ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL (D) I. Zpracovatelský průmysl. I.1. Charakteristika zpracovatelského průmyslu

Transkript

1 ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL (D) Zpracovatelský průmysl I. Zpracovatelský průmysl I.1. Charakteristika zpracovatelského průmyslu Zpracovatelský průmysl (ZP) v České republice představuje jeden z rozhodujících zdrojů tvorby hrubého domácího produktu. V roce 2007 jeho podíl na tvorbě hrubé přidané hodnoty (HPH) dosáhl 27 %, což bylo o 0,7 procentního bodu (p.b.) více než v roce Podíl zpracovatelského průmyslu na celkových tržbách (výkonech) průmyslu dlouhodobě rostl, v roce činil 92,6 % (meziročně o 0,5 p.b.), při snižování podílu těžby nerostných surovin (v roce 2007 to bylo1,9 %) a podílu výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (5,5 %). Stejně jako v minulých letech, také v roce 2007, se ve zpracovatelském průmyslu nejrychlejším tempem rozvíjela odvětví, která vytvářejí nejvyšší objem účetní přidané hodnoty, to znamená výroba strojů a zařízení, výroba dopravních prostředků, výroba elektrických a optických přístrojů a rovněž odvětví, která jsou jejich hlavními dodavateli (zejména gumárenský a plastikářský průmysl). Naopak útlum pokračuje v odvětvích, jež jsou náročná na pracovní sílu, ale s nízkou úrovní kvalifikace (textilní, oděvní a kožedělný průmysl). Z toho lze usuzovat, že odvětvová struktura zpracovatelského průmyslu v ČR se postupně blíží jeho skladbě ve vyspělých státech Evropy. Tempo růstu tržeb (v b.c.) zpracovatelského průmyslu ČR se sice mírně zpomalilo (z 14,5 % v roce 2006 na 11,7 v roce 2007), bylo však i nadále vysoké. V období 2000 až 2007 tento ukazatel vzrostl o více než 90 %. O kvalitativní změně ZP svědčí skutečnost, že účetní přidaná hodnota zaznamenala meziroční zrychlení růstu z 12 % v roce 2006 na 17,8 % v roce Hlavní zásluhu na pozitivním vývoji přidané hodnoty měla výroba dopravních prostředků (nárůst o 24,5 %) a výroba elektrických a optických přístrojů (+19,3 %), přičemž tyto dva sektory se v roce 2007 na tvorbě přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu podílely téměř 30 % (15,7 % DM a 13,6 % DL). Vysoký podíl na tvorbě přidané hodnoty měl také sektor výroby kovů a kovodělných výrobků (DJ) - 17,0 %, kde tržby meziročně vzrostly o 18,3 %. Úspěšně se v roce 2007 vyvíjel rovněž zahraniční obchod s výrobky ZP. Obrat s výrobky ZP dosáhl v b.c mld. Kč a oproti roku 2006 vzrostl o 15,9 %, když vývoz vzrostl meziročně o 15,5 % a dovoz o 16,3 %. Přes rychlejší tempo růstu dovozu se kladné saldo ZP v roce 2007 zvýšilo o 13,1 mld. Kč na 196,9 mld. Kč. Příznivý vývoj české ekonomiky i samotného zpracovatelského průmyslu ČR v roce 2007 úzce souvisel s vysokou investiční aktivitou, zejména díky přílivu přímých zahraničních investic (PZI). Ty ve sledovaném roce dosáhly objemu 185,3 mld. Kč (cca 9,3 mld. USD) a v porovnání s rokem 2006 vzrostly o více než 50 mld. Kč. Ve zpracovatelském průmyslu směřovaly hlavně do výroby chemických produktů (6,9 mld. Kč) a do výroby dvoustopých motorových vozidel (5,4 mld. Kč). Jestliže v roce 2006 bylo na MPO rozhodnuto o investičních pobídkách pro 149 domácích a zahraničních společností v celkovém rozsahu 108 mld. Kč, v roce 2007 to bylo pro 55 společností, objem investic činil jen 30,9 mld. Kč a předpokládaný počet nově vytvořených pracovních míst Tento výrazný pokles souvisel se změnou pravidel EU o poskytování podpor od 1. ledna 2007 a investoři se proto v roce 2006 snažili těchto podpor maximálně využít. Přitom se postupně mění charakter pobídek - od montážních aktivit k podpoře sofistikovanýchn služeb s vysokou přidanou hodnotou. Vedle toho bylo v roce 2007 rozhodnuto o podpoře 57 projektů technologických center s celkovou investicí 6,3 mld. Kč a novými pracovními místy a 56 projektů center strategických služeb s investicemi ve výši 13,6 mld. Kč a s novými pracovními příležitostmi. Také v roce 2007 pokračovalo rozvoj sítě klastrů. Ty jsou u nás zakládány od roku 2004 s cílem podpořit inovace a zvýšit konkurenceschopnost. Podle údajů agentury CzechInvest jich v ČR v roce 2007 existovalo 15

2 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU již přes 40, z toho 17 jich bylo plně funkčních. V roce 2007 bylo na podporu pro malé a střední podniky vynaloženo více než 2,5 mld. Kč, přičemž různé druhy podpory (národní programy realizované Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, programy OPPP, programy OPPI) obdrželo celkem podnikatelských subjektů. I.2. Struktura zpracovatelského průmyslu podle OKEČ Tabulka I.1 Zpracovatelský průmysl podle OKEČ Sekce Subsekce Oddíl D Zpracovatelský průmysl DA Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků 15 Výroba potravinářských výrobků a nápojů 16 Zpracování tabáku DB Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků 17 Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků 18 Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin DC Výroba usní a výrobků z usní 19 Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi DD Zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků 20 Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku DE Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk 21 Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru 22 Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů DF Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy 23 Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy DG Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken 24 Výroba chemických výrobků DH Výroba pryžových a plastových výrobků 25 Výroba pryžových a plastových výrobků DI Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 26 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků DJ Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků 27 Výroba kovů a hutních výrobků 28 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků DK Výroba a opravy strojů a zřízení 29 Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. DL Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení 30 Výroba kancelářských strojů a počítačů 31 Výroba elektrických strojů a zařízení 32 Výroba radiových televizních a spojových zařízení a přístrojů 33 Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů DM Výroba dopravních prostředků 34 Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů 35 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení DN Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený 36 Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený 37 Recyklace druhotných surovin *Pozn.: V komentáři jsou rovněž používány termíny sektor a odvětví 16

