KOMPARACE FINANČNÍHO A OPERATIVNÍHO LEASINGU

Transkript

1 MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV FINANCÍ KOMPARACE FINANČNÍHO A OPERATIVNÍHO LEASINGU Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. Oldřich Šoba Vypracovala: Soňa Texlová BRNO 2007

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně, s použitím literatury, která je uvedená v seznamu. Ve Znojmě dne 23. května Soňa Texlová... podpis autora

3 Poděkování Pan Ing. Oldřich Šoba svými cennými připomínkami a radami přispěl k vypracování této bakalářské práce a touto cestou bych mu chtěla poděkovat za jeho vedení.

4 Abstrakt Tato práce se zaměřuje na problematiku ohledně leasingového financování. Nejprve je věnována pozornost podstatě finančnímu a operativnímu leasingu. Dále jsou zde popsány faktory ovlivňující žadatele při rozhodování o finančním a operativním leasingu. Cílem práce je komparace finančního a operativního leasingu jako dvou zdrojů financování investic a následně vytvořit soubor doporučení pro zájemce o tyto produkty. Abstrakt This bachelor thesis investigates the field of leasing financing. First we focus on the principles of financial and operational leasing. Further on we describe factors influencing clients who decide on financial and operational leasing. The main goal of this work is to compare financial and operational leasing as two ways of financing investments and consequently create a set of recommendations for people interested in these products.

5 1 Úvod 1 2 Cíl práce 2 3 Metodika 3 4 Teoretická část Leasing Definice a druhy leasingu Právní úprava leasingu Historie leasingu Leasingový trh Leasingová transakce- průběh a rizika Finanční leasing Definice Leasingová smlouva- průběh a uzavření Daňová úprava Operativní leasing Definice Leasingová smlouva- průběh a uzavření Daňová úprava 21 5 Komparativní část Kriteriální komparace Srovnání vybraných forem financování podle stanovených kriterií Ekonomická komparace Kvantifikace výdajů spojených s finančním leasingem Kvantifikace výdajů spojených s operativním leasingem Faktické srovnání jednotlivých forem financování 34

6 6 Diskuse 36 7 Závěr 38 8 Použité zdroje 39

7 1 Úvod Realizace mnoha podnikatelských plánů je dnes závislá především na získání příslušných finančních prostředků. Klasické formy financování podniků vlastní kapitál nebo bankovní úvěr jsou proto stále častěji doplňovány novými způsoby financování, ke kterým jednoznačně patří i leasing. Jak zmiňuje Synek (2001), rozhodování o investicích je rozhodováním o budoucím vývoji podniku a jeho efektivnosti; patří proto k nejdůležitějším manažerským rozhodnutím. Investice totiž slouží řadu let, a proto jsou i mnoho let zdrojem přírůstků zisku podniku, ale i břemenem, které zatěžuje ekonomiku podniku především fixními náklady

8 2 Cíl práce Cílem této práce je na základě komparace finančního a operativního leasingu posoudit výhodnost vybraných forem financování z pohledu nájemce a stanovit příslušná doporučení. Tato komparace bude realizována jednak z hlediska faktických a posléze i ekonomických aspektů. Tato práce bude ovšem řešena na základě subjektivního hodnocení některých zvolených kritérií a jim přisuzovaných vah, proto nelze zcela obecně rozhodnout o výhodnosti či nevýhodnosti zvolených forem, ale pouze stanovit model rozhodování, kritéria a způsob jejich vyhodnocení

9 3 Metodika Práce je strukturovaná do kapitol, které na sebe věcně a logicky navazují a tvoří tak celek, přičemž teoretická část je věnována definicím finančního a operativního leasingu. Cílem první části bakalářské práce je obecné vymezení leasingu. Je v ní popsána právní úprava leasingu a jeho historie, charakterizován současný stav leasingového trhu v ČR, vliv podmínek EU a rizika leasingu. Dále se teoretická část zabývá zvlášť finančním a zvlášť operativním leasingem, jejich daňovou úpravou a průběhem a uzavřením leasingové smlouvy u každého druhu leasingu zvlášť. Druhá část práce je částí praktickou, jejím cílem je komparace finančního a operativního leasingu a je rozdělena na část analytickou a část komparativní. V praktické části se pak snaží vytvořit pro žadatele, při rozhodování o užití těchto zdrojů, doporučení na základě analýzy a komparace. Tedy jako nosných metodických prostředků pro naplnění cíle bakalářské práce bude využita jednak analýza obou forem leasingu a poté komparace těchto forem. Analýza (z řečtiny- rozbor, rozčlenění) je vědecká metoda založená na dekompozici celku na elementární části. Cílem analýzy je identifikovat podstatné a nutné vlastnosti elementárních částí celku, poznat jejich podstatu a zákonitosti. Pojem komparace znamená v českém překladu doslova- přirovnání, srovnání nebo porovnání. - Kriteriální komparace: Zhodnocení výhodnosti či nevýhodnosti finančního a operativního leasingu na základě stanovených kritérií: 1) Daňová uznatelnost nájemného 2) Výše splátek 3) Vlastnictví po řádném skončení nájmu - 3 -

10 4) Riziko 5) Doba nájmu - Ekonomická komparace: diskontování K porovnání výhodnosti financování pořízení majetku bude využito metody diskontovaných výdajů na leasing finanční i operativní. Metoda diskontovaných výdajů má následující průběh: 1) Kvantifikace výdajů, které vzniknou podniku s financováním leasingu finančního a operativního leasingu Tyto výdaje zahrnují především sumu měsíčních splátek, u finančního leasingu i počáteční mimořádnou splátku a dále výdaj na odkoupení majetku po ukončení leasingového vztahu. Výdaje se pak snižují o daňovou úsporu. Daňová úspora z leasingových splátek: n LSt t DU LS =1 ( ) s = ns d (1) n kde DU(LS) s LS t n n s d daňová úspora z leasingových splátek v s- tém roce leasingová splátka v období t počet splátek během leasingové operace počet splátek v roce S sazba daně z příjmů - 4 -

11 2) Diskont výdajů z bodu 1) Zde záleží na stanovené diskontní sazbě. Jednotlivé diskontované výdaje (DV T ) v jednotlivých obdobích se poté vypočítají jako násobek skutečných zjištěných výdajů a tzv. odúročitele, který se stanoví tímto způsobem: Odúročitel 1 = (2) ( 1+ ( 1 d )*u) t kde d u t je sazba daně z příjmů je diskontní sazba je období, ve kterém proběhla platba Celkové diskontované výdaje (DV) jsou pak sumou diskontovaných výdajů za jednotlivá období: DV = kde t T t= 1 DV t je počet období (3) 3) K závěru výpočtu vynaložených výdajů pro obě formy financování metodou diskontovaných výdajů bude následovat doporučení, vycházející jak ze srovnání výhod a nevýhod v kriteriální části, tak i na základě výpočtů v ekonomické komparativní části

