Zhodnocení významu vybraných druhů skladištních škůdců v uplynulých 10 letech Bakalářská práce

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství Zhodnocení významu vybraných druhů skladištních škůdců v uplynulých 10 letech Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Eva Hrudová, Ph.D. Vypracoval: Lukáš Číţek

2

3 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem práci: Zhodnocení významu vybraných druhů skladištních škůdců v uplynulých deseti letech vypracoval/a samostatně a veškeré pouţité prameny a informace uvádím v seznamu pouţité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb.,o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, ţe se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a ţe Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a uţití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, ţe před sepsáním licenční smlouvy o vyuţití díla jinou osobou (subjektem) si vyţádám písemné stanovisko univerzity, ţe předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to aţ do jejich skutečné výše. V Brně dne:.... podpis

4 Poděkování Chtěl bych poděkovat Ing. Evě Hrudové Ph.D. za odborné vedení mé bakalářské práce a za ochotu při poskytování cenných rad a připomínek. Dále bych chtěl poděkovat rodině za podporu při studiu.

5 Abstrakt V práci jsem se zabýval nejvýznamnějšími skladištními škůdci, jejich popisem a rozdělením dle vývoje v potravině a mimo potravinu. Do práce jsem zahrnul škody a rizika, které skladištní škůdci mohou působit. Součástí práce je také charakteristika škod přímých a nepřímých a rizik fyzikálních, chemických a biologických. Zabýval jsem se stručně jednotlivými metodami monitoringu a ochranou surovin před skladištními škůdci. Do práce je zahrnut i dotazník pro firmu Agrospol Knínice u Boskovic, kde je popsáno, jaké druhy škůdců v jednotlivých letech se nejvíce vyskytovaly a jaká byla preventivní opatření proti nim. Klíčová slova: skladištní škůdci, monitoring, rizika Abstract In thesis, I engage in the most significant storage pest, their description and division into pest with evolution inside food and outside food. My thesis describes risks and damages that may be caused by pest. It informs of characteristics of direct and undirect damages and physical, chemical and biological risks. I briefly deal with the different methods of monitoring and protection materials from storage pest. The questionnaire for the company Agrospol Knínice u Boskovic is included in my thesis. It finds out what kinds of pest are most occurred during years and what preventive measures were performed against them. Keywords: storage pest, monitoring, risks

6 Obsah 1 ÚVOD CÍL PRÁCE ROZDĚLENÍ SKLADIŠTNÍCH ŠKŮDCŮ Škůdci s vývojem v potravinách Roztoči (Acari) Brouci (Coleoptera) Motýli (Lepidoptera) Pisivky (Psocoptera) Škůdci s vývojem mimo potravinu Švábi a rusi Cvrčci (Orthoptera) Mravenci (Hymenoptera) Hlodavci (Rhodentia) RIZIKA A ŠKODY SPOJENÉ S VÝSKYTEM SKLADIŠTNÍCH ŠKŮDCŮ Hospodářské škody Přímé škody Nepřímé škody způsobené skladištními škůdci Hygienická rizika Fyzikální kontaminace Biologická kontaminace Chemická kontaminace MONITORING SKLADIŠTNÍCH ŠKŮDCŮ Lapače hmyzu Feromonové lapače Lepové lapače Světelné lapače Padákové lapače Lapače s multi-komponentní návnadou Monitoring hlodavců OCHRANA PŘED ŠKŮDCI MATERIÁL A METODY... 47

7 7.1 Zhodnocení výskytu skladištních škůdců v zemědělském podniku Agrospol Knínice u Boskovic VÝSLEDKY A DISKUZE ZÁVĚR SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK PŘÍLOHY... 57

8 1 ÚVOD Skladištní škůdci jsou velmi široká skupina ţivočichů, kteří se vyskytují v zemědělských a potravinářských provozech. Patří sem různé druhy brouků, roztočů, pisivek, motýlů a hlodavců (AULICKÝ, STEJSKAL 2013, ZEMEDELEC.CZ). Skladištní škůdci představují riziko jak z hlediska hmotných ztrát na skladovaných surovinách a osivech tak zdravotní nezávadnosti potravin. Znehodnocení zásob a nalezení škůdců v potravinách, především hmyzu a jeho larev v dnešní medializované době můţe vést k poškození dobrého jména firmy a následné konkurenceschopnosti na trhu. Skladištní škůdci jsou významnými producenty alergenů, které mohou poškozovat jak pracovníky provozu nebo se mohou dále vyskytovat v potravinách. Škůdci mohou být přenašeči různých druhů bakterií, virů a hub, coţ můţe mít negativní dopad na zdraví konzumenta. 8

9 2 CÍL PRÁCE Cílem této práce bylo zaměřit se na skladištní škůdce, kteří škodí na potravinách, skladovaných surovinách a semenech. Zjistit jejich význam v posledních deseti letech. 9

10 3 ROZDĚLENÍ SKLADIŠTNÍCH ŠKŮDCŮ 3.1 Škůdci s vývojem v potravinách Řadíme sem především roztoče, brouky, motýly a pisivky. U některých druhů ţijí v substrátu pouze larvy a dospělí jedinci se substrátem neţiví Roztoči (Acari) Roztoče lze definovat jako:,,pavoukovité členovce drobných rozměrů, většinou menší než 1 mm. Proto se obtížně zjišťují a často unikají pozornosti (TICHÁ 1988). Škodlivé skladištní druhy roztočů mají velikost kolem 0,5 mm, čtyři páry nohou a tělo rozděleno na hlavohruď a zadeček (STEJSKAL 2007). Roztoči jsou obrovská skupina ţivočichů, doposud bylo uspokojivě popsáno čtyřicet pět tisíc druhů (COLLOF 2009). Roztoče nejčastěji nacházíme v silech, mlýnech, pekárnách a skladech, protoţe jsou vázáni na takové substráty, jako je obilí, mouka a krmivo (TICHÁ 1988). Ve skladovaných surovinách v ČR byla zjištěna přítomnost asi sta druhů skladištních roztočů (dravých i škodlivých) (STEJSKAL 2007). Roztoč moučný (Acarus siro Linnaeus, 1758) Samička tohoto roztoče je velká 0,3 0,6 mm, sameček je menší velikosti 0,25 0,3 mm. Roztoč moučný je drobný bělavý s měkkou pokoţkou, bez očí, vzdušnic, průduchů a na zadním konci těla se nachází dva páry dlouhých brv (Procházka 1998). 10

11 Rozpoznávací znaky jsou, narůţovělá barva přední části těla a nohou, u samců je ztluštělý první pár nohou a na stehnech se nachází trn (CHADOVÁ 2006). Optimální podmínky pro vývoj jsou teplota 27 C, relativní vzdušná vlhkost 88 % a vlhkost substrátu 17,2 17,8 %. Při teplotách pod 3 C a nad 31 C a vlhkosti substrátu 13,4 % se jiţ nerozmnoţuje (TICHÁ 1988). Roztoč moučný napadá veškeré skladované obilí, mlýnské produkty, olejniny, sušené ovoce a další suroviny, u nichţ způsobuje štiplavý zápach, zvyšuje vlhkost, zhoršuje barvu a chuť (PROCHÁZKA 1998). Roztoč ničivý (Lepidoglyphus destructor Schrank, 1781) Je bělavý lesklý roztoč velký 0,3 0,5 mm, jehoţ tělo je kryto dlouhými peříčkovitými brvami. Roztoč ničivý patří mezi nejvíce zastoupený druh ve skladech obilí a osiv. Je povaţován za sekundárního škůdce, protoţe nedokáţe rozeţírat celá zrna ale pouze jejich zlomky. Dále se ţiví obilným prachem a hyfami hub (STEJSKAL, ŢĎÁRKOVÁ 1998). Roztoč zhoubný (Tyrophagus putrescentiae Schrank, 1781) Roztoč je 0,3 mm dlouhý. Tělo kryjí bělavé lesklé brvy. Charakteristickým znakem jsou dlouhé brvy na zadečku. Patří mezi nejhojnější skladištní roztoče napadající především olejnatá semena ale i tvrdé sýry a moučné produkty (PROCHÁZKA 1998). Roztoč zhoubný dává 11

