SLEZSKA UNIVERZITA OPAVA Fr Lozo FrcKo-pnfnooovEoEcKA FAKU LTA. Ustav bohemistiky a knihovnictvf. Acta. bibliothecalia eti. ica

Transkript

1 SLEZSKA UNIVERZITA OPAVA Fr Lozo FrcKo-pnfnooovEoEcKA FAKU LTA Ustav bohemistiky a knihovnictvf Acta bibliothecalia eti ica Opava 2000

2 Kognitivni styl - strategie pfuziti v informadni spoleinosti? Vize roku 2019 Be6ta Sedl6ikov6 Otiizky duievni tinnosti, zp:,:iobu vnimdni a piistupu k Zivotu, procesy pozndv;ini a uchovdvdni iniorruci zaiimaly myslitele v etapd f,azdd lidskd civilizace, Tato oblast se stala pledmetem samostatndho vddnrho oboru - psychologie, kterd zahrnuie ruzn6 piktupy ke tdchto lkoumiini otdzek, a to behiviordlni kognitiini psychoanalyticky, fenomenologicki' piedkliid;ina studie vdnufe poiorrort piaie kognitivnimu piistupu' Kognitivni psychologie zkoumd ie*erd lidski aktivity vztahuiici se ( qozndvani 'p,i4ru a riformaci a nastirluie vichodisko z mnolstvi informaci na 'iehince ll{u a moinosti ieiich efektivniho zpracoviini a vyuliti Uvod Lidskd civilizace vstupuje do nov6 etapy sv6ho kterou!!yoie, sociologov6 a filozofov6 nuruuii obdobim informadni spoletnosti' Spolu s ndstufem informadn ( 6ry, dochs,z( tak6 ke zmdn6 modelu svdta' Novy svdtovy n6zor je zalolen na zkusenosti nikoli na teorii. Neni to ani tak zmdna filozofie, jednd se spg o zmdnu zp0sobu vnimdni a piistupu k Zivotu' Dochiizi k urdit6mu posunu a kritickd mnozstvi jedinc0 prolfu{ sv0j Zivot jako duchovni vyvoj. Vytvdieni nov6ho, celistvdjsfio sv6tov6ho n1'zoru nahrazuje nds peti set let stary zaiem o svdtskd pieziti a Nenf.pohodlf' pochyb, 2e tato materialistickii, inut technokratickii piedpojatost' byla uyrnu*nfm historickym krokem, ovsem nov6 chdpdni zivotnich koincidenci ulazrle snad na skutedny smysl Zivota. Prvni zn;imkou tohoto vnitiniho nutkdni je hlubokl pocit neklidu, ktery se jevf jako nespokojenost a dostavuje se dokonce i po dosazeni ciiir. Projevuje se tak6 jako urditii stisn6nost nebo pocit, Ze se n6co postrddii' Clov[k je neustdle vystavovdn mnoha podndtfim, na kter6 n6jakym zp0sobem odpovid:i. Na n6kt er6 ztdchto podn6t0 reaguje poyze somatickd slozka, jin6 podndty zase probouzeji k dinnosti i psychickou slozku dlovdka' Pirjem nejr0zn6jifch informacf a lelich zpracov6n(, a tak6 prozfuan( vztahu dlov ka k tdmto podn6t0m, zaii\tui( dusevni zivot. zliery:..d.ys"un( Livot sahii v evropskdm civilizaenfm okruhu do star6ho Recka. Redti filozofovd se pokouseli hlavnd o vyklad podstaty du5evn.ich jevir. Aristoteles povazuje t6lo a dusi za dva levy ieze podstaty, tj. Zivdho organismu' pojmu lg9zndnf psychd s polmem Zivot bylo dalsim krokem ve filozofickdm uvazovdn(, stejne jako' jeho ui(v1n( pro takovd ievf,. jukg jsou slysenf'.vid6ni' pamatovdni, my5lenf, uvaiovsn(, a slouzilo jako protiklad k r0znim n

