FINANČNÍ GRAMOTNOST A VZDĚLÁNÍ

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance FINANČNÍ GRAMOTNOST A VZDĚLÁNÍ Financial literacy and education Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Martin Svoboda, Ph.D. Autorka: Hana Kotková Brno, 2016

2

3

4

5 Jméno a příjmení autora: Hana Kotková Název bakalářské práce: Finanční gramotnost a vzdělání Název práce v angličtině: Financial literacy and education Katedra: Financí Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Martin Svoboda, Ph.D. Rok obhajoby: 2016 Anotace Cílem bakalářské práce Finanční gramotnost a vzdělání je analýza finanční gramotnosti studentů vybraných středních škol. První část se zabývá finanční gramotností v teoretické rovině. Kromě definice a základních pojmů je zde rozebráno finanční vzdělávání v České republice a dosud provedené výzkumy finanční gramotnosti. V druhé části popisuji svůj výzkum finanční gramotnosti, který byl proveden dotazníkovým šetřením. Na závěr je proveden souhrn a analýza výsledků vlastního výzkumu. Annotation The aim of the thesis Financial Literacy and education is to analyze the level of financial literacy of students of selected secondary schools. The first part concentrates on the theoretical part of the financial literacy. Apart from the definition and basic terms, it describes the financial education in the Czech Republic and previously conducted research of the financial literacy. The second part contains my own research conducted by a questionnaire survey. In the final part, there is a summarization of the research and analysis of the results. Klíčová slova Finanční gramotnost, vzdělání, střední škola, rozpočet Key words Financial literacy, education, secondary school, budget

6

7 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Finanční gramotnost a vzdělání vypracovala samostatně pod vedením doc. Ing. Martina Svobody, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne Vlastnoruční podpis autora

8

9 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. Ing. Martinu Svobodovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat zástupcům vybraných středních škol, kteří mi umožnili provést výzkum za pomoci dotazníkového šetření, a rovněž studentům za vyplnění mých dotazníků.

10

11 OBSAH ÚVOD ÚVOD DO PROBLEMATIKY FINANČNÍ GRAMOTNOSTI Definice finanční gramotnosti Standardy finanční gramotnosti Rozdělení finanční gramotnosti Peněžní gramotnost Cenová gramotnost Rozpočtová gramotnost Numerická gramotnost Informační gramotnost Právní gramotnost DOPADY FINANČNÍ NEGRAMOTNOSTI Zadlužení Nesplacení pohledávek a registry dlužníků Sdružení na ochranu leasingu a úvěru spotřebitelům (SOLUS) Bankovní registr klientských informací Nebankovní registr klientských informací Centrální registr úvěrů Exekuce FINANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE Definice a zásady finančního vzdělávání v České republice Dvoupilířová struktura finančního vzdělávání v České Republice Finanční vzdělávání žáků v počátečním vzdělávání Finanční vzdělávání občanů v dalším vzdělávání Průzkumy finanční gramotnosti v České Republice Průzkum finanční gramotnosti společností STEM/MARK v ČR Mezinárodní průzkum finanční gramotnosti PISA Průzkum České spořitelny o finančním vzdělání veřejnosti v ČR 2012 a VLASTNÍ PRŮZKUM FINANČNÍ GRAMOTNOSTI Metodika výzkumu Výběr otázek Skladba otázek VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Profil respondentů Vyhodnocení jednotlivých otázek Vyhodnocení otázek Vyhodnocení otázek Shrnutí vlastního průzkumu ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM PŘÍLOH... 48

12

13 Úvod V průběhu několika desetiletí nastaly v naší zemi velké změny. Dosáhli jsme mnohem větší svobody, s čímž ale souvisí také nárůst zodpovědnosti. V dnešním světě jsou téměř všechna naše rozhodnutí ovlivněna penězi. Znatelná je také změna chování společnosti. Lidé jsou v ohledu financí méně konzervativní, rychleji spotřebovávají a také jsou více ochotni se zadlužovat. Jsme obklopováni čím dál větším množstvím finančních produktů a služeb, a také reklam, které se nás na jednotlivé produkty snaží upozornit. Nedostatečná znalost nás tak může dostat mnohem snáze do finančních problémů, a proto je téma finanční gramotnosti stále více aktuální. Jeho důležitost si uvědomují také instituce, které se touto problematikou zabývají. V České republice se na růstu úrovně finanční gramotnosti podílejí zejména Ministerstvo financí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Česká národní banka. V české literatuře se problematikou finanční gramotnosti zabývají například známá díla Slabikář finanční gramotnosti 1 nebo kniha Miroslava Škváry Finanční gramotnost 2. Pro doplnění základních znalostí může sloužit také stručná kniha Finanční gramotnost v kostce 3. Co se týká literatury v zahraničí, mezi nejvýznamnější díla se řadí Bohatý táta, chudý táta od Roberta Kiyosakiho 4, který problematiku finanční gramotnosti zakomponoval velmi originálně do čtivého příběhu. Cílem mé bakalářské práce je analýza finanční gramotnosti studentů vybraných středních škol na Kroměřížsku pomocí vlastního dotazníkového šetření. Pokusím se analyzovat vztah finanční gramotnosti a vzdělání a zaměřím se také na vliv rozdílného zaměření jednotlivých středních škol. První kapitola bude úvodem do problematiky finanční gramotnosti. Abychom věděli, co si pod pojmem představit, uvedu zde definici finanční gramotnosti v České republice. Dále rozeberu tři základní složky finanční gramotnosti, tedy peněžní, cenovou a rozpočtovou gramotnost, a neopomenu ani numerickou, informační a právní gramotnost, které s finanční gramotností úzce souvisejí. Druhou kapitolu budu věnovat dopadům plynoucím z nedostatečné finanční gramotnosti. Zaměřím se na nejproblematičtější důsledky finanční negramotnosti v České republice. Kromě toho popíšu také možné právní dopady. Třetí kapitola se bude zabývat finančním vzděláváním v České republice. Z důvodu negativních dopadů plynoucích z nízké úrovně finanční gramotnosti je na tuto oblast ve vzdělávání kladen čím dál větší důraz. V této kapitole budu definovat, co je finanční vzdělávání a uvedu také zásady, kterými se řídí. Zaměřím se zde jak na vzdělávání ve školách, tak i vzdělávání dospělé populace. Do kapitoly zařadím také realizované průzkumy 1 BALABÁN, Zdeněk. Slabikář finanční gramotnosti: učebnice základních 7 modulů finanční gramotnosti. 2. aktualiz. vyd. Praha: Cofet, s. ISBN ŠKVÁRA, Miroslav. Finanční gramotnost. 1. vyd. Praha: Miroslav Škvára, s. ISBN KOCIÁNOVÁ, Helena. Finanční gramotnost v kostce, aneb, Co Vás neměl kdo naučit. Olomouc: ANAG, 2012, 151 s. ISBN KIYOSAKI, Robert T a Sharon L LECHTER. Bohatý táta, chudý táta: co bohatí učí svoje děti a chudí a střední vrstvy ne. Hodkovičky: Pragma, s. ISBN

14 finanční gramotnosti obyvatel České republiky, které mají jistě podíl na zkvalitňování vzdělávání. Ve čtvrté kapitole se budu věnovat vlastnímu výzkumu finanční gramotnosti. Výzkum bude proveden dotazníkovým šetřením mezi studenty vybraných středních škol v mém rodném městě, tedy v Kroměříži. Poslední kapitola bude obsahovat vyhodnocení a interpretaci vlastního výzkumu. 14

15 1 Úvod do problematiky finanční gramotnosti Svět financí se v České republice v průběhu několika minulých desetiletí značně změnil. S novou dobou přišlo více svobody, která je ale doprovázena větší mírou zodpovědnosti a nejistoty. 5 S vývojem technologií se na trhu objevují stále nové služby a finanční produkty. Umíme-li finanční produkty a služby správně užívat, mohou nám spoustu věcí usnadnit. Inovace s sebou ale přináší také více rizika a v opačném případě se tedy můžeme stejně snadno dostat do finančních problémů. V současnosti jsou finance součástí našeho každodenního života a je tedy nutné se v této oblasti vzdělávat. Finanční gramotnost je tudíž velmi aktuálním tématem, kterým se zabývá čím dál více veřejných i soukromých institucí. Vzniká velké množství programů a projektů, které mají za cíl podpořit finanční vzdělávání a docílit tak lepší úrovně finanční gramotnosti. Finanční vzdělávání je také klíčovým prvkem v ochraně spotřebitele na finančním trhu. Hlavní institucí zabývající se problematikou finanční gramotnosti v České republice je Ministerstvo financí Definice finanční gramotnosti Vymezení finanční gramotnosti není zcela jednotné. V různých publikacích lze najít odlišné definice, které jsou stanoveny institucemi pro jejich konkrétní účely. V České republice se na definici shodlo Ministerstvo financí (MF), Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a Česká národní banka (ČNB) ve spolupráci s Pracovní skupinou pro finanční vzdělávání. Finanční gramotnost je definována v dokumentu Národní strategie finančního vzdělávání 7, aktualizovaném v roce 2010 následovně: Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace. 8 5 KOCIÁNOVÁ, Helena. Finanční gramotnost v kostce, aneb, Co Vás neměl kdo naučit. Olomouc: ANAG, 2012, 151 s. ISBN , str Finanční vzdělávání: Průvodní informace vydávané Ministerstvem financí k tématu finančního vzdělávání. [online]. [cit ]. Dostupné z: financniho_vzdelavani_mf2010.pdf 8 Národní strategie finančního vzdělávání [online] [cit ]. Dostupné z: images_obsah/dokumenty/knihovna-koncepci/financni-vzdelavani/narodni_strategie_financniho_vzdelavani_mf2010.pdf, str

