Pojem Dresser Stopy trvalé anglické inspirace evropského uïitého umûní v mobiliáfii zámku Le ná u Zlína

Transkript

1 Pojem Dresser Stopy trvalé anglické inspirace evropského uïitého umûní Anna GROSSOVÁ A NOTACE: Cílem textu je upozornit na nûkolik málo pfiedmûtû navrïen ch skotsk m návrháfiem Christopherem Dresserem, realizovan ch v poslední ãtvrtinû 19. století anglickou firmou Hukin & Heath (pozdûji Heath & Middleton) a napodobovan ch jiï záhy po svém uvedení na trh konkurenãními v robci z Velké Británie i kontinentální Evropy, které se nalézají v kolekci uïitkového stfiíbra rodiny SeilernÛ-AspangÛ na zámku Le ná u Zlína. Soubory uïitkov ch pfiedmûtû ze stfiíbra a postfiíbfieného kovu v mobiliárních fondech hradû a zámkû, nyní spravovan ch Národním památkov m ústavem, byly pûvodními majiteli pofiizovány, na rozdíl od obrazov ch ãi grafick ch sbírek, jako pfiedmûty bûïné denní potfieby. Odli nû od kolekcí uïitého umûní muzejních a galerijních institucí, v nichï jsou soustfieìovány jako objekty sledující historické styly a dokumentující jejich tvarové, materiálové i konstrukãní promûny, jsou hradní a zámecké mobiliáfie ãasto pfiímou v povûdí o smyslu pro úãelnost a vkusu konkrétních osob v praktickém Ïivotû. Ty nám pfiibliïuje i rozsáhlá kolekce rodinného stfiíbrného nádobí a náãiní, shromáïdûná nûkolika generacemi rodu SeilernÛ-AspangÛ bûhem 19. a v první polovinû 20. století, dochovaná v zámku Le ná u Zlína. 1 Poslední drïitelé panství, Franti ek Josef Seilern-Aspang ( ) a jeho Ïena Aglaja Waldsteinová-Wartenbergová ( ), ji zde zanechali o Velikonocích roku 1945, kdy odcestovali na své rakouské panství Litschau. O nûkolik mûsícû pozdûji jim byl ve ker majetek na území âeskoslovenska coby pfiíslu níkûm nûmecké národnosti zkonfiskován. 2 Vedle pfiedmûtû z produkce vídeàsk ch v robcû a dvou velk ch meziváleãn ch ãeskoslovensk ch firem Franz (Franti ek) Bibus a Sandrik vlastnili Seilernové-Aspangové i pfiedmûty anglického pûvodu, z nichï mnohé jsou opatfieny dovozov mi puncy vídeàského c. k. Puncovního úfiadu dokládajícími jejich bûïnou dostupnost obyvatelûm Rakouska-Uherska na domácím trhu. Mezi produkty anglického stfiíbrnictví, patfiícími po celé 19. století aï do poãátku první svûtové války k nejv znamnûj ím formálním inspiracím vídeàsk ch stfiíbrníkû, 3 dominují práce skotského návrháfie Christophera Dressera z poslední ãtvrtiny 19. století. Dresserovy v robky poutají pozornost neobvyklou kompoziãní a tvarovou ãistotou, 1 Zámek Le ná, vzdálen 8 km severnû od centra mûsta Zlína, je spolu s dal ími budovami souãástí padesátihektarového lesoparku. Cel komplex vãetnû zámku vybudoval hrabû Franti ek Seilern-Aspang ( ) v letech Po znárodnûní lukovského panství, k nûmuï areál patfiil, byly objekty na Le né pfiidûleny v nosem ministerstva zemûdûlství z 1. ãervna 1946 mûstu Zlínu, jeï zámek urãilo jako sídlo Muzea Zlína a okolního kraje. Poãátkem 50. let 20. století, kdy bylo rozhodnuto o zfiízení krajského muzea v Gottwaldovû, které pfievzalo muzejní sbírky