Uwe CORSEPIUS, generální tajemník Rady Evropské unie

Transkript

1 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 23. prosince 2013 (OR. en) 18167/13 ADD 6 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise Datum přijetí: 20. prosince 2013 Příjemce: Č. dok. Komise: SWD(2013) 532 final Předmět: ENV 1235 ENER 600 IND 388 TRANS 693 ENT 356 SAN 555 PARLNAT 325 CODEC 3086 Uwe CORSEPIUS, generální tajemník Rady Evropské unie Pracovní dokument útvarů Komise: Shrnutí posouzení dopadů k dokumentům Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o programu Čisté ovzduší pro Evropu, Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o omezení některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení, Návrh směrniceevropského parlamentu a Rady o omezení národních emisí některých znečišťujících látek do ovzduší a o změně směrnice 2003/35/ES, Návrh rozhodnutí Rady o přijetí změny Protokolu k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států z roku 1979 o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu z roku 1999 Delegace naleznou v příloze dokument Komise SWD(2013) 532 final. Příloha: SWD(2013) 532 final 18167/13 ADD 6 bl DG E 1A CS

2 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne SWD(2013) 532 final PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SHRNUTÍ POSOUZENÍ DOPADŮ k dokumentům Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů o programu Čisté ovzduší pro Evropu Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o omezení některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o omezení národních emisí některých znečišťujících látek do ovzduší a o změně směrnice 2003/35/ES Návrh rozhodnutí Rady o přijetí změny Protokolu k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států z roku 1979 o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu z roku 1999 {COM(2013) 917 final} {COM(2013) 918 final} {COM(2013) 919 final} {COM(2013) 920 final} {SWD(2013) 531 final} CS CS

3 1. VYMEZENÍ PROBLÉMU 1.1. Politické souvislosti Znečištění ovzduší má značný dopad na životní prostředí a zdraví. V roce 2010 mělo na svědomí zkrácenou délku života více než obyvatel a 62 % území EU je postiženo eutrofizací, mj. i 71 % ekosystémů sítě Natura Celkové externí náklady spojené s dopady na zdraví se pohybují v rozmezí miliard EUR. Zameškané pracovní dny způsobily přímé hospodářské škody ve výši 15 miliard EUR, náklady na zdravotní péči se vyčíslují na 4 miliardy EUR, ztráty na úrodě na 3 miliardy EUR a škody na budovách na 1 miliardu EUR. V Evropské unii i v mezinárodním měřítku byla k řešení těchto problémů vypracována politika v oblasti znečištění ovzduší, kterou tvoří různé prvky. Byl proveden přezkum ex post hlavních prvků této politiky EU: tematické strategie o znečišťování ovzduší z roku 2005, směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší 1, směrnice o národních emisních stropech 2 a řady právních předpisů regulujících znečištění ovzduší u zdroje. Tato politika přispěla v letech k podstatnému snížení emisí a v podstatě tak byl v EU vyřešen problém kyselého deště (acidifikace) 3. Hlavní zdravotní dopady emisí částic byly v období sníženy přibližně o 20 % 4. Celkovou strukturu politiky v oblasti kvality ovzduší charakterizuje soudržnost, je však třeba uvést lépe do souladu regulaci zdrojů, emisní stropy a normy pro kvalitu vnějšího ovzduší, a to s cílem zajistit účinné dodržování