Plemeno měsíce: charolais

Transkript

1 NÁŠ 60 Kč 2,40 ODBORNÝ ČASOPIS PRO CHOVATELE HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT A VETERINÁRNÍ LÉKAŘE Plemeno měsíce: charolais Téma: Stavební investice v živočišné výrobě Mléčná farma roku 2015 Management chovu prasnic

2 Již brzy! NOVÁ vakcína od MSD Animal Health 1. RTU vakcína proti PCV2 a M. hyo Šetří náklady, čas a práci. Zlepšuje welfare zvířat. Více informací brzy Uvedené informace o přípravku nejsou úplné, plné znění můžete nalézt v souhrnu údajů o přípravku. CZ/POK/0215/0001a

3 editorial Odborný recenzovaný časopis pro chovatele hospodářských zvířat a veterinární lékaře 5/2015 ROČNÍK LXXV. Předplatné, distribuci a fakturaci zajišťuje pro ČR i SR: odbyt předplatné tel.: odbyt@profipress.cz reklamace@profipress.cz zelená linka pro SR zdarma: (bez předvolby) Cena jednotlivého výtisku 60 Kč/2,40 Cena za předplatné 720 Kč/28,80 Sleva pro studenty 50 % Šéfredaktor Ing. Lukáš Rytina tel.: mobil: lukas.rytina@profipress.cz Redaktoři Ing. Alena Ježková, CSc. tel.: mobil: alena.jezkova@profipress.cz Ing. Martin Jedlička tel.: mobil: martin.jedlicka@profipress.cz Inzerce Ing. Václav Slunéčko telefon: mobil: vaclav.slunecko@profipress.cz Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. Jazyková korektura Věra Dvorská, Hana Gruntorádová, Věra Melicharová Adresa redakce Jana Masaryka 2559/56b Praha 2 Grafika Jan Bronec, Tomáš Bronec Scan foto David Košťálek Redakční rada doc. Ing. Oldřich Doležal, Dr.Sc. Ing. Jiří Hojer doc. Ing. Petr Homolka, Ph.D. doc. Dr. Ing. Josef Kučera Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc. Ing. Vlastislav Machander, CSc. Ing. Vít Mareš doc. Ing Jiří Motyčka, CSc. prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. prof. Ing. Jaroslav Pytloun, DrSc. Ing. Jan Stibal Karel Šeba Tisk Tiskárna H.R.G. spol. s r. o. Vydává Profi Press s. r. o. Jana Masaryka 2559/56b Praha 2 Vážení čtenáři, v tomto čísle časopisu se mimo jiné dočtete o tom, že se uzavřel další, již sedmý ročník soutěže o nejlepší mléčnou farmu letošního roku. O tom, že tato soutěž již není u nás žádnou novinkou, svědčí trvalý zájem chovatelů dojnic se jí zúčastnit. Projekt vznikl po vzoru stejné soutěže ve Velké Británii, ale s dlouholetou tradicí (letos již 21. ročník) probíhá také v USA. Také letos se do soutěže v prvním kole přihlásily čtyři desítky firem, a i když některé z nich odstoupily nebo byly vyřazeny, protože nesplnily podmínky, byla konkurence vysoká. Proto farmy, které se dostaly mezi deset nejlepších, resp. pět nejlepších podle chovaného plemene dojnic, zvítězily, i když se nedostanou tzv. na bednu. Požadavky, které musí účastník soutěže splnit, jsou jednoduché. Musí být chovatelem skotu na našem území s počtem krav základního stáda nad sto kusů a musí pravidelně sledovat počet somatických buněk v kontrole užitkovosti, tedy hodnotit individuální vzorky mléka dojnic za posledních dvanáct měsíců. Chovatelé jsou rozděleni do dvou skupin podle plemene chovaných dojnic. Odborná porota, která navštěvuje farmy vybrané do finále soutěže, je složena ze specialistů na chov dojného skotu, veterinárních lékařů, chovatelů a zástupců odborného tisku. Na farmách se při návštěvách odborné komise posuzují také další kritéria, jako jsou hygiena a postup při dojení, zdravotní stav mléčné žlázy i končetin, ustájení dojnic i krav stojících na sucho z pohledu welfare, stejně jako kvalita krmiva a technika krmení a management farmy. Cílem soutěže je ocenit chovatele produkující kvalitní mléko od zdravých dojnic a motivovat je ke zlepšování výsledků. Při návštěvě odborné komise nejde přitom jen o inspekci, ale můžete se s jejími členy také poradit a dozvíte se, jak vyřešit případné problémy či nejasnosti. Účastníci soutěže byli jako vždy seřazeni podle průměrného počtu somatických buněk ve vzorcích mléka (podle kontroly užitkovosti program Milk Profit Data) a pět nejlepších v každé skupině se dočkalo na konci března návštěvy odborné komise. V současné době jsou na základě všech faktorů vyhodnoceny výsledky a vy se dozvíte, jak letos farmy dopadly na odborném semináři ve Větrném Jeníkově na konci dubna. Při inspekcích na farmách jsme si všimli, že se rok od roku v chovech postupně zlepšuje jak práce na dojírně, tak ustájení a ošetřování končetin v produkční stáji i péče o krávy stojící na sucho a také péče o telata. Viděli jsme nové nebo rekonstruované produkční stáje, chovatelé investovali také do dojíren. Využívaly se úpravy stávajících objektů pro ustájení krav stojících na sucho, a dokonce stojí i nové teletníky a odchovny pro mladý skot. Také se zlepšuje péče o zdraví mléčné žlázy, a to nejen dodržováním správné rutiny při dojení, ale využívá se i NK-test a v mnoha chovech také stájové kultivační testy, a dokonce i přístroje na zjišťování počtu somatických buněk ve vzorcích mléka. Také se vám ve vašem chovu dojnic daří? Přihlaste se do příštího ročníku soutěže. Potom stačí vyplnit jen jednoduchý dotazník o farmě a produkci, sledování zdravotního stavu mléčné žlázy, kvalitě mléka za posledních dvanáct měsíců, zaprahování a péči o dojnice v době stání na sucho, dojení a dojicím zařízení a o krmení dojnic a výživě telat. Tak poznáte, že můžete se svými výsledky konkurovat ostatním mléčným farmám. Těšíme se na vás. Alena Ježková Navštivte webové stránky časopisu Náš chov na Kalendář chovatelských akcí Nákupní trh plemenných beranů a kozlů na Zlobici Místo konání: Malhostovice Pořádá Svaz chovatelů ovcí a koz z. s. Informace: Seminář pro chovatele mléčného skotu v České republice přednáší DVM Gordie Jones, Ph.D. Místo konání: ZD Krásná Hora a. s. Pořádá: NTG AGRI, FREMIS Čechtice Informace: tel , slaba.janina@seznam.cz Národní výstava českého strakatého skotu Místo konání: Řepeč Pořádá: Zemědělské družstvo Opařany Informace: Pořádáte chovatelský den, seminář, konferenci, výstavu, aukci plemenných zvířat či podobnou akci týkající se chovu nebo výživy hospodářských zvířat? Zajistěte si potřebnou účast oznámením Vychází jednou za měsíc. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Redakční uzávěrka Vychází registrace MK ČR E 652 ISSN Míchání ovcí Myiszani loviec nákupní trh plemenných beranů Místo konání: Košařiska Pořádá: Svaz chovatelů ovcí a koz z. s. Informace: v našem časopise. Sdělení zasílejte poštou, faxem nebo em do redakce. Náš chov, Jana Masaryka 2559/56 b, Praha 2, tel.: , alena.jezkova@profipress.cz, alena.jezkova@agroweb.cz 3 5/2015

4 Obsah Máte slovo Proč je přidaná hodnota u našeho mléka jen zbožné přání? Plemeno měsíce Charolais Reportáž Soutěž o nejlepší mléčnou farmu roku posedmé Skot dojený Bolusy snižují frekvenci metabolických poruch skotu Hypokalcémie u dojnic a její prevence Ekonomická důležitost znaků kombinovaného plemene skotu Jak lze molekulární genetiku využít ve šlechtění skotu? Skot masný Trvalé travní porosty a chov KBTPM v EU a v ČR Prasata Reprodukce v chovech prasat II. Význam mléka a mleziva, péče o novorozená selata Management chovu prasnic ve skupinách Drůbež Mykoplazmové infekce drůbeže a abnormality špičky vaječné skořápky Ovce, kozy Hobby chov na profesionální úrovni Nová Společná zemědělská politika a chov ovcí a koz Pro zootechnickou praxi Estrální cyklus Zájmové chovy Biostimulace namísto hormonů Titulní foto: Pohoda charolaiského stáda v Týništi (TFarma, spol. s r. o.) Téma: Stavební investice v živočišné výrobě Ostřetín Vylepšení stlaného boxového lože pro volné ustájení skotu Tepelný stres v období stání na sucho Alternativa pro chovatele skotu tzv. kompostové stáje Hvězda září z Třeboně Postřehy z chovatelské praxe Foto Karel Melger Vydavatel nenese odpovědnost za údaje a názory autorů jednotlivých příspěvků a inzerci. Současně si vyhrazuje právo na drobné stylistické úpravy uveřejňovaných textů Profi Press s. r. o. Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována a rozmnožována za účelem dalšího rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem bez písemného souhlasu vlastníka autorských práv. Připravujeme Číslo 6/2015: Národní výstava hospodářských zvířat a zemědělské techniky, výzkum a poradenství 4 5/2015

5 Aktuálně Špičkoví chovatelé jedou do Brna Pro většinu chovatelů je Národní výstava hospodářských zvířat v Brně nejdůležitější soutěžní přehlídkou roku Je to ideální možnost prezentovat na jednom místě výsledky chovatelské a šlechtitelské práce širokému okruhu návštěvníků z řad odborné i laické veřejnosti. Termín 25. až 28. června si nezapomeňte poznamenat do svých kalendářů a vydejte se na brněnské výstaviště. Komerční zúročení ve formě lepšího prodeje plemenného materiálu je asi tím hlavním smyslem, proč se chovatelé na výstavách prezentují a vzájemně se mezi sebou porovnávají. Národní výstavu zhlédne mnoho zahraničních odborníků, na minulý ročník 2013 přijeli do Brna návštěvníci ze 17 zemí. Na základě kvality zvířat na výstavě si udělají obrázek o celkové úrovni chovu skotu u nás, což se poté může pozitivně projevit v zájmu navázat s českými chovateli mezinárodní spolupráci. Národní šampionát holštýnského skotu Výbor Svazu chovatelů holštýnského skotu ČR již v loňském roce deklaroval, že Národní holštýnský šampionát roku 2015 se tradičně uskuteční v rámci Národní výstavy hospodářských zvířat a zemědělské techniky na BVV v Brně. Představitelé holštýnského svazu berou tuto největší letošní chovatelskou akci jako příležitost předvést svá nejlepší zvířata nejen před odborným domácím publikem, ale i před stoupajícím počtem návštěvníků ze zahraničí. K udržení vysokého zájmu zahraničních klientů o plemenný materiál, zvláště březí holštýnské jalovice, jejichž export v posledních třech letech výrazně narostl, je nezbytná propagace jak na národní, tak i mezinárodní úrovni. K tomuto cíli je národní výstava přímo předurčená. Holštýnského šampionátu by se měl zúčastnit standardní počet zvířat, tedy 60 až 80 krav a jalovic v černé i červené varietě. Jako tradičně bude zvířata hodnotit zahraniční sudí, říká Ing. Aleš Bychl ze Svazu chovatelů holštýnského skotu. Svaz se též věnuje propagaci a podpoře spotřeby mléka v ČR a podporuje marketingovou kampaň organizovanou Agrární komorou ČR s názvem Bílé plus, během níž jsou široké veřejnosti předkládány argumenty vysvětlující pozitiva konzumace mléka a mléčných výrobků, včetně podpory odbytu domácích produktů. Prezentace Agrární komory a projektu Bílé plus a Regionální potravina se návštěvníkům představí i na národní výstavě rozsáhlou expozicí. Nebudou chybět ani české strakaté Na letošní Národní výstavě v Brně nebudou chybět ani zástupci z řad chovatelů českého strakatého plemene. Vystaveny budou tradiční kategorie březích jalovic, krav na první laktaci a k vidění budou i krávy dlouhověké. Účast zvířat a chovatelů českého strakatého skotu v rámci výstavy v Brně bude jakýmsi vyvrcholením výstav a přehlídek chovatelského roku 2015, říká Ing. Pavel Král z Českého svazu chovatelů strakatého skotu a dodává, že se plemenice poprvé návštěvníkům představí v soutěžní přehlídce na předvadišti v pátek 26. června. Zajímavá bude soutěž v odhadu živé hmotnosti jedné z vystavených krav. Další soutěží, která poběží po celou dobu trvání výstavy, bude divácky atraktivní Miss sympatie, upřesňuje Ing. Král. V sobotu i neděli budou moci návštěvníci v předvadišti také sledovat komentované přehlídky vítězek jednotlivých kategorií. Po celou dobu výstavy budou pro všechny příznivce skotu k dispozici opravdu špičková zvířata, dodává Ing. Pavel Král. Národní výstava myslivosti novinka ročníku Nejen chovatelé hospodářských zvířat, ale i milovníci lesa si tento rok přijdou na své. Souběžně s Národní výstavou hospodářských zvířat a zemědělské techniky se bude konat i první ročník Národní výstavy myslivosti. V přírodně vyzdobeném a lesem provoněném pavilónu G1 se představí široká nabídka mysliveckého vybavení a potřeb, expozice zbraní, unikátní výstavy trofejí z celého světa či kulinářské hody. Více informací na Podle tiskové zprávy -red- NÁRODNÍ VÝSTAVA HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT A ZEMĚDĚLSKÉ TECHNIKY BRNO VÝSTAVIŠTĚ Národní šampionát masného skotu Národní šampionát holštýnského skotu Národní šampionát brown swiss skotu Šampionát českého strakatého skotu Předvádění prasat, ovcí a koz, s odborným komentářem Přehlídky a hodnocení koní s ukázkami jezdeckých sportů Doprovodné programy pro děti i dospělé Souběžně probíhá: NÁRODNÍ VÝSTAVA MYSLIVOSTI /2015

6 Máte slovo Proč je přidaná hodnota u našeho mléka jen zbožné přání? Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc. Výzkumný ústav živočišné výroby Praha Ve státech EU byla produkce mléka regulována kvótami od roku 1984 do března 2015, to je 31 let. V deseti státech (včetně ČR), které vstoupily do unie 1. května 2004, pak téměř 11 roků. Podíly 28 států unie na objemu výroby mléka v roce 2013 (153,9 mil. tun) uvádí graf 1. Je z něj patrno, že přes 20 % unijního mléka bylo vyrobeno v Německu, že na šest států s podílem nad 5 % výroby v EU (Německo, Francie, Velká Británie, Polsko, Nizozemsko a Itálie) připadá 69 % mléka a že ČR se na výrobě mléka v EU podílela 1,9 % (2852 tis. tun). Soběstačnost ve výrobě mléka dosáhla v letech 2011 až 2014 kolem 112 % (ZMB Jahrbuch Milch, 2014). Znamená to, že nadprodukce je přibližně šestkrát vyšší než roční výroba mléka v ČR. V roce 2013 byla ČR v rámci států EU-28 na 14. místě v objemu výroby mléka celkem a na 15. místě ve výrobě mléka na hektar zemědělské půdy. Zatímco od roku 2005 (první celý rok členství v EU) se výroba mléka v ČR zvýšila pouze nevýznamně (o 39 tis. tun a 1,4 %), produkce na hektar zemědělské půdy se v důsledku snížení její výměry ve stejném období (o 738 tis. hektarů a 17 %) zvýšila zhruba o 14 kg a 21 %. Česká výroba mléka na hektar (81 kg) dosáhla v roce 2013 kolem 84 % výroby v EU-15 (97 kg), 149 % v EU-13 (54 kg) a 96 % (85 kg) v EU-28. Schopnost českých chovatelů vyrábět mléko potvrzuje průměrná dojivost na krávu. V roce 2012 byla šestá nejvyšší v unii (7663 kg) a vyšší o 62 kg a 9 % než v EU-15 (7040 kg), o 2165 kg a 39 % než v EU-13 (5498 kg) a o 1339 kg a 21 % než v EU-28 (6324 kg). Vzhledem ke snaze o zvýšení přidané hodnoty vyráběných produktů je méně uspokojivým ukazatelem vývoz (prodej) syrového mléka z ČR do zahraničí. Např. ve Strategii pro růst (České zemědělství a potravinářství v rámci společné zemědělské politiky EU po roce 2013, MZe 2012) se termín přidaná hodnota vyskytuje v různých souvislostech více než třicetkrát. Podle ZMB (2014) dosáhl za roky 2011 až 2013 průměrný roční objem exportovaného syrového mléka ze států EU (bez Chorvatska, Malty a Kypru) 6248 tis. tun. Z tohoto objemu připadají největší podíly exportovaného syrového mléka na Německo (21,2 %), Francii (9,6 %) a ČR (8,1 %). Vývozní státy přicházejí kromě nižšího podílu pracovních míst vázaných na zpracování syrového mléka a mlékárny o část zisku, často dochází k trvalé ztrátě trhů pro mléčné výrobky a k nárůstu ekonomicky méně výhodných dovozů. Za stejné období dosáhly dovozy syrového mléka v EU 6327 tis. tun, přičemž největší podíly nakoupily Itálie, Německo a Belgie (přibližně 29, 26 a 11 %), nepatrný podíl (19 tis. tun a 0,3 %) nakoupila v průměru ČR. Při snížení objemu exportovaného syrového mléka o mléko dovezené (graf 2) byla ČR v hodnoceném období největším čistým vývozcem syrového mléka v unii (průměrný čistý export 489 tis. tun za rok) před Francií (427 tis. tun) a Rakouskem (398 tis. tun). Největším čistým dovozcem syrového mléka byla Itálie, která při nepatrném vývozu dovezla ke zpracování 1800 tun syrového mléka ročně. V deseti státech EU převažoval dovoz syrového mléka nad vývozem, v ostatních pak (včetně ČR) vývoz nad dovozem. V pěti státech s poměrně nízkou výrobou mléka (v Lucembursku, Slovinsku, Lotyšsku, Estonsku a Maďarsku) je čistý podíl exportu syrového mléka z jeho výroby vyšší než v ČR. Exporty zboží jsou obvykle hodnoceny pozitivně. Toto konstatování zcela neplatí (nebo platí jen zčásti) pro syrové mléko, které je cennou a kvalitní surovinou. Jeho zpracováním realizují přidanou hodnotu státy a firmy, které syrové mléko nakoupily. Vývozní státy přicházejí kromě nižšího podílu pracovních míst vázaných na zpracování syrového mléka a mlékárny o část zisku, často dochází k trvalé ztrátě trhů pro mléčné výrobky a k nárůstu ekonomicky méně výhodných dovozů. Po zrušení kvót nelze vyloučit situaci, že státy dovážející syrové mléko ze zahraničí omezí v důsledku vyšší výroby mléka ve vlastních podnicích a importy mléka omezí, popř. budou ochotny mléko nakupovat pouze za nižší ceny. Zlepšení komoditní struktury agrárního vývozu, resp. zvýšení podílu zpracovaných výrobků a potravin s vysokou přidanou hodnotou ve struktuře celkového vývozu, je v citované Strategii pro růst uvedeno jako součást schválené Exportní strategie ČR pro období 2012 až 2020: Vzhledem k očekávanému vývoji na evropském a světových trzích s mlékem v nejbližších měsících by toto a další opatření měla být realizována v co nejkratší době. Pokus se nepodaří vyrobené mléko úspěšně zpracovat a smysluplně využít (mléčné výrobky spotřebovat doma nebo za světové ceny exportovat), je šance na výraznější zlepšení situace v tomto významném agrárním odvětví přes řadu předností (dlouhodobá úspěšná tradice, vysoká dojivost, největší stáda v EU, dobrá jakost mléka, dostatek půdy k výrobě krmiv, rostoucí spotřeba mléčných výrobků aj.) v ČR malá. Výroba mléka v EU (2013, tis. tun) Saldo zahraničního obchodu se syrovým mlékem (2011/2013, tis. tun) Na téma vývozů syrového mléka z ČR můžete diskutovat na 6 5/2015

7 Plemeno měsíce Plemeno charolais Někdejší ředitel UCEF Dr. Jean-Claude Plat kdysi na semináři prohlásil: Plemeno charolais je holštýn mezi masnými plemeny. Charolais je nejpočetnějším masným plemenem ve Francii, také v České republice je početně nejvíce zastoupeno. Vyznačuje se především silnou kostrou, vysokou růstovou schopností a současně i velmi dobrou zmasilostí. Plemeno má klidnou povahu a je dobře ovladatelné. Historie a původ Původ a vznik plemene provází hned několik hypotéz. Podle jedné se určitý typ skotu chovaného v oblasti Burgundska rozšířil již po období křižáckých válek, a to díky některým šlechtických rodů z jižního Burgundska. Další literární prameny ale hovoří o jeho blízké příbuznosti se simentálským skotem. Původ plemene totiž umisťují do oblasti Jury (pohoří na rozhraní východní části Francie a severozápadní části Švýcarska). Kolébkou chovu plemene charolais se stává údolí Arconce, které odvádí vody z oblasti Charollaise a Brionnaise. Tato oblast se postupně specializuje na chov skotu. Jsou rozšiřovány pastviny na úkor lesů a ostatních plodin. Důvodem této specializace je velký zájem o hovězí maso ve velkých městech, který nastal po hladomoru v letech 1709 až Změny ve způsobu hospodaření v této oblasti přinesly zlepšení krmivové základny a tím i zkvalitnění výživy chovaných zvířat. To se příznivě projevilo na kvalitě jatečných zvířat. O ně začali mít zájem řezníci z Lyonu a Paříže. První doloženou dodávku do Paříže uskutečnil v roce 1747 Emilien Mathieu. Cesta tam údajně zvířatům trvala 17 dní. V roce 1773 Claude Mathieu, syn Emiliena Mathieu přemístil svoje stádo do Anlezy poblíž Nevers. Rozšířil pastviny a zjednodušil systém chovu. Jeho příkladu postupně následovali další chovatelé. Postupným výběrem vhodných zvířat byl časem naplněn cíl šlechtění. V rámci výběru vhodných chovných zvířat se chovatelé zaměřili mimo jiné i na kapacitu hrudníku, šířku a délku zádě, ale také na utváření končetin a jednotnou barvu. Chovaná zvířata byla robustní s výbornou zmasilostí. V první polovině 19. století tak charolais nahradilo stávající starší typ chovaného skotu. Výsledky chovu chovatelé často prezentovali na regionálních výstavách, ale také při soutěžích na jatkách, kde byla předváděna jatečná těla. Od počátku 19. století se snažili ještě více zlepšit masnou užitkovost. Z toho důvodu se v některých oblastech začalo využívat anglické plemeno durham (některé prameny uvádějí shorthorn). Musíme si uvědomit, že durham byl výchozím plemenem při šlechtění shorthorna. Ještě i Alfred Brehm ve své knize Brehmův život zvířat (rok 1928) dává mezi tato plemena rovnítko. První bílé křížence s durhamem předvedl v roce 1830 Comte de Bouillé. Byla u nich zjišťována vynikající masná užitkovost, zlepšila se výkrmová schopnost, ale na druhé straně se zvýšil i podíl loje, což z pohledu masné užitkovosti nebylo tak příznivé. To ostatně dokládají i výsledky porážek a soutěží v Poissy z roku U kříženců se také zhoršila pracovní schopnost a náročnost chovu. Musíme si uvědomit, že původní charolais bylo běžně používáno i k pracovnímu využití v tahu. V roce 1864 byla v Nevers založena plemenná kniha Nièvre Charolais. Určité negativní zkušenosti s využitím plemene durham vedly v roce 1882 k založení plemenné knihy čistokrevného charolais v Saône et Loire. Obě tyto plemenné knihy začaly spolupracovat od roku Odhaduje se, že v roce 1860 bylo v této oblasti chováno kusů charolais. V roce 1892 ale to již bylo kusů. Plemeno neexpandovalo jen v celé centrální oblasti Francie. Začalo být chováno i na západě Francie. Po první světové válce se obě plemenné knihy v roce 1920 spojily do jedné plemenné knihy a tato kniha byla uzavřena. To znamená, že do plemenné knihy se od tohoto roku zapisovala pouze zvířata, která již měla oba rodiče zapsána v plemenné knize. V roce 1906 dva chovatelé z Nièvre, Frédéric Bardin a Alphonse Colas, vystavili první charolais na výstavě v Miláně. Úspěch byl takový, že v roce 1910 při příležitosti mezinárodní výstavy v Buenos Aires posílá svaz chovatelů plemene charolais na výstavu nejkrásnější exempláře tohoto plemene. Je tak dán impulz pro mezinárodní spolupráci. Tu ale záhy ukončila první světová válka. Ihned po roce 1920 vznikla iniciativa navštivte naše farmy. Společnost Union Central pro vývoz plemene charolais byla vytvořena v roce Její aktivita rychle roste, ale činnost ukončila v letech hospodářská krize. Po roce 1936 vývozy do zahraničí téměř neexistují. K dalšímu rozvoji chovu tak dochází až po roce V polovině 20. století bylo u tohoto plemene již dosahováno vynikající masné užitkovosti. U dospělých býků je z této doby uváděna hmotnost 1100 až 1200 kg, u krav 600 až 800 kg, při kohoutkové výšce 137 cm. U mladých vykrmených býků je podle zdrojů z této doby uváděna ve věku 14 až 15 měsíců živá hmotnost 500 až 550 kg s jatečnou výtěžností 58 až 63 %. V současné době je charolais nejrozšířenějším francouzským masným plemenem. Toto plemeno nachází díky příznivé růstové schopnosti a jatečné kvalitě vykrmovaných zvířat využití nejen v čistokrevné plemenitbě, ale především v užitkovém křížení s ostatními plemeny skotu. Jatečná zvířata vynikají velmi dobrou výkrmností, vysokým přírůstkem do vyšší porážkové hmotnosti a především nízkým podílem tuku. Charakteristická je pastevní schopnost s příznivou spotřebou objemných krmiv. Krávy vynikají dobrou mléčností a intenzivním růstem telat, především do věku 210 dnů. Významnou vlastností je také dobrá plodnost, dlouhověkost 7 5/2015