dosud uloïené v zámku Le ná, zvítûzil zámûr umístit do lesoparku zoologickou zahradu, spravující i zámek vãetnû pûvodního mobiliárního vybavení. Pfiesto byla jeho ãást pfiemístûna jako svoz Le ná na zámek Vranov nad Dyjí a zb vající mobiliáfi, ponechan na zámku, byl aï poãátkem 70. let zapsán do Ústfiedního seznamu kulturních památek âr pod rejstfiíkov m ãíslem 51843/ Po zru ení Okresního úfiadu ve Zlínû, spravujícího zoologickou zahradu a zámek Le nou aï do poãátku 21. stole- 1 Obr. 1. Christopher Dresser, James Dixon & Sons, konvice na ãaj, kolem 1879, alpaka. (Pfievzato z WHITEWAY, Michael (ed.). Christopher Dresser. A Design Revolution, London 2004) tí, byla velká ãást mobiliárního fondu zámku pfievedena v roce 2002 na Úfiad pro zastupování státu ve vûcech majetkov ch (4819 poloïek), jeho zb vající ãást (171 polo- Ïek) pak aï v roce Nikoliv v ak budova zámku, která spolu se zoologickou zahradou pfiipadla statutárnímu mûstu Zlínu. NPÚ ÚOP v KromûfiíÏi získal mobiliární fond zámku Le ná do své správy nejprve smlouvou ze dne 20. dubna 2009 a posléze dne 22. února 2010 i fyzicky. Za informace o pfievodu mobiliáfie dûkuji Ing. Janû Langerové z Úfiadu pro zastupování státu ve vûcech majetkov ch a Mgr. Evû Koláfiové z právního oddûlení NPÚ ÚOP v KromûfiíÏi. K historii zámku Le ná u Zlína podrobnû POKLUDA, Zdenûk. Zámek Le ná. In Gottwaldovsko od minulosti k souãasnosti : Sborník Okresního 111

2 3 2 Obr. 2. Christopher Dresser, Elkington & Co., stojánek na vajíãka, , stfiíbro. (Pfievzato z THOMAS, Mienke S. (ed.). A Personal Touch. Late 19th and 20th Century Silver from the Seawolf Collection, Rotterdam 2003) Obr. 3. Christopher Dresser, Hukin & Heath, trojice konvic, , stfiíbro, alpaka, sklo, ebenové dfievo. (Pfievzato z WHITEWAY, Michael (ed.). Christopher Dresser. A Design Revolution, London 2004) Obr. 4. Christopher Dresser, James Dixon & Sons, stojánek na toasty, kolem 1879, alpaka. (Pfievzato z WHITE- WAY, Michael (ed.). Christopher Dresser. A Design Revolution, London 2004) pro niï je autor oznaãován britsk m historikem umûní nûmeckého pûvodu Nikolausem Pevsnerem ( ) za prûkopníka moderního designu. 4 Nûkolik málo jím navrïen ch pfiedmûtû, realizovan ch anglickou firmou Jonathan Wilson Hukin & John Thomas Heath (dále jen Hukin & Heath), pozdûji John Thomas Heath & John Harfshorne Middleton (dále jen Heath & Middleton), se nalézá i v kolekci stolního stfiíbra rodiny SeilernÛ-AspangÛ v zámku Le ná u Zlína. Christopher Dresser a anglick design Christopher Dresser 5 se narodil 4. ãervence 1834 v Glasgowû jako tfietí dítû berního úfiedníka Christophera Dressera ( ) a jeho Ïeny Mary. Od roku 1847 studoval v Central School of Design (pozdûj í South Kensington School of Design) v Lond nû, zaloïené roku 1837 jako pfiíprav- 4 ka budoucích uãitelû kreslení, majících za úkol vy- kolit dostateãné mnoïství schopn ch kresliãû pro britsk prûmysl. Av ak hlubok zájem o studium botaniky, jeï byla na této kole souãástí v uky ornamentiky, záhy pfiivedl Dressera k rozhodnutí