3 Zpracovatelský průmysl V souladu s odvětvovou klasifikací ekonomických činností (OKEČ), která je shodná s mezinárodní klasifikací Evropského společenství NACE Rev. 1, se zpracovatelský průmysl dělí na 14 subsekcí - sektorů (dvoumístný písmenný segment) a 23 oddílů - odvětví (dvoumístný číselný OKEČ), což ukazuje tabulka I.1, a dále na 103 skupin - oborů (třímístný číselný OKEČ). K tomu nutno na vysvětlenou dodat, že od ledna 2008 platí nové členění a číslování NACE-CZ (viz nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) číslo 1893/2006 ze dne ), kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 (v ČR bude používána zkratka CZ-NACE namísto OKEČ). Statistické výsledky budou však oficiálně zveřejňovány až od roku 2009, proto se v tomto textu a charakteristice jednotlivých odvětví i nadále používá staré označení dle NACE Rev.1. Podíl jednotlivých sektorů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb vyjadřuje graf I.1. Je z něho patrné, že ve struktuře objemu tržeb ve zpracovatelském průmyslu ČR v roce 2007 figuroval na prvním místě sektor výroby dopravních prostředků (DM) s 18,1 %, za nímž následují sektory DL - 15,4 %, DJ - 15,2 %, DK s podílem 9,8 % a DA - 8,7 %. Podíl těchto pěti sektorů na tržbách ZP ČR v roce 2007 vzrostl oproti předchozímu období o 0,2 p.b. na 67,2 %. Z jednotlivých sektorů v roce 2007 nejrychleji rostly tržby (v b.c.) v sektoru DH (+19,9 %), dále v DK (+18,9 %), DJ (+18,3 %), v DL (+14,3 %) a v DM (+12,7 %). Naopak nízký nárůst vykázaly zejména sektory DC (+1,5 %) a DG (+3 %). Absolutní meziroční pokles byl v roce 2007 zaznamenán jen ve dvou sektorech, a to DB (-0,2 %) a DF(-1,3 %). V daleko nejmenším sektoru DC (kožedělný průmysl) sice došlo k mírnému nárůstu tržeb, avšak z velmi nízkého základu a jeho podíl na zpracovatelském průmyslu se neustále snižuje (v roce 2007 již klesl na necelých 0,17 %). To souvisí s jeho celkovým útlumem a také s útlumem dalšího sektoru DB, které nejsou schopny čelit konkurenci asijských výrobců textilu a obuvi, především Číny. Relativně nízké podíly na tržbách ZP v roce 2007 vykazují sektory DB (1,9 %, v roce ,2 %) a DD (2,8 %, v roce 2006 to bylo 3,1 %), i když se tento sektor opírá převážně o domácí surovinu - dřevo. Je však náročný na pracovní sílu, s nízkým podílem finálních výrobků, a v ukazateli produktivity práce z přidané hodnoty mu trvale patří poslední příčky v žebříčku. Podrobná analýza časové řady 2000 až 2007 potvrzuje, že dynamický růst tržeb (v b.c.) v ZP v posledních letech vykazují odvětví nebo celé sektory, náročné na vědu, výzkum a znalostní ekonomiku. Tyto se však převážně prosazují prostřednictvím zahraničního kapitálu a generují největší objemy účetní přidané hodnoty. Jde o sektory DL (index tržeb 2007/2000 činil 284,2), sektor DM (index 234,2), sektor DH (index 302,9) a sektor DK (index 244,5). Naopak nejpomalejší nárůst v osmiletém období zaznamenaly sektory DE (index 137,2), DI (index 156,4) a sektor DD (index 174,5). Absolutní pokles tržeb v rámci ZP v letech vykázaly dva sektory z oblasti spotřebního průmyslu: DB (index 86,8) a DC (index 59,7), které jsou nejvíce postiženy konkurencí z Asie a Jižní Ameriky. DD 2,8 % DE 3,8 % DC 0,2 % DF 3,7 % DB 1,9 % DG 3,7 % DA 8,7 % DH 7,2 % DN 3,4 % DI 4,9 % DM 18,1 % DJ 15,2 % DL 15,4 % DK 9,7 % Pozn.: údaje v běžných cenách Graf I.1 Podíly sektorů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2007 Pozici jednotlivých průmyslových odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu ČR v roce 2007 dokresluje graf I.2. 17

4 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Pracovníci Potravin a tabák. průmysl Textilní průmysl Oděvní průmysl Kožedělný průmysl Dřevozpracující průmysl Papírenský průmysl Polygrafický průmysl Koksování a zprac. ropy Chemický průmysl Gumárenský průmysl Průmysl skla a staveb. hmot Hutnictví a zpracování kovů Výr. kovů a kovoděl. výrobků Výroba strojů a zařízení Výr. kanc. strojů a počítačů Výr. elektr. strojů a přístrojů Výr. rad., televiz. a spoj. zař. Výr. přístr., reg. a aut. techn. Výr. dvoust. motor. vozidel Výr. ost. dopravních zařízení Nábytek a ost. zprac. prům. Zprac. druhotných surovin % % % Graf I.2 Pozice jednotlivých odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu v roce 2007 I.3. Struktura zpracovatelského průmyslu podle počtu pracovníků Strukturu zpracovatelského průmyslu podle počtu pracovníků v roce 2006 v členění do pěti velikostních skupin dokumentuje tabulka I.2 a graf I.3. Tabulka I.2 Produkční charakteristiky v roce 2006 podle velikostních skupin - ZP 18 (mil. Kč, pracovníků) více než 1000 Tržby za prodej VV a S v b.c , , , , ,1 Účetní přidaná hodnota v b.c , , , , ,7 Počet pracovníků MPO V roce 2006 se na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb rozhodující měrou podílely kategorie firem s 1000 a více pracovníky (podíl 31,6 %; v roce ,2 %) a firem s pracovníky (podíl 29,4 %; v roce 2005 podíl 29,2 %), které dohromady realizovaly 61 % z celkových tržeb zpracovatelského průmyslu. V podobné relaci se pohybovala i účetní přidaná hodnota (b.c.), avšak v případě PH váha velkých firem postupně klesá (v kategorii nad pracovníků - podíl 27,4 %, v roce ,7 %, v kategorii pracovníků, podíl 28,7 %, v roce 2005 podíl 28,8 %). Význam velkých společností pro naši ekonomiku dokládá žebříček CZECH TOP 100, který je vydáván každoročně v červnu. V pořadí firem za rok 2007 uhájila prvenství Škoda Auto, a.s., s tržbami 222 mld. Kč (+9 % proti roku 2006) a největším exportem 195 mld. Kč (+ 9,6 %, tedy téměř 88 % z celkových tržeb). V dalším pořadí došlo oproti roku 2006 jen k nepatrným změnám. Druhé místo si udržela a.s. ČEZ (tržby 174,6 mld. Kč, nárůst o 17,1 %), avšak na třetí příčku poskočil tchaj-wanský výrobce elektroniky Foxconn (tržby 89,5 mld. Kč, nárůst o 23,2 %), který předstihl petrochemický holding UNIPETROL, a.s. (tržby 88,8 mld. Kč, meziroční pokles o 5,2 % hlavně v důsledku delší odstávky). Za touto čtveřicí

