Prokaryotické organismy. Co jsou prokaryotické organismy? Které skupiny známých organismů mezi prokaryota zařadíte?

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Prokaryotické organismy. Co jsou prokaryotické organismy? Které skupiny známých organismů mezi prokaryota zařadíte?"

Transkript

1 Prokaryotické organismy Co jsou prokaryotické organismy? Které skupiny známých organismů mezi prokaryota zařadíte?

2 Co jsou prokaryotické organismy? řec. Pro = před; karyon = Jednodušší typ buňky prokaryotická, s primitivním jádrem (jádro bez jaderné membrány) Velikost - několik μm až desítek μm Vznik před cca 3 3,5 mld let (první buněčné organismy) Pouze jednobuněčná úroveň Jednodušší dělení buňky Jiný způsob řízení metabolismu

3 Prokaryotická buňka

4 Obaly prokaryotické buňky Plazmatická membrána pouze na povrchu buňky;může tvořit vchlípeniny váčky (tylakoidy, mezozómy) Polopropustná, tekutá Zajišťuje chemickou ochranu Buněčná stěna Tvořena jinými látkami než u eukaryot nejčastěji peptydoglykany a kys. teichová Kapsula Slizové pouzdro Tvořena většinou bílkovinami či polysacharidy Není u všech Ochrana před vyschnutím, přilnavost buněk k povrchu, ochrana před viry i buňkami imunitního systému

5 Protoplast prokaryotické buňky Cytoplazma Koloidní roztok Obsahuje řadu enzymů pro metabolické reakce, organely a inkluze Inkluze Glykogen; kapénky síry; plynové vakuoly Jiné zásobní a odpadní látky Organely Ribozómy 2 podjednotky (z RNA a bílkovin) Výroba bílkovin v buňce Bičík zakotvený v membráně Pohon - průchodem proudu iontů H + přes membránu (protonový gradient).

6 Fimbrie vláknité či trubičkovité útvary, přilnavost buněk, receptory, někdy zvyšují virulenci bakterií Souvisí také s konjugací (viz dále) Mezozómy vchlípeniny membrány, nejsou u všech buněk Souvislost pravděpodobně s oxidativním metabolismem (vazba enzymů) Thylakoidy membránové váčky s fotosyntetickými pigmenty (u sinic či fotosyntetizujících bakterií) Barviva nejčastěji chlorofyly a fykobiliny (fykocyanin, fykoerytrin)

7 Genetický materiál prokaryot Nepravé jádro = NUKLEOID Kruhovitá molekula DNA, volně v cytosolu, bez obalu Všechny životně nezbytné vlastnosti Každý gen v jedné kopii (haploidní Na dvou místech poutaná k membráně Cca 3500 genů Plazmidy nedělí se mitózou) Postradatelná genetická informace (např. rezistence vůči antibiotikům) Cca 1000x menší než nukleoid (tj. 3 4 geny) Každý plazmid v jedné či několika kopiích Mohou se předávat z buňky do buňky (i mezidruhově) konjugativní plazmidy Každý konjugativní plazmid kóduje stavbu své fimbrie, prostřednictvím fimbrií se konjugativní plazmidy předávají mezi buňkami. Význam pro genové inženýrství

8 Rozmnožování a dědičnost prokaryot Rozmnožování Nepohlavní = přímé dělení replikace (kopírování) nukleoidu rozdělení protoplastu Klasické pohlavní rozmnožování není K určitému kombinování genetického materiálu, které je typické pro sexuální rozmnožování dochází viz níže. Dědičnost V důsledku nepohlavního dělení vznikají klony Vzhledem ke krátké generační době (některé např. pouze 20 minut) a haploidní sadě genů dochází k významným změnám díky mutacím a následným selekcím Prokaryota jsou za určitých podmínek schopná přijmout cizí molekuly DNA nebo jejich části: Konjugace přestup konjugativních plazmidů (spojení buněk fimbrií replikace plazmidu jedna molekula do nové buňky)

9 Sporulace Schopnost některých prokaryot (zejména bakterií) Při nepříznivých podmínkách tvoří odolné spóry Spory vznikají uvnitř buňky endospóry Spóry Přežijí extrémní podmínky (teplota, kyselost, radiace) Nemetabolizují V příznivých podmínkách vyklíčí znovu ve vegetativní buňku Časový rekord drží v současné době druh Bacillus permians (v podobě spór přežil 250 milionů let uchovaný v krystalu soli a pak byl v laboratoři probuzen k životu) Pozn. některé druhy bakterií (např. rod Azotobacter) vytvářejí zapouzdřené útvary, které mají metabolismus pouze snížený. Pro tento útvar se užívá pojem bakteriální cysta.

10 Nároky na životní podmínky Kosmopolitní organismy - nejrozšířenější skupina ve všech prostředích odhadem cca 10 7 až 10 9 druhů Podle nároků na podmínky nejčastější dělení: Nároky na teplotu termofilní mezofilní psychrofilní Nároky na ph Nároky kyslík alkalofilní neutrofilní acidofilní aerobní anaerobní fakultativně aerobní/anaerobní Dále např. organismy barofilní, halofilní aj.