předpisů Hlavní nevyřešené problémy Přes tato zlepšení přetrvávají i nadále dopady zásadního významu. Ze všech příčin úmrtí souvisejících se životním prostředím je v EU nejčastější příčinou znečištění ovzduší: lze mu přičíst desetkrát větší počet úmrtí než dopravním nehodám 5. Vážně ovlivňuje i zdraví, což následně vede k poklesu produktivity. Z hlediska ekosystémů je hlavním nevyřešeným problémem eutrofizace. Ohroženy jsou tři čtvrtiny nejcennějších ekosystémů EU, v sázce jsou tedy roční přínosy sítě Natura 2000 v hodnotě miliard EUR. V této souvislosti existují dva konkrétní problémy. Za prvé se zásadním způsobem porušují normy pro kvalitu ovzduší: ve třetině zón kontroly kvality ovzduší v EU jsou překračovány Směrnice 2008/50/ES a směrnice 2004/107/ES. Směrnice 2001/81/ES. Snížení emisí vyplývá z právních předpisů EU týkajících se emisí síry z velkých spalovacích zařízení a z požadavků na nízký obsah síry u paliv v silniční dopravě, jež také umožnily používání katalyzátorů počínaje normou Euro IV. V roce 2010 bylo zaznamenáno případů předčasných úmrtí v souvislosti se znečištěním částicemi a takovýchto případů v souvislosti s ozonem. Statistiky Eurostatu uvádějí pro rok 2010 v celé EU-27 asi úmrtí v důsledku dopravních nehod. CS 2 CS

4 mezní hodnoty pro částice (PM 10 ) a ve čtvrtině těchto zón mezní hodnoty pro oxid dusičitý (NO 2 ). Za druhé nelze ani při plném dodržení stávajících právních předpisů EU předpokládat, že by EU za současného stavu dosáhla svého dlouhodobého cíle. Podle prognóz bude i v roce 2020 v souvislosti s částicemi PM 2,5 a přízemním ozonem znečištěné ovzduší příčinou zkrácené délky života v případech Určující faktory Překročení norem pro kvalitu ovzduší Z hlediska problémů s dodržováním norem pro emise NO 2 a NO x jsou určujícím faktorem emise z naftových motorů Přestože byly mezní hodnoty emisí NO x pro osobní vozidla s naftovým motorem v období čtyřnásobně zpřísněny (přechod z normy Euro I na normu Euro V), podle odhadů se průměrné emise NO x v podmínkách skutečného provozu mírně zvýšily. Tento faktor je z hlediska současného nedodržování norem zdaleka nejvýznamnější. Nejzávažnější problémy s nedodržením norem vykazují malá spalovací zařízení a koncentrované místní znečištění Mezní hodnoty znečištění ovzduší bývají nejvíce překračovány lokálně, což je způsobeno spalováním pevných paliv v domácnostech. V určitých zeměpisných lokalitách ovšem hraje roli vysoká koncentrace znečišťovatelů v kombinaci s topografií, která brání účinnému rozptýlení emisí 6. Nedostatečná koordinace opatření na celostátní a místní úrovni a nedostatečná kapacita na regionální a místní úrovni ztěžuje dodržování norem a zvyšuje náklady s ním spojené Veřejné orgány často přijímaly opatření k omezení znečištění ovzduší pozdě. Tento problém je částečně způsoben nedostatečnou kapacitou na vypracování, provádění a monitorování plánů ke snížení znečištění. Koordinaci mezi národními programy na základě směrnice o národních emisních stropech a akčními plány vycházejícími ze směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší lze zlepšit. V současnosti tedy nelze předpokládat, že by EU dosáhla svého dlouhodobého cíle v oblasti kvality ovzduší U zbývajících dopadů na zdraví po roce 2020 představuje určující faktory řada odvětví Na stávajících koncentracích částic či ozonu mají podíl všechna hlavní odvětví, v nichž je také třeba hledat řešení. Největší nákladově efektivní potenciál ke snížení znečištění existuje v těch odvětvích, v nichž se znečištění doposud snížilo nejméně (např. zemědělství, střední spalovací zařízení, nesilniční pojízdné stroje a mezinárodní lodní doprava) Například některá z nejlidnatějších center v Evropě, mj. Milán, Madrid, Barcelona a Londýn, normy doposud nedodržují. Zejména v zemích, které doposud nevyhlásily kontrolní oblasti pro emise síry a/nebo emisí No x. CS 3 CS