3 tdlesnym. projev0m. Toto,,materialistickd" pojeti dulevna, kterd chdpalo mozek jako n:istroj duse, nebylo jedin6. Objevily se i dalif koncepce, kter6 uviiddly, Ze duse pochaz( z jindho svdta a je spojena s tdlem jen za trest. Filozofovd sthdovdku toto pojeti piejali a povazovali duii za prvotnf podstatu Ziv6 lidsk6 bytosti.., Zdiem o psychiku elovdka byl dfouho dom6nou filozof... Teprve v 16. stoleti pouzil P. Melanchton pro problematiku duievnrlro Zivota pojem "psychologie". R. Coclenius pievzal tento pojem a v roce 1590 vysla jeho publikace s ndzvem,,psychologia". /18/ postupnd se psychologie jako obor sice osamostatnila, vyie5ila n6kter6 teoretickd a meiodologicte otdzky, stanovila sv6 cfle a obsah, neustdle viak hledala stanoveni vlistni definice. Po n6kof ik staleti se tradovalo vymezen( psychotogie jako vddy o duievnu tlovdka. 11B, s. 16l. Tento piistup vyladoval piedevsr'm sezndmeni se v5emi psychickymi jevy, kterd se vyskytujf v r:imci pozndvacich proces6. Soudasnd moderni definice psychologie jako vddeckdho studia chovdni a duievni Cinnosti l1, s. 141 zahrnuje r0znd psychologickd piistupy, a to bio! ogicky, behavioralni, kognitivni, psychoanalyticky. fenomenofogickf. jednltliv6 piistupy na psychologickd drovni jsou ndkdy navzalem slleireln6, jindy si konkurujf. Jsou kompatibilni pokud se zameiuji na r0zne srriinky tehoz probldmu. 1. Kognitivni psychologie ^ kognitivnf veda (Co takhle pdtiminutovy moz kovy sup erj o gging dennd?) e lov6k k tomu, ab;z mohl dulevnd Zft, potiebuje nejprve ziskat urdit6 informace, poznatky, kterd se pak st;ivaji ziikladnrm materiiilem pro dusevnf dinnost. Zkkavanf poznatk0 obstar.ivii,,informadnf syst6m,, dlovdka. /18/ Tento umozfiuje zisk;ivat jednak intormace pifm6, a to na zi{klad6 piim6ho p0sobeni podndtu na smyslovi org6n, a jednak intbrmace nepiim6, zprostiedkovan6 rtznymi symboly, lako jsou slova, chemick6 znadky, apod., kter6 nahrazujf a zastupuji' skutednort. Tyto symboly mohou byt transformovdny do sv6 rei{ln6 podoby pouze za ddasti dal5ich psychicklch syst6m0. Jenom souhra vsech tdchto psychicklch probl6m0 umoziuje rozumovou a logicky sprdvnou psychickou dinnost zvanou kognitivni, tj. zprostiedkuji'ci' zftk1n( poznatk0. Odbornd literatura definuje kognici jako akt pozndni a kognitivni psychologii iako studium viech lidskich akiivit vztahuiiiich se kpozndvdnf fiy Do tdchto aktivit se zahrnuji pozornost, kreativita, pam6t, vnfm;lnr, probldmy uchovdni informaci, myileni a vyu\it( jazyka. 21

4 Do roku 197O kognitivni pifstup mdlo pronikal ven z laboratoii, ale postupne se v odborn6 literatuie objevovaly zmhky o kognitivnd orientovanych terapiich, o analyzitch zpracovdni informaci a kognitivnich teoriich vnimiinf osobnosti. Kognitivni psychologie vznikla jako reakce na behaviorismus, kteri se zabival lidskou aktivitou pouze z hlediska podndt0 a reakci. Tento trend rozv$eli piedevlfm 1. P. Pavlov a J. B. Watson. Podle behavioristt pouze podndt (stimul) pievdd6n do organismu, ktery odpovf jistim zpirsobem chovdni (respondenc0, m0ze byt piedm6tem vddeck6ho biiddni. l3l tjvedend pojeti dlouho brdnilo efektivnimu studiu vyssich mentiilnich procesfr. Lidd piece mohou usuzovat, pldnovat a rozvlet se na z:ikladd diive ziskanych informac(. AZ. uznilni kognitivni psychologie zmdnilo toto nepsan6 tabu. V kognitivni psychologii je lidskd mysl chiipdna jako strukturovanf systdm pro uchovdni informaci. Podle vdt5iny kognitivnich teorii informace zkkan smysly je analyzovdna, zaznamendna, ulolena a niislednd pouzita r0znymi zp0soby. Tyto aktivity se nazyvaii informatnimi procesy, kter6 nemusi probrtrat uvddomdle. V riimci experiment0 se uifuaj( r0zn6 objektivnf ukazatele zkoumdni informatniho zpracovlni napi. mira zpdtn6 vazby, spolehlivost selekce, provedeni pam6tovych test0 apod. Matematickii a logick;i analyza tdchto ridaj0 slouzi pro vytv;iieni model0 probrhajicich proces[r. Tyto modely nejsou urtend pro zn zorndn( mozkovdho mechanismu. I kdyz se piedpokl 6d5, Ie v5echny mentdlni aktivity probihaj( na fyziologick6 b6zi, tato millo zajim vdtlinu kognitivnich psycholog0. Yychlz( se z toho, Ze prdvd tak jako mfrze byt poditadovy program popsanl bez znalosti hardware, m0ze byt pochopen i program mentdlniho informadniho zpracovinf bez ohledu na fyziologickd fungoviini mozku. /13/ Oviem neurobiologicke poznatky poslednich deseti let, ke kterfm se doslo pomoci novich technologii, poprvd v historii lidstva zviditelnily piesny mechanismus fungovdni spletit6 masy bun6k lidskdho mozku. l3l Analogie mezi mozkem a poditadem, anebo mysli a programem/ ovlivnila kognitivni psychologii mnohymi zp0soby. Pojmy jako napi. zpracovdni a vyhled:ininformaci (information storage and retrieval) se staly obvyklimi a dasto se pouzivaly v kognitivnich teoriich. Mimoto se objevily trendy povazovat kognitivnf teorii a um6lou inteligenci za rovnocenn6 vddy s navz;ijem si prop0jduji'cimi pojmy. Je ovlem potieba poznamenat, Ze ne vsichni kognitivni psychologov6 se hldsi k tomuto hledisku. Domnivaji se totiz, Ie rozdfly mezi lidskou a umdlou inteligenci jsou tak velk6, Ze analogie nenizrovna tou sprdvnou cestou bdddni.113l I kdyz historick6 koieny kognitivni psychologie sahaji k introspektivni psychologii, modernf pojeti, kterd se zformovalo v 50. letech, neni l j 22