8 Plemeno měsíce a dobré zdraví bez geneticky podmíněných poruch. Díky vysoké plodnosti a růstovým schopnostem potomstva produkuje plemeno charolais nejvyšší živou hmotnost telat na krávu a rok. S tím souvisí i výskyt vyššího procenta obtížných porodů. Tato negativní vlastnost zejména v minulosti významně snižovala zájem chovatelů o toto plemeno. Snížení podílu obtížných porodů v populaci se stalo v osmdesátých a devadesátých letech jedním z hlavních selekčních kritérií. I v současné době je tento produkční ukazatel důležitým selekčním kritériem. Je obsažen i ve standardu plemene a stanoví minimální podíl 91 % snadných porodů (porody bez pomoci a se snadnou pomocí). Současně standard požaduje, aby 64 % krav dosahovalo průměrného mezidobí do 384 dnů. V průběhu let se zvýšil požadavek na dosahovanou výšku a hmotnost býků a krav (viz tabulka). Ukazatel Krávy Býci Výška (cm) 135 až až 165 Hmotnost (kg) 700 až až Masná užitkovost Předností plemene je již zmiňovaná vynikající masná užitkovost. Ve Francii je u mladých býků ve věku 15 až 18 měsíců dosahováno při porážce hmotnosti JUT 425 kg. Jalovice mají v zemi původu při porážce ve věku 24 až 36 měsíců ve Francii 360 kg JUT. Krávy ve Francii dosahují ve věku čtyř a více let při porážce 430 kg JUT. Jateční výtěžnost je požadována do 65 %. Podle cíle šlechtění je v zemi původu vyžadováno zatřídění jatečných těl ve třídách E a U ze 100 % (třída S se ve Francii nepoužívá). Současný stav v zemi původu a ve světě V zemi původu je dnes chováno asi krav plemene charolais a z tohoto počtu je krav zapojeno do kontroly užitkovosti (rok 2013). Ve Francii převažují ze 41 % chovy o velikosti do 30 kusů krav. Celkem 52 % krav se telí v období od srpna do prosince a 33 % se telí v období leden až březen. V tom se telení v ČR výrazně liší. V tuzemsku se telí v období srpen až prosinec 16,8 % krav a v období leden až březen 58,5 % krav. Rozdíl vychází z klimatických podmínek, ale i z nastaveného prodeje zástavu na podzim. První telení krav je směrováno na věk 36 měsíců (15 % krav se telí do věku 31 měsíců). Počet jalovic otelených do věku 31 měsíců se v populaci zvyšuje. Některé chovy se ve Francii cíleně snaží zkrátit dobu odchovu. Podíl komplikovaných porodů se v posledních letech stabilizoval na 8 %. V chovu je dosahováno 92 % odstavených telat na sto krav základního stáda. Zhruba 12 % krav dosahuje mezidobí delšího než 430 dní. Charolais je vzhledem ke stavům zvířat nejpočetnějším masným plemenem ve Francii. Vynikající vlastnosti plemene jsou hlavní příčinou jeho značného rozšíření i ve světě. V současné době je toto plemeno chováno v 70 zemích na všech kontinentech. V roce 1930 bylo importováno deset jalovic do Mexika a v červnu 1936 do USA. Tím byl založen chov charolais na americkém kontinentě. V roce 1957 byla v USA založena AICA (Národní asociace chovatelů charolais). Postupně byl v Severní Americe založen chov charolais poněkud jiného typu, než je chován ve Francii. Zvýšila se především ranost plemene (krávy se telí poprvé ve 24 měsících). To umožňuje především větší růstové schopnosti od odstavu do 18 měsíců věku. Charakteristická je i genetická bezrohost. Na druhé straně vykazuje tento typ charolais oproti původnímu francouzskému poněkud horší osvalení a tím i zatřídění podle SEUROP. -šeb- Šlechtitelský program Charolais patří mezi masná plemena, která se zapouští ve dvou a telí ve třech letech (výjimku tvoří americký typ charolais). Plemeno je většího tělesného rámce s harmonickou stavbou těla. Silná a pevná kostra tvoří podklad k výraznému osvalení, šířkovým a hloubkovým rozměrům trupu. Plemeno je chováno v rohaté i bezrohé formě. Zvířata geneticky bezrohá jsou označována P a s volnými rohy V. Zvířata, která jsou produktem specializovaného programu DM (double muscle dvojité osvalení), jsou označena za jménem DM. Plemennou knihu vede: Český svaz chovatelů masného skotu Kontaktní osoba: Jan Kopecký Standard plemene Zbarvení: jednotně bílé (smetanové) Sliznice: růžová beze skvrn Hlava: relativně malá, krátká se širokým plochým čelem, širokým mulcem a silnými lícemi, oči výrazné, uši střední, jemné Krk: krátký, silně osvalený Hrudník: hluboký, žebra okrouhlá, dobře svázaná s plecí Hřbet: rovný, široký, dobře osvalený, bederní krajina prostorná, spodní linie břicha je rovnoběžná se hřbetem Zkratky a vysvětlivky: CH plemeno charolais KU kontrola užitkovosti KUMP kontrola užitkovosti masných plemen (v ČR) JUT jatečně upravené tělo ET embryotransfer Končetiny: silné, dobře stavěné Paznehty: výrazné a uzavřené Kýta: mírně vyhlazená, ale velmi široká a zavalitá Temperament: klidná a vyrovnaná povaha Kategorie Hmotnost ve věku (kg) Hmotnost 120 dnů 210 dnů 365 dnů ( kg) Výška v kříži (cm) Býčci x 130 Jalovičky x 128 Prvotelky (do 40 měs.) x x x Krávy (po 3. otel.) x x x Plem. býci nad 3 roky x x x Kontakty Z chovu Jiřího Laciny v Dlouhém Hradišti Klub chovatelů plemene charolais Hatláková Jitka Meziboří 60, Strážek hatlakova@hotmail.com Český svaz chovatelů masného skotu, Těšnov 17, Praha 1 info@cschms.cz Plemenná kniha Francie: Mezinárodní asociace charolais: 5/

9 Plemeno měsíce Výsledky užitkovosti Plemeno charolais stavy zvířat ČR Francie Čistokrevné krávy Čistokrevné jalovice 6568 Krávy s podílem CH 50 % a více Jalovice s podílem CH 50 % a více Celkové stavy býků Počet chovů s chovem CH býků 818 Počet chovů v KUMP Počet krav v KUMP Počet býků v KUMP Plemenná kniha - počet členů počet krav Castor (ZIT-339), otec býků, současný druhý býk podle IVMAT Snadnost porodů (%) ČR Francie Podíl porodů se známkou: Podíl porodů se známkou: Podíl porodů se známkou: Podíl porodů se známkou: Podíl snadných porodů (1 a 2) Francouzská legenda Utopique má mnoho synů v inseminaci otec českého vítěze Národní výstavy 2013 (ZPT-143) Výsledky masné užitkovosti ČR Francie Hmotnost býků JUT (kg) xx Hmotnost krav JUT (kg) Hmotnost jalovic JUT (kg) x Podíl zatříděných býků ve třídách S+E+U Věk porážky do 24 měs. CH100 61,7 % CH 75 až 87 45,4 % CH 50 až 74 35,4 % xx Francie měs., ČR 20 měs. x Francie měs., ČR 23 měs. Plemeno charolais reprodukční výsledky ČR Francie Průměrné mezidobí Podíl mezidobí nad 411 dní 31 % 24 % Podíl narozených telat na 100 krav 89,3 % 97,8 % Podíl odstavených telat 84,6 % 91,8 % Rozsah inseminací 25 % 32 % Růstová schopnost telat Francie Česká republika býci jalovice býci jalovice Porodní hmotnost (kg) 47,8 45,2 44,2 41,2 Ve věku 120 dní (kg) Ve věku 210 dní (kg) Ve věku 365 dní (kg) Národní šampion plemene charolais z roku 2013 Utopie Agrochyt (ZPT-143), chovatel Agrochyt, s. r. o., Mohelno Kontakty Známky za porod: 1 spontánní porod bez pomoci ošetřovatele 2 porod s pomocí jednoho až dvou ošetřovatelů 3 porod vyžadující pomoc tří a více osob a nebo pomoc veterinárního lékaře 4 císařský řez a nebo těžký porod vyžadující léčbu po porodu s opakovanou návštěvou veterináře American-International Charolais Association NW Plaza Circle Kansas City, MO 64153, (816) Agrochyt, s. r. o., Mohelno 461. Mohelno Tel.: Bovet, a. s. Sloupnice Dolní Sloupnice 16 Sloupnice Tel.: Ing. Vlastimil Hatlák, Meziboří Strážek Tel.: /2015

10 Plemeno měsíce Jak hodnotit kvalitu plemeníků Hodnotit kvalitu inseminačních býků ve Francii je v současné době poněkud složitější, než je tomu u ostatních plemen. U plemene charolais dochází v posledních letech k postupnému omezování využití staničních testů a přechází se na hodnocení podle kontroly užitkovosti IBOVAL. Výsledky plemenných hodnot v katalozích jsou pak kombinací obou metod. A aby to nebylo tak jednoduché, do hry vstupuje ještě genomika a ta všechno komplikuje. Na našem trhu se každoročně nabízí semeno býků od dvou firem. Tou první je Genes Diffusion a druhou je Sersia. V katalozích býků od společnosti Sersia jsou u býků jen vybrané plemenné hodnoty a kompletní výsledky musíme hledat v přehledech. Ty jsou stejné jako u Genes Diffusion. Tato společnost má u každého býka výsledky plemenných hodnot pro IBOVAL, plemenné hodnoty pro jateční výsledky porážených synů a hodnocení zevnějšku, reprodukčních výsledků a užitkovosti dcer býka. Navíc má každý býk zveřejněno genomické hodnocení. Je zde hodnoceno 10 ukazatelů od jedničky (nevhodné) do desítky (žádoucí). Hodnocení je rozděleno na morfologické ukazatele (vemeno, struky, zadní končetiny, mechanika pohybu), chování (povaha, mateřské chování), produkční vlastnosti (porodní hmotnost, růst, snadnost telení a mléčnost). Genomické hodnocení tak přináší zcela nový pohled na některé užitkové vlastnosti a znaky. Týká se hodnocení matek. Ve Francii se ale intenzivně pracuje na genomickém hodnocení pro masnou užitkovost. To ale přinese až další vývoj. Budeme se proto dále zabývat hodnocením podle IBOVAL. Odhad plemenné hodnoty podle systému IBOVAL Plemenné hodnoty jsou odhadovány na základě výsledků kontroly užitkovosti (podobně jako u nás). V tomto případě se odhad provádí pro všechny býky, kteří působí v rámci kontroly užitkovosti. Zveřejňovány jsou ve Francii až v tom případě, že koeficient opakovatelnosti dosáhne u syntetického indexu ISEVR a nebo IVMAT hodnoty vyšší než 50 % (0,500). Této hodnoty dosahují býci až ve věku pět a více let u indexu ISEVR a u IVMAT ještě o něco později. Ve Francii je k 30. březnu 2015 registrováno 2001 býků, kteří jsou a nebo v minulosti byli používáni v inseminaci. Plemenné hodnoty podle ISEVR má 857 býků. V tabulce je pět nejlepších inseminačních býků s nejvyšší hodnotou ISEVR ve Francii k 30. březnu Tři z nich jsou v inseminaci používáni i v ČR. V ČR jsou v inseminaci používáni i otcové těchto býků. To jen dokumentuje kvalitu používaných býků u nás. Tyto syntetické indexy sice něco ukazují o kvalitě býka, ale pro výběr a využití v konkrétním stádě musíme vycházet z konkrétních plemenných hodnot. Chceme zlepšovat osvalení? Volíme podle DM a přihlížeme k ostaním hodnotám. Můžeme si například výrazně snižovat snadnost telení u dcer AVel. Nejlepší býci podle ISEVR ( ) Jméno Otec Ročník St. reg. v ČR IFNais ISEVR CR DM DS IV MAT AVel ALait GEORGE V EUREKA FIRST SYLVANER 2010 ZIT BASTION ZCH 952 JOCRISSE 2006 ZTI UNIBLOC ZCH 574 OHIO 2003 ZIT FAROUK UCCELLO Nejlepší býci podle IVMAT ( ) Býk Bariton (ZIT-338) je využíván jako otec býků ve Francii i u nás Jméno Otec Ročník St. reg. v ČR IFNais ISEVR CR DM DS IVMAT AVel ALait CHABAL ZTI 102 SUMO 2007 ZTI CASTOR ZTI 904 SESAME 2007 ZIT BASTION ZCH 952 JOCRISSE 2006 ZTI TRYPHON NECTARGERC VITTOZ ZCH 701 NOVOTEL 2004 ZTI Syntetický index ISEVR zahrnuje snadnost telení IFNais, růst do odstavu CR, osvalení DM, skelet DS. O výši indexu ISEVR rozhoduje výše koeficientů pro jednotlivé plemenné hodnoty. Tyto koeficienty se liší podle plemen. V případě TOP býků jsou poměrně velké rozdíly mezi hodnocením růstu, osvalení a skeletem. Býk George V má vynikající růst a skelet, ale těžší porody. Farouk naopak má snadné porody a dobré osvalení, ale horší růst a skelet. V následující tabulce je pět nejlepších býků podle maternálního indexu IVMAT. V tomto případě se počítají do indexu ještě další plemenné hodnoty, ale ty se většinou nezveřejňují. Týkají se odstavové hmotnosti potomstva dcer býka, ale i zevnějšku. Do indexu IVMAT jde v určitém poměru plemenná hodnota pro vlastní telení IFNais. Mimo býka Tryphon (ten se u nás objevuje v původech) jsou ostatní býci používáni u nás v inseminaci. Býk ZTI 899 Bastion se objevuje mezi pěti nejlepšími býky ve Francii podle ISEVR a IVMAT. Kontakty František Lédr Sopotnice Ústí nad Orlicí Tel.: Rodinná ekofarma Konvalinka Jimramovské Pavlovice 8, Jimramov Tel.: Měcholupská zemědělská, a. s. Předslav 101, Předslav Tel.: silhavy@mecholupska.cz Nováková Hana Sirá Rokycany Tel.: /

11 Plemeno měsíce Jak se vyznat ve francouzském katalogu jméno býka ušní číslo datum narození chovatel charakteristika býka Celkový ekonomický index (přidaná hodnota) Vybraný elitní plemeník otec doporučení býka na dcery býků otec otce matka otce matka otec matky matka matky Vysvětlení zkratek plemenných hodnot Nyní veškeré testování ve Francii probíhá na farmách, takže se smývá rozdíl mezi IBOVALem a dřívějším testováním na stanicích. Veškeré indexy jsou získané na výsledcích potomstva do odstavu (CRsev, DMsev, DSsev,FOSsev, ISEVR), produkce dcer (AVEL, ALAIT, IVMAT), jalovic na farmách (CRpsf, DMpsf, DSpsf, AFpsf, RIAPgef, AFCAR) a býčků ve výkrmu (ICRCjbf, CONFjbf, IABjbf). Plemenné hodnoty z katalogu Genes Diffusion: IFNAIS snadnost porodu (přímý efekt) SEVRAGE potomstvo do odstavu: Crsev přírůstek při odstavu DMsev rozvoj osvalení při odstavu DSsev rozvoj kostry, těl. rámec při odstavu FOSsev jemnost kostry ISEVR celkový odstavový index QUALITÉS MATERNELLES produkce dcer: AVel schopnost telení dcer ALait mléčnost dcer IVMAT celkový index mateřských vlastností POST SEVRAGE po odstavu jalovice na farmách: CRpsf přírůstek po odstavu DMpsf rozvoj osvalení po odstavu DSpsf tělesný rámec po odstavu AFpsf funkční vlastnosti po odstavu LONGÉVITÉ dlouhověkost RIAPgef úspěšnost zabřezávání po I. inseminaci (jalovice) EFCAR dlouhověkost z hlediska reprodukce krav Výkrm býčků: ICRjbf hmotnost JUT CONFjbf zmasilost, složení JUT IABjbf celková schopnost jatečné produkce PRÉDICTEURS GÉNOMIQUES genomické plemenné hodnoty (stupnice 1 10) LoM g funkční vlastnosti vemene FoT g utváření struků SolAr g utváření zadních končetin Loc g mechanika pohybu Comp g chování před, po a v době porodu IM g mateřské vlastnosti Kontakty UFARMA spol. s r. o., Zvonečková Jenišov Tel.: Jaroslav Tájek Zvíkov Lišov Tel.: TFARMA spol. s. r. o. Týniště 25, Žlutice Tel.: tfarma@volny.cz Soukromý statek Bernartice Bernartice Bernartice /2015

12 Plemeno měsíce Vývoj stavů a výsledky v ČR První dovozy jalovic plemene charolais se uskutečnily již v roce 1990 z Maďarska. V dalších letech se ale na importech podílela v rozhodující míře země původu Francie. V ojedinělých případech byla některá stáda budována na základě importu jalovic z Běloruska, Dánska, Německa a Slovenska. V roce 1992 byl na základě importu z Kanady založen i první chov bezrohého charolais amerického typu. Nebyli to ale první šaroláci v ČR. Již ve druhé polovině šedesátých let s tímto plemenem experimentoval Státní plemenářský podnik Hradištko. V tomto období bylo postupně registrováno 23 býků z Francie, jejichž inseminační dávky byly importovány. Osm dalších býků se narodilo již v ČR. Nakonec byl tento pokus ukončen vzhledem k těžkým porodům. Někteří tito býci byli ale počátkem devadesátých let použiti při připouštění jalovic z Maďarska. Jednalo se o ZCH 018 Brutus, ZCH 027 Kolegium a ZCH 039 Šerif. První telata charolais se v KUMP narodila od jalovic importovaných z Maďarska. Bylo to již v roce Vůbec prvním narozeným teletem byla jalovice CZ , která se narodila 18. ledna Porod se sice uskutečnil v karanténní stáji SPP Žďár nad Sázavou, ale již byla v majetku ZD Český Dub. Za svůj život dala deset telat a tři telata po ET. Prvním narozeným býkem byl CZ ze dne 27. ledna Chovatelem bylo ZD Volfířov a býk působil v plemenitbě pod registrem CHP-003. Již zmíněné první dva chovy, na kterých se v roce 1991 narodila první telata charolais, doplňují ještě ZD Staré Hradiště a SPP Žďár nad Sázavou. V prvních letech našeho chovu se na rozšiřování stavů významně podílelo uplatnění embryotransferu. Vždyť jen v letech 1992 až 1994 se 30 % telat rodilo po ET. Kvalitu chovu ovlivňovalo používání špičkových býků, kteří byli prověření v kontrole dědičnosti. Zcela dominantní postavení v prvních letech u nás měla francouzská legenda ZCH 163 Till. Tento býk má v KUMP na 43 chovech narozeno 366 telat, 144 otelených dcer a 47 synů vybraných do plemenitby. V počtu synů v plemenitbě mu ale patří historicky páté až šesté místo. V produkci plemenných býků Chovatelská rodina Chytkových z Mohelna prezentuje špičková zvířata Bezrohost u charolais Bezrohost u plemene charolais se v ČR vyvíjela poněkud odlišně, než tomu bylo později u plemene limousin a masný simentál. Dne 20. prosince 1992 se v ČR narodila první geneticky bezrohá jalovice CZ Chick Sensation 01C CHPS P. Po prvé se otelila v necelých 26 měsících a za život dala devět telat. Pro zámořský užitkový typ charolais (USA a Kanada) je typické to, že se jalovice telí v 24 měsících (resp. do 28 až 30 měsíců). Zkrácení doby odchovu jalovice pro věk při prvním otelení o rok je pro zámořskou genetiku typické. Vyžadují to na rozdíl od Evropy tvrdé ekonomické podmínky. Mimo věku při prvním otelení byly jalovice importované v roce 1992 z Kanady na CHPS Slabce a později na další chovy (CHOD Chroustovice, M. I. L. O. S. Měcholupy, rok telení 1994), v letech 1995 (VHC Holding, a. s. Poběžice, Převrátil Vacíkov) z větší části geneticky bezrohé. V dalším období se otelily importované jalovice z Kanady na dalších pěti chovech. Pro všechny jalovice, které byly počátkem devadesátých let importovány z Kanady bylo typické telení do věku 28 měsíců (z 90 až 100 %). Většina byla i geneticky bezrohá. V roce 1994 se na aukcích plemenných býků začali z těchto chovů objevovat první bezrozí býci. To vyvolalo velký zájem chovatelů. První u nás vybraní býci charolais zámořského typu do plemenitby byli CHP 031 Alf 13C CHPS a CHP 032 Akumulátor 16C. Alf dal později do chovu 53 dcer a 13 plemenných býků a Akumulátor dal 54 dcer a devět synů. K dalšímu rozvoji tohoto užitkového typu přispělo využití tří býků v přirozené plemenitbě (import z Kanady) a osm býků z USA a Kanady, kteří byli používáni v inseminaci. Nejvíc byl využíván ZCH 231 PKR Stetson 4943T, který na 11 chovech dal 137 telat a z toho 24 dcer a šest synů do plemenitby. Určité vystřízlivění chovatelů z bezrohé zvířat nastalo po nezájmu obchodníků o kanadskou genetiku. Důvodem byla především horší masná užitkovost zámořského typu charolais. Výrazně horší bylo zatřídění v systému SEUROP pro horší osvalení. Proto se začala ve větší míře používat francouzská genetika. V devadesátých letech začaly intenzivně šlechtit na bezrohost i francouzské chovatelské organizace. Tento proces byl úspěšný. Dnes jsou v nabídce bezrozí býci s velmi dobrou masnou užitkovostí. Jejich využití v naší populaci nyní převládá. -šeb- je absolutní jedničkou ZCH 240 Casoar s 87 syny. Till se o páté až šesté místo dělí s další legendou ZCH 217 Agronome. Ten má na 69 chovech v KUMP 832 telat a 287 otelených dcer. Spolupráce s chovatelskými svazy a šlechtitelskými podniky ve Francii byla po celé období chovu velice intenzivní. Za dvacet pět let chovu charolais v ČR se výrazně zvýšil počet chovaných čistokrevných zvířat, ale stejně dynamicky se rozvíjel i počet kříženek. V tabulce jsou uvedeny stavy krav a jalovic podle ústřední evidence. Za deset let se stavy krav charolais více než zdvojnásobily. To se týká jak kříženců, tak i čistokrevných krav a tento vývoj dokumentuje popularitu plemene v České republice. Výsledky hmotností telat v KUMP u čistokrevných zvířat jsou naprosto srovnatelné s výsledky kontroly užitkovosti země původu. Výjimkou jsou pouze porodní hmotnosti. U nás jsou nižší než ve Francii. Tomu ale může odpovídat Stavy plemenic podle ústřední evidence Plemenice s 50 a více % CH Čistokrevné plemenice CH Rok krávy jalovice krávy jalovice Stav k Stav k Stav k dosahovaný podíl komplikovaných porodů (3 a 4). V našich podmínkách je vykazován výrazně nižší podíl než v zemi původu. I přesto jsou celkové reprodukční výsledky horší než v zemi původu a zatím neumožňují dosažení podílu odstavených telat alespoň na úrovni 90 % na sto krav základního stáda. Pokud hodnotíme hmotnost JUT všech kategorií porážených zvířat, dosahují býci, krávy a jalovice charolais v průměru nejvyšší hmotnosti ze všech u nás chovaných plemen. V zatřídění podle zmasilosti ve třídách S + E + U je z tuzemských plemen na pátem místě. Plemeno charolais je v současné době v růstové schopnosti potomstva spolu se simentálem naším nejvýkonnějším masným plemenem u nás. To ostatně dokumentují tabulky a nebo uzávěrky KUMP. -šeb- TOP býci k Nejvyšší RPH pro růst v přímém efektu má býk ZTI 942 Urgence ze Sráníka. Jeho vysoká plemenná hodnota vychází především z jeho matky. Orfeus z Dubu, Emir a Rural se v absolutním TOP drží již několik let. To dokumentuje stabilitu jejich vysokých plemenných hodnot při vysokém koeficientu spolehlivosti. Býk Rouky ještě nemá více hodnocených potomků, a to i přes devět otelených dcer v chovech. V následující tabulce je TOP býků pro maternální efekt. SPBC Big Mac 12Z P a Novotel patří do špičky několik let. Ostatní tři býci zvyšují RPH pro maternální efekt současně s růstem počtu otelených dcer. Na hodnotách maternálních efektů je ale zřejmý rozdíl mezi zámořským typem charolais a francouzským typem. Mimo ranost vyjádřenou věkem při I. otelení a snadné porody, má zámořský typ charolais i vyšší RPH pro maternální efekt. Zkratky a vysvětlivky PePP PH pro průběh porodu v přímém efektu PeRU Plemenná hodnota pro růst v přímém efektu MePP Plemenná hodnota pro průběh porodu v maternálním efektu (odhaduje snadnost porodů u dcer) MeRU Plemenná hodnota efekt pro růst v maternálním efektu (odhaduje mléčnost dcer) LH potom. počet hodnocených potomků TR plemenná hodnota pro tělesný rámec KT plemenná hodnota pro kapacitu těla OS plemenná hodnota pro osvalení UT plemenná hodnota pro užitkový typ 5/

