Pěstování polních plodin v ekologickém zemědělství. Prof. Ing. Jan Moudrý CSc Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Transkript

1 Pěstování polních plodin v ekologickém zemědělství Prof. Ing. Jan Moudrý CSc Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

2 Plánování osevního postupu Biologické vlastnosti druhů obilnin Agrotechnika obilnin

3 Nejčastější chyby při pěstování polních plodin Nedodržování osevních postupů Nevhodný výběr druhů a odrůd a jejich osiva Nedostatečné využívání meziplodin Nevhodná příprava půdy Nesprávná a nedostačující regulace plevelů Nedostatečná výživa a hnojení rostlin

4 Osevní postupy v ekologickém zemědělství

5 Struktura plodin Osevní postup je preventivním racionálním opatřením. Pro ekologické zemědělství je nezbytné: Vhodné střídání plodin Pestrý osevní postup s dostatečným počtem plodin

6 Struktura plodin na orné půdě v ČR 36,10% 34,30% Wheat Barley Rape Other 14,80% 14,80%

7 Struktura rostinné výroby v ekologickém zemědělství ČR (2011) 0,43% 2,61 % 0,02 % 7,48 % 0,07 % Arable land Vegetable Grasslands 89,4 % Fruit Other Grapevine

8 Zastoupení obilnin na orné půdě v ČR conventional farming organic farming 6,80% 3,60% 2,10% 26,70% 3,10% 0,60% 57,10% Wheat Barley Oat Rye Mais Triticale Other 1,10% 11,10% 16,50% 7,66% 0% 2,60% 0,60% 23,90% 12,50% 23,70% Wheat Barley Oat Rye Mais Triticale Spelt Triticum Durum Buckwheat Millet

9 Význam osevních postupů Klíčové opatření k podpoře půdní úrodnosti a dosažení uspokojivých výnosů Podíl předplodiny na výnos je v ekologickém zemědělství vyšší než v konvenčním zemědělství OP se podílí na zvýšení výnosů o 5-20%

10 Osevní postup má být utvořený tak mnohostranně a vyváženě, aby přispíval k: Přirozené půdní úrodnost Stabilizaci procesů humifikace a mineralizace Zvýšení využitelnosti vody a živin Podpoře mikrobiální aktivity půdy Příjmu dusíku Potlačení chorob a škůdců Snížení konkurenceschopnosti plevelů Regulace účinku růstových látek z posklizňových zbytků Zvýšení biodiverzity a stability agroekosystému Zefektivnění produkce Aby byly tyto funkce naplněny, musí být v osevním postupu zařazeny leguminózy jako hlavní plodiny, meziplodiny nebo alespoň součást směsek.

11 Eroze u různých kulturních rostlin Podmínky: délka svahu 160 m, 8% sklon, hnědozem, odnos ornice (t/ha/rok) 0 Jetel červený Obiloviny Cukrovka Silážní kukuřice

12 Zásady střídání plodin Výběr kulturních plodin a jejich zastoupení v osevním postupu musí akceptovat stanovištní podmínky. Struktura plodin musí umožňovat střídání plodin obohacujících půdu o organickou hmotu (zdroje uhlíku), s plodinami ochuzujícími (odběratele uhlíku). Plodiny zhoršující strukturu půdy a její fyzikálněchemické vlastnosti je nutné střídat s plodinami, které tyto vlastnosti zlepšují. Střídat plodiny se specifickými nároky na živiny, zvláště plodiny výrazně odčerpávající dusík s plodinami dusík fixujícími (bobovité).

13 Zásady střídání plodin Zohledňovat vliv plodin odčerpávajících značné množství vláhy (vojtěška) na vodní režim půdy. Střídat plodiny se slabším kořenovým systémem s mohutně kořenícími druhy stejně jako mělko a hlubokokořenící plodiny. Nedostatečnou recyklaci organické hmoty z kořenových i nadzemních posklizňových zbytků nahrazovat pěstováním meziplodin. Vyšší druhovou pestrostí (zařazováním meziplodin, směsí odrůd či druhů, rozšířením osevního postupu) rozšířit diverzitu systému s cílem omezení škodlivých činitelů a podpory mikrobiální aktivity půdy.