16 1.1.1 Standardy finanční gramotnosti Definice finanční gramotnosti je nezbytným prvkem pro stanovení tzv. Standardů finanční gramotnosti. 9 Jedná se o ideální úroveň finanční gramotnosti pro různé cílové skupiny. Například studenti středních škol by se měli v oblasti financí orientovat lépe než žáci základních škol. Proto nemohou být všechny vzdělávací programy totožné, je třeba je přizpůsobit. Standardy finanční gramotnosti slouží jako východisko při tvorbě vzdělávacích programů. Představují také hlavní kritérium pro měření úrovně finanční gramotnosti. Kromě toho je vymezení nutné ke sjednocení veřejných i soukromých aktivit v oblasti finančního vzdělávání. 10 Aktuálními standardy finanční gramotnosti v České republice se budeme více zabývat v kapitole Rozdělení finanční gramotnosti Finanční gramotnost se člení na několik složek, kterým se budeme věnovat v následujících podkapitolách. Základní složky tvoří gramotnost peněžní, cenová a rozpočtová. Rozpočtovou gramotnost dále dělíme na dvě specializované části, a to na správu finančních aktiv a správu finančních závazků. S finanční gramotností úzce souvisí také numerická, informační a právní gramotnost Peněžní gramotnost Peněžně gramotný člověk je způsobilý spravovat své vlastní peníze v hotovostní i bezhotovostní formě a provádět s nimi transakce. Dokáže pracovat s nástroji k tomu určenými. K těmto nástrojům patří finanční produkty denní potřeby, jako např. běžné účty, ale také platební nástroje jako platební a kreditní karty Cenová gramotnost Cenovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro porozumění cenovým mechanismům a inflaci. 13 Inflace nám může nejen škodit, ale také prospět. V každém případě je velmi důležité s ní být obeznámen. Je důležité vědět, že se hodnota našich peněz v čase mění, a že inflace ovlivňuje také kupní sílu našich peněz. 14 V souvislosti s inflací je například dobré si uvědomit, jaký je rozdíl mezi reálnou a nominální úrokovou sazbou Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách [online] [cit ]. Dostupné z: 11 Národní strategie finančního vzdělávání [online] [cit ]. Dostupné z: images_obsah/dokumenty/knihovna-koncepci/financni-vzdelavani/narodni_strategie_financniho_vzdelavani_mf2010.pdf, str tamtéž 13 tamtéž 14 KOCIÁNOVÁ, Helena. Finanční gramotnost v kostce, aneb, Co Vás neměl kdo naučit. Olomouc: ANAG, 2012, 151 s. ISBN , str

17 1.2.3 Rozpočtová gramotnost Rozpočtovou gramotnost představuje kompetence spravovat osobní či rodinný rozpočet. 15 Rozpočtem se rozumí souhrn všech příjmů a výdajů, které je osoba nebo rodina schopna předvídat. Správně sestavený rozpočet poskytuje jasnou představu o finanční situaci rodiny či jednotlivce. 16 S tím úzce souvisí také zvládání různých životních situací z finančního hlediska. Člověk si prochází různými životními etapami a situacemi a tomu je také důležité přizpůsobit své finanční rozhodování. Součástí rozpočtové gramotnosti je také orientace mezi určitými finančními produkty a službami. Kromě dobré znalosti jednotlivých produktů je důležité umět zvolit ten, který je pro naši konkrétní situaci nejvhodnější. Produkty řadíme dle jejich vlastností do dvou podsložek rozpočtové gramotnosti. Do správy finančních aktiv můžeme zařadit např. vklady, investice a pojištění. Úvěrové produkty či leasingy jsou potom součástí správy finančních závazků Numerická gramotnost Neméně důležitou složkou finanční gramotnosti je gramotnost numerická. Numericky gramotný člověk by měl být schopen používat a interpretovat matematické informace (např. čísla, grafy, tabulky, vzorce) a aktivně se vyrovnávat s matematickými nároky situací běžného života. 18 Porozumění číslům je ve světě financí zásadní, abychom pochopili například úroky na našich kreditních kartách, splátkový kalendář našeho úvěru nebo si jen dokázali spočítat úročení našeho spoření Informační gramotnost Tato složka finanční gramotnosti je vzhledem k velkému množství lidem dostupných informací v dnešní době velmi důležitá. Informace nás neustále zahrnují a je klíčové, abychom se v nich dokázali správně orientovat a využít je v náš prospěch. Informace je také třeba posoudit na základě jejich důvěryhodnosti, účelovosti a reálné informační hodnoty Právní gramotnost Právní gramotnost je souhrnem znalostí a informací z oblasti platného práva. 20 Povědomí v této oblasti nám může pomoci předejít problémům. Je důležité vědět, jaká jsou naše práva a kam se můžeme obrátit v případě potřeby, ale také např. znát možné následky nedodržení našich závazků. 15 Národní strategie finančního vzdělávání [online] [cit ]. Dostupné z: images_obsah/dokumenty/knihovna-koncepci/financni-vzdelavani/narodni_strategie_financniho_vzdelavani_mf2010.pdf, str PETÝRKOVÁ, Lenka a Pavlína CHMELAŘOVÁ. Základy finanční gramotnosti. 1. vyd. Praha: Generation Europe, s. ISBN , str Národní strategie finančního vzdělávání [online] [cit ]. Dostupné z: images_obsah/dokumenty/knihovna-koncepci/financni-vzdelavani/narodni_strategie_financniho_vzdelavani_mf2010.pdf, str ŠKVÁRA, Miroslav. Finanční gramotnost. 1. vyd. Praha: Miroslav Škvára, s. ISBN str BALABÁN, Zdeněk. Slabikář finanční gramotnosti: učebnice základních 7 modulů finanční gramotnosti. 2. aktualiz. vyd. Praha: Cofet, s. ISBN , str ŠKVÁRA, Miroslav. Finanční gramotnost. 1. vyd. Praha: Miroslav Škvára, s. ISBN str

18 2 Dopady finanční negramotnosti Nízká úroveň finanční gramotnosti má různé následky. Některé mohou být méně vážné, jiné nás mohou dostat do velkých problémů. Z důvodu nedostatečných znalostí financí například využíváme nevýhodné finanční produkty a služby, přestože na trhu existuje spousta pro nás mnohem vhodnějších alternativ. Spousta lidí nemá přehled o své finanční situaci, nezná své příjmy a výdaje, a kvůli neefektivnímu finančnímu plánování se může ocitnout v nepříznivé situaci. Existují ale mnohem vážnější dopady finanční negramotnosti. Nízká úroveň finanční gramotnosti je dokonce považovaná za jednu z hlavních příčin finanční krize roku 2008, převážně v USA. V České republice je za problém související s finanční gramotností považováno zejména rostoucí zadlužení českých domácností, nesplácení pohledávek a exekuce uvalené na majetek fyzických osob Zadlužení Jednou z největších nástrah pro občany s nízkou finanční gramotností jsou úvěrové produkty. Samozřejmostí by mělo být důkladné seznámení s konkrétním produktem, srovnání obdobných finančních produktů na trhu a výběr toho nejvhodnějšího pro naši situaci. Na trhu existuje velké množství úvěrových produktů, které nám mohou při nesprávném používání často uškodit. Problémem je také nedostatečný přehled spotřebitelů o svých finančních možnostech. Lidé si tak půjčují více peněz, než kolik mohou splácet. Situace, kdy dlužná částka převýší hodnotu našeho majetku, se nazývá předlužení. 22 Následující graf znázorňuje vývoj zadlužení českých domácností v průběhu posledních deseti let. Zatímco spotřebitelské a ostatní úvěry zaznamenaly pozvolný nárůst, dluhy spojené s bydlením vzrostly za stejnou dobu na více než trojnásobek. Celkové zadlužení českých domácností tak v prosinci 2015 činilo ,60 mil. Kč. Z toho představuje až 70 procent bydlení, v celkové částce ,8 mil. Kč Národní strategie finančního vzdělávání [online] [cit ]. Dostupné z: images_obsah/dokumenty/knihovna-koncepci/financni-vzdelavani/narodni_strategie_financniho_vzdelavani_mf2010.pdf. str Zadlužení a předlužení [online] [cit ]. Dostupné z: 23 CELKOVÉ zadlužení domácností (v mil. Kč) - ekonomika ČNB [online] [cit ]. Dostupné z: 18

