CZ.1.07/1.1.28/
|
|
- Radim Bureš
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Projekt: Zavádění moderních trendů do výuky potravinářské chemie Reg.č.: CZ.1.07/1.1.28/ Výukový materiál pro obor Technologie potravin ANALYTICKÁ CHEMIE 3. ročník Autor: Ing. Dana Kovaříková V Pardubicích dne
2 ANOTACE Tento materiál je určen k výuce analytické chemie podle školních vzdělávacích plánů studijních oborů Analýza potravin a Technologie potravin. Je doplněn o podklady k laboratorním cvičením, která jsou součástí výuky analytické chemie. Bude použit přímo ve výuce formou prezentací. Žákům bude také poskytnut v tištěné podobě jako podklad k domácí přípravě. Výukový materiál obsahuje výklad některých metod odměrné analýzy, včetně návodů pro laboratorní cvičení. Návody jsou koncipovány tak, aby sloužily jako podklad pro vypracování laboratorních protokolů. 2
3 OBSAH 1 METODY ODMĚRNÉ ANALÝZY JODOMETRIE ARGENTOMETRIE KOMPLEXOMETRIE CHELATOMETRIE 31 2 PODKLADY PRO LABORATORNÍ CVIČENÍ 38 POUŽITÁ LITERATURA 52 3
4 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Schéma titrace, stanovení přesné koncentrace roztoku Na2S2O3 na roztok základní látky, Zdroj: vlastní... 8 Obrázek 2: Schéma titrace, stanovení koncentrace roztoku Na2S2O3 na pevnou základní látku, Zdroj: vlastní... 9 Obrázek 3: Schéma titrace, jodometrické stanovení peroxidu vodíku, Zdroj: vlastní Obrázek 4: Schéma titrace, přesná koncentrace roztoku AgNO3 na pevnou základní látku, Zdroj: vlastní Obrázek 5: Schéma titrace, přesná koncentrace roztoku AgNO3 na roztok základní látky, Zdroj: vlastní Obrázek 6: Schéma titrace, přesná koncentrace odměrného roztoku KSCN, Zdroj: vlastní Obrázek 7: Schéma titrace, stanovení chloridu podle Mohra, Zdroj: vlastní Obrázek 8: Schéma titrace, stanovení chloridu podle Volharda, Zdroj: vlastní Obrázek 9: Schema titrace, stanovení celkové tvrdosti vody, Zdroj: vlastní Obrázek 10: Schéma titrace, stanovení vápenatých iontů ve vodě, Zdroj: vlastní 36 SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Tabulka naměřených hodnot pro stanovení přesné koncentrace roztoku Na2S2O3, Zdroj: vlastní Tabulka 2: Tabulka naměřených hodnot pro stanovení přesné koncentrace roztoku Na2S2O3 na pevnou základní látku, Zdroj: vlastní Tabulka 3: Tabulka naměřených hodnot pro stanovení redukujících cukrů, Zdroj: vlastní Tabulka 4: Tabulka naměřených hodnot pro stanovení přesné koncentrace roztoku AgNO3, Zdroj: vlastní Tabulka 5: Tabulka naměřených hodnot pro stanovení přesné koncentrace roztoku AgNO3 na pevnou základní látku, Zdroj: vlastní Tabulka 6: Tabulka naměřených hodnot pro stanovení chloridů podle Mohra, Zdroj: vlastní Tabulka 7: Tabulka naměřených hodnot pro stanovení přesné koncentrace roztoku KSCN, Zdroj: vlastní Tabulka 8: Tabulka naměřených hodnot pro stanovení chloridů podle Volharda, Zdroj: vlastní Tabulka 9: Tabulka naměřených hodnot pro stanovení celkové tvrdosti vody, Zdroj: vlastní
5 1 METODY ODMĚRNÉ ANALÝZY 1.1 Jodometrie Jodometrii zařazujeme do oxidačně-redukční analýzy. Kromě oxidačně-redukčních reakcí využíváme při některých jodometrických stanoveních, reakce adiční. a) přímá jodometrická stanovení Adiční reakce Příklad stanovení: stanovení jodového čísla tuků Adice jodu na dvojnou vazbu mastných kyselin posoudíme kvalitu tuků. Množství dvojných vazeb v molekule tuků. b) nepřímá jodometrická stanovení Oxidačně-redukční reakce neutrální prostředí redukce jodu na jodid I 2 + 2e 2I kyselé prostředí oxidace jodidu na jod 2I 2e I 2 Okyselujeme HCl nebo H2SO4 Vyloučený jod nepřímo titrujeme odměrným roztokem Na 2 S 2 O 3. I 2 + 2Na 2 S 2 O 3 2NaI + Na 2 S 4 O 6 thiosíran sodný tetrathionan disodný Odměrné roztoky Přímá stanovení roztok I2 Nepřímá stanovení roztok Na 2 S 2 O 3 5
6 Indikátory Škrobový maz barví se roztokem jodu modře. BE identifikujeme odbarvením modrého zbarvení roztoku v titrační baňce. Příprava škrobového mazu cca 1 g škrobu rozmícháme v kádince v 50 ml studené destilované vody na kaši, kterou za stálého míchání nalijeme do 500 ml vroucí destilované vody. Doporučuje se přidat několik kapek HgCl2 pro zabránění plesnivění. Základní látky: K2Cr2O7 M = 294,18 g/mol (KIO3, KBrO3) Příprava odměrného roztoku Na2S2O3 Tento roztok připravujeme o přibližné koncentraci. V = 1 l c = 0,1 mol/l Na 2 S 2 O 3 5H 2 0 M = 248,17 g/mol m = c V M = 0, ,17 = 24,82 g + 10 % (nečistoty) Na předvážkách do kádinky navážíme 25 g pentahydrát thiosíranu sodného, přidáme 0,5 g Na2CO3 (stabilizátor roztoku). Rozpustíme v destilované vodě a doplníme na 1 l. 6
7 Příprava odměrného roztoku K2Cr2O7 Tento roztok připravujeme o přesné koncentraci. V = 100 ml c = 0,1 mol/l M = 294,18 g/mol m = c V M = 0,1 0,1 294,18 = 2,9418 g Na analytických vahách navážíme diferenčně vypočtené množství K2Cr2O7. Kvantitativně převedeme do odměrné baňky na 100 ml. Baňku doplníme cca 2 cm pod rysku. Roztok vytemperujeme. Baňku doplníme po rysku. Hrdlo nad ryskou osušíme filtračním papírem. Roztok uzavřeme, označíme a dopočteme jeho přesnou koncentraci. Dopočet přesné koncentrace: c = m M V [mol/l] Stanovení přesné koncentrace odměrného roztoku Na2S2O3 na roztok základní látky Princip: k základní látce K2Cr2O7 přidáme do titrační baňky přebytečné množství KI. V kyselém prostředí se vyloučí ekvivalentní množství I2. Vzniklý jod titrujeme odměrným roztokem Na2S2O3 na indikátor škrobový maz do odbarvení modrého roztoku v BE. 7
8 Obrázek 1: Schéma titrace, stanovení přesné koncentrace roztoku Na 2S 2O 3 na roztok základní látky, Zdroj: vlastní K 2 Cr 2 O 7 + 6KI + 14HCl 2CrCl 3 + 3I 2 + 8KCl + 7H 2 O I 2 + 2Na 2 S 2 O 3 2NaI + Na 2 S 4 O 6 Vzniklý jód sublimuje, proto při titracích používáme místo titračních baněk Erlenmayerovy baňky se zábrusem, tzv. jodovky. 1 mol K2Cr2O7 odpovídá 3 molům I2 1 mol I2 odpovídá 2 molům Na2S2O3 tzn. 1 mol K2Cr2O7 odpovídá 6 molům Na2S2O3. Odvození výpočtu teoretické navážky základní látky: m K2 Cr 2 O 7 =? n K2 Cr 2 O 7 n Na2 S 2 O 3 = 1 6 8
9 n K2 Cr 2 O 7 = 1 6 n Na 2 S 2 O 3 c K2 Cr 2 O 7 V K2 Cr 2 O 7 = c Na2 S 2 O 3 V Na2 S 2 O 3 c Na2 S 2 O 3 = c K2Cr2O7 V K2Cr2O7 V Na 2 S 2 O 3 [mol/l] c Na2 S 2 O 3 přesná koncentrace roztoku V Na2 S 2 O 3 spotřeba na byretě v BE c K2 Cr 2 O 7 přesná koncentrace roztoku V K2 Cr 2 O 7 pipetované množství Stanovení přesné koncentrace odměrného roztoku Na2S2O3 na pevnou základní látku Princip: k základní látce K2Cr2O7 přidáme do titrační baňky přebytečné množství KI. V kyselém prostředí se vyloučí ekvivalentní množství I2. Vzniklý jod titrujeme odměrným roztokem Na2S2O3 na indikátor škrobový maz. Do odbarvení modrého roztoku v BE. Obrázek 2: Schéma titrace, stanovení koncentrace roztoku Na 2S 2O 3 na pevnou základní látku, Zdroj: vlastní 9
10 K 2 Cr 2 O 7 + 6KI + 14HCl 2CrCl 3 + 3I 2 + 8KCl + 7H 2 O I 2 + 2Na 2 S 2 O 3 2NaI + Na 2 S 4 O 6 Vzniklý jod sublimuje, proto při titracích používáme místo titračních baněk Erlenmayerovy baňky se zábrusem, tzv. jodovky. 1 mol K2Cr2O7 odpovídá 3 molům I2 1 mol I2 odpovídá 2 molům Na2S2O3 tzn. 1 mol K2Cr2O7 odpovídá 6 molům Na2S2O3. Odvození výpočtu teoretické navážky základní látky: m K2 Cr 2 O 7 =? n K2 Cr 2 O 7 n Na2 S 2 O 3 = 1 6 n K2 Cr 2 O 7 = 1 6 n Na 2 S 2 O 3 m K2 Cr 2 O 7 M K2 Cr 2 O 7 = 1 6 c Na 2 S 2 O 3 V Na2 S 2 O 3 m K2 Cr 2 O 7 = 1 6 c Na 2 S 2 O 3 V Na2 S 2 O 3 M K2 Cr 2 O 7 c Na2 S 2 O 3 přibližná koncentrace roztoku V Na2 S 2 O 3 - ideální spotřeba na byretě (20 ml) M K2 Cr 2 O 7 - molární hmotnost, tabulková hodnota 10