14 Zásady střídání plodin Střídat plodiny málo a značně konkurenceschopné proti plevelům, k regulaci plevelů využít systémových opatření jako osevní sledy, meziplodiny, podsevy aj. Vybírat druhy a odrůdy rezistentní a tolerantní k významným škodlivým činitelům (choroby, škůdci), udržet dostatečný odstup v osevním postupu mezi plodinami napadenými stejnými chorobami a škůdci. Organizací osevního postupu zajistit co nejdelší pokryv půdy zelenými rostlinami během roku s cílem imobilizace a recyklace živin, regulace plevelů, omezení evaporace a eroze.

15 Zásady střídání plodin Plodiny střídat tak, aby po sklizni předplodiny bylo zajištěno dostatečně dlouhé období na přípravu půdy k následné plodině. Omezit pěstování rostlin po sobě. Při opakovaném pěstování skupiny plodin střídat alespoň druhy, odrůdy, jarní a ozimé formy. Náročné druhy resp. odrůdy při opakovaném pěstování zařadit před méně citlivé.

16 Nedodržování osevních postupů Příčiny: - vyšší zastoupení obilnin v OP - nízké % pícnin zvláště v podnicích bez chovu skotu - pěstování obilnin (zhoršujících plodin) po sobě - řazení ozimých plodin po ozimech Následky: - vyšší zaplevelení ozimými plevely (chundelka) - větší výskyt vytrvalých plevelů (pcháč oset, pýr) - větší výskyt houbových chorob - jednostranné odčerpání živin, deficit i při zaorávce slámy

17 Charakteristika jednotlivých skupin plodin z hlediska sestavování osevních postupů

18 Výběr druhů a odrůd plodin vhodných pro ekologické systémy hospodaření V ekologickém zemědělství lze pěstovat všechny druhy rostlin Efektivnost pěstování je omezena limity zákona o ekologickém zemědělství a prováděcí vyhláškou Cílem není maximalizace výnosu, ale optimální využití stanovištních podmínek pro produkci

19 Zajištění dostatečné výživy rostlin Mohutná kořenová soustava Adaptace odrůd na sezónní výkyvy v příjmu živin Efektivní příjem živin v počátečních růstových fázích Efektivní příjem živin při obnovení jarní vegetace Pozitivní interakce s půdním edafonem Ideální odrůda má tedy bohatě rozvinutou kořenovou soustavu, schopnou efektivně přijímat dusík

20 Zásady výběru druhů určení vhodnosti pro dané stanoviště znalost požadavků jednotlivých rostlinných druhů na prostředí přihlédnutí ke stabilitě plodin při konverzi

21 Plodiny pro EZ Nestabilní nejméně vhodné pro konverzi Cukrovka Řepka Pšenice Stabilní - nejvhodnější pro konverzi Jeteloviny Jetelotrávy TTP

22 Vlastnosti kulturních plodin Plodina Kořeny Snášenlivost Předplodinová hodnota množství hloubka Pokryvn ost půdy Krycí plodina Pšenice ozimá Pšenice jarní žito ozimé ječmen ozimý ječmen jarní oves pohanka proso peluška bob vikev jarní řepka jarní řepice jarní řepka ozimá řepice ozimá brambory cukrovka kukuřice krmná řepa obj. polocukrovka jetel jetelotráva vojtěška luční porost dobrá vyhovující špatná - nevhodná

23 Hloubka zakořenění a množství posklizňových zbytků některých plodin dle Lišky 2001 Plodina Hloubka zakořenění v m Hmotnost sušiny posklizňových zbytků v t/ha ročně Vojtěška setá 3,0 5,0 7,0 12,0 Jetel luční 2,0 3,0 6,0 10,0 Ozimá pšenice 2,0 2,5 2,5 3,3 Kukuřice 1,5 2,0 1,5 4,6 Hrách 1,3 1,7 0,4 0,6 Brambory 1,5 1,7 0,7 1,3 Kapusta 1,2 1,5 0,8 1,5 Paprika 0,7 0,8 0,4 1,2 Rajčata 0,4 1,5 0,3 0,6 Špenát 0,3 0,4 0,1 0,4 Cibule 0,2 0,4 0,1 0,3