12 4 Teoretická část 4.1 Leasing S postupným vytvářením podmínek pro vznik tržní ekonomiky se v naší podnikatelské veřejnosti dostává stále více do popředí dlouhodobý pronájem investičního zboží- leasing. Tato forma investování u osobních a užitkových automobilů, výpočetní techniky, civilních dopravních letadel apod. je dnes již zcela rozhodující formou financování. V našich podmínkách se leasing intenzivně prosazuje teprve v posledních letech Definice a druhy leasingu Slovo leasing bylo převzato do české terminologie z anglického slova lease, což v překladu znamená pronájem. Podle Valoucha (2005) se jedná o obchodní operaci leasingového pronajímatele a leasingového nájemce; úkolem pronajímatele je zajistit pořízení majetkové hodnoty podle potřeb a požadavků nájemce po určité období za úplatu s možností jejího přechodu do vlastnictví nájemce po ukončení doby trvání leasingové smlouvy. Leasingem je v českém prostředí označován finanční produkt, kterým je možné financovat pořízení většinou movité věci. Je charakterizován především vazbou na financovaný předmět. Je to produkt, který se objevil v České republice teprve po roce 1989 a má za sebou několik let poměrně rychlého rozvoje. Hlavní výhodou nájmu, jak uvádí Jindrová (2002), je to, že šetří hotovosti (likvidní prostředky), snižuje riziko ztrát vznikající ze zastarání hmotného majetku v průběhu smlouvy a to, že obvykle přenáší daňové úlevy na nájemce. Nevýhodou je především to, že je dražší, neboť pravidelné poplatky, které nájemce platí pronajímateli, zahrnují nejen náklady spojené s vlastnictvím, ale i zisk

13 Podle typů z hlediska majetkoprávních vztahů na začátku a na konci smlouvy můžeme leasing rozdělit na: o o Finanční leasing Operativní leasing Graf č.1 Vývoj leasingových operací v letech v milionech korun Objemy leasingových operací v letech v milionech korun Objemy v mil. Kč Roky finanční leasing operativní leasing Zdroj dat: Asociace leasingových společností ČR Právní úprava leasingu Právní podstata leasingu v České republice je poměrně nejasná a nepřehledná, neboť smlouva o finančním leasingu není v platném českém soukromém právu výslovně definována. Při uzavírání takové smlouvy se pak buď kombinují existující zákonem upravené smluvní typy, nebo se uzavírají smlouvy nepojmenované, a tedy zákonem neupravené, jejichž obsah v podstatě závisí na vůli leasingové společnosti. Právní úprava Leasingovou smlouvu definuje Pulz (1995) jako právní formu úpravy závazkových vztahů stran leasingové operace, která v mezích platného práva definuje vzájemná práva a povinnosti leasingového pronajímatele a leasingového nájemce a vymezuje tak v základních rysech materiální obsah leasingové operace. Je zároveň rozhodujícím - 7 -

14 prostředkem výkladu obsahu těchto závazkových vztahů a důkazním prostředkem o jejich existenci, platnosti, povaze a rozsahu. Zabezpečuje právní jistotu stran v jejím průběhu. Slouží i jako nástroj kontroly naplňování cílů leasingové operace a je podkladem pro jejich vynucování mimosmluvními prostředky, včetně soudních. Základními právními normami, které upravují leasing, jsou zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník v platném znění. Klíčová ustanovení v následujících čtyřech bodech týkající se nájmu představují zvláště: občanského zákoníku, které upravují smlouvu o výpůjčce. Smlouvou o výpůjčce vznikne vypůjčiteli (ten, kdo si věc vypůjčuje) právo věc po dohodnutou dobu bezplatně užívat. Půjčitel (ten, kdo věc vypůjčil) je povinen předat vypůjčiteli věc ve stavu způsobilém k řádnému užívání. Vypůjčitel je oprávněn užívat věc řádně a v souladu s účelem, který byl ve smlouvě dohodnut nebo kterému obvykle slouží. Je povinen chránit ji před poškozením, ztrátou nebo zničením. Není-li dohodnuto jinak, nesmí vypůjčitel přenechat věc k užívání jinému. Vypůjčitel je povinen věc vrátit, jakmile ji nepotřebuje, nejpozději však do konce stanovené doby zapůjčení. Půjčitel může požadovat vrácení věci i před skončením stanovené doby zapůjčení, jestliže vypůjčitel věc neužívá řádně nebo jestliže ji užívá v rozporu s účelem, kterému slouží. Zároveň v návaznosti na 617 a 660 občanského zákoníku platí, že je-li třeba, aby při užívání věci byla zachována zvláštní pravidla, zejména řídí-li se užívání návodem nebo je upraveno technickou normou, je půjčitel povinen vypůjčitele s nimi seznámit, ledaže jde o pravidla obecně známá. Nesplní-li půjčitel tuto povinnost, lze dovodit, že je povinen vypůjčiteli nahradit škodu z toho vzniklou občanského zákoníku, které upravují nájemní smlouvu. Nájemní smlouva se liší od smlouvy o výpůjčce především v tom, že nájem se sjednává za úplatu. Z tohoto důvodu je nájemní smlouva základem pro vytvoření právního vztahu chápaného z hlediska leasingu jako operativní leasing. V občanského - 8 -

15 zákoníku jsou řešeny obecné náležitosti nájemného vztahu, je vymezen pojem nájem a definováno ustanovení o skončení nájmu. 3. Z hlediska finančního leasingu je nutno ještě upozornit na obchodního zákoníku upravující smlouvu o koupi najaté věci, podle níž se postupuje při odkupu najatého majetku, což přichází do úvahy pouze v souvislosti s finančním leasingem. 4. Leasing je významně ovlivňován legislativou v oblasti daní. Daňové zákony umožňují v některých případech využití řady daňových výhod, v jiných případech jsou naopak leasingové operace ve srovnání s jinými nástroji financování investic daňovými zákony znevýhodňovány, proto je nutno zmínit zejména zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a zákon č. 235/2004 Sb., o DPH. Při sepisování leasingové smlouvy se vychází z výše zmíněných předpisů za využití 273 ObchZ, který doslova říká: 1) Část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. 2) Odchylná ujednání ve smlouvě mají přednost před zněním obchodních podmínek uvedených v odstavci 1. 3) K uzavření smlouvy lze užít smluvních formulářů užívaných v obchodním styku. Toto ustanovení umožňuje ve specifických částech leasingové smlouvy odkázat na všeobecné obchodní podmínky. V tomto případě se jedná o všeobecné obchodní podmínky vytvořené Českou leasingovou a finanční asociací