13 Plemeno měsíce TOP býci pro růst v přímém efektu PeRU Pořadí Státní registr Jméno býka Otec st. reg. Jméno otce datum narození chovatel býka země původu PePP/% PeRU/% MePP MeRU rpht plemenná kniha Poslední majitel býka stav býka chovů telat v KU zvaž.tel. otel. dcer LH potom. TR KT OS UT L ZTI 942 URGENCE ZE STRÁNÍKA ZCH 809 PINAY Indrák Kamil, Hodslavice Česká republika 94/ / Indrák Kamil, Hodslavice nežije ZTI 144 ORFEUS Z DUBU ZCH 687 TES BEAU Agrokomplet 2000 spol. s r. o., J.Důl Česká republika 103/ / Cach Josef ml., Čachnov nežije ZTI 719 EMIR ZTI 245 SUEDOIS Arnaud Stephane, La Popliniere, Menomblet Francie 67/ / Konvalinka Libor, J. Pavlovice nežije TOP býci pro růst v maternálním efektu MeRU 1 ZCH 353 SBPC BIG MAC 12Z P BCR POLLED UNLIMITED J N J charolais Maryfield SASK Kanada 121/ / PMC M. I. L. O. S. Inc. ČR Trhové Sviny nežije ZTI 052 NEČAS ZEPO ZCH 690 SANTOR RJR ZePo a. s. Libchavy Česká republika 99/ 79 91/ Petrohradská spol. s r. o. nežije CHP 440 IVE CHPS ZCH 353 SBPC BIG MAC 12Z P Chov charolais spol. s. r. o., Slabce Česká republika 113/ 91 88/ Šumavská zem.spol. Hněvanov nežije Rozhovor s Jitkou Hatlákovou, předsedkyní Klubu chovatelů plemene charolais Pro jste si jako chovatelé vybrali plemeno charolais v čem je dobré? Plemeno charolais má spoustu vynikajících vlastností, pro které je vhodné toto plemeno chovat. Když pominu ty základní, jako je vynikající růstová schopnost, vysoké přírůstky, vynikající jatečná výtěžnost, vhodnost tohoto plemene ke křížení, a proto i předpoklad dobré ekonomiky chovů, kde se toto plemeno používá, chtěla bych poukázat na vlastnost, která není u všech masných plemen samozřejmostí, a tou je klidná povaha těchto zvířat a dobrá ovladatelnost. Tuto vlastnost každý chovatel ocení při jakékoliv manipulaci se svým stádem, která bývá někdy velmi náročná. Důkazem je i to, že chovatelé plemene charolais v ČR byli průkopníci vodění zvířat na výstavách, jako první dokázali předvést svá zvířata na ohlávkách. Co vnímáte jako mírný handicap? Nemluvila bych o handicapu, ale každé plemeno má nějakou vlastnost, která musí být hlídána a selektovaná, aby kvalita daného plemene nebyla zhoršována, ale zlepšována. Kromě dobré mléčnosti a matek a dcer, velkého tělesného rámce a dobrého osvalení je potřeba u plemene charolais sledovat kvalitu končetin, a to především pevnost a funkčnost pánevních končetin. Je možné v tomto směru něco změnit? Myslím si, že v ČR je na tento problém kladen velký důraz, proto při výběrech býků do plemenitby, pokud dojde k vyřazení, je to jeden z nejčastějších důvodů. V jednotlivých chovech se dělá lineární hodnocení krav a jalovic, kde se také sleduje kvalita končetin. Tato informace je u inspektora. Všechny vlastnosti, které jsem vyjmenovala, jsou ohodnoceny a bodovaným systémem vyjádřeny. Každý chovatel má tak možnost, aniž by zvíře viděl, udělat si obrázek o daném jedinci, kromě kvality končetin. Tato informace je pouze v poznámce, pokud se objeví nějaký problém v den výběru. Stálo by za úvahu, zda by nebylo možné s informací o končetinách pracovat jako s ostatními bodovanými hodnotami. Mělo by to velký přínos hlavně pro chovatele čistokrevných stád, především pro chovatele, kteří jsou zaměřeni na produkci chovných jalovic a plemenných býků. Chovatel by měl informaci o jednotlivých zvířatech kompletní. Pokud to shrnu, dnes je kladen velký důraz na kvalitu končetin u býků při základním výběru, ale je také potřeba klást důraz na kvalitu končetin přímo ve stádě. Čeho byste jako nová předsedkyně klubu chtěla dosáhnout? Plemeno charolais je nejpočetnější masné plemeno v České republice a má velké množství chovatelů. I přesto v posledních letech na klubová jednání, národní výstavu a různá setkání jezdí úzké spektrum chovatelů. Chtěla bych se pokusit toto spektrum rozšířit a navázat spolupráci s chovateli okolních států. První vlaštovkou je účast českých chovatelů na maďarské výstavě v dubnu Chystáte na výstavu do Brna? V letošním roce je národní výstava pro plemeno charolais významná. Pozvání a účast na výstavě potvrdil významný francouzský šlechtitel Patrick Reversé z Genes Diffusion, který bude bonitovat charolaiskou přehlídku. Proto bych byla velmi ráda kdyby se do této výstavy zapojilo co největší množství chovatelů, aby mohli poznat vynikající atmosféru výstavy a prožít velký chovatelský svátek, kterým bezesporu národní výstava je. -red /2015

14 Plemeno měsíce Chov charolais, Slabce Chov manželů Hatlákových Firma Ing. Miloše Šedivého dovezla v roce 1992 na farmu ve Slabcích na Křivoklátsku 27 kusů březích jaloviček a plemenného býka. Postupně zde vznikl největší chov amerického typu charolais v České republice. Od roku 1992 jsme odchovali asi 1500 kusů telat. V současné době chováme 100 kusů plemenic základního stáda a jalovice a telata o celkovém množství kolem 200 kusů zvířat. Naše zvířata byla v minulosti importována do zemí západní Evropy, jednak jako plemenná zvířata k založení nových chovů a jednak jaké zástav na dokrmení, charakterizuje chov ve Slabcích Miloš Šedivý. V třicátých letech 20. století byl charolský skot importován ze země původu Francie do Severní Ameriky, kde dochází k jeho šlechtění a tím vzniká charolais amerického typu. Tento typ se oproti původnímu liší svojí jemnější kostrou, vyšším tělesným rámcem. Americký charolais je geneticky bezrohý, ranější (možnost připouštění jalovic ve věku 15 měsíců), což znamená za života plemenice jedno tele navíc. Zámořský typ skotu charolais snese horší klimatické podmínky, proto je chován i v drsných podmínkách Kanady, odkud byl v roce 1992 importován do Čech. Jeho velkou předností je menší porodní hmotnost telat kolem 35 kg, tudíž méně asistovaných, komplikovaných porodů. Tento typ skotu charolais se vyznačuje velkou pohybovou schopností na rozsáhlých pastvinách díky odolnějším končetinám. U chovatelů je americký typ skotu charolais oblíben zejména pro bezrohost, klidnou povahu, snadné porody, což je při ošetřování chovu velkou výhodou. Poptávka po plemenném i zástavovém materiálu je stále tak vysoká, že ji nestačí chovatelé tohoto typu charolais zdaleka pokrýt, proto je i prodejní cena těchto zvířat vyšší než zvířat francouzského typu. -red- Oceněná rodiny Hatlákových na Národní výstavě hospodářských zvířat 2013 Na pastvině v Meziboří se preferuje typ francouzský Zámořský typ plemene charolais ve Slabcích Býk Vasco (ZTI-671) dovezený z Německa je zástupcem amerického typu charolais Manželé Jitka a Vlastimil Hatlákovi hospodaří v obci Meziboří na vysočině v nadmořské výšce 480 m jako konvenční zemědělci od roku Obhospodařují 127 ha zemědělské půdy, 70 ha TTP a 57 ha orné půdy. Hlavním zaměřením je chov plemene charolais, především produkce chovných jalovic a plemenných býčků. Základní stádo tvoří 35 krav, celkem je v hospodářství kolem 100 zvířat. Reprodukce je zajišťována inseminací vybranými francouzskými býky a působením býka v přirozené plemenitbě. Podíl inseminace tvoří okolo 40 %, jsou využíváni rohatí i bezrozí býci. Období telení začíná koncem listopadu a končí v dubnu v zimovišti pro masné krávy, které bylo v roce 2007 nově postaveno. Chov dlouhodobě spolupracuje s OPB Osík a OPB Skály Benešov, kam odcházejí býčci do prvního turnusu. Druhý turnus je odchováván u chovatele. Zpravidla bývá odchováváno 8 až 10 býků. Krmnou základnu tvoří seno a senáže z jetelovin a jetelotravních směsí, které jsou pěstované na orné půdě. Kromě toho je pěstováno obilí ke krmným účelům a konzumní brambory. Cílem chovatelů je zlepšování kvality stáda, zvýšení podílu inseminace a co nejlepší reprodukční výsledky. Na plemeni měsíce spolupracovali: Karel Šeba Jan Kaplan Jitka Hatláková Miloš Šedivý Jaroslav Burda Natural spol. s r. o. Foto poskytli: Karel Melger Jaroslav Burda, Miloš Šedivý -red- 5/

15 Reportáž Soutěž o nejlepší mléčnou farmu roku posedmé Po roční přestávce byl prvního dubna ukončen sedmý ročník soutěže o titul Mléčná farma roku. Nebude trvat dlouho a budeme znát letošní vítěze. Farmy byly pro inspekce komise, jejichž výsledky budou dalším bodovaným kritériem, vybrány podle počtu somatických buněk v mléce. Odborná porota potom navštívila deset farem, které se probojovaly do finále. Sedmý ročník soutěže připravila společnosti Zoetis Česká republika, s. r. o. za podpory generálního partnera společnosti VVS Verměřovice s. r. o., a partnerů soutěže společností ABS cz s. r. o., Ecolab, Mlecoop odbytové družstvo, a Zinpro. Projekt podpořil Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., v Praze-Uhříněvsi a mediálním partnerem byl jako tradičně Profi Press. Účastník soutěže musí být chovatelem skotu na území České republiky a musí pravidelně sledovat počet somatických buněk v rámci kontroly užitkovosti. Soutěžit mohou chovatelé dojnic s počtem krav základního stáda nad 100 kusů a jsou rozděleni do dvou skupin podle chovaného plemene. Členy odborné komise byli privátní lékař MVDr. Jiří Davídek, zástupce pořádající firmy MVDr. Libor Borkovec a její předsedkyní Ing. Růžena Seydlová, Ph.D. (Milcom, a. s.). Na farmách byla sledována a hodnocena další pomocná kritéria, jako je hygiena získávání mléka, zdravotní stav mléčné žlázy a končetin, ale také ustájení dojnic i krav stojících na sucho, welfare zvířat, kvalita a dostupnost krmiva a celkový management farmy. Soutěž se snaží motivovat chovatele dojnic ke zvyšování kvality dojení mléka stejně jako zlepšování zdravotního stavu dojnic. Na odborném semináři, který se uskuteční 28. dubna ve Větrném Jeníkově, se dozvíme, jak se farmy v tomto ročníku soutěže umístily. Začalo se už v neděli V neděli navečer jsme navštívili farmu dojnic v Tlumačově, která je součástí ZOD Mrákov. Zemědělské obchodní družstvo Mrákov hospodaří na Domažlicku asi na 2470 ha zemědělské půdy, z toho je zhruba 960 ha luk. Provozem nás provázeli faremní zootechnik Rostislav Šlajs a hlavní zootechnik Ing. Jan Randa. Na farmě v Tlumačově chovají 235 dojnic holštýnského skotu s průměrnou užitkovostí 9771 l mléka za laktaci (32,6 kg denně mléka na dojnici zapojenou v kontrole užitkovosti) o tučnosti 3,82 % a obsahu bílkovin 3,24 % a průměrným počtem somatických buněk v ml mléka. Dojnice v produkční stáji jsou ustájeny volně v boxech vybavených matracemi ošetřovanými vápencem, resp. dekamixem. Krávy stojící na sucho mají ve volné stáji boxy přistýlané slámou, která se denně vyklízí, a porodní kotce mají hlubokou podestýlku. Telata jsou po napojení mlezivem převezena a ustájena v centrálním teletníku ve Stráži. Napájí se dvakrát denně mléčnou krmnou náhražkou do věku osmi týdnů, do 16 týdnů se používá müsli starter a po odstavu do 20 týdnů také seno i tzv. slamnatý starter. Dojí se dvakrát denně v autotandemové dojírně Fullwood s 2 x 4 stáními. Struky před dojením čistí pomocí vlhčených jednorázových papírových utěrek a dezinfikují se před dojením i po něm. Zdravotní stav mléčné žlázy se hodnotí také pomocí NK-testů. Mléko dodávají do mlékárny v Kralovicích. Třikrát ročně paznehtář se zootechnikem upravují a ošetřují paznehty, pravidelně vždy při zaprahování dojnic a potom dále podle potřeby. Také koupele paznehtů používají až dvakrát ročně a také pokaždé, kdy je třeba. V době zaprahování dojnic se posuzuje zdravotní stav mléčné žlázy i nádoj a potom se zaprahuje antibiotiky i neantibiotickými prostředky. Krmí se mj. travní senáž, kukuřičná siláž, pivovarské mláto i seno. V produkční stáji se krmivo pětkrát denně přihrnuje nakladačem Unc i ručně /2015

16 Reportáž Boxová lože jsou v tlumačovské produkční stáji vybavena matracemi ošetřovanými vápencem, resp. dekamixem Zdraví mléčné žlázy se posuzuje pomocí NK-testu a náhodně se provádí také bakteriologické vyšetření mléka. Paznehty plemenicím ošetřují dvakrát ročně a dvakrát týdně dojnice prochází koupelí s modrou skalicí a v zimním období se používá formaldehyd. Krmí se např. jetelová a travní senáž, kukuřičná siláž, GPS, CCM, které jsou skladovány ve vacích stejně jako pivovarské mláto a seno. V produkční stáji se krmivo dvakrát denně zakládá a až osmkrát denně přihrnuje traktorem s radlicí. V Tlumačově se dojí dvakrát denně v autotandemové dojírně Fullwood s 2 x 4 stáními Dojírna v Řenčích je bezbariérová rybinová Fullwood s 2 x 12 stáními a dojnice do ní chodí dvakrát denně Počet dojnic: 235 Plemeno: holštýnské Užitkovost: 9771 l PSB: v ml Řenče soutěží potřetí První pondělní farmou, kterou letos komise navštívila, byla farma Řenče, jedno z hospodářství zemědělské společnosti Lukrena a. s. Dolní Lukavice v oblasti Plzeň-jih. Čekal na nás hlavní zootechnik Emil Bakoš. Farma hospodaří na celkové výměře 3500 ha a z toho je 470 ha trvalých travních porostů. V Řenčích chovají 406 dojnic českého strakatého plemene s průměrnou užitkovostí v kontrole užitkovost asi 7968 kg mléka (průměrná denní dojivost 27,37 kg mléka na kontrolovanou dojnici). Tučnost mléka je 4,38 % a obsah bílkovin 3,6 %, průměrný měsíční počet somatických buněk zjišťovaný kontrolou užitkovosti za posledních dvanáct měsíců je v ml mléka. V době návštěvy se dojilo 330 dojnic. Dojnice jsou ustájeny ve volné boxové stáji s loži stlanými separátem ošetřovaným dvakrát týdně vápencem. Ve stáji jsou rozděleny do sekcí podle fáze laktace. Krávy stojící na sucho jsou zhruba 40 dní před porodem ustájeny v nové přístřeškové stlané stáji s výběhem, kam se sláma dvakrát týdně přistýlá. Zaprahuje se plošně antibiotiky. Krávy jsou v době stání na sucho ustájeny ve venkovním výběhu. V porodně je hluboká podestýlka a krávy jsou po porodu dojeny asi tři dny v dojírně u porodny a potom jsou přesunuty do produkční stáje. Telata jsou ustájena ve stlaných individuálních boxech v teletníku a také ve venkovních individuálních boxech. Napájí se první dny mlezivem a týden nativním mlékem, později mléčnou náhražkou a k dispozici mají starter. Od šesti týdnů věku se telatům zkrmuje tzv. suchý mix (ČOT, seno, vojtěška, melasa). Jalovice jsou ustájeny v odchovně v Libákovicích. Ve věku nad 14 měsíců se inseminují (průměr v posledním roce byl 16,2 měsíce) a po dobu asi osmi měsíců mají k dispozici pastvu. Jako vysokobřezí jsou potom přesunuty do porodny v Řenčích a později ustájeny v produkční stáji. Na farmě v Řenčích je produkční stáj volná boxová s loži stlanými separátem ošetřovaným dvakrát týdně vápencem Zabřezávání jalovic činí v průměru 82 % a krav 73 %, délka mezidobí je asi 366 dní. Býčci narození v dojeném stádě jsou vykrmováni. Kromě produkce mléka vlastní firma také tři stáda masného skotu. Dojí se v bezbariérové rybinové dojírně Fullwood s 2 x 12 stáními, a to dvakrát denně. Mléko se dodává do mlékárny v německém Chamu. Pro toaletu mléčné žlázy před dojením se používají jednorázové papírové utěrky a struky se dezinfikují před dojením i po něm. Počet dojnic: 406 Plemeno: české strakaté Užitkovost: 7968 kg (KU) PSB: v ml Uprostřed dne ve Lhotce u Radnic Na mléčné farmě zemědělského podniku Kladrubská a. s. ve Lhotce u Radnic se chová 582 dojnic holštýnského plemene. Jejich průměrná užitkovost za rok 2014 je kg mléka (23,02 litrů na ustájenou a 29,61 kg mléka denně na kontro- 16 5/2015

17 Reportáž lovanou dojnici). Tučnost mléka je 3,71 % a obsah bílkovin 3,25 % s průměrným počtem somatických buněk za posledních 12 měsíců v ml mléka. Hospodaří na 5000 ha, pěstují obilí, řepku, kukuřici, či vojtěšku. Nejen stájí nás provedl hlavní zootechnik Jan Gasior. V produkční stáji jsou krávy ustájeny ve volné boxové stáji s loži vybavenými matracemi, které jsou jednou týdně přistýlány separátem či řezanou slámou. Dojnice se plošně zaprahují antibiotiky. Krávy stojící na sucho jsou ustájeny v oddělené stáji, stejně jako v porodně, na hluboké podestýlce, která se dvakrát týdně přistýlá. Na porodně je dojírna, kde jsou otelené krávy po dobu tří až čtyř dní dojeny a potom přesunuty do produkční stáje. Zdravotní stav mléčné žlázy se zjišťuje pomocí NK- -testu, náhodně se provádí bakteriologické hodnocení mléka a využívá se přístroj pro měření počtu somatických buněk v mléce. Na farmě ve Lhotce u Radnic se dojí dokonce třikrát denně v rybinové dojírně Farmtec s 2 x 12 stáními Dojí se třikrát denně v rybinové dojírně Farmtec s 2 x 12 stáními. Dojnice v rozdoji se začínají dojit dvakrát denně a později asi během dvou týdnů podle kondice třikrát denně. Mléčná žláza se připravuje vlhkou toaletou a použivá se látková utěrka. Před dojením se používá prediping a po něm se struky dezinfikují. Telata se napájejí dvakrát denně a v zimě třikrát. Dostávají do osmého týdne mléčnou náhražku, od druhého do čtrnáctého týdne se krmí starter a od osmého týdne seno. Paznehty se ošetřují dvakrát ročně plošně a třikrát týdně se končetiny krav koupu ve formaldehydu s 37% koncentrací v průchozí vaně a jednou měsíčně ve velkém bazénu s dobou působení 30 minut. V produkční stáji se naváží krmivo dvakrát denně a sedmkrát denně se přihrnuje traktorem s radlicí. Počet dojnic: 582 Plemeno: holštýnské Užitkovost: kg (KU) PSB: v ml Mirošov přihláška z koše Mirošovický hlavní zootechnik Miroslav Durďák nejprve přihlášku do soutěže s průvodním dopisem vyhodil do koše, ale potom si to rozmyslel a poslal ji. Udělal dobře, protože se jejich farma propracovala do finále soutěže. Mléčná farma Mirošov je jedním z hospodářství Příkosické zemědělské a. s. Hospodaří na ploše zhruba 2000 ha a pěstují obilí, řepku, pícniny i kukuřici. Chovají 500 krav českého strakatého plemene s užitkovostí 7705 litrů (podle výsledků kontroly užitkovosti 9370 kg a 28,58 kg mléka denně na kontrolovanou) s tučností 3,89 %, obsahem bílkovin 3,58 % a s počtem v ml mléka). Zdraví mléčné žlázy se posuzuje pomocí NK-testu a pravidelně se provádí bakteriologické hodnocení mléka. V loňském roce proběhla v produkční stáji rekonstrukce boxových loží. Boxová lože jsou podestýlaná slámou a denně se vyhrnuje a podestýlá. Krávy se zaprahují plošně pomocí antibiotik a kombinací antibiotických a neantibiotických prostředků. Mirošovské dojnice jsou ustájeny ve volné boxové stáji se stlanými loži a sláma se denně se vyhrnuje a nastýlá /2015

18 Reportáž Ve rváčovské produkční stáji se dojí se v rybinové dojírně Westfalia s 2 x 10 stáními, a to dvakrát denně V Mirošově se dojí dvakrát denně v rybinové dojírně s 2 x 10 stáními Po léčení mastitid se provádí faremní kultivační test. V porodně jsou dojnice ustájeny na hluboké podestýlce a po dobu čtyř až pěti dnů po porodu dojeny v dojírně u porodny a potom přesunuty do produkční stáje. Na porodnu se krávy přesunují asi 21 dní před porodem, na sucho stojí krávy celkem 60 dní. Dojí se v rybinové dojírně s 2 x 10 stáními Afimilk dvakrát denně a k toaletě vemene se používá vlhká jednorázová papírová utěrka, před dojením se používá prediping a i po něm se struky dezinfikují. Mléko dodávají do mlékárny ve Stříbře. Zdraví mléčné žlázy krav se v době rozdoje posuzuje pomocí NK-testu. Paznehty se ošetřují dvakrát ročně plošně a dále podle potřeby a jedenkrát za dva měsíce se končetiny koupou. Telata se první týden napájejí čtyřikrát denně a od druhého týdne potom dvakrát denně. Prvních šest týdnů se napájí nativním mlékem, do osmého týdne mléčnou krmnou náhražkou, od druhého týdne do desátého mají k dispozici starter a od šesti týdnů seno. Krmí se kukuřičná siláž i travní senáž. Krmivo se v produkční stáji přihrnuje až osmkrát denně ručně frézou. Počet dojnic: 500 Plemeno: české strakaté Užitkovost: 7705 l PSB: v ml Ve Rváčově staré krávy v novém Mléčná farma ve Rváčově je součástí zemědělského podniku Zeos Lomnice a. s. Chovají 360 krav českého strakatého skotu s průměrnou užitkovostí 6765 l (podle výsledků kontroly užitkovosti 6141 kg, tedy 21,98 kg denně na kontrolovanou) s tučností 4,38 %, obsahem bílkovin 3,6 % a počtem somatických buněk v mléce v ml. Hospodaří na ploše asi 1200 ha. V roce 2013 byl podle vedoucího střediska Miloše Kubánka ve Rváčově postaven s investicí kolem 60 milionů korun, nový kravín. Byl otevřen 7. listopadu a byly do něj převedeny krávy ze staré stáje z vazného ustájení, a to asi 300 kusů. V produkční stáji jsou rozděleny podle laktace. Ustájení ve stáji je volné, v boxových ložích jsou matrace, které se třikrát týdně sypou vápencem. Na sucho stojící krávy jsou ustájeny ve stlané stáji a krmí se senem a senáží, a také porodna je stlaná a příprava na porod trvá 21 dní. Asi 30 krav se stále dojí na stání, telata jsou ustájena v individuálních stlaných kotcích právě v této stáji. Telata se napájí dvakrát denně mléčnou náhražkou po deset týdnů a mají k dispozici starter a krmí se také suchá směsná dávka. V produkční stáji se dojí se v rybinové dojírně Westfalia s 2 x 10 stáními, a to dvakrát denně. Pro toaletu vemene se V nové stáji ve Rváčově jsou dojnice ustájeny volně, v boxových ložích jsou matrace, a ty se třikrát týdně sypou vápencem používá vlhká, látková utěrka, struky se dezinfikují před dojením i po něm. Zdraví mléčné žlázy se posuzuje pomocí NK-testu. Mléko se dodává do mlékárny Pragolaktos. V čekárně před dojírnou funguje přiháněč, který po ukončení dojení zpětným chodem vyčistí podlahu čekárny. Telata zůstávají na farmě do tří týdnů věku a potom se přesunují do velkokapacitního teletníku. Také výsledky reprodukce jsou velmi dobré, interval je průměrně 60 dní, servis perioda 78 dní a zabřezávání krav 59,8 %. Krmivo se v produkční stáji přihrnuje až osmnáctkrát denně pomocí robota Lely Juno. Paznehty se ošetřují dvakrát ročně a končetiny dojnic se čtyřikrát ročně koupou. Počet dojnic: 360 Plemeno: české strakaté Užitkovost: 6765 l PSB: v ml V Malčíně letos potřetí Malčínská a. s. hospodaří v okrese Havlíčkův Brod asi na 500 ha zemědělské půdy. Přestože jsou samostatnou jednotkou, jsou součástí zemědělské společnosti v Kámeni (ZOD Kámen). Chovají 210 dojnic holštýnského plemene s průměrnou užitkovostí 9848 litrů mléka (denní nádoj na kontrolovanou dojnici je 30,82 kg) s obsahem 3,87 % tuku a 3,46 % bílkovin a počtem somatických buněk v ml mléka. Farmou nás provázela zootechnička Ing. Lenka Měkotová. 18 5/2015

19 Reportáž Dojnice v Malčíně chodí dvakrát denně do bezbariérové rybinové dojírně Agromilk s 2 x 8 stáními Krávy jsou ustájeny ve volné boxové stáji a lože jsou přistýlány slámou. Suchostojné krávy jsou ustájeny na slamnaté podestýlce, porodna je na hluboké podestýlce, která je ošetřována vápencem, podobně jako boxy u telat. Stáje se vyklízí dvakrát denně a také tak přistýlají. Krávy před otelením dostávají preventivně selevit a vitamíny A a D. Dojí se v bezbariérové rybinové dojírně Agromilk s 2 x 8 stáními. Před dojením používají vlhkou toaletu vemene a jednorázové vlhké papírové utěrky. Mezidezinfekce dojaček po dojení mastitidní dojnice se provádí roztokem kyseliny peroctové s koncentrací 0,5 %. Struky dezinfikují po dojení. Mléko dodávají do mlékárny v Hlinsku. Zdravotní stav mléčné žlázy se posuzuje pomocí NK-testu a náhodně se také provádí bakteriologické hodnocení vzorků mléka. Hodnotí se historie mléčné žlázy, výskyt mastitid v průběhu laktace. Jalovice se odchovávají ve stlané boxové odchovně s venkovním krmištěm, kterou v Malčíně upravili svépomocí, Malčínské krávy jsou ustájeny ve volné boxové stáji a lože jsou přistýlána slámou a telata ve stlaných boxech kotcích v teletníku. Jalovice se zapouštějí ve 13 měsících a jsou určeny pro obrat stáda. Býčci se ve věku jednoho měsíce až šesti týdnů prodávají. Pokud jde o hodnocení plodnosti, jalovice zabřezávají asi ze 75 % a krávy ze 35 % a mezidobí je dlouhé prů /2015