19 Graf č. 1: Vývoj zadluženosti českých domácností Celková zadluženost domácností v ČR (v mil. Kč) Na spotřebu Na bydlení Ostatní Zdroj: ČNB; vlastní zpracování 2.2 Nesplacení pohledávek a registry dlužníků Dalším problémem v České republice je nárůst nesplacených pohledávek. Statistiky Sdružení na ochranu leasingu a úvěru spotřebitelům (SOLUS) zaznamenaly k dluh po splatnosti až u 8,09 % obyvatel ČR. 24 Lidé si půjčí peníze, které potom nesplácí způsobem, ke kterému se zavázali ve smlouvě. V dobrém případě se těmto dlužníkům podaří u svého věřitele vyjednat nějaký čas navíc nebo upravený splátkový kalendář. K nepříjemnějším situacím ale může patřit žaloba, soudní rozhodnutí nebo dokonce exekuce. 25 Ke shromažďování údajů o dlužnících a jejich dluzích slouží tzv. registry dlužníků. Ty mohou sloužit jako prevence nárůstu nesplacených pohledávek. Jedná se o elektronické databáze, které poskytují informace o platební morálce dlužníků. 26 Úvěrové společnosti běžně využívají nahlédnutí do těchto registrů pro posouzení žádosti o úvěr. Na základě množství a výše úvěrů se potom věřitelé rozhodnou, zda úvěr poskytnou a za jakých podmínek. Pravděpodobnost poskytnutí úvěru dlužníkovi s negativním záznamem v registru je velmi nízká. Registry dlužníků se dělí na dvě skupiny. První skupinou jsou ty, které shromažďují pouze negativní informace. Do těchto registrů se tedy dlužník dostane pouze v případě, že dluhy nesplácí řádně a včas, tedy nedodržuje datum splatnosti či výši splátek. Druhou skupinou jsou tzv. registry pozitivní, které vedou záznamy o spotřebitelích již na základě toho, že někde 24 Platební morálka občanů se na konci roku zlepšila, počet dlužníků rostl jen v Plzeňském a Moravskoslezském kraji [online] [cit ]. Dostupné z: 25 Zadlužení a předlužení [online] [cit ]. Dostupné z: 26 Základní pojmy [online] [cit ]. Dostupné z: 19

20 dluží, nebo si dokonce o úvěr jen zažádali. V registru se tedy můžeme nacházet i přesto, že jsme požadovaný úvěr nakonec odmítli. Kromě toho tyto registry obsahují opět i negativní informace, tedy i sem se dlužník dostane také v případě prodlení. 27 Fyzické a právnické osoby mají právo požádat o svůj výpis z jednotlivých registrů. Ten jim, mnohdy za určitý poplatek, musí být poskytnut. Dále si uvedeme hlavní registry dlužníků v České republice Sdružení na ochranu leasingu a úvěru spotřebitelům (SOLUS) Toto zájmové sdružení právnických osob zahájilo svou činnost v roce Součástí skupiny jsou bankovní i nebankovní finanční instituce, ale také telekomunikační operátoři, distributoři energií a další společnosti. SOLUS patří mezi negativní registry dlužníků a poskytováním informací o dlužnících pomáhá minimalizovat případně finanční ztráty věřitelů. Kromě toho hraje významnou roli v prevenci proti předlužování spotřebitelů nebo růstu počtu dlužníků v prodlení. Název SOLUS je odvozen od původního pojmenování Sdružení na ochranu leasingu a úvěrů spotřebitelům Bankovní registr klientských informací V České republice je bankovní registr klientských informací (BRKI) provozován společností CBCB Czech Banking Credit Bureau a.s. Společnost je vlastněna pěti zakládajícími bankami. Jsou to Česká spořitelna, a.s., Československá obchodní banka, a.s., GE Money Bank, a.s., Komerční banka, a.s. a UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. Prostřednictvím tohoto registru sdílí banky mezi sebou informace o bonitě a důvěryhodnosti svých klientů. BRKI shromažďuje pozitivní i negativní informace o dlužnících, které jsou pravidelně každý měsíc aktualizovány. Údaje o dlužnících se nachází v registru po celou dobu trvání úvěrového vztahu mezi bankou a klientem, a zůstávají v registru ještě čtyři roky po jeho ukončení. BRKI je aktuálně užíváno 24 bankovními institucemi Nebankovní registr klientských informací Nebankovní registr klientských informací (NRKI) je provozován sdružením právnických osob CNCB Czech Non-Banking Credit Bureau, z. s. p. o., které bylo založeno sedmi společnostmi v roce V současnosti má NRKI 33 uživatelů. Cílem sdružení je zprostředkovávání vzájemných informací mezi věřitelskými subjekty (úvěrovými a leasingovými společnostmi), které poskytují údaje vypovídající o bonitě, platební morálce a důvěryhodnosti svých klientů - fyzických a právnických osob Centrální registr úvěrů Centrální registr úvěrů (CRÚ) shromažďuje na rozdíl od předchozích registrů pouze informace o fyzických osobách podnikatelích a o právnických osobách. Nenachází se zde tedy například informace o spotřebitelských úvěrech nebo depozitních účtech fyzických osob. 27 Základní pojmy [online] [cit ]. Dostupné z: 28 Historie sdružení [online]. [cit ]. Dostupné z: 29 CBCB - Czech Banking Credit Bureau, a.s. [online]. [cit ]. Dostupné z: 30 O společnosti [online]. [cit ]. Dostupné z: 20

21 Projekt byl realizovaný ČNB ve spolupráci s Bankovní asociací a jeho cílem je přispět v oblasti řízení úvěrového rizika. Účastníkem CRÚ jsou všechny banky a pobočky zahraničních bank působící na území ČR Exekuce Velmi efektivním nástrojem pro vymáhání dluhů je exekuce. Tento způsob vymáhání musí být povolený a řízený státem. Jedná se o rychlejší alternativu k soudnímu výkonu rozhodnutí, což je exekuce prováděna soudem. 32 Do exekuce se lidé dostávají v případě, že nemohou dostát svým závazkům a své dluhy nesplácí. V průběhu exekuce je tak provedeno vyhodnocení majetku dlužníka, a poté určen vhodný způsob provedení exekuce. Mezi základní způsoby patří srážky ze mzdy a jiných příjmů dlužníka, prodej majetku, tedy movitých i nemovitých věcí. V případě, že má sám dlužník pohledávky u dalších třetích osob, platí tito poddlužníci své dluhy rovnou exekutorovi. Dlužník zpravidla také ztrácí právo nakládat s vlastním bankovním účtem. 33 Podle informací publikovaných v říjnu 2015 Exekutorskou komorou České republiky celkový počet občanů v exekuci činí , což znamená pokles o 27 % za poslední dva roky. Exekuce ovšem celkově o 29 % vzrostla na 4,3 milionu řízení, to je způsobeno dramatickým nárůstem počtu dlužníků, kteří mají více exekucí najednou. Na každou fyzickou osobu s exekucí tak nyní připadá v průměru 5,8 exekucí. Prezidentka Exekutorské komory ČR, Pavla Fučíková, považuje větší množství exekucí na jednu osobu za celospolečenský problém, který může negativně ovlivnit celkovou vymahatelnost exekucí. Lidé s exekucí často své zadlužení řeší dalšími půjčkami a zadlužení se tak stává neřešitelné. Jelikož je pro věřitele soudní exekuce zadarmo, problémem je také nerozvážné podávání exekucí a jejich nadužívání. 34 Součástí programu Exekutorské komory ČR je také šíření finanční gramotnosti, a to jak na akcích pořádaných pro dětské domovy či seniory, tak také mezi žáky středních škol Centrální registr úvěrů [online]. [cit ]. Dostupné z: centralni_registr_uveru/index.html?cnb_css=true 32 Rozdíl mezi exekucí a soudním výkonem rozhodnutí [online]. [cit ]. Dostupné z: exekutori-radi/ rozdil-mezi-exekuci-a-soudnim-vykonem-rozhodnuti?w= 33 Zadlužení a předlužení [online] [cit ]. Dostupné z: 34 Dramaticky roste počet dlužníků s více exekucemi. Čtyři a více exekucí již má 380 tisíc lidí [online] [cit ]. Dostupné z: 35 Exekutorská komora ČR pořádala další akci za účelem posílení finanční gramotnosti [online] [cit ]. Dostupné z: 21