16 4.1.3 Historie leasingu Prvopočátky leasingu se objevily na území sumerských říší. Staří Sumerové používali smluvní vztah umožňující užívání a braní užitků z majetku patřícímu jinému subjektu již před čtyřmi tisíci lety. První obecně závazné normy upravující takový vztah se nalézají v Chammurapiho zákoníku, který vznikl v Babylonu v 18. století před naším letopočtem. Leasingové vztahy byly rozšířené také v antickém Řecku a Římě. Ve starém Řecku byla v roce 370 př. n. l. poprvé v historii uzavřena smlouva o tzv. zpětném leasingu. V Římě lze zase zaznamenat dvě formy leasingových vztahů, které byly kodifikovány v Corpus Iuris Civilis císaře Justiniána z 6. století našeho letopočtu a které připomínají finanční a operativní leasing. Novodobá historie leasingu je spjata s průmyslovou revolucí v 18. a 19. stol. ve Spojených státech amerických a ve Velké Británii. Právě v této době se objevuje klasické trojstranné schéma leasingu, v němž vystupuje, kromě prodejce či výrobce věci a zájemce o její užívání, specializovaná finanční instituce, která pořizuje věc do svého vlastnictví a přenechává ji do užívání zmíněnému zájemci. Ve 20. století se hlavními impulsy pro rozvoj leasingu v USA a Velké Británii staly jednak značný nárůst poptávky spotřebitelů po nejrůznějším spotřebním zboží po skončení 2. světové války, ale také daňové zákonodárství (zavedené v USA v 50. letech a ve Velké Británii v letech 60. a 70.), které bylo pro leasing příznivé (Farská a kol., 2003). Ve druhé polovině 20. století se leasing začíná významně rozvíjet i v kontinentální Evropě. V Československu se první leasingové smlouvy začaly uzavírat na přelomu 60. a 70. let. V podmínkách centrálně plánované ekonomiky se však leasing nemohl významně rozvinout, a tak se leasingové financování v České republice začalo výrazněji uplatňovat až v podmínkách tržní ekonomiky v 90. letech. Vznik a rozvoj soukromého sektoru, probíhající restituce, proces privatizace vedl k vytvoření široké poptávky po leasingových službách. Nejvýznamnější oblastí využití leasingu se stalo financování osobních, užitkových i nákladních automobilů, strojního zařízení a výpočetní techniky

17 Ve druhé polovině 90. let se český leasingový trh stabilizoval a stal se nedílnou součástí české tržní ekonomiky. Rozvoj leasingu v našich podmínkách vyžadoval i odpovídající institucionální zajištění, a to jak ve vztahu k domácím subjektům, tak zejména ve vztahu k zahraničí. V polovině roku 1991 vznikla Česká asociace leasingových společností, která není komerční institucí, nýbrž jejím hlavním cílem je podporovat všechny formy leasingového podnikání a zprostředkovávat zájmy českých leasingových podnikatelů a jiné národní a mezinárodní instituce, včetně jejich zastupování. (Válek, 1992) Leasingový trh Český leasingový trh zaujímá v evropském měřítku čtrnácté místo. Mezi novými evropskými tržními ekonomikami je na prvním místě. Za 16 let existence leasingu v Česku se zde tímto způsobem investovalo 1,1 bilionu korun. Současný leasingový trh v ČR Pro český leasingový trh jsou charakteristické každoroční přírůstky leasovaných objemů. Za celých 15 let své existence zaznamenal pouze v roce 2004 mírný pokles. Důvodem byl hlavně vstup do EU, kdy většina podnikatelských subjektů učinila svá investiční rozhodnutí už dříve nebo je odložila. Druhým významným důvodem byly daňové změny, které způsobily přesun spotřebitelů od leasingu ke splátkovému prodeji. Z údajů o objemech a zaměření obchodů České leasingové a finanční asociace, jejíž členové tvoří asi 97% trhu, vyplývá, že růst leasingových obchodů je již jen mírný, ubývá množství spotřebitelských (nepodnikatelských) leasingových obchodů, mírný růst ukazuje, že naopak přibývá typických klientů leasingu- firem. Velkým podílem spotřebitelského leasingu ale v porovnání se zahraničím pořád vybočujeme ze statistik. Na začátku let devadesátých byla hlavní příčinou tohoto trendu snaha leasingových

18 společností, aby se zajistily proti nesplácení. Dnes se spotřebitelskému leasingu daří především proto, že k němu spotřebitelé získávají i další služby, např. pojištění. K poklesu spotřebitelského leasingu došlo také vlivem změny v režimu DPH, která leasingovou službu zatížila vyšší sazbou, a tak většina leasingových společností zaměřených na koncové spotřebitele začala nabízet nové služby, především splátkový prodej, který DPH nepodléhá. To se pak projevilo v leasingových výsledcích za rok Ve struktuře leasingů začínají přibývat služby s přidanou hodnotou, např. operativní leasing. Jeho podíl vzrostl z 8 procent v roce 2004 na 12 procent v roce 2005 a v roce 2006 na 14 %. Toto zvýšení ukazuje, že klienti svůj zájem stále více přesunují od jednoduchého financování směrem k outsourcingu konkrétní služby. O operativní leasing se zajímají hlavně nadnárodní společnosti z účetních důvodů a také z důvodu dosažení úspor. V roce 2006 předaly členské společnosti ČLFA do leasingového užívání movité věci v pořizovací hodnotě (bez DPH) 106,365 mld. Kč. Oproti roku 2005 se objem leasingu movitých věcí zvýšil o 5,84 %. Nejčastěji byly do užívání uvedeny osobní automobily, užitková auta, motocykly a nákladní automobily. Vývoj růstu objemu leasingu je patrný z následující tabulky. Tabulka č. 1 Objemy leasingu podle komodit (v mil. Kč) Leasing podle komodit (v mil. korun) Strojní zařízení Počítače Dopravní prostředky jiné Osobní automobily Letadla, lodě, vagony Ostatní Zdroj:

19 Statistiky za rok 2006 potvrzují vysoký stupeň koncentrace na našem leasingovém trhu a prohlubování tohoto trendu. Podíl vedoucích pěti společností na leasingu movitých věcí v ČR dosáhl vloni 51,7 % (52,3 % v r. 2005). Na trhu leasingu se již řadu let drží stále ČSOB Leasing, CAC a ŠkoFIN, kteří neustále zvětšují svůj tržní podíl. Celkově však stále na leasingovém trhu působí okolo stovky firem (před pěti lety jich bylo dvakrát více), z toho členy České finanční a leasingové asociace je asi 70 společností, které dohromady kontrolují 97% trhu. Vliv podmínek EU V souvislosti se vstupem do Evropské unie musela Česká republika přijmout a upravit řadu zákonů více či méně ovlivňujících podnikání na leasingovém trhu. Tyto legislativní změny ovlivnily nejen vývojové trendy z důvodu dopadu změn na zákazníky, ale často i vnitřní strukturu fungování jednotlivých leasingových společností. Česká republika již v období před vstupem do EU začala s implementací řady unijních směrnic do své legislativy. V daňové oblasti to byly především implementace Směrnice o mateřských a dceřiných společnostech, Směrnice o fúzích, Směrnice o zdaňování licenčních poplatků a úroků a Směrnice o zdanění příjmů z úspor ve formě úrokového charakteru. Tyto směrnice byly implementovány do zákona o daních z příjmů. V daňové oblasti pak byl vypracován zcela nový zákon o dani z přidané hodnoty reflektující zejména Šestou, Osmou a Třináctou směrnici rady o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu. Kromě změn způsobených harmonizací českého práva s právem EU, byly v průběhu let 2003 až 2005 implementovány i další změny, které měly zásadní dopad na oblast leasingu v ČR. V oblasti daní z příjmů se jedná zejména o zavedení omezení pořizovací ceny u osobních automobilů kategorie M1, jež může být uplatněna do daňových nákladů prostřednictvím odpisů, na Kč. Tento limit byl následně zvýšen od roku 2005 na Kč. Dále se jedná například o upravení pravidel nízké kapitalizace, kde došlo

20 k rozšíření osob, na něž se pravidla nízké kapitalizace vztahují, zkrácení doby odpisování některých druhů majetku a zrušení tzv. 10% reinvestičního odpočtu Leasingová transakce- průběh a rizika Leasingová transakce začíná předložením základních informací a podkladů pro uzavření leasingové smlouvy a ověřením potenciálního nájemce leasingovou společností. Dále následuje kalkulace různých variant leasingových splátek v závislosti na požadavcích a možnostech nájemce. Hlavními faktory při kalkulaci jsou pořizovací cena předmětu, interval splácení, pravidelnost splácení, případné navýšení první splátky, celková délka leasingové smlouvy a úvěrové procento zdroje, které má leasingová společnost. Po kalkulaci následuje uzavření leasingové smlouvy mezi nájemcem a pronajímatelem. Dalším krokem leasingu pak je uzavření kupní smlouvy mezi pronajímatelem a dodavatelem nebo výrobcem předmětu, doba závisí na předmětu a celkovém objemu leasingové operace. Nakonec je předmět uveden do provozu. O tom má být sepsán zápis, tedy zápis o předání předmětu. Tento okamžik je důležitý zejména z hlediska daně z příjmu. Po celou dobu nájmu je vedena dokumentace smlouvy. S leasingem jsou spojená určitá rizika: Vlastnické riziko- s vlastnictvím předmětu se pojí riziko, že po uplynutí záruční lhůty nebude předmět fungovat bez závad. Při sestavování leasingové smlouvy se leasingová společnost snaží toto riziko přenést na nájemce. Investiční riziko- všechny investice s sebou nesou riziko, že nebudou amortizovány. Nájemce je ale smluvně zavázán k úhradě nájemného bez ohledu na efektivitu využití předmětu leasingu

21 4.2 Finanční leasing Finanční leasing se za dobu své existence stal tradičním nástrojem financování a objem uskutečněných leasingů v rámci České republiky v čase roste Definice Pojem finanční leasing vysvětluje Valouch (2005) jako pronájem, u něhož dochází po skončení doby pronájmu k odkupu najaté věci nájemcem. Místo pojmu finanční leasing se můžeme setkat v českých daňových předpisech s pojmy finanční pronájem (zákon č. 235/2004 Sb., o DPH) nebo finanční pronájem s následnou koupí najaté věci (zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). Tento druh pronájmu je dlouhodobější než pronájem operativní a doba pronájmu se obvykle kryje s dobou ekonomické životnosti pronajímaného majetku. V případě finančního leasingu pronajímatel obvykle smluvně přenáší na nájemce i povinnosti spojené s údržbou, opravami a servisními službami pronajatého majetku. Definici finančního pronájmu z hlediska zákona č. 235/2004 Sb., o DPH lze nalézt v 4 odst. 2 písm. g), uvedeného zákona. Podle tohoto ustanovení se finančním pronájmem rozumí přenechání zboží nebo nemovitosti za úplatu do užívání podle smlouvy o finančním pronájmu, pokud si strany v této smlouvě sjednají, že uživatel je oprávněn nebo povinen nabýt zboží nebo nemovitost, která je předmětem smlouvy, nejpozději úhradou posledního závazku ze smlouvy. Česká leasingová a finanční asociace definuje finanční leasing na svých internetových stránkách jako smlouvu, podle níž jedna strana s podnikatelským záměrem a za úplatu poskytne druhé straně- tzv. leasingovému nájemci- jím vybraný předmět do užívání za účelem dlouhodobého užívání předmětu leasingu s: a) přenosem rozhodující části nebo i všech rizik a užitků spojených s vlastnictvím předmětu leasingu na nájemce, b) právem či povinností převodu vlastnictví předmětu leasingu na nájemce za cenu obvykle podstatně nižší než tržní nebo s právem uzavření další leasingové smlouvy za podstatně výhodnějších podmínek

22 4.2.2 Leasingová smlouva- její průběh a uzavření Finanční pronájem s následnou koupí není právně samostatně upraven, jedná se o kombinaci nájemní a kupní smlouvy a v omezené míře se užívá smlouva o koupi najaté věci podle 489 až 496 obchodního zákoníku. Smlouva o koupi najaté věci musí mít vždy písemnou formu. Obchodní zákoník v 273 umožňuje určit částečně obsah smlouvy odkazem na všeobecné obchodní podmínky, vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi. V případě nájemních smluv se jedná o všeobecné smluvní podmínky finančního leasingu, která vypracovala Asociace leasingových společností ČR. Mezi základní ustanovení všeobecných smluvních podmínek patří např. předání a převzetí předmětu, vlastnictví a užívání předmětu, záruční a servisní podmínky, pojištění předmětu pronájmu, výše a úhrada leasingových splátek, důsledky porušení povinností stran leasingové smlouvy, nabytí předmětu nájemcem, ukončení leasingové smlouvy. Nabytím účinnosti leasingové smlouvy vznikne pronajímateli povinnost a nájemci právo na předání předmětu leasingu za předpokladu splnění všech smluvních podmínek. Nájemci vznikne zároveň povinnost předmět převzít. Nájemce stroje nebo zařízení vyplní protokol o uvedení předmětu do provozu a odešle ho neprodleně, nejpozději do 7 dnů, pronajímateli. Pro předání předmětu je nájemce povinen zajistit v souladu s leasingovou smlouvou na vlastní náklady veškeré technické a právní předpoklady pro montáž, přejímku a provoz. Pronajímatel není v prodlení s plněním dodávky, pokud se po uzavření leasingové smlouvy vyskytnou skutečnosti na jeho vůli nezávislé, a to i u dodavatele. V tomto případě se nájemce zavazuje poskytnout pronajímateli přiměřenou lhůtu ke splnění jeho závazku. Naproti tomu pronajímatel je oprávněn odmítnout dodávku předmětu nájemci, jestliže na základě prokazatelných okolností, vzniklých na straně nájemce nebo týkajících se předmětu pro uzavření leasingové smlouvy, vzniknou oprávněné pochybnosti o možnostech včasného a úplného plnění povinností nájemce. Na základě leasingové a kupní smlouvy uplatní nájemce všechna práva vyplývající ze záručních a servisních podmínek přímo u dodavatele a je povinen i při výskytu vad na předmětu platit sjednané