24 Kulturní plodiny lze seskupit podle typických vlastností ve vztahu k půdní úrodnosti resp. dalším plodinám v osevním postupu do dvou základních skupin a to na zlepšující a zhoršující. Detailněji lze rozčlenit plodiny do skupin: jeteloviny (víceleté či vytrvalé leguminózy v monokultuře či směsi s travami) luskoviny (převážně jednoleté leguminózy na orné půdě schopné fixovat dusík) okopaniny (plodiny obvykle hnojené hnojem a pěstované jako širokořádkové kultury) obilniny tržní plodiny (převážně jednoleté plodiny pro produkci semen, vlákna,...) meziplodiny

25 Jeteloviny Rozhodující zdroj humusu Zdroj dusíku Fytosanitární účinky (choroby pat stébel, fusariózy lnu, apod.) Příznivé účinky kořenové soustavy Podíl jetelovin ovlivňuje podíl TTP Odplevelující účinek První hon při postupném přechodu Jetel je možno použít jako podsevovou meziplodinu

26

27 Luskoviny Optimální zastoupení 30-40% (min 25%) Komponenty LOS nebo na zrno Odplevelující účinek Hnojivý účinek Částečná náhrada jetelovin (podniky bez živočišné produkce)

28 Přirozená výživa rostlin dusíkem Dusík nejčastěji limituje v konvenčním i ekologickém zemědělství výnos zemědělských plodin Bilance dusíku je v ekologickém zemědělství zabezpečena organickými hnojivy a vyšším podílem pěstovaných leguminóz a zlepšením podmínek pro rozvoj půdního mikroedafonu.

29 Množství dusíku fixované některými Plodina plodinami (podle Lampkina) Množství fixovaného N (kg*ha -1 ) za rok Jetel bílý, tráva Jetel červený Vojtěška Fazol Hrách Lupina

30 Okopaniny Dlouhá vegetační doba Pomalý příjem živin a vyšší spotřeba draslíku Vyšší dávky statkových hnojiv Širokořádkové kultury s možností mechanické kultivace Výskyt chorob a škůdců (mandelinka bramborová, háďátko bramborové, plíseň bramborová) Kukuřice při použití mechanické kultivace zvyšuje nebezpečí eroze

31 Vhodné předplodiny Obvykle se pěstují po zhoršujících předplodinách Obilniny Tržní plodiny Jeteloviny nebo jetelotráva (nevyžaduje hnojení hnojem, zvyšuje antifytopatogenní potenciál OP)

32 Obilniny Mělce kořenící plodiny Vyžadují pohotové, lehce přístupné živiny Zanechávají průměrné množství posklizňových zbytků (C:N) Spíše nízká konkurenceschopnost vůči plevelům (žito-ozimý ječmen-oves-tritikale-pšenice-jarní ječmen) Limitující jsou choroby pat stébel

33 Vhodné předplodiny Okopaniny Jeteloviny Luskoviny Luskovinoobilní směsky Olejniny Jednoleté pícniny Řazení obilnin po sobě je nevhodné (střídání ozimých a jarních, náročné-méně náročné)

34 Výnos zrna ozimé pšenice po různých předplodinách Předplodina Průměr za roky 1949/ /56 brambory 122,4% cukrová řepa 118,9% hrách 117,6% slunečnice 113,9% oves 99,6% kukuřice 98,3% ozimá pšenice 82,4%

35 Zastoupení obilnin v osevních postupech v relaci k úrodnosti půdy Základní úrodnost půdy (t sušiny.ha -1 za rok) Obilniny celkem (%) maximum zastoupení obilních druhů (obilniny celkem = 100%) pšenice ozimá žito ječmen ozimý jarní oves do 3 t t t t

36 Negativní vliv nadměrného zařazení obilnin v osevním postupu Zvýšením podílu obilnin v osevních postupech na orné půdě došlo k šíření svízele přítuly, ovsa hluchého aj. Zvýšením podílu ozimů přibylo přezimujících druhů plevelů (chundelka metlice, heřmánkovec přímořský, svízel přítula, pcháč oset a pýr plazivý). Intenzivní hnojení zvláště kejdou podpořilo šíření ruderálních plevelů (šťovík širokolistý, ježatka, merlíkovité...). Minimalizace při zpracování půdy se podílí na zvýšeném zastoupení vytrvalých plevelů, zvláště pýru plazivého a pcháče osetu. Malé zastoupení jetelovin resp. sečených či spásaných pícnin je příčinou nárůstu plevelných druhů šířících se semeny.