5 Zpracovatelský průmysl % více než 1000 Tržby za prodej VV a S Účetní přidaná hodnota Počet pracovníků Pozn.: údaje v běžných cenách MPO Graf I.3 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2006 následovaly agrochemický holding AGROFERT (tržby 83,4 mld. Kč) a RWE Transgas - pokles na šesté místo s tržbami 78,6 mld. Kč. K tomu nutno dodat, že žebříček CZECH TOP 100 není kompletní, chybějí v něm totiž některé velké obchodní řetězce a dále s.r.o. Barum Continental, největší výrobce pneumatik u nás (její tržby v roce 2007 dosáhly 44,7 mld. Kč, což by ji řadilo v TOP 100 na 13. místo). V žebříčku TOP 500 společností ze střední a východní Evropy, který v září 2008 zveřejnil britský ekonomický deník The Financial Times, figuruje na prvním místě chemický gigant - polský PKN Orlen SA (tržby 16,9 mld. EUR), který je majoritním vlastníkem UNIPETROL, a.s. V první desítce má ČR dva zástupce - Škoda Auto, a.s. na místě třetím (tržby 8 mld. EUR) a na pátém ČEZ, a.s. ( tržby 6,3 mld. EUR). V první třicítce máme další tři reprezentanty - Foxconn, UNIPETROL a Agrofert Holding. Počet zástupců ČR v TOP 500 se snížil o 10 na 70, přičemž více jich má v žebříčku zastoupeno jen Polsko (176) a Ukrajina (75). Rok 2008 se ve zpracovatelském průmyslu ČR až dosud vyvíjel vcelku příznivě, což platí hlavně o prvním pololetí (údaje jsou za podniky s 20 a více zaměstnanci), kdy tržby (v b.c.) meziročně stouply o 3,2 % respektive o 5,8 % (s.c.). Ve druhé polovině roku se však tempo růstu tržeb zpomalil s ohledem na globální finanční krizi, která se začíná projevovat i v ČR. Zasáhla například výrobu dopravních prostředků a některá navazující odvětví (např. gumárenský a plastikářský průmysl) a naplno se již projevila ve výrobě skla, keramiky a porcelánu. Regionální struktura zpracovatelského průmysl ČR se v posledních letech příliš nemění. V podílu na celkových tržbách si nadále udržují prvenství dva regiony - Středočeský kraj (podíl na tržbách ZP kolem 18 %, na účetní přidané hodnotě 15 %) a Moravskoslezský kraj (podíl na tržbách 13 % a na přidané hodnotě 13 %). Za nimi následují další regiony s vyspělým průmyslem jako Jihomoravský kraj, Ústecký kraj a hlavní město Praha. Naopak na druhém konci tohoto žebříčku tradičně figurují menší kraje Karlovarský kraj (podíl na tržbách necelá 2 %) a dále kraje Olomoucký, Jihočeský, Vysočina, Liberecký a Královehradecký, jejichž podíl na sledovaných produkčních charakteristikách dosahuje většinou kolem pěti procent. I.4. Hlavní ekonomické ukazatele Ceny průmyslových výrobců v průběhu roku 2007 poměrně výrazně rostly (z 2,6 % na konci roku 2006 na 5,2 % v prosinci roku 2007). Tempo růstu se zmírnilo přechodně jen v srpnu, a to zásluhou přechodného poklesu cen ropy. Meziroční nárůst cen průmyslových výrobců byl přitom v roce 2007 nejvyšší za poslední tři roky a v průmyslu byl tažen zejména růstem cen uhlí, lignitu, rašeliny a ropy (v průměru o 8,8 %), energií, plynu a vody (v průměru o 7,4 %) a cen základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (v průměru o 6,7 %). Z porovnání dynamiky cen průmyslových výrobců v ČR a v Evropské unii je zřejmý 19

6 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU výrazný rozdíl. Zatímco ceny v EU-27 od začátku roku 2007 výrazně zpomalily svůj růst (ze 3,4 % koncem roku 2006 až na 1,6 % v srpnu 2007) a teprve poté začaly stoupat (až na 4,6 % v prosinci 2007), ceny průmyslových výrobců na domácím trhu rostly progresivně již od začátku roku I.4.1. Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik za období dokládají tabulky I.3 - I.5 a graf I.4. Tabulka I.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech (mil. Kč) * DA , , , , , , , ,6 DB , , , , , , , ,7 DC 9 675, , , , , , , ,9 DD , , , , , , , ,4 DE , , , , , , , ,2 DF , , , , , , , ,8 DG , , , , , , , ,3 DH , , , , , , , ,4 DI , , , , , , , ,9 DJ , , , , , , , ,2 DK , , , , , , , ,0 DL , , , , , , , ,2 DM , , , , , , , ,9 DN , , , , , , , ,9 D , , , , , , , ,4 meziroční index x 111,9 101,3 105,7 117,0 106,3 114,5 111,7 Tabulka I.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech (mil. Kč) * DA , , , , , , , ,6 DB , , , , , , , ,9 DC 3 280, , , , , , , ,6 DD , , , , , , , ,8 DE , , , , , , , ,6 DF 7 055, , , , , , , ,9 DG , , , , , , , ,9 DH , , , , , , , ,6 DI , , , , , , , ,9 DJ , , , , , , , ,7 DK , , , , , , , ,3 DL , , , , , , , ,7 DM , , , , , , , ,3 DN , , , , , , , ,2 D , , , , , , , ,0 meziroční index x 110,7 100,4 107,7 113,6 102,5 112,0 117,8 Z tabulky I.3 je zřejmé, že tržby v roce 2007 vzrostly o 11,7 %, tedy méně než v roce 2006 (+14,5 %), ale stále nadprůměrným tempem. Nejvyšší dynamiku růstu tržeb v roce 2007 vykázal sektor DH (+19,9 %), který je rozhodujícím dodavatelem polotovarů a výrobků pro sektor DM a sektor DL. Vysokých meziročních přírůstku dosáhly především ty sektory a odvětví, které v posledních letech prožívaly mimořádnou konjunkturu: DK (+18,9 %), DL (+14,3 %) a DM (+12,7 %) a DI (+18,4 %). 20

7 Zpracovatelský průmysl Tabulka I.5 Počet pracovníků v letech (pracovníci) * DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN D meziroční index x 103,3 97,0 98,5 99,1 100,6 99,7 102,2 % * Tržby za VV a S ZP Počet pracovníků ZP Účetní přidaná hodnota ZP MPO Graf I.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v b.c. v letech Vzhledem k příznivému vývoji ukazatele tržeb v roce 2007 vysokou dynamiku vykázal také další základní indikátor - účetní přidaná hodnota (index 2007/2006 dosáhl 117,8, index 2007/2000 je 183,8), což ilustruje tabulka I.4. V roce 2007 přitom nejvýrazněji vzrostl objem vytvořené účetní přidané hodnoty ve dvou menších sektorech DD (+51,1 %) a DF (+53,8 %), o absolutní růst v hodnotovém vyjádření se však zasloužily hlavně sektory, které generují největší objem účetní přidané hodnoty, tj. DL (nárůst PH o 19,3 %), DM (+24,5 %) a DJ (+18,3 %) a mají rozhodující podíl na exportu. Ze všech odvětví ZP byl v roce 2007 zaznamenán mírný meziroční pokles přidané hodnoty pouze v jediném případě, a to v sektoru DG (chemický a farmaceutický průmysl o 2,1 %), což lze vysvětlit zásadními organizačními změnami a dlouhodobou technologickou odstávkou v petrochemickém holdingu UNIPETROL, a.s. Vývoj počtu pracovníků v letech 2000 až 2007 naznačuje tabulka I.5. Z té vyplývá, že proti roku 2006 vzrostl jejich počet o 2,2 % na pracovníků. Z toho nejvíce v sektoru DH o 9,8 %, což souviselo s konjunkturou v automobilovém průmyslu, pro který je tento sektor hlavním subdodavatelem. Poměrně výrazný růst zaměstnanosti vykázala také odvětví, která se v roce 2007 vezla na vlně konjunktury - sektory DL (+5,4 %), DK (+5,4 %), DM (+4,8 %) a DJ (+3,9 %). Nejvyšší absolutní nárůst počtu pracovníků vykázaly sektory DL ( ), DK (+8 756), DJ (+8 593) a DH (+8 194). V pěti sektorech: DA, DB, DC, DF a DN byl zaznamenán meziroční pokles počtu pracovníků, největší v sektoru DB (textilní a oděvní průmysl) o 8,8 % a dále v DC (kožedělný průmysl ) o 6,2 %, tedy v obou případech v odvětvích, 21