23 splátky. Nájemce hradí v plné výši náklady spojené s provozem předmětu po dobu trvání leasingové smlouvy a hlásí pronajímateli neprodleně změny v umístění předmětu v rámci svých provozoven na území ČR. Nájemce je povinen umožnit pronajímateli nahlédnutí do účetních dokladů za účelem přezkoumání svých hospodářských poměrů. Pronajímatel je oprávněn odstoupit od smlouvy v případě, že nájemce podstatným způsobem porušuje leasingovou smlouvu, zejména je-li v prodlení s úhradou splátky po dobu delší než 30 dnů, nepečuje řádně o předmět nebo jej užívá v rozporu s účelem užívání, pokud bylo zahájeno konkurzní nebo vyrovnávací řízení týkající se majetku nájemce. Pokud jde o jednostranné ukončení leasingové smlouvy ze strany pronajímatele, je nájemce povinen vrátit najatý předmět, a to bez zbytečného odkladu. Při ukončení leasingové smlouvy jsou strany povinny provést vypořádání svých práv a závazků písemnou formou. Po řádném ukončení leasingové smlouvy přechází vlastnictví předmětu na nájemce buď za úhradu nebo bezúplatně způsobem dohodnutým v leasingové smlouvě Daňová úprava Leasing je významně ovlivňován legislativou v oblasti daní. Daňové zákony umožňují v některých případech využití řady daňových výhod, v jiných případech jsou naopak leasingové operace ve srovnání s jinými nástroji financování investic daňovými zákony znevýhodňovány. Při rozhodování podniku o vhodném financování je proto daňová legislativa jedním ze základních faktorů, které je nutné brát v úvahu. (Valouch, 2005) Zákon o daních z příjmů Tento zákon mimo jiné upravuje, jak má nájemce postupovat v souvislosti s uplatňováním splátek do daňových výdajů či jak mají postupovat obě smluvní strany při odpisování majetku. Za jakých předpokladů jsou leasingové splátky daňově uznatelné, je obsaženo zejména v ustanoveních 24 odst. ě písm. h), 24 odst. 4, 5, 6 a 25 odst. 1 písm. za) ZDP. Základním předpokladem pro správné uplatnění splátek do daňových nákladů je ovšem zásada časového rozlišování nájemného

24 Podle 24 odst. 4 ZDP lze u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, leasingové splátky uplatnit v daňově účinných nákladech, ale za podmínek, že: a) doba nájmu pronajímané věci, jež se počítá od data, kdy byl předmět pronájmu přenechán nájemci ve stavu způsobilém obvyklému užívání, je delší než 20 % stanovené doby odpisování pro jednotlivé odpisové skupiny (viz 30 ZDP), nejméně však tři roky. b) po ukončení doby nájmu (podle bodu a)) následuje bezprostředně převod vlastnických práv k předmětu nájmu mezi vlastníkem (pronajímatelem) a nájemcem; kupní cena najatého hmotného majetku přitom není vyšší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět nájmu měl při rovnoměrném odpisování (tj. podle 31 ZDP) k datu prodeje, c) po ukončení finančního pronájmu je odkoupený majetek zahrnut do obchodního majetku nájemce. Tato podmínka se týká pouze fyzických osob. Dále bylo v zákoně o daních z příjmů doplněno ustanovení v 24 odst. 4 účinné od , v němž byla dána hranice Kč pro daňovou uznatelnost nájemného u finančního pronájmu osobních automobilů kategorie M1. Přesáhne-li pak nájemné za celou dobu trvání leasingové operace tuto hranici, uznává se jako výdaj (náklad) za celou dobu trvání nájmu pouze nájemné ve výši Kč a v jednotlivých zdaňovacích obdobích pouze poměrná část z Kč za příslušné zdaňovací období. Zákon o dani z přidané hodnoty Uplatňování daně z přidané hodnoty (DPH) u leasingu upravují příslušná ustanovení zákona 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (ZDPH). Tento zákon používá namísto pojmu finanční leasing termín finanční pronájem. Pro účely ZDPH je finanční pronájem definován v 4 odst. 3 písm. g) jako přenechání zboží nebo nemovitosti za úplatu do užívání podle smlouvy o finančním pronájmu, pokud si strany v této smlouvě sjednají,

25 že uživatel je oprávněn nebo povinen nabýt zboží nebo nemovitost, která je předmětem smlouvy, nejpozději úhradou posledního závazku ze smlouvy. Při stanovení povinnosti přiznat daň na výstupu se postupuje podle 21 odst. 1 ZDPH, který stanoví, že daň na výstupu je plátce povinen přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí platby, a to k tomu dni, který nastane dříve, pokud zákon nestanoví jinak. Při stanovení data uskutečnění zdanitelného plnění se postupuje podle 21 odst. 10 ZDPH, tzn. jako u dílčích plnění, přičemž dílčí plnění se považuje za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě o finančním pronájmu. Podle 72 odst. 1 má plátce nárok na odpočet DPH, pokud přijatá zdanitelná plnění použije pro uskutečnění své ekonomické činnosti. Podle 75 odst. 2 plátce nemá nárok na odpočet DPH při pořízení osobního automobilu, a to i při pořizování formou finančního pronájmu, a při technickém zhodnocení osobního automobilu. Zákaz odpočtu se nevztahuje na nákup osobních automobilů plátcem za účelem jejich dalšího prodeje a finančního pronájmu. Zákon o dani z přidané hodnoty účinný od 1. května 2004 změnil či zavedl řadu nových principů. Z hlediska nájemců jsou zásadní zejména změny uplatňovaných sazeb, neboť došlo ke snížení základní sazby DPH z 22 % na 19 % a zároveň k přeřazení finanční služby leasingové společnosti u osobních automobilů ze snížené pětiprocentní do základní devatenáctiprocentní sazby. Další novinkou, kterou nový ZDPH přinesl, je zatížení zálohy daní z přidané hodnoty. Od musí všichni pronajímatelé, kteří vedou účetnictví, přiznávat a odvádět DPH, pokud byla v souvislosti s leasingem dohodnuta záloha na splátky nájemného nebo záloha na kupní cenu, a to již ke dni přijetí zálohy ( 21 odst. 1 ZDPH)