5 U zbývajících dopadů na životní prostředí jsou určujícím faktorem emise amoniaku v souvislosti se zemědělstvím V zemědělství má původ 90 % emisí amoniaku, přičemž toto odvětví je také hlavním určujícím faktorem, pokud jde o eutrofizaci. Existuje zde rozsáhlý nevyužitý potenciál nákladově efektivních opatření ke snížení emisí, z nichž mnohá by pro zemědělce představovala přínos. Vzhledem k přetrvávajícímu znečištění pozadí nelze dopady účinně omezit toliko opatřeními na místní úrovni U hlavních problémů hraje podstatnou úlohu také znečištění pozadí 8 ; tuto jejich složku přitom místní příslušné orgány nemohou ovlivnit. Část tohoto problému má příčinu na úrovni států, tuto část lze na této úrovni také řešit, na problému se ale významně podílí znečištění přesahující hranice států (více než 50 % u PM 2,5 a 60 % u NH 3 ) Další vývoj problému Dodržování norem pro PM 10 a NO 2 se do roku 2020 zásadně zlepší. Problémy přetrvávají hlavně na kritických místech (např. Řím či Lisabon) a v oblastech, v nichž se k vytápění obydlí stále běžně používá uhlí (např. Polsko, Bulharsko, Česká republika, Slovensko) a v nichž je v důsledku vysoké hustoty zalidnění dopadům vystaven velký počet obyvatelstva. Všechny členské státy by podle prognóz měly do roku 2020 splnit své národní emisní stropy. Ve výchozím scénáři se předpokládá, že zavedení norem Euro VI zajistí od roku 2017 regulaci skutečných emisí NO x z naftových motorů lehkých užitkových vozidel v plném rozsahu 10. Význam této skutečnosti je z hlediska dosažení souladu s normami do roku 2020 klíčový. I v případě, že bude dosaženo plného souladu, sníží se dopady na zdraví do roku 2025 pouze přibližně o jednu pětinu a k omezení eutrofizace nedojde prakticky vůbec. 2. ANALÝZA SUBSIDIARITY Právním základem je čl. 192 odst. 1 Smlouvy. Je i nadále nezbytné, aby potřebná opatření přijímala EU, a to vzhledem k tomu, že znečištění ovzduší má i nadále přeshraniční povahu, a vzhledem k vlivu výrobků, které je třeba s ohledem na vnitřní trh regulovat na úrovni EU. Přínosy, které snížení znečištění bude mít v oblasti zdraví a životního prostředí, byly zváženy oproti nákladům, aby se zajistilo, že opatření budou přiměřená. Předmětem posouzení je i optimální rozdělení snížení emisí mezi členskými státy a EU Měřené úrovně znečištění jsou součtem znečištění z konkrétních místních zdrojů (jako například průmyslových areálů nebo městské dopravy) a znečištění pozadí, které vytváří regionální zdroje a zdroje dálkového znečištění. Odhady programu spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě (EMEP). Dodržování normy Euro VI je součástí výchozího scénáře vzhledem k tomu, že úroveň ambicí je stanovena v přijatých právních předpisech; prováděcí opatření představují mechanismus technické realizace. CS 4 CS