11 Diferenčně navážíme na analytických vahách základní látku (K2Cr2O7), kvantitativně převedeme do jodovky, rozpustíme, přidáme přebytek KI, okyselíme HCl a přidáme indikátor škrobový maz. Titrujeme odměrným roztokem Na2S2O3. Po provedené titraci ze získaných údajů vypočteme přesnou koncentraci odměrného roztoku Na2S2O3. c Na2 S 2 O 3 =? n Na2 S 2 O 3 n K2 Cr 2 O 7 = 6 1 n Na2 S 2 O 3 = 6 n K2 Cr 2 O 7 c Na2 S 2 O 3 V Na2 S 2 O 3 = 6 m K 2 Cr 2 O 7 M K2 Cr 2 O 7 c Na2 S 2 O 3 = 6 m K 2Cr2O7 M K 2Cr2O7 V Na2S2O3 [mol/l] Příklady jodometrických stanovení 1) Stanovení peroxidu vodíku 2) Stanovení redukujících cukrů a jiné Jodometrické stanovení peroxidu vodíku Princip: peroxid vodíku oxiduje v kyselém prostředí jodid na jod. Vzniklý jod titrujeme odměrným roztokem thiosíranu sodného na indikátor škrobový maz (H2O2 se zde chová na rozdíl od manganometrie jako oxidační činidlo). 11
12 Obrázek 3: Schéma titrace, jodometrické stanovení peroxidu vodíku, Zdroj: vlastní H 2 O 2 + 2KI + 2HCl I 2 + 2KCl + 2H 2 O I 2 + 2Na 2 S 2 O 3 2NaI + Na 2 S 4 O 6 1 mol H2O2 odpovídá 1 molu I2 1 mol I2 odpovídá 2 molům Na2S2O3 Tzn. 1 mol H2O2 odpovídá 2 molům Na2S2O3 Odvození výpočtu % H2O2: n H2 O 2 =? % H 2 O 2 =? n H2 O 2 n Na2 S 2 O 3 = 1 2 n H2 O 2 = 1 2 n Na 2 S 2 O 3 12
13 m H2 O 2 M H2 O 2 = 1 2 c Na 2 S 2 O 3 V Na2 S 2 O 3 m H2 O 2 = 1 2 c Na 2 S 2 O 3 V Na2 S 2 O 3 M H2 O 2 [g/25 ml] Výpočet hmotnosti H2O2 ve vzorku ρ = m V m(vzorku) = V ρ(vzorku) Přepočet na celkovou zásobu vzorku (na 1 l) m H2 O 2 /25ml 25ml x ml x = m H2O2 /25ml [g/l] Přepočet na % m vzorku. 100 % m H2 O 2 l... x x = 100 m H2O2 /l m vzorku [%] 13
14 Jodometrické stanovení cukrů podle Schoorla Redukující cukr je takový cukr, který obsahuje volnou aldehydovou skupinu. Zapisujeme ho proto obecně vzorcem R CHO. Redukující cukr má schopnost redukovat měďnaté ionty na měďné pouze v alkalickém prostředí. Princip: jde o nepřímé jodometrické stanovení. Redukující cukry v alkalickém prostředí za varu vyloučí z měďnatého komplexu oxid měďný. Měďnaté ionty musí být ve formy měďnatého vinanového komplexu. Jinak by v alkalickém prostředí vznikala sraženina Cu(OH)2, což je nežádoucí. Nezreagované měďnaté ionty se stanoví jodometricky odměrným roztokem Na 2 S 2 O 3 v kyselém prostředí na indikátor škrobový maz. CuSO 4 + 2NaOH Cu(OH) 2 +Na 2 SO 4 1) Vznik měďnatého komplexu Měďnatý komplex vzniká slitím Fehlingových roztoků. (F1 a F2) F1: CuSO4 OH CH COONa F2: NaOH + OH CH COOK OH CH COONa O CH COONa CuSO4 + 2NaOH + Cu + OH CH COOK O CH COOK + Na2SO4 + 2H2O 14
15 2) Reakce měďnatého vinanového komplexu s redukujícím cukrem O CH COONa var 2Cu + R CHO + 2H2O Cu2O + O CH COOK redukující cukr červenohnědá HO CH COONa + R COOH + 2 cukrová kyselina HO CH COOK Měďnaté ionty z komplexu se redukují na oxid měďný a redukující cukry se oxidují na cukrovou kyselinu. 3) Nezreagované měďnaté ionty ve formě komplexu reagují s jodidem v kyselém prostředí. Vyloučí se jod. Cu 2+ + I Cul +1/2I 2 smetanová 4) Vzniklý jod nepřímo titrujeme odměrným roztokem Na2S2O3. I 2 + 2Na 2 S 2 O 3 2NaI + Na 2 S 4 O 6 Při stanovení musíme provést slepý pokus, kterým zjistíme množství přítomných měďnatých iontů (slitím Fehlingových roztoků). Slepý pokus provádíme stejně jako vlastní stanovení. Pouze nepřidáme vzorek cukru. Neproběhne reakce s redukujícím cukrem. 15
16 Vyhodnocení: Množství redukujících cukrů je přímo úměrné rozdílu spotřeb roztoku Na2S2O3 (V2 V1). V2 spotřeba Na2S2O3 na slepý pokus V1 spotřeba Na2S2O3 na vlastní stanovení K vyhodnocení používáme Schoorlovy tabulky, ve kterých k rozdílu V2 V1 nalezneme odpovídající množství cukru. Vzhledem k použití vyhodnocovacích tabulek je nutné přesně dodržet metodiku pokusu a navážku vzorku. 1.2 Argentometrie Srážecí odměrná analýza. Je založena na srážecích reakcích, při kterých vznikají málo rozpustné sloučeniny (sraženiny). Rozlišujeme přímá a nepřímá argentometrická stanovení. Odměrné roztoky: Přímá stanovení AgNO3 (M = 169,87 g/mol) Nepřímá stanovení NH4SCN (M = 76,12 g/mol) KSCN (M = 97,18 g/mol) Odměrné roztoky připravujeme o přibližné koncentraci. Základní látky: NaCl (M = 58,45 g/mol) NaCl slouží k určení přesné koncentrace roztoku AgNO3. Indikátory: 1) Srážecí indikátor K2CrO4 2) Barevný indikátor NH4Fe(SO4)2. 12H2O 16
17 3) Adsorbční indikátory organická barviva, která po dosažení BE se adsorbují na sraženině za současné změny barvy. Např. fluorescein (žlutozelená přechází na růžovofialovou). Příprava odměrných roztoků Příprava odměrného roztoku AgNO3 V = 250 ml c = 0,1 mol/l M = 169,87 g/mol Připravujeme roztok o přibližné koncentraci. Výpočet navážky: m = c V M = 0,1. 0, ,87 = 4,25 g + 10 % Pracovní postup: Na předvážkách do kádinky navážíme vypočtené množství AgNO3. Rozpustíme v destilované vodě. Kvantitativně převedeme do odměrné baňky a doplníme po rysku. Roztok uzavřeme a označíme. Roztok uchováváme v tmavé lahvi. Pozor na potřísnění roztokem. Ve styku s organickými látkami (kůže) se z něj vyredukuje hnědočerné stříbro (stříbro se rozpouští ve zředěné HNO3). Příprava odměrného roztoku KSCN V = 500 ml c = 0,1 mol/l M = 97,18 g/mol Připravujeme roztok o přibližné koncentraci. 17
18 Výpočet navážky: m = c V M = 0,1. 0,5. 97,18 = 4,9 g + 10 % Pracovní postup: Na předvážkách do kádinky navážíme vypočtené množství KSCN. Rozpustíme v destilované vodě. Kvantitativně převedeme do odměrné baňky. Baňku doplníme po rysku. Roztok uzavřeme a označíme. Příprava odměrného roztoku NaCl V = 250 ml c = 0,1 mol/l M = 58,44 g/mol Připravujeme odměrný roztok o přesné koncentraci. m = c V M = 0,1 0,25 58,44 = 1,4610 g Na analytických vahách navážíme diferenčně vypočtené množství základní látky. Kvantitativně převedeme do odměrné baňky, rozpustíme. Baňku doplníme cca 2 cm pod rysku destilovanou vodou. Roztok vytemperujeme na 20 o C. Doplníme po rysku. Osušíme kapky v hrdle baňky nad ryskou filtračním papírem. Roztok uzavřeme, označíme a dopočteme jeho přesnou koncentraci. c NaCl = m NaCl M NaCl V [mol/l] c NaCl přesná koncentrace [mol/l] m NaCl skutečná navážka základní látky [g] M NaCl molární hmotnost [g/mol] V objem baňky [l] 18
19 Stanovení přesné koncentrace odměrných roztoků Stanovení přesné koncentrace roztoku AgNO3 na pevnou základní látku Princip: Obrázek 4: Schéma titrace, přesná koncentrace roztoku AgNO 3 na pevnou základní látku, Zdroj: vlastní NaCl + AgNO 3 AgCl +NaNO 3 bílá v BE: K 2 CrO 4 + 2AgNO 3 Ag 2 CrO 4 +2KNO 3 červenohnědá Základní látka NaCl reaguje s odměrným roztokem AgNO3 za vzniku bílé sraženiny AgCl. V BE reaguje odměrný roztok AgNO3 s indikátorem K2CrO4 za vzniku červenohnědé sraženiny Ag2CrO4. Protože Ag2CrO4 je rozpustnější než AgCl, vylučuje se až po kvantitativním vyloučení AgCl. Tedy až po dosažení BE. 19
20 Výpočet teoretické navážky základní látky: mnacl =? n NaCl n AgNO3 = 1 1 n NaCl = n AgNO3 m NaCl M NaCl = c AgNO3 V AgNO3 m NaCl = c AgNO3 V AgNO3 M NaCl [g] c AgNO3 přibližná koncentrace V AgNO3 ideální spotřeba na byretě ( l) Na analytických vahách navážíme diferenčně vypočtené množství základní látky. Kvantitativně převedeme do titrační baňky, přidáme indikátor a titrujeme odměrným roztokem AgNO3 do vzniku červenohnědé sraženiny v BE. Výpočet přesné koncentrace c AgNO3 =? n AgNO3 n NaCl = 1 1 n AgNO3 = n NaCl c AgNO3 V AgNO3 = m NaCl M NaCl c AgNO3 = m NaCl M NaCl V AgNO 3 [mol/l] 20
21 Stanovení přesné koncentrace odměrného roztoku AgNO3 na roztok základní látky Obrázek 5: Schéma titrace, přesná koncentrace roztoku AgNO3 na roztok základní látky, Zdroj: vlastní NaCl + AgNO 3 AgCl +NaNO 3 bílá v BE: K 2 CrO 4 + 2AgNO 3 Ag 2 CrO 4 +2KNO 3 červenohnědá Základní látku do titrační baňky pipetujeme. Známe přesnou koncentraci roztoku základní látky. Výpočet přesné koncentrace: c AgNO3 =? n AgNO3 n NaCl =