vûnovat se nadále tomuto oboru profesionálnû. Po ukonãení studia v roce 1854 skuteãnû nastoupil krátkou dráhu úspû ného pfiírodovûdce, aby ji v ak jiï roku 1860 opustil a aï do konce Ïivota se intenzivnû vûnoval produktovému návrháfiství. V dobû své pfiírodovûdecké ãinnosti formuloval vztahy mezi botanikou a umûním v jedenáctidílném ãlánku nazvaném Botany as adapted to the Arts and Art Manufactures (Rostlinstvo pfiizpûsobené umûní a umûleckému prûmyslu), oti - archivu v Gottwaldovû Svazek 4. Gottwaldov : [nákl. vl.] 1982, s ; T Ï. Zámeck areál Le ná : [sídlo rodu SeilernÛ a lukovského panství]. Zlín : ESprint ve spolupráci s âr-mza Brno Státním okresním archivem Zlín, s. ISBN POKLUDA, Z., 2004, cit. v pozn. 1, s. 157; T Ï, 1982, cit. v pozn. 1, s Typick m pfiíkladem jsou stfiíbrné dózy na ãaj, inspirované anglick mi pfiedlohami z druhé tfietiny 18. století, jeï ve 40. a 50. letech 19. století vyrábûla vídeàská firma Mayerhofer & Klinkosch. Viz GROSSOVÁ, Anna. UÏiteãné a okouzlující : stfiíbro ve Vídni a habsburské monarchii v letech V Brnû : Moravská galerie, 2005, s. 79, ã. k. 69. ISBN NAYLOR, Gilian. Britské stfiíbro: design, fiemeslo a prûmysl. In CLIFFORD, Helen; GOLDSCHEIDEROVÁ, Irena; NAYLOR, Gillian (eds.). Promûny kovû : tradice a inovace britského stfiíbra V Praze : UmûleckoprÛmyslové muzeum v Praze ve spolupráci s Britskou radou, 1998, s. 16. ISBN Îivotopisné údaje Christophera Dressera v tomto textu byly ãerpány z následujících publikací: Christopher Dresser. Ein viktorianischer Designer Köln : Das Kunstgewerbemuseum, s.; NAYLOR, G., cit. v pozn. 4, s a 28; WHITEWAY, Michael (ed.). Christopher Dresser : a design revolution. London : V&A Publication, s. ISBN

3 tûném v letech v ãasopise Art Journal. Bohaté znalosti botaniky uplatnil i v fiadû sv ch pozdûj ích teoretick ch prací. Roku 1862 vydal The Art of Decorative Design (Umûní dekorativního návrhu), v letech v Technical Educator Principles of Decorative Design (Základy dekorativního návrhu) a roku 1886 pak publikaci Modern Ornamentation (Moderní v zdoba). Poãátkem 60. let 19. století otevfiel Christopher Dresser s nûkolika spolupracovníky návrháfiské studio v Lond nû. Aã to zní neuvûfiitelnû, spolupracoval s více neï padesáti firmami, roztrou en mi po celé Británii. V jeho ateliéru vznikaly podoby v robkû z kovu, skla a keramiky, ale i návrhy textilu, tapet a nábytku. O zpûsobu komunikace Dresserova lond nského ateliéru s v robci se mûïeme pouze dohadovat, jelikoï obchodní korespondence se nedochovala a fiada z tûchto firem dnes jiï neexistuje. Jistû v ak byl nucen posílat mnoh m z nich své návrhy po tou a nemohl b t ani schopen dohlíïet na v robu ãi provádût koneãné korekce. K jeho obchodním partnerûm patfiily velké prûmyslové firmy jako Elkington s, Minton a Wegwood, ale i malá v robní studia jako Linthorpe, Ault a James Couper, ãasto pracoval souãasnû i pro rûzné v robce z jednoho oboru. Vedle studia botaniky byl pro Dresserovu návrháfiskou tvorbu urãující i jeho celoïivotní obdiv k