6 3. CÍLE Dlouhodobým strategickým cílem je dosáhnout takových úrovní kvality, které nemají výrazné nepříznivé dopady na lidské zdraví a životní prostředí ani nepředstavují riziko pro lidské zdraví a životní prostředí. V tomto směru existují tyto dva obecné cíle: Zajistit nejpozději do roku 2020 dodržení stávajících politik v oblasti kvality ovzduší a soudržnost s mezinárodními závazky. Dosáhnout v období do roku 2030 dalšího podstatného snížení dopadů na zdraví a na životní prostředí. 4. MOŽNOSTI POLITIKY, POSOUZENÍ DOPADŮ A POROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH MOŽNOSTÍ PRO PRVNÍ CÍL (DO ROKU 2020) 4.1. Zvažované možnosti Výchozí scénář zajistí snížení požadovaná revidovaným zněním Göteborského protokolu. Zváženo nadto bylo dalších pět možností, jak řešit problémy se zajištěním souladu: nové právní předpisy EU pro zdroje znečištění, zpřísněné národní emisní stropy (nad rámec Göteborského protokolu), posílená podpora EU na opatření členských států; podpora přísnějších mezinárodních regulací a změna směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší Posouzení dopadů Výchozí scénář zajistí obecné dodržování norem pro kvalitu ovzduší za předpokladu, že bude problém skutečných emisí u lehkých užitkových vozidel s naftovým motorem vyřešen zavedením normy Euro VI. Pokud jde o zbývající problémy s dodržováním norem, u % zón nepřekračuje rozdíl oproti mezní hodnotě 5µg/m 3, a pouze u 6 8 % (v závislosti na znečišťující látce) je větší. Problémy první kategorie by mělo být možné poměrně snadno řešit tím, že členské státy přijmou další opatření ke snížení místního znečištění ovzduší. Pokud jde o druhou kategorii, tedy otázku spalování v domácnostech, (což je v případě částic hlavní problém), lze ho regulovat omezením spalování pevných paliv a zároveň podporou přechodu na jiný druh paliva (např. prostřednictvím strukturálních fondů), zatímco znečištění emisemi NO 2 lze řešit omezením přístupu vozidel s naftovým motorem. Přijetím nových právních předpisů týkajících se zdrojů znečištění a dalším zpřísněním národních emisních stropů by se nedosáhlo dostatečně účinného zaměření na místní zdroje, které jsou z hlediska přetrvávajícího nedodržování norem určujícím faktorem. Do analýzy týkající se období byly tedy promítnuty tyto možnosti Porovnání možností Výchozí scénář zajišťuje všeobecné dodržování norem, přičemž zbývající problémy do roku 2020 vyplývají z místních zdrojů znečištění. Tyto problémy lze účinně řešit prostřednictvím opatření na místní úrovni, jež budou na úrovni EU podpořena kroky zaměřenými na budování kapacit a financování strukturálních změn, jako je např. přechod na jiný druh paliva. Neexistuje žádný důvod pro zmírnění směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší: stavu, kdy normy budou dodržovány, lze dosáhnout. CS 5 CS

7 5. MOŽNOSTI POLITIKY, POSOUZENÍ DOPADŮ A POROVNÁNÍ MOŽNOSTÍ PRO DRUHÝ CÍL (NA OBDOBÍ ) 5.1. Zvažované možnosti Kromě výchozího scénáře bylo zváženo pět možností, které shrnuje tabulka 1 níže. Tabulka 1: i politiky zvažované pro období č. 1 č. 6A č. 6B č. 6C č. 6D č. 6E Výchozí scénář Překlenutí 25 % rozdílu mezipřeklenutí 50 % rozdílu mezipřeklenutí 75 % rozdílu mezipřeklenutí 100 % rozdílu mezidodržování směrných hodnot Světové výchozím scénářemvýchozím scénářemvýchozím scénářemvýchozím scénářemzdravotnické organizace (překlenutí a nejrozsáhlejším technicky a nejrozsáhlejším technicky a nejrozsáhlejším technicky a nejrozsáhlejším technicky >100 % rozdílu oproti výchozímu scénáři proveditelným snížením