12 přednost surovinám s vyšším obsahem tuku a bílkovin (STEJSKAL, ŢĎÁRKOVÁ 1998) Brouci (Coleoptera) Nejbohatší řád hmyzu, rozdělený Jeannelem a Paulianem na 185 čeledí čítajících přes ¼ milionu popsaných druhů, z nichţ jich v naší vlasti ţije více neţ Jsou velmi rozmanitého vzhledu i velikosti (od 0,5 mm do 15 cm), přesto však tvoří jednolitou a dobře vyhraněnou skupinu (MILLER 1956). Během svého vývoje prodělávají několik stádií: vajíčko, larva, kukla, dospělec. Řadíme je mezi hmyz s proměnou dokonalou (TICHÁ 1988). Všechny druhy brouků mají kousací ústní ústrojí. Hrudní články jsou kryté štítem, první pár křídel je přeměněný na krovky a druhý pár křídel je blanitý, hruď nese tři páry nohou. U nás bylo zjištěno přes tři sta skladištních druhů brouků. Do tohoto počtu patří jak významní skladištní škůdci, mykofágní brouci tak i méně významné druhy, které se ve skladech vyskytují jen ojediněle (STEJSKAL 2007). Červotoč spíţní (Stegobium paniceum Linnaeus, 1758) Larva je smetanově bílá rohlíčkovitě zahnutá se ţlutou hlavou. Má tři páry slabě vyvinutých nohou. Dospělý brouk je velký 2,5-3 mm, barvy světle hnědé válcovitého tvaru. Hlava dospělců je zasunutá pod pronotum a postrádá jednoduchá očka. Tykadla jsou vřetenovitá. Krovky jsou s mělkými, ale zřetelně tečkovanými rýhami. Dospělec ţije 2-5 týdnů, nepřijímá potravu a výborně létá. Škodí pouze larvy, které se po vylíhnutí pohybují i do značných vzdáleností a pronikají obaly do potravin. 12

13 Červotoč spíţní dokáţe poškodit téměř všechny druhy potravin. V potravinách vykusuje mnoţství děr, navenek typicky kulatých a významně zvyšuje mnoţství prachu a úlomků (CHADOVÁ 2006). Obr. č. 1. Červotoč spíţní (DVOŘÁK 2012, Červotoč tabákový (Lasioderma serricorne Fabricius, 1792) Larva červotoče je bílá, ponravovitá. Dospělý brouk je velký 2 2,5 mm, světle hnědý, oválného tvaru. Krovky má hladké, jemně a nepravidelně tečkované. Tykadla dosahují délky do poloviny těla dospělce a jsou pilovitá. Samička červotoče tabákového klade vajíčka volně na povrch ţivného substrátu, včetně zabaleného zboţí. Larvy jsou z počátku aktivní, prokousávají se do méně pevných obalů, kde se po krátké době zakuklí. Larvy škodí rozsáhlými poţerky. Dospělí brouci vykusují okrouhlé otvory do vnějšího okraje potraviny (CHADOVÁ 2006). 13

14 Kornatec skladištní (Tenebroides mauritanicus Linnaeus, 1758) Larva kornatce skladištního je bílá, kampodeovitá, 17 mm dlouhá, pokrytá řídkými dlouhými chlupy a na posledním článku zadečku má dva hnědé rohovité výrůstky. Na středohrudi a zadohrudi se nachází dvě kruhovité skvrny. Dospělec je velký 5-11 mm, černé barvy. Spodní strana nohou a tykadla jsou zbarvena hnědočerveně. Štít je srdčitý a krovky jsou dlouze oválné. Larvy i dospělci škodí na obilninách, především na pšenici, ovsu, čiroku kukuřici a ţitu. Dokáţí poškodit obalové materiály i mlýnská síta (CHADOVÁ 2006). Korovník obilní (Rhizopertha dominica Fabricius, 1792) Larva je ponravovitá o velikosti do 3 mm (CHADOVÁ 2006). Dospělý brouk je 2,5 3 mm velký. Zbarven je rezavě aţ hnědočerveně (Procházka 1998). 1998). Dospělí brouci i larvy poţírají endosperm i vnější části zrna (PROCHÁZKA Obr. č. 2 Korovník obilní (CIT.VFU.CZ) 14

15 Koţojed skvrnitý (Attagenus pellio Linnaeus, 1758) Larva má velikost kolem 12 mm. Barvy rezavé aţ světle hnědé. Na konci těla je chomáček dlouhých chlupů. Dospělý brouk je 4 5 mm dlouhý, červenohnědý s malou bílou skvrnkou uprostřed kaţdé krovky (PROCHÁZKA 1998). 2006). Larvy i brouci škodí na rostlinných tak i ţivočišných materiálech (CHADOVÁ Obr. č. 3 Koţojed skvrnitý (CIT.VFU.CZ) Lesák skladištní (Orizaephilus surinamensis Linnaeus, 1758) Larva je 3,8 mm velká, tělo je protáhlé červovité. Hlava je ţlutohnědá a na prvních třech článcích má na hřbetní straně dvě hnědé skvrny. Brouk je štíhlý, plochý, dlouhý 2,5 3,5 mm a hnědě zbarvený s rýhovanými krovkami. Tykadla jsou zakončená tříčlennou paličkou (PROCHÁZKA 1998). 15

16 Lesák a jeho larvy se vyskytují na obilí, sušeném ovoci, moučných výrobcích a semenech, kde larvy pronikají k zárodkům, poškozují je a tím sniţují klíčivost (CHADOVÁ 2006). Obr. č. 4 Lesák skladištní (CIT.VFU.CZ) Lesák moučný (Cryptolestes ferrugineus Stephens, 1831) Larva je dlouhá 0,7 3 mm bílé barvy. Hlava a poslední článek jsou hnědé. Na zadečku se nachází dva špičaté výrůstky (CHADOVÁ 2006). Dospělý brouk je 1,5 2,5 mm dlouhý, tmavě rezavě zbarvený (PROCHÁZKA 1998). Na hlavě jsou dlouhá štíhlá tykadla a první hrudní článek je poměrně velký (CHADOVÁ 2006). Lesák a jeho larvy poţírají úlomky zrn, mouku a při nedostatku potravy se ţiví i vývojovými stádii jiných škůdců (PROCHÁZKA 1998). Obr. č. 5 Lesák moučný (CIT.VFU.CZ) 16

17 Pilous černý (Sitophilus granarius Linnaeus, 1758) Larva je 3-4 mm dlouhá s hnědou hlavou. Tělo je rohlíčkovitého tvaru obloukovitě vyklenuté (CHADOVÁ 2006). Dospělý brouk je dlouhý 2,5 4mm, tmavohnědý aţ černý, lesklý. Na hlavě má nápadný nosec a ten je zakončený kusadly (NEUBAUER, POZDĚNA 1951). Pilous černý je typický škůdce obilí (ADLER 2003). Obr. č. 6 Pilous černý (CIT.VFU.CZ) Pilous rýţový (Sitophilus oryzae Linnaeus, 1758) Larva je 2-3 mm dlouhá, podobná larvě pilouse černého Dospělý brouk je 2 4 mm dlouhý, matně hnědý. Na krovkách má čtyři oranţové skvrny. Na hlavě je nápadný nosec s lomenými tykadly (CHADOVÁ 2006). 17