5 zaloaeno na introspekci. Publikace od Donalda Erica Broadbenta,,Perception and Communicatin" z roku 1958 byla prvnf pracf Siroce vdnovanou lidskdmu zpracovdni informaci. Velmi rychle se vynalezly nov6 techniky pro studium zpracovaviini informacf dlovdkem, kter6 vytistily v zajimav6 objevy. Napi. Ceorge Sparling, pouzivaje krdtkou vizu:ilni prezentaci pismen a disef demonstroval existenci specidlniho vizudlnft o informadn fho zdsobn iku (ndsledne nazvandho i kon ickii pamdt) s t6m6i neomezenou kapacitou, ale velmi krdtk6ho trvdni. Ni{sledny vyzkum piinesl rozliseni pamdti. Zjistilo se, 2e existuji piinejmenlim dva syst6my ukleiddninformaci do pamdti, a to kriitkodobd pam6t, STM (Short-Term-Memory) a dlouhodobii pam6t, LTM (Long-Term-Memory). Krdtkodobd pam6t md funkci,,zdchytn6ho zdsobniku". 13, s. 9Bl lnformace je zde aktivnd uchovdvdna nezmdiend a nekddovand po dobu I0 sekund. B6hem t6to doby podldhd pamdt rulivlm vlivfrm, snadno doch;lzi ke ztrdt6 informace. Specifickd iidici oblasti rozhoduji o tom, zda dojde k zakoweninforrnace v dlouhodobd pamdti, ei nikoliv. Dochdzi k vib6ru, aby se zabrsnilo pietizen( zdplavou informaci. Kognitivni psychologie spolupracuje dnes s jinlmi obory, jako jsou neurologie, antropologie, lingvistika, filozofie a vdda o umdld inteligenci. Timto novym mezioboi'ovfm piistupem ke zkoumdni podstaty kognitivnfch proces0 se zabyva novy vddni obor - kognitivni vdda./1/ Usifedni' mysienku piedstavuje pojeti, Ze kognitivnimu systdmu dlovdka lze porozumdtak, Ze ho piipodobime poditaei, ktery proviidi slozit6 vypodry. Existuje rozsdhl paralela mezi vypotty pocitade a dulevnimi vypoety. Nejnovdjlim vyvojovym trendem ie konekcionsmus 11, s. 361 charakteristickl tfm, Ze mentiilni reprezentace a procesy jsou popsiiny stejnim zp0sobem jako neurony a jejich spoje. r\lodernf psychologie na ziikladd stdle hlubsrlro pozndvdni pr0bdhu kognitivnich proces0 (informatni syst6m, pamdtovi syst6m, myslenkovy syste.) vyvfi( a nabz r0zn6 metody pro jejich zlep5eni. Jednou z nich je ti6ninkovii metoda mozkovdho ioggingu. l2l. Zaklady t6to metody polozili v Ndmecku profesor Fischer, 56fl6kai Memory-Klinik a profesor Lehri z Univerzity Erlangen. Pdtif;izovf tr6nink napomiihd k uvolndni a sousrieddni k pirjmu vice informaci a jejich udrzeni v kr:itkodobd pam6ti, nilsledn6muklddiini informaci v dlouhodob6 pamdti, k jejich vyuziti tv0rdim zp0sobem a napomiihii tak6 k dosazeni dulevni rovnoviihy a zdrav(, viz obr. 1. a

6 Obr. 1 Pltifizov,i program mozkovdho joggingu Faze l'. Zahilvaci cviceni,))fil)) Krno v hlave,ffi Faze ll'. Zakladni lrenink g -:- ] Fdze lv: Zarir,/sli se IAI l"tsf.-- i#*l >rl I DGI \-) l&.: I W4J I Faze lli m; ZaloIRa rffil 24 $