26 4.3 Operativní leasing Operativní leasing byl pro většinu tuzemských firem ještě před deseti lety naprostou novinkou. Situace se začala měnit s příchodem společnosti LeasePlan, lídrem operativního leasingu ve světě, na český trh. Její pražská pobočka zahájila obchodní činnost na jaře Do té doby se u nás operativní leasing objevoval jen u největších leasingových firem, rozsah nabízených služeb ale byl velmi omezený. Prvními zákazníky operativního leasingu v Česku byly především mezinárodní společnosti, které byly na tento produkt již řadu let navyklé ze svých mateřských zemí. Dnes již operativní leasing není na českém trhu pojem neznámý. Naopak, rok od roku se zvyšuje jeho podíl na celkových leasingových objemech. Jestliže v roce 2000 se jednalo asi jen o 3,5 procenta, v loňském roce už to bylo podle údajů České leasingové a finanční asociace 12 procent. Ukazuje se, že prostor k dalšímu růstu není zdaleka vyčerpán Definice Operativním leasingem se obecně rozumí všechny ostatní druhy leasingu, které nejsou leasingem finančním. Jedná se tedy zejména o takový leasing, kdy po skončení doby pronájmu dochází k vrácení pronajatého majetku pronajímateli (vlastníkovi). Operativní leasing je obvykle krátkodobější než leasing finanční a také doba pronájmu je obvykle kratší než doba ekonomické životnosti pronajatého majetku. U této formy leasingu je také častější, že náklady spojené s údržbou, opravami či servisními službami pronajatého majetku hradí pronajímatel, ovšem i tato povinnost může být smluvně přenesena na nájemce (Valouch, 2005). Česká leasingová a finanční asociace na svých internetových stránkách definuje operativní pronájem jako smlouvu podle níž jedna strana s podnikatelským záměrem a za úplatu poskytne druhé straně- tzv. leasingovému nájemcijím vybraný předmět do užívání za účelem jeho dočasného používání bez: a) přenosu většiny rizik a užitků spojených s vlastnictvím předmětu leasingu, b) jakéhokoliv smluvního nároku na možný přechod vlastnictví předmětu leasingu na nájemce

27 4.3.2 Leasingová smlouva- její průběh a uzavření Operativní pronájem je upraven občanským zákoníkem 663 až ustanovení o nájemní smlouvě. Nájemní smlouvy (kromě smluv o nájmu a podnájmu nebytových prostor) nemusí mít písemnou formu. Řešení sporů bez písemného ujednání je vždy problematické. Je proto vhodné stanovit si podmínky nájmu v písemném ujednání. Nájemce je oprávněn odstoupit od smlouvy kdykoliv, byla-li pronajatá věc předána ve stavu nezpůsobilém ke smluvenému nebo obvyklému užívání anebo, stane-li se později, aniž by nájemce porušil svoji povinnost, nezpůsobilou nebo neupotřebitelnou ke smluvenému nebo obvyklému užívání. Dále je operativní pronájem upraven smlouvou o nájmu dopravního prostředku podle 630 až 637 obchodního zákoníku a smlouvou o nájmu podniku podle 488b-i obchodního zákoníku. Smlouva o nájmu dopravního prostředku musí mít písemnou formu. Nájemce je povinen pečovat o dopravní prostředek, potřebné opravy požadovat od pronajímatele nebo alespoň jejich úhradu, platit nájemné ve smluvené výši a vrátit dopravní prostředek pronajímateli po skončení smlouvy. Smlouva o nájmu podniku musí mít písemnou formu a nabývá účinnosti zveřejněním podle 33 odst. 1 (zápisem do obchodního rejstříku). Ve smlouvě musí být dohodnuta výše nájemného nebo způsob jejího určení. Nájemce je povinen provozovat podnik s odbornou péčí, nesmí měnit předmět podnikání provozovaný v pronajatém podniku a nesmí přenechat podnik do podnájmu Daňová úprava Zákon o daních z příjmů Jak už bylo výše zmíněno, pro zjištění základu daně z příjmů je nutné splátky nájemného, zahrnované do daňově uznatelných nákladů (výdajů), časově rozlišovat. Tuto povinnost mají všechny osoby vedoucí účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Nájemné u operativního leasingu je daňově uznatelné podle 24 odst. 2 písm. h) 1. nájemné, s výjimkou nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci a nájemného uvedeného v 25 odst. 1 písm. za), a to podle zvláštního předpisu; přitom uplatňuje-li odpisy nájemce z hmotného majetku a nehmotného majetku najatého

28 podle smlouvy o nájmu podniku, je výdajem (nákladem) pouze část nájemného, která převyšuje nájemcem uplatňované odpisy. Podle tohoto ustanovení ZDP lze u poplatníků (nájemců), kteří vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu zahrnovat do výdajů celou částku nájemného při operativním pronájmu v období, kdy byla vynaložena, bez ohledu na to, kterého období se nájemné týká. V soustavě podvojného účetnictví musí být rozlišeno i nájemné u operativního pronájmu. Dále omezení maximální výše nájemného se vztahuje výhradně k osobním automobilům kategorie M1 pronajatým formou finančního pronájmu, což znamená, že u osobních automobilů pronajatých formou operativního leasingu maximální výše nájemného za celou dobu trvání pronájmu omezena není. Také od roku 2005 je odstraněno daňové znevýhodnění operativního leasingu- není možný tzv. jednorázový odpočet ve výši 10% pořizovací ceny při investici hotově, úvěrem či na finanční leasing. Zákon o dani z přidané hodnoty Z hlediska operativního pronájmu (leasingu) platí, že se i u smluv uzavřených před (resp. předmětů předaných na základě uvedené smlouvy ve stavu obvyklém k užívání nájemci do uvedeného data) v období po uplatní sazba DPH podle nového zákona o DPH, tj. ve výši 19 %. Na rozdíl od finančního leasingu tak v případě operativního leasingu nedobíhají původní sazby DPH