18 V teplejších oblastech je mnohem hojnější a je velice rozšířeným škůdcem nejen rýţe, ale i obilí. Samičky mohou dokonce klást vajíčka i na polích do zrajících zrn (NEUBAUER, POZDĚNA 1951). Obr. č. 7 Pilous rýţový (CIT.VFU.CZ) Potemník skladištní (Tribolium confusum Jacquelin du Val, 1868) Larva je 6 mm dlouhá, s tmavou hlavou, s tělem světle hnědé barvy. Na zadečku vyrůstají dva hákovité výrůstky. Povrch těla je krytý drobnými chloupky (CHADOVÁ 2006). Dospělý brouk je 2,6 5 mm dlouhý, oranţovohnědé barvy. Na krovkách jsou viditelné tečkované rýhy a podélná ţebra (PROCHÁZKA 1998). Potemník skladištní patří mezi nejvýznamnější škůdce obilí, mouky a výrobků z nich. Vyskytuje se ve mlýnech, pekárnách, těstárnách a skladech obilí (TICHÁ 1988). 18

19 Potemník hnědý (Tribolium castaneum Herbst, 1797) Larva je 6 mm dlouhá, naţloutlá, podobná předchozímu druhu. Tělo je kryto jemnými chloupky. Hlava je světle hnědá a na zadečku vyrůstají dva hákovité výrůstky. Dospělý brouk je 2,3 4,4 mm dlouhý, kaštanově hnědý, rovněţ podobný potemníku skladištnímu. Tělo, má válcovitý tvar a krovky mají tečkované rýhy (CHADOVÁ 2006). Obr. č. 8 Potemník hnědý (CIT.VFU.CZ) Potemník moučný (Tenebrio molitor Linnaeus, 1758) Larva je aţ 30 mm dlouhá, hladká, válcovitá, podobná drátovci. Barva larvy je ţlutohnědá. Na zadečku vyrůstají dva výběţky. Dospělý brouk je mm dlouhý, tmavě hnědý. Tykadla jsou krátká dosahující za polovinu štítu. Štít je obroubený a široký jako krovky. Na krovkách jsou jemné tečkované rýhy. 19

20 1998). Potemník moučný je typický škůdce šrotů, mouky a krmiv (PROCHÁZKA Rušník obilní (Trogoderma granarium Everts, 1898) Larva je 3 mm dlouhá, ţlutohnědé barvy. Tělo je kryto dlouhými hnědými chlupy. Dospělý brouk je 2 3 mm velký, oválného tvaru a červenohnědé barvy. Na krovkách má světlejší skvrny s málo viditelnou kresbou. Tělo je pokryto drobnými chloupky. Rušník obilní škodí pouze ve stádiu larvy, a to především na obilí (CHADOVÁ 2006). Dospělí jedinci jiţ neškodí. Vrtavec plstnatý (Niptus hololeucus Faldermann, 1836) Larva je 6 mm dlouhá, bíloţluté barvy s tmavou hlavou (CHADOVÁ 2006). Dospělý brouk je 3 5 mm dlouhý, výrazně klenutý a po celém těle pokrytý jemnými zlatými chloupky (PROCHÁZKA 1998). Má poměrně dlouhé nohy a svým vzhledem připomíná malého pavouka. 20

21 Vrtavec škodí na obilí, těstovinách, koření a krmivu. Často se vyskytuje i v domácnostech (CHADOVÁ 2006, s. 84). Obr. č. 9 Vrtavec plstnatý (CIT.VFU.CZ) Vrtavec zhoubný (Ptinus fur Linnaeus, 1758) Larva je 5 mm dlouhá, rohlíčkovitého tvaru a podobá se larvě červotoče spíţního (CHADOVÁ 2006). Dospělý brouk je dlouhý aţ 5 mm. Je oválný aţ protáhlý, hnědé barvy. Charakteristickým znakem je vypouklé tělo se silně tečkovanými krovkami. Sameček je jednobarevný, protáhlý, oproti tomu samička je silně zavalitá. U tohoto druhu je patrná pohlavní dvojtvárnost (PROCHÁZKA 1998). Škodí především larvy, ale někdy i dospělci napadající semena, koření, krmné směsi a moučky (CHADOVÁ 2006). 21

22 Zrnokaz fazolový (Acanthoscelides obtectus Say, 1859) Larva je aţ 5 mm dlouhá, s tmavou zřetelně vyvinutou hlavou, bíloţluté barvy (CHADOVÁ 2006). Brouk je dlouhý 2,5 4 mm, ţlutozelený, ale poslední článek zadečku je zbarven ţlutočerveně. První čtyři a jedenáctý článek tykadel jsou zbarveny ţlutooranţově a ke konci se rozšiřují (PROCHÁZKA 1998). Larvy škodí tím, ţe vyţírají vnitřek zrna (CHADOVÁ 2006). Poškození zrna má charakter drobných otvůrků, kterých můţe být v jednom zrnu několik. Samičky kladou vajíčka na mladé lusky na poli, po sklizni se další brouci líhnou i ve skladech a jejich potomstvo, nová generace larev, napadá i suchá zrna zde. Obr. č. 10 Zrnokaz fazolový (CIT.VFU.CZ) Zrnokaz hrachový (Bruchus pisorum Linnaeus, 1758) Larva je 6 mm dlouhá s tmavou zřetelně vyvinutou hlavou, bíloţluté barvy (CHADOVÁ). 22

23 Dospělý brouk je aţ 5 mm dlouhý, hnědočervený a na krovkách má světlé a hnědé chloupky, které vytvářejí šikmou pásku. Tvar těla je protáhle vejčitý. Konec tykadel se rozšiřuje a je zbarven černě, ale první tři články jsou tmavočervené. Štít má na okrajích zoubek (PROCHÁZKA 1998) Larva, stejně jako u zrnokaza fazolového, škodí vyţíráním vnitřků semen (PROCHÁZKA 1998). Zrnokaz hrachový patří mezi polní a skladištní škůdce a v našich podmínkách se vyskytuje pouze na hrachu (CHADOVÁ 2006). Samičky kladou vajíčka na mladé lusky na poli, po sklizni se další brouci líhnou i ve skladech. Suchá zrna není schopen napadnout. V poškozených zrnech lze najít jen jeden otvor. Obr. č. 11 Zrnokaz hrachový (CIT.VFU.CZ) Motýli (Lepidoptera) Někteří zástupci motýlů patří mezi skladištní škůdce. Motýly řadíme mezi hmyz s proměnou dokonalou, tzn., ţe během ţivota prodělávají tato vývojová stádia: vajíčko, housenka, kukla a dospělý motýl. Motýli škodí jen ve stádiu housenky (TICHÁ 1988). Dospělí motýli nepřijímají tuhou potravu, ţiví se zpravidla nektarem. Motýly můţeme rozdělit na kategorie dle typu způsobovaného napadení. 1) Vyskytující se uvnitř zrna, např. makadlovka obilná. 2) Napadající povrch zrna, např. mol obilní. Další, třetí 23

24 kategorií jsou všeţraví, kam řadíme další makadlovky, zavíječe a moly (STEJSKAL 1998). Makadlovka obilná (Sitotroga cerealella Olivier, 1789) Housenka je dlouhá 7 8 mm, bílé barvy. Hlava je ţlutá s hnědými kusadly (CHADOVÁ 2006). Panoţky jsou slabě vyvinuty (PROCHÁZKA 1998). Motýl má rozpětí křídel mm. Přední křídla jsou zbarvena okrově ţlutě aţ do hnědavě ţluté, s dlouhými třásněmi, někdy s tmavšími odstíny nebo tečkami. Zadní křídla jsou šedá. Larvy škodí vyţíráním endospermu zrn obilí (PROCHÁZKA 1998). Mol obilní (Nemapogon granellus Linnaeus, 1758) Housenka je dlouhá 7 10 mm, bílé barvy se světle hnědou hlavou. Dospělý motýl má rozpětí křídel mm a délku těla 5 7 mm. Přední křídla jsou světle šedá s červenohnědými a bělavými skvrnami (CHADOVÁ 2006). Housenky škodí na obilí tím, ţe oţírají zrna a spřádají je spolu se svým trusem. Zrna jsou pak potaţená našedlými hedvábnými vlákny (PROCHÁZKA 1998). Obr. č. 12 Mol obilní (CIT.VFU.CZ) 24