37 Nevhodný výběr druhů a odrůd a jejich Příčiny: osiva - nedostatečný odbyt, nezájem trhu - neznalost nových druhů, konzervatismus - obavy z rizik spojených s kreativitou - chybějící informace o odrůdách vhodných pro ekologické zemědělství - nedostatek osiva vhodných odrůd Následky: - výběr druhů a odrůd nevhodných pro stanoviště - agrotechnika nepřizpůsobené odrůdě - nízké výnosy a kvalita produkce - snížená efektivnost hospodaření

38 Meziplodiny Lepší využití vegetačního období Imobilizace živin (následné lepší využití, snížení vymývání živin, zlepšená bilance živin) Zakrytí povrchu půdy (snížení výparu, vodní a větrné eroze) Zvýšení biodiverzity Omezení chorob a škůdců Vyšší oživení půdy Lze je využít na zelené hnojení i krmení (rezerva krmivové bilance) Zařazení do OP ovlivňuje délka vegetačního období

39 Ozimé směsky (LOS, ozimá řepka na zelenou hmotu) Zajištění zelené píce co nejdříve na jaře Plní nejvíce výše uvedené ekologické funkce Důležité je časné setí, dostatek vláhy, živin Po ozimých meziplodinách se pěstují teplomilné jařiny

40 Ozimé meziplodiny ( kg.ha-1) 1. jílek mnohokvětý (20), vikev huňatá (50), inkarnát (20) 2. jílek mnohokvětý (20), vikev panonská (100) nebo huňatá (75) 3. peluška (120), vikev panonská (100) 4. peluška (50), vikev huňatá (50), žito ozimé (80-100) 5. řepka ozimá (5), žito (120) 6. žito (110), vikev huňatá (50) či panonská (80)

41 Letní a strniskové meziplodiny Řadí se po sklizni ranných předplodin (ranné brambory, řepka) Jako strniskové meziplodiny po obilninách Úspěšnost pěstování ovlivňuje letní vláha a příchod podzimních mrazíků Vhodné jsou druhy s rychlým počátečním růstem a tvorbou fytomasy

42 Letní a strniskové meziplodiny ( kg.ha-1) 1. slunečnice roční (10-15), bob koňský (70-100) 2. slunečnice roční (8-10), peluška (60-70) 3. řepka ozimá (5), hořčice bílá (5), svazenka (2) 4. řepice (6), pohanka (60) 5. řepka (5), jetel inkarnát (30) 6. jílek jednoletý (10), řepka (10) 7. vikev setá (80), svazenka (6) 8. peluška (80), vikev setá (50-60), hořčice bílá (5)

43 Podsevy Tvoří s hlavní plodinou směs Zakládají se současně s výsevem hlavní plodiny (jařiny), nebo ve fázi 3-4 listu Podsev přispívá k využití prostoru, snížení evaporace i eroze, redukci plevelů i ostatních škodlivých činitelů Po sklizni hlavní plodiny již zapojený podsev rychle roste Vyloučení podmítky sníží ztráty vláhy Vhodné jsou z počátku pomalu rostoucí plodiny

44 Podsevy ( kg.ha -1 ) 1. jílek mnohokvětý (15), jetel plazivý nebo jetel zvrhlý (10) 2. jílek mnohokvětý (10-12), jetel zvrhlý či plazivý (3-5), řepka či řepice (4-6) 3. jílek mnohokvětý 10, jetel inkarnát (15) teplejší polohy 4. tolice dětelová (3-4), úročník bolhoj (20) 5. štírovník (8), jílek mnohokvětý (20 nebo úročník (12)

45 Pozitivní přínos smíšených kultur pro omezení chorob a škůdců menší množství hostitelských rostlin na jednotku plochy (omezuje rozšíření specifických chorob a škůdců) menší podíl napadených rostlin se sníženou úrodností a tím i celkově menším snížením výnosu rozdílná náchylnost k napadení mezi jednotlivými rostlinami

46 Nedostatečné využívání meziplodin Příčiny: - úzký sortiment meziplodin - nedostatek nebo drahé osivo - malá tradice a snaha šetřit za každou cenu - časové důvody - chybějící aplikační technika - nedostatečná finanční podpora Následky: - snížená eliminace plevelů - malá imobilizace živin - zvýšená větrná a vodní eroze - ztráty živin vyplavením - vyšší neproduktivní výpar