8 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU která jsou v dlouhodobém útlumu a nedokáží účinně čelit konkurenčním tlakům z vnějšku, především ze strany asijských zemí. K největšímu absolutnímu poklesu došlo v sektorech DB (-6 860) a DN (-2 402). Počet podnikatelských subjektů v ZP (jen organizace s 20 a více zaměstnanci) dosáhl koncem roku 2007 počtu a ve srovnání s koncem roku 2006 stoupl o 245 jednotek. Vývoj ukazatelů náklady celkem a osobní náklady v letech je patrný z tabulek I.6 a I.7. Tabulka I.6 Náklady celkem v b.c. v letech (mil. Kč) * DA , , , , , , , ,6 DB , , , , , , , ,8 DC , , , , , , , ,5 DD , , , , , , , ,0 DE , , , , , , , ,5 DF , , , , , , , ,0 DG , , , , , , , ,7 DH , , , , , , , ,6 DI , , , , , , , ,2 DJ , , , , , , , ,6 DK , , , , , , , ,2 DL , , , , , , , ,8 DM , , , , , , , ,9 DN , , , , , , , ,4 D , , , , , , , ,8 meziroční index x 107,9 101,4 101,6 116,7 107,2 111,8 110,8 Tabulka I.7 Osobní náklady v b.c. v letech (mil. Kč) * DA , , , , , , , ,0 DB , , , , , , , ,8 DC 2 798, , , , , , , ,9 DD 8 149, , , , , , , ,3 DE , , , , , , , ,8 DF 1 195, , , , , , , ,7 DG , , , , , , , ,9 DH , , , , , , , ,9 DI , , , , , , , ,1 DJ , , , , , , , ,9 DK , , , , , , , ,5 DL , , , , , , , ,3 DM , , , , , , , ,7 DN , , , , , , , ,8 D , , , , , , , ,6 meziroční index x 109,4 104,2 102,8 109,7 105,0 110,0 113,4 Tempo růstu nákladů celkem ve ZP v roce 2007 zachycuje tabulka I.6 a je z ní zřejmé, že v porovnání s rokem 2006 mírně zpomalilo (index 110,8; v roce 2006 index 111,8). Růst ukazatele byl nejvíce ovlivněn výkonovou spotřebou, která ve ZP (k dispozici jsou pouze údaje za organizace s 50 a více zaměstnanci) meziročně vzrostla o více než devět procent. U většiny sektorů rostly v roce 2007 tržby rychlejším tempem než náklady celkem. Například u sektoru DN (tržby 19,9 %; náklady 17,7 %)., DI (+18,4 %; +17,8 %), DK (+18,9 %; +18,4 %), DM (+12,7 %; +10,3 %). U sektorů DL a DJ bylo v roce 2007 tempo růstu tržeb a nákladů celkem téměř totožné. Nejhorší relaci vykázalo odvětví DG, kde tržby v b.c. meziročně stouply jen o 3 %, zatímco náklady o 15 %. 22

9 Zpracovatelský průmysl Vývoj osobních nákladů ve zpracovatelském průmyslu je zachycen v tabulce I.7 a naznačuje, že tempo růstu zrychlilo v porovnání s rokem 2006 o 3,4 p.b. (index 113,4). I.4.2. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty ( v b.c.) vyjadřuje tabulka I.8, podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě (v b.c.) tabulka I.9. Tabulka I.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech (tis. Kč / prac.) * DA 389,5 427,3 462,4 478,3 520,4 522,9 540,7 591,8 DB 202,0 214,1 219,6 236,3 269,1 259,5 277,9 325,2 DC 158,2 160,8 162,5 183,2 206,8 204,0 206,4 222,7 DD 184,8 207,5 239,7 246,6 282,8 295,9 339,3 509,5 DE 443,4 464,9 451,5 492,1 564,2 513,2 556,7 622,9 DF 1 916,7 978,8 733, , , , , ,8 DG 719,7 710,8 652,1 728,3 905,8 927,9 999,4 971,8 DH 413,8 422,0 472,0 534,3 542,0 585,5 617,7 694,8 DI 474,0 504,5 502,9 571,4 623,4 641,9 690,2 856,5 DJ 321,0 343,8 362,6 396,7 487,9 494,5 572,5 652,2 DK 311,2 358,4 337,8 370,8 415,4 436,9 500,9 544,3 DL 316,5 348,2 369,5 387,7 450,5 430,6 521,3 590,4 DM 537,0 601,5 572,6 666,4 723,9 739,6 838,1 996,4 DN 236,6 250,2 294,7 290,0 335,5 356,9 393,4 445,7 D 353,1 378,4 391,3 427,9 490,6 499,7 561,2 646,9 meziroční index x 107,2 103,4 109,3 114,7 101,8 112,3 115,3 Tabulka I.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech (mil. Kč) * DA 0,492 0,478 0,481 0,479 0,481 0,483 0,497 0,492 DB 0,658 0,676 0,686 0,656 0,656 0,674 0,688 0,611 DC 0,853 0,869 0,918 0,862 0,828 0,854 0,838 0,875 DD 0,602 0,552 0,517 0,485 0,469 0,474 0,475 0,333 DE 0,471 0,500 0,530 0,501 0,481 0,562 0,529 0,496 DF 0,169 0,370 0,521 0,322 0,220 0,251 0,334 0,207 DG 0,367 0,385 0,448 0,425 0,373 0,381 0,375 0,388 DH 0,516 0,529 0,518 0,480 0,507 0,499 0,488 0,664 DI 0,445 0,451 0,466 0,444 0,435 0,452 0,449 0,407 DJ 0,621 0,597 0,596 0,561 0,510 0,518 0,501 0,469 DK 0,686 0,664 0,742 0,712 0,691 0,677 0,632 0,610 DL 0,588 0,556 0,578 0,576 0,562 0,603 0,610 0,586 DM 0,485 0,451 0,510 0,465 0,463 0,472 0,445 0,407 DN 0,636 0,630 0,576 0,600 0,573 0,575 0,563 0,539 D 0,545 0,538 0,558 0,533 0,515 0,527 0,518 0,498 Z tabulky I.8 je patrné, že ukazatel produktivity práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) rostl rychlejším tempem než v roce 2006 ( index 115,2; index 112,3). K absolutním poklesu ukazatele došlo pouze v sektoru DG (chemický a farmaceutický průmysl), kde to bylo způsobeno zejména zásadní organizační změnou v holdingu UNIPETROL a.s, a vytvořená účetní přidaná hodnota díky tomu meziročně klesla o 2,8 %. V dalších sektorech hodnota tohoto ukazatele vesměs stoupla, především v těch sektorech, 23