u PM 2,5 proveditelným snížením u PM 2,5 proveditelným snížením u PM 2,5 proveditelným snížením u PM 2,5 u PM 2,5 ) Důraz je kladen na částice: právě částice totiž mají na zdraví člověka nejnepříznivější dopad, přičemž tento dopad lze vyjádřit v penězích, a tudíž snadno porovnat s náklady. Regulace částic ale ovlivňuje také znečišťující látky, které způsobují vznik přízemního ozonu, eutrofizaci a acidifikaci, a jednotlivé možnosti tak rovněž zajistí omezení těchto negativních dopadů. Realizovat možnost 6E, tedy dosáhnout směrných hodnot Světové zdravotnické organizace, do roku 2030 by nebylo možné bez strukturálních, a rovněž technických změn. Potenciál k dosažení těchto hodnot v dlouhodobém výhledu bude tematizován později Posouzení dopadů V úplném posouzení dopadů se předkládá analýza pro roky 2025 a 2030; pro stručnost se tento souhrn omezuje pouze na výsledky pro rok Dopady na zdraví a na životní prostředí Procentuální snížení dopadů na zdraví a životní prostředí oproti roku 2005 je uvedeno v tabulce 2 níže: CS 6 CS

8 Tabulka 2: Snížení dopadů na zdraví a na životní prostředí v procentech oproti roku č. 1 6A 6B 6C 6D PM 2,5 chronická onemocnění / předčasná úmrtí v souvislosti s částicemi % 42 % 46 % 50 % 54 % Ozon akutní onemocnění / předčasná úmrtí v souvislosti s ozonem % 29 % 30 % 33 % 39 % Eutrofizace nechráněné tisíce km % 24 % 28 % 34 % 40 % Acidifikace nechráněné tisíce km % 77 % 81 % 85 % 87 % č. 6C snižuje oproti výchozímu scénáři dopady PM 2,5 na zdraví o další třetinu (snížení o 50 % oproti snížení o 38 %), dodatečné snížení dopadů eutrofizace je oproti výchozímu scénáři větší o více než polovinu (snížení o 34 % oproti snížení o 21 %) Hospodářské dopady Hospodářské dopady v milionech EUR uvádí tabulka 3 (jedná se o dodatečné náklady nad rámec možnosti č. 1 (výchozí scénář) a procentuální zvýšení ve srovnání s výchozím scénářem): Tabulka 3: Hospodářské dopady jednotlivých možností č. 1 č. 6A č. 6B č. 6C č. 6D EU-28, ,25 % ,38 % ,31 % ,9 % Náročnost realizace v jednotlivých odvětvích SNAP 11 vyjadřuje tabulka 4, a to v milionech EUR a v procentuálním navýšení ve srovnání s možností č. 1: Tabulka č. 4: Náročnost realizace podle odvětví SNAP č. 1 č. 6A č. 6B č. 6C č. 6D Výroba energie ,46% 125 1,31% 470 4,92% % Spalování v domácnostech ,78% 497 5,29% % % Spalování v průmyslových podnicích ,75% 156 6,20% % % Průmyslové procesy ,34% 125 2,49% 331 6,61% % Těžba paliv ,00% 0 0,00% 6 0,81% % Používání rozpouštědel ,08% 2 0,15% 56 4,76% % Silniční doprava ,00% 0 0% 0 0% 0 0% Nesilniční stroje ,01% 5 0,06% 145 1,66% % Odpady % 7 941% % % Zemědělství ,33% % % % Celkem ,25% ,38% ,31% % Odvětví SNAP představují typy činnosti (např. spalování či používání rozpouštědel), které mohou být realizovány v různých hospodářských odvětvích (chemický průmysl, rafinérie, atd.). Na základě členění podle hospodářských odvětví si možnost č. 2C vyžádá další výdaje ve výši 0,22 % odvětvové produkce v zemědělství, 0,1 % odvětvové produkce u rafinérií a mnohem méně u všech ostatní odvětví. 11 Vybraná nomenklatura v oblasti znečištění ovzduší (Selected Nomenclature for Air Pollution). CS 7 CS