22 3 Finanční vzdělávání v České republice S velkým nárůstem finančních produktů a s rychlým rozvojem finančního trhu začal být kladen větší důraz na finanční vzdělávání občanů. Povědomí o tom, jak se orientovat ve světě financí, jak dělat správná finanční rozhodnutí a jak spravovat finanční rozpočet je třeba získávat už od nízkého věku. Děti si po příchodu ze školy mnohdy stěžují na to, jak je vyučovaná látka pro život nevýznamná, že věci, které se ve škole naučí, ve skutečném světě nevyužijí. 36 Svět financí je něco, co každého obklopuje již od útlého věku. Přesto nebylo finanční vzdělávání dlouhou dobu součástí povinné výuky ve školách. Změna nastala v lednu roku Na základě mezirezortního jednání bylo rozhodnuto o implementaci finanční gramotnosti do Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV), vydaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. 37 Od se tedy stala výuka finanční gramotnosti pro žáky základních a středních škol povinnou součástí výuky. 3.1 Definice a zásady finančního vzdělávání v České republice Finanční vzdělávání je proces, který směřuje ke zvyšování finanční gramotnosti a musí splňovat určité zásady. V roce 2013 byly Pracovní skupinou pro finanční vzdělávání přijaty tzv. Principy nezávislosti v oblasti finančního vzdělávání. Přestože principy nejsou závazné, slouží jako pomůcka pro školy a učitele. 38 Jednotlivé principy dále rozebereme. Princip objektivity Každý má jistě svůj vlastní názor na to, který produkt je výhodný, a který méně. Přesto by se měli učitelé svého hodnocení vyvarovat a podávat pouze objektivní informace. 39 Princip obecnosti Aby byl tento princip dodržen, je třeba si uvědomit, jaký je rozdíl mezi finančním vzděláváním a poradenstvím. Během vzdělávání by neměly být propagovány ani prodávány 36 KIYOSAKI, Robert T a Sharon L LECHTER. Bohatý táta, chudý táta: co bohatí učí svoje děti a chudí a střední vrstvy ne. Hodkovičky: Pragma, s. ISBN UPRAVENÝ RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PLATNÝ OD [online]. [cit ]. Dostupné z: 38 PRINCIPY NEZÁVISLOSTI V OBLASTI FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ [online] [cit ]. Dostupné z: 39 Principy nezávislosti ve finančním vzdělávání [online] [cit ]. Dostupné z: 22

23 žádné produkty, služby či instituce. Pro výuku je možné použít reálná data a konkrétní ukázky produktů, je však třeba zachovat nestrannost. 40 Princip odbornosti Učitelé by měli mít dostatečné dovednosti jak v oblasti vzdělávání, tak i v oblasti financí. Je třeba splnit určitou odbornost obsahu vzdělávání. 41 Princip zacílení Pro všechny vzdělávací projekty je vždy nutné přesně vymezit cílovou skupinu, pro kterou jsou určeny. Vzdělávání je třeba dané skupině přizpůsobit. S tím úzce souvisí také výše zmíněné Standardy finanční gramotnosti 42, s nimiž musí být obsah v souladu Dvoupilířová struktura finančního vzdělávání v České Republice Finanční vzdělávání v České republice usiluje o zvýšení úrovně finanční gramotnosti celé populace. Jak už bylo zmíněno výše, každý finančně vzdělávací projekt musí být přizpůsoben konkrétní cílové skupině. Proto zde existuje tzv. dvoupilířová struktura finančního vzdělání, která vymezuje vzdělávání na počáteční a další Finanční vzdělávání žáků v počátečním vzdělávání První pilíř finančního vzdělávání se zabývá zvyšováním úrovně finančních znalostí žáků základních a středních škol. Garantem počátečního vzdělávání je stát, zejména prostřednictvím MŠMT. Odbornou podporu poskytuje také MF a ČNB. 45 Konkrétní plán implementace finančního vzdělávání do počátečního vzdělávání popisuje společný dokument MŠMT, MF a MPO, Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách (dále jen SBFG), vydaný v roce 2005, aktualizovaný v roce Významnou součástí SBFG je vymezení konkrétních Standardů finanční gramotnosti. Standardy determinují úroveň finanční gramotnosti pro tři stupně vzdělání. Určují tak, jakou úrovní finanční gramotnosti by měli disponovat žáci po ukončení prvního a druhého stupně ZŠ a po ukončení střední školy. Standard finanční gramotnosti žáka po ukončení střední školy se shoduje se standardem dospělého člověka přizpůsobenému vzdělávacím potřebám středoškoláka. Standardy finanční gramotnosti pro základní školy vymezují především 40 Principy nezávislosti ve finančním vzdělávání [online] [cit ]. Dostupné z: / 41 tamtéž 42 Kapitola Principy nezávislosti ve finančním vzdělávání [online] [cit ]. Dostupné z: / 44 Národní strategie finančního vzdělávání [online] [cit ]. Dostupné z: images_obsah/dokumenty/knihovna-koncepci/financni-vzdelavani/narodni_strategie_financniho_vzdelavani_mf2010.pdf, str tamtéž 46 Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách [online] [cit ]. Dostupné z: 23

24 požadované znalosti týkající se hotovostních i bezhotovostních peněz, hospodaření domácnosti a finančních produktů. Střední školy se potom navíc zabývají i právy spotřebitele. 47 Následující schéma znázorňuje roli Standardů finanční gramotnosti. Obrázek č. 1: Funkce standardů finanční gramotnosti Zdroj: Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách (Dostupné z: Finanční vzdělávání občanů v dalším vzdělávání Ani dospělá populace nesmí být v oblasti finanční gramotnosti opomíjena, zejména kvůli nedostatku finančního vzdělávání ve školách v minulosti. Druhý pilíř finančního vzdělávání se tedy zabývá hlavně vzděláváním dospělých obyvatel, spotřebitelů finančních produktů a služeb. 48 Implementaci finančního vzdělávání do tzv. dalšího vzdělávání zajišťuje zejména soukromý sektor, tedy subjekty finančního trhu a další organizace. Finančně gramotný občan je přínosem jak pro finanční trh jako celek, tak i pro jednotlivé finanční instituce, např. banky, pojišťovny a další finanční zprostředkovatele, v jejichž zájmu je, aby lidé využívali jejich finanční produkty a služby. Svůj podíl ale opět zaujímá i sektor veřejný. Na šíření finančního vzdělávání mezi dospělou populaci se podílí především ČNB, která realizuje vlastní vzdělávací projekty ve spolupráci s médii a univerzitami třetího věku. 49 Společně s MF a MPO je také zodpovědná za ochranu spotřebitele na finančním trhu v ČR. Finanční vzdělávání, jakožto prevence, hraje klíčovou roli pro ochranu spotřebitele. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) se svými aktivitami zaměřuje zejména na osoby v těžké životní situaci, např. nezaměstnané. Finanční 47 Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách [online] [cit ]. Dostupné z: str Národní strategie finančního vzdělávání [online] [cit ]. Dostupné z: images_obsah/dokumenty/knihovna-koncepci/financni-vzdelavani/narodni_strategie_financniho_vzdelavani_mf2010.pdf, str Ochrana spotřebitele a finanční gramotnost [online] [cit ]. Dostupné z: spotrebitel/ 24

25 gramotnost šíří také mezi zaměstnance finančních úřadů. O finanční gramotnost zaměstnanců veřejné správy a samosprávy se stará Ministerstvo vnitra Průzkumy finanční gramotnosti v České Republice Aby bylo finanční vzdělávání efektivní, je kladen důraz také na průběžné hodnocení úrovně finanční gramotnosti. Monitorování úrovně finanční gramotnosti by mělo probíhat pomocí pravidelných výzkumů mezi občany České republiky. Zpětná vazba má poté sloužit jako nástroj pro případné úpravy vzdělávacího systému Průzkum finanční gramotnosti společností STEM/MARK v ČR 2010 Kvantitativní šetření finanční gramotnosti české populace zorganizovalo MF společně s ČNB v roce Výzkum realizovala společnost STEM/MARK a byl zaměřen na dospělé občany. Cílem bylo zjistit, jaké jsou finanční znalosti dospělých občanů České republiky, a do jaké míry je dokáží využít v praxi. Zjišťován byl také přístup Čechů k rodinným financím, ke spoření a zajištění. 52 Výzkum byl rozdělen konkrétně na šest podoblastí, kterými byly domácí finance, vytváření rezerv, finanční produkty, chování a zvyklosti ve světě financí, znalosti ze světa financí a smlouvy a stížnosti Mezinárodní průzkum finanční gramotnosti PISA 2012 Česká republika se zapojila také do mezinárodního projektu Programme for International Student Assessment 2012 (PISA), který pravidelně zajišťuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Výzkum je prováděn pravidelně každé tři roky a zjišťuje úroveň matematické, čtenářské a přírodovědné gramotnosti patnáctiletých žáků. V roce 2012 byla do výzkumu poprvé zařazena také finanční gramotnost, i když pouze jako dobrovolná součást. Při srovnání průměrných výsledků zúčastněných zemí se čeští žáci umístili na šestém místě. Zařadili se tak mezi sedm zemí s nadprůměrnými výsledky Průzkum České spořitelny o finančním vzdělání veřejnosti v ČR 2012 a 2015 Nejaktuálnější průzkum v oblasti finanční gramotnosti realizovala společnost Millward Brown pro Českou spořitelnu v září Ze srovnání se stejným výzkumem provedeným 50 Národní strategie finančního vzdělávání [online] [cit ]. Dostupné z: cz/images_obsah/dokumenty/knihovna-koncepci/financni-vzdelavani/narodni_strategie_financniho_vzdelavani_mf 2010.pdf, str Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách [online] [cit ]. Dostupné z: str Výzkumy k finanční gramotnosti [online] [cit ]. Dostupné z: odborne-studie-a-vyzkumy/2012/vyzkumy-k-financni-gramotnosti Závěrečná zpráva z výzkumu - plné znění (STEM/MARK 2010) [online] [cit ]. Dostupné z: 54 Hlavní zjištění PISA 2012 [online] [cit ]. Dostupné z: files/hlavni_zjisteni_pisa2012.pdf 25