7 2. Sugestopedie iili superlearning Qr{emohu se doikat, co se dnes nov1ho nauiim) If I I l Superlearning je metoda, kterd stimuluje vy'konnost a kapacitu vsech du5evnich schopnosti dlov6ka.. Abychom pochopili p0sobeni superlearningu je nutni zminit se hejnov6j5ich poznatcich z oblasti fungovdni mozku. Vlvoj elektronovlch mikroskop0 a superpotitad0 v poslednich tiech desetiletich umoznil odbornik0m podrobndji studovat n55 mozek. Pjotr Anochin z Moskevsk6 univerzity se vdnoval 20 let studiu schopnosti mozku zpracovitvat informace. Doiel k ziivdr0m, Ze to neni pouze poeet mozkovych bun6k, co urtuje inteligenci. Mnohem d0lezitdjsi je podet jemnlch nervovych a krevnich drah v mozku. Anochin si uvddomil, Ze inteligence a tvoiivost mii n6co spoledndho zchapaddlky mozkovfch bund[ (dentritickych vyb6zk0 a synapsi a synaptickych kontaktnich ploiek. Zjistil, Ie kald'i dentricky vyb6zek je spojen alespoi s jednim dal5im a pomoci elektrochemickych impulsir tyto dva mohou vytvdiet s dallimi jednotlivymi di skupinami mald obrazce. Kaldi mozek je tak fantasrickim propojovdnim obrazc,i, vytvdienych tisici vybdzky a synapsi na mnohich ramenech miliard neuron0. Anochin0v propocet sumy spojtlt a drah, kier6 se mohou uskutetnit pr0m6rnfm mozkem je, i kdyz uvddr, ie odhad je velmi konzervativni jednidka ndsledoviina 10,5 milion0 kilometr0 nul natukanych standardnim psacim stroiem. l17l Nejnovdj5i trendy naznaeuj(, le to, co jsme dosud poklddali za dvd hemisfery mozku, lze reiilndji povazovat za dva identickd mozky pracujiciv harmonii, neljeden mozek rozddleny na dvd ddsti. Tento fakt se vynoiuje z rozsdthlych vyzkumir nositelu Nobelovy ceny Rogera Sperryho z Kalifornskdho vysok6ho ueeni technick6ho, P. Ornsteina a Erana Zaidela zkalifornskd univerzity Tito vddci zjistili, 2e kaldi z najich mozkfi zvlfld rozdfln6 dinnosti intelektu vedle rozdilnych fyzickich tinncsti. Je5td vyznamndj5i' je zji5t6ni, Ie kdyl je,,slabi( z obou mozk0 stimulovdn ke spolupri{ci s tfm,,silndj5fm", konetny vlsledek je velk6 zvy\en( celkovd schopnosti a ritinnosti. Toto zvy5eni bylo vdtsi nel piedpoklad. P. Ornstein odekiival dvojndsobn6 zvyleni vikonu, visledky prokdzaly p6t az desetkrdt zvfsenou vykonnost. Snad tim lze vysv6tlit, prot pouze lid6 s tzv.,,celistvfm mozkem", t1. ulivaik( vyvdzend ob6 poloviny mozku, jsou schopni dosiihnou nejv6tiich uzndn{ ve vddd i umdni. Dva piiklady postadf: Albert Einstein, Leonardo da Vinci. a

8 V ndzvu t6to kapitoly zmfndny pojem superlearning je oznatenf pro metodu globdlniho uteni kdy zapojujeme levl a pravy mozek soudasnd. Superlearning je termin pievzatl z americkd anglittiny. Tento americky vyraz se prosadil i piesto, Ze pro Evropany maji americk6 superlativy negativni nddech. Pokusy o jeho pieklad di jeho nahrazeni terminy jako napi. snadnd udeni globiilni udenf, tv0rdf udeni, udeni v novfch dimenzich, piispivaji jen ke zbytedn6mu rozbujeniterminologie. l\l Snad lze rozli5it mezi pojmem supeilearning utfuanym pro samostudium a sugestopediq kdy vluka probihii za piitomnosti vyudujiciho. Ziikladnimi komponenty metody superlearningu jsou: relaxace, piedstavivost, tutrrii fantazie, hudba a kladnii sugesce. PouZiti a zvliidnutf jednotlivych prvk0 je individudlni a zcela zdvis( na situaci, studijnim oboru a zdmdru studia. Zakladatelem tdto metody je Ceorgi Lozanov, bulharskl l6kai a psychoterapeut, kterl proslul svymi vyzkumy spi{nku a hypn6zy. Lozanov aplikoval sugestologickou terapii v r0znfch oblastech medici'ny a psychoterapie a velice rychle odhalil rilohu sugesce. Poznal, Ze nutn6 nesouvisi s hypn6zou nebo manipulaci, ale ie je to bdzn;i v6c. Nevddomd mechanisrny sugesce formuji nasi osobnost rozhodnd vfce nez vddom6 prozitky, pozitivni sugesce osobnost rozvfiej(, negativni ji ochromuji a nidi. Takd zjistil, Ze existuje vztah mezi stavem uvolndni a soustied6ni. Toto spojeni umozfiuje pojmout velk6 mnozstvinformaci ve stavu snfzend bddlosti. Svd poznatky ze sugestologie- aplikoval v psychologii udeni a pozornost zam6iil na hypermnezii, tj. niihl6 podrobn6 rozpomfndni na ud;ilosti, kter6 se odehrdly ul diivno. Hypermnezie nast;iv;i pii horednatfch onemocndnich anebo v okamziku ohrozenf Zivota. DalSim klitovym momentem sugestopedie je odhaleni dudlni roviny. /B/ Ve5ker6 formy komunikace mezi lidmi se vztahuji nejen k rovin6 rozumovd, ni,bri tak6 podvddomd, emocion;ilni, coi v5ak bdzn6 nepozorujeme. Na tuto rovinu se zcela rafinovan6 zamdiuje reklama a marketing a prokazuje se, Ze tato komunikace je siln6j5f a rjdinndjs( nei komunikace rozumovd a logickd. Stejnd tak to pf ati i pro udeni a piijem informaci. Nelze opomenout je5t6 jeden prvek Lozanovy metody a to je,,infantilizace uticfho se", UmI se rozumi urtit6 navozeni dusevnrto stavu jako u zv'davdho a v6d6nf chtivdho dit6te. Ceorgi Lozanov aplikoval tuto na vyuku cizkh jazykfr a ve druh6 polovind padesi{tych let zataly bit populsrn( jeho intenzivn( jazykovd kurzy. Na svou metodu ud6loval licenci do r0znych zemi celdho sv6ta. Po Spojenych stdtech se tato metoda roz5itila tak6 v Anglii, kde byla zndmd pod nlzvy Superlearning, Sugestology, Learning in New 26