25 Zavíječ moučný (Ephestia kuehniella Zeeler, 1879) Housenka je mm dlouhá. Tělo má ţlutobílé, hlava a poslední článek zadečku jsou zbarveny červenohnědě. Hlavní rozpoznávací znaky od jiných housenek zavíječů najdeme na zadečkových článcích. Dospělý motýl má rozpětí křídel mm. Přední křídla jsou zbarvena olovově šedě s tmavými pruhy a černými tečkami (CHADOVÁ 2006). Housenka poţírá mouku, sušené ovoce, kakao a další potravinářské produkty (PROCHÁZKA 1998). Obr. č. 13 Zavíječ moučný (CIT.VFU.CZ) Zavíječ paprikový (Plodia interpunctella Hübner, 1813) Housenka je dlouhá 13 mm, naţloutlé nebo růţové barvy. Hlavní rozpoznávací znaky od jiných housenek zavíječů najdeme na zadečkových článcích. 25

26 Dospělý motýl má rozpětí křídel mm a délku těla 7 9 mm. Přední křídla jsou hnědošedá na bázi, rezavěčervená s příčnými liniemi šedé je vnější část křídel. Zadní křídla jsou smetanové barvy (CHADOVÁ 2006). Housenky napadají obiloviny, olejniny, luštěniny, mlýnské a potravinářské výrobky a čokoládu (PROCHÁZKA 1998). Obr. č. 14 Zavíječ paprikový (CIT.VFU.CZ) Zavíječ skladištní (Ephestia elutella Hübner, 1796) Larva je aţ 15 mm dlouhá, zbarvena naţloutle nebo růţově. Hlava je hnědá. Rozlišovací znaky od jiných housenek zavíječů najdeme na zadečkových článcích. Dospělý motýl má rozpětí křídel mm a délku těla 7 9 mm. Přední křídla jsou zbarvena šedě s černými vlnovkami a bílou linkou na dolním okraji. Zadní křídla jsou šedá (CHADOVÁ 2006). Housenky škodí v sušených plodech, kakau, semenech a jiných produktech (PROCHÁZKA 1998). 26

27 Tab. 1: Bionomické (orientační) údaje o vybraných skladištních škůdcích (dle STEJSKALA 1998) Druh škůdce Červotoč spíţní Stegobium paniceum Červotoč tabákový Lasoiderma serricorne Kornatec skladištvní Tenebroides mauritanicus Korovník obilní Rhizopertha dominica Koţojed skvrnitý Attagenus pellio Lesák skladištní Orizaephilus surinamensis Lesák moučný Cryptolestes ferrugineus Pilous černý Sitophilus granaris Pilous rýţový Sitophilus oryzae Potemník skladištní Tribolium confusum Potemník hnědý Tribolium castaneum Potemník moučný Tenebrio molitor Rušník obilní Trogoderma granarium Vrtavec plstnatý Niptus hololeucus Vrtavec zhoubný Ptinus fur Zrnokaz fazolový Acanthoscelides obtectus Zrnokaz hrachový Bruchus pisorum Makadlovka obilná Sitotroga cerealella Mol obilní Nemapogon granella Zavíječ moučný Ephestia kuehniella Zavíječ paprikový Plodia interpunctella Zavíječ skladištní Ephestia elutella Počet vajíček Délka vývoje (dny) Ţivot dospělce (dny) Optimální teplota (C ) aţ

28 3.1.4 Pisivky (Psocoptera) Pisivky jsou malý měkký hmyz, většinou bez křídel s relativně velkou hlavou, velkýma očima a dlouhými tykadly. Mají kousací ústní ústrojí. Vyskytují se hlavně na vlhkých místech. Často se s nimi můţeme setkat na vlhkých zdech koupelen a záchodů (STEJSKAL 1994). Nejpočetnější a nejvíce časté z hlediska skladovaných surovin jsou pisivky z rodu Liposcelis. Druhy tohoto rodu dosahují velikosti kolem 1 mm, jsou bezkřídlé a nenápadně zbarvené (světlé aţ hnědé). Pisivky rodu Liposcelis jsou velmi hojné ve skladech obilí. Pisivky sniţují kvalitu napadených surovin. Mechanicky poškozují skladované suroviny, vyţírají klíček i endosperm a u semen je tak sniţována klíčivost. Dále sniţují kvalitu surovin svojí přítomností, ţivými nebo mrtvými těly trusem a svlečkami. Podobně jako roztoči mohou být producenti alergenů (STEJSKAL 2007). 3.2 Škůdci s vývojem mimo potravinu Sem řadíme především šváby, cvrčky, mravence, hlodavce a ptáky Švábi a rusi Mezi naše druhy švábů patří šváb obecný a rus domácí. Běţně se vyskytují v pekárnách, těstárnách a cukrárnách, případně jiných potravinářských provozech. Dále se u nás vyskytuje, ještě šváb americký, synantropní druh, který sem byl zavlečen člověkem (STEJKAL, TOLAR, VERNER 1993). Švábi jsou aktivní převáţně v noci. 28

29 Patří mezi hmyz s proměnou nedokonalou. Vývojový cyklus vypadá následovně: vajíčko, několik stádií nymfy a dospělý jedinec (TICHÁ 1988). Rus domácí (Blattella germanica Linnaeus, 1767) Rus domácí má délku těla kolem 15 mm, barva je špinavě ţlutá se dvěma podélnými pruhy na štítu (STEJSKAL, TOLAR, VERNER 1993). Rusi mají dlouhá tykadla, kterými jakoby stále něco ohmatávají. Obě pohlaví mají plně vyvinutá křídla. Rusi se vyskytují v zařízeních potravinářského průmyslu a velkokapacitních kuchyních (RUPEŠ a kol. 2002). Hansen uvádí rusa domácího, společně se zavíječem moučným jako hlavní škůdce v pekárnách v Dánsku (HANSEN 2004). Obr. č. 15 Rus domácí (CIT.VFU.CZ) 29

30 Šváb obecný (Blatta orientalis Linnaeus, 1758) Šváb obecný je tmavohnědý aţ černý s délkou těla kolem 25 mm. Samci mají křídla, která kryjí větší část zadečku, samice mají křídla značně redukována. Šváb obecný se nejčastěji vyskytuje ve sklepních skladech a chladnějších provozech (RUPEŠ a kol. 2002). Švábi a rusi neškodí jen poţerem, ale znečišťují potraviny trusem a zbytky těl, jeţ mohou u citlivých lidí vyvolat alergii. Švábi a rusi jsou potenciálními přenašeči patogenů od virů přes bakterie aţ k parazitickým červům (RUPEŠ a kol. 2002). Šváb americký (Periplaneta americana Linnaeus, 1758) Šváb americký je velký druh švába dorůstající délky mm. Samci a samice jsou stejně velcí bez nápadných rozdílů. Všechna vývojová stádia jsou zbarvena červenohnědě. Dospělci mají skvrny na štítu. Obě pohlaví mají plně vyvinutá křídla. Švábi američtí preferují teplejší podmínky, kolem 28 C, s vyšší vlhkostí a dostatkem potravy. Dokáţí však přeţít i v podmínkách, které neodpovídají jejich ţivotním nárokům. V teplých oblastech se běţně vyskytují i mimo areál budov (STEJSKAL, TOLAR, VERNER 1993). 30