20 Reportáž měrně 399 dní. Dojnice se plošně zaprahují antibiotiky a kombinací antibiotických a neantibiotických prostředků. Telata napájejí dvakrát denně, nativní mléko se krmí do čtyř týdnů věku a mléčná náhražka potom do deseti týdnů. Telata mají k dispozici od pátého dne do dvanácti týdnů věku starter. Seno se zkrmuje od šesti týdnů po celou dobu odchovu. Paznehty dojnic se ošetřují dvakrát ročně, hlavně vždy při zasušení a také pokaždé, když je třeba. Končetiny se pravidelně koupou, a to v modré skalici a také ve formaldehydu. U krav i vysokobřezích jalovic je to osmkrát ročně. Pro krmení se používá např. jetelotravní a hrachová senáž, kukuřičná siláž, CCM a pivovarské mláto i seno. Silážuje se do vaků, mláto se pro krmení vozí pravidelně jedenkrát týdně. Dojnice i jalovice se krmí pomocí taženého vertikálního míchacího vozu a zkrmují se tři typy krmných dávek pro všechny kategorie zvířat. Krmivo se osmkrát denně přihrnuje nakladačem s radlicí. Na farmě pravidelně proškolují zaměstnance v otázkách prevence a terapie mastitid a odchovu telat. Během let, kdy se Malčínští účastnili soutěže, se snažili mnohé vylepšit. Dokončilo se prosvětlení střechy v produkční stáji, svépomocí dostavěli stáj pro jalovice, také v dojírně je nová střecha a zvětšilo se místo pro suchostojné dojnice i porodna. Počet dojnic: 210 Plemeno: holštýnské Užitkovost: 9848 l PSB: v ml Dojnice se v Radešínské Svratce dojí v rybinové dojírně s 2 x 12 stáními Bauer Agromilk Nadvláda českého strakatého skotu Ve společnosti Proagro Radešínská Svratka, a. s., na farmě právě v Radešínské Svratce chovají 465 dojnic českého strakatého skotu a hospodaří na ploše asi 2500 ha. Průměrná denní mléčná užitkovost dojnic je 21,76 litru (podle výsledků kontroly užitkovosti je to 9489 kg, tedy 27,33 kg denně na kontrolovanou dojnici), s tučností 4,03 % a obsahem bílkovin 3,55 % a s průměrným počtem somatických buněk v mléce v ml (podle výsledků kontroly užitkovosti ). Zdraví mléčné žlázy posuzují podle výsledků NK-testu a pravidelnými bakteriologickými hodnoceními vzorků mléka. Dojí se v rybinové dojírně s 2 x 12 stáními Bauer Agromilk, a to dvakrát denně. Používají predipping a struky dezinfikují také po dojení. Do dojírny přicházejí krávy po sekcích, první se dojí nedávno otelené krávy, potom prvotelky, mladší a nakonec starší krávy. Mléko se dodává německé mlékárně Müller. Krávy se zaprahují kombinací antibiotických a neantibiotických prostředků. Dojnice jsou ustájeny ve volné boxové stáji, do loží se stele separát a ošetřuje se vápencem. Ze starého kravína K-96 vznikla přístřešková stáj pro krávy stojící na sucho stlaná slámou a porodna na hluboké podestýlce. Krávy po otelení se prvních pár dní dojí na malé dojírně do konví a potom jsou přesunuty do produkční stáje. Telata napájejí pomocí milk taxi dvakrát denně a první týden po pětidenním zkrmování mleziva se krmí nativní mléko a do pěti týdnů věku mléčná náhražka a také do dvanácti týdnů starter. Seno telata dostávají od šestého týdne věku. Telata se odstavují ve 42 dnech věku a přesunují se do skupinových stlaných kotců, tzv. salaše, kde jsou krmeny post starterem, senem a učí se konzumovat směsnou krmnou dávkou od krav. V období mléčné výživy jsou telata ustájena ve venkovních individuálních boxech. Na farmě se rodí měsíčně asi 45 telat a k dispozici je asi 90 plastových venkovních individuálních boxů, jak nám řekla hlavní zootechnička Ludmila Sklenářová. Ve věku 4 6 měsíců jsou býčci převáženi do výkrm u a jalovičky do nově rekonstruované odchovny mladého dobytka v Pirkárci, odkud se jako vysokobřezí vrací na farmu do Radešínské Svratky. Zhruba šedesát býků se vykrmuje, ale většina se prodává jako zástav v hmotnosti 240 kg, ročně se jich asi 720 prodá zájmena do zahraničí (prostřednictvím společnosti Cattle market s. r. o. ). Produkční stáj je volná boxová, do loží se stele separát a ošetřuje se vápencem Paznehty dojnic se třikrát ročně a u jalovic dvakrát ročně ošetřují, a také samozřejmě vždy podle potřeby. Jedenkrát za měsíc se využívá koupel končetin. Krmná dávka dojnic je zhruba složena z řepky, senáže, kukuřičné siláže, sena, mláta, močoviny, mačkaného obilí, soli, DDG, vápence. Zakládá se dvakrát denně a šestkrát denně se přihrnuje neseným šnekovým přihrnovačem. Počet dojnic: 465 Plemeno: české strakaté Užitkovost: 9489 kg (KU) PSB: v ml S nadšením v novém kravíně Mléčná farma, resp. VKK Batelov je hospodářstvím Družstva vlastníků Batelov. Na farmě v současnosti chovají 251 holštýnských krav s průměrnou užitkovostí za loňský rok 8989 l (na kontrolovanou dojnici je to 30,67 kg mléka denně) s 3,87 % tuku, 3,35 % bílkovin. Průměrný počet somatických buněk v mléce je v ml (podle výsledků kontroly užitkovosti v ml mléka). Plocha, na které družstvo hospodaří, je asi 300 ha zemědělské půdy. V roce 2013 došlo k rekonstrukci stájí v Batelově. Ze starých stáji přitom zbyly pouze kostry a vznikla tak otevřená, prostorná, vzdušná produkční stáj. Další investice byly věnovány do nové kruhové dojírny. Zatím je ve stáji asi 350 dojnic, ale v budoucnu se počítá s rozšířením jejich počtu na 500 kusů. Protože jsou ale ve stáji ustájeny také jalovice, předpokládá se vznik nové odchovny v Horní Cerekvi, aby se tak uvolnilo místo pro dojnice. 20 5/2015

21 Reportáž Po rekonstrukci kravína byly do něho nakoupeny a přivezeny krávy asi z chovů celé České republiky. Byly nakupovány vysokobřezí jalovice, takže většina krav ve stáji je nyní na druhé laktaci. Dojí se dvakrát denně v kruhové dojírně Westfalia s 28 místy. Pro toaletu vemene před dojením se používá vlhká jednorázová papírová utěrka a predipping, struky se samozřejmě dezinfikují i po dojení, a to bariérových prostředkem. Pro mezidezinfekci po podojení každé krávy se používá systém vyplachování strukových návleček Delavel. V mléčnici je automatický chladicí tank firmy Gea. V současné době se dojí asi 260 krav a situaci v dojírně sleduje také kamera. Mléko dodávají do mlékárny Moravia Lacto a. s. Zdraví mléčné žlázy se posuzuje pomocí NK-testu a používá se také přístroj na měření počtu somatických buněk v mléce. Dojnice jsou ustájený ve volné boxové produkční stáji, v ložích jsou matrace, které se denně čistí a vápní. Část stáje slouží jako porodna se stlanými boxy. O průběh porodů pečují specialisté porodníci, stejně jako o telata. Porody probíhají o 7 10 dní dříve, než je předpokládaná Před necelými dvěma roky došlo k rekonstrukci stájí, a tak je na farmě v Batelově volná, prostorná produkční stáj coba otelení, což je podle zootechničky způsobeno přílišným ruchem v porodně. Proto se chystá vytvoření nové porodny ze starší stáje v areálu farmy. Dojnice se zaprahují neantibiotickými prostředky a selektivně také antibiotiky, a to tehdy, když je ve vzorku mléka zjištěn vyšší počet somatických buněk než v ml. Krávy se pravidelně zaprahují vždy v úterý a současně se těmto kravám ošetřují paznehty. Doba stání na sucho je 60 dní a předpokládá se, že se postupně s věkem krav zkrátí na 45 dní. V Batelově se asi 260 krav dojí se dvakrát denně v kruhové dojírně Westfalia s 28 místy /2015

22 Reportáž Paznehty se tedy ošetřují kravám při zasušení a také vždy 150. den laktace. Dojnice procházejí třikrát týdně koupelí v průchozí vaně. Telata ustájená ve venkovních individuálních boxech se pomocí milk taxi napájejí třikrát denně, do osmi týdnů jsou krmena mléčnou krmnou náhražkou a do dvanácti týdnů věku mají k dispozici starter a seno mezi čtvrtým a čtrnáctým týdnem. Odstavují se v 60 dnech. V současnosti jsou ztráty telat 4,3 %, a to včetně těch mrtvě narozených. Dojnice i jalovice inseminuje zootechnik sám a zabřezávání krav je asi 55 % a jalovic 65 % Princip je takový, že pokud není kráva inseminována do 60 dní po otelení, ošetří se oestophanem nebo se využívá synchronizační protokol ovsynch. Krmí se senáží, kukuřičnou siláží, ale pěstuje se také obilí, řepka i trávy na semeno. O provozu nové farmy nám nadšené povídala zootechnička Michaela Kozáková (kterou jsme při minulém ročníku soutěže zastihli ještě v Rolnické společnosti v Lesonicích) a zootechnik Milan Nechvátal. Dodali také, že kromě dojnic mají na starosti dvě stáda masného skotu a družstvo také vykrmuje asi brojlerů. Počet dojnic: 251 Plemeno: holštýnské Užitkovost: 8989 kg (KU) PSB: v ml Stáj na farmě v Rodné je vzdušná a dostatečně prosvětlená V Rodné je vše při starém a dobrém Mléčná farma v Rodné je součástí zemědělského družstva Pojbuky, hospodařícího v Jihočeském kraji v okrese Tábor na ploše 2400 ha zemědělské půdy, tedy 1560 ha orné půdy a 740 luk a pastvin. Rostlinná výroba je zaměřena na pěstování obilnin, řepky, brambor a krmných plodin. Na farmě v Rodné se chová 180 dojnic holštýnského plemene s průměrnou užitkovostí l mléka (na kontrolovanou tedy 32,7 kg mléka denně) o tučnosti 3,85 % a obsahu bílkovin 3,54 %. Průměrný počet somatických buněk je v ml mléka (podle Krávy dojí v bezbariérové rybinové dojírně Boumatic s 2 x 6 stáními dvakrát denně výsledků kontroly užitkovosti v ml mléka). Stájemi nás provázela zootechnička Jana Kubartová. Dojnice jsou ustájeny ve volné boxové stáji s pryžovými matracemi, které jsou dvakrát týdně ošetřovány vápencem. Na sucho stojící krávy jsou ustájeny na hluboké podestýlce ve volné stáji. Pro krávy v období telení je připraven kotec nastýlaný slámou. Porodna jalovic je v oddělené stáji rovněž s hlubokou podestýlkou. Jalovice se poprvé zapouštějí ve věku 15 měsíců. Krávy se dojí v bezbariérové rybinové dojírně Boumatic s 2 x 6 stáními dvakrát denně. K toaletě mléčné žlázy používají jednorázovou vlhkou látkovou utěrku a struky dezinfikují před dojením (prediping) i po něm. Utěrky se dezinfikují v roztoku, který se také používá pro hygienu dojicího stroje po dojení mastitidních krav. Zdraví mléčné žlázy se posuzuje NK- -testy a na farmě používají rovněž přístroj na měření počtu somatických buněk v mléce. Mléko dodávají do Mlékařského a hospodářského družstva JIH. V areálu stojí nová stáj, která je využívána jako odchovna mladého skotu. Dojnice se zaprahují kombinací antibiotických a neantibiotických prostředků a před každým zaprahnutím se posuzuje zdraví mléčné žlázy pomocí NK-testu. Telata ustájena individuálně v boxech ve stáji teletníku po dobu jednoho až jednoho a půl měsíce a odstavována ve společném stlaném kotci. Krmení telat je pro ošetřovatele zjednodušeno používáním tzv. milk taxi. Telata se po mlezivovém období napájí dvakrát denně mléčnou náhražkou až do osmi týdnů, starter mají k dispozici od pátého dne věku do 12 týdnů a seno od od osmi do dvanácti týdnů. Paznehty se ošetřují dvakrát ročně plošně a každý týden, pokud je třeba léčebně. Vždy jednou za jeden a půl měsíce se využívá koupel končetin dojnic. V produkční stáji se krmí travní senáž a kukuřičná siláž a seno. Krmivo se zakládá dvakrát denně a pětkrát se ručně přihrnuje. Počet dojnic: 180 Plemeno: holštýnské Užitkovost: l PSB: v ml Malé stádo v obrovském areálu Mléčnou farmou v Raděticích společnosti Lípa ČR. s. r. o. nás provedl její jednatel Pavel Nohava. Stáj se nachází ve velkém areálu bývalého zemědělského družstva. Chovají 116 krav českého strakatého skotu s mléčnou užitkovostí 7421 l mléka (denní nádoj na kontrolovanou 24,04 kg mléka) s obsahem tuku 3,8 % a bílkovin 3,37%. Počet somatických buněk v mléce je průměrně v ml (podle kontroly užitkovosti ). 22 5/2015

23 Reportáž Na farmě v Raděticích přichází dojnice dvakrát denně do tandemové dojírny Farmtec s 2 x 4 stáními V jedné polovině stáje jsou krávy v produkci a boxová lože jsou stlaná slámou, která se denně čistí a znovu přistýlá Do dojírny se investovalo v době, kdy byla cena mléka příznivá. K dojení se využívá tandemová dojírna Farmtec s 2 x 4 stáními. Dojiči připravují vemeno pomocí mokré toalety, sprchují ho a používají látkové utěrky. Po dojení struky dezinfikují. Zdraví mléčné žlázy se posuzuje podle výsledků NK-testu. Mléko dodávají do mlékárny v Klatovech, a to denně asi 3000 litrů. Stáj je rozdělena tak, že v jedné polovině jsou krávy v produkci a druhá je vyhrazena pro krávy stojící na sucho. Boxová lože jsou stlaná slámou. Podestýlka se čistí a zakládá jedenkrát denně. Březí jalovice jsou ustájeny volně v přístřeškové stáji (stodole) na hluboké podestýlce a pasou se na přilehlých pastvinách. Telata jsou ustájena ve venkovních individuálních boxech a napájí se dvakrát denně. Zkrmuje se nativní mléko a mléčná náhražka do osmi týdnů, kdy se telata odstavují a do dvanácti týdnů dostávají starter. Seno mají telata k dispozici od čtyř do dvaceti týdnů. Paznehty krav se ošetřují plošně dvakrát ročně. Krmivo se ve stáji zakládá dvakrát denně a čtyři až pětkrát se ručně přihrnuje, zkrmuje se senáž, kukuřičná siláž i seno. Počet dojnic: 166 Plemeno: české strakaté Užitkovost: 7421 l PSB: v ml Alena Ježková Jubilejní setkání výrobců krmných směsí na mezinárodním poli Zpracovatelé zrnin a producenti krmiv z celého světa se chystají do Kolína nad Rýnem, aby zhlédli exponáty na stále rostoucím mezinárodním veletrhu VICTAM. Veletrhy FIAAP a VICTAM očekávají 250 mezinárodních vystavovatelů. Navíc se k těmto dvěma událostem připojuje také veletrh mlýnských zařízení pro zpracovatele obilí GRAPAS. Všechny tři akce se konají od 9. do 11. června Tento rok na výstavišti v Kolíně půjde bez pochyby o největší světovou událost. Rok 2015 je pro organizátory velice specifický, neboť VICTAM ostaví 50 let od svého založení. První výstava VICTAM se totiž konala již v roce Posléze se přidaly veletrhy FIA- AP a GRAPAS. Mezi exponáty budou nejmodernější technologie používané v mlýnském, zapracovatelském a krmivářském průmyslu. Návštěvníci se mohou těšit na širokou škálu přídavných zařízení a systémů, zásobníky, dopravníky, sušičky, sila a další. Světoví výrobci krmiv se sejdou 9. až 11. června v Kolíně nad Rýnem Každý z veletrhů má svůj vlastní výstavní profil FIAAP se specializuje na doplňky a doplňkové látky, které se používají v recepturách krmiv pro domácí a hospodářská zvířata. VICTAM je specializován na technologie, zařízení a systémy pro výrobu krmiv. V současné době je VICTAM navíc také zaměřen na technologie používané pro výrobu pelet z biomasy. GRAPAS je zaměřen na mlýnská zařízení a technologie pro zpracování zrnin /2015

24 Reportáž V minulém roce byl veletrh v Asii Registrace návštěvníků je řešena on-line systémem. Jde o jednoduchou a uživatelsky příjemnou aplikaci potenciálním návštěvníkům stačí navštívit jednu z následujících webových stránek com, nebo www. grapas.eu a na domovské stránce kliknout na tlačítko registrace a následovat jednoduché instrukce v několika jazycích. Vstup do expozic pro registrované návštěvníky je zdarma na všechny tři veletrhy. Registrace na místě stojí 40 eur. Lze také navštívit odborné konference z bohatého programu vybíráme: Úterý 9. června: 1. Konference FIAAP pořádá WATT Global Media, vydavatelé Feed International a Feed Management. 2. Aquafeed Horizons pořádá aquafeed.com. 3. Biomasa a peletovací zařízení pořádá AEBIOM (Evropské sdružení pro biomasu). Středa 10. června: 1. Petfood forum Europe 2015 pořádá WATT Global Media, vydavatel Petfood industry. 2. Feed Safety Assurance certifikát - pořádá GMP + International. Čtvrtek 11. června: 1. IFF Feed konference organizuje IFF Výzkumný ústav krmivářských technologií, Německo. 2. Konference Globální výroba krmných směsí s GRAPAS International 2015 pořádá Perendale Publishing. Novinka roku 2015 exkurze VICTAM International uspořádal pro návštěvníky řadu různých aktivit. U příležitosti 50. výročí pořádá VICTAM International BV, ve spolupráci s firmami Vitelia Feeds a Feed Design Lab, zájezdy do těchto výrobních závodů sídlících v Nizozemsku. Na tento zájezd je možné se registrovat na visitors@victam.com. K dispozici jsou termíny pondělí 8. června a pátek 12. června. Uzávěrka pro registraci je v pátek 23. května. Další typickou aktivitou veletrhů jsou pracovní obědy: Například úterý 9. června je vyhrazeno pro manažery výroby a odborníky na výživu ti budou moci poobědvat se specialisty na výživu z pěti nejvýznamnějších výroben krmných směsí západní Evropy. Pro další informace Podle tiskové zprávy -red- Otevření nové VKS inzerce Už asi mnoho z vás slyšelo zvěsti o stavbě nové výrobny krmných směsí v Běstovicích u Chocně. Vzduchem letí mnoho dohadů, jaká bude výrobní kapacita, kdy bude továrna otevřena, co se v ní bude vyrábět a podobně. Na všechny podobné otázky najdete odpovědi v článku níže. První jednoznačná odpověď je ta, že se opravdu staví nová továrna na výrobu krmných směsí. Lépe řečeno, již dostavěla, a to krmivářskou společností De Heus Animal Nutritional. Ale pojďme nejprve vysvětlit vše od začátku. TOP 20 výrobce krmných směsí Jak jistě všichni víte, mezinárodně působící rodinná společnost De Heus byla založena již v roce 1911 v holandském Barneveldu a v současné době patří mezi 20 celosvětově největších výrobců krmiv pro hospodářská zvířata. Za zmínku stojí, že i po sto letech existence je stále vlastněna pouze rodinou De Heus a nyní je v čele společnosti již 4. generace. Kromě centrály v Nizozemsku má společnost pobočky i v Polsku, České republice, Brazílii, Jihoafrické republice, Vietnamu a dalších státech, a obchodně působí na trzích více než 50 zemí světa. Celkem se vyrobí přes 4,5 milionu tun krmných směsí ročně. De Heus v ČR Společnost De Heus vstoupila na náš trh v roce 2006 odkoupením bývalé firmy Slavkovské krmné směsi sídlící v jihomoravských Marefách u Bučovic. Tato firma měla vybudované velice dobré jméno na základě prestarterů pro selata a krmiv pro králíky. Nyní je v Marefách sídlo české pobočky De Heus a vyrábí se tam krmiva pro drůbež a prasata, která se expedují zejména pro domácí trhy Česka a Slovenska. Až doposud byla marefská továrna s roční produkcí okolo tun největší výrobnou krmných směsí na území bývalého Československa. Společnost De Heus se ovšem chtěla na našem území dále rozvíjet, a proto v roce 2009 proběhla akvizice společnosti Zemědělské služby Běstovice situované v blízkosti Chocně ve východních Čechách. Historie výroby krmiv tam sahá až do 60. let minulého století a po četných investicích do modernizace tohoto závodu se brzy dosáhlo maximální výrobní kapacity. To znamená, že v roce 2014 se dostaly obě továrny na své výrobní maximum, 24 5/2015

25 Reportáž které činilo celkem přes tun vyrobených krmných směsí. První nová VKS po 15 letech Proto se již na jaře 2014 začala v areálu běstovické továrny stavět kompletně nová výrobní věž s roční kapacitou tun krmných směsí. Budou se v ní vyrábět krmiva zejména pro skot a drůbež, ale také pro prasata, králíky a koně. Produkty budou kromě česko-slovenského trhu učeny také pro Polsko a další státy EU. Do provozu bude věž uvedena v polovině května letošního roku a stane se tak největší a nejmodernější svého druhu u nás. Jedná se o první nově postavenou průmyslovou výrobnu krmiv pro hospodářská zvířata za posledních 15 let na území bývalého Československa. Stavba Stavba výrobní věže v Běstovicích je svým způsobem unikátní projekt, na jehož realizaci se podílelo několik českých i zahraničních společností. Budova výrobní věže je v České republice svými parametry výjimečná. Výrobna je umístěna na ploše 12 x 18 metrů a její výška dosahuje úctyhodných 45 metrů. Na její projekci se podíleli projektanti z Česka a Nizozemska, v rámci projektování budovy společnost De Heus jako investor stavby úzce spolupracovala s dotčenými orgány tak, aby budova splňovala velmi přísná kritéria výstavby. Samotná stavba probíhala od června 2014, kdy byly založeny základy stavby až do kolaudace v únoru Na samotnou stavbu bylo potřeba 300 m 3 betonu pro založení základů, 700 tun vysoce pevnostní oceli pro konstrukci stavby a 3000 m 2 obkladových panelů. Ocel pro konstrukci budovy byla vyrobena na základě projektové dokumentace v Belgii a dodána přesně na klíč pro sestavení do finální podoby. Na samotné stavbě se podílely dvě společnosti společnost Agrostav, která prováděla založení stavby a celkové opláštění stavby; a polská společnost Intermont, která uskutečnila samotnou montáž konstrukce a instalaci části technologie. Výrobní technologie Společnost De Heus ctí principy BAT (Best Available Technics) a rozvíjí tak velmi úzkou spolupráci s předními výrobci technologií. Hlavním zaměřením této spolupráce je bezpečnost krmiv s ohledem na křížové kontaminace, dále bezpečnost provozu s maximální ochranou proti výbuchu a požáru a maximální efektivitu práce. Všechny tyto principy byly zohledněny i při spolupráci na technologii, která byla instalována do nové výrobní věže v Běstovicích. Hlavní technologické celky byly dodány společností Van Aarsen. Tato společnost dodala systém pro vážení hlavních surovin, dále šrotovací linku s kladívkovým šrotovníkem o příkonu 400 kw s automatickým systémem výměny sít. Tato technologie umožní rychlou úpravu hrubosti šrotované směsi podle požadavku vyráběné receptury. Dále společnost Van Aarsen zajistila hlavní míchačku pro mísení surovin o kapacitě 8000 l (ekvivalent 4000 kg), míchací linka zvládne vyrobit deset cyklů za hodinu a udává tak kapacitu výroby, jež činí 40 tun/hodinu. Pro zpracování namíchaných směsí byla do výrobní věže instalovaná technologie granulace specializovaná na zpracování směsí s vyšším obsahem vláknitých surovin. Tato granulační linka se skládá z kompaktoru BOA od společnosti PTN a granulačního lisu od společnosti CPM. Kapacita této granulační linky je 18 tun/ hod. Další instalovanou technologií je technologie pro tepelné ošetření sypkých směsí pro rodičovské a prarodičovské chovy nosnic. Instalovaná technologie od společnosti CPM dokáže tepelně ošetřit sypké směsi tak, že dojde k eliminaci nežádoucích bakteriálních kontaminací surovinového původu, které se v krmivech mohou objevit. Tato inovativní technologie je v České republice v tuto chvíli jediná na celém krmivářském trhu. Nedílnou součástí výrobní věže společnosti De Heus v Běstovicích je i sestava 50 expedičních zásobníků o celkové kapacitě 1200 tun. Závěr Jak lze vidět, společnost De Heus se rozvijí, a to nejen u nás, ale také celosvětově. Cílem je totiž být do budoucna leadrem na poli krmivářského průmyslu. Co se týká České republiky, můžeme tedy letos i v následujících letech očekávat další nárůst výroby krmných směsí od této společnosti. De Heus a.s. Foto archiv firmy /2015

26 dojený skot Bolusy snižují frekvenci metabolických poruch skotu Podávání drenče dojnicím i jiným kategoriím skotu se již stalo běžnou součástí chovatelské praxe. Nucené podání drenče sondou je vhodné především pro krávy s metabolickými poruchami. Nápoje mohou obsahovat látky pro dojnice neatraktivní nebo nechutné. Nevýhodou drenče je to, že aplikovaná látka musí být v tekutém stavu. Nově se na trh dostávají tzv. bolusy, tedy kapsle vhodného tvaru a velikosti, které se s pomocí aplikátoru poměrně lehce dostanou skrz hltan a jícen krávě do bachoru. Tam se rychle, často během několika minut, rozpustí a mohou začít působit. Jiný typ bolusu může po rozpuštění obalu mechanicky dráždit sliznici bachoru a tím podporovat jeho motoriku v případě, že je v krmné dávce nedostatek částic větších než 8 mm, což je považováno za limit strukturálnosti. Posledním typem bolusu je diagnostický přístroj, který měří například ph a teplotu v bachoru a prostřednictvím snímání wifi signálu lze údaje načíst do počítače a průběžně vyhodnocovat. Všechny tři typy bolusů mají podobný tvar (jsou ale z jiného materiálu) a lze je u jedné dojnice využít najednou. Seminář nabitý novinkami V úterý proběhl na velmi netradičním místě, přímo v Rajhradských klášterních vinných sklepech seminář s názvem Kvalita a hodnocení krmiv v návaznosti na zdraví chovaných dojnic. Hlavním organizátorem byla firma NutriVet, s. r. o., Pohořelice spolu s VÚŽV, v. v. i. Praha-Uhříněves a VFU Brno. Seminář byl zahájen v kapli Památníku písemnictví v Rajhradě. Po prohlídce památníku a hlavních prostor benediktýnského kláštera v Rajhradě již vše probíhalo ve Japonci aplikují bolus sklepech Klášterního vinařství. Kromě vědeckých poznatků si tak mohli účastníci semináře užít i něco neobvyklého v příjemném prostředí. Po skončení semináře následovalo přátelské posezení, při kterém se probraná témata mohla podrobně prodiskutovat. Hlavní referát s názvem Prevence metabolických poruch dojnic pomocí aplikace minerálních bolusů měl Nicola Penzo z Itálie. Jeho společnost, TecnoZoo SNC Italy, prodává celou řadu přípravků, které jsou kravám podávány prostřednictvím kapsulí (bolusů). Firma NutriVet, s. r. o., Pohořelice hodlá nabídkou těchto bolusů rozšířit své portfolio bolusů pro kontinuální měření ph v bachoru (ecow bolus) a veterinárního technického prostředku pro zabezpečení bachorové motoriky při acidózách. Bolusy místo drenče Společnost TecnoZoo SNC Italy nabízí prostřednictvím firmy NutriVet bolusy, které mají několik náplní. Nicola Penzo představil ty údajně nejprodávanější. Calcium Fast Bolo se aplikuje vysokoužitkovým dojnicím, u kterých lze očekávat problémy s hypokalcemií, obsahuje hlavně minerální doplněk vápníku, fosforu, sodíku a hořčíku. První bolus se podává dojnici ihned po otelení, druhý 12 hodin po otelení a v případě potřeby další po 12 hodinách. Jiný výrobek, který obsahuje hlavně dextrózu a oxid hořčíku, se doporučuje podávat na podporu žravosti a trávení. Bolus Ferm Starter Bolo napomáhá rychlejšímu dosažení optimální kondice dojnice, obsahuje kromě dextrózy sušené kvasnice a jiné doplňky. Dojnicím se doporučuje aplikovat dvě kapsule za den, žírnému skotu jednu. Aplikace bolusů je velmi jednoduchá a rychlá. Lze předpokládat, že brzy bude škála nabízených přípravků, aplikovaných s využitím bolusů, podstatně širší. Bude je možné využít nejen k nahrazení ztrát elektrolytů (minerálií), dodání pohotové energie nebo kvasinek, ale i k rychlému řešení jednoduchých indigescí spojených se snížením činnosti bachoru nebo podezření na tyto poruchy, rychlé reakci při dislokaci slezu, ketóze, acidóze, obnovení činnosti bachoru i prevenci, např. ztučnění jater. Proč používat bolusy? O tom, že metabolické poruchy jsou v našich chovech poměrně časté, referovala na semináři doc. MVDr. Alena Pechová, CSc., Dipl. ECBHM z VFU Brno. Dala si práci se sumarizací výsledků metabolických testů, kterých v laboratoři stanovili celkem od 3555 krav z 262 chovů. Nejčastějším onemocněním diagnostikovaným s využitím metabolických testů byla hepatopatie, do čehož je zahrnuto několik onemocnění jater. Velmi častým onemocněním je i ketóza, která se vyskytuje u krav v rozdojovacím Nicola Penzo z Itálie představil bolusy pro prevenci metabolických poruch Celá souprava Rumenfibe 26 5/2015