9 Dimensions, ve Francii pod ndzvem Sugestopedi a od roku 1981 se poul(vd i v Ndmecku. Superlearning -ziskal pirslup do ndkterych odbornych 5kol, firem, na univerzity. V Cesk6 republice se. tato metoda objevila po roce 1989 a byla pouzita pro zpracovdni vyukovych kazet anglick6ho a n6meck6ho iazyka.., 3. Subliminrllni technika Q,{addje pro ifastny Zivot na pfelomu tisicilett?) Modernf hektickd doba, kterou prochlz( lidstvo ve viech civilizovanych zemfch, g jeji'ndroky kladend na jedince vyvoliivaji (zkost a zp6sobuji deprese. elovdk v dnesnf dobd zrritci primdrni pozitivni pfi'siup k Zivotu. V praxi se tato skutednost prom6fiuje v civilizaeni choroby. Kafdf dlovdk je od pir'rody obdaien potencidlem v6st 5tastnf, zdravy a rispdsny Zivot. Klia k tomu neleli, juk se mnozi domnivaji, v materidlnich piedpokladech, ale v nds samotnlch. Je prokdz d,no, le fzkost oslabuje intelekt. Ve slozitych intelektuiilne ndrotnych a stresujicich zamdstniinich vede chronickd intenzivni Uzkost r6m6i vidycky k tomu, Ze dlovdk nakonec seize. Uzkostni lidd maji vdtif pravddpodobnost k selhdni piestoze v inteligentnfch. testech dosahujf ieplfch' vysledk0. l4l Uzkost tak6 naru5uje veskerd intelektudlni,.hopnorti dlovdka. PoZdddte-li piehnand ustaranti lidi, aby provedii neja[y kognitivni dkol a mysleli piitom nahlas, jsou to prilv6 negativni rnystenky ltont" nedokdzu uddlat" apod., kter6 nejvice pieru5uji jejich rozhodov:ini. Kdyl byli dlenov6 kontrolni skupiny poi6dan(, aby schvdln6 po dobu patndcti minut ustarand piemi5leli, jejich schopnost provdst u'kol se vyraznl zhor5ila. A kdyl se chronicky ustarani lid6 podrobili patniictiminutov6 relaxaci, dokondili pak zadany tikol bez jakychkoli potizi. 14, s.301 Zdd. se, Ze nejvdrsi probl6m je uskutednit piechod mezi vnitinim svdrem na5ich my5lenek a vndjsim svdtem nasi Zivotni reality. Na tomto mistd je vhodne uv6st obecnou teorii vddomi kter;i n6m poskytne riimec pro dal5i dvahy o tdto problematice. Skutednost je takovd, 2e existuje tolik teorii vddomf, kolik je autort, kteii o tomto tdmatu vytviiieli teorii. Moderni psychologie pracuje v t6to oblasti se dtyimi pojmy: vddomr, podvddomd procesy, piedvddomd vzpominky a nevddomi 11, s.2161 Vddomi zahrnuje: a) sledovdni sebe sama a sv6ho okoli tim zp0sobem, Ze vjemy, my5lenky a vzpomfnky jsou piesnd reprezentov:iny ve v6domi b) ovlddiini sebe sama a svdho okoli tim zpfisobem, Ze jsme schopni zahajovat a ukondovat sv6 jedn;ini a kognitivni aktivity 2?

10 Visledky vyzkum0 ukazuj(, 2e zaznamendvdme a vyhodnocujeme takd podn6ty, kter6 nevnimdme vddom6. Tyto podn6ty nds ovlivfiuji podvddomd, piesndji iedeno, pracujf na podvddomd drovni vddomi. Mnoho vzpominek a my5lenek neni v ureitd chvili ddsti naieho vddomf, avlak mohou byt do vddomf vyvoliiny, pokud je to potiebn6. Souhrn t6chto vzpominek a proces0 se naziid v moderni odborn6 terminologii pidvddomi. Podle psychoanalyticke teorie Zigmunda Freuda a ndsledovnrk0 jsou ndkterd vzpominky n impulsy nalemu vddomi nedostupn6. Jejich souhrn oznaeuje psychoanalytickd teorie iako nevddomi 11l Z uvedendho vyplyvs, Ie diile v textu pouzivany termin,,podvddomi" oznaduje ty podndty, kterd pracuji na podvddomdrovni vddomi. Podle ndkterych teorii je vddomf prostor ddsti prostoru nevddom6ho. Je jako viditelnii ddst ledovce, zatimco pod hladinou je ukryty prostor nesrovnatelnd vdtsi a tim je na5e podvddoml 111l Vjemy registrovan6 nasimi pdti smysly piichdzejf do mozku, kde by m6ly bft zpracovdny spolednd s mili6ny,,internich" informacf. NaIe v6domf pracuje na principu filtru, protole zpracovatakovd mnozswi informaci by vedlo k jeho piesyceni. Proto zpracovdvl a tiidi pouze vybrand smyslov6 vjemy a informace, kterd povazuje za d'ilezitd. Na jejich ziiklad6 v6domi mysli, analyzuje, pl:inuje, rozhoduje nebo citi. Podvddomr, naopak, v5echny vjemy a informace piijimd a bez jak6hokoliv hodnoceni mdfeni nebo posuzovdni uklddd. Diile zpracovdvii podn6ty, kterymi se vddom( z kapacitnich drjvod& nemirze zabyvat a neni to ani potiebn a id( vdtiinu nalich tdlesnych funkcf. VSechny informace ulozen6 v podvddomi mohou byt za ureitych podminek vyvoliiny. NaSe vddomi m0ze zapomenout, podvddomi nikdy. Mnoh6 diivno zapomen ut6 z62itky p0sobi ddle a mohou takd zpirsobit rtzn6 poruchy. Podv6domi registruje v5e a neni d0lezitd, jsme-li pii vddomi, ve spilnku nebo v nark6ze. Uzkd spojeni v6domi a podvedomi jasnd ukazuje, jak silny vliv maji na5e my5lenky a niis vnitini piistup pro cely organismus. Tim, Ze nase podvddomi uklddii v5e, co registruje, jsme neustdle vystavovdni negativnim vlivtm okoli. Reakce tlovdka jsou velmi podobnd dinnosti poditate. Ani ten nem0ze dfit 26danou odpov6d, jestlize v n6m nebyl ndkdy piedtim ulozen piislu5ni program s potiebnymi dav. Naie podv6domi rozhoduje podle informacr, kterd mii k dispozici. Mnohokr;lt opakovan6 jedniini se automatizuje a stdvd se zvykem. Zde je mozn:i vysvdtleni toho, prod vfrbec lidd delaji vdci, o kterych pledem vdd(, ie nejsou zcela v poiddku. Tyto jejich skutky a dinnosti jsou piesnim obrazem jejich vnitinich piedstav a piistup0. Negativnf piistupy lze n I i{ t