11 Výživa - metabolismus FOTOAUTOTROFIE CHEMOAUTOTROFIE FOTOHETEROTROFIE CHEMOHETEROTROFIE Zdroj energie Výživa = TROFIE HETERO- AUTO- FOTO- CHEMO- Pokud je donorem elektronů pro oxidoredukční reakce v organismu organická látka hovoříme o ORGANOTROFII; pokud je to látka anorganická hovoříme o LITOTROFII

12 Vztahy Symbióza Endosymbiotická teorie Lišejníky (sinice + houby) Fixátoři dusíku (hlízkové bakterie) Vztahy symbióza která je podstatou eukaryotické buňky Mikroflóra vyšších živočichů štěpení důležitých složek potravy Komenzálismus Značná část mikroflóry různých soustav jsou komenzálové Parazitismus (patogenní druhy) většinou bakterie Původci chorob různých organismů Původci řady chorob člověka (víc viz pracovní list patogenní bakterie + otázky) Časté změny vzájemných vztahů: parazitismus komenzálismus symbióza Amenzálismus (allelopatie) vztahy s jinými prokaryoty nebo s mikroorganismy eukaryotickými Produkce látek na potlačení konkurentů (antibiotika, toxiny) Souboj o uvolněné niky (např. při oslabení mikroflóry v těle průnik patogenů)

13 Význam Obecný význam Významná složka ekosystémů (koloběh látek) Fotosyntetizující zdroj O 2 Četné symbiotické vztahy s jinými organismy (viz vztahy) Význam pro člověka (pozitivní i negativní) Biotechnologie potravinářství, chemický průmysl Genové inženýrství Biologický boj Technologicky škodlivé Patogenní původci nemocí Užití v technologiích čištění odpadních vod, odstraňování ropných látek, toxického odpadu Antibiotika

14 Kultivace Kultivace = pěstování a množení mikroorganismů pro účely výzkumu, diagnostiky, průmyslového využití apod. Kultivační médium živná půda (směs látek která obsahuje složky nezbytné pro růst a množení mikroorganismů). Základem půd bývají různé organické látky např. masový bujón, krev apod.) Živné půdy podle skupenství Tekutá (roztok) Tuhá (rosol) zpevněná nejčastěji agarem (polysacharid ze stélek ruduch) Živné půdy podle užití Obecná půda, na které roste vše Selektivní půda na které roste jen něco Diagnostické půda na které podle vzhledu kolonie poznáme, co tam vyrostlo Selektivně diagnostické Vlastnosti selektivních a diagnostických půd jsou dány různými látkami, které jsou v půdách jako přísady (růstové regulátory, barviva aj.)

15 Metody práce při kultivaci Aseptická práce Podmínka pro vypěstování čistých kultur či pro různé druhy kontrol Ochrana kultur i personálu (významné zejména u patogenů) Pro práci se užívají laminární boxy Pro likvidaci kultur či sterilizaci médií pak sterilizátory nebo autoklávy Očkování Přenos kultur na živná média Inkubace Množení kultur mikroorganismů při požadované teplotě Užívají se inkubátory s termostaty, Různé skupiny mikroorganismů se množí při různých teplotách

16 Diagnostika K diagnostice = určování mikroorganismů se užívá zejména dvojí úroveň: Makroskopická diagnostika Užití diagnostických půd Hodnotí se makroskopický vzhled kolonie Pozn. kolonie je pouhým okem viditelný útvar, který vznikl na živném médiu nárůstem původně z jedné buňky. Koloni.e zahrnuje řádově miliony buněk Nejčastěji užívaná kritéria: barva kolonie, tvar kolonie, povrch kolonie, barva půdy v okolí kolonie, vylučovaná tekutina, zápach apod. Mikroskopická diagnostika Určování mikroorganismů pod mikroskopem Určovacím znakem je tvar, velikost a seskupení buněk (viz dále tvary bakteriálních buněk). U bakterií je třeba buňky zviditelnit barvením Nejčastěji užívaným barvením je tzv. diagnostické barvení podle Grama Violeť Lugolův roztok Alkohol/aceton Karbolfuchsin Gram pozitivní = G + Gram negativní = G - /G - Violeť Lugolův roztok Alkohol/aceton Safranin

17 G - koky G + tyčinky G + a G - koky G + koky G - tyčinky

18 Systém - přehled I. Archea (Archebakterie) Zahrnuje starobylé a do znační míry odlišné skupiny bakterií II. Bakterie (Eubakterie) Bakterie Sinice Prochlorofyty Pozn. podle novějších poznatků se prochlorofyty už opět nevyčleňují jako zvláštní skupina ale řadí se k sinicím. Proč to tak je? Kdo je zvědavý přečte si to zde, Je to podepřeno solidně vypadajícími zdroji.

19 Archea Velmi starobylá skupina Odlišnosti ve stavbě buněčné stěny, membrány i nukleových kyselin Není známá klasická fotosyntéza (fototrofní archea tvoří pomocí světla ATP ale nefixují C do organických molekul a vedlejším produktem není kyslík) Původně byly označovány jako obyvatelé pouze extrémních prostředí, dnes jsou známé i druhy které žijí ve slaných i sladkých vodách, mokřadech, půdě, tvoří vztahy s rostlinami, dokonce jsou i součástí živočišné mikroflóry. Význam pro koloběh prvků (hlavně C, N, S) Významné skupiny: Metanové bakterie anaerobní; přeměna vodíku, alkoholů a mastných kyselin produkce metanu v bahně, střevech živočichů; užití čistění odpadních vod Extrémní halofilové extrémně slané prostředí cca 15% koncentrace NaCl v prostředí (Mrtvé moře, Slané jezero); fototrofní (tvorba ATP pomocí barviva bakteriorhodopsin; nefixují CO 2, netvoří O 2 ) Extrémní termoacidofilové sirné bakterie horkých pramenů (cca 80ºC; ph 2,5) Energii získávají např. reakci H 2 S + O 2 H 2 SO 4