29 5 Komparativní část Záměrem této kapitoly je podat možná doporučení, upozornit na rozdíly mezi finančním a operativním leasingem jak z hlediska kvalitativního,tak kvantitativního, které mohou být důležité při rozhodování o investici. Tato kapitola je proto rozčleněna na část kriteriální, zabývající se teoretickým řešením a dále na část ekonomickou. 5.1 Kriteriální komparace Při rozhodování mezi finančním nebo operativním leasingem jako zdrojem financování je třeba si uvědomit, jaké výhody i nevýhody obě formy přinášejí. V této části jsou proto sledovány rozdíly obou forem financování na základě stanovených kriterií Srovnání vybraných forem financování podle stanovených kriterií Hledisko daňové uznatelnosti nájemného U finančního leasingu je uznatelné nájemné za celou dobu trvání leasingové smlouvy do částky Kč, přesáhne- li tuto hranici, tak není daňově uznatelným nákladem. Do této částky se přitom započítává i finanční splátka spolu se zůstatkovou cenou a celková hodnota nezahrnuje pojištění a další doplňkové služby. Oproti tomu u operativního leasingu pak zde novela zákona neplatí. Celé nájemné je tedy oprávněným nákladem (včetně pořizovací ceny nad 1,5 mil. Kč.). Díky tomu je operativní leasing vozů s pořizovací cenou vyšší než Kč výhodnější. Hledisko výše plateb Měsíční splátky u obou typů leasingu jsou rozpočítaným rozdílem mezi pořizovací a zůstatkovou cenou, přičemž dále je zde zahrnuto pojištění a další zákonné a registrační poplatky. U finančního leasingu je v mnoha případech nutné uhradit akontaci (jednorázovou počáteční splátku), která je ve výši % z pořizovací ceny. Zato u operativního leasingu není obvykle akontace vyžadována. Cena nájemného u finančního leasingu je tvořena splátkou z ceny vozu, finanční službou, DPH a eventuelně

30 pojistným, tedy veškerá starost o pronajatou věc (pojištění, údržba apod.) spadá po celou dobu pronájmu mezi povinnosti nájemce, čímž se mu zvyšují náklady na provoz předmětu leasingu. U operativního leasingu nese všechny starosti jako údržba, opravy, pojištění a další leasingová společnost. Splátka u operativního leasingu bývá zpravidla vyšší, ovšem v mnoha případech může být ekonomicky efektivnější právě operativní leasing, protože klient si může vozidlo pronajmout na dobu podstatně kratší, než je reálná doba jejich životnosti. Proto není ve splátkách zahrnuta celá tržní hodnota vozidel, ale pouze jejich poměrná část. Díky tomu mohou být splátky operativního leasingu nižší než splátky leasingu finančního. Nespornou výhodou operativního leasingu je také nulová nebo pouze symbolická akontace, neboť leasingová společnost dokáže vyjednat s dealerem výhodnější nákupní ceny díky hromadnému nákupu. Zákonné poplatky a daně, které souvisí s provozem motorového vozidla, jsou opět nákladem leasingové společnosti. Zároveň při operativním leasingu navíc riziko, že motorové vozidlo bude poruchové nebo předčasně zastará, nese leasingová společnost. V případě nefunkčnosti aut může mít klient k dispozici náhradní vozidla. Klient také například nemusí zaměstnávat pracovníky, kteří by se starali o servis aut a administrativu s jejich provozem,z čehož má také úspory. Hledisko vlastnictví po řádném skončení nájmu Po ukončení stanovené doby finančního nájmu převede nájemce majetek do svého obchodního majetku, přičemž kupní cena nesmí být vyšší než by daný předmět měl při rovnoměrném odepisování. V případě operativního pronájmu k přechodu vlastnictví zpravidla nedochází, i když to není přímo vyloučeno. Při podpisu smlouvy lze stanovit odkupní cenu, avšak pokud je kupujícím přímo nájemce, lze uznat nájemné hrazené v rámci leasingové smlouvy do daňově uznatelných nákladů pouze za podmínky, že kupní cena nebude nižší než účetní zůstatková cena, kterou by měl majetek při rovnoměrném odepisování

31 Hledisko rizika Po dobu trvání leasingové smlouvy je vozidlo majetkem leasingové společnosti. Přesto však je v případě havárie nebo odcizení předmětu finančního leasingu hlavním nositelem rizika nájemce. Leasingová společnost je příjemcem plnění od pojišťovny. Provede finanční vyrovnání, kdy jsou porovnávány závazky klienta s výší plnění a s již zaplacenou částí závazku. U operativního pronájmu nese investiční a běžná vlastnická rizika pronajímatel- leasingová společnost, která i zodpovídá za schopnost provozu a dosahování dohodnutých provozních parametrů předmětu. Hledisko doby nájmu V případě finančního leasingu je doba nájmu pronajímané věci delší než 20 % zákonem stanovené doby odepisování, nejméně však tři roky (u nemovitosti 8 let). Přesně tolik totiž musí být podle našich daňových zákonů, aby byly splátky uznatelným daňovým nákladem. Co se týče operativního leasingu, tak je doba nájmu teoreticky výrazně kratší než doba životnosti než doba životnosti i doba odepisování předmětu leasingu. Úplným maximem v případě automobilů pak nejčastěji bývá dosažení 150 tisíc kilometrů s maximální dobou nájmu 60 měsíců

32 Shrnutí Pro větší přehlednost jsou v následující tabulce shrnuta stanovená hlediska pro porovnávání výhod a nevýhod finančního a operativního leasingu. Tabulka č.2 Srovnání vybraných forem financování Finanční leasing Operativní leasing Výhodnější Hledisko daňové uznatelnosti nájemného Daňově uznatelným nákladem je pouze nájemné do 1,5 mil. Kč za celou dobu trvání leasingové smlouvy. V tomto případě je celé nájemné (včetně pořizovací ceny nad 1,5 mil Kč) daňově uznatelným nákladem. Operativní leasing Hledisko výše plateb Jednorázová počáteční splátka. Náklady s pojištěním, údržbou jsou po celou dobu povinnostmi nájemce. Splátky bývají zpravidla vyšší, ale při pronájmu kratším než je doba životnosti předmětu leasingu, mohou Operativní být splátky i nižší. Daně a poplatky na leasing provoz předmětu leasingu nese leasingová společnost. Hledisko vlastnictví po řádném skončení nájmu Po skončení určené doby finančního pronájmu dochází k převodu majetku do obchodního majetku + nízká odkupní cena. Zpravidla k přechodu vlastnictví nedochází; lze stanovit odkupní cenu; kupní cena nesmí být nižší než účetní zůstatková cena z hlediska daňové uznatelnosti. Finanční leasing Hledisko rizika Nájemce nese rizika spojená s havárií nebo odcizením předmětu finančního leasingu Leasingová společnost nese běžná vlastnická a investiční rizika, je odpovědná za schopnost provozu předmětu leasingu Operativní leasing Doba nájmu je výrazně kratší než Hledisko doby Pro daňovou uznatelnost je nutná doba životnosti a doba odepisování Operativní nájmu doba nájmu nejméně tři roky. předmětu leasingu, neplatí podmínky leasing daňové uznatelnosti Zdroj: autorka práce