22 n AgNO3 = n NaCl c AgNO3 V AgNO3 = c NaCl V NaCl c AgNO3 = c NaCl V NaCl V AgNO3 c AgNO3 molární koncentrace [mol/l] c NaCl molární koncentrace [mol/l] V NaCl pipetované množství roztoku základní látky [ml] V AgNO3 spotřeba v BE [ml] Stanovení přesné koncentrace odměrného roztoku KSCN Princip: Nepoužíváme základní látku. Místo ní použijeme odměrný roztok AgNO3 přesně známé koncentrace. Titrujeme jej odměrným roztokem KSCN na indikátor NH4Fe(SO4)2 do růžového zbarvení v BE. Obrázek 6: Schéma titrace, přesná koncentrace odměrného roztoku KSCN, Zdroj: vlastní 22
23 AgNO 3 + KSCN AgSCN +KNO 3 bílá v BE: 2NH 4 Fe(SO 4 ) 2 + 2KSCN + 10H 2 O 2[Fe(H 2 O) 5 SCN ]SO 4 + NH 4 Fe(SO 4 ) 2 + K 2 SO 4 vínový roztok Do titrační baňky odpipetujeme roztok AgNO3. Přidáme indikátor, koncentrovanou HNO3 a titrujeme odměrným roztokem KSCN do růžového zbarvení v BE. Výpočet přesné koncentrace KSCN: c KSCN =? n KSCN n AgNO3 = 1 1 n KSCN = n AgNO3 c KSCN V KSCN = c AgNO3 V AgNO3 c KSCN = c AgNO3 V AgNO3 V KSCN [mol/l] c AgNO3 přesná koncentrace [mol/l] V AgNO3 pipetováno [ml] V KSCN spotřeba na byretě v BE [ml] 23
24 Příklady argentometrických stanovení Rozlišujeme přímá a nepřímá argentometrická stanovení. Přímé stanovení stanovení chloridů podle Mohra. Nepřímé stanovení stanovení chloridů podle Volharda. Stanovení chloridů podle Mohra Princip: Chloridy ve vzorku stanovujeme odměrným roztokem AgNO3 na indikátor K2CrO4. V BE vznikne červenohnědá sraženina. Výsledek vyjádříme v % Cl -. Obrázek 7: Schéma titrace, stanovení chloridu podle Mohra, Zdroj: vlastní Cl + AgNO 3 AgCl +NO 3 bílá v BE: K 2 CrO 4 + 2AgNO 3 Ag 2 CrO 4 +2KNO 3 červenohnědá 24
25 Chloridy reagují s odměrným roztokem AgNO3 za vzniku bílé sraženiny AgCl. V BE reaguje indikátor s odměrným roztokem AgNO3 za vzniku červenohnědé sraženiny. Podmínky stanovení: 1) Teplota titrovaného roztoku musí být kolem 20 o C. Při vyšší teplotě stoupá rozpustnost sraženin. 2) Neutrální ph titrovaného roztoku (ph 7 7,5) v kyselém prostředí (ph < 7) se rozpouští sraženina Ag2CrO4, nedotitrovali bychom, v zásaditém prostředí (ph > 7) by se nejprve vyloučila sraženina AgOH, která ihned přechází na hnědý Ag2O. To brání rozpoznání BE. 3) V titrovaném roztoku nesmí být přítomny další anionty, které se srážejí odměrným roztokem AgNO3 (např. PO 3 4, CO 2 3 ) Výpočet: pro výpočet % chloridů ve vzorku musíme znát tyto údaje: navážku vzorku, celkový objem roztoku vzorku, pipetované množství vzorku do titrační baňky, přesnou koncentraci odměrného roztoku AgNO3, spotřebu odměrného roztoku AgNO3 v BE. Pokud chceme vypočítat hmotnostní procento chloridů ve vzorku, musíme nejprve vypočítat hmotnost chloridů ve vzorku. Výpočet hmotnosti chloridů v titrační baňce (pipetováno 25 ml vzorku) m chloridů /25ml =? Cl + AgNO 3 AgCl +NO 3 25
26 n chloridů n AgNO3 = 1 1 n chloridů = n AgNO3 m chloridů M chloridů = c AgNO3 V AgNO3 m chloridů = c AgNO3 V AgNO3 M chloridů m chloridů hmotnost chloridů [g/25 ml] c AgNO3 - molární koncentrace [mol/l] V AgNO3 spotřeba v BE [l] M chloridů - molární hmotnost chloridů [g/mol] Výpočet hmotnosti chloridů v celém objemu roztoku vzorku (1 l) m chloridů /l =? m chloridů /25ml 25 ml x ml x = m chloridů/25ml [g/l] Výpočet % chloridů ve vzorku navážka vzorku 100 % m chloridů /l. x % x = 100 m chloridů/l navážka vzorku [%] 26
27 Stanovení chloridů podle Volharda Princip: Je to nepřímé argentometrické stanovení. Rozpustné chloridy nejprve vysrážíme známým přebytečným množstvím odměrného roztoku dusičnanu stříbrného. Nezreagovaný dusičnan stříbrný stanovíme zpětnou titrací odměrným roztokem thiokyanatanu draselného na indikátor síran amonno-železitý. Obrázek 8: Schéma titrace, stanovení chloridu podle Volharda, Zdroj: vlastní Cl + (AgNO 3 ) zreag. AgCl +NO 3 bílá (AgNO 3 ) nezreag. + KSCN AgSCN +KNO 3 bílá v BE: 2NH 4 Fe(SO 4 ) 2 + 2KSCN + 10H 2 O 2[Fe(H 2 O) 5 SCN ]SO 4 + NH 4 Fe(SO 4 ) 2 + K 2 SO 4 vínový roztok 27
28 Nejprve reagují chloridy ze vzorku s přebytečným známým množstvím odměrného roztoku AgNO3 v titrační baňce za vzniku bílé sraženiny AgCl. Pak při titraci nezreagovaný AgNO3 reaguje s odměrným roztokem KSCN za vzniku bílé sraženiny AgSCN. V BE reaguje AgNO3 s indikátorem za vzniku vínového roztoku [Fe(H 2 O) 5 SCN ]SO 4 Výpočet: u nepřímých stanovení platí (n AgNO3 ) celk. = (n AgNO3 ) zreag. + (n AgNO3 ) nezreag. Množství chloridů ve vzorku je úměrné zreagovanému množství roztoku AgNO3 v titrační baňce. (n AgNO3 ) zreag. = (n AgNO3 ) celk. (n AgNO3 ) nezreag. Celkové množství přidaného odměrného roztoku AgNO3 známe. Množství nezreagovaného roztoku AgNO3 zjistíme zpětnou titrací odměrným roztokem KSCN. (AgNO 3 ) nezreag. + KSCN AgSCN +KNO 3 bílá (n AgNO3 ) nezreag. n KSCN = 1 1 (n AgNO3 ) nezreag. = n KSCN 28
29 Vypočteme látkové množství chloridů n Cl (n AgNO3 ) zreag. = 1 1 Cl + (AgNO 3 ) zreag. AgCl +NO 3 bílá n Cl = (n AgNO3 ) zreag. n Cl = (n AgNO3 ) celk. (n AgNO3 ) nezreag. n Cl = (n AgNO3 ) celk. n KSCN Můžeme vypočítat: (n AgNO3 ) celk. = c AgNO3 V AgNO3 n KSCN = c KSCN V KSCN Vypočteme hmotnost chloridů v titrační baňce (pipetováno 25 ml vzorku). m chloridů /25ml =? n Cl = m Cl M Cl m Cl = hmotnost chloridů v titrační baňce [g/25 ml] m Cl = n Cl M Cl 29
30 Výpočet hmotnosti chloridů v celé zásobě vzorku (celková zásoba vzorku 1 l) m chloridů /25ml 25 ml x ml x = m chloridů/25ml [g/l] Výpočet % chloridů ve vzorku (navážka vzorku pro přípravu roztoku vzorku je známá) navážka vzorku 100 % m chloridů /l. x % x = 100 m chloridů/l navážka vzorku [%] 1.3 Komplexometrie Využívá reakcí, při kterých vznikají komplexní nebo málo disociované sloučeniny. Dělíme ji na: Merkurimetrie založená na tvorbě rozpustných nedisociovaných sloučenin rtuťnatých Chelatometrie využívá vzniku komplexů kationtů s organickými ligandy tzv. chelatony M + L ML M kovový prvek L ligand 30
31 1.4 Chelatometrie Využívá reakce kationtů kovů s odměrnými roztoku chelatonů. Vznikají nedisociované komplexy cheláty. Odměrné roztoky: Chelaton I kyselina nitrilotrioctová CH 2 COOH HOOC CH 2 N CH 2 COOH Chelaton II kyselina ethylendiamintetraoctová (EDTA) HOOC CH 2 HOOC CH 2 N CH 2 CH 2 N CH 2 COOH CH 2 COOH Obecný vzorec: H4Y Chelaton III dihydrát disodné soli kyseliny ethylendiamintetraoctové HOOC CH 2 NaOOC CH 2 CH 2 COONa N CH 2 CH 2 N 2H 2 0 CH 2 COOH Obecný vzorec: Na2H2Y. 2H2O 31
32 Přehled reakcí CHIII s kovovými kationty: Me 2+ [H 2 Y] 2 2H + + [MeY] 2 Me 3+ [H 2 Y] 2 2H + + [MeY] Me 4+ [H 2 Y] 2 2H + + [MeY] [H 2 Y] 2 = anion chelatonu III Reakce probíhají vždy v poměru 1:1 a vždy se uvolňuje velké množství vodíkových kationtů, proto používáme tlumivé roztoky (tlumení vzrůstající kyselosti). Indikátory: (metalochromní indikátory) Jsou to organická barviva, která vytvářejí s kationty stanovované látky nedisociované barevné komplexy, které mají jinou barvu, než vykazuje samotný indikátor při daném ph. Obecné reakce indikátorů HIND H + + IND Me 2+ + IND MeIND + MeIND + + [H 2 Y] 2 [MeY] 2 + 2H + + IND Eriochromčerň T používá se ve směsi s NaCl v poměru 1:100, pro snadnější dávkování. V prostředí amoniakálního pufru přechází v BE z vínově čevené na modrou barvu. 32
33 Murexid používá se ve směsi s NaCl v poměru 1:100, pro snadnější dávkování. Přidává se cca 0,3 g (špička nože). V BE přechází z červenofialové na modrou barvu. Xylenová oranž používá se ve směsi s NaCl v poměru 1:100, pro snadnější dávkování. Při ph 1-6 je žlutá. Při titraci kationtů kovů chelatonem přechází z purpurové na žlutou. Tlumivé roztoky (pufry) Přidávají se k titrovanému roztoku pro udržení téměř konstantního ph, které je třeba pro barevný přechod indikátorů. Příprava amoniakálního pufru (ph 10-11) Na předvážkách odvážíme 54 g NH4Cl p.a., který rozpustíme cca ve 200 ml destilované vody. Přidáme 350 ml 20 % amoniaku a doplníme na 1 l. Pracujeme v digestoři. Příprava odměrných roztoků chelatonů Odměrné roztoky připravujeme o přesné koncentraci, protože chelatony jsou chemicky čisté látky. Příprava odměrného roztoku chelatonu III V = 500 ml c = 0,05 mol/l M = 372,24 g/mol Připravujeme roztok o přesné koncentraci. Výpočet navážky: m = c V M = 0,05 0,5 372,24 = 9,3060 g 33