26 před třemi lety vyplynulo, že se úroveň finanční gramotnosti příliš nezměnila. Lidé mají pocit, že se ve světě financí orientují a často podceňují své vzdělávání v této oblasti. Ve skutečnosti je ale finanční gramotnost nízká. Dalším problematickým zjištěním byla nízká tvorba finančních rezerv v domácnostech. Počet lidí, kteří by byli schopni financovat domácnost bez příjmu déle, než 3 měsíce, klesl z 60 % na 52 %. Překvapující byla také zjištění ohledně častého zadlužování mladých lidí. S půjčkou mají zkušenost dvě třetiny lidí ve věku 18 až 26 let. Za důvěryhodné zdroje informací v oblasti financí jsou nejčastěji považováni lidé z okolí a banky. 55 Z výzkumu je patrné, že úroveň finanční gramotnosti českých obyvatel není dostatečná a je třeba na ní pracovat. Finančním vzděláváním dětí se zabývá i samotná Česká spořitelna se svým programem Dnešní finanční svět Nízká finanční gramotnost v ČR ohrožuje děti a lidi s nižším vzděláním a menšími příjmy [online] [cit ]. Dostupné z: 56 Průzkum České spořitelny: Zájem lidí o finanční osvětu je malý, pomoci mohou školy [online] [cit ]. Dostupné z: 26

27 4 Vlastní průzkum finanční gramotnosti Součást práce tvoří vlastní výzkum finanční gramotnosti a vzdělání. Výzkum jsem se rozhodla zaměřit na studenty středních škol, kteří by dle SBFG měli dosahovat totožné úrovně finanční gramotnosti jako dospělí. Dosažené výsledky můžeme porovnat s již zmíněnými standardy finanční gramotnosti pro střední školy. Jako hlavní výzkumnou otázku (HVO) jsem si zvolila následující: Jaká je finanční gramotnost studentů prvních a čtvrtých ročníků středních škol na Kroměřížsku? Cílovou skupinou našeho výzkumu budou tedy, jak plyne z HVO, studenti prvních a čtvrtých ročníků středních škol. Vzorek respondentů byl vybrán z důvodu možnosti následného posouzení dopadu středních škol na finanční gramotnost studentů. Pro výzkum jsme vybrali studenty různých typů středních škol, tedy gymnázia, obchodní akademie a odborné střední školy. Jako dílčí otázky našeho výzkumu si tedy můžeme stanovit následující: Jaký je dopad střední školy na finanční gramotnost jejich studentů? Je patrný rozdíl ve finanční gramotnosti studentů různých typů středních škol? 4.1 Metodika výzkumu Výzkum finanční gramotnosti byl proveden dotazníkovým šetřením. Dotazníky byly studentům podávány v tištěné podobě a v průběhu vyplňování byly respondenti pod dozorem vyučujícího. Tuto formu dotazníku považuji za vhodnou z důvodu omezení možnosti vyhledávání odpovědí například na internetu. Dotazník byl anonymní, studenti vyplňovali pouze pohlaví, ročník a typ navštěvované střední školy. Respondenti dotazník vyplňovali celý naráz, mohli se vracet k předchozím odpovědím a zpětně je upravovat. Vyplnění dotazníku nebylo nijak časově omezeno. Dotazník byl sestaven z dvaceti čtyř uzavřených otázek. Šestnáct otázek mělo pouze jednu správnou odpověď, jedna otázka měla více správných odpovědí. Zbývajících sedm otázek bylo subjektivních, odvíjejících se od zkušeností nebo názorů respondentů. 4.2 Výběr otázek Vzhledem k cílové skupině výzkumu jsem otázky volila podle Standardů finanční gramotnosti pro střední školy, abychom mohli pozorovat přínos střední školy v této oblasti. Ve vyhodnocení dotazníku bylo zohledněno, že požadovaná úroveň finanční gramotnosti pro první ročníky středních škol je nižší. Dále jsem využila také výzkumy provedené společností STEM/MARK a Finanční gramotnost: workshop 57, odkud jsem některé otázky převzala, případně je upravila. Vzor dotazníku lze nalézt v příloze číslo HVOZDENSKÁ, Jana (ed.). Finanční gramotnost: workshop. 1. vyd. Telč: Masarykova univerzita, ISBN

28 4.3 Skladba otázek Profil respondentů Na začátek dotazníku jsem umístila tři otázky zjišťující pohlaví, ročník, a střední školu pro získání přehledu o respondentech dotazníku. Hodnocení znalostí respondentů První dvě otázky samotného výzkumu jsou subjektivní. Zjišťují, jak své znalosti hodnotí sami respondenti, a kde podle nich znalosti získali. Další otázky jsem vybírala způsobem, aby pokryly všechny čtyři kategorie uvedené ve Standardech finanční gramotnosti, a to následující: Hospodaření Následujících šest otázek se zabývá hospodařením. Sem jsem zahrnula otázky zjišťující, jestli mají respondenti nějaké pravidelné příjmy (kapesné, brigáda) a případně jak s nimi nakládají. Tyto otázky nemají správnou ani špatnou odpověď, dávají nám obraz o respondentech a jejich postojích. Zařadila jsem také otázku ověřující znalost různých druhů rozpočtu. Finanční produkty V otázkách číslo devět až šestnáct, zkoumajících finanční produkty, jsem se zaměřila zejména na rozdíly mezi úrokovou sazbou a RPSN, kreditní a debetní kartou nebo vztah mezi výnosem a rizikem. Peníze Dalším okruhem jsou peníze, kterým jsem věnovala pět otázek. Ty zjišťují, kromě teoretických znalostí, také aktuální přehled respondentů týkající se inflace nebo měnových kurzů. Práva spotřebitele Poslední otázky zkoumají, jestli jsou respondenti obeznámeni se svými právy a jestli v případě potřeby ví, kam se obrátit pro pomoc. 28

29 5 Výsledky dotazníkového šetření V této podkapitole se budu zabývat celkovým vyhodnocením vlastního průzkumu finanční gramotnosti. Nejdříve představím profil studentů, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření, a poté vyhodnotím odpovědi na jednotlivé otázky. 5.1 Profil respondentů Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 174 studentů ze tří středních škol na Kroměřížsku. Žádná z vybraných škol nevyučuje finanční gramotnost jako samostatný předmět. Znalosti z této oblasti mohou tak studenti získat pouze v rámci jiných předmětů. Následující tabulka ukazuje zastoupení studentů podle navštěvované školy, ročníku a pohlaví. Tabulka č. 1: Rozdělení respondentů počet respondentů celkem 174 Centrum Odborné Přípravy Technické Kroměříž (COPT) ročník ročník 25 Obchodní akademie Kroměříž (OA) ročník ročník 27 Gymnázium Kroměříž (GKM) ročník (včetně kvinty) ročník (včetně oktávy) 33 muži 102 ženy Vyhodnocení jednotlivých otázek Následující část se bude zabývat vyhodnocením jednotlivých otázek dotazníkového šetření. Otázky jsem si k tomuto účelu rozdělila na dvě části, první část obsahuje 7 otázek, které jsou subjektivní a mohou se lišit dle zkušeností respondentů. Zbývajících 17 otázek se zaměřuje na znalosti respondentů, které můžeme porovnat podle bodů udělených za správné odpovědi. Odpovědi jsou vyhodnoceny v tabulkách a hodnoty v procentech jsou zaokrouhleny na dvě desetinná místa. 29