31 3.2.2 Cvrčci (Orthoptera) Hlavní zástupce je cvrček domácí (Acheta domestica). Cvrčci se ţiví jak rostlinnou tak ţivočišnou potravou, přednost dávají zelenině a kynutému pečivu. Nepůsobí tak velké hmotné škody, ale představují spíše hygienický problém (RUPEŠ a kol. 2002). Obr. č. 16 Cvrček domácí (CIT.VFU.CZ) Mravenci (Hymenoptera) Mravenci se od ostatních škodlivých členovců odlišují svým způsobem ţivota. Podobně jako včely a vosy ţijí sociálně ve společenstvích, která jsou charakterizována především zakládáním kolonií jako základních jednotek jejich existence. V mraveništi můţeme rozeznat tři základní kasty obyvatel. Dělnice, coţ jsou samice neschopné klást vajíčka a tvořící většinu populace v mraveništi a zajišťující jeho 31

32 funkci. Samci se v mraveništi objevují vţdy jen po krátké období, protoţe po spáření v krátké době hynou. Další kastou je samice schopná reprodukce (RUPEŠ a kol. 2002). Mravenec faraon (Monomorium pharaonis Linnaeus, 1758) Dělnice jsou ţlutorezavě zbarvené a 2 mm dlouhé. Samice jsou zbarvené podobně, ale jsou asi dvojnásobně velké, často trvale okřídlené. Samci jsou menší neţ dělnice a černě zbarveni. Tito mravenci byli do Evropy zavlečeni nejspíše z Indie. Proto je najdeme jen ve vytápěných budovách, např. pekárnách, kde teploty neklesají pod 20 C (RUPEŠ a kol. 2002) Hlodavci (Rhodentia) Druhově je to nejpočetnější řád savců. Jsou to většinou drobní aţ středně velcí savci různého vzhledu, ale jednotné anatomické stavby. Mezi jejich společný znak patří chrup, který je uzpůsoben k hlodání. Všichni hlodavci mají jeden pár horních a jeden pár spodních řezáků, za nimiţ následuje mezera a za ní se nachází stoličky (MATYÁŠTÍK, BRYL 2002, Krysa obecná (Rattus rattus Linnaeus, 1758) Hlodavec s délkou těla 15-25cm, délka ocasu 17 25cm. Ušní boltce jsou větší neţ u potkana. Krysa je zbarvena šedohnědě aţ černošedě a spodní část těla je světlejší. 32

33 Krysa se, na rozdíl od potkana, u nás nevyskytuje na celém území ale pouze v oblasti západních Čech v okolí Labe a Poohří. Krysy škodí nejen poţerem, ale i poškozováním technického stavu budov a mohou být přenašeči různých původců chorob domácích zvířat i člověka (PROCHÁZKA 1998). Obr. č. 17 Mapa výskytu Rattus rattus (ANDĚRA 2014, Potkan severní (Rattus norvegicus Berhenhout, 1769) Hlodavec s délkou těla aţ 25 cm a hmotností kolem 0,5 kg. Zbarvení je šedé. Břišní strana je zbarvena světleji. Rozdíly mezi krysou a potkanem jsou: potkan má ocas kratší neţ tělo a menší ušní boltce. Další rozdíly jsou ve způsobu ţivota, kdy krysy vyhledávají sušší místa a hnízda si staví na půdách, kdeţto potkani obývají podzemní nory a kanalizace (PROCHÁZKA 1998). 33

34 Obr. č. 18 Mapa výskytu Rattus norvegicus ((ANDĚRA 2014, Myš domácí (Mus musculus Linnaeus, 1758) Hlodavec s délkou těla 7 10 cm a hmotností aţ 27 g. Zbarvení je hnědošedé a břišní strana je šedá. Dle oblastí se můţe lišit jak barvou, tak velikostí. Myši se vyskytují v sýpkách, lidských obydlích, zemědělských staveních a volné přírodě (PROCHÁZKA 1998). 34

35 Obr. č. 19 Mapa výskytu Mus musculus (ANDĚRA 2014, 4 RIZIKA A ŠKODY SPOJENÉ S VÝSKYTEM SKLADIŠTNÍCH ŠKŮDCŮ 4.1 Hospodářské škody Přímé škody Přímé škody jsou hlavní a nejsnáze zjistitelné. Patří sem ztráty způsobené poţerem surovin, poškození částečnou konzumací, znečištění surovin exkrementy, poškození obalů. Tohle vše vede ke kvalitativnímu znehodnocení daných surovin. Dále sem řadíme poškození technického stavu budov, kdy dochází v případě hlodavců k porušování izolace elektrických kabelů, porušování tepelné izolace a tak tepelných 35

36 vlastností staveb. Hlodavci pouţívají skelnou vatu na stavbu hnízd a neustálým pohybem ji udusávají, aţ se změní její izolační vlastnosti, coţ vede k vyšším nákladům na vytápění (STEJSKAL, TOLAR, VERNER 1993). Uvádí se, ţe například jeden potkan spotřebuje za jeden rok potravu odpovídající 10 kg obilí, ale můţe kontaminovat (znečištěním znehodnotit) cca 200 kg (RODL 2011) Nepřímé škody způsobené skladištními škůdci Úzce souvisí se škodami přímými. Řadíme sem náklady spojené s desinsekcí a deratizací, náklady na odstranění vzniklých škod, náklady na preventivní opatření, náklady na nucenou manipulaci se zboţím (přerovnání a kontrola poškozeného, nepoškozeného zboţí), protoţe uţ jen poškození obalu můţe vést ke změnám v potravině vlivem mikroklimatických podmínek a mikrobiální kontaminace (STEJSKAL, TOLAR, VERNER 1993). 4.2 Hygienická rizika Skladištní škůdci kontaminují potraviny a suroviny jak svou přítomností, ţivými i mrtvými těly, částmi svých těl, metabolity, exkrety tak i organismy, které se nachází na povrchu i uvnitř jejich těl (bakterie, viry, houby a jim podobné organismy, parazitičtí červi) (STEJSKAL, HUBERT 2011). 36

37 4.2.1 Fyzikální kontaminace Fyzikální kontaminace je znečištění surovin popřípadě potravin potravinářskými škůdci, částmi jejich těl a jejich produkty. Řadíme sem ţivá i neţivá těla, svlečky, vývojová stádia, chlupy, exkrementy, peří (AULICKÝ 2010, Tab. 2: Základní typy a charakteristiky fyzikálních kontaminantů (AULICKÝ 2010, Skupina Trus Části těla Roztoči (Acarina) a pavouci Hmyz (insecta) Obratlovci (Vertebrata) a) Mikroskopické trusové částice (0,01 mm) a) mikroskopické částice (0,1 1 mm) př. brouci, pisivky, motýli b) makroskopické částice (1 2 mm) př. šváby, rusi a)makroskopické částice (myš, krysa, potkan) b)makroskopické amorfní kupky a) čerstvé kadávery b)mumifikované kadávery c) chlupy d) exuvie e) fragmenty tělesných částí a) čerstvé kadávery b) mumifikované kadávery c) fragmenty integumentu d) hlava e) hruď f) zadeček g) končetiny h) křídla i) přívěšky (tykadla, kladélko, cerci) a) čerstvé kadávery b) mumifikované kadávery c) chlupy d) peří e) části těl Jiné produkty a činnosti a)pavučinky a) pavučinky, zámotky (moli) a)hnízdní materiál sláma, hlína (hlodavci, ptáci) 37