27 dojený skot Po aplikaci bolusů dostane kráva napít Graf 1 Typická teplotní křivka za jeden týden Graf 2 ph bachorové tekutiny dojnic datum datum zaznamenává ph a teplotu v bachoru. Bolus je aplikován do zažívacího traktu dojnic stejným způsobem jako jiné standardní bolusy, to znamená orálně s použitím speciálního zaváděcího aplikátoru. Při stahování dat z bolusu, což se provádí pomocí speciálního telefonu (handsetu), je potřeba se dostat k dojnici z levé strany do vzdálenosti 1 až 2 metry od ní a chvíli tam zůstat. statek pitné vody může signalizovat infekci nebo nějaký jiný problém, který je většinou nutné řešit s veterinářem. Dráždění bachorových papil Omezení rizik spojených s výživou skotu s vysokou užitkovostí je cílem stejnojmenného projektu, ve kterém je mimo jiné testován veterinární technický prostředek pro zabezpečení bachorové motoriky při acidózách (s názvem Rumenfibe). Jedná se o japonský patent (v Japonsku už bylo aplikováno 300 tisícům krav a 50 tisícům skotu ve výkrmu), který by se mohl po otestování dostat na náš i evropský trh. Z krmivářského hlediska se zvýšení užitkovosti skotu dociluje především podáváním krmiv s vyšší koncentrací energie a nižším obsahem strukturní vlákniny (siláže s kratší řezankou, konzervované mačkané zrno, vedlejší produkty potravinářského průmyslu). Jejich vyšší podíl v krmných dávkách skotu (a tím i dosažení vyšší užitkovosti zvířat) je limitován snížením motoriky bachoru, pokud jich je zastoupeno v krmné dávce více. Tím může dojít k acidózám. Rumenfibe byl v japonské společnosti Meiwa Sangyo Co. Ltd. ve spolupráci s prof. Takahashi z Obihiro veterinární univerzity původně vyvinut hlavně jako prostředek proti acidóze u přežvýkavců, zvýšená užitkovost a nižší produkce plynů je bonusem navíc. datum Graf 3 Denní profily ph bachorové tekutiny od jedné dojnice za měsíc období až ve 42,2 %. V tomto období jsou nejčastější i hypokalcemie (27,4 %) a acidózy (20,9 %). Acidózy lze diagnostikovat i podle sníženého acetátu pod 55 mol % (10,3 % u krav celkem a 14,2 % v období rozdoje) nebo zvýšeného propionátu nad 25 mol % (21,9 % celkem a 27,6 % v období rozdoje). Podle doc. Pechové se 75 % zdravotních problémů objevuje dva týdny před porodem a čtyři týdny po něm, přičemž až 50 % krav v průběhu laktace prodělá alespoň jedno metabolické onemocnění. Je to pravděpodobně důsledek způsobu chovu, zaměřeného na co nejvyšší užitkovost. Diagnostika přímo v bachoru Začínající acidózu lze u skupiny krav diagnostikovat nejen podle vnějších příznaků (např. kulhání, kolísání příjmu krmiv, snížení produkce mléka i jeho složek, zejména tuku), ale i podle ph a teploty uvnitř bachoru, které lze zjistit s využitím tzv. ecow bolusu. Za ecow bolus byl firmě NutriVet v loňském roce udělen Zlatý klas v oblasti veterinární medicíny na veletrhu TechAgro v Brně. Tento bolus má v sobě čidlo, které v pravidelných intervalech (i několika minut podle toho, jak bude nastaveno) Ve vytvořeném grafu vrcholy ph odpovídají době příjmu potravy, po nakrmení křivka padá dolů. Červená čára v grafu upozorňuje na práh acidózy dojnic, což odpovídá ph 5,8. Je-li křivka dlouhodobě pod touto hranicí, zvyšuje se riziko výskytu acidóz. Průběh ph závisí na krmné dávce, pravidelnosti krmení a celkovém zdraví dojnic. Údaje od jedné krávy lze odvozovat i na ty další ve skupině. Graf průběhu teplot v bachoru je charakterizován ostrými poklesy, které informují, že se kráva napila. Typická dojnice pije 3- až 7krát denně. Znatelné zvýšení teploty nebo nedo- Závěr Omezování rizik metabolických poruch skotu s vysokou užitkovostí je velkou výzvou. Několik možností bylo představeno na semináři v Rajhradě. Pro mnoho z nás to jsou i dost převratné novinky, které se ale v zahraničí stávají běžnou záležitostí. Protože vše nelze bezhlavě ze zahraničí v naší praxi přebírat, bude úkolem nás vědeckých pracovníků nové možnosti ověřit v poloprovozních podmínkách účelového hospodářství Výzkumného ústavu živočišné výroby v. v. i. Praha- -Uhříněves s využitím diagnostických možností pracoviště. Projekt je podporován z MZe grantem NAZV QJ pro příští čtyři roky. Ing. Radko Loučka, CSc., VÚŽV, v. v. i. Praha-Uhříněves /2015

28 dojený skot Hypokalcemie u dojnic a její prevence Na počátku laktace a v jejím dalším průběhu se významně zvyšuje potřeba živin pro syntézu mléka. Kromě zvýšené potřeby energie vzrůstá požadavek na obsah vápníku v krmivu. Článek podrobně rozebírá problémy s nedostatkem vápníku klinickou a subklinickou hypokalcemii. Nabízí také řešení. Potřeba vápníku na počátku laktace je dvakrát až třikrát vyšší než v období stání na sucho. Krátce před otelením kráva denně ukládá 8 až 10 g vápníku do plodu, zatímco po otelení je do mleziva a mléka denně sekretováno 20 až 30 g vápníku. Pro pokrytí této zvýšené potřeby vápníku je nutná metabolická adaptace dojnice. Pokud k této adaptaci nedojde včas nebo v dostatečném rozsahu, koncentrace vápníku v krvi klesá pod kritickou hranici, což vede ke vzniku subklinické hypokalcemie nebo dokonce mléčné horečky (klinické hypokalcemie). Role vápníku Vápník je nezbytnou součástí kostry, ovlivňuje činnost hladké svaloviny a nervovou funkci. Má tedy vliv na gastrointestinální motilitu a sílu svalů. Koncentrace vápníku v krvi je pevně regulována prostřednictvím kontroly absorpce vápníku z krmiva a uvolňování vápníku nebo jeho ukládání do kostí. Na kontrole tohoto procesu se podílí dva hormony parathormon (PTH) a 1,25-dyhydroxy vitamín D3 (1,25-dihydroxy cholekalciferor). Pokud je nízká koncentrace vápníku v krvi, příštítná tělíska začnou vylučovat PTH. Parathormon redukuje ztráty vápníku močí, stimuluje vyplavování vápníku z kostí do krve a stimuluje ledviny, ve kterých probíhá přeměna vitamínu D na 1,25-dihydroxy cholekalciferor, což zlepšuje aktivní střevní transport vápníku. Pro sekreci PTH a aktivní vazbu na jeho receptory je nezbytné adekvátní množství hořčíku a mírně snížené ph krve metabolická acidóza. V období rozdojování je tedy potřeba dbát také na dostatečné množství hořčíku v dietě a její vyváženost z hlediska rozdílu mezi kationty a anionty (DCAD). Klinická hypokalcemie Normální hladina vápníku v krevní plazmě dospělé krávy se pohybuje v rozmezí 2,2 2,5 mmol/l (9 10 mg/dl) a u telat Intravenózní aplikace roztoku kalcia při mléčné horečce je nepatrně vyšší (NRC, 2001). Nejnižší koncentrace vápníku v krvi dojnic obvykle bývá 12 až 24 hodin po porodu a vrací se k normálu během 2 až 3 dnů po otelení. Při akutní (klinické) hypokalcemii klesá hladina vápníku až na 1 mmol/l krve (obr. 1). Chovatelé mléčnou horečku (poporodní parézu) zpravidla dobře rozpoznají. Dojnice je nejprve slabá, malátná, se svalovým třesem a motá se. Jelikož jsou počáteční příznaky slabé a přechodné, může se stát, že tato první fáze proběhne bez povšimnutí chovatele. V další fázi dojnice uléhá, nejprve ve sternální poloze, šíje je esovitě stočená. Později kráva leží na boku a hlavu má položenou na zem. Můžeme zjistit arytmii, extrasystoly, pulz slábne a povrchová teplota klesá zvíře je na dotek studené. Bez pomoci nastává kóma a úhyn. Při včasné pomoci, kterou je zákrok veterináře, je prognóza zpravidla příznivá. Léčba spočívá v intravenózním podání 500 ml roztoku glukózy, chloridu vápenatého a chloridu hořečnatého. Vápník musí být podáván pomalu, aby nedošlo k srdeční zástavě. Efekt tohoto zákroku je působivý, protože účinek se dostavuje Obr. 1 Výrazný pokles plazmatické koncentrace vápníku po otelení u dojnic s mléčnou horečkou ( ) v porovnání s dojnicemi bez příznaků onemocnění ( ) (Kimura et al., 2006) velice rychle. Pokud je léčba úspěšná, kráva se do 10 až 15 minut opět postaví na nohy a vrací se do normálu. Ale z dlouhodobého hlediska může mít tento způsob léčby negativní důsledky. Nitrožilní podání vápníku rapidně zvyšuje jeho koncentraci v krvi k extrémně vysokým až potenciálně nebezpečným hladinám. Extrémně vysoké hladiny vápníku mohou způsobovat srdeční potíže a způsobují zvýšení produkce kalcitoninu, což může vést k opakované hypokalcemii po hodinách (obr. 2). K omezení rizika recidivy podáváme dojnicím, které příznivě reagují na intravenózní léčbu, dvě dózy orálního kalciového přípravku. První se podává ihned poté, kdy dojnice už opět stojí, je čilá a schopná polykat. Druhá dóza se podává po 12 hodinách. Intravenózní aplikace kalcia se nemá provádět u dojnic, které ještě stojí, nebo u dojnic se subklinickou hypokalcemií. Těmto dojnicím je lepší podat bolusy kalcia nebo kalciové gely. Průměrný výskyt klinických případů mléčné horečky v publikovaných stájových studiích v Severní Americe a v Austrálii byl 3,5 % a v evropských studiích 6,2 %. Krávy plemene jersey a guernsey jsou k tomuto metabolickému onemocnění více náchylné. Jedním z důvodů je to, že jerseyský skot má méně receptorů vitamínu D než holštýnský. Incidence onemocnění roste s vyšší mléčnou produkcí a počtem laktací. U poprvé otelených jalovic se klinická hypokalcemie vyskytuje jen zřídka, protože produkují méně kolostra a mléka a mohou rychleji a více mobilizovat vápník z kostí své rostoucí kostry. Jak ukazuje obr. 4, Reinhardt et al. (2011) sledovali vzorky krevního séra od 1462 holštýnských dojnic v USA v průběhu prvních 48 hod. po otelení a zjistili, že klinická hypokalcemie se projevila u 1 % dojnic na první laktaci, 4 % na druhé, 7 % na třetí a 10 % na čtvrté laktaci. 28 5/2015

29 dojený skot Obr. 2 Vliv intravenózní kalciové terapie na koncentrace vápníku v krvi (Goff, 1999) Obr. 3 Výskyt hypokalcemie ve stádech v USA (Reinhardt et al., 2011) Subklinická hypokalcemie Subklinická forma hypokalcemie se vyskytuje podstatně častěji než klinická forma. Při subklinické hypokalcemii krávy nevykazují klinické příznaky, proto je nutné provést rozbor krve na koncentraci vápníku v průběhu jednoho až dvou dnů po otelení. Při subklinické hypokalcemii je krevní koncentrace vápníku nižší než 2,0 mmol/l (8,0 mg/dl). Při tomto limitu Reinhardt et al. (2011) zjistili, že okolo 50 % dojnic na druhé a vyšší laktaci a 25 % poprvé otelených jalovic prodělávalo po otelení subklinickou hypokalcemii (obr. 4). Chapinal et al. (2012) navrhují limitující hranici koncentrace vápníku v krvi pro stanovení subklinické hypokalcemie navýšit na 2,1 mmol/l (8,5 mg/dl), protože u dojnic, u kterých byla koncentrace vápníku v krvi v prvním týdnu po otelení 2,1 mmol/l, se častěji vyskytovala dislokace slezu, docházelo ke ztrátám mléka na dojnici o 3,8 ± 1,4 kg/den a bylo sníženo procento zabřezávání po první inseminaci. Pokud by tedy i ve studii Reinhardta et al. (2011) byla stanovena jako limitující hladina vápníku v krvi 2,1 mmol/l, data by indikovala, že přes 65 % starších dojnic a 51 % poprvé otelených jalovic mělo koncentrace vápníku v krvi pod touto hodnotou. Tato data i data z dalších studií indikují, že za prvé, subklinická hypokalcemie se vyskytuje u velkého počtu dojnic, ale za druhé, že ne všechny krávy krátce po otelení prodělávají výrazný pokles koncentrace vápníku v krvi. Na základě předchozích výzkumů subklinická hypokalcemie může přímo souviset s dalšími metabolickými poruchami a může být primární, nebo i sekundární příčinou poklesu užitkovosti. Subklinická forma hypokalcemie je ještě nebezpečnější a ekonomicky závažnější než klinická forma, protože nevykazuje zjevné klinické příznaky a vyskytuje se mnohem častěji. Finanční náklady na subklinickou hypokalcemii ve stádech dojnic jsou čtyřikrát vyšší než náklady na klinické případy, což má značný vliv na rentabilitu chovu. Tyto zvýšené náklady jsou v důsledku vyššího počtu dojnic se subklinickou hypokalcemií v porovnání s klinickými případy a to i přes to, že náklady na subklinické případy (2500 Kč) tvoří pouze 40 % z klinických případů (6200 Kč). Následky hypokalcemie na užitkovost Subklinická hypokalcemie predisponuje vlivem sníženého tonu hladké svaloviny gastrointestinálního traktu k indigescím bachorového obsahu a dilatacím a dislokacím slezu, u urogenitálního aparátu k dystokiím, retencím placenty, opoždě- Bolusy jako prevence pro zdravé a vysokoprodukční dojnice Pro chovatele dojnic poskytují HY-DIET bolusy podporu prevence produkčních chorob dojnic ZASUŠENÍ Dlouhodobý přísun stopových prvků a vitamínů v období zasušení - bohatý na biotin OTELENÍ Snížení rizika acidózy - obsahuje betain, cholin a metionin, chráněný před rozkladem v bachoru PŘÍPRAVA K OTELENÍ Výživová podpora funkcí jater - bohatý na cholin a metionin chráněný před rozkladem v bachoru REPRODUKCE Podpora přípravy říje a zabřeznutí, vyšší úspěšnost první inseminace - vysoký obsah selenu, vitamínu A, vitamínů E, D3, betakarotenu NOVINKA OTELENÍ Snížení rizika poporodní parézy - obsahuje několik forem vápníku Doplňkové krmivo - bohatý na vitamíny A, D3, E, B2, kyselinu listovou (vitamín B9), cholin a selen PHYSIOLOGIC Aplikace bolusu: Jistota příjmu dávky Rychlé osvojení techniky aplikace Minimální stres pro zvířat zvířata PHYSIOLOGIC /2015

30 dojený skot Obr. 4 Souvislost nízké koncentrace vápníku na počátku laktace s rozvojem metritidy (Martinez et al., 2012) ným involucím dělohy a k následným endometritidám v raném puerperálním období. Prodlužuje se tak inseminační interval a servis perioda a zhoršuje zabřezávání. Studie také zaznamenaly narušení imunitní funkce v důsledku snížení koncentrace neutrofilů v krvi dojnic s nízkými koncentracemi vápníku v krvi. U dojnic s nižšími koncentracemi vápníku v krvi v prvních dnech po otelení je vyšší riziko dislokace slezu, ketózy a ztučnění jater, zadržení placenty s následnou metritidou a mastitidy. Například Martinez et al. (2012) u dojnic s nízkým rizikem metritidy zaznamenali u dojnic s koncentracemi vápníku v krvi 8,6 mg/dl (subklinickou hypokalcemií) vyšší výskyt metritidy (41 %), v porovnání s dojnicemi s normální koncentrací vápníku v krvi (14 %). U dojnic s vysokým rizikem metritidy zaznamenali výskyt metritidy dokonce u 78 % dojnic se subklinickou hypokalcemií, v porovnání s 20 % dojnic s normální hladinou vápníku v krvi. Relativní risk rozvoje metritidy byl snížen o 22 % při každém nárůstu vápníku v krevním séru o 1 mg/dl. Krávy postižené subklinickou hypokalcemií vykazovaly snížené procento zabřezávání a delší servis periodu v porovnání s dojnicemi s normální koncentrací vápníku v krvi. Subklinická hypokalcemie také potlačuje imunitní funkce, protože snižují koncentrace krevních neutrofilů. Některé studie zjistily snížení příjmu krmiva. Se sníženým příjmem krmiva by mohly souviset vyšší krevní koncentrace neesterifikovaných mastných kyselin (NEFA) a β-hydroxybutyrátu po otelení zaznamenané v některých studiích. U krav s vyšším skóre tělesné kondice je větší riziko hypokalcemie. Další studie však neprokázaly negativní vliv na příjem krmiva a mléčnou produkci. Dojnici je vhodné podat poporodní nápoj Prevence hypokalcemie Prevence hypokalcemie spočívá především v úpravě krmné dávky v období před porodem. Změny ve složení předporodní krmné dávky (asi tři týdny před otelením) aktivují fyziologické mechanismy mobilizace vápníku pro pohotové uspokojení zvýšené potřeby vápníku na syntézu kolostra a mléka. Jelikož je deset dní před porodem potřeba vápníku až 3x nižší než v poporodním období, lze regulační mechanismy aktivovat krmnou dávkou s nedostatkem vápníku (40 až 80 g/kus/den). Když pak po porodu podáváme krmnou dávku s dostatečným množstvím vápníku, je organismus nastaven na jeho zvýšené vstřebávání ze střeva. Prevence hypokalcemie spočívá v následujících bodech: Poměr Ca : P by měl být v období 4 6 týdnů před porodem 1 : 1, maximálně 1,5 : 1. Preventivní podání vitamínu D 3 týden před plánovaným porodem podpoří vápníkový metabolismus. Zkrmování aniontových solí v období přípravy na porod. Nejpozději 21 dnů před plánovaným otelením by se měl rozdíl kationtů a aniontů (DCAD), pro jehož stanovení se nejčastěji používá rovnice (Na + + K + ) (Cl + SO 4 2- ), pohybovat na úrovni 120 až 150 meq/kg sušiny. Nejlepší zdroje aniontů jsou chlorid vápenatý, síran vápenatý a síran hořečnatý. Převaha aniontů vyvolá mírnou metabolickou acidózu, umožňující dojnici lépe využívat vápník z krmné dávky a vápník uvolněný z kostních depozitů. Jejich podávání ale musí předcházet analýzy krmné dávky na její schopnost způsobovat alkalózu nebo acidózu podle zastoupení jednotlivých iontů. Podávání aniontových solí musí být navíc neustále kontrolováno, aby bylo eliminováno riziko vzniku příliš silné metabolické acidózy. Krmná dávka nesmí obsahovat alkalické složky (velká množství senáží, bachorové pufry). Komplikací je i nízká chutnost aniontových solí. Charbonneau et al. (2006) provedli rozsáhlou meta-analýzu předchozích publikovaných studií a vypočítali, že krmení typické dávky aniontů před otelením vede k pětinásobné redukci rizika klinické mléčné horečky. Oproti tomu Oetzel (2014) uvádí, že více než 50 % dojnic na druhé a vyšší laktaci trpělo subklinickou hypokalcemií (< 8,6 g/dl), i když jim byly zkrmovány aniontové soli. Lze sledovat ph moči, které by u holštýnských krav mělo být mezi 6,0 a 6,3, aby se potvrdilo, že krávy skutečně jsou v metabolické acidóze. Všechny předchozí kroky je třeba podpořit podáváním pohotových zdrojů vápníku ihned po porodu. Obzvláště výhodné je dojnici podat poporodní nápoj o objemu alespoň 20 l s obsahem dalších účinných látek, který slouží navíc k prevenci ketóz a dislokací slezu (obr. 6). Krávy na vyšších laktacích, a obzvláště ty, které trpěly hypokalcemií v předchozí laktaci, je dobré podpořit perorálním podáním kalciových bolusů, které obsahují kromě pohotového také dlouhodobě působící zdroj vápníku (Vlček, 2012). Bolusy pro prevenci hypokalcemie Bolus kalcia je minerální krmivo, které obsahuje několik forem vápníku, například uhličitan vápenatý, mravenčan vápenatý a citrát. V jedné dávce ihned po otelení se podávají dva bolusy, jeden šumivý s okamžitým uvolňováním a druhý s postupným uvolňováním. Dávka se opakujte 12 hodin po otelení. V USA se vyrábí bolusy, které obsahují okamžitě dostupný chlorid vápenatý a postupně uvolňovaný síran vápenatý. Bolusy mají oproti kalciovým gelům tu výhodu, že nemají ostrou chuť po chloridu vápenatém a eliminují riziko aspirační pneumonie (Pehrson a Jonsson, 1991). Bolusy se používají jako doplněk ke krmné dávce, to znamená, že nenahrazují minerální směsi. Záznamy o použití vápenatých bolusů v literatuře jsou omezené. Oetzel a Miller (2012) zaznamenali, že orální podání vápenatých bolusů ihned po otelení, v kombinaci s velmi efektivním programem zkrmování aniontových solí, bylo výhodné především u kulhajících dojnic a také u dojnic s vysokou mléčnou produkcí na předchozí laktaci. U těchto dojnic přídavek bolusů zlepšil užitkovost v porovnání s kontrolní skupinou, zatímco aplikace bolusů neměla vliv na zdraví dojnic. Závěr Vápník je nezbytný pro svalovou a nervovou činnost. Ovlivňuje sílu svalů a motilitu trávicího traktu. Pokles koncentrace vápníku pod fyziologickou hranici se nazývá hypokalcemie. Hypokalcemie se vyskytuje ve dvou formách: klinická a subklinická. Z ekonomického hlediska je více závažná subklinická hypokalcemie, protože se vyskytuje mnohem častěji než klinická. Subklinická hypokalcemie způsobuje snížení příjmu krmiva a rozvoj druhotných zdravotních komplikací. Zejména zvyšuje riziko výskytu metritidy a mléčné horečky, zvyšuje koncentrace BHBA na počátku laktace, zhoršuje plodnost a potlačuje imunitu. Prevence hypokalcemie spočívá v úpravě krmné dávky, především posledních 21 dnů před otelením restrikce vápníku, acidifikace diety aniontovými solemi, přídavek krmného hořčíku. Po otelení je možné, zejména u vysokoprodukčních dojnic na vyšší laktaci a dojnic, které trpěly hypokalcemií v předchozí laktaci, perorální podání bolusů kalcia. Ing. Jana Čermáková, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně Kontakt: 7602@node.mendelu.cz 30 5/2015

31 dojený skot Ekonomická důležitost znaků kombinovaného plemene skotu E. Krupa 1, Z. Krupová 1, M. Michaličková 2, R. Kasarda 3, O. Kadlečík 3 1 VÚŽV, v. v. i., Praha-Uhříněves, 2 NPPC-VÚŽV Nitra, 3 SPU Nitra Souhrn Byl použit bioekonomický přístup pro výpočet ekonomických vah pro produkční, funkční a jatečné znaky slovenského pincgavského skotu chovaného v dojném a masném systému. V základních systémech se vycházelo z aktuálně dosahované úrovně produkčních a ekonomických ukazatelů chovu. Pro každý systém byla modelována jedna alternativa, v níž byly optimalizovány parametry růstu telat do odstavu a zabřezávání krav a jalovic. Jako důsledek výše uvedené optimalizace se zvýšila průměrná produktivní délka života krav (+0,4 a +0,8 roku). Dále se nejvíce zvýšil relativní význam produkce mléka (v dojném systému) a hmotnost telat do jednoho roku (v masném systému). Pokud jde o pořadí nejdůležitějších vlastností v dojném systému, nebylo optimalizací ovlivněno, avšak celkový význam těchto vlastností se snížil ( 9 p. b.). Naopak, optimalizace v masném systému byla spojena se změnami v pořadí významu znaků, kdy růstové znaky telat se staly nejdůležitějšími, následovány produktivní délkou života krav. Jejich celkový hospodářský význam vzrostl v této alternativě o 8 p. b. Klíčová slova: skot, kombinovaný, ekonomická efektivnost, ekonomické váhy Summary The bio-economic approach was used to calculate economic weights for production, functional and carcass traits of Slovak Pinzgau cattle reared in dairy and cow-calf system, respectively. In the base systems, actual status of production and reproduction traits of the breed was considered. For each system, one alternative was modeled where optimization of growth parameters of calves till weaning and conception rates of females was applied. The average productive live time of cows increased (+0.4 and +0.8 year, respectively) as the consequence of above mentioned optimization. In this case, relative economic importance of milk production (in dairy) and weight gain of calves till the age of one year (in cow-calf system) increased the most. Regarding the order of the most important traits in dairy system, it was not influenced by the optimization of the input parameters, however the overall weight of these traits decreased ( 9 p.p.). In contrast, optimization in cow-calf system was linked with significant changes in the order of traits importance, when growth traits of calves become as the most important followed by productive lifetime of cows. Their overall economic importance increased in this alternative by 8 p.p. Keywords: cattle, dual purpose, efficiency, economic weight Ekonomická důležitost znaků je jedním z hlavních předpokladů při tvorbě selekčních kritérií hospodářských zvířat (Hazel, 1943; Sölkner et al., 2000; Baumung et al., 2001). Při jejich výpočtu je potřebné zohlednit především produkční zaměření hodnocené populace, např. u skotu je to hlavně ve směru masné, nebo mléčné produkce (Wolfová et al., 2007). U plemen s oboustranným zaměřením je nutno brát v potaz komplexnost systému, což se odráží i ve výpočtu ekonomické důležitosti znaků. Slovenské pincgavské plemeno patří mezi plemena skotu s kombinovanou užitkovostí a je zařazeno mezi genetické živočišné zdroje (Kadlečík et al., 2008). V současné době se vyznačuje nízkou početností a hlavním cílem by měla být stabilizace, resp. v optimálním případě zvýšení jeho počtu (Kadlečík et al., 2004). Podobně, jako je tomu u samčí části populace, je možné se i u samičí populace zaměřit na zkrácení generačního intervalu, a to cestou připouštění jalovic v nižším věku (za předpokladu vyšší intenzity růstu v odchovu a následného připouštění jalovic v nižším věku). Cílem práce bylo na základě aktuálně dosahovaných parametrů plemene slovenské pincgavské a jejich následné optimalizace zjistit ekonomickou důležitost znaků a možnosti stabilizace produkčních a ekonomických ukazatelů plemene chovaného v dojném a masném systému chovu. Materiál a metodika Na výpočet ekonomických vah pro slovenské pincgavské plemeno byl použit bioekonomický model programu ECOWEIGHT (Wolf et al., /2015