10 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU které prožívaly hospodářskou konjunkturu: DM (+18,9 %), DL (+13,3 %), DJ (+13,9 %), DI (+24,1 %) a DH (+12,1 %). Úroveň produktivity práce je do značné míry dána charakterem produkce. Nejvyšší hodnotu tohoto ukazatele dlouhodobě vykazuje sektor DF - koksování a rafinérské zpracování ropy (v roce ,8 tis. Kč/prac.). Na druhé místo se posunul sektor DM - 996,4 tis.kč/prac., třetí příčku obsadil sektor DG (971,8 tis.kč/ prac.). Na posledních příčkách žebříčku tohoto ukazatele figurují sektory, které v posledních letech prožívají období stagnace, útlumu nebo propadu: DC (222,7 tis.kč/prac.), DB (325,2 tis. Kč/prac.) a DN (445,7 tis.kč/prac.) a jsou nejnáročnější na pracovní sílu. Tabulka I.9 vyjadřuje podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě, který v roce 2007 mírně poklesl - na 0,498 proti 0,518 v roce 2006, což dokumentuje vzrůstající konkurenceschopnost. Nejvíce poklesl v DD (-29,9 %), v DB (-11,2 procent) a v sektoru DM (-8,5 %). Růst konkurenceschopnosti dokládá i to, že tempo růstu produktivity práce v roce 2007 znovu předstihlo dynamiku reálných mezd, a to přepočtenou indexem cen průmyslových výrobků o 3,4 p.b. a indexem spotřebitelských cen pak o 2,1 p.b. Tento ukazatel v roce 2007 vzrostl ve třech sektorech, z toho nejvíce v sektoru DG (ze 0,375 na 0,388) a v sektoru DH (ze 0,488 na 0,664 - hlavně zásluhou vysokého nárůstu počtu pracovníků), zatímco v sektoru DC byl nárůst daleko mírnější (z 0,838 na 0,875). 210 % * Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP Produktivita práce z účetní PH ZP MPO Graf I.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v b.c. v letech I.5. Ukazatele výzkumu a vývoje Celkové vnitřní výdaje na výzkum a vývoj ve zpracovatelském průmyslu ČR v roce 2006 (viz tabulka I.10) stouply proti předcházejícímu roku výrazně, o plných 28 % - na téměř 22 mld. Kč. V porovnání s léty , kdy se pohybovaly jen kolem 10,5 až 11 mld., je to dvojnásobek, tedy výrazné zlepšení. Nicméně z posledních dostupných údajů Eurostatu za rok 2006 vyplývá, že podíl těchto výdajů na HDP v ČR dosáhl jen 1,54 %, ve srovnání s průměrem EU-25, který je 1,84 %, přičemž v nových členských zemích EU-10 činí pouze 0,8 %. Intenzita výzkumu a vývoje byla nejnižší na Kypru (0,4 %), naopak nejvyšší ve Švédsku - až 3,8 %. O kvalitě výzkumu a vývoje vypovídají rovněž podíly vědců a inženýrů na celkovém počtu pracovních sil. V tomto směru je na tom nejlépe Belgie (7,9 %), před Irskem (6,8 %) a Finskem (6,7 %). Naopak nejnižší podíl vykazuje Portugalsko (2,7 %), dále Bulharsko, Rakousko a Slovensko (všechny po 3 %), zatímco v Česku je to 3,3 %. Z podílu 1,54 % v ČR je financováno z podnikatelských zdrojů 0,88 p.b. z veřejných zdrojů 0,6 p.b. a zbytek je financován ze zahraničních zdrojů. Nicméně řada odborníků poukazuje na nízké investice do výzkumné infrastruktury, na nesoulad mezi českou a evropskou legislativou ve financování, značný rozdíl mezi platy našich a evropských vědců a na nedostatek finančních prostředků z privátní sféry a také na nedostatečnou kooperaci mezi podnikatelskou a výzkumnou sférou. V roce 2006 byla zdaleka největším příjemcem financí na výzkum a vývoj výroba motorových vozidel (7,3 mld. Kč, tedy jedna třetina z celkových výdajů, nárůst proti roku 24

11 Zpracovatelský průmysl 2005 o 1 %), za kterou následovalo odvětví OKEČ 24, kde se objem výdajů oproti předchozímu roku více než ztrojnásobil - na 4,7 mld. Kč (podíl na celkových výdajích představoval 21,6 %). V obou případech jde o odvětví náročná na vědu, výzkum a znalostní ekonomiku. Z ostatních odvětví v roce 2006 překročily vnitřní výdaje na výzkum a vývoj jednu miliardu korun již jen v odvětví OKEČ 32, 35 a 33 a naopak velmi nízké byly v sektorech zpracování dřeva (OKEČ 20), v celulózo-papírenském průmyslu (OKEČ 21) a v recyklaci druhotných surovin(okeč 37). Z hlediska celkových výdajů na výzkum a vývoj v ČR největší podíl (66,2 % - tedy téměř dvě třetiny) připadl na podnikatelský sektor, na vládní sektor 17,5 %, na vysoké školy 15,9 % a na neziskový sektor 0,4 %. Tabulka I.10 Vnitřní výdaje na výzkum a vývoj Celkové výdaje na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru podle OKEČ v rámci zpracovatelského průmyslu (tis. Kč) Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ) Rok 2005 Rok Výroba potravinářských výrobků a nápojů Výroba textilií a textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi Zprac. dřeva, výr. dřevařských, korkových, prout. a slam. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba základních kovů a hutních výrobků Výroba kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků (kromě strojů a zařízení) Výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení jinde neuvedených Výroba radiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), výroba přívěsů a návěsů Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku; zpracovatelská průmysl jinde neuvedený Recyklace druhotných surovin D Zpracovatelský průmysl celkem Pozn.: Všechna OKEČ zde nejsou uvedena z důvodu ochrany důvěrných dat. Pramen: ČSÚ V oblasti inovačních aktivit byla největší suma prostředků věnována na nákup strojů, zařízení a softwaru (55 %), dále na vnitropodnikový výzkum a vývoj (24 %), dále na získání jiných externích znalostí (18 %) a na externí výzkum a vývoj (3 %). Vedle vlastních prostředků mohly firmy získat podporu na inovační aktivity v roce 2006 také z veřejných zdrojů, kde rozhodujícím poskytovatelem byla vláda (její pomoci využilo 60 % podniků). Z dalších donorů to byla Evropská unie, jejíž podporu čerpalo cca 40 % podniků, zatímco existenci 5. a 6. Rámcového programu EU využila zhruba jedna pětina podniků a podporu od místních a regionálních úřadů získalo 18 % podniků. Jedním z pilířů prosperující ekonomiky je technologicky náročná výroba s vysokou přidanou hodnotou. Tržby high-tech sektoru se na zpracovatelském průmyslu ČR v roce 2006 podílely 12,2 % a na zaměstnanosti 8,4 %, což svědčí o vysoké úrovni produktivity práce tohoto sektoru. V samotné struktuře high-tech sektoru mají nejvyšší podíl dvě odvětví a to OKEČ 30 (výroba kancelářských strojů a počítačů) a OKEČ 32 ( výroba rádiových, televizních a spojových zařízení) - dohromady 76,5 %. Sektor high-tech je však do značné míry založen na dovážených technologiích a znalostech (u zahraničních firem) a má montážní charakter. 25