34 Navážku kvantitativně převedeme do kádinky. Rozpustíme v destilované vodě a kvantitativně převedeme do odměrné baňky. Baňku doplníme destilovanou vodou cca 2 cm pod rysku. Roztok vytemperujeme, doplníme po rysku. Kapky nad ryskou vysušíme filtračním papírem. Roztok uzavřeme a označíme. Dopočteme ze skutečné navážky jeho přesnou koncentraci. c = m M V c molární koncentrace [mol/l] m skutečná navážka chelatonu [g] V objem odměrné baňky [l] M molární hmotnost chelatonu [g/mol] Příklad chelatometrického stanovení: Stanovení celkové tvrdosti vody Celkovou tvrdost vody způsobují vápenaté a hořečnaté soli ve formě hydrogenuhličitanů, chloridů, síranů. Celková tvrdost vody se dělí na přechodnou a stálou. Přechodná tvrdost vody je způsobena Ca(HCO3)2, Mg(HCO3)2. Stálou tvrdost vody způsobují CaCl2, MgCl2, CaSO4, MgSO4. Přechodnou tvrdost vody je možno odstranit varem. Ca(HCO 3 ) 2 CaCO 3 +CO 2 + H 2 O Mg(HCO 3 ) 2 MgCO 3 +CO 2 + H 2 O 34
35 Vápenaté a hořečnaté ionty se vysráží ve formě uhličitanů (kotelní kámen). Princip: Vápenaté a hořečnaté ionty titrujeme odměrným roztokem chelatonu III na indikátor eriochromčerň T v prostředí amoniakálního pufru do modrého zbarvení v BE. Výsledek vyjadřujeme v mmol (Ca 2+, Mg 2+ )/l. Obrázek 9: Schema titrace, stanovení celkové tvrdosti vody, Zdroj: vlastní Ca 2+ [H 2 Y] 2 2H + + [CaY] 2 Mg 2+ [H 2 Y] 2 2H + + [MgY] 2 Odvození výpočtu: n Ca 2+,Mg 2+ = n CHIII n CHIII = c CHIII V CHIII [mol/100 ml] Přepočet na mmol/100 ml c CHIII V CHIII 1000 [mmol/100 ml] 35
36 Přepočet na mmol/l c CHIII V CHIII ml x ml x = c CHIII V CHIII [mmol/l] x celková tvrdost vody [mmol/l] c CHIII molární koncentrace chelatonu [mol/l] V CHIII spotřeba chelatonu III na byretě [l] Stanovení vápenatých iontů ve vodě Princip: Vápenaté ionty reagují s odměrným roztokem chelatonu III na indikátor murexid v alkalickém prostředí. V BE přechází červené zbarvení do modrofialového. Obrázek 10: Schéma titrace, stanovení vápenatých iontů ve vodě, Zdroj: vlastní Ca 2+ [H 2 Y] 2 2H + + [CaY] 2 36
37 Odvození výpočtu: n Ca 2+ = n CHIII n CHIII = c CHIII V CHIII [mol/100 ml] Přepočet na mmol/100 ml c CHIII V CHIII 1000 [mmol/100 ml] Přepočet na mmol/l c CHIII V CHIII ml x ml x = c CHIII V CHIII [mmol/l] x vápenaté ionty ve vodě [mmol/l] c CHIII molární koncentrace chelatonu [mol/l] V CHIII spotřeba chelatonu III na byretě [l] Množství hořečnatých iontů ve vzorku vody zjistíme jako rozdíl celková tvrdost vody vápenaté ionty ve vodě [mmol/l] 37
38 2 PODKLADY PRO LABORATORNÍ CVIČENÍ Příprava odměrného roztoku Na2S2O3 Připravujeme roztok o přibližné koncentraci. V = 1 l Na2S2O3. 5H2O c = 0,1 mol/l M = 248,17 g/mol m = c. V. m + 10 % nečistoty [g] Pomůcky: doplní žák Pracovní postup: Na předvážkách do kádinky navážíme thiosíran sodný, přidáme 0,5 g Na2CO3 (stabilizátor roztoku). Rozpustíme v destilované vodě a doplníme na 1 l. Příprava odměrného roztoku K2Cr2O7 Připravujeme roztok ze základní látky, roztok o přesné koncentraci. V = 100 ml c = 0,1 mol/l M = 294,184 g/mol m = c. V. M [g] Pomůcky: doplní žák 38
39 Pracovní postup: Na analytických vahách diferenčně navážíme vypočtené množství K2Cr2O7. Kvantitativně převedeme do odměrné baňky na 100 ml. Baňku doplníme cca 2 cm pod rysku. Roztok vytemperujeme. Baňku doplníme po rysku. Hrdlo baňky nad ryskou vysušíme filtračním papírem. Roztok uzavřeme a označíme. Dopočet přesné koncentrace: c = m M V Stanovení přesné koncentrace odměrného roztoku Na2S2O3 na roztok základní látky Princip: Je to nepřímé stanovení. V titrační baňce reaguje základní látka K2Cr2O7 v kyselém prostředí s KI. Vyloučí se ekvivalentní množství jodu, který titrujeme odměrným roztokem Na2S2O3 na indikátor škrobový maz (odbarvení modrého zbarvení indikátoru v BE). Pomůcky: doplní žák Pracovní postup: Do jodovky na 500 ml (Erlenmayerova baňka se zábrusem) odpipetujeme 20 ml roztoku základní látky (K2Cr2O7) přesně známé koncentrace (pipetík!). Přidáme lžičku pevného KI a překlápěcí pipetou 5 ml HCl (1:5). Baňku uzavřeme a uložíme do temna. Po 5 minutách zředíme roztok v baňce 150 ml destilované vody a titrujeme odměrným roztokem Na2S2O3 do slabě hnědého 39
40 zbarvení. Pak přidáme indikátor škrobový maz a titrujeme do odbarvení modrého zbarvení indikátoru v BE. Tabulka 1: Tabulka naměřených hodnot pro stanovení přesné koncentrace roztoku Na 2S 2O 3, Zdroj: vlastní V K2Cr2O7 [ml] 20,0 20,0 V Na2S2O3 [ml] Výpočet: Odvodíme z chemické reakce při titraci na základě látkové bilance. Stanovení přesné koncentrace odměrného roztoku Na2S2O3 na pevnou základní látku Princip: Je to nepřímé stanovení. V titrační baňce reaguje základní látka K2Cr2O7 v kyselém prostředí s KI. Vyloučí se ekvivalentní množství jodu, který titrujeme odměrným roztokem Na2S2O3 na indikátor škrobový maz (odbarvení modrého zbarvení indikátoru v BE). Pomůcky: doplní žák Pracovní postup: Na analytických vahách navážíme diferenčně vypočtené množství K2Cr2O7. Kvantitativně převedeme do jodovky na 500 ml, rozpustíme. Přidáme lžičku pevného KI a překlápěcí pipetou 5 ml HCl (1:5). Baňku uzavřeme a uložíme do temna. Po 5 minutách zředíme roztok v baňce 150 ml destilované vody a titrujeme odměrným roztokem Na2S2O3 do slabě hnědého zbarvení. 40
41 Pak přidáme indikátor škrobový maz a titrujeme do odbarvení modrého zbarvení indikátoru v BE. Výpočet teoretické navážky základní látky: odvodíme z chemické rovnice při titraci na základě látkové bilance. Tabulka 2: Tabulka naměřených hodnot pro stanovení přesné koncentrace roztoku Na 2S 2O 3 na pevnou základní látku, Zdroj: vlastní m K2Cr2O7 [g] V Na2S2O3 [ml] Výpočet: Odvodíme z chemické rovnice při titraci na základě látkové bilance. Stanovení redukujících cukrů podle Schoorla Princip: Jde o nepřímé jodometrické stanovení. Redukující cukry v alkalickém prostředí za varu vyloučí z měďnatého komplexu červenohnědou sraženinu oxidu měďného. Měďnaté jonty musí být ve formě vinanového komplexu, jinak by v alkalickém prostředí vznikala sraženina Cu(OH)2. Nezreagované měďnaté ionty z komplexu se stanoví jodometricky odměrným roztokem Na2S2O3 v kyselém prostředí na indikátor škrobový maz. Pomůcky: doplní žák Pracovní postup: Do jodovky na 300 ml odpipetujeme 10 ml roztoku Fehling I a 10 ml roztoku Fehling II. Přidáme pipetou 20 ml roztoku vzorku a napipetujeme 10 ml destilované vody. Po přidání varných kamínků obsah promícháme. Do 41
42 hrdla baňky vložíme malou nálevku. Baňku zahříváme na síťce nad kahanem tak, aby se obsah v baňce během 3 minut vařil. Pak udržujeme mírný var ještě 2 minuty. Poté baňku zchladíme pod tekoucí vodou, přidáme cca 2 g KI (lžička) a překlápěcí pipetou 10 ml 25 % H2SO4. Ihned titrujeme odměrným roztokem Na2S2O3 přesně známé koncentrace (0,1 mol/l) do slabě hnědého zbarvení. Potom přidáme překlápěcí pipetou 2 ml škrobového mazu a dotitrujeme za stálého míchání do odbarvení modrého zbarvení indikátoru v BE. Slepý pokus: Stejným způsobem provedeme slepý pokus. Pouze místo 20 ml vzorku cukru přidáme pipetou 30 ml destilované vody. Tabulka 3: Tabulka naměřených hodnot pro stanovení redukujících cukrů, Zdroj: vlastní V Na2S2O3 [ml] V Na2S2O3 [ml] slepý pokus vlastní stanovení Vyhodnocení: Od spotřeby odměrného roztoku Na2S2O3 na slepý pokus odečteme spotřebu na vlastní stanovení. Rozdíl je úměrný množství cukru, které zjistíme podle Schoorlovy tabulky. 42