38 4.2.2 Biologická kontaminace Skladištní škůdci mohou slouţit jako přenašeči mnoha patogenních, toxinogenních mikroorganismů a virů (AULICKÝ 2010, Tab. 3: Přehled patogenů přenášených šváby a rusy (AULICKÝ 2010, Skupina mikroorganismů Bakterie Viry Houby (plísně, mikromycety) Prvoci Helminti Druhy mikroorganismů a virů Escherichia coli, Paracolobactrum sp., Pseudomonas sp., Staphylococus sp., Enetrococus sp., Diplococus sp., Proteus sp., Klebsiella sp., Shigella sp., Salmonella sp., Pasteurella pestis., Mycobacterium leprae, Mycobacterium tuberculosis Coxcackie virus, Polyomyelitis virus Aspergilus niger, Aspergilus fumigatus Entamoeba histolytica, Balantidium coli, Giardia intestinalis, Toxoplasma gondii Schitosoma haematobium, Taenia saginata, Ascaris lumbricoides, Ancylostoma duodenale, Necator americanus, Enterobius vermicularis, Trichurus trichiura Chemická kontaminace Napadení skladovaných surovin skladištními škůdci z kmene členovců se projeví neţádoucím zápachem a výskytem karcinogenů a alergenů v surovině. Mezi nejvíce biologicky aktivní látky, patří exkrety hmyzu (kantaridin, chinony), proteiny obsaţené ve výkalech, trávící enzymy roztočů a hmyzu (AULICKÝ 2010, Výraznou produkcí zápašných látek jsou typičtí např. potemníci. 38

39 Toxikanty Skladištní škůdci většinou ţádné toxikanty neobsahují nebo neprodukují, ale mohou se podílet na přenosu jejich producentů, např. hub (produkce mykotoxinů) a vytváří jim v substrátu vhodné prostředí pro jejich existenci a vývoj. Metabolicky zvyšují teplotu a vlhkost produktu (AULICKÝ 2010, Odoranty Jsou to chemické látky působící zápach a pachuť. Hlavní producenti odorantů jsou brouci a roztoči. Roztoči produkují látku tridecan, která je zodpovědná za zápach napadeného obilí. Potemníci, korovník obilní a lesák skladištní produkují feromony a těkavé mastné kyseliny, které způsobují zápach napadené suroviny i výrobků z ní (AULICKÝ 2010, Karcinogeny, teratogeny a mutageny Karcinogeny jsou látky vyvolávající zhoubné bujení tkání. Teratogeny způsobují neţádoucí změny na vyvíjejícím se plodu. Potemníci rodu Tribolium patří mezi jediné skladištní škůdce produkující karcinogenní a teratogenní kontaminanty (chinony). Jejich produkce je ale v takové míře, ţe by neměla ohrozit zdraví lidí (AULICKÝ 2010, Alergeny Alergeny jsou ekologická agens, která vyvolávají senné rýmy a astma (KNOX a kol. 1993). Látky vyvolávající alergickou reakci organismu. Alergické projevy se mohou vyskytnout dále jako záněty spojivek a dermální iritace. Alergeny mohou být jak rostlinného tak ţivočišného původu. Ze skupiny skladištních škůdců jsou producenti alergenů brouci, pisivky, roztoči švábi a rusi (AULICKÝ 2010, 39

40 Zdravotní problémy způsobené kontaktem s alergeny mohou mít akutní nebo chronický charakter. Mezi nejčastější a nejznámější onemocnění způsobené inhalací alergenů roztočů patří,,pekařské astma. Na roztočové alergeny jsou citlivá i domácí a hospodářská zvířata. Hlavní nebezpečí alergenů, které roztoči produkují, spočívá v jejich chemickém sloţení. Jedná se především o hydrolytické enzymy proteázy na které v lidské populaci negativně reaguje více neţ 90 % jedinců. Jejich nebezpečnost spočívá v tom, ţe mají schopnost narušovat epitel v plicní, střevní a koţní tkáni a tím zeslabují ochrannou bariéru. Další alergeny jsou amylázy, na které reaguje zhruba 50 % populace. Amylázy produkují roztoči konzumující rostlinnou potravu, naopak proteázy, produkují roztoči konzumující ţivočišnou potravu, nebo rostlinnou s vyšším obsahem bílkovin. Roztoči produkují i alergenní proteiny, na které rovněţ reaguje asi kolem 90 % populace. Proteiny mají velikost podobnou lysozymu a do okolí jsou šířeny exkrementy. Jejich účinky na organismus nebyly doposud uspokojivě vysvětleny (ERBAN, ERBANOVÁ, HUBERT 2008, ZEMEDELEC.CZ). 5 MONITORING SKLADIŠTNÍCH ŠKŮDCŮ Monitoringem rozumíme opakovaný průzkum. Sledovat můţeme přítomnost skladištních škůdců, druhovou skladbu, populační hustotu. Monitoring můţeme rozdělit do několika častí. 1) Detekce kdy zjistíme přítomnost škůdce. 2) Determinace, při níţ určíme druh škůdce. 3) Diagnostika, jejímţ cílem je zjistit stupeň napadení, hustotu zamoření, populační hustotu, místo napadení a podmínky na něm (STEJSKAL, TOLAR, VERNER 1993). 40

41 5.1 Lapače hmyzu Feromonové lapače Feromony jsou chemické látky, pomocí nichţ se hmyz dorozumívá. Přenosné jsou vzduchem nebo kontaktem. Feromony můţeme rozdělit na sexuální, agregační a stopovací. Sexuální feromony přitahují jen jedno pohlaví a často je vábí i na vzdálenost několika metrů (vyuţití např. v lapačích na samce zavíječů). Agregační feromony přitahují obě pohlaví, mohou označovat shromaţdiště, úkryt či bezpečnost potravy. Stopovací feromony jsou charakteristické pro mravenčí cestičky, které směřují ostatní členy hnízda ke zdroji potravy (STEJSKAL 1998) Lepové lapače Slouţí především k odchytu lezoucího a létajícího hmyzu. V zařízení, se nachází odparník obsahující feromony nebo potravní atraktanty. Jsou to lapače většinou na jedno pouţití (př. mucholapky). U lepových lapačů se sniţuje účinnost prachem, proto se musí pravidelně měnit. Rozmístění lapačů musí mít patřičnou hustotu a patřičné místo, jinak nebudou dostatečně plnit svoji funkci (STEJSKAL 1998) Světelné lapače Zařízení lákající létající škůdce na ultrafialové záření. Rozlišujeme tři základní typy: - Lapače smrtící na elektrické mříţce - lapače omračující na mříţce s nízkým napětím - lapače bez mříţky s lepovým pásem (STEJSKAL 1998). 41

42 5.1.4 Padákové lapače Pracují na principu náhodného odchytu škůdců nebo se do nich vkládají feromonové atraktanty. Potemníci a lesáci se ve skladech odchytávají do mističkových lapačů. Pro pouţití v obilí jsou určeny děrované tyčové nebo trychtýřové lapače (STEJSKAL 1998) Lapače s multi-komponentní návnadou Lapače fungují na principu kombinace několika feromonů a potravního atraktantu. Tímto způsobem můţeme zjistit podrobnější informace o druhovém spektru škůdců, kteří se na daném místě vyskytují (STEJSKAL, AULICKÝ 2011) Monitoring hlodavců Monitoring hlodavců provádíme pozorováním a to ve dne a v noci. Pozorovaní v noci se provádí, chceme-li zjistit jejich přítomnost, únikové cesty a mnoţství. Při pozorování si musíme všímat poškození potravin a obalového materiálu, které většinou jako první signalizují přítomnost hlodavců. V blízkosti těchto poškození se většinou nachází trus. Ohryzu, který vzniká za účelem dostání se k potravě a obrušování hlodáků. Stopy jsou patrné na dřevěných konstrukcích, slabším plechu, olověných trubkách, elektrických kabelech a zdivu. 42