mimoevropskému, pfiedev ím japonskému umûní, o nûmï psal jiï v 60. letech 19. století a jehoï ukázky mohl studovat na svûtov ch v stavách v Lond nû (1862) a ve Vídni (1873). KdyÏ na pfielomu let 1876 a 1877 Japonsko koneãnû nav tívil, vezl s sebou v robky nûkolika anglick ch prûmyslov ch firem (Doulton, Elkington s, John Lewis, John Brinton & Co. a dal ích), které jako dar pfiedal japonskému Císafiskému muzeu v Tokiu. Zaãátkem dubna pak odcestoval pfies âínu zpût do Anglie. V roce 1879 zaloïil firmu Dresser & Holme (existovala v ak pouze do roku 1882), dováïející z Asie do Velké Británie produkty umûleckého fiemesla. Roku 1882 vydal knihu o Japonsku pod názvem Japan, its Architecture, Art and Art Manufactures (Japonsko, jeho architektura, umûní a umûleck prûmysl). Na rozdíl od jeho souãasníkû pfiedstavitelû hnutí Arts and Crafts Johna Ruskina ( ) a Williama Morrise ( ), kritizujících a odmítajících masovou tovární v robu nesenou prûmyslovou revolucí, orientující se pfiedev ím na finanãní zisk a ãasto produkující funkãnû i esteticky nekvalitní zboïí, bylo Dresserov m cílem navrhovat vkusné, praktické a cenovû dostupné pfiedmûty právû pro tuto levnou tovární v robu. Sám se hrdû naz val komerãním návrháfiem, 6 snaïícím se aktivnû pûsobit na v robce i kupující souãasnû a ovlivàovat tak vkus obou. 7 Stejnû jako mnozí pozdûj í pfiedstavitelé funkcionalismu i Dresser zastával názor, Ïe podstatou kvalitního uïitkového pfiedmûtu, krásného i praktického zároveà, je v sledn tvar ( umûlecká forma ), nikoli materiál nebo v robní technologie. Nároãné ( zu lechèující ) v robní postupy (napfiíklad brou- ení skla) povaïoval za neekonomické, protoïe nezvy ují uïitnou hodnotu pfiedmûtu, ale jeho finanãní cenu. 8 Zfiejmû pro zdûraznûní v znamu jeho pracovního kréda Knowledge is Power (volnû pfieloïeno Ve znalosti je síla ), vyjadfiujícího pfiesvûdãení, Ïe vedle detailních znalostí o materiálech a technologiích musí mít návrháfi i vûdomosti z pfiírodních vûd a kulturních dûjin, nesou mnohé v robky z rûzn ch materiálû navrïené Dresserem vedle znaãky v robce i jeho jméno vãetnû titulu. 9 Práci návrháfie, kterou povaïoval za hospodáfisky nezbytnou, by podle nûj mûli vykonávat jen ti nejkomplexnûji pfiipravení, nejkvalitnûj í umûlci, vzdûlávaní na Královské akademii uïitého umûní. 10 K nejproslulej ím Dresserov m pracím, jeï mu získaly povûst protomodernisty, patfií dokonale funkãní uïitkové pfiedmûty promy lené tvarové a kompoziãní ãistoty, mnohdy aï stroze geometrick ch tvarû. PfiestoÏe jejich kresebné návrhy vznikaly jiï poãátkem 70. let 19. století, první konvice na víno a ãaj, stojánky s kofienkami, misky, ko íky na cukr a sladkosti a dal í, vyrábûné podle jeho návrhû zejména firmami Hukin & Heath (pozdûji Heath & Middleton) a James Dixon & Sons, se na trhu poprvé objevily aï v roce Mnohé z tûchto v robkû, navrhovan ch i v souladu s poïadavky viktoriánské éry na originalitu, nezapfiou stylistické inspirace a v pûjãky z japonského umûní. Mimo ty, ktefií si vïdy pofiizovali stfiíbrné stolní nádobí a náãiní na objednávku, si je tou dobou jiï znaãná ãást obyvatelstva Velké Británie mohla vybírat pfiímo ze sortimentu nabízeného v robci na soudobém trhu, neustále vyïadujícím nová tvarová fie ení. Jednotlivé firmy pfiedkládaly zákazníkûm ve sv ch v robních katalozích moïn v bûr z poãetné fiady modelû, od dekoru opro tûn ch aï po dekorativní a historizující. 