47 Fytosanitární problémy při pěstování jednotlivých plodin v OP

48 Střídání plodinv boji proti dormantním a aktivním stádiím patogenů vynechání hostitelských rostlin z pěstebního procesu, čímž se dosáhne přerušení vývojového cyklu patogena zásobení půdy organickými substráty s cílem narušit dormanci patogenů pěstování předplodin a následných plodin, které kořenovými výhonky vyprovokují dormantní stádia patogenů ke klíčení. Po vyklíčení nenacházejí vhodné hostitele a nevytvářejí reprodukční orgány

49 Obilniny Gaeumannomyces graminis, Pseudocercosporella herpotrichoides (Stéblolam) ozimá pšenice-ozimý ječmen-jarní ječmen-žito-oves Přerušení obilního sledu 2-3 roky Příznivě působí pěstování jetele nebo vojtěšky na 2-3 užitkové roky Použití přerušovačů směska-řepka, kukuřice-oves, brambory-oves, brambory-luskoviny Jednoleté přerušení sníží výskyt (přerušovače = luskoviny, kukuřice, brambory, cukrovka, řepka, len, oves Likvidace plevelů (hostitelská rostlina chundelka metlice)

50 Tiletia controversa (sněť zakrslá) Chlamydospory hlouběji uložené v půdě si dlouhodobě zachovávají klíčivost (6-7 let odstup při pěstování pšenice), Ustilago maydis (sněť kukuřičná) Prevence odstup 3 roky (silné napadení 6-8 let) Erysiphe graminis (padlí travní) Neřadit ozimý nebo jarní ječmen po sobě Hrbáč osenní Larvy poškozují listy osení, brouci v létě květy obilnin a obilky v mléčné zralosti Prevencí je střídání obilnin s luskovinami Drátovci (larvy kovaříků) Potlačuje je intenzivní obdělávání půdy (okopaniny, luskoviny, řepka)

51 Plánování a příklady osevních postupů

52 Postup při sestavování OP 1. Sestavení honů z pozemků 2. Zajištění potřebné plochy krmných plodin 3. Z dosavadního postupu vyjmout plodiny, které jsou jako produkt EZ prakticky neprodejné 4. Kombinace vybraných plodin: Leguminózy (25%, lépe 33% včetně jetelotrav) Obiloviny (max. 50%, lépe méně) Okopaniny (urychlení rozkladu org. hmoty a potlačení plevelů) Meziplodiny (co nejvyšší využití meziplodin stále zelené pole)

53 5. Okamžitý (jednoletý) přechod na ekologické hospodaření zjednoduší a zkrátí dobu konverze 6. Přechodný osevní postup zavádíme, chceme-li co nejdříve projít konverzí (1-2 roky), krátkodobě řadíme až 50 leguminóz 7. Bude-li v cílovém osevním postupu 25% (33%) leguminóz, je vhodné rozložit konveruźi na čtyřleté (tříleté období) Povolená doba návratu plodin na původní stanoviště

54 Zastoupení hlavních plodin na orné půdě (podíl v %) podle typu podniku Typ podniku Leguminózy Obilniny Okopaniny Meziplodiny 1 Produkce mléka ) Tržní plodiny smíš. chov zvířat 3 Tržní plodiny chov prasat 4 Tržní plodiny bez chovu skotu ) ) ) Poznámky: 1)převážně pícniny 2)pícniny a luskoviny na zrno 3), 4) luskoviny na zrno (prodej nebo zelené hnojení) nebo pícniny, jeteloviny na semeno

55 Osevní postup (podnik zaměřený na produkci mléka) 1. Jetelotráva 2. Jetelotráva 3. Ozimá pšenice (podsev jetel plazivý) 4. Oves (luskoviny na zrno- meziplodina: směska) 5. Brambory (krmná řepa) 6. Žito (podsev jetelotráva) 1. Vojtěška (vojtěškotráva) 2. Vojtěška (vojtěškotráva) 3. Brambory/silážní kukuřice 4. Jarní pšenice (podsev: jetel plazivý jílek) 5. Luskoviny na zrno (směska na zelené krmení- meziplodina ředkev olejná, hořčice, svazenka, jarní vikev) 6. Oves/ sladovnický ječmen (možný podsev vojtěšky)