9 Tabulka 5 ukazuje přímé hospodářské přínosy a celkové externí náklady. Další opatření by mohla nad rámec výchozího scénáře snížit externí náklady o miliard EUR ročně, přičemž více než 4,5 miliardy EUR z této částky by mohly představovat přímé hospodářské úspory. Tabulka 5: Hospodářské přínosy vyplývající ze snížení znečištění ovzduší 2025, EU-28 č. 6A č. 6B č. 6C č. 6D Ztracené pracovní dny, přímé hospodářské přínosy oproti výchozímu scénáři v milionech EUR Poškození zástavby, přímé hospodářské přínosy oproti výchozímu scénáři v milionech EUR Snížení hodnoty sklizně, přímé hospodářské přínosy oproti výchozímu scénáři v milionech EUR Celkové náklady na zdravotní péči, přímé hospodářské přínosy oproti výchozímu scénáři (podle dostupných údajů) Celkové přímé přínosy ve srovnání s výchozím scénářem Celkové snížení externích nákladů v souvislosti se znečištěním ovzduší oproti výchozímu scénáři (nízké ocenění) Celkové snížení externích nákladů v souvislosti se znečištěním oproti výchozímu scénáři (vysoké ocenění) Celkový dopad na HDP je velmi malý, a to i při realizaci možnosti č. 6C, a dosahuje 0,025 %. Nárůst produktivity práce, pokud se v makroekonomické analýze uvažuje, tento dopad na HDP plně vynahradí, přičemž při zohlednění dalších přímých přínosů (v oblasti zdravotní péče, u plodin a budov) dosahuje čistý hospodářský přínos 0,007 % HDP Sociální dopady Ve všech případech je dopad jednotlivých možností na zaměstnanost malý (u možnosti č. 2C dochází k nárůstu o pracovních míst, což je hodnota nepřesahující rozsah nejistoty), a to i v případě, že se nebere v potaz nárůst produktivity práce. Pokud se tento nárůst zohlední, dojde v čistém vyjádření k tvorbě nových pracovních míst ( až pracovních míst) Konkurenceschopnost a dopady na malé a střední podniky (MSP) Nejvýrazněji dotčenými odvětvími jsou zemědělství a rafinace ropy. Ve všech případech by dopad byl pod 1 % prahu hrubé přidané hodnoty nebo řádově na této úrovni, což naznačuje, že zde existuje určitý prostor k absorbování dalších nákladů. Dopady na MSP jsou výrazné, pokud jde o opatření v zemědělství a opatření týkající se středních spalovacích zařízení. U středně velkých spalovacích zařízení lze dopady snížit pod 2,4 % hrubého provozního přebytku (viz níže). Zemědělská opatření mohou zaměřit na větší zařízení, která pokrývají většinu kapacity, přičemž zbylé dopady lze řešit přiměřenou podporou prostřednictvím Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova Trajektorie k dosažení dlouhodobého cíle do roku 2050 Koncentrace PM 2,5 v pozadí pod mezní hodnotou 10 µg/m 3 Světové zdravotnické organizace lze dosáhnout prakticky v celé EU (na 99,5 % území a u 99 % obyvatel vystavených vlivu emisí) za předpokladu, že dojde ke strukturálním změnám a dalšímu technickému pokroku. Orientační trajektorie k realizaci požadovaných snížení je uvedena v tabulce 6. Tabulka 6: Emisní trajektorie k dosažení směrných hodnot Světové zdravotnické organizace do roku 2050; emise v kilotunách, snížení ve srovnání s emisemi v roce 2005 EU SO % 82 % 87 % 91 % CS 8 CS

10 NO x PM 2,5 NH 3 Těkavé organické sloučeniny Porovnání možností 65 % 70 % 78 % 83 % 48 % 54 % 64 % 72 % 30 % 38 % 42 % 48 % 50 % 55 % 64 % 71 % Tabulka 7 porovnává dopad jednotlivých možností ve vztahu k výchozímu scénáři: Tabulka 7: Porovnání dopadu možností ve vztahu k výchozímu scénáři 2025, EU-28 č. 6A č. 6B č. 6C Náklady ve srovnání s výchozím scénářem v milionech EUR Další snížení dopadů na zdraví nad rámec výchozího scénáře (výchozí rok 2005) 10 % 21 % 32 % 43 % Další snížení dopadů eutrofizace nad rámec výchozího scénáře (výchozí rok 2005) 16 % 33 % 62 % 90 % Dopad na