32 dojený skot 2013). Ekonomické váhy znaků byly stanoveny selektivně pro dojný a pro masný systém chovu (bez tržní produkce mléka) a při jejich výpočtu se vycházelo z aktuálně dosahované úrovně produk čních a ekonomických ukazatelů chovu (PS SR, 2014; data od chovatelů). Pro oba produkční systémy byla modelována alternativa zaměřená na zvýšení početnosti plemene prostřednictvím optimalizace reprodukčních ukazatelů (zabřezávání krav a jalovic) a zvýšení intenzity růstu jalovic v odchovu na úroveň definovanou v plemenném standardu (ZCHPD, 2014). Průměrné hodnoty základních produkčních ukazatelů chovu v aktuálním produkčním systému a úroveň po jejich optimalizaci jsou uvedeny v tabulce 1. U obou systémů a jejich alternativ byly vypočteny relativní ekonomické váhy pro komplex produkčních, růstových, reprodukčních a funkčních znaků (jejich přehled je uveden v tabulce 2). Relativní vyjádření důležitosti ukazatelů (v %) zohledňovalo genetickou variabilitu hodnocených znaků v populaci (publikovaných např. v pracích Krupy et al., 2005 a Wolfové et al., 2007) a umožňovalo tak vzájemné porovnání ekonomické důležitosti ukazatelů definovaných v různých jednotkách (např. kg mléka, g přírůstku, % březosti, roků produkčního života krav). Výsledky a diskuse Z modelování základních parametrů plemene vyplývá vyšší zabřezávání plemenic chovaných v dojném systému chovu, což koresponduje s průměrnými parametry publikovanými PS SR (2014). V základním (aktuálním) dojném systému bylo dosaženo průměrných hodnot pro oplodněnost jalovic a krav na úrovni 89 %, resp. 88 %. V masném systému to bylo 84 %, resp. 83 % (tabulka 1). Pravděpodobně se jedná o důsledek vlivu sezónnosti chovu krav v systému bez tržní produkce mléka, kombinovaného s celkově vyšší extenzitou tohoto systému. Po optimalizaci reproduk čních parametrů na úroveň definovanou v plemenném standardu došlo ke zvýšení průměrných hodnot zabřezávání jalovic i krav (o 4 až 10 procentuálních bodů p. b.). Zlepšení reprodukce se v obou systémech přímo odrazilo ve zvýšení počtu jalovic, které nejsou potřebné k obnově stáda. Ty Tab. 1 Základní parametry modelovaných produkčních systémů plemene Ukazatel Dojný systém Masný systém aktuální optimální aktuální optimální Oplodněnost jalovic (%) Oplodněnost krav (%) Přírůstek jalovic v odchovu (g/den) Živě narozené jalovičky (ks) 1 44,30 46,77 40,54 44,80 Živě narození býčci (ks) 1 44,26 46,73 40,46 44,70 Odchované jalovičky (ks) 1 41,40 45,13 38,00 41,90 Odchovaní býčci (ks) 1 41,84 45,25 37,83 41,81 Jalovice nutné k obnově stáda (ks) 1 31,83 22,85 26,97 21,75 Jalovice k prodeji (ks) 1 9,57 22,28 11,03 20,16 Věk jalovic při zabřeznutí (dny) Věk jalovic při otelení (dny) Generační interval (roky) 6,30 5,22 6,43 5,34 Délka produkčního života krav (roky) 3,92 4,83 3,25 4,37 Celková délka života krav (roky) 7,07 7,44 7,05 7,83 Zdroj: PS SR (2014); vlastní výpočty 1 Vyjádřeno jako průměrná hodnota ukazatele na 100 krav základního stáda. Tab. 2 Relativní ekonomická důležitost znaků v hodnocených systémech chovu Ukazatel (%) Dojný systém Masný systém aktuální optimální aktuální optimální Funkční třída za obtížnost porodu 4,58 6,54 4,37 2,48 ztráty telat při porodu 0,69 4,67 6,88 6,16 ztráty telat od 48 hod. do 0,39 2,14 3,26 3,00 odstavu zabřezávání jalovic 2,79 2,44 2,73 0,58 zabřezávání krav 10,15 7,80 13,43 5,05 délka produkčního života 10,70 10,82 24,03 8,11 krav skóre somatických buněk 4,45 5,03 výskyt klinických mastitid 1,61 1,81 nemoci paznehtů 0,22 0,27 Jatečné jatečná výtěžnost 1,06 0,86 0,35 0,14 třída za zmasilost 0,26 0,21 0,25 0,14 třída za protučnělost 0,04 0,04 0,19 0,11 Růstové přírůstek telat v odchovu 26,35 15,85 hmotnost telat při narození 0,46 0,25 1,37 2,24 přírůstek od narození do 14,21 18, dní přírůstek od 120 do 210 dní 20,35 24,77 přírůstek od 210 do 365 dní 8,59 28,76 Produkční produkce mléka 1 27,68 31,59 obsah mléčného tuku 3,54 3,79 obsah mléčných proteinů 5,04 5,90 1 mléko s průměrným obsahem složek mohou být prodány jako plemenná zvířata do jiných stád (v případě otevřeného obratu stáda), nebo mohou zůstat ve stádě a být zařazeny do plemenitby (uzavřený obrat stáda). V obou případech je tedy možné konstatovat, že optimalizace reprodukčních ukazatelů napomáhá jednak ke zlepšení ekonomického výsledku chovu a jednak vytváří základní předpoklad pro zvyšování početnosti populace. S úspěšností zabřezávání plemenic a s vyšší intenzitou růstu jalovic v odchovu úzce souvisí i struktura stáda krav (uvedena v grafech 1 a 2 pro obě alternativy modelovaných produkčních systémů), ale i struktura stáda potomků (tabulka 1). Struktura stáda krav modelovaná pro aktuální produkční systém a vypočtená dlouhověkost krav korespondují s parametry publikovanými o plemeni v literatuře (PS SR, 2014; Meszároš et al., 2008). Z komplexního hlediska je však nutno podotknout, že optimalizací obou systémů došlo v první fázi ke snížení podílu brakovaných krav (negativně selektovaných) z důvodu jalovosti přibližně na jednu polovinu (např. u krav v prvém reprodukčním cyklu na 4 %, resp. na 5 %). Výsledkem bylo optimálnější rozložení podílů krav v jednotlivých reprodukčních cyklech (viz graf 1 a 2). Podíl krav v prvních třech reprodukčních cyklech klesl z 57 % (dojené), resp. z 62 % (masné) přibližně na 51 % (u obou systémů). Nižší podíl krav prvotelek následně vedl ke snížení počtu jalovic potřebných k obnově stáda (o 9, resp. 5 jalovic na 100 krav ve stádě, viz tabulka 1). Celkově je tak možné konstatovat, že zlepšení reprodukčních ukazatelů plemenic vedlo ke změně průměrné délky produkčního věku krav v obou systémech přibližně o jeden rok (tabulka 1) a bylo dosaženo vyšší produkce odchovaných telat na 100 krav ve stádě (+7, resp. +11 telat). Optimalizace (zvýšení) intenzity růstu jalovic v odchovu (na 600 g/den v obou systémech) měla za následek zkrácení celkové délky odchovu jalovic (o 197, resp. 200 dnů; viz tabulka 1) a tím došlo k úspoře nákladů na produkci prvotelky (o 13 %, resp. o 15 %). Nižší věk jalovic při prvním otelení a změna průměrné délky produkčního věku krav vedly ke zkrácení generačního intervalu z 6,3 na 5,22 roku v dojném systému, resp. z 6,43 na 5,34 pro masný systém chovu. Relativní ekonomické váhy znaků vypočtené pro oba produkční systémy a pro jejich alternativy (optimalizace) jsou uvedeny v tabulce 2. Takto vyjádřené váhy znaků jsou důležité z hlediska šlechtění plemene, protože slouží k výběru selekčních kritérií a následně ke konstrukci selekčních indexů (Sölkner et al., 2000; Baumung et al., 2001). Naproti tomu vyjadřuje marginální ekonomická důležitost znaků přímý peněžní přínos (nebo ztrátu) ze šlechtění v jednotkách daného ukazatele (co je přínosem z hlediska interpretace ekonomické změny), ale neumožňuje vzájemnou komparaci a výběr znaků nejdůležitějších pro šlechtění (Miesenberger, 1997). Z tohoto důvodu jsou v textu přednostně uvedeny relativní ekonomické váhy hodnocených znaků. Při aktuálním stavu produkčních, reprodukčních a ekonomických ukazatelů v dojném systému chovu dosáhly nejvyšší důležitosti tyto ukazatele: produkce mléka (28 %), přírůstek telat 32 5/2015

33 dojený skot v odchovu (26 %), následovány délkou produkčního života krav (11 %) a zabřezáváním krav (10 % ze všech 17 znaků hodnocených v dojeném systému). Ekonomického významu nad 10 % tedy dosáhly produkční, růstové i funkční znaky. Jejich celková ekonomická váha představuje 75 % důležitosti všech hodnocených znaků a měly by tvořit páteř selekčních kritérií. Po optimalizaci dojného systému došlo ke změně relativních důležitostí znaků a kromě zabřezávání krav (která poklesla o 2 p. b.) se zvýšila důležitost všech funkčních (+5 p. b.) a také produkčních znaků (+6 p. b.). Více než 7,5krát, resp. 4,5krát se zvýšil význam ztrát telat při narození, resp. do odstavu. Naopak výrazně poklesla důležitost růstových znaků (téměř o 11 p. b.). Důležité však je, že pořadí čtyř nejdůležitějších znaků zůstalo nezměněno. Jejich celkový ekonomický význam po optimalizaci klesl asi na 66 %. Významné postavení ukazatelů růstu v dojném systému bylo potvrzeno např. i u kombinovaného plemene ayrshire chovaného ve Finsku (Hietala et al., 2014). Význam ukazatelů růstu je u těchto plemen podmíněn především tím, že velká část produkce je ve formě Graf 1 Struktura stáda v dojném systému chovu Graf 2 Struktura stáda v masném systému chovu masa, což se následně odráží na ekonomickém významu ukazatelů souvisejících s jeho produkcí. Nejvyšší ekonomický význam v masném systému chovu dosáhly: délka produkčního života krav, hmotnostní přírůstky od narození do odstavu a březost krav, které spolu tvořily 72 % významu ze všech 13 znaků hodnocených v tomto systému. Dominantní ekonomický význam uvedených růstových a funkčních ukazatelů byl potvrzen např. i u plemene charolais chovaného v ČR (Wolfová et al., 2005), ale i v jiných pracích (Mwansa et al., 2002; Phocas et al., 1998; Miessenberger, 1999 a Brumatti et al., 2002). Po optimalizaci reprodukčních a růstových ukazatelů v naší studii připadal na uvedené znaky podíl jenom 56 %. Nejvyšší důležitost měly v této alternativě hmotnostní přírůstky telat od narození do věku jednoho roku (celkově 72 %) a s odstupem produkční délka života krav (8 %). Celkový ekonomický význam uvedených znaků byl až 80 %. Po dosažení úrovně ukazatelů definovaných v plemenném standardu se tak v masném systému chovu jeví jako hlavní cíl šlechtění na zlepšování růstové schopnosti zvířat a potře- Jedinečné řešení pro cílený management reprodukce a zdraví v reálném čase. Včasné rozpoznání změn zdravotního stavu dovoluje provést preventivní opatření. Efektivní kontrola zdraví: varování při neobvyklých stavech jako např. příliš dlouhý porod. Rychlé poznatky o úspěšnosti veterinárních zákroků. Zachycení problémů s krmnou dávkou a výživou. Analýza faktorů vnějšího prostředí. Efektivní rozpoznání říjí pro úspěšnou inseminaci. Systém využívá farem, krav v 50 zemích světa! Volitelné možnosti: Zprávy přímo na mobil nebo na tablet Navázání na programy pro management stáda Dálková správa programu Vzdálený přístup, záloha, automatické aktualizace Eurofarm systems s. r. o. Puclice 72, Staňkov Tel.: info@eurofarm.cz /2015

34 dojený skot ba šlechtění na funkční znaky (jakými jsou kupříkladu ztráty telat nebo produkční délka života) klesá. V grafech 3 a 4 je prezentován podíl základních skupin znaků v modelovaných produkčních systémech a v jejich alternativách. Dosažením optimalizované úrovně ukazatelů se v dojném systému snížil význam růstových znaků. Při vyjádření v poměru produkční : růstové : funkční : jatečné užitkovosti jde o změnu z 1 : 0,7 : 1 : 0 na 1 : 0,4 : 1 : 0 (v případě dojného systému), resp. z 1 : 1,2 : 0 na 1 : 0,3 : 0 (pro masný systém v poměru znaků produkční : funkční : jatečné). Graf 3 Podíl důležitosti základních skupin znaků (%) v dojném systému Graf 4 Podíl důležitosti základních skupin znaků (%) v masném systému Závěr Relativní ekonomický význam znaků se lišil v závislosti na systému, ve kterém se zvířata chovají. Tři čtvrtiny významu všech znaků však v obou systémech pokryly čtyři nejvýznamnější. Optimalizace dojného systému neměla vliv na pořadí důležitosti znaků, avšak došlo ke snížení jejich celkového významu. Naproti tomu v případě masného systému došlo k výrazným změnám v nejdůležitějších znacích. Za předpokladu, že nedochází k přepojování obou systémů, by se mělo šlechtění v masné populaci zaměřit hlavně na zlepšení růstových parametrů plemene. V mléčné populaci by se mělo jednat o kompromis mezi produkčními, funkčními a růstovými znaky. Článek byl realizován v rámci řešení projektu MZERO0714, v rámci projektu výzkumu a vývoje financovaného MP RV SR, na základě podpory operačního programu Výzkum a vývoj financovaného z Evropského fondu regionálního rozvoje a projektu ECO- VAplus Excelentné centrum ochrany a využívania agrobiodiverzity Plus ITMS Použitá literatura je k dispozici u autorů. Článek byl odborně recenzován. Ing. Emil Krupa, Ph.D. 1, Ing. Zuzana Krupová, Ph.D. 1, Ing. Monika Michaličková 2, doc. Ing. Radovan Kasarda, Ph.D. 3, prof. Ing. Ondrej Kadlečík, CSc. 3 1 VÚŽV, v. v. i., Praha-Uhříněves, 2 NPPC-VÚŽV Nitra, 3 SPU Nitra Nenecháme mastitidu, aby vás okrádala inzerce Současný ekonomický tlak na prvovýrobu mléka nutí chovatele přemýšlet o každé koruně. Mastitidy jsou bezesporu nejdražším onemocněním v chovu dojného skotu. Právě proto má investice do účinného a prověřeného systému prevence mastitid obrovskou návratnost. To potvrzuje řada spokojených chovatelů, kterým se už podařilo takový systém najít. Zemědělské družstvo Hosín hospodaří v příměstské oblasti Českých Budějovic na 1250 hektarech zemědělské půdy, kde pěstujeme tradiční plodiny jako pšenici, ozimý ječmen, řepku a kukuřici. Dále se věnujeme šlechtitelskému a rozmnožovacímu chovu prasat plemene česká landrase s celkovým počtem 1200 kusů zvířat. Samozřejmě velmi důležitou součástí živočišné výroby je pro nás produkce mléka, která probíhá na třech různých farmách v Dobřejovicích, Hosíně a Hrdějovicích. Na každé z těchto farem máme ustájeno 150 holštýnských krav a přes 200 kusů mladého dobytka od nejmenších telat až po vysokobřezí jalovice. Problémy s mastitidou Na začátku roku 2013 jsme měli problémy s mastitidami, které jsme potřebovali vyřešit. Každý měsíc bylo mezi 20 až 25 kravami v léčení s klinickou mastitidou, takže tržnost mléka se pohybovala mezi 91 a 92 procenty. Somatické buňky od mlékárny byly na úrovni 350 až 400 tisíc. V neposlední řadě celkové veterinární náklady byly přes 100 tisíc Kč měsíčně. Pochopitelně nám vadilo vysoké množství odpadního mléka a také jsme věděli, že za dané situace je pro lidi dojení velmi nepříjemná práce. Spoustu krav dojili do konve a neustále tak museli hlídat, které mléko může a nemůže do packa. Měli spoustu práce navíc, která je jen zdržovala a zatěžovala je. Nutná změna Shodou okolností jsme si v únoru 2013 v Našem chovu přečetli referenci na přípravek Valiant a na jeho základě jsme se rozhodli kontaktovat ABS a už v březnu začala naše spolupráce. Již od začátku jsme věděli, Hlavní zootechnik Ing. Josef Trávníček 34 5/2015

35 dojený skot že jen dodání nového přípravku na struky změnu nepřinese. A byli jsme proto rádi, že lidé z ABS nám pomohli najít slabá místa a zavést nový systém prevence mastitid. Nový systém prevence Počítali jsme s tím, že celá změna nepůjde jednoduše, hlavně jsme přemýšleli, jak přesvědčit lidi, aby opustili vyjeté koleje. Nejcennější proto pro nás byla praktická část celého systému prevence, kdy pracovníci ABS opakovaně chodili s našimi zaměstnanci na dojírnu a do stáje a vysvětlovali jim, co a jak dělat správně. V neposlední řadě nám také pomohli s nastavením dojírny. Na základě jejich intervence jsme jednali se servisem a upravili nastavení dojírny tak, abychom snížili výskyt hyperkeratózy. První zlepšení Během prvních tří měsíců se situace významně zlepšila, ale pak s příchodem léta, někdy v červnu a červenci, došlo ke zhoršení. Ne tedy úplně na původní úroveň, nicméně ke zhoršení, což nás po pravdě řečeno vystrašilo a začali jsme i trošičku pochybovat. Naštěstí jsme vydrželi a od konce roku 2013 se můžeme pochlubit výrazně lepšími výsledky. Současná situace Takže již přes rok se nám daří udržovat počet klinických zánětů mezi pěti až osmi měsíčně, tržnost mléka je 96% a somatické buňky se dlouhodobě pohybují mezi 240 a 250 tisíci. Nicméně stále vnímáme důležitost opatření, která nám k tomuto zlepšení pomohla, a také to, že pořád máme co zlepšovat. Stáje máme s kombiboxy, takže víme, jak důležité je dobře a pravidelně stlát, abychom udrželi struky čisté a také jak důležité je struky před dojením, během přípravy, perfektně očistit. To samozřejmě klade nároky na práci stájníků, kvalitu slámy a v neposlední řadě na kvalitu práce lidí na dojírně. Proto pravidelně školíme všechny, kteří na dojírně pracují a neustále stájníkům připomínáme důležitost správného stlaní. Navíc přecházíme na skladování slámy pouze v balících a zastřešených prostorách. Plány do budoucna Naším cílem je snížit somatické buňky pod 200 tisíc a s tržností mléka se chceme dostat na 98 %. V souvislosti s tím vnímáme důležitost kvalitní práce lidí, takže je chceme i nadále pravidelně školit ve správných postupech. Poslední naplánované školení dojiček a stájníků proběhlo v dubnu, aby si znovu připomněli správné postupy a současně jsme proškolili i nové lidi. Také si uvědomujeme, že situaci, kdy máme krávy ustájeny na třech různých farmách s kombiboxy, nám nejlépe pomůže vyřešit pouze nová stáj. A právě výstavba nové stáje, do které převedeme všechny krávy, je naším největším plánem do budoucna. Nejcennější pro nás byla praktická část celého systému prevence, kdy pracovníci ABS opakovaně chodili s našimi zaměstnanci na dojírnu a do stáje a vysvětlovali jim, co a jak dělat správně, vysvětluje ekonomka Ing. Marie Kučerová na snímku s předsedou Ing. Jiřím Severou Valiant vrátí vaše krávy do hry Valiant již více než 15 let pomáhá chovatelům dojného skotu předcházet ztrátám způsobeným mastitidou. Ztrátám za mléko, které nemohou zpeněžit nebo které dojnice kvůli mastitidě nikdy nevyprodukují. Nesporným přínosem je také snížení nákladů na léčbu infikovaných zvířat. Sami nejlépe víte, že jsou to náklady opravdu vysoké. Valiant je systém prevence mastitid, který je mezi chovateli velmi oblíben, což potvrzuje rostoucí počet těch, kteří na něj spoléhají, a množství krav, jež jsou Valiantem denně ošetřovány. Pavel Liehman ml. ABS cz s. r. o. Foto archiv firmy /2015

36 dojený skot Jak lze molekulární genetiku využít ve šlechtění skotu? Šlechtění v chovu skotu je neustávající proces, avšak realizace se setkává s množstvím komplikací. Převážná část ekonomicky důležitých vlastností je ovlivněna velkým množstvím genů, prostředím, ve kterém se zvíře vyskytuje, a ostatními vlivy, které nejsme schopni eliminovat. Dalším problémem je i nízká dědivost některých vlastností. Díky těmto skutečnostem jsou tradiční postupy šlechtění (selekce) méně účinné a pomyslné dveře se otevírají novým metodám. Elegantním řešením zmíněných problémů ve šlechtění zvířat by mohla být markery asistovaná selekce (MAS) a genomické hodnocení zvířat. Co je to jednonukleotidový polymorfismus? Výraz polymorfismus vychází z řecké předpony poly- (mnoho, více) a morphos (tvar). Jednonukleotidový polymorfismus (SNP z anglického single nucleotide polymorphism) vzniká záměnou jednoho páru nukleotidů (základní stavební prvky DNA) za jiný (obr. 1). Právě tyto záměny mohou způsobit významné změny v užitkovosti zvířat, například zvýšení či snížení odolnosti vůči patogenům, zkrácení délky mezidobí či vyšší dojivost. Tyto změny v DNA se využívají jako značky (markery) při markery asistované selekci zvířat. Jak je možné SNP využít? Sledování jednonukleotidového polymorfismu není v českých chovech již žádnou novinkou. Již od roku 2004 mohou chovatelé využívat například služby zjištění genotypu svých zvířat a to nejenom u krav. Velice výhodné je například zjištění genotypu z hlediska obsahu mléčných bílkovin, které je nejen velmi populární, ale také užitečné. Další zajímavou možností je zjištění genotypu u Booroola genu, který zvyšuje plodnost bahnic, a to až o 1,5 jehněte/vrh. Zkrátka nepřicházejí ani chovatelé koní, kteří mohou nechat svoje zvířata testovat z hlediska genotypů pro barevné varianty. Z laboratoře molekulární genetiky Jaká je budoucnost? Molekulární genetika má v chovu hospodářských zvířat široké uplatnění. V posledních letech začíná pozornost vědců cílit na funkční vlastnosti zvířat (plodnost, zdraví), které významně ovlivňují ekonomiku chovu. Jelikož se selekce pomocí SNP zdá být klíčová právě při šlechtění vlastností s nízkou dědivostí, a ve světě jsou již známy genotypy, které příznivě ovlivňují tyto vlastnosti, probíhá v současnosti intenzivní výzkum i na populaci českých krav. V dalších letech se ve šlechtění skotu předpokládá pokračování v trendu genomické selekce zvířat. Genomika počítá s využitím velice hustých molekulárních čipů, díky kterým je možné zjistit, jaké bodové mutace (SNP) v genetickém kódu zvíře má. Na základě těchto informací lze vypočítat genomickou plemennou hodnotu. Díky genomickým datům je možné zkrátit generační interval, a to i díky vyšší přesnosti odhadu PH u mladých býků. Proto jsou SNP v tuto chvíli velmi významným nástrojem šlechtění zvířat. Nové genomické hodnocení se zatím využívá jen u býků, ale rozšíření těchto Foto Lukáš Rytina metod se předpokládá i na krávy a jalovice. Nemá to nějaký háček? Stejně jako většina postupů se i MAS setkává s určitými omezeními. Její úskalí spočívá především v malém množství mutací, na které jsme se doposud zaměřili (Muhasin Asaf et al., 2014). Vyhodnocení většího množství vzorků samostatně může být časově i finančně náročné. Proto budoucnost této metody spočívá v genomické selekci, kdy je možné v rámci jedné analýzy zjistit několik tisíc variant SNP, přičemž nezbytností je pravidelné sledování jednotlivých SNP a vyhodnocování jejich vztahu k vybraným vlastnostem. Závěrem Využití metod molekulární genetiky nachází uplatnění v chovu hospodářských zvířat již dnes. Jejich užití se však nepochybně bude dále rozvíjet. V současné době se pozornost věnuje jak zařazení genomických dat do hodnocení zvířat, tak zjišťování dalších příznivých mutací a jejich asociací s důležitými nebo zajímavými vlastnostmi. Zdá se tedy, že situace, kdy molekulární genetika významně přispěje k zušlechťování a řešení problémů českých stád, již není pouhou hudbou vzdálené budoucnosti a výsledky světového snažení budou využitelné i pro české chovatele. Literatura je k dispozici u autorky 1) 2) Ing. Kateřina Ječmínková, Ing. Jitka Kysel'ová, Ph.D. 1) 1) Výzkumný ústav živočišné výroby Praha Uhříněves 2) Česká zemědělská univerzita Praha Kontakt: Jecminkova.Katerina@vuzv.cz 36 5/2015