11 Soubor uïitkov ch pfiedmûtû ze zámku Le ná u Zlína V souboru uïitkov ch pfiedmûtû ze stfiíbra a alpaky rodiny SeilernÛ-AspangÛ v zámku Le ná u Zlína se nachází nûkolik v robkû birminghamské firmy Hukin & Heath, od roku 1880 pûsobící i v Lond nû, pro kterou Christopher Dresser vytvofiil nûkolik desítek návrhû. S tímto v robcem kovového stolního nádobí a náãiní zaãal spolupracovat zfiejmû krátce po svém návratu z Japonska 5 6 Obr. 5. Pod vlivem Christophera Dressera, Heath & Middleton, dïbán na víno, , stfiíbro, sklo. Pfievzato z THOMAS, Mienke S. (ed.). A Personal Touch. Late 19th and 20th Century Silver from the Seawolf Collection, Rotterdam 2003) Obr. 6. Christopher Dresser, návrhy nádob. (Pfievzato z DRESSER, Christopher. Principles of Design. The Technical Educator, s. 104.) 6 NAYLOR, G., cit. v pozn. 4, s RÜDIGER, Joppien. Christopher Dresser ein viktorianischer Designer zwischen Historismus und Moderne. In Christopher Dresser. Ein viktorianischer Designer s TamtéÏ, s TamtéÏ, s. 30 a TamtéÏ, s TamtéÏ, s

4 Obr. 7. Christopher Dresser, Hukin & Heath, dïbán na víno, 1880 nebo 1883, stfiíbro, sklo, v. 16 cm. Zámek Le - ná u Zlína, inv. ã. LA (Foto Jan Woloszczuk, Obr. 8. Christopher Dresser, Hukin & Heath, konvice na víno, 1882, stfiíbro, sklo, ebenové dfievo, v. 24,8 cm. Zámek Le ná u Zlína, inv. ã. LA (Foto Jan Woloszczuk, Obr. 9. Christopher Dresser(?), Heath & Middleton, ãí e, 1890, stfiíbro, sklo, v. 13,2 cm. Zámek Le ná u Zlína, inv. ã. LA (Foto Jan Woloszczuk,. Obr. 10. Firma Josef Karl Klinkosch, dïbán na víno, VídeÀ, po 1882, stfiíbro, sklo, slonovina, v. 22,5 cm. Zámek Le ná u Zlína, inv. ã. LA (Foto Jan Woloszczuk, 7 8 v robnou v Birminghamu, má sklenûné kulovité tûlo, zdobené celoplo n m hlubok m brusem, z nûhoï vyrûstá krátké válcovité hrdlo, opatfiené hladkou stfiíbrnou montáïí a kryté ploch m víkem na stûïejce s ryt m znakem hrabûcího rodu SeilernÛ-AspangÛ. K hrdlu pfiiléhá trojhranná zobcovitá v levka a citlivû objemovû tvarovaná, v ostrém úhlu zalomená úchytka konãící na obvodu tûla dïbánu. 12 Jisté pochybnosti o pûvodnosti sklenûné ãásti nádoby vzbuzuje její brou en povrch, netypick pro tento model, vyrábûn firmou Hukin & Heat nejãastûji z ãirého, nezdobeného skla. 13 Druh m pfiedmûtem, zfietelnû inspirovan m japonsk mi pfiedlohami, je sklenûná válcovitá kónická konvice na víno z ãirého skla, s hrdelní ãástí vsazenou do hladké dvoudílné stfiíbrné montáïe s ploch m víkem a pfiiléhající zobcovitou v levkou. Stfied tûla nádoby obepíná stfiíbrn prstenec nesoucí spoleãnû s montáïí hrdla úchyt k provleãení ebenového drïadla. Ploché dno sklenûné nádoby zdobí radiální