56 5 honný osevní postup (s chovem prasat na žír) 1. Jetelotráva, zelený úhor 2. Ozimá pšenice (podsev jetel plazivý) 3. Směska oves hrách 4. Luskoviny na zrno (bob, hrách, lupina), podsev jílek 5. Ozimý ječmen/ tritikale

57 Osevní postup (podnik s chovem prasat a skotu) 1. Jetelotravní směska 2. Jetelotravní směska 3. Ozimá pšenice nebo žito 4. Okopanina 5. Luskoviny na zrno 6. Pšenice špalda 7. Oves (podsev, JTS)

58 Osevní postup (podnik bez chovu hospodářských zvířat) 1. Luskoviny na zrno nebo rotující úhor 2. Brambory 3. Ozimá pšenice nebo žito (meziplodina; hořčice, svazenka) 4. Oves (meziplodina; svazenka, hořčice) 5. Hrách 6. Ozimá pšenice (podsev; jetelotravní směska rotující úhor)

59 Obecné zásady střídání plodin SOUHRN - výběr kulturních plodin a jejich zastoupení dle stanovištních podmínek - plodiny obohacujících půdu o org. hmotu střídat s plodinami ochuzujícími - plodiny zhoršující strukturu půdy střídat s plodinami zlepšujícími. - plodiny se specifickými nároky na živiny střídat s plodinami dusík fixujícími - zohledňovat vliv plodin odčerpávajících značné množství vláhy na vodní režim půdy. - střídat plodiny se slabším kořenovým systémem s mohutně kořenícími druhy - nedostatečnou recyklaci org. hmoty nahradit meziplodinami. - vyšší druhovou pestrostí rozšířit diverzitu systému - střídat plodiny málo a značně konkurenceschopné proti plevelům, - vybírat druhy a odrůdy rezistentní a tolerantní k škodlivým činitelům - zajistit co nejdelší pokryv půdy zelenými rostlinami. - plodiny střídat tak, aby bylo zajištěno dostatečné období na přípravu půdy - omezit pěstování rostlin po sobě.

60 Biologické vlastnosti obilnin pro ekologické zemědělství

61 zkrácené stéblo Moderní odrůdy Co nejvhodnější pro pěstování intenzivním způsobem (použití značných dávek průmyslových hnojiv, herbicidů, fungicidů, insekticidů, růstových regulátorů a dalších látek. Vysoká produktivnost porostu je získána za cenu ztráty stability, uměle udržované chemickými vstupy. horší konkurenceschopnost vůči plevelům méně výkonná kořenová soustava Zleva - krajová odrůda (1920) Uprostřed šlechtěná odrůda (1950) Zprava šlechtěná odrůda (1980)

62 Staré a krajové (místní odrůdy) Na zlepšení podmínek prostředí reagují zvýšením kvality a výnosu. Nejsou však dostatečně odolné vůči chorobám a škůdcům a výnosné. lepší konkurenceschopnost vůči plevelům jsou nositeli genů potřebných při šlechtění lépe snášejí abiotický stres mají specifické parametry produkce podílejí se na zvyšování agrobiodiversity

63 Biologické odrůdy Takováto odrůda by měla být schopna poskytovat dostatečný výnos i kvalitu při nízkých vstupech. Cílem je, aby se vyznačovaly pozitivní změnou kvality při zlepšení podmínek a větší stabilitou při jejich kolísání. Šlechtění těchto odrůd v současnosti probíhá. Getreidezüchtung Peter Kunz Saatzucht Edelhof

64 Vlastnosti odrůd obilnin vhodných pro ekologické zemědělství a) zajištění dostatečné výživy rostlin, b) vysoká konkurenční schopnost vůči plevelům, c) odolnost vůči chorobám a škůdcům, d) kvalitativní parametry produkce.