20 Bakterie Nejvýznamnější a nejvíce známá skupina prokaryot Bakterie jsou nejrozšířenější skupinou organismů na světě Celkově se odhaduje, že na Zemi žije asi (jedinců) bakterií. Celkový počet druhů odhadován na 10 7 k 10 9 druhů Kosmopolitní skupina - možno nalézt v půdě, vodě, atmosféře, uvnitř i na povrchu těl organismů V jednom gramu půdy V jednom ml sladké vody cca 40 miliónů bakterií, přibližně milion bakterií Obyvatelé extrémních prostředí kde jiný život není (horká voda, extrémní ph; nejvyšší vrstvy atmosféry a podobně). Některé druhy bakterií jsou dle výzkumů schopny přežít i v kosmu (tj. ve vakuu a o teplotě 270 ºC) viz stránka o sporulaci Vznik před ca 4 miliardami let Běžné užívání binomického názvosloví Různé způsoby třídění (taxonomické klasifikace)

21 Tvary bakterií umíme všechny označené

22 Třídění bakterií Vědecký systém Jako jiné systémy se neustále mění a upravuje. Dříve se používaly ke klasifikaci např. tvar buňky, typ metabolismu, Gramovo barvení. Příklady skupin ze starších systémů: Fakultativně anaerobní tyčinky Gramnegativní koky Bakterie pučící a s přívěsky Zakřivené bakterie apod. Dnes klasifikace zejména na základě molekulárně biologických znaků Pro náš přehled bakterií použijeme hledisko praktického významu: Bakterie ve vodě Bakterie v půdě Bakterie průmyslově významné Bakterie symbiotické Bakterie patogenní

23 Bakterie ve vodě Autochtonní vodní bakterie bakterie ve vodě původní Např. rody Chromobacterium, Micrococcus, Spirillum Běžná součást vody (úplně bez bakterií je pouze voda destilovaná) Funkce těchto bakterií samočištění vody Při mikrobiologickém rozboru vody normami stanoven počet bakterií, který smí ve vodě být.. Běžně se stanovuje počet psychrofilních bakterií a počet mezofilních bakterií Př. Přípustné množství psychrofilních bakterií Jedná se o širokou skupinu bakterií, kterés se při dostatku živin pomnožují ve vodě při nižší teplotě. Mezní hodnota jejich výskytu v pitné vodě činí 200 bakterií v 1 ml vody při hromadném zásobování z veřejného vodovodu a 500 bakterií v 1 ml vody při individuálním zásobování z domovní studny. Překročení mezní hodnoty neznamená přímé zdravotní riziko, avšak indikuje závady v zásobování vodou, jako je znečištění vody organickými látkami, stagnace vody v potrubí, neúčinnost dezinfekce apod. Pozn. v moři též specializované bakterie. Většinou halofilní G - druhy Allochtonní vodní bakterie bakterie odjinud A. Bakterie půdní Viz dále půdní bakterie všechny skupiny Zdroj splachy z polí B. Bakterie ze zažívacího traktu lidí a zvířat Koliformní bakterie Vypouštění kanalizace do povrchových vod Indikátor fekálního znečistění Potencionální zdroj patogenů přenášených alimentární cestou Pitná voda nesmí obsahovat vůbec žádné koliformní bakterie

24 Bakterie v půdě Význam půdních bakterií je zejména v návratu prvků do koloběhu živin. Nejvýznamnější skupiny půdních bakterií a jejich vztahy. Nitrifikační Nitrosococcus, Nitrobacter aj, přeměňují amoniak a amonné ionty ve dvou krocích. Přeměny probíhají aerobně i anaerobně První skupina vytváří dusitany NO 2-, jiné bakterie pak z dusitanů tvoří dusičnany NO 3 - Sirné Thiobacillus, a jiné rody za aerobních podmínek oxidují H 2 S na elementární síru, případně až na sírany SO 4 2- Některé druhy se podílí zároveň na koloběhu dusíku nebo železa NO 3 - Denitrifikační Bacillus, Pseudomonas a jiné rody za anaerobních podmínek přeměňují NO 3- postupně až na N 2 Ochuzují půdu o dusík SO 4 2- N 2 Vazači dusíku volní Azotobacter aerobní bakterie; váží vzdušný N 2 vestavují jej do svých bílkovin Po odumření jsou rozloženi saprofyty a N se dostává do koloběhu Saprofytické Rozkládají odumřelá těla, metabolizují živiny za vzniku např. NH 3 ; H 2 S; Po odumření jsou rozloženi saprofyty a N se dostává do koloběhu Vazači dusíku symbiotičtí Rhizobium poutají vzdušný N 2, přeměna na amoniak NH 2 skupina aminokyselin. Energeticky náročná reakce ATP dodává rostlina -NH 2

25 Průmyslově významné bakterie Bakterie technologicky prospěšné Mikroorganismy užívané v biotechnologiích (zejména mlékárenství) Bakterie mléčného kvašení Lactobacillus acidophyllus Lactobacillus casei Streptococcus cremoris Streptococcus lactis Bakterie octového kvašení Acetobacter Bakterie propipnového kvašení Propionibacterium Další užití bakterií čistírny odpadních vod, výroba bioplynu, rozklad plastů aj. Bakterie technologicky škodlivé Bakterie způsobující kažení potravin Technologicky prospěšné mikroorganismy bývají i příčinou kažení potravin (mléčné bakterie, octové bakterie apod.) Stejně jako u kontroly vod se při kontrole potravin stanovují počty bakterií. Normy udávají přípustné počty v daných druzích potravin. Kontroly provádějí příslušné orgány (SZÚ dříve Hygienické stanice a ČZPI) Při kontrolách se i u potravin stanovují koliformní bakterie (opět indikátor fekálního znečistění) stejně jako u vody nesmí být přítomné Bakterie patogenní Potravinami se přenáší i patogeny (viz patogenní bakterie přenášené alimentární cestou) Při mikrobiologických kontrolách potravin nesmí být patogenní bakterie přítomné Kontaminace potravin patogeny může mít za následek otravu z potravin. Následkem může být úmrtí