37 masný skot Trvalé travní porosty a chov krav bez tržní produkce mléka Souhrn Význam trvalých travních porostů (dále TTP) se z hlediska neprodukčních funkcí (udržování krajiny, rozvoj venkova, ochrana životního prostředí, hospodaření s vodou aj.) v ČR i v EU zvyšuje. Svědčí o tom mimo jiné i zahrnutí principu ozeleňování do reformy Společné zemědělské politiky. Plocha TTP (kolem milionu hektarů) se na výměře zemědělské půdy podílí přibližně 27 %. Ekologicky a ekonomicky využívají TTP především krávy bez tržní produkce mléka, jejichž počet se v ČR v letech 2000 až 2014 zvýšil přibližně o 185 %. Příspěvek pojednává o vývoji ploch TTP a možnostech jejich využití, výsledcích chovu krav bez tržní produkce mléka, některých zásadách reformy společné zemědělské politiky a faktorech, které chov krav bez tržní produkce mléka ovlivňují. Klíčová slova: trvalé travní porosty; krávy bez tržní produkce mléka; ekonomické ukazatele; reforma společné zemědělské politiky Summary: Permanent grassland and suckler cows breeding in the EU and the Czech Republic Importance of permanent grassland in terms of non-productive functions (maintenance of the landscape, rural development, environmental protection, water management etc.) in the Czech Republic and the EU increases. This is evidenced by inter alia the inclusion of the principle of "greening" in to CAP reform. Area of permanent grassland (around one million ha) of the area of agricultural land participates for approximately 27 %. Ecologically and economically utilize permanent grassland mainly suckler cows, whose number in the Czech Republic from increased by about 185 %. The paper deals with development of permanent grasslands, and possibilities of their use, results of breeding suckler cows, some principles of the CAP reform and the factors which suckler cows influence. Úvod Mezi hlavní cíle chovu krav bez tržní produkce mléka patří z hlediska chovatelů dosahování zisku, z hlediska národní a unijní zemědělské politiky produkce kvalitního hovězího masa, udržování krajiny v přirozeném a kulturním stavu a rozvoj venkova. Při dodržování zásad stanovených legislativou (životní prostředí, welfare a zdravotní stav zvířat aj.) se podnikatel sám rozhoduje, zda, jak a kolik krav bez tržní produkce mléka bude chovat. Jeho rozhodnutí často není totožné s cíli politiky EU a státu. Proto by úkolem nadpodnikových orgánů, profesních svazů chovatelů a dalších institucí mělo být vytvoření podmínek k dosažení maximálního souladu podnikových a společenských cílů chovu Tab. 1 Trvalé travní porosty (2012) Region TTP Zemědělská půda (z. p.) TTP mil. ha % tis. ha % (% ze z. p.) Asie 1 080,6 32, ,7 33,2 66,2 Amerika 904,0 26, ,8 23,9 76,8 Afrika 827,7 24, ,6 24,9 67,6 Evropa 369,2 11,0 419,1 8,5 88,1 Oceánie 178,1 5,3 468,0 9,5 38,1 Svět 3 359,7 100, ,2 100,0 68,3 EU 66,5 2,0 186,6 4,2 35,6 ČR 0,99 0,03 4,23 0,09 23,5 Pramen: Faostat (2014) Tab. 2 Vývoj stavů krav bez TPM v EU Státy Rozdíl tis. kusů % tis. kusů % tis. kusů % EU , , ,2 EU , , ,9 EU , , ,1 ČR 92 0, , ,5 Pramen: DG Agriculture and Rural Development (2014) skotu a krav bez tržní produkce mléka. Příspěvek uvádí stručné údaje o vývoji ploch TTP a chovu krav bez tržní produkce mléka a poukazuje na některé aspekty možného vývoje v rámci reformované společné zemědělské politiky po roce 2014 v EU a v ČR. Některé údaje jsou vykazovány jako předběžné a metodika jejich zjišťování se může mezi státy částečně lišit. Proto část uváděných výsledků a ukazatelů může mít orientační charakter. Materiál a metodika Výsledky uvedené v příspěvku vycházejí ze statistických dat a údajů publikovaných různými tuzemskými a zahraničními institucemi (ČSÚ, MZe, SZIF, Agrární komora ČR, profesní organizace chovatelů, Eurostat, Faostat, /2015

38 masný skot Graf 1 Výměra zemědělské půdy a TTP ve světě a v EU (2012) Graf 2 Stavy krav bez TPM v EU (2013) Tab. 3 Ukazatele chovu krav bez TPM ve státech EU v roce ) Stát(y) Krav bez TPM (kusů) na 100 ha Krav bez TPM (%) ze stavů zemědělské půdy TTP skotu celkem krav celkem EU-28 6,5 20,3 13,6 33,6 EU-15 8,5 25,0 15,1 38,3 EU-13 1,3 5,0 5,2 11,1 ČR 5,0 18,3 13,4 32,2 Německo 4,0 14,5 5,3 13,6 Rakousko 8,2 16,4 12,1 30,9 Slovensko 2,8 10,5 11,5 27,2 Polsko 1,0 4,5 2,6 5,9 Pramen: DG Agriculture and Rural Development (2014); Faostat (2015) 1) výměra zemědělské půdy a TTP z roku 2012 Tab. 4 Dotace a chov skotu v Rakousku (vybraná opatření z programu ÖPUL 2015) Opatření 1) Plocha 1) DJ skotu/ha Eur/ha Biologické systémy hospodaření Šetrné hospodaření a biodiverzita základní prémie Omezení hnojení, herbicidů aj. Vyloučení siláží, kosené pastviny a krmné plodiny na orné půdě TTP a krmné plodiny na orné půdě (> 25 % výměry) TTP a krmné plodiny na orné půdě TTP a krmné plodiny na orné půdě < 0,5 70 0,5 225 < 0,5 15 0,5 až 1,2 30 > 1,2 45 < 0,5 0 0,5 60 skot, ovce a kozy < 0,5 0 skot, ovce a kozy, mléka ,5 150 kg/ha skot, ovce a kozy, mléka < kg/ha 0,5 80 Evropská komise, AMA Austria, Statistik Austria aj.) a z vědecké a odborné literatury. Data jsou zpracována běžnými matematickými a statistickými metodami. Některé novější údaje (především za rok 2013 a 2014) jsou uváděny jako předběžné. Ekonomické ukazatele jsou z evropské na českou měnu přepočítány v kursu 1 = 25 Kč. Výsledky a diskuse Trvalé travní porosty a počty krav bez tržní produkce mléka Trvalé travní porosty se na výměře zemědělské půdy podílejí přibližně 68 % ve světě a 36 % v EU (tab. 1 a graf 1), přičemž mezi jejich hlavní konzumenty patří skot. Podle Grabnera (2014) lze státy s chovem skotu rozdělit na mléčné, smíšené a masné s podílem do 25 %, 25 až 75 % a nad 75 % krav bez tržní produkce mléka ze stavů krav celkem. Do první skupiny jsou zařazeny např. Polsko, Maďarsko a Německo, do druhé Rakousko, Irsko, Francie, Nový Zéland a do třetí Čína, USA, Brazílie, Kanada, Austrálie aj. ČR s podílem masných krav 34 %) patří podle výše uvedené definice mezi státy smíšené. V letech 2000 až 2013 se v EU-28 počet krav bez tržní produkce mléka snížil o 380 tis. a 3,1 % na tis. krav, z toho v EU-15 poklesl o 739 tis. a 6 % a v EU-13 se zvýšil o 359 tis. a 113 %. Přes tento pro nové státy pozitivní vývoj se v nich v roce 2013 chovalo pouze 5,7 % (2,6 % v roce 2000) krav bez tržní produkce mléka v EU-28 (tab. 2). Z tis. krav se 77 % chovalo v pěti státech unie, a to ve Francii, Španělsku, Velké Británii, Irsku a Německu (graf 2). Se 178 kravami a 1,5 % této kategorie skotu se ČR zařadila na desáté místo v rámci EU-28. Z grafu 3 je patrna značná variabilita počtu krav na jednotku plochy TTP Tab. 5 Vývoj výměry TTP a stavů přežvýkavců a koní v ČR (tis. kusů) Ukazatel Jedn Rozdíl ( ) jedn. % TTP tis. ha ) Krávy dojené tis Krávy bez TPM kusů 8 2) Ostatní kategorie Skot celkem Ovce + kozy Koně Celkem DJ* 3) tis Pramen: ČSÚ; ročenky chovu skotu 1) rok ) odhad 3) krávy + koně = 1,0, ostatní skot = 0,45, koza + ovce = 0,15 DJ* Graf 3 Krav bez TPM na 100 hektarů TTP (2013) 38 5/2015

39 masný skot mezi státy EU (bez Finska a Malty). Zatímco v roce 2013 se na 100 hektarů (výměra z roku 2012) chovalo ve Francii, Lucembursku, Dánsku a Belgii více než 40 krav, v Chorvatsku, Bulharsku, na Kypru a v Rumunsku to bylo méně než čtyři krávy. V ČR na 100 hektarů TTP připadalo přibližně 18 krav, což odpovídá desáté pozici z 26 států EU. Údaje v tab. 3 potvrzují zřetelně vyšší počty krav bez tržní produkce mléka na jednotku plochy a jejich vyšší podíly ze stavů skotu a krav celkem ve státech EU-15 než v EU-13. Možnosti využití trvalých travních porostů Ve většině států EU jsou, stejně jako v ČR, masné krávy hlavním konzumentem čerstvé (pastva) a konzervované píce (siláže ze zavadlé píce, popř. seno) z trvalých luk a pastvin. Plocha trvalých travních porostů využívaná přežvýkavci je ovlivňována Tab. 6 Odhad využití TTP v ČR roce 2012 (968 tis. ha) Zvířata Stavy celkem Stavy na TTP 1) Využití TTP tis. kusů tis. DJ 2) tis. DJ 2) % 3) (%) 4) Krávy bez TPM Dojnice Ostatní skot Ovce + kozy Koně Celkem Pramen: Kvapilík a Kohoutek (2012) 1) 100 % krav bez TPM, ovcí a koz, 30 % dojnic a 35 % ostatních kategorií skotu 2) kráva a kůň = 1 DJ, ovce a koza = 0,15 DJ, ostatní skot 0,45 DJ 3) z počtu DJ na TTP celkem (486 tis) 4) z výměry v roce 2012 (968 tis. ha) Tab. 7 Pastva přežvýkavců a koní v ČR (2010) Zvířata Zvířata na pastvě Využité pastviny doba 3) tis. kusů % 1) tis. ha % 2) (měs.) Skot 389,4 29,3 367,3 39,5 8 Ovce + kozy 177,0 89,2 39,7 4,3 9 Koně 20,1 80,1 22,3 2,4 9 Celkem (Ř) 586,5 37,7 429,3 46,2 8,8 Pramen: ČSÚ (Agrocenzus 2010) 1) z početních stavů v roce ) z celkové výměry TTP v roce ) průměrná doba pobytu zvířat na pastvě Tab. 8 Vybrané ukazatele chovu krav bez TPM v ČR (2008 až 2012) Ukazatel Průměr Min. Max. Kč/rok % (Kč/rok) Krmiva , Mzdy , Odpisy krav , Režie , Ostatní položky , Náklady celkem , Počet podniků (n) Natalita (telat na 100 krav) 78,5 75,8 81,6 Úhyny telat (%) 8,7 6,1 10,3 Pramen: Boudný a kol., 2013 (Výběrové šetření o nákladech a výnosech zem. výrobků za roky 2008 až 2012) Tab. 9 Náklady chovu krav bez TPM a jejich hlavní položky v zahraničí Položka, Na krávu a rok ukazatel Kč 1) % Kč 1) % Kč 2) % Krmiva Pracovní náklady Ostatní náklady Náklady celkem stát Německo Skotsko Pramen: May (2012); Hanff et al. (2010); QMS (2013) 1) 1 = 25,00 Kč 2) (britská libra) = 37,00 Kč Graf 4 Vývoj stavů skotu a TTP v ČR (%) mnoha faktory, mezi něž patří počet velkých dobytčích jednotek (VDJ) nebo zvířat připadajících na hektar TTP. Při stanovení zatížení se zohledňují např. kategorie a hmotnost zvířat, délka pastevního období, výnosy a kvalita porostu, výroba krmiv pro zimní období, poloha pastvin aj. Z publikovaných údajů lze odvodit, že průměrné zatížení jednoho hektaru pastvin a trvalých luk se pohybuje kolem jedné krávy (VDJ) s teletem (Wattendorf, 1999, Uhl, 2001 aj.). Kolísání stavů skotu na hektar TTP uvádějí Bittermann et al. (2004) 0,8 až 1,3 krávy, Priebe a Giebelhausen (2009) 0,8 až 2,2 VDJ, Šarapatka et al. (2005) 0,8 až 1,0 VDJ, Opermann a Luick (1999) 0,3 až 0,8 VDJ v produkčně slabých, 0,5 až 0,8 VDJ v horských a 0,8 až 1,5 VDJ v lepších oblastech, Fischer et al. (2004) 0,8 až 1,5 VDJ apod. Mezi státy, které podmiňují nárok na některé dotace minimálním zatížením na hektar, patří Rakousko. V rámci reformy společné zemědělské politiky je zde (stejně jako v uplynulém období) stanovena v programu ÖPUL 2015 (program zemědělství šetrného k životnímu prostředí) sazba některých dotací ve vazbě na intenzitu chovu zvířat, především skotu, a na využívání ploch TTP, pastvin a krmných plodin na orné půdě. Několik případů převzatých z programu ÖPUL 2015 (AMA 2014) uvádí (bez dalších podmínek vzniku nároku na podporu) tab. 4. Je z ní patrno, že určitou hranicí pro výši dotace je zatížení jednoho hektaru 0,5 VDJ skotu. Švýcarské nařízení o přímých platbách (Direktzahlunsverordnung, 2013) stanovuje minimální počty zvířat na hektar TTP pro oblasti nížinné 1,0, kopcovité 0,8 a pro horské I, II, III a IV 0,7, 0,6, 0,5 a 0,4 VDJ. Na využití TTP chovem skotu a malých přežvýkavců v ČR lze usuzovat z vývoje výměry trvalých luk a pastvin a početních stavů hospodářských zvířat. Graf 5 Ceny jatečných krav (O3, /kg JUT, týdenních cen za leden 2015) /2015

40 masný skot V letech 1990 až 2014 se zvýšila výměra TTP o 161 tis. hektarů a 19 %, snížily se stavy skotu o 2132 tis. kusů a 61 %, počet orientačně vypočítaných dobytčích jednotek přežvýkavců a koní klesl o 1432 tis. a 59 % (tab. 5 a graf 4) a počet kusů skotu na hektar TTP se snížil ze 4,2 na 1,4 (na jednu třetinu). Při zohlednění počtu zvířat využívajících čerstvá a konzervovaná krmiva z trvalých luk a pastvin je zřejmé, že ne celá výměra TTP v ČR může být využívána ekologicky. Podle odhadu Kvapilíka a Kohoutka (2012) lze při zatížení jednoho hektaru TTP jednou DJ skotu, ovcí, koz a koní využít kolem 50 % celkové výměry TTP (tab. 6). Obdobný výsledek odpovídá i ukazatelům zjištěným ČSÚ (2011) v rámci agrocenzu z roku 2010 (tab. 7). Z uvedených ukazatelů je zřejmé, že z hlediska ekologického a ekonomického využívání TTP, zachování životnosti venkova a kvalitní produkce by se stavy krav bez tržní produkce mléka měly dále zvyšovat. Ze stejného důvodu by měl růst i podíl dalších kategorií skotu využívajících pastvu. O dalším vývoji chovu skotu budou rozhodovat především ekonomické ukazatele. Ekonomické ukazatele chovu krav bez tržní produkce mléka Hlavním tržním produktem chovu krav bez tržní produkce mléka je na pastvě odchované a k výkrmu prodané tele. Z řady tuzemských a zahraničních kalkulací je známo, že tržby za prodaná telata uhradí pouze část nákladů vynaložených na jejich odchov. Zbytek nákladů a přiměřený zisk jsou ve většině případů hrazeny formou přímých a nepřímých plateb za plnění neprodukčních funkcí, z nichž nejvýznamnější je udržování krajiny v přirozeném a kulturním stavu. Vykazované náklady na chov masných krav kolísají v závislosti na řadě faktorů v širokém rozmezí. Jedná se především o přírodní a klimatické podmínky, velikost a zaměření podniku, možnosti odbytu, plemennou příslušnost, užitkovost, přesnost a úplnost evidence aj. Průměr a variabilitu ukazatelů natality krav, úhynů telat a hlavních položek nákladů chovu krav bez tržní produkce mléka v ČR za období 2008 až 2012 podle dat zjištěných Boudným a kol. (2013) Tab. 10 Ceny jatečných krav a ekonomická ztráta z obměny stáda Rozdíl 3) Stát(y) za kg JUT Kč 1) za jat. Odpis (Kč1) na Kč 1) % krávu 2) (Kč1) krávu a rok 4) EU 67, ČR 53, Německo 65, Rakousko 60, Polsko 59, Pramen: SZIF (2015) 1) 1 = 25,00 Kč 2) hmotnost JUT (300 kg) x cena Kč/kg JUT 3) mezi cenou do stáda zařazené jalovice ( Kč) a tržbou za jatečnou krávu 4) obměna stáda 20 % 1) 0,45 býčka (z tab. 11 a odhad) a 0,25 jalovičky ( x 0,25) Tab. 11 Aukční ceny zástavových býčků v Německu a v Rakousku Aukce (v listopadu 2014) Verden (Německo) Greinbach (Rakousko) Loeben (Rakousko) kg/kus Kč 1) /kg Kč 1) /kus 2) kg/kus Kč 1) /kg Kč 1) /kus 2) Kč 1) /kg Kč 1) /kus 2) , do , , , , , , , , , nad , , celkem 64, celkem 94, , Pramen: Absetzer-Auktion in Verden (2014); Nutztiermarkt v Loeben a v Graeinbach (2014) 1) 1 = 25,00 Kč 2) ceny za kus vypočítány z vykázaných hmotností a aukčních cen za kg Tab. 12 Odhad ekonomických výsledků chovu krav bez TPM (Kč/krávu s teletem a rok) Ukazatel Soubory podniků v Něm. (A) v Něm. (B) ve Skotsku v ČR Tržby za 0,45 býčka prodaná telata 1) 0,25 jalovičky celkem Náklady celkem Ztráta Zvýšení příjmů Kč/krávu pro rentabilitu 5% % z tržeb ) po odstavu k výkrmu nebo (jalovičky) k dalšímu chovu Tab. 13 Prémie v rámci reformy SZP od roku 2015 ve státech EU 1) (1 = 25,00 Kč) Stát Prémie na krávu bez TPM plochu (ha) první hektary podnik (max.) ostatní Rakousko zrušeny (2014) Kč Kč/ha 2) Francie 0 až ) Kč Kč/ha na prvních 52 ha Německo zrušeny (2005) Kč Kč/ha 4) 750 Kč/ha 4) Irsko Kč/tele Kč max Kč/ha Španělsko Kč na všechny krávy Kč/o.p Kč/TTP nad 150 tis. krácení o 5 % Švédsko Kč Kč V. Británie zrušeny (2015) Kč nad 150 tis. krácení o 5 % ČR5) Kč na krávu a tele 130 (3 250 Kč) nad 150 tis. krácení o 5 % Pramen: Stolz (2014) 1) další dotace jsou na krávy bez TPM poskytovány v rámci speciálních národních programů 2) prémie na extenzivní využívání TTP ve výši jedné třetiny prémie na plochu 3) 1 až 50 krav Kč, 51 až 99 krav 3400 Kč, 100 až 139 krav 1825 Kč a nad 139 krav 0 Kč 4) na prvních 30 a na dalších 16 hektarů 5) orientační údaje z dat publikovaných MZe a AK uvádí tab. 8. Je z ní mimo jiné patrno, že při průměru Kč kolísal součet nákladů na krávu a rok mezi a Kč a čtyři hlavní položky (krmiva, mzdy, odpisy krav a režie) tvořily 80 % nákladů. V zahraničních kalkulacích se obvykle neuvádějí položky režie (je zřejmě součástí přímých nákladů) a odpisy krav (uvádějí se samostatně tržby za jatečné krávy a náklady na jalovici, pokud náklady na její odchov nejsou zahrnuty do nákladů na chov celého stáda krav bez tržní produkce mléka). Stejně jako v ČR jsou i v zahraničí krmiva a pracovní náklady obvykle nejvyššími položkami nákladů chovu krav bez tržní produkce mléka (tab. 9). Obě vykazují mezi podniky a státy značnou variabilitu způsobenou rozdíly v nákladech na krmiva a úrovní odměňování. Ceny všech kategorií jatečného skotu jsou v ČR dlouhodobě nižší než ve většině států unie. Např. za leden 2015 byly průměrné ceny jatečných krav v EU vyšší o 26 % než v ČR a nižší ceny této kategorie skotu než ČR, mělo jen sedm ze států uvedených v grafu 6. Rozdílu mezi cenou jalovice a jatečné krávy 9828 Kč v EU a Kč v ČR odpovídá při obměně stáda 20 % roční odpis na krávu 1965 Kč v EU až 2800 Kč v ČR. Ceny telat prodávaných k zástavu nejsou za ČR publikovány. Proto jsou v tab. 11 uvedeny aukční ceny zástavových býčků z listopadu 2014 v Německu a Rakousku. Je z nich zřejmé, že s vyšší hmotnosti při prodeji se snižují ceny za kg a zvyšují se za kus. Pro odhad ekonomiky chovu masných krav je uvažováno s cenou odstaveného býčka v ČR Kč (250 kg x 65 Kč), v Německu Kč (250 kg x 68 Kč) a ve Skotsku Kč (250 kg x 67 Kč), s cenou jalovičky Kč (225 kg x 52 Kč) a s prodejem 0,45 býčka a 0,25 jalovičky od krávy za rok. Ukazatele ze čtyř modelových podniků (tab. 12) potvrzují nutnost úhrady neprodukčních funkcí spojených s chovem masných krav formou dotací. Při dosažení uvažovaných parametrů by pro pětiprocentní rentabilitu musela podpora dosáhnout přibližně 9500 až Kč na krávu a rok, to je zhruba 90 až 180 % tržeb za prodaná telata. Vzhledem k rozdílům v agrární politice mezi státy unie je výše dotací obtížně zjistitelná a srovnatelná. Proto 40 5/2015

41 masný skot se v některých kalkulacích neuvádí, v jiných jsou uváděny jen některé tituly, v dalších se využívá modelových dopočtů apod. Např. součet dotací na masnou krávu uvádí pro ČR za roky 2004 až 2006 Kopeček (2008) 9434 Kč a pro období kolem roku 2005 odhaduje Kvapilík (2006) na Kč, v Rakousku jsou za rok 2008 (DB- -Berechnung 2008) vykázány ve výši a Kč v konvenčních a ekologických chovech, v Sasku za období 2002/03 dosáhly kolem Kč (Sacher et Diener, 2005), ve spolkové zemi Brandenburg se pro plánování počítalo se sumou prémií a Kč (Hanff et al., 2010) apod. Účinnost nejen dotační politiky lze do jisté míry posoudit z vývoje stavů krav bez tržní produkce mléka. V letech 2000 až 2013 se jejich počet v EU-15 snížil o 6,2 %, ale v ČR se o 94 % zvýšil (tab. 2). Proto lze usuzovat na příznivé ekonomické ukazatele chovu krav bez tržní produkce mléka v ČR. Příčiny vyšších nákladů na krávu zjištěných u výběrového souboru podniků ve srovnání s německými chovy (tab. 9) vyžadují podrobnější analýzu na základě podrobnějších údajů. Na některé druhy prémií s vazbou na chov krav bez tržní produkce mléka stanovené v několika státech unie v rámci reformy společné zemědělské politiky NOVÝ ZPŮSOB APLIKACE Představujeme Vám FINADYNE TRANSDERMAL Tab. 14 Plánovací ukazatele (normativy) pro chov krav bez TPM Ukazatel Jedn. Průměr Min. Max. První zapuštění jalovic věk měs hmotnost kg Věk při prvním otelení měs Doba chovu krávy Mezidobí dny Délka březosti Počet porodů na 100 krav n Živě narozená telata na porod 1,02 0,95 1,05 Hmotnost býčci kg/kus při narození jalovičky Ztráty telat do odstavu % Odstav telat k výkrmu věk měs hmotn. ( / ) kg/kus 290 / / / 280 k výkrmu věk měs baby-beef hmotn. ( / ) kg/kus 340 / / / 330 Obměna stáda (prodej jat. krav) % 1) Prodej věk měs jat. krav hmotnost kg/kus Cena býčků angus Kč 2) k zástavu charolais za kus (hmotnost 300 až 350 kg) fleckvieh limousin kříženci Cena jaloviček angus Kč 2) k zástavu charolais za kus (hmotnost 250 až 300 kg) fleckvieh limousin kříženci Pramen: KTBL-Datensammlung (2014) současně podíl odchovaných jaloviček k doplnění stáda krav 1 = 25,00 Kč Tab. 15 Odhad přínosů opatření v chovu krav bez TPM Opatření Přínos Kč 1) Opatření Přínos Kč 1) + 5 porodů (95 až 100) na 100 krav +825 hmotnost odstavených +475 telat +10 kg Snížení ztrát telat z 10 na 5 % +800 mezidobí -10 dnů +575 Přírůstek telat +50 g/den +625 prodloužení pastvy o +375 měsíc Cena telat +7 % (+7,50 Kč/kg) +875 spotřeba práce hod./krávu/rok Cena zástavových telat +2,50 Kč/kg +575 cena plemenného býka Kč +25 Pramen: LfL Jahresbericht (2013); May (2012) 1) na krávu s teletem a rok, 1 = 25,00 Kč Finadyne Transdermal JEDNORÁZOVÉ PODÁNÍ VĚDA PRO ZDRAVÍ ZVÍŘAT TRANSDERMÁLNÍ PODÁNÍ snažší manipulace se zvířaty bez rizika poranění jehlou bez postinjekčních lézí rychlá absorbce = rychlý účinek FINADYNE Transdermal (flunixin meglumin) kombinuje ověřenou účinnost s inovativním způsobem podání. Balení včetně kalibrované odměrky = jednoduše odměříte, jednoduše aplikujete CZ/FDE/0115/ /2015