65 Zajištění dostatečné výživy rostlin Mohutná kořenová soustava Adaptace odrůd na sezónní výkyvy v příjmu živin Efektivní příjem živin v počátečních růstových fázích Efektivní příjem živin při obnovení jarní vegetace Pozitivní interakce s půdním edafonem Ideální odrůda má tedy bohatě rozvinutou kořenovou soustavu, schopnou efektivně přijímat dusík

66 Vysoká konkurenční schopnost vůči plevelům Dostatečná odnožovací schopnost i v horších růstových podmínkách Planofilní postavení listů v počátečních růstových fázích (rozložený až rozprostřený trs při odnožování, >45º) V pozdějších růstových fázích je výhodné erektofilní postavení listů Konkurenceschopnost v růstové fázi DC je závislá na rychlosti sloupkování, LAI, objemu nadzemní fytomasy a výšce rostlin Optimální počet, velikost a pozice listů Nejvhodnější jsou středně vysoké odrůdy

67 Odolnost vůči chorobám a škůdcům Při šlechtění odrůd není selekčním kritériem konkrétní úroveň rezistence, ale schopnost rostliny vytvořit určitou úroveň výnosu a kvality navzdory infekčnímu tlaku chorob V EZ se uplatňuje především prevence, odrůdy mají mít vysokou polygenetickou nebo celkovou rezistenci Selekčními kritérii je heterozygótnost ve znacích: 1. tolerantnost k chorobě nebo škůdci, 2. pružná reakce, 3. schopnost navrátit se do původního stavu. Doporučuje se setí odrůdových směsí

68 Ideální ideotyp vhodné odrůdy pro ekologické zemědělství Vzpřímený, hranolovitý, dlouhý, hustý a osinatý klas Dlouhý a široký praporcový list Dlouhé horní internodium Střední délka rostliny ( cm) Vysoký sklizňový index (více než 0,50) Střední počet produktivních odnoží (2,5-3) Mohutná kořenová soustava

69 Pšenice Ozimá tvorba výnosu převážně větším počtem zrn v klasu a HTZ střední odnožovací schopnost střední až dlouhé stéblo odolné proti rzi, chorobám pat stébel, stéblolamu, septoriózám a fuzariózám konkurenční schopnost vůči plevelům plasticita a stabilita výnosu pro EZ je méně vhodná Jarní Další alternativní druhy ideální pro EZ (špalda, jednozrnka, dvouzrnka)

70 Ječmen vhodné odrůdy Ozimý Jarní dobrá konkurenční schopnost vůči plevelům vysoká odolností proti listovým chorobám čtyřřadé odrůdy méně rozvinutá kořenová soustava nízké stéblo volba starších odrůd

71 Žito, tritikale a oves schopnost využít méně přístupné živiny odolnost žita proti vyzimování nízká náročnost ovsa z hlediska ochrany proti chorobám a škůdcům

72 Zpracování půdy: nakypření půdy umožní růst a pronikání kořenů do hloubky půdního profilu, provzdušnění půdy (pronikání vzdušného kyslíku a dusíku), podpora aktivity edafonu, zvýšení infiltrace vody, snížení evaporace, zničení nebo omezení plevelů, chorob a škůdců, zapravení rostlinných zbytků a hnojiva do půdy, odstranění zhutnění půdy, umožnění založení porostu.

73 Faktory rozhodující o zpracování půdy : Vlhkost půdy Při zpracování půdy se nesmějí utvořit hroudy (aby půda nebyla příliš vlhká nebo suchá) Při vlhkosti vhodné pro zpracování se půda při zmáčknutí v prstech drobí

74 Volba technologie zpracování půdy V EZ obracíme půdu co nejméně Hloubka obracení je dána: hloubkou setí potřebou zapravení posklizňových zbytků a hnojiv, zaklopením plevelů. Pro zrniny mělčí zpracování půdy, okopaniny a zeleniny hlubší zpracování půdy (využití kypřičů). Půda musí být prokypřena na požadovanou hloubku bez vynášení spodních vrstev na povrch. Vhodné jsou minimalizační technologie a půdoochranné technologie zpracování půdy (kypřiče, rotační pluhy, vibrační nářadí, setí do nezpracované půdy, apod.).

75 Výhody a nevýhody orby: Výhody provzdušnění ornice podpora aktivity edafonu (podpora mineralizace živin) zapravení posklizňových zbytků, meziplodin a hnojiv redukce ztrát živin a koloidů do podorničí účinné hubení plevelů (zejména vytrvalých) rychlejší obsychání půdy (dřívější vstup na pozemek) větší prokořenění půdy Nevýhody vyšší pracovní a energetické náklady vyšší rozklad humusu poškození edafonu větší nebezpečí tvorby přísušku či rozbahnění zapravení semen plevelů do větších hloubek a jejich konzervace kontrastní přechod mezi ornicí a podorničím.