26 Bakteriální mikroflóra Mikroflóra = soubor mikroorganismů žijících v těle vyššího organismu. Žádoucí symbiotická mikroflóra je organismu prospěšná Nežádoucí patogenní mikroflóra je příčinou onemocnění Oslabení žádoucí mikroflóry vede k osídlení potencionálními patogeny nebo patogeny Mikroflóra člověka Novorozenec sterilní kůže i sliznice, postupná kolonizace mikroby (zejména od matky) Kůže a vlasy: stafylokoky, mikrokoky, sarciny, bacily; živí se látkami z potu, způsobují charakteristický zápach Dýchací cesty: streptokoky a neisserie Dutina ústní: jiná mikroflóra v bezzubých ústech (anaerobní) a v ústech se zuby (aerobní), převažují streptokoky, podíl na zubním kazu Močopohlavní soustava:(po močový měchýř sterilní, pohlavní žlázy také sterilní) močová trubice a pohlavní cesty mají mikroflóru (stafylokoky, streptokoky aj.) Pozn. vaginální mikroflóra do puberty je výrazně odlišná od mikroflóry dospělé ženy Trávicí soustava: nejvíce osídlena; hlavní osídlení je v tlustém střevě. Escherichia coli anaerobní, podíl na tvorbě vitamínů, další rody Lactobacillus, Bifidobacterium aj. Pozn. Oslabení mikroflóry je časté v souvislosti s nadužíváním antibiotik. Vedlejšími účinky jsou proto často např. střevní potíže, kožní infekce aj.

27 Syfilis Treponema pallidum Patogenní bakterie Lymeská borelióza Borelia burgdorferi viz pracovní list na: Angína Streptococcus pyogenes Salmonelóza Salmonella Mor Yersinia pestis

28 A protože jde prodat úplně všechno Lymeská borelióza Borelia burgdorferi Syfilis Treponema pallidum Angína Streptococcus pyogenes Salmonelóza Salmonella Mor Yersinia pestis

29 Sinice Skupina fotosyntetizujících prokaryot (thylakoidy s barvivy) Pozn. podle světelných podmínek mohou měnit složení pigmentů a tím i barvu; v anaerobním prostředí s dostatkem H 2 S můžou přejít na anaerobní fotosyntézu Výskyt ve vodě, v půdě, v extrémních podmínkách, symbiotické vztahy Tvorba řady sekundárních metabolitů, mj. tzv. cyanotoxinů Nejstarší nálezy cca 3,5 mld let stromatolity Tělo tvořeno jednobuněčnou nebo vláknitou stélkou Specializované typy buněk ve vláknech: heterocysty hormogonie slouží k fixaci vzdušného dusíku (význam pro symbiózu s rostlinami) pohyblivé buňky obalené slizem, vznikají při stresu nebo přechodu do nového prostředí, po čase (asi 4 dnech) se mění zpět ve vegetativní buňky akinety zvláštní tlustostěnné spóry, přežití nepříznivých podmínek Někteří významní zástupci (obrázky na další straně) Aphanizomenon významná součást vodního květu (důsledek eutrofizace vod) Nostoc kulovité kolonie časté v kalužích a vlhkých půdách, skálách, symbióza s rostlinami (fixátor dusíku) či houbami; častý fotobiont u lišejníků Spirulina pěstována k výrobě vitaminových tablet (vit B12, karoteny aj.) Leptolyngbia žije v ph 13,5 (dosud nejvyšší hodnota ph při níž byl zjištěn život)

30 Vodní květ Sinice Aphanizomenon Jednořadka Nostoc Leptolyngbia Spirulina

31 Prochlorofyty Donedávna označovány za samostatnou skupinu prokaryot se zvláštním významem pro vznik vyšších rostlin (příbuznost fotosyntetických barviv chlorofyly a + b) Novější molekulárně biologické výzkumy prokázaly rozdíl ve složení chlorofylů nejde tedy o předchůdce vyšších rostlin Dnes řazeny k sinicím Některé známé rody: Prochloron (viz obrázek) symbióza s mořskými sumkami Prochlorococcus mořský planktonní Organismus, poprvé objeven v r v Sargassovém moři

32 Zdroje informací Aktuální údaje a obrázky Klaban, V.: Svět mikrobů, Gaudeamus 1999 Obsah zajímavých článků o prokaryotech zde:

Prokaryotické organismy. Prokaryotická buňka. Obaly prokaryotické buňky. Co jsou prokaryotické organismy? řec. Pro = před; karyon =

Prokaryotické organismy. Prokaryotická buňka. Obaly prokaryotické buňky. Co jsou prokaryotické organismy? řec. Pro = před; karyon = Prokaryotické organismy Co jsou prokaryotické organismy? Které skupiny známých organismů mezi prokaryota zařadíte? Co jsou prokaryotické organismy? řec. Pro = před; karyon = Jednodušší typ buňky prokaryotická,

Více

Prokaryotické organismy. Co jsou prokaryotické organismy? Které skupiny známých organismů mezi prokaryota zařadíte?