43 Dále je nutné si všímat přítomnosti nor a hnízd, které jsou vytvářeny pomocí zubů a drápů. Velikost a průměr je ovlivněn druhem hlodavce, který se tu vyskytuje a materiálem ve kterém se nora nachází. Dalším znakem jsou stezky, po kterých se hlodavci pravidelně pohybují. Cesty poznáme docela snadno, jsou to vyšlapané cestičky v měkkém povrchu nebo uhlazené cesty na podlahách a trámech. Trus můţeme pouţít i jako rozlišovací znak, podle jeho mnoţství můţeme posoudit velikost populace (STEJSKAL, TOLAR, VERNER 1993). 6 OCHRANA PŘED ŠKŮDCI Velké objemy uskladněných surovin způsobují vysoké riziko ekonomických ztrát při napadení škůdci. Napadení vede ke sníţení trţní hodnoty a kontaminaci produktů (STEJSKAL 1998). Ochrana spočívá v několika typech ochranných opatření, a to preventivních i kurativních. 6.1 Řízení teploty a vlhkosti Zde je klíčové opatření pasivní a aktivní větrání, které sniţuje teplotu a vlhkost a zabraňuje vzniku horkých loţisek, ale neposkytuje ochranu povrchových vrstev. Aktivní větrání je zajišťováno rozvody kanálů ve skladu. Pro větrání horkých hnízd slouţí přenosné sondové ventilátory. Do skladovaného substrátu se vhání upravený nebo neupravený vzduch. Zchlazený vzduch sniţuje riziko ztrát po naskladnění a poskytuje dlouhodobou ochranu. 43

44 Horkovzdušné sušení je energeticky náročné a můţe být příčinou rychlého rozmnoţení škůdců v teplé komoditě (STEJSKAL 1998). 6.2 Insekticidní plyny Plynování, neboli fumigace, patří i přes všechny negativní aspekty k nejdůleţitějším ochranným opatřením před skladištními škůdci. Metoda má vedle bezpečnostních rizik i celou řadu předností. Především je to velká adaptabilita fumigační techniky, rychlost působení plynů a vysoká účinnost na většinu skladištních škůdců. Plyny mají moţnost přímého pouţití na potravní substráty a drogy, které nenarušují a zanechávají méně reziduí neţ klasické postřikové insekticidy. Toxické plyny pronikají i do vnitřku zrna, kde hubí dospělce, vývojová stádia i vajíčka. Plyny pouţívané k fumigaci obilných skladů jsou na bázi fosforovodíku (AULICKÝ, STEJSKAL 2009, ZEMEDELEC.CZ). 6.3 Postřiky, aerosoly, ULV, Fog a dýmovnice Pro předsklizňovou přípravu skladů se většinou doporučuje plošná aplikace reziduálních insekticidů (organofosfáty, pyretroidy) nebo prostorová aplikace insekticidů (v aplikačních formách FOG, ULV, dýmovnice či jiných aerosolových substancích). Vysokoobjemový postřik proniká více do organických zbytků a nečistot neţ aerosolové formulace. Má delší reziduální působnost v závislosti na kvalitě provedení a kvalitě přípravku. Můţe chránit ošetřené plochy i několik týdnů. Termické (FOG) a studené kapalné aerosoly (ULV) či tuhé kouřové aerosoly (dýmovnice) postihují především létající hmyz a po povrchu lezoucí škůdce. Jejich reziduální efekt je oproti předchozí metodě nesrovnatelně slabší. 44

45 6.4 Přímé ošetření insekticidy Jedná se o přímý postřik zrna (někdy se uvádí jako moření či impregnace zrna). Přípravky na ochranu zrnin jsou buď na bázi organofosfátů (Actellic EC 50), nebo pyretroidní (K-obiol EC 25)(AULICKÝ, STEJSKAL 2009, ZEMEDELEC.CZ). Organofosfáty jsou estery kyseliny fosforečné (ortho-, thio-, pyro-,) pouţívané jako, pesticidy a biocidy. Jejich funkce spočívá v tom, ţe nevratně blokují enzym acetylcholinesterázu, který na nervových zakončeních katalyzuje rozklad nervového přenašeče acetylcholinu na cholin a kyselinu octovou a to vede ke zvýšení hladiny acetylcholinu na nervových zakončeních (PLACHÝ 2008, Pyrethroidy Pyrethroidy jsou silné insekticidy, které mají stále větší význam. Kaţdý pyrethroid je směs dvou aţ čtyř enantiomerních párů. Některé pyrethroidy se liší svou biologickou aktivitou a toxicitou (ALBASEER SAEDD S., Pyretroidy jsou syntetické látky odvozené od přírodního pyretra, obsahové látky kopretiny starčkolisté (Chrysanthemum cinerariaefolium). Mají kontaktní účinek. 45

46 Tab. 4: Přehled vybraných metod ochrany před hmyzem a roztoči v uskladněných zrninách (dle STEJSKALA 1998). Metody ochrany Sanitace, izolace, odolnost Čištění a přepouštění zrnin (mechanické hubení škůdců) Sniţování vlhkosti Roztoči - obiloviny pod 14 % - olejniny pod 8,5 % Termická dezinsekce Sniţování teploty -hmyz -roztoči Chemická ochrana před naskladněním Chemická ochrana po naskladnění fumigace a řízení atmosféry Chemická ochrana po naskladnění - protektanty Biologická regulace Techniky a přípravky 1. Pravidelný úklid (zametání, průmyslové vysavače, tlaková voda). 2. Likvidace obalů a zbytků 3. Odolná architektura, odolné odrůdy (GMO) 4. Zásada,,první do skladu první ze skladu 1. Prosévací a aspirační zařízení (neúčinné na skryté napadení). 2. Přepouštění (mechanické, pneumatické). 1. Sušení na sušičce (mobilní, stacionární). 2. Aktivní větrání (upravený, neupravený vzduch). 3. Chlazení (sniţuje r.v.). 4. Přetahování, přehazování (zvyšuje zlomkovitost). 5. Mísení partií s různou vlhkostí (problematické). 1. Průtokové pece (55 60 C ). 1. Přepouštění, přehazování (homogenizace). 2. Aktivní větrání (manuální, automatické). 3. Chladící zařízení (stacionární, mobilní). 1. Fumigace jedovatými plyny 2. Reziduální postřikové insekticidy 3. Prostorové insekticidy v mlze (FOG, ULV) a dýmovnice (povrchový efekt) 4. Reziduální poprašové insekticidy 1. Fumigace jedovatými plyny 2. Řízené a modifikované atmosféry (nutná speciální technologie) 1. Postřiky 2. Popraše 1. Pouţití roztoče dravého Cheyletus - před naskladněním (preventivně) - po naskladnění (represivně) 46

47 7 MATERIÁL A METODY V zemědělském podniku Agrospol Knínice u Boskovic byl proveden průzkum druhového spektra skladištních škůdců a zjišťována preventivní opatření. Informace byly získány ve formě dotazníku a následně zpracovány. 7.1 Zhodnocení výskytu skladištních škůdců v zemědělském podniku Agrospol Knínice u Boskovic Dotazník o výskytu skladištních škůdců v zemědělském podniku Agrospol Knínice u Boskovic. 1. S jakým skladištním škůdcem máte v podniku největší problémy? Největší problémy máme s pilousem černým a myší domácí. 2. Jaká preventivní opatření provádíte? Ve všech skladovacích prostorech aplikujeme jednou ročně postřik Reldan 40EC. Celou posklizňovou linku i sila jednou ročně zaplynujeme přípravky Actellic 50 EC a Istroekol. Proti hlodavcům pouţíváme nástrahy Tarin. 3. Jaká kurativní opatření pouţíváte při výskytu skladištních škůdců? V případě nalezení škůdce během roku provádíme dezinsekci přípravkem Phostoxin. 4. Kteří škůdci se u vás vyskytovali v jednotlivých letech? Rok 2011 pilous černý, potemník skladištní Rok 2012 potemník skladištní Rok 2013 pilous černý Ve všech letech se vţdy vyskytovala myš domácí. 47