11 v na3em podvddomf nahradit pozitivnimi myslenkami pomoci sugesci. Cokoliv ti myslime, stane se pro nds skutetnosti, protoze pozitivnf my5leni vede k vytuoieni pozitivnf reality. V5echny informace, kterd jsou na5im vddomim zpracoviny, jsou v urditych dasovych intervalech opqt 'protiiddny a ndkter6. z nich jsou zapomenuty. Podvddomi nezapomene nic. Jsou v ndm v5echny nale bofestiv6 inebezpedn6 z,liiky, negativnf zkulenosti a neustdle opakovand kritika n6kterych lidi kolem nds. Nejsou-li tyto informace vbdomi'm dostatetnd zpracovdny, vznikaji dasto ui v mlddi vnitini bari6ry, kter6 si v bdzndm Zivotd ani neuv6domujeme. Ureuji proto do jist6 miry naie vnfmdni a jedndni a tfm i celi nd5 Zivot. Jirn odpovidd tak6 piedstava, kterou mdme o sob6. Ta zdsadnim zp0sobem urduje kvalitu nalich vztahir k jinlm lidem, nale mista v Zivotd a nali dsp65nost' Omezuj ic( a ruiicf vlivy negativnich piistup0 v nalem podv6domi se tasto rozsiiuji i na t6lesn6 funkce. Nejtidinndjlim prostiedkem k ovlivn6ni obrazt sv6ho podvddomi jsou,i zmiiiovand pozitivnf sugesce. Jsou to Woiivd, povzbuzui(c( pf.drtuuy, myllenky a obrazy orientovand na iesenf konflikt0 a probl6m0. if itay n"popiruji situaci, nikdy neut65ujr, jsou dulevni energii, kterd nase podv6domi'nov6 pietvdii a na5e dusevni sfly zamdiuje na touzeny cil. irozitivni sugesce'vldy obsahuje n6jaky ci'l nebo stav, kter6ho chceme dosdhnout. Pfi prdci se sugescemi nikdy nevkldddme energii proti n6demu, deho se chceme zbavit, zabyvdme se pouze tim, co si"piejeme' Sugesce jsou specifickou formou tvlrtrho mylleni K tomu, aby mohly ptsobii misto dosavadnich negativnich postoj0 a piistup0, musi projit do naleho podvddomi bez hodnoticfio parametru na5eho rozumu, i.t"iy je mrhze oznatit za nesmyslnd nebo jim prostd nev6iit. Rozum totiz hodnoti tyto sugesce prdv6 osvdddenymi piistupy a postoji, kter6 chceme zm6nit. jaaro -probl6mu spodivd tedy v tom, jak dostat pozadovand afirmace do podvddomi, anil by byly aktivovdny hodnotici mechanismy na5eho rozumu. Jednou z metod je vddomd uvolrtovaci technika - relaxace, kterd p0sobi na podv6domi dlovdka pomoci sly5itelnych sugesci, pii jejichz poslechu v6jomd odpodivdme. Efektem v6domd uvolilovaci techniky je psychickd i fyzicks regenerace organismu. Pro prosram jtgu vybirdny_ zvuky a melodie plat" hudebnd psychoterapeutickych kritdrii, kterd vddom6 mysleni ut tianuli'a zp0sobuj,(, 2e je pro sugestivni poselstvf piistupnd a -hlubokdho vnimavdjli. Prostiednictvim uvoln6ni se snizuje psychick6 napdti a strach, mohou byt dokonale vyrovndny i ndsledky stresu' 29