12 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU I.6. Zahraniční obchod I.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Zahraniční obchod je již po léta hlavní hnací silou hospodářského rozvoje ČR, kde zpracovatelský průmysl hraje dominantní roli na straně vývozu. V roce 2007, podobně jako rok předtím, dosáhl zahraniční obchod dvojciferného tempa růstu a výsledky obchodní výměny lze proto hodnotit jako velmi úspěšné (viz tabulka I.11). Kladné saldo obchodu s výrobky dle SKP (Standardní klasifikace produkce) vzrostlo v porovnání s rokem 2006 o 13,1 mld. Kč na téměř 197 mld. Kč, což je nový rekord v patnáctileté historii České republiky. Podíl výrobků zpracovatelského průmyslu dle SKP na celkovém vývozu ČR se v současné době pohybuje kolem 92 % a na dovozu na úrovni cca 90 %, avšak s užitím napříč celou ekonomikou, hlavně v odvětví obchodu. Podíl Česka na celosvětovém obchodu od roku 1993 vzrostl přibližně na dvojnásobek a lze ho odhadnout na 0,75 %, zatímco náš podíl na světové populaci činí jen necelých 0,2 %. Tabulka I.11 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP v letech (mil. Kč) * Vývoz , , , , , , , ,3 Dovoz , , , , , , , ,7 Saldo , , , , , , , ,6 Meziroční index 00/99 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 06/05 07/06 Vývoz x 113,9 98,9 109,1 125,7 107,9 114,8 115,5 Dovoz x 112,4 96,8 108,8 122,2 102,5 114,0 116,3 Pramen: ČSÚ Z tabulky I.11 a podrobnějších analýz lze odvodit následující základní tendence v této oblasti. Obrat zahraničního obchodu výrobků ZP (dovoz + vývoz) se v roce 2007 ve srovnání s předchozím rokem zvýšil o 15,8 procent na 4 574,9 mld. Kč, z toho vývoz stoupl o 15,5 % na 2 387,4 mld. Kč a dovoz o 16,3 % na 2 190,5 mld. Kč. Za období se obrat ZP zvýšil na více než dvojnásobek. Za léta export vzrostl 2,2 krát, zatímco dovoz na téměř dvojnásobek. Kladné saldo zahraničního obchodu 5 mld. Kč bylo poprvé vykázáno v roce 2002 a v dalších letech se postupně zvyšovalo až na 197 mld. Kč v roce 2007, kdy mělo Česko kladnou obchodní bilanci s většinou rozhodujících obchodních partnerů, například se SRN (+71,8 mld. Kč), se Slovenskem (+74,9 mld. Kč), s Velkou Británií (+58,6 mld. Kč), s Francií (+23,6 mld. Kč) a s Polskem (+11 mld. Kč). Naopak nejvyšší záporné saldo bylo s Čínou, Japonskem, Ruskou federací a s Tchaj-wanem. Ve vývozu výrobků ZP měly v roce 2007 největší zastoupení proexportně orientované sektory, a to DL (skupiny výrobků SKP 30 až 33 - vývoz 600,5 mld. Kč), dále DM (skupiny výrobků SKP 34 a 35 - vývoz 472 mld. Kč), sektor DJ (skupiny výrobků SKP 27 a 28, vývoz 312,2 mld. Kč) a DL (skupina výrobků SKP 29, vývoz 310,8 mld. Kč). V žebříčku největších domácí vývozců si také v roce 2007 udržela jasné prvenství s velkým předstihem Škoda Auto, a.s. (vývoz 195 mld. Kč), za níž následoval výrobce spotřební elektroniky společnost Foxconn CZ (vývoz 88 mld. Kč) a elektrárenská společnost a.s. ČEZ (vývoz 48,8 mld. Kč). V desítce největších exportérů jsou dále firmy Panasonic AVC Networks Czech, UNIPETROL, a.s., RWE Transgas, Moravia Steel, Agrofert Holding, Bosch Diesel a AccelorMittal. V dovozu výrobků ZP v roce 2007 připadly největší objemy na sektor DL (dovoz 558,7 mld. Kč), DJ (dovoz 332,6 mld. Kč), sektor DM (dovoz 271,6 mld. Kč), DK (dovoz 245,9 mld. Kč) a DG (dovoz 238,2 mld. Kč). Nejvyšší kladné saldo ve sledovaném roce vykázal sektor DM (+200,4 mld. Kč), dále DK (+64,9 mld. Kč), sektor DL (+41,9 mld. Kč) a DN (skupiny výrobků SKP 36 a 37 saldo +32,2 mld. Kč), zatímco nejvyšší záporné saldo vykázal sektor DG tj. chemický a farmaceutický průmysl (-107,8 mld. Kč), což je ovšem způsobeno tím, že se do jeho bilance započítává dovoz chemických surovin pro všechny další sektory ZP. Ve struktuře ZO hrají významnou roli tzv. high-tech výrobky. Jejich podíl na celkovém dovozu se v posledních letech pohyboval přibližně na úrovni 15 procent. Rostoucí technické úrovni domácí výroby odpovídá dlouhodobý nárůst podílu high-tech produktů v našem exportu. Jestliže v roce 2000 ještě dosahoval cca 8 %, v roce 2007 to bylo již přes 12 %. Záporné saldo této skupiny se v porovnání s rokem 26