76 Volba nářadí pro zpracování půdy Na pozemcích s vytrvalými plevely nemá pluh alternativu, vlhčí podmínky. Minimalizační a půdoochranné technologie lze využít na nezaplevelených pozemcích a v sušších podmínkách. V oblasti regulace plevelů je podmítka nezbytným opatřením.

77 Spotřeba nafty, práce a přímé náklady na založení 1 ha porostů ozimých obilnin (Javůrek, 2003) Technologie Operace Tradiční Minimalizace Přímé setí PHM(l) Hod. Kč PHM(1) Hod. Kč PHM(l) Hod. Kč podmítka 8,2 0, ,2 0, střední orba 22,0 1, předseťová přípr. 9,5 0, frézasetí naširoko ,5 0, Setí do nezpr. půdy ,8 0, Celkem 39,7 1, ,7 1, ,8 0,35 940

78 Časté chyby při zpracování půdy Pozdě provedená předseťová příprava k ozimům Podmítka musí následovat co nejdříve po sklizni, dokud půda nevyschne a neztvrdne (vhodné ošetření tak, aby se předešlo tvorbě hrud). Nedostatečně slehlé seťové lůžko nebo pozemek plný hrud vede ke zvyšování nákladů, snížení polní vzcházivosti a poklesu výnosu Příliš časný vstup na pozemek na jaře Pěstitelské technologie kladou důraz na co nejčasnější vstup na pozemek, k předseťové přípravě je třeba přistoupit až když je půda dostatečně zralá. Snažíme se vyhnout použití smyků.

79 Příprava osiva zákaz použití syntetických mořidel důraz je kladen na preventivní opatření: certifikované osivo omezení použití farmářských osiv nepoužívání nelegálního osiva neznámého původu výsev a výsadba do dobře připravené půdy optimální doba výsevu a výsadby volba optimálního výsevku Je možné použít některé alternativní metody, jako je ošetření osiva teplou vodou nebo biologickými přípravky.

80 Předseťová příprava a setí

81 Seťové lůžko

82 Ideální seťové lůžko - hloubka setí

83 Zásady zpracování půdy omezující šíření plevelů v EZ podmítka ošetřená opakovaně vláčením po vzejití plevelů orba (při zaklopení pýru, utužené půdě) podzimní orba (podnícení semen ke klíčení, zmrznutí) odstup mezi mechanickými zákroky (smykování, vláčení, plečkování).

84 Regulace plevelů v ekologickém systému hospodaření Čím pestřejší je zaplevelení, tím více si plevele vzájemně konkurují, méně škodí kulturnímu druhu a tím lepší je možnost jejich regulace. V ekologických systémech hospodaření není cílem úplné zničení plevelů, ale udržení jejich výskytu pod prahem škodlivosti.

85 Opatření proti plevelům v EZ Preventivní opatření pestrý a vyvážený osevní postup vhodné zpracování půdy harmonické hnojení správné setí zábrana zavlečení na pole.

86 Rozšíření některých plevelů vlivem agrotechnických opatření Minimalizace při zpracování půdy se podílí na zvýšeném zastoupení vytrvalých plevelů, zvláště pýru plazivého a pcháče osetu.

87 Přímé zásahy proti plevelům v EZ Mechanické zásahy Plečkování Vláčení Termická regulace Biologické metody

88 Příčiny moderních problémů s plevely Víceleté: jednoduchý osevní postup málo pícnin na orné půdě omezené zpracování půdy chybějící konkurence Jednoleté: dobré zásobení půdy živinami rezistence (x herbicidům) kombajnová sklizeň utužení půdy problémy s půdní strukturou

89 Nedostatečná výživa a hnojení rostlin Příčiny: - nedoplňování fosforečných, draselných hnojiv - chybějící vápnění a úprava ph půdy - nízké zastoupení pícnin na orné půdě - špatné hospodaření s hnojivy (nízké stavy zvířat, nevhodné ošetření, chybí kompostování, špatná aplikace) - malý počet mechanických zásahů v porostech (mineralizace) - nevyužívání hnoje, kejdy, močůvky ke hnojení během vegetace (pozdní, regenerační, produkční přihnojení) Následky - nedostatečný růst a vývoj rostlin - snížený výnos a kvalita produkce

90 Děkuji za pozornost