HDP při zohlednění nárůstu produktivity 0,007 % 0,009 % 0,000 % Celkové snížení externích nákladů v souvislosti se znečištěním ovzduší oproti výchozímu scénáři (nízké ocenění) Celkové snížení externích nákladů v souvislosti se znečištěním ovzduší oproti výchozímu scénáři (vysoké ocenění) č. 6D Ostatní přímé přínosy V případě možnosti č. 6C jsou přínosy vyšší než náklady, zatímco další opatření zavedená v rámci možnosti č. 6D jsou nákladnější než jejich přínosy. Z tohoto důvodu se upřednostňuje možnost č. 6C Analýza citlivosti Z rozsáhlé analýzy citlivosti týkající se možnosti č. 6C vyplynuly tyto závěry: přestože politika v oblasti klimatu bude pro kvalitu ovzduší prospěšná, sama o sobě nezajistí dosažení dlouhodobého cíle v oblasti kvality ovzduší do roku 2050; nad rámec možnosti č. 6C existuje další prostor ke snižování eutrofizace a dopadů ozonu na zdraví s mírnými náklady (zvýšení nákladů na dodržování norem o 1 %); je zde potenciál ke stanovení cíle EU v oblasti snižování methanu, a to s nízkými nebo nulovými náklady 12 ; cílů posuzované politiky lze dosáhnout i v případě, že dojde k naplnění alternativních scénářů budoucnosti Nástroje k provádění možnosti, jež se upřednostňuje Hlavním nástrojem k provádění celkové politiky je směrnice o národních emisních stropech, v jejímž rámci mohou být také realizována opatření ke zlepšení národních programů snižování emisí, emisních inventur a prognóz a monitorování ekosystému, a to s mírnými správními náklady (počáteční náklady 6,9 milionů EUR a následně 2,5 milionů EUR ročně). 12 Methan není v celkové optimalizaci brán v úvahu vzhledem ke své odlišné životnosti (a tudíž odlišnému časovému průběhu jeho dopadů na ozon) ve srovnání s jinými prekurzory ozonu. CS 9 CS

11 Platné i doposud projednávané předpisy EU týkající se zdrojů znečištění zajistí dosažení % požadovaného snížení u všech znečišťujících látek kromě amoniaku, u kterého se takto dosáhne snížení pouze o 25 % (oproti směrnici o průmyslových emisích). Regulace EU týkající se středních spalovacích zařízení (se jmenovitým tepelným příkonem 1 50 MW) by byla nákladově efektivní: lze dosáhnout výrazných a nákladově efektivních snížení emisí u PM, NO x a SO x ; celkové roční náklady pro provozovatele lze uplatněním sekundárního snižování emisí NO x pouze u části nových zařízení omezit na 400 milionů EUR; správní náklady lze omezit na minimum tím, že bude požadována pouze registrace zařízení. Upřednostňovanou možností politiky je snížení emisí odpovídající Göteborskému protokolu ve spojení s registrací všech zařízení. Takto se sníží dopad na malé a střední podniky na 0,1 2,4 % hrubého provozního přebytku. 6. MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ Pro účely monitorování a hodnocení provádění politiky EU v oblasti kvality ovzduší je k dispozici rozsáhlý soubor ukazatelů a mechanismů (např. zprávy Evropské agentury pro životní prostředí a zprávy v rámci programu spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě). Tyto nástroje budou použity ke zhodnocení toho, nakolik byly revidované cíle v oblasti snižování dopadů dosaženy. Nové závazky ke snižování emisí podle směrnice o národních emisních stropech budou monitorovány prostřednictvím zpřísněných ustanovení o inventurách a prognózách. Přezkum posuzované politiky bude probíhat v pětiletých cyklech, přičemž první takový cyklus se uskuteční nejpozději v roce CS 10 CS