43 Příprava odměrného roztoku AgNO3 Připravujeme odměrný roztok o přibližné koncentraci. V = 1 l c = 0,1 mol/l M = 169,87 g/mol m = c. V. M + 10 % nečistoty [g] Pomůcky: doplní žák Pracovní postup: Na předvážkách do kádinky navážíme vypočtené množství AgNO3. Rozpustíme v destilované vodě a doplníme na 1 l. Příprava odměrného roztoku NaCl Připravujeme odměrný roztok o přesné koncentraci. V = 100 ml c = 0,1 mol/l M = 58,443 g/mol m = c. V. M [g] Pomůcky: doplní žák Pracovní postup: Na analytických vahách diferenčně navážíme vypočtené množství základní látky NaCl. Kvantitativně převedeme do odměrné baňky na 100 ml. Rozpustíme v destilované vodě. Baňku doplníme cca 2 cm pod rysku destilovanou 43
44 vodou. Roztok vytemperujeme, doplníme po rysku. Hrdlo nad ryskou osušíme filtračním papírem. Roztok uzavřeme a označíme. Stanovení přesné koncentrace odměrného roztoku AgNO3 na roztok základní látky Princip: Základní látku (NaCl) titrujeme odměrným roztokem AgNO3 na indikátor K2CrO4 do vzniku červenohnědé sraženiny v BE. Pomůcky: doplní žák Pracovní postup: Do titrační baňky odpipetujeme 20 ml odměrného roztoku základní látky přesně známé koncentrace. Přidáme cca 30 ml destilované vody a překlápěcí pipetou 2 ml indikátoru (5 % K2CrO4) a titrujeme odměrným roztokem AgNO3 do vzniku červenohnědé sraženiny v BE. Tabulka 4: Tabulka naměřených hodnot pro stanovení přesné koncentrace roztoku AgNO 3, Zdroj: vlastní V NaCl [ml] V AgNO3 [ml] Výpočet: Odvodíme z chemické rovnice při titraci na základě látkové bilance. 44
45 Stanovení přesné koncentrace odměrného roztoku AgNO3 na pevnou základní látku Princip: Základní látku (NaCl) titrujeme odměrným roztokem AgNO3 na indikátor K2CrO4 do vzniku červenohnědé sraženiny v BE. Pomůcky: doplní žák Výpočet teoretické navážky základní látky: Odvodíme z chemické reakce při titraci na základě látkové bilance. Pracovní postup: Na analytických vahách navážíme diferenčně základní látku NaCl. Kvantitativně převedeme do titrační baňky. Přidáme cca 30 ml destilované vody a překlápěcí pipetou 2 ml indikátoru (5 % K2CrO4) a titrujeme odměrným roztokem AgNO3 do vzniku červenohnědé sraženiny v BE. Tabulka 5: Tabulka naměřených hodnot pro stanovení přesné koncentrace roztoku AgNO 3 na pevnou základní látku, Zdroj: vlastní m NaCl [g] V AgNO3 [ml] Výpočet: Odvodíme z chemické reakce při titraci na základě látkové bilance. 45
46 Stanovení chloridů podle Mohra Princip: Chloridy ve vzorku titrujeme odměrným roztokem AgNO3 přesně známé koncentrace na indikátor K2CrO4. Podmínky stanovení: 1) Teplota titrovaného roztoku cca 20 o C 2) ph 7 7,5 3) ve vzorku nesmí být anionty, které také reagují s odměrným roztokem AgNO3 (fosforečnany, uhličitany) Pomůcky: doplní žák Pracovní postup: Do titrační baňky odpipetujeme 20 ml vzorku. Přidáme cca 30 ml destilované vody a překlápěcí pipetou 2 ml indikátoru (5 % K2CrO4) a titrujeme odměrným roztokem AgNO3 do vzniku červenohnědé sraženiny v BE. Tabulka 6: Tabulka naměřených hodnot pro stanovení chloridů podle Mohra, Zdroj: vlastní V vzorku [ml] V AgNO3 [ml] Známe: V vzorku [l] cagno3 [mol/l] navážka vzorku na přípravu roztoku vzorku [g] 46
47 Výpočet: 1) mcl - /20 ml (odvodíme z látkové bilance při titraci) 2) mcl - /l 3) % Cl - ve vzorku Příprava odměrného roztoku KSCN Připravujeme odměrný roztok o přibližné koncentraci. V = 1 l c = 0,1 mol/l M = 97,18 g/mol m = c. V. M + 10 % nečistoty Pomůcky: doplní žák Pracovní postup: Na předvážkách do kádinky navážíme vypočtené množství KSCN, rozpustíme v destilované vodě a doplníme na litr. Stanovení přesné koncentrace odměrného roztoku KSCN Princip: Přesnou koncentraci odměrného roztoku KSCN stanovíme titrací roztoku AgNO3 přesně známé koncentrace na indikátor NH4Fe(SO4)2 v kyselém prostředí. Okyselujeme pomocí HNO3. Pomůcky: doplní žák 47
48 Pracovní postup: Do titrační baňky odpipetujeme 25 ml odměrného roztoku AgNO3, přidáme 10 ml HNO3 (c = 4 mol/l) a 2 ml indikátoru NH4Fe(SO4)2. Titrujeme odměrným roztokem KSCN do růžového zbarvení v BE. Tabulka 7: Tabulka naměřených hodnot pro stanovení přesné koncentrace roztoku KSCN, Zdroj: vlastní V AgNO3 [ml] V KSCN [ml] cagno3 =.. mol/l Výpočet: odvodíme z chemické reakce při titraci na základě látkové bilance Stanovení rozpustných chloridů podle Volharda Princip: Je to nepřímé stanovení. Chloridy ve vzorku nejprve vysrážíme přebytečným množstvím roztoku AgNO3 přesně známé koncentrace. Nezreagovaný AgNO3 se zpětně titruje odměrným roztokem KSCN na indikátor NH4Fe(SO4)2 do červeného zbarvení indikátoru v BE. Pomůcky: doplní žák Pracovní postup: Do titrační baňky odpipetujeme 25 ml vzorku. Z byrety přidáme 40 ml odměrného roztoku AgNO3 o přesně známé koncentraci (c = 0,05 mol/l) a překlápěcí pipetou 10 ml HNO3 o c = 4 mol/l. Překlápěcí pipetou přidáme 2 ml indikátoru a titrujeme odměrným roztokem KSCN do vzniku vínověčerveného zbarvení indikátoru v BE. 48
49 Tabulka 8: Tabulka naměřených hodnot pro stanovení chloridů podle Volharda, Zdroj: vlastní V vzorku [ml] V AgNO3 [ml] V KSCN [ml] 25,0 25,0 Známe: cagno3 =..mol/l cksnc =.mol/l Výpočet: Odvodíme z chemických rovnic na základě látkové bilance. Příprava odměrného roztoku chelatonu III Připravujeme odměrný roztok o přesné koncentraci. V = 500 ml c = 0,05 mol/l M = 372,24 g/mol m = c. V. M [g] Pomůcky: doplní žák Pracovní postup: Na analytických vahách diferenčně navážíme vypočtené množství chelatonu. Kvantitativně převedeme do kádinky a rozpustíme v destilované vodě. Potom kvantitativně převedeme do odměrné baňky na
50 ml. Baňku doplníme destilovanou vodou cca 2 cm pod rysku. Roztok vytemperujeme a doplníme po rysku. Hrdlo baňky nad ryskou osušíme filtračním papírem. Baňku uzavřeme, roztok označíme a dopočteme jeho přesnou koncentraci. Dopočet přesné koncentrace: c = m M V [mol/l] Stanovení celkové tvrdosti vody Princip: Tvrdost vody způsobují vápenaté a hořečnaté ionty. Vzorek vody titrujeme odměrným roztokem chelatonu III v prostředí amoniakálního pufru na indikátor eriochromčerň T do jasně modrého zbarvení v BE. Pomůcky: doplní žák Pracovní postup: Do titrační baňky odpipetujeme 100 ml vzorku vody. Překlápěcí pipetou přidáme 5 ml amoniakálního pufru a cca 0,3 g eriochromčerni T (špička lžičky). Titrujeme odměrným roztokem chelatonu III do modrého zbarvení v BE. Příprava amoniakálního pufru pro ph = Na převážkách do kádinky odvážíme 54 g NH4Cl p. a. Rozpustíme v 200 ml destilované vody. Přidáme v digestoři 350 ml 25 % amoniaku a doplníme v odměrném válci na 1 l. 50
51 Tabulka 9: Tabulka naměřených hodnot pro stanovení celkové tvrdosti vody, Zdroj: vlastní V vzorku [ml] 100,0 100,0 V CHIII [ml] cchiii =.. mol/l Výpočet: Výsledek vyjádříme v mmolech vápenatých a hořečnatých iontů na litr vody. Platí: n(chiii) = n (Ca 2+, Mg 2+ ) 51
52 POUŽITÁ LITERATURA [1] ADAMKOVIČ, E.; LIŠKA, O.; ŠRAMKO, T. Analytická chemie I: pro 3. ročník SPŠ chemických. Vydání první. Praha: SNTL, [2] SKOUPIL, J.; LECJAKSOVÁ, Z. Chemické kontrolní metody: pro 4. ročník SPŠ studijního oboru zpracování mouky. Vydání první. Praha: SNTL, [3] NOVOTNÁ, A.; NOVOTNÝ, R. Chemické kontrolní metody: pro 4. ročník SPŠ potravinářské technologie. Vydání první. Praha: SNTL, [4] Acidobazické titrace. [online]. [cit ]. Dostupné z: titrace/ucebnice.html [5] Práce s byretou. Laboratorní technika [online] [cit ]. Dostupné z: [6] Titrace. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [cit ]. Dostupné z: 52
Chelatometrie. Stanovení tvrdosti vody
Chelatometrie Stanovení tvrdosti vody CHELATOMETRIE Cheláty (vnitřně komplexní sloučeniny; řecky chelé = klepeto) jsou komplexní sloučeniny, kde centrální ion je členem jednoho nebo více vznikajících kruhů.