12 .fl v Dal5im ze zp0sob0 jsou sublimindlni programy. Tyto postupnd vymaz1vaji starii negativni sch6mata v naiem podv6domi a nahrazuji je pozitivnimi modely. PouZiti t6to techniky je celkem nendroen6 na das, programy totiz mohou blt poslouchilny pii jinlch bdznych dinnostech jakoby mimochodem. Neni potiebnd rddnd koncentrace, spis naopak, co nejmen5i soustieddni zvy5uje jejjch dtinnost. Princip subliminiilnf techniky vychilz( ze soudasnlch znalosti o tom, jak funguje nds mozek. Chceme-li, aby podv domi mohlo obdrzet vysland pozitivni sugesce, kterd majf zpirsobit zmdnu, musi se stdt dvd v6ci. za prv. sugesce musi obejit tzv.,,mi(\e" v levd hemisfdie, protoze nesmf byt aktivovilny jej( zd0vodriovaci a obrann6 mechanismy a za druh6, musi byt zaru(eno,' Le podvddo m( zpravu piijme. Skupin6 vddc0 pod vedenim Eldona Taylora se podaiilo dlouholetlm vfzkumem skloubit tyto dva faktory vytvoienim novdho typu sublimindlu, kterl nazval,,whole Brain Subliminal". Tato novd technologie vyurfu proces selektivnrho vnimdnl /10/ Selektivni vnimdni je proces, kterl probrh;i v mozku, kdy dochdzi ke tiiddnf informaci podle hodnot se zietelem na momentdlnf situaci. east vjemu se dostane do oblasti vddomeho vnfmiini- vime o tom, Ze jsme n6co slyleli, citili nebo viddli, ale drtivi{ vdt5ina informacf jde bez naieho v6domf do podvddomr, kde jsou tyto informace ulozeny. je to proto, te v kaid6m okamziku naieho Zivota jsme zasypdv6ni velkym mnozstvfm informacf, kter6 jsou piijimiiny nasimi smysly a vedeny do mozku.vlechny tyto informace vnimdme, ale to zdaleka neznamend, Ze si vsechny tyto vjemy tak6 uvdalomujeme. Kdyby byla kaldd z tdchto informaci zarudend a dplnd zpracovd,na, nebyli bychom schopni provdsr ani promysler ani ru nejjednodui5f dinnost. Proto dochs,zi v mozku k selektivnfmu vnimdnf. Princip subliminillnf techniky lze pfi maxim;ilnfm zjednodusenf vysvdtlit ndsledovn6: sublimin;ilnd (podvddome) vyslan6 sign;ily (sugesce) musf blt dostatednd siln6, aby byly podvddomim registroviiny, ale soudasnd nesmf piekrodit hranice naleho vddom6ho vnimdnf, aby nemohly byt uvedeny do dinnosti nale obrann6 mechanismy. Ty by mohly vysland sugesce oznadit za nepiijatefn6 nebo nesmysin6. Probldm vyie5il procesor, kterl Taylor vyvinul. Rozdil mezi hudbou (primdrnim nosidem) a namluvenymi sugescemi (afirmacemi) se pohybuje mezi 3-5 db. Sugesce z0stiivajf i pii nizk6 hlasitosti plnd vnirnateln6,viz. obr. 1./101 30

13 $ ;i Obr. 2 Vziijemnl odstup hudby, sugesci a pifrodnfch zvukt sublimindlni techniky db - hudba - st-tgz'cfl_ I'Ilt.rd'r'l t'..']9.-'--- db , Afirmace jsou neustiile piizp0sobovdny zdkladnimu informatnimu nosidi. Podvddomi pak dokdze vnimat vysflan6 zpravy st:ile stejnd dobie. Nejsou slylet Ladna mluvend slova a v,sdomi chybi schopnost odd6lit ied od'hudby. Podv6domf se svym obrovskym potenciillem vddomosti a schopnostf dokiize odd6lit namluvenou sugesci od ostatnich zvukti zcela bez probl6m0. Do dvaceti minut zdznamu hudby je namodulovdno sugesci v normdlni rychlosti iee i. /10/ Sugesce jsou vypracovdny tymem specialistt z piislusnych vddnich obor0 J medicfny. VSechny sugesce obsazen6 v programech jsou tvoieny tak, aby byly aktivovdny obd hemisf6ry soutasnd. Levy stereo kan:il doddvd' sugesce urdend pro pravou hemisfdru a pro piistup do podv6domi'. Sugesce jsou do hudby zakddoviiny pozpiitku metodou 'backmasking. Pravym stereo kaniilem obdrl( levii hemisf6ra, sidlo obrannych mechanismt, pouze potvrzujici sugesce, kter6 odvriiti pozornost od sugesci ureenych pro podvddomi. Napirtlad vdta:,,je dobr6 bv, zdrav6" jt potvrzenfm pro sugesci:,,jsem zdravs" ' Obrann6 mechanismy nejsou potvrzujicimi mechanismy aktivovdny. VSechny a