13 Zpracovatelský průmysl 2000 snížilo na třetinu a v roce 2007 dosahovalo 30 mld. Kč. Nejvýznamnější položkou, která představuje celou polovinu exportu high-tech, je výpočetní technika, kde v roce 2007 ČR dosáhla kladného salda 25 mld. Kč. I.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu výrobků ZP ČR (dovoz a vývoz) za skupiny výrobků SKP 15 až 36 se v posledních letech se příliš nemění a našimi rozhodujícími obchodními partnery nadále zůstávají státy EU-27, v čele se SRN, Slovenskem, Polskem, Francií, Velkou Británií, Itálií a Rakouskem (viz. graf 6). Suverénní jedničkou bylo i v roce 2007 Německo, s nímž náš obrat dosáhl v roce 2007 objemu 1391,9 mld. Kč (+71,7 mld. Kč, meziroční nárůst obratu o 12 procent). Za ním následovaly Slovensko - s obratem 317,2 mld. Kč (saldo +74,9 mld. Kč), Polsko - obrat 265,6 mld. Kč (saldo +11 mld. Kč) a Francie - obrat 240,7 mld. Kč (saldo +23,5 mld. Kč). V žebříčku vývozů z ČR jasně kraluje SRN (731,8 mld. Kč- podíl na celkovém objemu vývozu ZP 30,7 %), za kterou následují Slovensko (196,0 mld. Kč, podíl 8,2 %), Polsko (138,3 mld. Kč, podíl 5,8 %), Francie (132,1 mld. Kč, podíl 5,5 %) a Velká Británie (122,4 mld. Kč, podíl 5,1 %). Rovněž v pořadí dovozců do ČR je naším hlavním partnerem SRN (660,1 mld. Kč, podíl 30,1 %), ovšem na druhém místě figuruje Čína (184,6 mld. Kč, podíl 8,4 %), za níž následují Polsko (127,3 mld. Kč, podíl 5,8 procent), Slovensko (121,1 mld. Kč, podíl 5,5 %), Itálie (111,1 mld. Kč, podíl na dovozu 5,1 %), Francie (108,6 mld. Kč, podíl na dovozu 5 %) a Rakousko ( 89,3 mld. Kč, podíl na dovozu 4,1 %). Vývozní teritoria v roce 2007 Francie vč MC a zámoří 6 % Polsko 10 % Slovensko 8 % V. Británie vč. ostrovů 5 % Itálie 5 % Rakousko 4 % Nizozemí 4 % Německo 31 % Ostatní 31 % Dovozní teritoria v roce 2007 Slovensko 6 % Polsko 6 % Čína 8 % Itálie 5 % Francie vč. MC a zámoří 5 % Rakousko 6 % Nizozemí 4 % Německo 30 % Ostatní 32 % Graf I.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce SKP

14 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU I.7. Investice Hrubé hmotné investice do zpracovatelského průmyslu ČR v roce 2007 dosáhly celkového objemu 152,8 mld. Kč a ve srovnání s předchozím rokem vzrostly o 2,9 %, z toho strojní tvořily 101,3 mld. Kč a stavební 36,1 mld. Kč. Největší objem investic znovu mířil do sektoru DM (35,4 mld. Kč), dále do DL (19,5 mld. Kč), DJ (19,4 mld. Kč), DK (16,4 mld. Kč), DA (13,1 mld. Kč) a DG (11,2 mld. Kč). Přitom investice do zpracovatelského průmyslu se na celkových investicích do průmyslu ČR podílely 79,2 procenty, což bylo o 1,7 p.b. více než v roce Minimální investiční aktivita, stejně jako v minulých letech, byla v sektoru DC (110 mil. Kč, což je polovina objemu roku 2006) a relativně nízký objem investic byl realizován také v dalším útlumovém sektoru DB (1,89 mld. Kč, rovněž jen polovina investic vynaložených v roce 2006). V březnu 2007 vláda ČR svým usnesením schválila nový Rámcový program pro podporu technologických center a center strategických služeb, přičemž se změnily podmínky pro získání podpory projektu (výše minimální investice, vznik nových pracovních míst). V roce 2007 bylo rozhodnuto o podpoře 57 projektů technologických center (celkové investice ve výši 6,3 mld. Kč a vytvoření pracovních míst) a 56 projektů center strategických služeb (investice celkem 13,6 mld. Kč a nových pracovních míst). Z nových projektů technologických center stojí za pozornost především projekt společnosti Škoda Auto, a.s., zaměřený na výzkum, vývoj a testování osobních automobilů, dále projekt farmaceutické firmy Lonza Biotec (technologie) a projekt Honeywell, s.r.o. (inovace zabezpečovacích zařízení a zařízení pro řízení provozu). V případě center strategických služeb stojí za zmínku především projekt firmy Exxon Mobile and Chemicals (1 300 nových pracovních míst) a CCG a.s. (vybudování nového high-tech opravárenského střediska). I.7.1. Přímé zahraniční investice Vývoj přímých zahraničních investic (PZI) od roku 2000 je patrný z tabulek I.12 a I.13. PZI se významnou měrou podílejí na dobré kondici české ekonomiky, ovlivňují strukturu zpracovatelského průmyslu a přispívají k růstu konkurenceschopnosti. Objem PZI do samotného ZP zesílil především ve druhé polovině 90. let, v souvislosti s prodejem státních podílů ve velkých společnostech. V posledních letech se však zahraniční investoři začali stále více orientovat na sektory sofistikovaných výrob a služeb s vyšší přidanou hodnotou, které jsou úzce spojeny s inovacemi, high-tech produkty a specializovanými službami pro podniky, což zvyšuje nároky na flexibilitu pracovních sil. V souvislosti s posilováním kooperačních vazeb mezi domácími a zahraničními firmami roste výkonnost a zlepšuje se konkurenceschopnost (zavádění progresivních technologií a výrobních postupů, růst produktivity práce), na straně druhé se však v některých lokalitách zostřuje konkurence, zejména na trhu pracovních sil. Za prvních devět měsíců roku 2008 směřovaly do ČR přímé zahraniční investice v celkové částce 132 mld. Kč, tedy o 13 miliard než ve stejném období uplynulého roku. Z toho lze usuzovat, že v roce 2008 zahraniční investoři přinesou do české ekonomiky zhruba stejným objem jako v roce 2007, avšak v roce 2009 lze očekávat jejich pokles. V celkovém objemu PZI, který zahrnuje kromě ZP i další oblasti naší ekonomiky výrazně převažovaly investice ze zemí EU-27. Nejvíce jich pocházelo z Nizozemska (53,4 mld. Kč), Lucemburska (23,8 mld. Kč), Rakouska (21,7 mld. Kč), Francie (19,9 mld. Kč) a teprve na pátém místě skončila SRN (15,4 mld. Kč). Z mimoevropských zemí se umístila na prvním místě Korejská republika (7,9 mld. Kč), díky nové automobilce Hyundai, která zahájila výrobu na podzim 2008, před USA (7 mld. Kč - ve formě reinvestovaného zisku a ostatního kapitálu) a Japonskem (5 mld. Kč). V tabulce I.12 je zachycen vývoj PZI od roku 2000 do roku 2006 z níž je patrné, že ve sledovaném období jejich objem vzrostl o téměř 93 % na 601,6 mld. Kč. Nejvíce PZI šlo do automobilového průmyslu (sektor DM) až 156,7 mld. Kč, dále do sektoru DL (téměř 75 mld. Kč) a DJ (62,7 mld. Kč). V samotném roce 2006 stoupl objem PZI o necelých šest procent (33,3 mld. Kč). 28

