruhu, si účetní jednotka zvolí v rámci účtů účtových tříd 8 a 9, popřípadě jejich funkci nahradí technické zpracování dat Účty vnitropodnikového účetnictví uvede účetní jednotka v účtovém rozvrhu