Prokaryotické organismy. Co jsou prokaryotické organismy? Které skupiny známých organismů mezi prokaryota zařadíte? Prokaryotické organismy Co jsou prokaryotické organismy? Které skupiny známých organismů mezi prokaryota zařadíte? Co jsou prokaryotické organismy? řec. Pro = před; karyon = Jednodušší typ buňky prokaryotická,

Více

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

VY_32_INOVACE_07_B_17.notebook. July 08, 2013. Bakterie

VY_32_INOVACE_07_B_17.notebook. July 08, 2013. Bakterie Bakterie 1 Škola Autor Název SOŠ a SOU Milevsko Mgr. Jaroslava Neumannová VY_32_INOVACE_07_B_17_ZDR Téma Bakterie Datum tvorby 14.4.2013 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0557III/2 Inovace a zkvalitněnívýuky

Více

4. PROKARYOTICKÉ ORGANISMY

4. PROKARYOTICKÉ ORGANISMY 4. PROKARYOTICKÉ ORGANISMY A. Struktura a morfologie virů, bakterií, sinic a prochlorofytů, jejich význam v přírodě a pro člověka B. Mikroskop optický a elektronový, mikroskopická technika A. Struktura

Více

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou organismů s nepravým buněčným jádrem bakterií a

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou organismů s nepravým buněčným jádrem bakterií a Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou organismů s nepravým buněčným jádrem bakterií a sinic. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

Více

Úvod do mikrobiologie

Úvod do mikrobiologie Úvod do mikrobiologie 1. Lidské infekční patogeny Subcelulární Prokaryotické o. Eukaryotické o. Živočichové Priony Chlamydie Houby Červi Viry Rickettsie Protozoa Členovci Mykoplasmata Klasické bakterie

Více

BAKTERIE. rosolovitá hmota bez vakuol může obs. buněčné inkluze (granula) krystalky různých látek (soli )

BAKTERIE. rosolovitá hmota bez vakuol může obs. buněčné inkluze (granula) krystalky různých látek (soli ) Otázka: Bakterie Předmět: Biologie Přidal(a): Terryes5 Říše: Eubacteria Podříše: Bakterie (Bacteria) Podříše: Sinice (Cyanophyta) Podříše: Prochlorofyty (Prochlophyta) BAKTERIE - jsou tvořeny prokaryotickou

Více

Základní mikrobiologický rozbor vody

Základní mikrobiologický rozbor vody Základní mikrobiologický rozbor vody Cíl: Stanovit celkový počet psychrofilních a mezofilních bakterií univerzální médium Stanovit indikátorové skupiny bakterií selektivní média (Endo agar, SB agar, mfc

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

Prokaryota. Eubacteria - podříše: Bakterie Sinice. Struktura buňky

Prokaryota. Eubacteria - podříše: Bakterie Sinice. Struktura buňky Prokaryota říše: Archaebacteria Eubacteria - podříše: Bakterie Sinice - malá velikost... rel. velký povrch... lepší výměna látek mezi buňkou a prostředím (cca 10x než Euk.)... rychlejší transport látek

Více

Otázka: Nebuněčné a prokaryotické organismy. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kristýna Brandová VIRY: CHARAKTERISTIKA

Otázka: Nebuněčné a prokaryotické organismy. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kristýna Brandová VIRY: CHARAKTERISTIKA Otázka: Nebuněčné a prokaryotické organismy Předmět: Biologie Přidal(a): Kristýna Brandová VIRY: CHARAKTERISTIKA vir= x částic, virion= 1 částice můžeme/nemusíme je zařadit mezi živé organismy stejné chemické

Více

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a

Více

- na rozhraní mezi živou a neživou přírodou- živé jsou tehdy, když napadnou živou buňku a parazitují v ní nitrobuněční parazité

- na rozhraní mezi živou a neživou přírodou- živé jsou tehdy, když napadnou živou buňku a parazitují v ní nitrobuněční parazité Otázka: Charakteristické vlastnosti prvojaderných organismů Předmět: Biologie Přidal(a): Lenka Dolejšová Nebuněčné organismy, bakterie, sinice, význam Systém: Nadříše- Prokaryota Podříše - Nebuněční- viry

Více

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech

Více

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou

Více

TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13)

TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13) 3. června 2015, Brno Připravil: doc. Mgr. Monika Vítězová, Ph.D. TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13) Základní biologické principy využívané v rámci zpracování Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU

Více

Základní vlastnosti živých organismů

Základní vlastnosti živých organismů Základní vlastnosti živých organismů Růst a vývoj - diferenciace (rozrůznění) a specializace - ontogeneze vývoj jedince - fylogeneze vývoj druhu Rozmnožování a dědičnost - proces vzniku nového jedince

Více

Buňka. základní stavební jednotka organismů

Buňka. základní stavební jednotka organismů Buňka základní stavební jednotka organismů Buňka Buňka je základní stavební a funkční jednotka těl organizmů. Toto se netýká virů (z lat. virus jed, je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na

Více

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,

Více

1. CHARAKTERISTIKA protoplazma - prvkové složení stejné jako u eukaryotní buňky (biogenní prvky C, O, H, N, P tvoří 97% sušiny)

1. CHARAKTERISTIKA protoplazma - prvkové složení stejné jako u eukaryotní buňky (biogenní prvky C, O, H, N, P tvoří 97% sušiny) Otázka: Prokaryotní organismy Předmět: Biologie Přidal(a): M. Č 1. CHARAKTERISTIKA protoplazma - prvkové složení stejné jako u eukaryotní buňky (biogenní prvky C, O, H, N, P tvoří 97% sušiny) - organické

Více

Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz

Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií Karel Holada khola@lf1.cuni.cz Klíčová slova Obligátní aeroby Obligátní anaeroby Aerotolerantní b. Fakultativní anaeroby Mikroaerofilní b. Kapnofilní bakterie

Více

PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele

PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele Obecné informace PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele Celek Prokaryotická buňka je rozvržen na jednu vyučovací hodinu. Žáci se postupně seznamují se stavbou bakteriální buňky (s jednotlivými strukturami).