30 5.2.1 Vyhodnocení otázek 1 7 První dvě otázky zjišťují, jak své znalosti z oblasti finanční gramotnosti hodnotí sami studenti, a jak tyto znalosti dle svého úsudku získali. Z tabulky č. 2 je patrné, že jsou studenti v oblasti financí spíše nejistí. Tabulka č. 2: Otázka 1 Myslíte si, že se vyznáte v oblasti osobních financí (bankovní účty, platební karty, spoření, investování, úvěry nebo pojištění)? OTÁZKA 1 rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne COPT 1. ročník 8% 40% 48% 4% 100% 4. ročník 12% 36% 44% 8% 100% OA 1. ročník 5% 5% 89% 0% 100% 4. ročník 4% 52% 41% 4% 100% GKM 1. ročník 2% 29% 60% 9% 100% 4. ročník 3% 24% 58% 15% 100% CELKEM 5% 32% 56% 7% 100% Většina respondentů, a to zejména v prvních ročnících, má pocit, že nejvíce vědomostí nabyla od své rodiny. Studenti čtvrtých ročníků oproti tomu považují za větší přínos také znalosti ze školy, případně znalosti získané samostudiem. Respondenti, kteří na otázku 2 odpověděli možností jinak, uvedli většinou znalosti získané brigádou či prací (např. v oblasti pojišťovnictví). Tabulka č. 3: Otázka 2 Z oblasti financí jsem získal/a nejvíce vědomostí: OTÁZKA 2 ve škole od rodiny vlastním studiem jinak COPT 1. ročník 4% 92% 4% 0% 100% 4. ročník 52% 24% 16% 8% 100% OA 1. ročník 5% 95% 0% 0% 100% 4. ročník 52% 33% 15% 0% 100% GKM 1. ročník 2% 87% 11% 0% 100% 4. ročník 18% 48% 21% 12% 100% CELKEM 21% 64% 12% 3% 100% Tabulky č. 4 a 5 se zabývají příjmy respondentů. Z průzkumu jsem se dozvěděla, že téměř polovina studentů dostává pravidelně kapesné. Naopak pětina respondentů nikdy kapesné nedostává a více než pětina nikdy neměla brigádu. Zkušenost s vyděláváním peněz na brigádě má většina studentů a pravidelnost brigád ve vyšším ročníku roste. Nižší účast na brigádách v prvních ročnících si vysvětluji zejména nízkým věkem, ve kterém jsou možnosti brigád omezené, nebo dokonce žádné. 30

31 Tabulka č. 4: Otázka 3 Dostáváte kapesné? OTÁZKA 3 ano, pravidelně ano, nepravidelně ne COPT 1. ročník 44% 40% 16% 100% 4. ročník 28% 32% 40% 100% OA 1. ročník 42% 53% 5% 100% 4. ročník 41% 37% 22% 100% GKM 1. ročník 51% 33% 16% 100% 4. ročník 70% 9% 21% 100% CELKEM 48% 32% 20% 100% Tabulka č. 5: Otázka 4 Vyděláváte si peníze na brigádě? ne, ještě jsem ano, pravidelně ano, nepravidelně OTÁZKA 4 brigádu neměl/a bez odpovědi COPT 1. ročník 20% 68% 12% 0% 100% 4. ročník 32% 60% 8% 0% 100% OA 1. ročník 5% 32% 63% 0% 100% 4. ročník 37% 44% 19% 0% 100% GKM 1. ročník 24% 40% 33% 2% 100% 4. ročník 33% 58% 9% 0% 100% CELKEM 26% 50% 23% 1% 100% Dle tabulky č. 6 si téměř tři čtvrtiny dotazovaných ze svého kapesného nebo brigády šetří. Zde by bylo zajímavé zjistit, jak často a jakou část svých příjmů si studenti šetří, ale kvůli náročnosti vyhodnocení jsem se rozhodla otázku nerozšiřovat. Tabulka č. 6: Otázka 5 Šetříte si peníze z kapesného nebo z brigády? OTÁZKA 5 ano ne bez odpovědi COPT 1. ročník 72% 16% 12% 100% 4. ročník 72% 28% 0% 100% OA 1. ročník 68% 32% 0% 100% 4. ročník 74% 26% 0% 100% GKM 1. ročník 76% 22% 2% 100% 4. ročník 73% 27% 0% 100% CELKEM 73% 25% 2% 100% Poslední dvě otázky této části dotazníku se zabývaly zadlužováním. Téměř polovina všech respondentů má více než jednu zkušenost s vypůjčením peněz. V modelovém příkladu z otázky č. 8 by si přesto většina studentů počkala a našetřila peníze na jimi vysněnou věc, místo toho, aby zvolili úvěr. Jsou zde i studenti, kteří si nebyli jistí, jak by se v dané situaci rozhodli a několik respondentů by dokonce vybralo dražší a rychlejší variantu se zadlužením. 31

32 Tabulka č. 7: Otázka 6 Půjčili jste si někdy peníze? Např. od rodiny, kamarádů, OTÁZKA 6 ano, jednou ano, víc než jednou ne, nikdy bez odpovědi COPT 1. ročník 20% 32% 48% 0% 100% 4. ročník 24% 40% 36% 0% 100% OA 1. ročník 5% 53% 42% 0% 100% 4. ročník 26% 44% 26% 4% 100% GKM 1. ročník 20% 58% 22% 0% 100% 4. ročník 6% 52% 42% 0% 100% CELKEM 17% 48% 34% 1% 100% Tabulka č. 8: Otázka 7 Máte možnost jet na Vámi vysněnou dovolenou (koupit si nový mobil, atd.), ale nyní nemáte dostatek peněz. Kterou možnost byste zvolili? OTÁZKA 7 Budu si pravidelně šetřit peníze a pojedu za rok, až na to budu mít. Vezmu si úvěr, který budu pravidelně splácet. Zaplatím tak o 20% více, ale pojedu ihned. nevím COPT 1. ročník 92% 0% 8% 100% 4. ročník 84% 0% 16% 100% OA 1. ročník 95% 5% 0% 100% 4. ročník 96% 0% 4% 100% GKM 1. ročník 87% 4% 9% 100% 4. ročník 94% 0% 6% 100% CELKEM 91% 2% 7% 100% Vyhodnocení otázek 8 24 V následující části vyhodnotím otázky zjišťující znalosti z oblasti finanční gramotnosti. S výjimkou otázky č. 22 má každá otázka pouze jednu správnou odpověď. Správné odpovědi jsou v tabulce vždy vyznačeny tučně v zeleném sloupci. Otázka č. 8 navázala na téma hospodaření. Cílem bylo zjistit, zda jsou studenti seznámeni s různými druhy rozpočtů a jestli dokážou daný rozpočet poznat. Schodkový rozpočet správně poznala přibližně polovina respondentů a lepší výsledky lze zaznamenat u studentů 4. ročníků. 32

33 Tabulka č. 9: Otázka 8 Čistý měsíční příjem pana Nováka byl tento měsíc Kč a paní Novákové Kč. Výdaje manželů v tomto měsíci tvořilo: nájem 7000 Kč + inkaso 2500 Kč, potraviny 4900 Kč, splátka bankovního úvěru ve výši 2200 Kč, nové kolo za 5000 Kč, ostatní výdaje 3100 Kč. Jaký je jejich rozpočet: OTÁZKA 8 vyrovnaný přebytkový schodkový žádná možnost není správná nevím COPT 1. ročník 0% 12% 68% 4% 16% 100% 4. ročník 0% 4% 76% 8% 12% 100% OA 1. ročník 26% 11% 32% 0% 32% 100% 4. ročník 22% 22% 44% 11% 0% 100% GKM 1. ročník 2% 13% 47% 22% 16% 100% 4. ročník 3% 21% 55% 9% 12% 100% CELKEM 7% 14% 53% 11% 14% 100% V následujících osmi otázkách jsem se zaměřila na znalosti finančních produktů. V tabulce č. 10 vidíme, že pouze 28 % studentů dokázalo určit výhodnější úvěr dle placených úroků. Správnost odpovědí se prokazatelně zlepšila u 4. ročníků OA a GKM. Více znalostí respondenti prokázali při porovnávání výnosu v Kč a v procentech v otázce č. 10., kde správnou odpověď vybralo až 81 % dotazovaných. Tabulka č. 10: Otázka 9 Který úvěr pro Vás bude výhodnější z pohledu placených úroků ten, který bude úročen 17,6% p. a. nebo ten, který bude úročen 2,12% p. m.? OTÁZKA 9 17,6% p. a. 2,12% p. m. nelze srovnat p. a. a p. m. nevím COPT 1. ročník 48% 20% 4% 28% 100% 4. ročník 44% 16% 8% 32% 100% OA 1. ročník 0% 11% 21% 68% 100% 4. ročník 52% 26% 11% 11% 100% GKM 1. ročník 9% 13% 13% 64% 100% 4. ročník 21% 33% 3% 42% 100% CELKEM 28% 20% 10% 43% 100% Tabulka č. 11: Otázka 10 Který výnos z investované částky 2000 Kč je pro Vás výhodnější? OTÁZKA Kč 15% oba výnosy jsou stejně výhodné bez odpovědi COPT 1. ročník 16% 8% 76% 0% 100% 4. ročník 16% 16% 64% 4% 100% OA 1. ročník 11% 11% 74% 5% 100% 4. ročník 4% 4% 93% 0% 100% GKM 1. ročník 7% 9% 84% 0% 100% 4. ročník 3% 9% 88% 0% 100% CELKEM 9% 9% 81% 1% 100% 33