ODMĚRNÁ ANALÝZA - TITRACE
LABORATORNÍ PRÁCE Č. 35 ODMĚRNÁ ANALÝZA - TITRACE PRINCIP Odměrnou analýzou (titrací) se stanovuje obsah určité složky ve vzorku. Podstatou odměrného stanovení je chemická reakce mezi odměrným roztokem
STANOVENÍ CHLORIDŮ. Odměrné argentometrické stanovení chloridů podle Mohra
STANOVENÍ CHLORIDŮ Odměrné argentometrické stanovení chloridů podle Mohra Cíl práce Stanovte titr odměrného standardního roztoku dusičnanu stříbrného titrací 5 ml standardního srovnávacího roztoku chloridu
CZ.1.07/1.1.28/
Projekt: Zavádění moderních trendů do výuky potravinářské chemie Reg.č.: CZ.1.07/1.1.28/01.0024 Výukový materiál pro obor Technologie potravin ANALYTICKÁ CHEMIE 2. ročník Autor: Ing. Dana Kovaříková V
volumetrie (odměrná analýza)
volumetrie (odměrná analýza) Metody odměrné analýzy jsou založeny na stanovení obsahu látky ve vzorku vypočteného z objemu odměrného roztoku titračního činidla potřebného ke kvantitativnímu zreagování
Ústřední komise Chemické olympiády. 56. ročník 2019/2020 ŠKOLNÍ KOLO. Kategorie A. Praktická část Zadání 40 bodů
Ústřední komise Chemické olympiády 56. ročník 2019/2020 ŠKOLNÍ KOLO Kategorie A Praktická část Zadání 40 bodů PRAKTICKÁ ČÁST 40 BODŮ Autor Doc. Ing. Petr Exnar, CSc. Technická univerzita v Liberci Recenze
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 19 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
FYZIKÁLNÍ A CHEMICKÝ ROZBOR PITNÉ VODY
LABORATORNÍ PRÁCE Č. 13 FYZIKÁLNÍ A CHEMICKÝ ROZBOR PITNÉ VODY PRINCIP V přírodě se vyskytující voda není nikdy čistá, obsahuje vždy určité množství rozpuštěných látek, plynů a nerozpuštěných pevných látek.
Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan. Chemie anorganická analytická chemie kvantitativní. Datum tvorby
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Ročník Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan Chemie anorganická analytická chemie kvantitativní 2. ročník Datum tvorby
Praktické ukázky analytických metod ve vinařství
Praktické ukázky analytických metod ve vinařství Ing. Mojmír Baroň Stanovení v moštu Stanovení ph a veškerých titrovatelných kyselin Stanovení ph Princip: Hodnota ph je záporný dekadický logaritmus aktivity
LABORATOŘ ANALÝZY POTRAVIN A PŘÍRODNÍCH PRODUKTŮ
LABORATOŘ ANALÝZY POTRAVIN A PŘÍRODNÍCH PRODUKTŮ Stanovení monosacharidů a oligosacharidů (metoda titrace po inverzi) Garant úlohy: Ing. Lucie Drábová, Ph.D. OBSAH Základní požadované znalosti pro vstupní
Analytické experimenty vhodné do školní výuky
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra učitelství a didaktiky chemie a Katedra analytické chemie Kurs: Současné pojetí experimentální výuky chemie na ZŠ a SŠ Analytické experimenty vhodné
KARBOXYLOVÉ KYSELINY
LABORATORNÍ PRÁCE Č. 28 KARBOXYLOVÉ KYSELINY PRINCIP Karboxylové kyseliny jsou látky, které ve své molekule obsahují jednu nebo více karboxylových skupin. Odvozují se od nich dva typy derivátů, substituční
JODOMETRICKÉ STANOVENÍ ROZPUŠTĚNÉHO KYSLÍKU
JODOMETRICKÉ STANOVENÍ ROZPUŠTĚNÉHO KYSLÍKU (dle Winklera v Alsterbergově modifikaci) Cílem je stanovení rozpuštěného kyslíku v pitné vodě z vodovodního řádu. Protokol musí osahovat veškeré potřebné hodnoty
CZ.1.07/1.1.28/
Projekt: Zavádění moderních trendů do výuky potravinářské chemie Reg.č.: CZ.1.07/1.1.28/01.0024 Výukový materiál pro obor Analýza potravin ANALYTICKÁ CHEMIE 2. ročník Autor: Ing. Dana Kovaříková V Pardubicích
Ústřední komise Chemické olympiády. 50. ročník 2013/2014. OKRESNÍ KOLO kategorie D ŘEŠENÍ SOUTĚŽNÍCH ÚLOH
Ústřední komise Chemické olympiády 50. ročník 2013/2014 OKRESNÍ KOLO kategorie D ŘEŠENÍ SOUTĚŽNÍCH ÚLOH TEORETICKÁ ČÁST (70 BODŮ) Informace pro hodnotitele Ve výpočtových úlohách jsou uvedeny dílčí výpočty
ANALYTICKÁ CHEMIE. septima
ANALYTICKÁ CHEMIE septima 1 Dodatek ke kvalitativní ANC = důkaz kationtů IV. Třída Důkaz dle zbarvení plamene Pomocí platinového drátku Ca 2+ Sr 2+ cihlově červená Karmínov nově červená Kovy alkalických
APO seminář 3 4: TITRAČNÍ METODY V ANALÝZE POTRAVIN
APO seminář 3 4: TITRAČNÍ METODY V ANALÝZE POTRAVIN Princip: Výpočet množství analytu z množství činidla (= ODMĚRNÉHO ROZTOKU) spotřebovaného při reakci s analytem při titraci do BODU EKVIVALENCE STECHIOMETRICKÉ
JODOMETRIE, BROMÁTOMETRIE
Úloha č. 7 Stanovení fenolu JODOMETRIE, BROMÁTOMETRIE Princip Pod pojmem jodometrie se zahrnují jednak titrace, při nichž se určují redukovadla ze spotřeby odměrného roztoku jodu, a jednak metody, při
Střední průmyslová škola, Karviná. Protokol o zkoušce
č.1 Stanovení dusičnanů ve vodách fotometricky Předpokládaná koncentrace 5 20 mg/l navážka KNO 3 (g) Příprava kalibračního standardu Kalibrace slepý vzorek kalibrační roztok 1 kalibrační roztok 2 kalibrační
Úloha č. 9 Stanovení hydroxidu a uhličitanu vedle sebe dle Winklera
Úloha č. 9 Stanovení hydroxidu a uhličitanu vedle sebe dle Winklera Princip Jde o klasickou metodu kvantitativní chemické analýzy. Uhličitan vedle hydroxidu se stanoví ve dvou alikvotních podílech zásobního
DOPLŇKOVÝ STUDIJNÍ MATERIÁL CHEMICKÉ VÝPOČTY. Zuzana Špalková. Věra Vyskočilová
DOPLŇKOVÝ STUDIJNÍ MATERIÁL CHEMICKÉ VÝPOČTY Zuzana Špalková Věra Vyskočilová BRNO 2014 Doplňkový studijní materiál zaměřený na Chemické výpočty byl vytvořen v rámci projektu Interní vzdělávací agentury
ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ POJMY A ZÁKONY
ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ POJMY A ZÁKONY Klíčová slova: relativní atomová hmotnost (A r ), relativní molekulová hmotnost (M r ), Avogadrova konstanta (N A ), látkové množství (n, mol), molární hmotnost (M, g/mol),
KVALITATIVNÍ ANALÝZA ANORGANICKÝCH LÁTEK
KVALITATIVNÍ ANALÝZA ANORGANICKÝCH LÁTEK chemické reakce: - srážecí mají největší význam, vzniklé sraženiny rozlišujeme podle zbarvení a podle jejich rozpustnosti v různých rozpouštědlech - komplexotvorné
Odměrná analýza - volumetrie
Page 1 of 8 Odměrná analýza - volumetrie Při odměrných stanoveních se k roztoku látky, jež má být stanovena, přidává z byrety roztok odměrného činidla Odměrné činidlo se přidává tak dlouho, až reakce proběhne
NEUTRALIZAČNÍ ODMĚRNÁ ANALÝZA (TITRACE)
NEUTRALIZAČNÍ ODMĚRNÁ ANALÝZA (TITRACE) Cíle a princip: Stanovit TITR (přesnou koncentraci) odměrného roztoku kyseliny nebo zásady pomocí známé přesné koncentrace již stanoveného odměrného roztoku. Podstatou
Sešit pro laboratorní práci z chemie
Sešit pro laboratorní práci z chemie téma: Chelatometrie. Chromatografie. autor: ing. Alena Dvořáková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační
Obrázek 3: Zápis srážecí reakce
VG STUDENT CHEMIE T É M A: SRÁŽENÍ, IZOLACE SRAŽENIN Vypracoval/a: Spolupracoval/a: Třída: Datum: ANOTACE: V této laboratorní práci se žáci seznámí s pojmem sraženina a srážení, provedou srážení jodidu
CHEMIE Pracovní list č.3 žákovská verze Téma: Acidobazická titrace Mgr. Lenka Horutová Student a konkurenceschopnost
www.projektsako.cz CHEMIE Pracovní list č.3 žákovská verze Téma: Acidobazická titrace Lektor: Projekt: Reg. číslo: Mgr. Lenka Horutová Student a konkurenceschopnost CZ.1.07/1.1.07/03.0075 Teorie: Základem
Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, Vysoké Mýto
Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto ANALYTICKÁ CHEMIE princip reakce je založena na snadné redukovatelnosti manganistanu draselného Mn VII Mn IV Mn II princip oblast použití kyselé
LABORATORNÍ STANOVENÍ SÍRANŮ VE VODNÉM ROZTOKU
LABORATORNÍ STANOVENÍ SÍRANŮ VE VODNÉM ROZTOKU Cílem práce je stanovit koncentraci síranů v neznámém vzorku postupem A, B a C a porovnat jednotlivé metody mezi sebou. Protokol musí osahovat veškeré výpočty
KONTROLNÍ TEST ŠKOLNÍHO KOLA (70 BODŮ)
KONTROLNÍ TEST ŠKOLNÍHO KOLA (70 BODŮ) Úloha 1 Ic), IIa), IIId), IVb) za každé správné přiřazení po 1 bodu; celkem Úloha 2 8 bodů 1. Sodík reaguje s vodou za vzniku hydroxidu sodného a dalšího produktu.
KOMPLEXOMETRIE C C H 2
Úloha č. 11 KOMPLEXOMETRIE Princip Při komplexotvorných reakcích vznikají komplexy sloučeniny, v nichž se k centrálnímu atomu nebo iontu vážou ligandy donor-akceptorovou (koordinační) vazbou. entrální
Sešit pro laboratorní práci z chemie
Sešit pro laboratorní práci z chemie téma: Příprava roztoků a měření ph autor: ing. Alena Dvořáková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační
NEUTRALIZACE. (18,39 ml)
NEUTRALIZACE 1. Vypočtěte hmotnostní koncentraci roztoku H 2 SO 4, bylo-li při titraci 25 ml spotřebováno 17,45 ml odměrného roztoku NaOH o koncentraci c(naoh) = 0,5014 mol/l. M (H 2 SO 4 ) = 98,08 g/mol
KOMPLEXOMETRIE C C H 2
Úloha č. 11 KOMPLEXOMETRIE Princip Při komplexotvorných reakcích vznikají komplexy sloučeniny, v nichž se k centrálnímu atomu nebo iontu vážou ligandy donor-akceptorovou (koordinační) vazbou. entrální
Ústřední komise Chemické olympiády. 55. ročník 2018/2019 ŠKOLNÍ KOLO. Kategorie B ZADÁNÍ PRAKTICKÉ ČÁSTI (40 BODŮ)
Ústřední komise Chemické olympiády 55. ročník 2018/2019 ŠKOLNÍ KOLO Kategorie B ZADÁNÍ PRAKTICKÉ ČÁSTI (40 BODŮ) PRAKTICKÁ ČÁST 40 BODŮ Autor Bc. Lukáš Tomaník VŠCHT Praha RNDr. Petr Holzhauser, Ph.D.