Více

základní přehled organismů

základní přehled organismů základní přehled organismů Doména Archaea Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století Co se týče morfologie, neliší se archeální buňky od buněk bakteriálních Rozdíly jsou biochemické

Více

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně MIKROORGANISMY A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘED EDÍ Ústav inženýrstv enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně Důvody využívání mikroorganismů v procesech ochrany životního prostřed edí jsou prakticky všudypřítomné

Více

CZ.1.07/1.5.00/

CZ.1.07/1.5.00/ Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Název: Bakterie. Autor: PaedDr. Pavel Svoboda. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie

Název: Bakterie. Autor: PaedDr. Pavel Svoboda. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie Název: Bakterie Výukové materiály Autor: PaedDr. Pavel Svoboda Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie Ročník: 2. (1. vyššího gymnázia) Tematický

Více

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako

Více

9. Viry a bakterie. Viry

9. Viry a bakterie. Viry 9. Viry a bakterie Viry nebuněčné formy organismů. Mnohem menší a jednoduší než buňka. Prokaryotické organismy organismy, jejichž tělo tvoří prokaryotická buňka s jadernou hmotou volně uloženou v cytoplazmě

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1013

CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Datum: 30. 12. 2012 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_269 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. základní projevy života

Více

Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: Bakterie Ročník: 2.

Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: Bakterie Ročník: 2. Baktérie - Doména - Jednobuněčné organismy - Je z prokaryotické buňky - Jsou vidět optickým mikroskopem 10-6 Prokaryotická buňka Obrázek 1: prokaryotická buňka DNA nukleoid (= jaderná hmota) o Nukleová

Více

PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009

PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009 PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009 Opakování Prokarytotické organismy Opakování Prokaryotické organismy Nemají jádro, ale jen 1 chromozóm neoddělený od cytoplazmy membránou Patří sem archea, bakterie

Více

Martina Bábíčková, Ph.D. 4.2.2014

Martina Bábíčková, Ph.D. 4.2.2014 Jméno Martina Bábíčková, Ph.D. Datum 4.2.2014 Ročník 6. Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Přírodopis Tematický okruh Základní struktura života Téma klíčová slova Názvy organismů, viry,

Více

- vlastní genetický a proteosyntetický aparát, energetický metabolismus

- vlastní genetický a proteosyntetický aparát, energetický metabolismus Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): tynakarp - cellula - věda: cytologie (neboli buněčná biologie) - základní stavební a funkční jednotka živých buněčných organismů - nejmenší živý útvar schopný

Více

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina ) Otázka: Buňka a dělení buněk Předmět: Biologie Přidal(a): Štěpán Buňka - cytologie = nauka o buňce - rostlinná a živočišná buňka jsou eukaryotické buňky Stavba rostlinné (eukaryotické) buňky: buněčná stěna

Více

VY_32_INOVACE_002. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_002. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_002 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Buňka Vyučovací předmět: Základy ekologie

Více

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé

Více

Úvod do potravinářské legislativy Lekce 7-1: mikrobiologické požadavky na potraviny

Úvod do potravinářské legislativy Lekce 7-1: mikrobiologické požadavky na potraviny Úvod do potravinářské legislativy Lekce 7-1: mikrobiologické požadavky na potraviny Ústav analýzy potravin a výživy prof. ing. Vladimír Kocourek, CSc. a doc. ing. Kamila Míková, CSc. a ing. Jana Kohoutková,

Více

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N

Více

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Číslo a název projektu Číslo a název šablony Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - organismy V této kapitole se dozvíte: Co je to organismus. Z čeho se organismus skládá. Jak se dělí

Více

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 9: Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Koloběh dusíku Dusík je jedním z hlavních biogenních prvků Hlavní zásobník : atmosféra, plynný

Více

VY_32_INOVACE_02.06 1/6 3.2.02.6 Viry a bakterie Viry život bez buňky

VY_32_INOVACE_02.06 1/6 3.2.02.6 Viry a bakterie Viry život bez buňky 1/6 3.2.02.6 Viry život bez buňky cíl - popsat stavbu těla viru a jeho rozmnožování - vyjmenovat příklady virových onemocnění - chápat význam hygieny a prevence - malé, pozorovatelné pouze elektronickým

Více

Marek Matouš Marinka 9. B 2015/2016. Bakterie

Marek Matouš Marinka 9. B 2015/2016. Bakterie Marek Matouš Marinka 9. B 2015/2016 Bakterie Bakterie Mikroorganismy viditelné jen pomocí mikroskopu. Je to prokaryotická buňka. Vznikly v prahorách, asi před 3,5 miliardami let. Bakterie se vyskytují

Více

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná

Více

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Dekompozice, cykly látek, toky energií Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P

Více

Mgr. Šárka Bidmanová, Ph.D.

Mgr. Šárka Bidmanová, Ph.D. Mgr. Šárka Bidmanová, Ph.D. Loschmidtovy laboratoře, Ústav experimentální biologie Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita 77580@mail.muni.cz 1. Úvod do studia mikrobiologie 2. Archea 3. Bakterie

Více

Základy buněčné biologie

Základy buněčné biologie Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA 2_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Obecná biologie rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů

Více

ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOST

ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOST ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOST POTRAVIN Tvorba biofilmů mikroorganismy problémy v potravinářských technologiích Michaela Vintrová Lucie Tomešová OBSAH Co je to biofilm? Složení biofilmu Bakteriální biofilmy Tvorba

Více

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky 1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky Buňka základní stavební a funkční jednotka všech živých organismů. (neexistuje život mimo buňku!) buňky se liší tvarem i velikostí - záleží při tom hlavně na jejich funkci.