48 8 VÝSLEDKY A DISKUZE Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, ţe největší potíţe ve skladových prostorách podniku způsobují tito škůdci: pilous černý, potemník skladištní a myš domácí. Jako preventivní opatření se ve všech skladovacích prostorách aplikuje jeden krát ročně postřik Reldan 40 EC. Dále se celá posklizňová linka i sila jedenkrát ročně zaplynuje přípravky Actellic 50 EC a Istroekol. Proti hlodavcům se podávají poţerové nástrahy Tarin. Preventivní opatření se provádí vţdy před začátkem sklizně. V případě nalezení škůdců během skladování se pouţívá přípravek Phostoxin. V jednotlivých letech se v skladovacích prostorách vyskytovali tito škůdci: Rok 2011 pilous černý, potemník skladištní Rok 2012 potemník skladištní Rok 2013 pilous černý Ve všech letech se vţdy vyskytovala myš domácí. Výskyt všech škůdců byl nejintenzivnější na podzim. 48

49 9 ZÁVĚR V práci, jsem se zabýval skladištními škůdci, jejich vývojem, metodami monitoringu, škodami a riziky které pro nás představují a preventivními opatřeními, která zabraňují ztrátám, nebo je v co největší míře omezují. Na základě poznatků při zpracovávání práce je lépe výskytu skladištních škůdců předcházet, například vhodnými podmínkami skladování suroviny coţ nebývá tak finančně nákladné oproti dezinsekci a deratizaci a vedlejšími náklady spojené s těmito opatřeními. Za důleţitý povaţuji monitoring skladištních škůdců, kde přímým pozorováním nebo pomocí lapačů zjistíme nebo vyvrátíme výskyt škůdce, druhové spektrum škůdců a stupeň napadení. Na základě monitoringu, se rozhodujeme, jaké další kroky provedeme. Z výsledků dotazníku pro podnik Agrospol Knínice bych jako významné škůdce v tomto podniku uvedl - myš domácí, která se vyskytuje pravidelně ve všech skladovacích prostorách, pilouse černého a potemníka skladištního, kteří se vyskytovali v jednotlivých letech souběţně nebo jeden rok potemník a další rok pilous. Výskyt byl nejintenzivnější vţdy po naskladnění suroviny. Hlavní zásady boje proti skladištním škůdcům jsou, zamezit pronikání do skladu, monitoring, příprava skladovacích prostor po vyskladnění a před naskladněním a vhodné podmínky skladování, kde sledujeme teplotu a vlhkost skladované suroviny. 49

50 10 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY 1. SAEED S., Albaseer. Development of A Reversed-Phase High Performance Liquid Chromatographic Method for Efficient Diastereomeric Separation and Quantification of Cypermethrin, Resmethrin and Permethrin [online] vyd. Centre for Chemical Sciences and Technology, Institute of Science and Technology, JNT University, Kukatpally, Hyderabad, INDIA, 2012 [cit ]. Dostupné z: pdf 2. KRAFT, Dietrich, Alec H SEHON, R.B. KNOX a P. TAYLOR. Molecular biology and immunology of allergens. Boca Raton: CRC Press, c1993, 326 p. ISBN X. 3. HANSEN, Lise Stengard. 3rd meeting of COST Action 842: Berlin - December 4-5, 2003 : proceedings. Editor L Hansen. Prague: Research Institute of Crop Production, 2004, 50 s. ISBN ADLER, Cornel. 3rd meeting of COST Action 842: Berlin - December 4-5, 2003 : proceedings. Editor L Hansen. Prague: Research Institute of Crop Production, 2004, 50 s. ISBN COLLOFF, Matthew J. Dust mites. Online-Ausg. Dordrecht: Springer, ISBN ANDĚRA, Miloš. Mapa rozšíření Mus musculus [online] vyd [cit ]. Dostupné z: 7. ANDĚRA, Miloš. Mapa rozšíření Rattus norvegicus [online] vyd [cit ]. Dostupné z: 8. ANDĚRA, Miloš. Mapa rozšíření Rattus rattus [online] vyd [cit ]. Dostupné z: 50

51 9. STEJSKAL, Václav a Radek AULICKÝ. Skladištní škůdci: rizika a monitoring [online] vyd. Praha, 2013 [cit ]. Dostupné z: PLACHÝ, Jan. Bezpečnost používání biocidů v ČR rozsah implementace Direkt a Biocidní direktivy v ČR: Dopad direktivy na dostupnost biocidních organofosfátů, pyretroidů a karbamátů ČR [online] vyd. Praha, 2008 [cit ]. Dostupné z: Chemické a biologické kontaminanty v potravinách a zemědělských komoditách: aktuální problémy: sborník ze semináře : Ministerstvo zemědělství České republiky 14. prosince Editor Václav Stejskal, B Frýdová. Praha: Výzkumný ústav rostlinné výroby, c2012, 183 s. ISBN STEJSKAL, Václav a Radek AULICKÝ. Skladištní škůdci ochrana a rizika. [online] vyd. [cit ]. Dostupné z: MILLER, František. Zemědělská entomologie. 1. vyd. Praha: ČSAV, 1956, 1056, [1] s. Práce Čs. akademie věd. 14. STEJSKAL, Václav. Detekce kontaminace skladovaných obilovin a cereálních produktů škůdci pomocí fyzikálně-chemických technik: metodika pro útvary státní správy. Praha: Výzkumný ústav rostlinné výroby v Ústavu zemědělských a potravinářských informací, 2007, 17 s. ISBN ERBAN, Tomáš, Michaela ERBANOVÁ a Jan HUBERT. Skladištní roztoči pod drobnohledem [online] vyd. [cit ]. Dostupné z: 51

52 16. STEJSKAL, Václav a Radek AULICKÝ. Metodika monitoringu skladištních škůdců snižující časovou náročnost pomocí lapače s multi-komponentní návnadou: metodika pro pracovníky v DDD. Praha: Výzkumný ústav rostlinné výroby, 2011, 18 s. ISBN [online]. [cit ]. Dostupné z: AULICKÝ, Radek. Rizika skladištních škůdců [online] vyd. Praha, 2010 [cit ]. Dostupné z: STEJSKAL, Václav, Petr Hubert VERNER a Viktor TOLAR. Ochrana před hlodavci a šváby. 1. vyd. Ilustrace Zuzana Kučerová, Jaroslava Tolarová. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1993, 280 s. ISBN RUPEŠ, Václav. Škůdci v domácnosti a boj proti nim vyd. Chrást 128, ISBN MATYÁŠTÍK, Tomáš a Marek BRYL. MATYÁŠTÍK, Tomáš a Marek BRYL. [online] vyd. [cit ]. 22. NEUBAUER, Štěpán a Jiří POZDĚNA. Škůdci obilních skladišť, sýpek a mlýnů vyd. Varnsdorf, STEJSKAL, Václav. Moli, červotoči a jiní škůdci materiálů v domácnostech, skladech a chalupách. 1. vyd. Praha: Scriptum, 1994, 52 s. ISBN STEJSKAL, Václav. Ochrana před potravinovými a hygienickými škůdci. Ilustrace Matúš Kocian. Praha: Vyšehrad, 1998, 108 s. ISBN