Ukázky z pracovních listů B
Ukázky z pracovních listů B 1) Označ každou z uvedených rovnic správným názvem z nabídky. nabídka: termochemická, kinetická, termodynamická, Arrheniova, 2 HgO(s) 2Hg(g) + O 2 (g) H = 18,9kJ/mol v = k.
Oborový workshop pro ZŠ CHEMIE
PRAKTICKÁ VÝUKA PŘÍRODOVĚDNÝCH PŘEDMĚTŮ NA ZŠ A SŠ CZ.1.07/1.1.30/02.0024 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Oborový workshop pro ZŠ CHEMIE
ODPADNÍ VODY Stručné návody na cvičení
Česká zemědělská univerzita v Praze Katedra chemie AF ODPADNÍ VODY Stručné návody na cvičení Praha 2004 STANOVENÍ NH 4 + FOTOMETRICKY Potřebné chemikálie a zařízení: Standartní roztok NH 3...navážka NH
Ústřední komise Chemické olympiády. 55. ročník 2018/2019 ŠKOLNÍ KOLO. Kategorie B ZADÁNÍ PRAKTICKÉ ČÁSTI (40 BODŮ)
Ústřední komise Chemické olympiády 55. ročník 2018/2019 ŠKOLNÍ KOLO Kategorie B ZADÁNÍ PRAKTICKÉ ČÁSTI (40 BODŮ) PRAKTICKÁ ČÁST 40 BODŮ Autor Bc. Lukáš Tomaník VŠCHT Praha RNDr. Petr Holzhauser, Ph.D.
Jednotné pracovní postupy zkoušení krmiv STANOVENÍ OBSAHU VÁPNÍKU MANGANOMETRICKY
Národní referenční laboratoř Strana 1 STANOVENÍ OBSAHU VÁPNÍKU MANGANOMETRICKY 1 Rozsah a účel Tato metoda specifikuje podmínky pro stanovení celkového obsahu vápníku v krmivech, krmných směsích a premixech.
LABORATOŘE Z ANALYTICKÉ CHEMIE
LABORATOŘE Z ANALYTICKÉ CHEMIE Návody k praktickým úlohám Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra chemie a didaktiky chemie OBSAH Hodnocení praktických úloh a písemný test 1 Statistické
MANGANOMETRIE. Poznámka: Instrumentálně lze průběh redoxních titrací sledovat např. potenciometricky s platinovou měrnou elektrodou.
MANGANMETRIE Princip metody: Manganometrické titrace patří mezi titrace založené na oxidačně redukčních reakcích. Titračním činidlem je oxidovadlo, řadíme je tedy do skupiny titrací oxidimetrických. Jsou
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ústřední komise Chemické olympiády. 46. ročník 2009/2010. KRAJSKÉ KOLO kategorie D
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ústřední komise Chemické olympiády 46. ročník 2009/2010 KRAJSKÉ KOLO kategorie D ŘEŠENÍ SOUTĚŽNÍCH ÚLOH TEORETICKÁ ČÁST (60 bodů) Úloha 1 Vlastnosti prvků 26
Úloha č. 2.: Jodometrické a elektrogravimetrické stanovení mědi
Fakulta technologická, UTB ve Zlíně 1 Úloha č. 2.: Jodometrické a elektrogravimetrické stanovení mědi Klíčová slova: Jodometrie, Elektrolýza, Faradayovy zákony, gravimetrie, iont, elektroda I. Elektrogravimetrického
Ústřední komise Chemické olympiády. 42. ročník. KRAJSKÉ KOLO Kategorie D. SOUTĚŽNÍ ÚLOHY TEORETICKÉ ČÁSTI Časová náročnost: 60 minut
Ústřední komise Chemické olympiády 42. ročník 2005 2006 KRAJSKÉ KOLO Kategorie D SOUTĚŽNÍ ÚLOHY TEORETICKÉ ČÁSTI Časová náročnost: 60 minut Institut dětí a mládeže Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
ÚLOHA č.5 STANOVENÍ SÍRY METODA PODLE SCHÖNIGERA
1 ÚLOHA č.5 STANOVENÍ SÍRY METODA PODLE SCHÖNIGERA 5.1. PRINCIP METODY Společným rysem metod pro stanovení síry je mineralizace organické sloučeniny a převedení organicky vázané síry na jednotnou formu
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í LABORATORNÍ PRÁCE Č. 14 SRÁŽECÍ REAKCE
LABORATORNÍ PRÁCE Č. 14 SRÁŽECÍ REAKCE PRINCIP Srážecí reakce je reakce, při níž se alespoň jeden z produktů vylučuje z reakční směsi ve formě tuhé fáze (sraženiny). A + (aq) + B - (aq) AB (s) (Reakce
STANOVENÍ SIŘIČITANŮ VE VÍNĚ
STANOVENÍ SIŘIČITANŮ VE VÍNĚ CÍLE ÚLOHY: seznámit se s principy izotachoforézy a jodometrické titrace kvantitativně stanovit siřičitany v bílém víně oběma metodami POUŽITÉ VYBAVENÍ: Chemikálie: ITP 10mM
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Laboratorní práce č. 10 Bílkoviny Pro potřeby projektu
1 DATA: CHYBY, VARIABILITA A NEJISTOTY INSTRUMENTÁLNÍCH MĚŘENÍ. 1.5 Úlohy. 1.5.1 Analýza farmakologických a biochemických dat
1 DATA: CHYBY, VARIABILITA A NEJISTOTY INSTRUMENTÁLNÍCH MĚŘENÍ 1.5 Úlohy Úlohy jsou rozděleny do čtyř kapitol: B1 (farmakologická a biochemická data), C1 (chemická a fyzikální data), E1 (environmentální,
Ústřední komise Chemické olympiády. 52. ročník 2015/2016. ŠKOLNÍ KOLO kategorie D ŘEŠENÍ SOUTĚŽNÍCH ÚLOH
Ústřední komise Chemické olympiády 52. ročník 2015/2016 ŠKOLNÍ KOLO kategorie D ŘEŠENÍ SOUTĚŽNÍCH ÚLOH 21 Řešení školního kola ChO kat. B 2015/2016 TEORETICKÁ ČÁST (70 BODŮ) Úloha 1 Měď v minerálech 12
Dovednosti/Schopnosti. - orientuje se v ČL, který vychází z Evropského lékopisu;
Jednotka učení 4a: Stanovení obsahu Ibuprofenu 1. diferencování pracovního úkolu Handlungswissen Charakteristika pracovní činnosti Pracovní postup 2. HINTERFRAGEN 3. PŘIŘAZENÍ... Sachwissen Charakteristika
Laboratorní cvičení z kinetiky chemických reakcí
Laboratorní cvičení z kinetiky chemických reakcí LABORATORNÍ CVIČENÍ 1. Téma: Ovlivňování průběhu reakce změnou koncentrace látek. podmínek průběhu reakce. Jednou z nich je změna koncentrace výchozích
Název: Redoxní titrace - manganometrie
Název: Redoxní titrace - manganometrie Autor: RNDr. Markéta Bludská Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: chemie a její aplikace, matematika Ročník:
Spektrofotometrické stanovení fosforečnanů ve vodách
Spektrofotometrické stanovení fosforečnanů ve vodách Úkol: Spektrofotometricky stanovte obsah fosforečnanů ve vodě Chemikálie: 0,07165 g dihydrogenfosforečnan draselný KH 2 PO 4 75 ml kyselina sírová H
Ústřední komise Chemické olympiády. 55. ročník 2018/2019 ŠKOLNÍ KOLO. Kategorie C ZADÁNÍ PRAKTICKÉ ČÁSTI (40 BODŮ)
Ústřední komise Chemické olympiády 55. ročník 2018/2019 ŠKOLNÍ KOLO Kategorie C ZADÁNÍ PRAKTICKÉ ČÁSTI (40 BODŮ) PRAKTICKÁ ČÁST 40 BODŮ Autor RNDr. Jan Břížďala Gymnázium Třebíč RNDr. Jan Havlík, Ph.D.
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Laboratorní práce č. 8 Sacharidy Pro potřeby projektu
CHEMICKÉ VÝPOČTY MOLÁRNÍ HMOTNOST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST
CHEMICKÉ VÝPOČTY MOLÁRNÍ HMOTNOST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST AMEDEO AVOGADRO AVOGADROVA KONSTANTA 2 N 2 MOLY ATOMŮ DUSÍKU 2 ATOMY DUSÍKU
VÝŽIVA LIDSTVA Mléko a zdraví
GYMNÁZIUM JANA OPLETALA LITOVEL Odborná práce přírodovědného kroužku VÝŽIVA LIDSTVA Mléko a zdraví Vypracovali: Martina Hubáčková, Petra Vašíčková, Pavla Kubíčková, Michaela Pavlovská, Jitka Tichá, Petra
Odměrná stanovení v analýze vod
Odměrná stanovení v analýze vod Odměrná (titrační) stanovení (jinak též volumetrie), patří mezi klasické metody kvantitativní analýzy, které si i přes prudký nástup instrumentálních metod udržely v analytické
Reakce kyselin a zásad
seminář 6. 1. 2011 Chemie Reakce kyselin a zásad Známe několik teorií, které charakterizují definují kyseliny a zásady. Nejstarší je Arrheniova teorie, která je platná pro vodné prostředí, podle které
Návod k laboratornímu cvičení. Alkoholy
Úkol č. 1: Ověřování fyzikálních vlastností alkoholů Návod k laboratornímu cvičení Alkoholy Pomůcky: 3 velké zkumavky - A,B,C, hodinové sklíčko, kapátko nebo skleněná tyčinka Chemikálie: etanol (F), etan-1,2-
Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 3 Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Metody instrumentální analýzy, vy_32_inovace_ma_11_09
Název: Titrace Savo. Autor: RNDr. Markéta Bludská. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy
Název: Titrace Savo Autor: RNDr. Markéta Bludská Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: chemie a její aplikace, matematika Ročník: 3., ChS (1. ročník
Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie CZ.1.07/2.2.00/
Volumetrie v analýze vod Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie Odměrná (titrační) stanovení (jinak též volumetrie), patří mezi klasické metody kvantitativní analýzy, které si i přes prudký
CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL.
CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL. Látkové množství Značka: n Jednotka: mol Definice: Jeden mol je množina, která má stejný počet prvků, jako je atomů ve 12 g nuklidu
Sešit pro laboratorní práci z chemie
Sešit pro laboratorní práci z chemie téma: Standardizace. Alkalimetrie. autor: ing. Alena Dvořáková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační
LP č. 6 - BÍLKOVINY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 28. 2. 2013. Ročník: devátý
LP č. 6 - BÍLKOVINY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 28. 2. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci prakticky ověří
Oxidace benzaldehydu vzdušným kyslíkem a roztokem
Úloha: Karbonylové sloučeniny a sacharidy, č. 2 Úkoly: Oxidace benzaldehydu Důkaz aldehydu Schiffovým činidlem Redukční vlastnosti karbonylových sloučenin a sacharidů (Reakce s Tollensovým a Fehlingovým
METODY ANALÝZY POTRAVIN
Projekt: Zavádění moderních trendů do výuky potravinářské chemie Reg.č.: CZ.1.07/1.1.28/01.0024 Výukový materiál pro obor Analýza potravin METODY ANALÝZY POTRAVIN 4. ročník Autor: Ing. Jitka Kempová V
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV:VY_32_INOVACE_102_Soli AUTOR: Igor Dubovan ROČNÍK, DATUM: 9., 15. 9.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV:VY_32_INOVACE_102_Soli AUTOR: Igor Dubovan ROČNÍK, DATUM: 9., 15. 9. 2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Chemie, Soli ČÍSLO PROJEKTU: OPVK
Laboratorní cvičení z lékařské chemie II
Laboratorní cvičení z lékařské chemie II 1. ročník, všeobecné lékařství Ústav lékařské chemie a biochemie Lékařská fakulta v Plzni, Univerzita Karlova Jméno: Potvrzení o účasti na praktikách Studijní skupina:
IV. Chemické rovnice A. Výpočty z chemických rovnic 1
A. Výpočty z chemických rovnic 1 4. CHEMICKÉ ROVNICE A. Výpočty z chemických rovnic a. Výpočty hmotností reaktantů a produktů b. Výpočty objemů reaktantů a produktů c. Reakce látek o různých koncentracích
Chemické veličiny, vztahy mezi nimi a chemické výpočty
SBÍRKA ŘEŠENÝCH PŘÍKLADŮ PRO PROJEKT PŘÍRODNÍ VĚDY AKTIVNĚ A INTERAKTIVNĚ CZ.1.07/1.1.24/01.0040 Chemické veličiny, vztahy mezi nimi a chemické výpočty Mgr. Jana Žůrková, 2013, 20 stran Obsah 1. Veličiny
3 Acidobazické reakce
3 Acidobazické reakce Brønstedova teorie 1. Uveďte explicitní definice podle Brønstedovy teorie. Kyselina je... Báze je... Konjugovaný pár je... 2. Doplňte tabulku a pojmenujte všechny sloučeniny. Kyselina
Termochemie. Úkol: A. Určete změnu teploty při rozpouštění hydroxidu sodného B. Určete reakční teplo reakce zinku s roztokem měďnaté soli
1. Termochemie Úkol: Určete změnu teploty při rozpouštění hydroxidu sodného B. Určete reakční teplo reakce zinku s roztokem měďnaté soli Pomůcky : a) kádinky, teploměr, odměrný válec, váženka, váhy, kalorimetr,
Katedra chemie FP TUL ANC-C4. stechiometrie
ANC-C4 stechiometrie ANC-C4 Studenti vyrobili Mohrovu sůl (síran železnato-amonný-hexahydrát). Protože nechali vyrobenou látku volně krystalovat, došlo časem k pokrytí krystalů hydrolytickými produkty
Vyjadřuje poměr hmotnosti rozpuštěné látky k hmotnosti celého roztoku.
Koncentrace roztoků Hmotnostní zlomek w Vyjadřuje poměr hmotnosti rozpuštěné látky k hmotnosti celého roztoku. w= m A m s m s...hmotnost celého roztoku, m A... hmotnost rozpuštěné látky Hmotnost roztoku
Stanovení koncentrace Ca 2+ a tvrdost vody
Laboratorní úloha B/4 Stanovení koncentrace Ca 2+ a tvrdost vody Úkol: A. Stanovte koncentraci iontů Ca 2+ v mg/l ve vzorku a určete tvrdost vody. Pomocí indikátoru a barevného přechodu stanovte bod ekvivalence
Neutralizační (acidobazické) titrace
Neutralizační (acidobazické) titrace Neutralizační titrace jsou založeny na reakci mezi kyselinou a zásadou. V podstatě se vždy jedná o reakci iontů H + s ionty OH - podle schematu: H + + OH - H O V průběhu
Sbírka příkladů z teoretických základů analytické chemie Tomáš Křížek Karel Nesměrák
UNIVERZITA KARLOVA Přírodovědecká fakulta Katedra analytické chemie Sbírka příkladů z teoretických základů analytické chemie Tomáš Křížek Karel Nesměrák Praha 2016 1 Protolytické rovnováhy 1.1 Vypočítejte
Ústřední komise Chemické olympiády. 55. ročník 2018/2019 NÁRODNÍ KOLO. Kategorie E. Řešení praktických částí
Ústřední komise Chemické olympiády 55. ročník 2018/2019 NÁRODNÍ KOLO Kategorie E Řešení praktických částí PRAKTICKÁ ČÁST 50 BODŮ Úloha 1 Stanovení Ni 2+ a Ca 2+ ve směsi konduktometricky 20 bodů 1) Chemické
Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie CZ.1.07/2.2.00/ Výpočty z chemických vzorců
Výpočty z chemických vzorců 1. Hmotnost kyslíku je 80 g. Vypočítejte : a) počet atomů kyslíku ( 3,011 10 atomů) b) počet molů kyslíku (2,5 mol) c) počet molekul kyslíku (1,505 10 24 molekul) d) objem (dm
Ústřední komise Chemické olympiády. 55. ročník 2018/2019 KRAJSKÉ KOLO. Kategorie E ZADÁNÍ PRAKTICKÉ ČÁSTI (50 BODŮ)
Ústřední komise Chemické olympiády 55. ročník 2018/2019 KRAJSKÉ KOLO Kategorie E ZADÁNÍ PRAKTICKÉ ČÁSTI (50 BODŮ) Úloha 1 Stanovení Bi 3+ a Zn 2+ ve směsi 50 bodů Chelatometricky lze stanovit ionty samostatně,
DUM VY_52_INOVACE_12CH19
Základní škola Kaplice, Školní 226 DUM VY_52_INOVACE_12CH19 autor: Kristýna Anna Rolníková období vytvoření: říjen 2011 duben 2012 ročník, pro který je vytvořen: 8. a 9. vzdělávací oblast: vzdělávací obor:
1) Napište názvy anorganických sloučenin: á 1 BOD OsO4
BIOCHEMIE, 1a TEST Čas: 45 minut (povoleny jsou kalkulátory; tabulky a učebnice NE!!). Řešení úloh vpisujte do textu nebo za text úlohy. Za správné odpovědi můžete získat maximálně 40 bodů. 1) Napište
CHEMICKÉ REAKCE A HMOTNOSTI A OBJEMY REAGUJÍCÍCH LÁTEK
CHEMICKÉ REAKCE A HMOTNOSTI A OBJEMY REAGUJÍCÍCH LÁTEK Význam stechiometrických koeficientů 2 H 2 (g) + O 2 (g) 2 H 2 O(l) Počet reagujících částic 2 molekuly vodíku reagují s 1 molekulou kyslíku za vzniku
Návody pokusů k 2. laboratornímu cvičení Určeno pro žáky ZŠ
Návody pokusů k 2. laboratornímu cvičení Určeno pro žáky ZŠ Obsah: 3. stanoviště analýza potravin...1 3.1 Škrob v potravinách...1 3.2 Stanovení ph vybraných potravin...2 3.3 Stanovení cukernatosti potravin...3
Ústřední komise Chemické olympiády. 55. ročník 2018/2019 KRAJSKÉ KOLO. Kategorie A ZADÁNÍ PRAKTICKÉ ČÁSTI (40 BODŮ) Časová náročnost 120 minut
Ústřední komise Chemické olympiády 55. ročník 2018/2019 KRAJSKÉ KOLO Kategorie A ZADÁNÍ PRAKTICKÉ ČÁSTI (40 BODŮ) Časová náročnost 120 minut Úloha 1 Příprava Mohrovy soli 15 bodů Mezi podvojné soli patří
NABÍDKA PRODUKTŮ PRO ŠKOLY
NABÍDKA PRODUKTŮ PRO ŠKOLY Naše společnost Puralab s.r.o. se zaměřuje na výrobu chemických látek, především pak na výrobu vysoce čistých látek, nejčastěji anorganických solí kovů. Jako doplňkový sortiment
Základy analýzy potravin Přednáška 1
ANALÝZA POTRAVIN Význam a využití kontrola jakosti surovin, výrobků jakost výživová jakost technologická jakost hygienická autenticita, identita potravinářských materiálů hodnocení stravy (diety) Analytické
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í LABORATORNÍ PRÁCE Č. 6 PRÁCE S PLYNY
LABORATORNÍ PRÁCE Č. 6 PRÁCE S PLYNY Mezi nejrozšířenější práce s plyny v laboratoři patří příprava a důkazy oxidu uhličitého CO 2, kyslíku O 2, vodíku H 2, oxidu siřičitého SO 2 a amoniaku NH 3. Reakcí
Vitamín C, kyselina askorbová
Středoškolská technika 2010 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Vitamín C, kyselina askorbová Veronika Valešová Gymnázium Pardubice, Dašická ulice 1083, Pardubice Cíl Mým cílem
Soli kyslíkatých kyselin
Soli kyslíkatých kyselin Temacká oblast : Chemie anorganická chemie Datum vytvoření: 19. 8. 2012 Ročník: 2. ročník čtyřletého gymnázia (sexta osmiletého gymnázia) Stručný obsah: Soli důležitých anorganických
Návod k laboratornímu cvičení. Efektní pokusy
Návod k laboratornímu cvičení Efektní pokusy Úkol č. 1: Chemikova zahrádka Pomůcky: skleněná vana, lžička na chemikálie. Chemikálie: vodní sklo, síran zinečnatý ZnSO 4 (X i ), síran železnatý FeSO 4, chlorid
Ústřední komise Chemické olympiády. 55. ročník 2018/2019 ŠKOLNÍ KOLO. Kategorie A ZADÁNÍ PRAKTICKÉ ČÁSTI (40 BODŮ)
Ústřední komise Chemické olympiády 55. ročník 2018/2019 ŠKOLNÍ KOLO Kategorie A ZADÁNÍ PRAKTICKÉ ČÁSTI (40 BODŮ) PRAKTICKÁ ČÁST 40 BODŮ Autor Mgr. Filip Smrčka Masarykova univerzita, Brno prof. RNDr. Přemysl