Více

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN FYZIOLOGIE ROSTLIN Fyziologie rostlin, Biologie, 2.ročník 25 Podobor botaniky, který studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin. Využívá poznatků z dalších odvětví biologie jako je morfologie,

Více

NEBUNĚČNÉ ORGANISMY. -nemají typickou buněčnou strukturu a postrádají některé pro život charakteristické rysy

NEBUNĚČNÉ ORGANISMY. -nemají typickou buněčnou strukturu a postrádají některé pro život charakteristické rysy Otázka: Charakteristika prokaryot Předmět: Biologie Přidal(a): katerina NEBUNĚČNÉ ORGANISMY -nemají typickou buněčnou strukturu a postrádají některé pro život charakteristické rysy -zařazujeme sem: viry,

Více

VY_32_INOVACE_ / Prvoci Prvoci jednobuněční živočichové

VY_32_INOVACE_ / Prvoci Prvoci jednobuněční živočichové 1/7 3.2.02.9 jednobuněční živočichové cíl - popsat stavbu, tvar, pohyb, výskyt a rozmnožování prvoků - uvést zástupce - jednobuněční živočichové, tvoří je jedna buňka, která vykonává všechny životní funkce

Více

Mikrobiologie. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek

Mikrobiologie. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek Mikrobiologie KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek Obsah 1. Úvod do mikrobiologie. 2. -4. Struktura prokaryotické buňky. 5. Růst a množení bakterií. 6. Ekologie bakterií a sinic. Průmyslové využití mikroorganismů

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

PREGRADUÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V LÉKAŘSKÉ MIKROBIOLOGII

PREGRADUÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V LÉKAŘSKÉ MIKROBIOLOGII PREGRADUÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V LÉKAŘSKÉ MIKROBIOLOGII Milan Kolář Lékařská fakulta UP v Olomouci ZÁVĚRY Z PŘEDCHÁZEJÍCÍCH SETKÁNÍ Výuka lékařské mikrobiologie patří k nezbytným předpokladům pro výuku klinických

Více

Obecná mikrobiologie. Bakterie Viry Paraziti Houby

Obecná mikrobiologie. Bakterie Viry Paraziti Houby Obecná mikrobiologie Bakterie Viry Paraziti Houby Bakterie jednobuněčné mikroorganismy velikosti 0,5 40 x 10-6 m většinou viditelné po obarvení ve světelném mikroskopu patří mezi prokaryota mikroorganismy

Více

Kultivační metody stanovení mikroorganismů

Kultivační metody stanovení mikroorganismů Kultivační metody stanovení mikroorganismů Základní rozdělení půd Syntetická, definovaná media, jednoduché sloučeniny, známé sloţení Komplexní media, vycházejí z ţivočišných nebo rostlinných tkání a pletiv,

Více

Mikrobiologie. Základní pojmy a informace určené zejména pro odborné pracovníky zabývající se kontaminovanými textilními materiály

Mikrobiologie. Základní pojmy a informace určené zejména pro odborné pracovníky zabývající se kontaminovanými textilními materiály Mikrobiologie Základní pojmy a informace určené zejména pro odborné pracovníky zabývající se kontaminovanými textilními materiály Textilní zkušební ústav, Václavská 6, 658 41 Brno Mgr. Markéta Hrubanová

Více

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 10 obecná biologie Organely eukaryotní buňky Ročník 1. Datum tvorby

Více

Mikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů

Mikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů Mikrobiologické zkoumání potravin Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů Potravinářská mikrobiologie - historie 3 miliardy let vývoj prvních

Více

Doména: Bakterie (Bacteria) Milan Dundr

Doména: Bakterie (Bacteria) Milan Dundr Doména: Bakterie (Bacteria) Milan Dundr Bakteriální buňka (prokaryotická) Bakteriální buňka (prokaryotická) je malá (μm) nukleoid (jaderná hmota) 1 molekula DNA dvojšroubovice stočená do kruhu na bílkovinném

Více

Příloha 12: Vyhodnocení nálezů z hlediska nebezpečnosti nalezených mikroorganizmů

Příloha 12: Vyhodnocení nálezů z hlediska nebezpečnosti nalezených mikroorganizmů Příloha 12: Vyhodnocení nálezů z hlediska nebezpečnosti nalezených mikroorganizmů 1. Stěry a otisky Nalezené nepatogenní kmeny: Staphylococcus epidermidis, Staphylococcus hominis, Staphylococcus intermediusgrampozitivní

Více

Požadavky na jakost pitné vody

Požadavky na jakost pitné vody Požadavky na jakost pitné vody Legislativní předpisy s požadavky na jakost pitné vody Směrnice 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví + Vyhláška

Více

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z : Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj

Více

Energetický metabolizmus buňky

Energetický metabolizmus buňky Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie

Více

extracelulární fáze pasivní pohyb vzduchem, krevním řečištěm virová infekce

extracelulární fáze pasivní pohyb vzduchem, krevním řečištěm virová infekce Otázka: Viry a prokaryotické organismy Předmět: Biologie Přidal(a): kopalin Viry nebuněční parazité buněk, nukleoproteinová struktura bez hostitelské buňky nemohou existovat v činném stavu nevykazují dráždivost,

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 6. 7. třídy ZŠ základní

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Maturitní témata Biologie MZ 2017

Maturitní témata Biologie MZ 2017 Maturitní témata Biologie MZ 2017 1. Buňka - stavba a funkce buněčných struktur - typy buněk - prokaryotní buňka - eukaryotní buňka - rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou - buněčný cyklus - mitóza

Více

PROKARYOTA (PRVOJADERNÍ)

PROKARYOTA (PRVOJADERNÍ) PROKARYOTA (PRVOJADERNÍ) jsou jednobuněčné organismy, které nikdy netvoří funkčně a morfologicky diferencované tkáně, ale mohou tvořit kolonie. nukleoid - cirkulární DNA (tzv. chromozom) není ohraničen

Více

kvasinky x plísně (mikromycety)

kvasinky x plísně (mikromycety) Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o hlavně plísně a kvasinky o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1. Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,

Více

MIKROORGANISMY Jednobuněčné Viditelné pouze mikroskopicky Tvoří společenstva s jinými organismy Jsou vysoce odolné a adaptabilní, proto se vyskytují