33 Tato tabulka má především orientační charakter, zaměřuje se na hlavní odlišnosti mezi oběma produkty, a tak porovnává jejich výhodnost či nevýhodnost. Jedná se však o subjektivní hodnocení, které si v konkrétním případě posoudí jednotlivý zájemce o pronájem sám. Záměrem tohoto shrnutí je dát pouze přehled o zásadních bodech při rozhodování o těchto produktech, podle nichž se lze orientovat při výběru jedné možnosti financování a tak zvážit své možnosti individuelně podle svých potřeb. Proto obecný závěr při určení výhodnosti leasingu finančního nebo operativního není tak úplně snadné určit. Při tomto posuzování je nutné znát i konkrétní situaci nájemce a zároveň podmínky leasingové společnosti, které si klade

34 5.2 Ekonomická komparace Tato kapitola je zaměřena na ekonomické srovnávání obou druhů financování podnikatelského záměru. Zájemce uvažující o pořízení investice formou leasingu se zajímá především o jeho cenu. Za leasingovou cenu je považována částka vyplývající z leasingové smlouvy, kterou nájemce postupně hradí v průběhu leasingové operace pronajímateli, a to v podobě splátek a případné zůstatkové ceny na konci leasingové operace. Leasingová cena je tvořena tedy vstupní cenou majetku a leasingovou marží pronajímatele, v níž je zahrnuta odměna za zprostředkování leasingu, režijní náklady pronajímatele a zisk odpovídající riziku. Nejúplnější formou vyjádření ceny leasingu je tzv. splátkový kalendář, který udává, ke kterému datu a v jaké výši se nájemce zavazuje platit jednotlivé leasingové splátky. Nejčastěji probíhá platba jednotlivých splátek formou pravidelně se opakujících plnění v konstantní výši (tzv. anuitních splátek). Pro konkrétní srovnání výdajů na operativní a finanční leasing bude využito reálného leasingového splátkového kalendáře na nákup dodávkového automobilu zařazeného do I. odpisové skupiny pořízené v roce 2007 v ceně Kč bez DPH. Vychází se ze splátkového kalendáře sestaveného na dobu 5 let s měsíčními platbami, celkem tedy 60 plateb. Ekonomické srovnání výdajů obou druhů leasingu bude řešeno v níže uvedených tabulkách pro každý produkt zvlášť podle vzorců (1) až (3). Výdaje, uvedené v tabulkách, budou kvantifikovány za použití úrokové sazby 5 %. Součástí výpočtů budou i daňově uznatelné náklady snižující veškeré finanční výdaje, u nichž bude použita daňová úspora ve výši 24 %

35 5.2.1 Kvantifikace výdajů spojených s finančním leasingem Pro stanovení výdajů vycházíme z ceny pořízení Kč bez DPH. U finančního leasingu tvoří vynaložené výdaje jednak mimořádná počáteční splátka ve výši Kč, která představuje 20 % z ceny pořízení a dále poplatek leasingové společnosti Kč. Obě tyto částky jsou zaplaceny před předáním předmětu leasingu k užívání. Následně jsou to jednotlivé splátky ve výši Kč a ke konci finančního pronájmu poslední zvýšená splátka Kč, která představuje odkupní cenu najímaného předmětu leasingu. Dále jsou zde připočítány platby za povinné ručení, které rozpočítané měsíčně činí Kč, platby havarijního pojištění představují Kč. K těmto částkám jsou pak připočtené finanční služby vykonávané leasingovou společností, která si měsíčně účtuje 900 Kč. Celková měsíční platba činí Kč. Všechny tyto výdaje lze snížit o daňově uznatelné náklady, který se počítají vždy ke konci roku jako suma veškerých daňově uznatelných výdajů násobených příslušnou sazbou daně z příjmu 24 %. Daňově uznatelné výdaje tvoří součet všech leasingových splátek za daný rok a zároveň také nultá počáteční splátka (akontace), která je rozpočítaná do jednotlivých let, v tomto případě rozpočítaná do 5 let, činí ke konci každého roku Kč; a dále pak veškeré poplatky spojené s pronájmem (finanční služba leasingové společnosti, pojištění) a konečně částka, za kterou zájemce po ukončení leasingové smlouvy předmět nájmu od leasingové společnosti odkupuje. Po těchto výpočtech, kterými získáme výdaje na leasing, čistý cash flow, je potřeba tyto výdaje posléze převést na současnou hodnotu, což představuje sumu veškerých vynaložených výdajů diskontovaných k danému datu. Jako poslední krok se pak provede součet celkových diskontovaných výdajů

36 Tabulka č. 3 Kvantifikace výdajů finančního leasingu v Kč Pořadí Daňová Diskontované Leasingová splátka Čistý CF Odúročitel splátek úspora výdaje , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,

37 , , , , , , , , , , , X X Zdroj: Vlastní výpočty autorky práce Z dat uvedených v tabulce vyplývá, že suma leasingových plateb za celou dobu pronájmu pěti let, spolu s počátečním poplatkem leasingové společnosti a odkupní cenou za Kč, představuje Kč, daňová úspora činí celkem Kč, nájemce tedy po odečtení daňové úspory za celou dobu leasingu zaplatí celkem Kč, přičemž současná hodnota těchto výdajů je Kč Kvantifikace výdajů spojených s operativním leasingem U operativního leasingu vycházíme při stanovení jednotlivých plateb opět z pořizovací ceny předmětu leasingu. Podobně jako u leasingu finančního budeme uvažovat první mimořádnou nultou splátku představující 20 % z ceny pořízení, tedy Kč, dále jednotlivé měsíční splátky ve výši Kč, platba za zákonné pojištění škody při provozu motorových vozidel činí Kč a havarijní pojištění Kč, které za nás v tomto případě vyřizuje leasingová společnost bude zahrnuto v platbě, stejně tak jako ostatní finanční služby poskytnuté leasingovou společností. Chybí zde také poslední zvýšená splátka zahrnující odkupní cenu, protože po skončení doby pronájmu nájemce vrátí předmět leasingu leasingové společnosti. Celkem činí měsíční leasingová platba Kč. Z plateb za jednotlivé měsíce se následně výpočtem zjistí suma všech daňově uznatelných nákladů vynásobených danou sazbou daně z příjmu, která činí 24 %, o které následně snížíme veškeré výdaje. Do těchto daňově vynaložených nákladů zahrneme součet všech