14 sugesce jsou pfi nahrdvdnf kanonizoviny, protoze vlsledky r0znych pokust pii vyzkumu mozku prokdzaly,ie se texty jednoduchych kdnon0 vryj( do podvddomi rychleji. Kaldi elovdk nevddom6 upiednostfiuje bud muzskd, Zensk6 nebo d6tsk6 hlasy. Systdm VPS - Voice Preference System integruje vsechny tii typy hlas0 do kazddho Whole Brain programu. KaIdi z program0 md specidlni t6rpvf k6d, kterl zaruduje vnimdni jenom tdch sugescf, kterd jsou ke ka2d6mu programu piipojeny. Sublimindlni programy se zamdiuji na rozvoj osobnosti. Jsou to programy pro zdravi, napi. nekuidckf program, ddle programy pro ueenf, napi. jazykti, programy pro vychovu, se vyuzivajf napi. pfi stimulaci dulevnich schopnosti narusenych ddti apod. Taylor je tak6 autorem mnoha knih o sublimindlni komunikaci. 110l Svoji metodu charakterizuje jako cestu dlovdka, ktery se stdle uef a ktery je navic piipraven jit nekonvendnimi cestami. Sublimindl je zd0vodn6n skutetnost(, 2e vddomf tichd slova sugesci nevnfmd, a proto se s nimi nem0ze pohddat nebo je rozebrat po sv6m. V moment6, kdy se pozitivni sugesce dostane poprvd do podvddoml, mdnf vddomd ddst sv6 mfndnf a piestdvd se brdnit vyvolanym pozitivnfm sugescim. Katdi vime, jak tdzkd je piev6st svd pozitivni piedsevzeti do praxe a uskuteenit je. Vychdzf-li toto piedsevzeti piimo z podvddomi, nestoji jil v cestd 25dnf piekdzka. ZixEr einnost a kontakt jsou dvd strdnky socidlnfho bytf e lovdka. Ziieme ve spolednosti, komunikujeme v rdmci spolednosti a spolednost md na nds vliv. Na sv6 Zivotni cestd se dostdvdme do r&znfch situacf, vztaht a postoj0. Jeden z nejroz5i7endj5ich myt0 je, 2e inteligence se mdif na zdkladd na5ich schopnostf ie5it slozit6 probldmy, dist, psdt a poditat na urditd 6rovni a rychle ieiit abstraktni rovnice. Tento ndhled na inteligenci pova2uje form;ilni vzddldni a zbehlost vknihach za skutednd mdiitka osobnfho naplndni a zd6, 2e podporuje,,intelektudlnf snobstvi". Pravdivdj5f m6iitkem inteligence je plnf, Stastny Livot, kteri se Zije kald,i den a v kazd6m okamziku kazd6ho dne. MrlZeme se zatft povazovat za skutednd inteligentni podle toho, jak se rozhodneme citit tvdif v tvdi nepfrjemnfm okolnostem a to se odvrjf od naseho zp0sobu vybdru, vnimdni, ukldddni a transformace piijimanich informaci. SnaZime se Zit piedevlim v bezpeenychranicich sv6ho pohodl(, protote s tim, co se nal6zd v okruhu nali z6ny pohodli, si umime poradit velmi dobie. Proto si svd z6ny pohodli zd0vodfiujeme, coz je jednou ze zlvalnych piekdzek na5eho r0st0. Pro dobrovoln6 zieknuti se pohodlf ndkteii psychologov6 pouzili termfn,, vykroden(. f19l Vykrotime vzdycky, kdyl u

15 se pokusime o n6co, co povazujeme za rozumn6 a sprdvnd, ale od Ceho nds odrazuje strach. Kaldf osobnf nlst obsahuje v sob6 ndjakd vykrodenf. Podle psychologicklch zdkonitostf k nov6mu zp0sobu jedn flni doch6z( pomoci my5leni. Ov5em vykrodeni znamend obraceny proces - jedndnim dojdeme k novdmu zp0sobu mysleni. Je prokdzflno, Ze vdt5ina na5ich dusevnich schopnosti je zmaiend zdbrranami a strachem. Vykrodenim je moznd tuto skufednost zmfrnit. Redeno slovy Johna Powella - usilujeme' o rdst, ne o dokonalost. Literatura: 1. ATKINSONOVA, Rita L. ATKINSON, Richard. C. a dal5i. psychologie. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, BERCHEM, Frank. Velkd kniha mozkov6ho superjoggingu. Praha: Talpress, FURST, Maria. Psychologie. Olomouc: Votobia, COLEMAN, Daniel. Emodni inteligence. Praha: Columbu s, COULD, Stephen lay. Jak nemdiit dlovdka. Praha: Nakl. Lidovd noviny, JANOUSEK, Jaromir. HOSKOVEC, )if(. SttfnR, Jifi'. psychologicky vykladovy atlas. Praha: Karolinum, KOUKOL[K, FrantiSek. Mozek a jeho du5e. Praha: Makropulos, B. MAIER, Christian. WEBEROVA, Marion. Superlearning znamend tispdch. Praha: Talpress, e 9. MASTERS, Robert. HOUSTON, Jean. Naslouchejte sv6mu r6lu. Praha. Pragma, MOTIVAC NI subliminiilni kazety. Praha: Scarabeu s, MURPHY, Joseph. Moc podv6domi. Praha: KniZni klub, NAKONECNY, Milan. zdklady psychologie osobnosri. praha: management Press, NEISSER, Ulric. Cognitive Psychology. The New electronic encyklopedia PECK, Scott, M. D:ile nevyslapanou cestou. olomouc: votobia, RUYER, Raymond. Paradoxy vddomf. Praha: Ped. fakulta UK, 1 gg SILVOVA metoda vyuziti mysli a kontrola stresu. Praha, slLVA Method Czech Republic: tasopis pro absolventy, 1997, rot.. 1, e B. vaclnova, Marie. LANCROVA Marta. vybrand kapitoly z psychologie. Praha: Victoria Publishing, POWELL, John. Stdstr' za(.hd uvniti. Praha: Portiil,