MIKROORGANISMY Jednobuněčné Viditelné pouze mikroskopicky Tvoří společenstva s jinými organismy Jsou vysoce odolné a adaptabilní, proto se vyskytují MIKROORGANISMY Jednobuněčné Viditelné pouze mikroskopicky Tvoří společenstva s jinými organismy Jsou vysoce odolné a adaptabilní, proto se vyskytují téměř všude Rozmanitost morfologických vlastností využívá

Více

- molekulární nitrobuň. parazité - nemají metabolický aparát ani aparát na syntézu bílkovin

- molekulární nitrobuň. parazité - nemají metabolický aparát ani aparát na syntézu bílkovin Otázka: Viry a prokaryotní organismy Předmět: Biologie Přidal(a): Pípi Viry - virologie - nebuněčné částice - velikost 15-390 nm - molekulární nitrobuň. parazité - nemají metabolický aparát ani aparát

Více

Co znamená, že jsou sinice prokaryotické organismy, jakou buněčnou součást v nich nikdy nenajdeme?

Co znamená, že jsou sinice prokaryotické organismy, jakou buněčnou součást v nich nikdy nenajdeme? SINICE PRACOVNÍ LIST PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Sinice (Cyanobacteria, někdy také Cyanophyta) představují skupinu prokaryotických organismů, které si ve své evoluci vytvořily fotosyntetický aparát a jsou tudíž

Více

Infekce, patogenita a nástroje virulence bakterií. Karel Holada

Infekce, patogenita a nástroje virulence bakterií. Karel Holada Infekce, patogenita a nástroje virulence bakterií Karel Holada khola@lf1.cuni.cz Klíčová slova Komenzalismus Mutualismus Parazitismus Normální flóra Patogenita Saprofyt Obligátní patogen Oportunní patogen

Více

PROCARYOTA - úvod. Obecná a buněčná biologie pro gymnázium. Procaryota úvod, pracovní list biologie. I. ročník čtyřletého gymnázia

PROCARYOTA - úvod. Obecná a buněčná biologie pro gymnázium. Procaryota úvod, pracovní list biologie. I. ročník čtyřletého gymnázia PROCARYOTA - úvod Datum: 26. 8. 2013 Projekt: Registrační číslo: Číslo DUM: Škola: Jméno autora: Název sady: Název práce: Předmět: Ročník: Studijní obor: Časová dotace: Vzdělávací cíl: Pomůcky: Inovace:

Více

Rezistence patogenů vůči antimikrobialním látkám. Martin Hruška Jan Dlouhý

Rezistence patogenů vůči antimikrobialním látkám. Martin Hruška Jan Dlouhý Rezistence patogenů vůči antimikrobialním látkám Martin Hruška Jan Dlouhý Pojmy Patogen (patogenní agens, choroboplodný zárodek nebo původce nemoci) je biologický faktor (organismus), který může zapřičinit

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Odborná biologie, část biologie Společná pro

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Fotosyntéza světelná fáze. VY_32_INOVACE_Ch0214.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Fotosyntéza světelná fáze. VY_32_INOVACE_Ch0214. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Ročník 1.

Více

Metody sterilní práce. Očkování a uchovávání mikroorganismů.

Metody sterilní práce. Očkování a uchovávání mikroorganismů. Metody sterilní práce. Očkování a uchovávání mikroorganismů. Základní pojmy Bakteriální druh jasně vymezená skupina navzájem příbuzných kmenů, zahrnujících typový kmen sdílí 70% a vyšší DNA-DNA homologii

Více

SYLABUS PRO VÝUKU BAKTERIOLOGIE NA ZF JU V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH OBECNÁ ČÁST

SYLABUS PRO VÝUKU BAKTERIOLOGIE NA ZF JU V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH OBECNÁ ČÁST SYLABUS PRO VÝUKU BAKTERIOLOGIE NA ZF JU V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH OBECNÁ ČÁST 1) NÁPLŇ, VÝZNAM A HISTORIE ROSTLINOLÉKAŘSKÉ BAKTERIOLOGIE 2) VÝZNAM OBORU Škodlivost bakterióz, fytoplazmóz a spiroplazmóz,

Více

Mnohobuněčné kvasinky

Mnohobuněčné kvasinky Laboratoř buněčné biologie PROJEKT Mnohobuněčné kvasinky Libuše Váchová ve spolupráci s laboratoří Prof. Palkové (PřFUK) Do laboratoře přijímáme studenty se zájmem o vědeckou práci Kontakt: vachova@biomed.cas.cz

Více

Izolace a identifikace půdních mikroorganismů. Mgr. Petra Straková Podzim 2014

Izolace a identifikace půdních mikroorganismů. Mgr. Petra Straková Podzim 2014 Izolace a identifikace půdních mikroorganismů Mgr. Petra Straková Podzim 2014 Půdní mikroorganismy Půda - stanoviště nesmírně různorodé mikrobiální komunity Viry, bakterie, houby, řasy, protozoa Normální/extrémní

Více

Maturitní témata BIOLOGIE

Maturitní témata BIOLOGIE Maturitní témata BIOLOGIE 1. BIOLOGIE ČLOVĚKA. KŮŽE. TERMOREGULACE LIDSKÉHO ORGANISMU. 2. BIOLOGIE ČLOVĚKA. SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. 3. BIOLOGIE ČLOVĚKA. SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU, TĚLNÍ TEKUTINY. 4.

Více

kvasinky x plísně (mikromycety)

kvasinky x plísně (mikromycety) Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické o buněčná stěna bez peptidoglykanu,

Více

ORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY

ORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY Zelené řasy Zelené řasy je významné oddělení jednobuněčných i mnohobuněčných stélkatých zelených rostlin. Představují blízké příbuzné vyšších rostlin, které se z jedné linie zelených řas vyvinuly. Stavba-

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více