paprsãit v brus. Konvici, jejíï vzor 9 10 v roce 1877 a první v robky realizované podle jeho návrhû, vzbuzující v eobecnou senzaci, se na me ani pfiesn poãet návrhû, které pro ni vytvofiil, dlouho Dresser pro tuto firmu pracoval, a nezná- trhu objevily na jafie následujícího roku. V roce jelikoï byla v roce 1952 zlikvidována a v echny její písemnosti byly zniãeny. Jisté v ak je, Ïe uïit referoval ãasopis Art Journal o jiï déle trvající nespokojenosti firmy s tradiãn mi tvary stfiíbrného nádobí a ohlásil pfiedstavení nové kolekce navrïené Christopherem Dresserem vyrábûla aï kové pfiedmûty ze stfiíbra a postfiíbfieného kovu modernû tvarovan ch v robkû, uspokojujících soudobé volání po umûleckém pokroku a pfiimûfie- Produkce této anglické firmy je v souboru ro- do poãátku 20. století. nosti ceny. Na mnoha pfiedmûtech navrïen ch dinného stfiíbra SeilernÛ-AspangÛ zastoupena Christopherem Dresserem pro Hukin & Heath, od celkem esti kusy, z nichï dva byly prokazatelnû ledna 1887 (do listopadu 1909) nesoucí název navrïeny Christopherem Dresserem. Jsou to stylisticky nápaditû fie ené dïbány hmotovû geome- Heath & Middleton, byl vedle firemní znaãky raïen téï nápis DESIGNED BY DR. C. DRESSER s registraãním razítkem a datem. Dnes jiï nevíme, jak z nich, realizovan poãátkem 80. let 19. trick ch proporcí, urãené k podávání vína. První století 12 DÏbán na víno; stfiíbro, sklo, v. 16 cm, ø dna 7 cm, ø víãka 5,5 cm, znaãeno: H&H, hlava královny, lev, kotva, písmeno letopoãtu F nebo I = Birmingham 1880 nebo 1883, vídeàsk dovozov punc z let ; inv. ã. LA Christopher Dresser. Ein viktorianischer Designer s. 58, ã. k. K 29, obr. 90 na s TamtéÏ, s. 58, ã. k. K 25, obr. 87 na s Konvice na víno; stfiíbro, sklo, v. 24,8 cm, ø víka 6,1 cm, ø dna 11,4 cm, d. horního okraje 8,5 cm, znaãeno: JWH/JTH, lev, hlava leoparda, hlava královny, písmeno letopoãtu G = Lond n 1882; na spodní objímce montáïe registraãní znaãka pro (?); inv. ã. LA

5 Obr. 11. Kofienka, Nûmecko, konec 19. století, stfiíbro, v. 7,2 cm. Zámek Le ná u Zlína, inv. ã. LA (Foto Jan Woloszczuk, Obr. 12. Stojánek, pfielom 19. a 20. století, stfiíbro, v. 15 cm. Zámek Le ná u Zlína, inv. ã. LA (Foto Anna Grossová, byl registrován 9. kvûtna 1881, 14 vyrobila lond nská poboãka firmy Hukin & Heat v roce Pro tuto firmu ji Dresser navrhl v nûkolika variantách, li ících se zejména tvarem sklenûného tûla. 16 Soudû dle v tvarn ch atributû je Dresser i autorem návrhu sklenûné ãí e s hladk m stfiíbrn m prstencem okraje a radiálním paprsãit m v brusem dna, vyrobené v Birminghamu v roce 1890 jiï pod hlaviãkou firmy Heath & Middleton. 17 Druh kus, vyroben o rok pozdûji, se v le enském souboru dochoval pouze ve fragmentu. 