15 Zpracovatelský průmysl Tabulka I.12 Stav přímých zahraničních investic v ČR v letech (v mil. Kč) (mil. Kč) k k k k k k k DA , , , , , , ,1 DB , , , , , , ,6 DC -71,3 413, ,7 543,2 231,0 160,1 123,0 DD 4 023, , , , , , ,2 DE , , , , , , ,7 DF 8 785, , , , , , ,6 DG , , , , , , ,9 DH , , , , , , ,7 DI , , , , , , ,0 DJ , , , , , , ,3 DK , , , , , , ,0 DL , , , , , , ,5 DM , , , , , , ,4 DN 5 243, , , , , , ,0 D , , , , , , ,0 Pramen: ČNB Tabulka I.13 Stav přímých tuzemských investic v zahraničí v letech (v mil. Kč) (mil. Kč) k k k k k k k DA 847, , , , ,2 651,0 984,0 DB 89,3 51,7 126,3 77,6 118,6 138,1 nevykázáno DC 4,1 0,0 0,0 22,7 nevykázáno nevykázáno nevykázáno DD 11,4 8,1 17,4 538,7 624,7 601,7 15,3 DE 346,3 365, ,5 473,4 733,8 832,0 589,3 DF -560,4 0,0 0,0 0,0 nevykázáno nevykázáno nevykázáno DG 625,4 883, , , , , ,5 DH 82,3 75,7 84, ,2 621,8 472,9 413,8 DI 779,6 941,9 758, , , , ,0 DJ 504,8 560,5 518,1 373,5 965,3 606, ,9 DK 195,3 244,2 292,4 190,6 392,1 319,7 373,0 DL 74,6 104,3 139,4 191,0 277,9 212,2 208,4 DM 568,8-387,5-361,4 13,3 13,6 53,6 73,5 DN 149,1 18,7 52,0 119,3 2,3 4,2 13,5 D 3 717, , , , , , ,4 Pramen: ČNB 200 % % Přímé zahraniční investice ZP Tuzemské investice v zahraničí ZP Pramen: ČNB Graf I.7 Tuzemské a zahraniční investice 29

16 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Odliv PZI z české ekonomiky do zahraničí v roce 2007 činil 27,1 mld. Kč (cca 1,4 mld. USD) a tento objem tvořily investice do základního kapitálu (5,6 mld. Kč), reinvestovaný zisk (10,5 mld. Kč) a ostatní kapitál (11 mld. Kč). Reinvestovaný zisk bal alokován především do nemovitostí a služeb pro podniky, jakož i do obchodu a oprav. Úvěry pak byly poskytovány hlavně dceřiným zahraničním společnostem v energetice (aktiva ČEZ, a.s.) a v menší míře též do nemovitostí a služeb. Investice do základního kapitálu byly realizovány u společností v odvětví výroby elektřiny, plynu a vody (3,6 mld. Kč), dopravy a telekomunikací (2 mld. Kč). České firmy navyšovaly základní kapitál převážně ve svých dceřiných společnostech v SRN a na Slovensku, ostatní kapitál směřoval zejména do dceřiných firem v Polsku, Nizozemsku v Gruzii. Tabulka I.13 dokumentuje vývoj odlivu přímých investic z ČR do zahraničí v období a je z ní patrné, že největší investice vykázal DG (díky farmaceutické firmě Zentiva a.s.), zatímco v dalších sektorech byl tento objem podstatně nižší nebo nulový. I.8. Shrnutí a perspektivy V úvodu závěrečné kapitoly si nejprve stručně připomeňme, jaká je současná pozice ČR v mezinárodní konkurenci: Podle výroční zprávy Světového ekonomického fóra (WEF) z října 2008, kde byl hodnocen dosud rekordní počet 134 zemí, si Česko letos udrželo 33. místo (index 4,62) a z postkomunistických zemí se drží na druhé příčce o jedno místo za Estonskem (index 4,67), zatímco až na 42. místě skončilo Slovinsko, i přes loňské přijetí eura, a na 46. místě Slovensko. Na nejvyšších příčkách se umístily USA, Švýcarsko a Dánsko. Tento stav se však vzhledem k hypoteční a globální krizi při příštím hodnocení nejspíše změní. Index konkurenceschopnosti WEF se pro každou zemi kalkuluje podle hodnocení 12 faktorů od institucionálního uspořádání, stavu infrastruktury a makroekonomické stability po úroveň vzdělávání a zdravotnictví, efektivnosti trhů, technologické připravenosti a inovativnosti. Daleko hůře se ČR umístilo v hodnocení podmínek pro podnikání, které nedávno publikoval deník International Herald Tribune. Zde bylo posuzováno 11 kritérii a v jejich celkovém součtu ČR obsadila až 56. místo (na prvních třech místech skončily Singapur, Nový Zéland a USA), když nás předstihla většina postkomunistických zemí, kromě Polska (74. místo). Nepříznivé hodnocení si ČR vysloužila například při posuzování byrokratických formalit při zakládání společností (91. místo) a daňového zatížení (až 113. místo), zatímco nejlépe ČR skončila při hodnocení dostupnosti úvěrů (26. místo) a hodnocení překážek v zahraničním obchodu (30. místo). V hodnocení konkurenčního prostředí v oblasti informačních technologií jsme i letos udrželi 29. místo, ale zaostáváme za většinou zemí Evropské unie, kromě Řecka. Ve vyspělosti IT, kterou zveřejnilo WEF, figuruje ČR na 36. místě ze 127 hodnocených zemí a z nových členských států unie nás předstihly Estonsko (20.), Kypr (27.), Slovinsko (30.) a Litva, za námi pak skončily všechny ostatní státy visegrádské čtyřky. V ekologické šetrnosti, která je hodnocena na základě indexu ekologické výkonnosti EPI, se podle časopisu Newsweek ČR nevešla do první padesátky zemí a skončila až na 68. místě ze 149 zemí. Tento index porovnává země podle jejich schopnosti chránit životní prostředí a to na základě 25 kritérií. Nejlépe je hodnoceno Švýcarsko (index 95,5 bodů). Žádná z evropských zemí neklesla pod 70 bodů, ale ČR patří k nejhorším. Zpracovatelský průmysl ČR se v posledních letech rozvíjel velmi dynamicky. Potvrzuje to vysoký růst tržeb (index 2007/2000 činil 190,5) a účetní přidané hodnoty (index 183,8), při mírném nárůstu počtu pracovníků (index 100,3), což se projevilo v růstu jeho konkurenceschopnosti. Potvrzuje to růst produktivity práce z účetní přidané hodnoty (index 2007/2000 činí 183,2) a ukazatel podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě (pokles z 0,545 na 0,498). Pozitivně možno ocenit i vývoj zahraničního obchodu ZP, kde objem exportu za léta vzrostl 2,2 krát, dovoz téměř dvakrát a obrat - 2,1 krát. Od roku 2002 vykazuje ČR ve zpracovatelském průmyslu kladné saldo zahraničního obchodu, které neustále roste a v roce 2007 se již přiblížilo 197 mld. Kč. Tempo obchodní výměny se zahraničním se po problematickém roce 2002 (hlavní příčinou byly velké povodně) podstatně zrychlilo, hlavně díky našemu vstupu do EU v květnu 2004 a v posledních letech se meziroční růst pohyboval kolem procent. V roce 2008 roste ZP ČR (k dispozici jsou předběžné údaje za období leden-září, a to za organizace s 20 a více pracovníky) mnohem pomalejším tempem, než v roce Podle Českého statistického 30