34 U další otázky studenti odpovídali, kolik peněz budou mít za daných podmínek na spořicím účtu po 5 letech spoření. Správnou odpověď vybralo 39 % respondentů, stejný podíl ale vybral také chybnou odpověď (přesně 110 Kč). To mohlo být způsobeno např. opomenutím složeného úročení, které je pro spořicí účty typické. Tabulka č. 12: Otázka 11 Uložíte 100Kč na spořicí účet s garantovanou úrokovou sazbou 2% ročně. Na tomto účtu neprovedete žádné další platby ani výběry. Jaký bude zůstatek na účtu na konci pěti let? OTÁZKA 11 více než 110 Kč přesně 110 Kč méně než 110 Kč bez odpovědi COPT 1. ročník 32% 60% 4% 4% 100% 4. ročník 52% 36% 8% 4% 100% OA 1. ročník 16% 37% 47% 0% 100% 4. ročník 26% 44% 26% 4% 100% GKM 1. ročník 36% 40% 24% 0% 100% 4. ročník 61% 21% 15% 3% 100% CELKEM 39% 39% 20% 2% 100% Dle tabulky č. 13 by se až čtvrtina studentů rozhodovala mezi několika úvěry na základě úrokové sazby a 28 % by nevědělo, na základě čeho je vhodné úvěr zvolit. Správnou odpověď, tedy dle RPSN, vybralo jen 39 % studentů. Nejlépe odpovídali studenti 4. ročníku OA, kde byl nárůst správných odpovědí oproti 1. ročníku 81 %. Tabulka č. 13: Otázka 12 Chcete si vzít od banky úvěr na dovolenou se splatností 5 let. Rozhodujete se mezi několika nabídkami a chcete, aby byla cena úvěru nejnižší. Který údaj Vám lépe pomůže srovnat jednotlivé nabídky? OTÁZKA 12 úroková sazba RPSN výše poplatků za uzavření úvěrové smlouvy nevím COPT 1. ročník 32% 60% 4% 4% 100% 4. ročník 16% 44% 12% 28% 100% OA 1. ročník 32% 0% 16% 53% 100% 4. ročník 15% 81% 4% 0% 100% GKM 1. ročník 24% 31% 7% 38% 100% 4. ročník 30% 39% 6% 24% 100% CELKEM 25% 39% 9% 28% 100% Další dvě otázky byly zaměřené na investice a vztah mezi výnosem a rizikem. Zde správné odpovědi zvolila více než polovina dotazovaných. 57 % studentů vědělo, že vyšší výnos znamená vyšší riziko a 61 % správně vybralo, že riziko je možné snížit diverzifikací akcií. Zejména u otázky č. 14 můžeme opět zaznamenat větší počet správných odpovědí u studentů 4. ročníků. 34

35 Tabulka č. 14: Otázka 13 Jaký je podle Vás vztah mezi výnosem a rizikem investice: OTÁZKA 13 výše výnosu vyšší výnos vyšší výnos nesouvisí s výší znamená vyšší riziko znamená nižší riziko rizika nevím COPT 1. ročník 68% 12% 0% 20% 100% 4. ročník 64% 12% 20% 4% 100% OA 1. ročník 58% 11% 11% 21% 100% 4. ročník 52% 15% 22% 11% 100% GKM 1. ročník 42% 16% 22% 20% 100% 4. ročník 67% 0% 24% 9% 100% CELKEM 57% 11% 18% 14% 100% Tabulka č. 15: Otázka 14 Při investování je možné snížit riziko nákupem více různých akcií: OTÁZKA 14 ano ne bez odpovědi COPT 1. ročník 72% 28% 0% 100% 4. ročník 80% 16% 4% 100% OA 1. ročník 26% 68% 5% 100% 4. ročník 48% 52% 0% 100% GKM 1. ročník 62% 27% 11% 100% 4. ročník 70% 30% 0% 100% CELKEM 61% 34% 4% 100% Otázky č. 15 a 16 zjišťovaly, jestli studenti znají účely debetní a kreditní karty a rozdíl mezi nimi. Zde převažovaly u obou otázek špatné odpovědi. Pouze 43% dotazovaných uvedlo, že debetní kartou čerpáme finance z běžného účtu a jen 32 % respondentů vědělo, že kreditní kartou čerpáme úvěr. Špatné odpovědi si vysvětluji i tím, že je v ČR velmi obvyklé nazývat svou debetní kartu chybně jako kreditka, což může způsobit u těchto produktů nejasnosti. Tabulka č. 16: Otázka 15 OTÁZKA 15 kterou čerpám peníze ze svého běžného účtu Debetní karta je platební karta: kterou čerpám úvěr (proto se říká, že jsem v debetu ) nevím COPT 1. ročník 56% 40% 4% 100% 4. ročník 52% 28% 20% 100% OA 1. ročník 5% 68% 26% 100% 4. ročník 22% 74% 4% 100% GKM 1. ročník 40% 51% 9% 100% 4. ročník 70% 24% 6% 100% CELKEM 43% 47% 10% 100% 35

36 Tabulka č. 17: Otázka 16 Kreditní karta je platební karta: kterou čerpám peníze ze OTÁZKA 16 svého běžného účtu (na něm mám kladný zůstatek, kterou čerpám úvěr nevím označovaný jako kredit ) COPT 1. ročník 60% 32% 8% 100% 4. ročník 56% 32% 12% 100% OA 1. ročník 79% 5% 16% 100% 4. ročník 89% 11% 0% 100% GKM 1. ročník 60% 36% 4% 100% 4. ročník 42% 58% 0% 100% CELKEM 63% 32% 6% 100% Následujících pět otázek se zabývá zejména inflací a měnovými kurzy. Zjišťovala jsem jak znalost pojmů, tak také aktuální přehled. Dle tabulky č. 18 téměř polovina respondentů (47 %) nedokázala určit správný interval, ve kterém se pohybovala inflace v roce Správně odpovědělo 21 % všech tázaných. Více správných odpovědí jsem opět zaznamenala u 4. ročníků, s výjimkou COPT, kde lépe odpovídali mladší studenti. Tabulka č. 18: Otázka 17 Jaká byla míra inflace v roce 2015? OTÁZKA % (včetně) 2-4% (včetně) 4-6% (včetně) více než 6% nevím COPT 1. ročník 48% 12% 0% 0% 40% 100% 4. ročník 8% 12% 20% 4% 56% 100% OA 1. ročník 0% 26% 5% 0% 68% 100% 4. ročník 41% 11% 11% 0% 37% 100% GKM 1. ročník 11% 16% 20% 0% 53% 100% 4. ročník 21% 21% 24% 0% 33% 100% CELKEM 21% 16% 15% 1% 47% 100% U otázek č. 18 a 19 jsem zkoumala, jestli studenti znají význam a důsledky inflace. Zajímavé je, že na první otázku ohledně zvýšení inflace dokázalo správně odpovědět pouhých 34 % respondentů, zatímco druhá otázka, která porovnává výši inflace s úrokem, byla zřejmě pro studenty snazší, a správnou odpověď vybralo 75 % studentů. 36

37 Tabulka č. 19: Otázka 18 Pokud by se současná míra inflace zvýšila, co by se stalo s penězi uloženými v bance? Při výběru bychom dostali stejně nebo i Při výběru bychom dostali méně peněz, Při výběru bychom dostali méně OTÁZKA 18 více peněz, než než jsme vložili a peněz, než jsme jsme vložili, ale také bychom si tak vložili, ale koupili nevím koupili bychom si za ně méně. za vybrané peníze toho méně koupili. bychom si za ně stejně. COPT 1. ročník 12% 60% 0% 28% 100% 4. ročník 36% 28% 4% 32% 100% OA 1. ročník 21% 37% 0% 42% 100% 4. ročník 15% 48% 15% 22% 100% GKM 1. ročník 49% 22% 7% 22% 100% 4. ročník 55% 18% 12% 15% 100% CELKEM 34% 33% 7% 25% 100% Tabulka č. 20: Otázka 19 Úrok na Vašem účtu byl 1% ročně a inflace byla 2%. Kolik si toho koupíte za rok? OTÁZKA 19 více, než dnes stejně, jako dnes méně, než dnes bez odpovědi COPT 1. ročník 0% 20% 68% 12% 100% 4. ročník 8% 20% 68% 4% 100% OA 1. ročník 11% 5% 84% 0% 100% 4. ročník 4% 7% 81% 7% 100% GKM 1. ročník 7% 9% 80% 4% 100% 4. ročník 15% 15% 70% 0% 100% CELKEM 7% 13% 75% 5% 100% Velmi málo správných odpovědí bylo zaznamenáno u otázek týkajících se měnových kurzů. Otázka č. 20 zjišťovala aktuální přehled o známých měnových kurzech a svou znalost zde prokázalo pouze 24 % studentů. Čtvrtina studentů nedokázala odpovědět a ostatní zvolili chybnou odpověď. U otázky č. 21 bylo cílem ověřit, zda jsou studenti za pomoci jednoduchého matematického výpočtu schopni převádět jednotlivé kurzy. Zde vidíme lepší výsledky u GKM a OA, přesto kurz dokázalo správně spočítat pouze 17 % z celkového počtu studentů. Tabulka č. 21: Otázka 20 Který z následujících kurzů české koruny k vybraným zahraničním měnám je v současné době (únor 2016) uveden nejpřesněji? OTÁZKA CZK/EUR 19 CZK/USD 29,9 CZK/GBP 3,5 CZK/HRK nevím COPT 1. ročník 12% 20% 12% 48% 8% 100% 4. ročník 36% 24% 12% 8% 20% 100% OA 1. ročník 11% 21% 32% 0% 37% 100% 4. ročník 0% 19% 26% 30% 26% 100% GKM 1. ročník 7% 0% 38% 29% 27% 100% 4. ročník 21% 15% 12% 21% 30% 100% CELKEM 14% 14% 23% 24% 25% 100% 37