18 TotéÏ platí i o zb vajících dvou sklenûn ch dïbánech ze stejné doby, nesoucích v robní znaãení této firmy, jejichï tvar v ak vzhledem ke znaãnému po kození nelze jednoznaãnû urãit Produkty firmy Hukin & Heat (posléze Heath & Middleton), ale téï James Dixon & Sons, navr- Ïené Christopherem Dresserem a ve své dobû vyvolávající údiv, byly jiï záhy po uvedení na trh napodobovány konkurenãními v robci ve Velké Británii i na evropském kontinentu. DresserÛv vliv lze sledovat napfiíklad na drïadle kofienky vyrobené koncem 19. století v Nûmecku 20 i na plochém stojánku, 21 jehoï pûvod zatím nelze urãit. V tomto smyslu nejprûkaznûj í ukázkou je sklenûn dïbán ve stfiíbrné montáïi vídeàské firmy Josef Karl Klinkosch, 22 li ící se od Dresserova návrhu z roku 1881 pro firmu Hukin & Heat 23 jen materiálem drïadla. Av ak vídeàsk mi stfiíbrníky nejvíce napodobovan m v robkem této anglické firmy byl jiï zmínûn dïbán s kulovit m tûlem a válcov m hrdlem v hladkém provedení. V roce 1899, tedy nûkolik let pfied Dresserovu smrtí, hodnotil jeho schopnosti britsk ãasopis Studio následujícími slovy: V Christopherovi Dresserovi vidíme snad nejvût ího komerãního návrháfie, kter vyuïil svou fantazii a vynalézavost na v ední produkty britského prûmyslu Vlastní podivuhodné znalosti v umûleck ch stylech minulosti a je neuvûfiitelnû dûvûrnû znal praktick ch detailû moderní tovární v roby. Tyto obû vlastnosti se jen zfiídka sluãují v jediné osobû; k tomu pfiistupuje jeho nanejv Ïivá vynalézavost. 24 Christopher Dresser zemfiel 24. listopadu 1904 na obchodní cestû do Mühlhausenu v Alsasku, kde je téï pohfiben. I pfies úctyhodn poãet návrhû uïitkov ch pfiedmûtû a mnoïství teoretick ch spisû, jeï do své smrti vytvofiil, se na nûj kupodivu rychle zapomnûlo. Do trvalého povûdomí odborné vefiejnosti jej pfiivedl historik umûní Nikolaus Pevsner aï roku 1937 sv m objevn m ãlánkem v Architectual Rewiew Christopher Dresser. Ein viktorianischer Designer s. 71 (obr. 78), (obr ). 17 âí e; stfiíbro, sklo, v. 13,2 cm, ø okraje 7,8 cm, ø dna 6,7 cm; znaãeno: JTH/JHM, lev, kotva, písmeno letopoãtu Q = Birmingham 1890; inv. ã. LA Dochovala se pouze stfiíbrná montáï; znaãeno: JTH/JHM, lev, kotva, písmeno letopoãtu R = Birmingham 1891; inv. ã. LA DÏbán; stfiíbro (sklenûná ãást chybí), d. 12,2 cm,. 10,8 cm; znaãeno: JTH/JHM, lev, kotva, písmeno letopoãtu Q = Birmingham 1890; inv. ã. LA DÏbán; stfiíbro, sklo, d. 10,3 cm,. 9,2 cm, v. rozbitého skla cca cm; znaãeno: JTH/JHM, lev, kotva, písmeno letopoãtu R = Birmingham 1891; inv. ã. LA Kofienka; stfiíbro, v. 7,2 cm, d. 22,4 cm, h. 16,5 cm, znaãeno: neãitelná mistrovská znaãka, 800, pûlmûsíc, císafiská koruna, vídeàsk dovozov punc z let ; ryt monogram NP(?); inv. ã. LA Stojánek; stfiíbro, v. 15 cm, d. 22,4 cm, h. 16,5 cm, znaãeno: koruna/bp a písmena W, W, H a S; inv. ã. LA DÏbán na víno; stfiíbro, sklo, slonovina, v. 22,5 cm, ø dna 9,2 cm, ø víãka 6,8 cm, d. horního okraje 10 cm, znaãeno: J.C.K., vídeàsk punc pro stfiíbro 800/1000 z let , dvouhlav orel; na víku ryt monogram TJ pod hrabûcí korunkou; inv. ã. LA Christopher Dresser. Ein viktorianischer Designer s. 57, ã. k. 23, s. 73 (obr. 86). 24 TamtéÏ, s Nûmecké znûní textu viz PEVSNER, Nikolaus. Christopher Dresser Industrialdesigner. In Christopher Dresser. Ein viktorianischer Designer Köln : Das Kunstgewerbemuseum, 1981, s