38 Tabulka č. 22: Otázka 21 Kdyby byl kurz amerického dolaru k české koruně 0,022 USD/CZK, který kurz české koruny by tomu nejvíce odpovídal? OTÁZKA CZK/USD 45 CZK/USD 52 CZK/USD nevím COPT 1. ročník 36% 4% 16% 44% 100% 4. ročník 40% 8% 24% 28% 100% OA 1. ročník 32% 0% 11% 58% 100% 4. ročník 33% 15% 7% 44% 100% GKM 1. ročník 24% 31% 11% 33% 100% 4. ročník 36% 24% 9% 30% 100% CELKEM 33% 17% 13% 38% 100% Poslední tři otázky se věnovaly právům spotřebitele. V tabulce č. 23 je vyhodnocení odpovědí na jedinou otázku, kde bylo možné zvolit více než jednu správnou odpověď. Obě správné odpovědi týkající se pojištění vkladů v bankách zvolilo pouze 5 % studentů. Více studentů pak vybíralo alespoň jednu správnou odpověď, ovšem zcela špatně odpovědělo stále 43% respondentů. Tabulka č. 23: Otázka 22 OTÁZKA 22 Vyberte správná tvrzení ( 1-5) ohledně pojištění vkladů v bankách: a) Pojištěno je 100% d) Vklady jsou vždy vkladu do částky pojištěny včetně a, d jinak odpovídající úroků. EUR. bez odpovědi COPT 1. ročník 44% 32% 0% 20% 4% 100% 4. ročník 28% 16% 4% 40% 12% 100% OA 1. ročník 5% 16% 11% 63% 5% 100% 4. ročník 30% 15% 0% 48% 7% 100% GKM 1. ročník 24% 18% 11% 40% 7% 100% 4. ročník 33% 12% 3% 48% 3% 100% CELKEM 28% 18% 5% 43% 6% 100% U modelového příkladu z otázky č. 23 by pouze 18 % dotazovaných vědělo, že se mohou obrátit na finančního arbitra. Přibližně pětina studentů by hledala řešení u České národní banky nebo u České obchodní inspekce. Desetina respondentů si myslí, že nemá na náhradu škody způsobené bankou žádný nárok. U této otázky jsem zaznamenala lepší výsledky u studentů 1. ročníků. 38

39 Tabulka č. 24: Otázka 23 Pan Novák zadal bance příkaz k úhradě faktury za telefon, ale banka převedla peníze o 2 dny později, než měla. Pan Novák tak musel zaplatit pokutu za pozdní platbu telefonnímu operátorovi. Pan Novák chce proto po bance náhradu škody, ta to ale odmítla. Na koho se má pan Novák obrátit? OTÁZKA 23 Českou národní banku Českou obchodní inspekci Finanční arbitr Pan Novák nemá nárok na náhradu škody. nevím 1. 20% 16% 24% 8% 32% COPT ročník 100% 4. 24% 20% 12% 16% 28% ročník 100% 1. 11% 21% 16% 0% 53% OA ročník 100% 4. 41% 19% 7% 11% 22% ročník 100% 1. 18% 27% 29% 9% 18% GKM ročník 100% 4. 18% 15% 15% 15% 36% ročník 100% CELKEM 22% 20% 18% 10% 29% 100% U poslední otázky, zaměřující se na riziko spojené s odcizením platební karty, odpovědělo správně až 63 % respondentů. Přesto je stále spousta studentů, kteří si myslí, že nebezpečí hrozí pouze v případě, kdy zloděj zná náš PIN (14 %) či v případě, že se jedná o bezkontaktní kartu (17 %). Tabulka č. 25: Otázka 24 OTÁZKA 24 Pokud Vám někdo odcizí platební kartu, jaké riziko Vám bezprostředně hrozí? zneužití karty, zneužití karty, a zneužití karty, pokud zloděj zná to i v případě, že ale pouze, pokud Váš PIN, hrozí bez žádné zloděj nezná Váš zloděj zná Váš pouze u odpovědi PIN PIN bezkontaktní karty COPT 1. ročník 76% 4% 12% 0% 8% 100% 4. ročník 48% 28% 12% 8% 4% 100% OA 1. ročník 26% 32% 37% 5% 0% 100% 4. ročník 63% 0% 30% 4% 4% 100% GKM 1. ročník 69% 16% 13% 0% 2% 100% 4. ročník 76% 12% 9% 3% 0% 100% CELKEM 63% 14% 17% 3% 3% 100% 39

40 5.2.3 Shrnutí vlastního průzkumu Pro vyhodnocení úrovně finanční gramotnosti jsem za každou správnou odpověď u otázek č udělila respondentům 1 bod. U otázky č. 22 byl bod udělen pouze v případě, že student vybral obě dvě správné odpovědi. Graf č. 2 na vodorovné ose zobrazuje počet bodů, které bylo možné získat za správné odpovědi, tedy Na svislé ose je zachycen počet studentů, z celkového počtu 174, podle bodů, které obdrželi. Graf č. 2: Počet studentů dle počtu získaných bodů Počet studentů podle počtu správných odpovědí Za uspokojivý výsledek jsem stanovila zisk alespoň 10 bodů ze 17 (58,8 %). Tohoto počtu bodů dosáhlo celkově pouze 36 respondentů, tedy 21 %. Alespoň 10 bodů získalo 20 studentů GKM, 14 studentů školy COPT a 2 studenti OA. Jelikož byl dotazník vyplňován 1. a 4. ročníky, předpokládány byly lepší výsledky u starších studentů, což se také potvrdilo. Z 36 úspěšných bylo 21 osob ze 4. ročníku a 15 z 1. ročníku. Přesto, že se dotazníkového šetření zúčastnila přibližně polovina studentů 1. ročníku, u nichž je očekávaná úroveň finanční gramotnosti nižší, než u studentů posledního ročníku SŠ, považuji 21% úspěšnost za velmi nízkou, zejména z pohledu důležitosti finanční gramotnosti v běžném životě. Studenti se po vystudování střední školy začínají pomalu osamostatňovat, a s danou problematikou se budou pravděpodobně setkávat čím dál častěji. V celém dotazníkovém šetření nebylo ani jednou dosaženo maximálního počtu 17 bodů. Nejlepšího výsledku tak dosáhl student 4. ročníku GKM s 16 body. V průzkumu se našel jeden dotazovaný, který nezískal žádný bod a jednalo se o studenta 1. ročníku GKM. Nejvíce respondentů, tedy dvacet dva, bylo dle grafu ohodnoceno 6 body. V rozmezí mezi 3 a 10 body se nachází vždy alespoň čtrnáct studentů. 40

41 Graf č. 3 zobrazuje na svislé ose průměrný počet bodů, které studenti rozdělení do různých kategorií získali. Graf č. 3: Průměrný počet správných odpovědí Průměrný počet správných odpovědí 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 Průměrný počet bodů všech dotazovaných činil pouze 6,9 bodů z možných 17 bodů. Studenti tedy v průměru dokázali správně odpovědět na přibližně 40 % otázek. Studentům 4. ročníků se v průměru se 7,38 body vedlo celkově o něco lépe, než studentům 1. ročníků, kteří dosáhli 6,37 bodů. Co se týká druhu školy, nejlepšího výsledku dosáhlo GKM se 7,45 body. U studentů posledního ročníku této školy můžeme také zaznamenat vyšší počet bodů, průměrně 8,12, než u mladších studentů z 1. ročníků, kteří dosáhli 6,96 bodů. Na druhém místě se dle průměrného počtu bodů umístil COPT se 7,3 body. Zde jako jediní dosáhli mladší respondenti lepších výsledků, než jejich starší spolužáci. Dotazovaní ze 4. ročníků získali průměrně 7 bodů, zatímco průměr 1. ročníků činil 7,6 bodů. Nejmenšího počtu bodů, v průměru 5,52, dosáhla OA, což bylo způsobeno především nedostatkem znalostí studentů 1. ročníků. U této školy lze ovšem zaznamenat nejvyšší přínos, jelikož 1. ročníky dostali pouhých 3,68 bodů a u 4. ročníků se body téměř zdvojnásobily na 6,81. Při srovnání bodů dle pohlaví si vedli muži přibližně o 1,5 bodu lépe, než ženy. Tento výsledek může být zkreslený např. z důvodu, že za školu COPT, která dosáhla v průměru 7,3 bodů, vyplňovali dotazník pouze muži, kteří na této škole převažují. 41