42 masný skot (od roku 2015) poukazují údaje v tab. 13. Ve srovnání s minulým obdobím je v některých státech jednou z hlavních změn zrušení přímé podpory na krávu (vazby na produkci) a převedení historické prémie na podnik na jednotnou regionální prémii. Z odhadů dopadů reformy společné zemědělské politiky na chov masných krav (Kirner 2014, Grabner 2014, Kees de Roest 2014, FleischrinderVerband Bayern 2014 aj.) např. vyplývá mimo jiné, že: v podnicích s intenzivním chovem zvířat bude mít reforma zřejmě horší dopad na ekonomiku než v podnicích s nižší intenzitou (extenzivní podniky mohou na reformě mírně vydělat); zvětší se prostor pro podnikovou flexibilitu, resp. pro nové výroby (více trhu a méně politiky); na ekonomiku chovu masných krav budou mít výrazný vliv příplatky a dotace vyplácené z programů na ochranu životního prostředí, udržování krajiny v přirozeném a kulturním stavu, ozelenění, ekologického hospodaření aj.; ekonomické ukazatele chovu krav bez tržní produkce mléka budou více než dosud ovlivňovány technikou chovu, dosahovanými výsledky, dalším vzděláváním pracovníků, poradenstvím aj. Evidence a analýza výrobních a ekonomických ukazatelů Výsledky každého podnikání, tedy i chovu krav bez tržní produkce mléka, lze zlepšovat pouze v případě, že jsou pravidelně zjišťovány, evidovány a hodnoceny výrobní a ekonomické ukazatele. K jejich posouzení a přípravě opatření k realizaci v praxi lze využít např. srovnání s výsledky zjištěnými v uplynulém období a s podniky hospodařícími ve srovnatelných podmínkách, publikované výsledky, normativní (plánovací) ukazatele aj. Soubor plánovacích normativů pro zemědělství obsahuje např. německá publikace Betriebsplanung Landwirtschaft 2014/15 (KTBL-Datensammlung, 2014) o rozsahu 840 stran. Se svolením vydavatele je z ní v tab. 14 uvedeno několik normativních hodnot pro chov krav bez tržní produkce mléka. Další pomůckou k přípravě racionalizačních opatření v chovu masných krav je odhad vlivu změny vybraných Ilustrační foto Lukáš Rytina ukazatelů na výrobní a ekonomické výsledky. Jako příklad jsou v tab. 15 uvedeny přínosy vypočítané v LfL Bayern (Jahresbericht, 2013) a Mayem (2012). V Německu, Rakousku a v dalších státech se osvědčila výměna zkušeností mezi pracovníky podniků se shodným výrobním zaměřením, pozitivně je hodnoceno odborné a ekonomické poradenství. Závěr Stejně jako v minulém období budou i v rámci reformované společné zemědělské politiky rozhodovat o úspěšnosti a vývoji chovu krav bez tržní produkce mléka především ekonomické výsledky, resp. náklady na chov na jedné a tržby za zvířata (odchovaná telata a jatečné krávy) a dotace na plnění neprodukčních funkcí na druhé straně. Často hodnocené a publikované možnosti zlepšení výsledků tohoto způsobu chovu na úrovni podniku většina chovatelů dobře zná a snaží se je v praxi uplatňovat. Jedná se o výživu, pastvu, ukazatele plodnosti, přírůstky hmotnosti, způsob prodeje, spotřebu práce, položky nákladů aj. Poněvadž zhruba polovinu příjmů z chovu masných krav tvoří prémie a dotace, musí být cílem chovatelů kromě dosahování dobrých výsledků maximální příjem všech ekonomických podpor. Jejich vazba na plnění podmínek stanovených v rámci reformované společné zemědělské politiky (životní prostředí, ozeleňování, osevní postupy, ochrana zvířat aj.) bude vyžadovat odpovědné posouzení další strategie a výrobního zaměření podniku. Literatura FRISCH, J. FRITZSCHE, S. FRÖBA, N. a kol.: KTBL Datensammlung. Betriebsplanung Landwirtschaft 2014/25. Darmstadt, MAY, D.: Auswirkungen einzelner Managementmaßnahmen auf die Wirtschaftlichkeit der Mutterkuhhaltung. LVAT e.v., Groß Kreutz, 2012 ( ÖPUL Merkblatt, Stand Dezember AMA Austria, 2014 ( ROEST, K. MONTANARI, C.: Impact of CAP reform after 2014 on beef profitability in Italy. Beef Conference, Torino, ZICKGRAF, W. a kol.: Jahreberich Institut für Betriebswirtschaft und Agrarstruktur, LfL Bayern, München, Seznam další literatury je k dispozici u autora příspěvku. Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektů MZERO0714. Článek byl odborně recenzován. Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc. VÚŽV, v. v. i., Praha-Uhříněves Kontakt: kvapilik.jindrich@vuzv.cz 42 5/2015

43 masný skot Biologická regulace much v chovech hospodářských zvířat inzerce V chovech hospodářských zvířat se nejčastěji vyskytují dva druhy obtěžujících much. Je to moucha domácí (Musca domestica) a bodalka stájová (Stomoxys calcitrans). Pokud se tyto mouchy přemnoží, mohou mít řadu negativních vlivů na chovaná hospodářská zvířata. To se může například u krav projevit poklesem dojivosti. Mouchy jsou problém V rámci českého výzkumu bylo zjištěno, že silné zamoření chovu mouchami může způsobit ztrátu až 0,5 kg na dojnici a den. Významné jsou i další problémy, jako je přenos nemocí u telat, snížená pohoda zvířat (welfare) a nižší intenzia růstu u rostoucích kategorií skotu. Možnosti regulace Možností, jak omezit výskyt obtížných much v chovech, je několik. Jde o preventivní fyzikální opatření, které nejčastěji spočívá v instalaci mucholapek a lepových pásů. Další možností je aplikace syntetických chemických insekticidů. Tato metoda s sebou nese řadu rizik pro chovaná zvířata, zaměstnance a životní prostředí. Je také známo, že moucha domácí je schopna velmi rychle vyselektovat populaci rezistentní vůči účinné látce. To bylo doloženou řadou výzkumů z celého světa. Může se pak stát, že účinná látka, která funguje v jedné sezóně, už další sezónu vykazuje sníženou nebo má dokonce i nulovou účinnost. Biologická ochrana Třetí možností je biologická ochrana. Ta spočívá ve využití přirozených regulátorů (antagonistů) škodlivých organismů. Jde o metodu, která je historicky skoro stejně stará jako starobylé lidské civilizace. Je zdokumentováno, že staří Egypťané využívali před 4000 lety ve svých skladech potravin kočky jako účinné regulátory škodlivých hlodavců. O něco později začali zemědělci v Číně umísťovat hnízda dravých mravenců druhu Oncophylla smaradina do korun citrusových stromů. Dosáhli tím potlačení výskytu mšic. K velkému rozmachu biologické ochrany došlo v 19. století. Dnes je biologická ochrana moderní metodou současného zemědělství a její obliba a využití každoročně stoupá. Také v chovech hospodářských zvířat si našla biologická ochrana svoje využití. První pokusy byly učiněny v druhé polovině minulého století v USA. Dnes se běžně v praxi používá několik druhů přirozených antagonistů. Jedním z efektivních regulátorů populací obtížných much, který se komerčně používá, je drobný blanokřídlý parazitoid druhu Muscidifurax raptorellus. Dospělá oplozená samice vyhledává kukly much, do kterých klade zpravidla 1 4 vajíčka, ale může jich naklást až osm. Uvnitř kukly se vyvíjí larvy a tím postupně zahubí hostitele. Samice naklade vajíček za den a za celý život okolo 150. Parazitická vosička M. raptorellus je vhodná do chovů, kde se používá jako podestýlka sláma či separovaná kejda. Dodává se v podobě kukel mouchy domácí, které jsou parazitované touto vosičkou. Z těchto kukel se líhnou dospělé vosičky. Rádius, ve kterém samička vosičky vyhledává kukly k parazitaci, je zhruba 10 m 2. Na biologickém boji proti mouchám se paradoxně podílí i jim příbuzný druh z řádu dvoukřídlí, dravá moucha Ophyra aenescens. Její larva se vyvíjí ve stejných organických substrátech jako larvy druhů M. domestica a S. calcitrans. Dospělci se živí na rostlinách tudíž neobtěžují zvířata. Je známo, že larvy druhu O. aenescens jsou schopny ve fázi 3. instaru požírat larvy škodlivých much ve fázi 1. instaru. Jedním z faktorů, který předurčuje mouchu druhu O. aenescens k tomu, aby byla úspěšným bioagens, je její rozmnožovací schopnost. Jedna samice může mít více než 300 potomků v první generaci. Komerčně se moucha O. aenescens dodává ve stadiu kukly. Tyto kukly se pak umísťují (věsí) do chovů zvířat ve speciálních hnízdech, kde jsou problémy s mouchami, zejména pak v bezstelivových provozech s rošty. Z kukel se líhnou dospělci a kladou vajíčka do stejných míst jako moucha domácí a bodalka stájová. Účinnost biologické ochrany může být až 100%. V praxi se to také potvrdilo. Je však nutné uvědomit si, že s introdukcí přirozených antagonistů se musí začít včas (preventivně), už při prvních výskytech obtížných much. Je potřeba správně stanovit dávku pro konkrétní chov, v závislosti na počtu zvířat a velikosti stáje. Navíc je důležité dod ržet i další pravidla, mezi která patří odklizení exkrementů, nespotřebovaných krmiv a nečistot. Dotace Náklady na biologickou ochranu v chovech hospodářských zvířat jsou buď stejné, nebo jen o něco málo vyšší jako v případě chemické ochrany. Nový dotační titul v rámci PRV na podporu zlepšení stájového prostředí v chovech mléčného skotu zahrnuje také eliminaci ektoparazitů (much). V rámci tohoto titulu je možné čerpat dotace na biologickou regulaci much. Ing. Václav Psota, Ph.D. BIOCONT LABORATORY, spol. s r. o. Mouchy v chovech jsou problém ŘEŠENÍ snížení dojivosti přenos nemocí zhoršení welfare nižší intenzita růstu BIOLOGICKÁ OCHRANA efektivní preventivní opatření vysoká účinnost nulová hygienická rizika Ing. Václav Psota, Ph. D. Tel.: psota@biocont.cz /2015

44 prasata Ilustrační foto Martin Jedlička Reprodukce v chovech prasat II. Význam mléka a mleziva, péče o novorozená selata Ztráty selat před porodem a během porodu se odhadují na 3 až 10 %, mortalita po porodu je pak podle různých zdrojů udávaná mezi 8 až 15 %. Nejvyšší ztráty jsou během prvních dvou až tří dní a představují kolem 50 % ze ztrát během laktace. Hlavní důvody v prvních třech dnech jsou zalehnutí, podchlazení a nízká vitalita, v dalších dnech k tomu pak přistupují následky nízkého příjmu kolostra a mléka vyhladovění a infekční faktory. Kolostrum je nejdůležitější látka, kterou prase ve svém životě obdrží. Má nejen zásadní vliv na průběh života selete během sání, ale ovlivňuje zdraví a výkonnost prasete až do porážky. Ze sterilního prostředí dělohy je sele po narození vystaveno celé řadě antigenů. Vzhledem k uzpůsobení placenty se sele rodí bez protilátek, jeho imunitní systém není plně vyvinutý a je tak plně odkázáno na příjem imunoglobulinů a buněk imunitního systému z kolostra matky. Schopnost selete absorbovat do krevního oběhu dostatečné množství protilátek záleží na celé řadě faktorů. Je to množství přijatého kolostra, koncentrace IgG protilátek v kolostru, doba přijetí vzhledem k průchodnosti přes střevní sliznici (v průměru 18. hod), rozdíl v dostupnosti mezi struky, konkurence mezi selaty, porodní hmotnost a velikost vrhu. Z krevního oběhu jsou protilátky dále šířeny na sliznice, například respiračního traktu. Tam se v průběhu dalšího života už dostávají velmi těžce, což má za následek mnohdy neúspěšnou ochranu proti respiračním onemocněním, například aktinobacilové pleuropneumonii. Množství vyprodukovaného kolostra Kromě protilátek a buněk imunitního systému, které mají mimo pasivní ochranu selete i vliv na vlastní rozvoj jeho imunitního systému, obsahuje kolostrum výživné látky a celou řadu dalších faktorů. Kolostrum a mléko však mohou obsahovat i nežádoucí látky, například mykotoxiny, které velmi negativně ovlivňují zdraví novorozených selat. Mléčné žlázy prasnice začínají tvořit kolostrum krátce před porodem, kolostrum pak během přibližně 24 až 36 hodin po porodu mění své složení a mléčná žláza přechází na tvorbu mléka. Podnětem pro uvolnění kolostra je dráždění děložního krčku, které vyvolávají plody při jeho průchodu. Stimulací krčku se dále uvolňuje oxytocin, který působí na hladké svalstvo mléčné žlázy. Nabídka kolostra pro selata během porodu a krátce po něm je téměř kontinuální, což umožňuje maximální příjem pro většinu vrhu. Sání kolostra je důležité nejen pro sele, ale stimuluje další produkci oxytocinu a následné děložní stahy vedou k pokračování porodu. Pro tento proces je velmi důležité 44 5/2015

45 prasata klidné a komfortní prostředí pro rodící prasničky a prasnice. Při stresových situacích se uvolňuje adrenalin, který zabraňuje produkci oxytocinu. Množství vytvořeného kolostra je u prasnic značně variabilní, průměrná produkce se uvádí kolem 3,7 kg (1,91 kg až 5,31 kg, Devillers et al., 2007). Odhad potřeby pro sele je ml na kilogram živé hmotnosti, například 4 kg kolostra by mělo být dostatečné množství pro vrh se 16 selaty. Na množství kolostra nepůsobí velikost vrhu, může být ovlivněno pořadím vrhu (paritou), délkou porodu, zdravím a výživou prasnice a genotypem. Selata s vyšší porodní hmotností jsou účinnější v prestimulaci vemene, vyrovnaný vrh s dobrou hmotností tak umožňuje produkci většího množství kolostra. Naopak větší počet slabých a mrtvých selat ve vrhu má za následek nižší tvorbu mleziva. Množství a kvalita kolostra jsou tak znakem mateřských kvalit prasnice. Kvalita mleziva je pak opět ovlivněna celou řadou faktorů, obecně je Graf Ztráty selat na porodně mlezivo kvalitnější u vyšších parit, což má za následek, že potomstvo prasniček je vždy zranitelnější. Další faktory jsou například zdraví, výživa a vakcinační program. Většina selat přijme dostatečné množství kolostra do 12 hodin po narození, ale nejmenší selata potřebují 16 až 24 hodin a je otázkou, zda v této době už není kolostrum vypito. To je třeba brát v úvahu pro případný crossfostering (přendavání selat k jiným matkám za účelem vyrovnání vrhů). Zvláště v případě velkých vrhů se osvědčuje tzv. split suckling, což v překladu znamená rozdělené sání, část z nejdříve narozených selat po napití zavřeme v teplém prostoru v kotci a umožníme tak přijetí dostatečného množství kolostra i dalším a často slabším selatům. Pro stimulaci vemene a zdárné pokračování porodu je však dobré vždy několik selat u struku ponechat, případnou obměnu selat pak můžeme opakovat. Sekrece mléka Brzy po porodu, udává se po 10 až 12 hod., kontinuální nabídka mleziva přechází na cyklické spouštění mleziva a mléka. K ejekci mléka dochází poté, co selata dvě až tři minuty masírují vemeno. Tato doba pak umož /2015

46 prasata nejsou tak volné jako zadní a lépe se uchopí pro sání) upřednostňují tyto struky, které jsou po intenzivní stimulaci výkonnější. Po porodu se produkce mléka postupně s potřebou selat zvyšuje a dosahuje maxima v průměru 10. až 12. den, poté pomalu klesá. Rozdíl v povrchové teplotě mokrého a suchého selete z pravého obrázku znázorňuje termografický snímek (termofoto MVDr. Macháček) ňuje, aby se celý vrh u vemene shromáždil. Teprve až masáží vytvořené vzruchy podráždí nervová centra hypofýzy, dojde k uvolnění oxytocinu a spuštění mléka. Vlastní spuštění mléka trvá velice krátce, a to 10 až 20 sekund. Intervaly mezi spuštěním mléka jsou kratší na začátku laktace, a to 36 až 40 minut (5. den) a delší v pozdější fázi laktace (39 až 48 minut 20. den). Vyprázdnění mléčné žlázy má zásadní vliv na další sekreci mléka. Mléčná žláza prasnice na rozdíl například od mléčné žlázy krávy neobsahuje cisternu na skladování mléka. Po naplnění mléčné žlázy novým mlékem zvýšený tlak snižuje průtok krve a další tvorbu mléka. Právě v intervalu 40 až 50 minut mezi kojením dochází v žaludku selete k natrávení mléka a vyprázdnění žaludku a pocit hladu sele také podněcuje k dalšímu sání. Prasnice začíná chrochtáním svolávat selata a v momentě maximální intenzity chrochtání začne spouštění mléka. Selata pak ve velmi krátké době musí vysát svou dávku, ta, která to nestihnou, musí čekat téměř hodinu na další kojení. To je pro slabá a nadpočetná selata otázkou života a smrti, a pokud jim včas nezajistíme náhradní matku, uhynou vyhladověním. Po krátké fázi uvolnění mléka selata ještě asi dvě až tři minuty masírují mléčné žlázy, pravděpodobně ve snaze dojít k úplnému nasycení. Spuštění mléka trvá velice krátkou dobu a je negativně ovlivněno různými stresovými faktory. Ke spuštění mléka pak vůbec nemusí dojít a selata se nenapijí. I zde platí stejná pravidla jako pro průběh porodů, kvalitní a vlídné prostředí přispívá k pohodě a výkonnosti zvířat. Zajímavý je také jev, kdy prasnice, a to zejména v menších skupinách, mají pod vlivem zvukových projevů ostatních prasnic tendenci k synchronizaci kojení. V prvních dnech po narození je nejvyšší intenzita růstu, kdy selata během osmi až deseti dnů zdvojnásobují svoji hmotnost. Jak již bylo zmíněno, v průběhu 24 až 36 hodin přechází kolostrum plynule v mléko, tyto tekutiny se od sebe složením odlišují. Kolostrum má vyšší obsah energie a bílkovin, ale nižší obsah tuku a laktózy. Vyšší obsah bílkovin v mlezivu je dán hlavně větším množstvím imunoglobulinů, zejména IgG. Imunoglobuliny jsou obsažené v nižší koncentraci i v mléce, a to zejména IgA, které chrání sele proti střevním infekcím. Množství vytvořeného mléka je na rozdíl od kolostra ovlivněno velikostí vrhu, pokud jsou plně využívány všechny struky, vede to k další stimulaci produkce mléka. Selata dříve narozená mají výhodu v tom, že si mohou vybrat struky s vyšší mléčností. Více mléka mají přední struky. Nevíme ale, zda je to dáno tím, že přední část vemene je lépe prokrvená, nebo že silnější selata z různých důvodů (u hlavy je bezpečněji, přední struky V případě, že sele hladoví, odbourává bílkoviny ze svalů, což oslabuje jeho pohybové schopnosti a tím i jeho konkurenceschopnost při získávání jediného zdroje energie, jímž je mléko prasnice. Na obrázku je sele uhynulé vyhladověním, při pitvě je nápadný prázdný žaludek Zasedací pořádek u struků Velmi brzy po narození si selata vytvoří sací pořádek hierarchii u vemene. Většinou platí, že každé sele saje jen z jednoho struku. Mléčné žlázy, z kterých selata nepijí, podléhají regresi. Pokud nějaké sele odchází z vrhu (úhyn, přemístění k jiné matce), tento struk nebude používán jinými selaty a u této mléčné žlázy dojde k regresi. Mléčné žlázy, které jsou využívány selaty u prvorodiček, budou na další laktaci lépe vyvinuty a budou produkovat více mléka. Každá mléčná žláza je tedy samostatná a její výkonnost záleží na interakci mezi mládětem a matkou. Velmi důležité je správné mateřské chování prasnice a vlastnosti jejího vemene, aby při kojení mohla nabídnout obě mléčné lišty pro uspokojení potřeb celého vrhu. Další důležitý poznatek je, že pokud struk není používán zhruba jeden den po porodu a poté je využíván, jeho výkonnost již není tak vysoká. Není-li pak určitý struk využit do tří dnů po narození, produkce mléka v této mléčné žláze je pro danou laktaci ztracena. Optimální doba pro vyrovnávání vrhu a přendávání selat je pak velice krátká, musí být zakončena do dvou dnů po narození a musíme předtím zajistit optimální příjem mleziva. Silnější selata, jak již bylo uvedeno, můžeme přemístit po 12 hodinách po narození, slabší pak nejdříve po 18 hod. V této záležitosti se dělá celá řada chyb, vyžaduje to značnou zkušenost a velkou dávku citu a předvídavosti, pro crossfostering nejsou a asi ani nemohou být stanovena jednoznačná pravidla. Nejlepším řešením je tedy, aby každá prasnice odchovala co nejvíce vlastních selat. Selata od vlastních matek jsou méně problémová nejen během laktace, ale dosahují i vyšších parametrů užitkovosti v dalších fázích života. Použití různých náhražek mléka může být pro chov přínosem, ale nesmíme jimi nahrazovat chyby v péči o prasničky a prasnice a pamatujme na to, že je to ekonomicky náročná záležitost. Také se prokázalo, že budoucí chovné prasnice, které dostávaly mléč- 46 5/2015

47 prasata né náhražky, mají v budoucnu sníženou reprodukční výkonnost. Význam tepla pro novorozená selata V prostředí dělohy je teplota kolem 39 C, podobná je povrchová teplota selete při narození. Tato teplota velice rychle klesá, zvláště u mokrých a neosušených selat a v prostředí s nízkou teplotou. Novorozené sele má velmi nízké energetické zásoby, v chladu a při nedostatečném přísunu živin tyto zásoby velice rychle spotřebuje. Zvláště ohrožená jsou selata s nižší porodní hmotností, u nichž je kromě malých energetických zásob ještě nepříznivý poměr mezi tepelným jádrem a velkou plochou povrchu těla. Z hospodářských zvířat je právě sele nejcitlivější na chlad, což je dáno i velmi nízkou vrstvou podkožního tuku a tato vlastnost zvláště vyniká u moderních plemen prasat. Zajištění tepelného komfortu pro selata je tedy stejně důležité jako dostatečný příjem mleziva a dále mléka. Zásadní nutností ošetřovatelů je osušení selete bezprostředně po porodu a jeho umístění do teplého prostoru. Vhodné je i použití tzv. vysušovacích prášků, které mohou mít i dezinfekční účinek (současné ošetření pupečního pahýlu). Práškem je však Vysušovací prášek má i dezinfekční účinek Foto Martin Jedlička třeba pokrýt celý povrch těla selete a jemně ho vetřít do kůže. Nesmíme zvláště zapomenout osušit kůži břicha, tato část je výrazně prokrvená a tepelné ztráty jsou zde nejvyšší. Často bohužel vidím, že ošetřovatelé hodí trošku prášku lopatkou na sele a tím toto ošetření považují za dostatečné. Tepelné požadavky prasnice a novorozených selat jsou naprosto odlišné, při navrhování a konstrukci porodního kotce a porodní sekce je pak třeba nalézt optimální řešení, které co nejvíce vyhovuje prasnici i selatům. Závěr Vědecké poznatky a zkušenosti z praxe jasně dokazují význam kolostra a mléka pro přežití, růst a rozvoj selete, dobré zvládnutí této fáze vývoje pak pozitivně ovlivňuje celoživotní výkonnost výkrmového prasete i chovných zvířat. Schopnost prasnice produkovat mlezivo a mléko je kritický faktor úspěchu či neúspěchu v odchovu selat. Neméně důležité je zajištění teplotního komfortu pro selata a komplexní ošetřovatelská péče. Jedině tak můžeme využít vysokou plodnost moderních linií prasnic a zajistit ekonomickou prosperitu chovu prasat. MVDr. Jiří Malášek, praktický veterinární lékař Management chovu prasnic ve skupinách Společnost Sano Moderní výživa zvířat spol. s r. o. odstartovala ve spolupráci s Německou společností zemědělců (DLG) doškolovací program pro domácí chovatele prasat, jehož cílem je zprostředkovat aktuální informace z výzkumu do praxe. Klíčovým mužem, který se měl postarat o informovanost chovatelů prasat spolupracujících s uvedenou výživářskou společností, byl profesor Steffen Hoy. První ze dvou naplánovaných jarních pracovních dvoudenních setkání s chovateli prasat proběhlo od 10. do 11. března v salonku hotelu Tři věžičky ve Stříteži u Jihlavy. Podle ředitele společnosti Sano Moderní výživa zvířat spol. s r. o., Ing. Jiřího Jelínka jsou setkání koncipována pro malé skupiny lidí se záměrem zapojit účastníky do diskuse. Doplnil, že na stejném principu v Německu realizované projekty fungují již deset let a v chovatelské praxi se osvědčily. Organizátory pozvaný specialista univerzity v Giesenu se ve své prezentaci věnoval managementu chovu březích prasnic ve skupinách, který je od počátku roku 2013 v členských zemích Evropské unie prakticky jedinou alternativou ustájení plemenic od pátého týdne po zapuštění do jednoho týdne před předpokládaným termínem porodu. Co přineslo welfare podle směrnice č. 2008/120/ ES Skupinové ustájení podle směrnice č. 2008/120/ ES o minimálních požadavcích na ochranu prasat, které jsou v platnosti od , se netýká chovů, kde chovají méně než deset prasnic. Ve výjimečných případech se na základě posouzení veterinárního lékaře mohou ze skupinového ustájení vyčlenit i nemocné a poraněné prasnice (prasničky). Steffen Hoy /2015

48 prasata Zavedením legislativních změn se však chovatelé musí často vypořádat s řadou problémů. Jedním z nich je agresivní chování při tvorbě nových skupin. Uvádí se, že agresivitu prasnic lze minimalizovat, pokud jsou vráceny do původní skupiny co nejdříve (po odstavu). Pokud se míchání prasnic z různých skupin nelze vyhnout, klíčovou strategií je postupné seznamování nepříbuzných prasnic v menších skupinkách. Přitom je nutné zajistit zvířatům dostatek prostoru a kotec uspořádat tak, aby napadené zvíře mohlo před útočníkem včas uniknout. Sociálně níže postavené prasnice mohou mít kvůli agresivitě nadřazených prasnic problém i s přístupem ke krmení. Řešením ke snížení agresivity během krmení u skupinově chovaných prasnic jsou individuální oddělená krmicí stání nebo elektronicky kontrolovaný systém. Kromě zvýšené agresivity se u některých prasnic může vyskytnout stereotypní chování a nervozita, což může vyústit ve zdravotní komplikace. Těm by měla předejít krmná dávka s vyšším obsahem vlákniny, která jednak snižuje motivaci pro krmení, jednak omezuje nervozitu a s ní spojené agresivní chování. K minimalizaci rizik spojených s agresivním chováním přispívá i poskytnutí manipulovatelného materiálu, který obohacuje životní prostředí prasat a umožňuje jejich etologické aktivity. K negativům skupinového ustájení prasnic chovatelé ještě přičítají větší riziko některých onemocnění, například chlamydiózy, která se šíří kontaktem s močí postižených zvířat. V tomto smyslu tak lze individuální kotce považovat za účinnou prevenci. Tvorba skupin V rámci uvedené problematiky Steffen Hoy na základě vlastních etologických sledování nejprve vysvětlil zásady pro tvorbu skupin prasnic, a to jak s ohledem na dobu optimálního termínu, tak na počet zvířat a využívané krmné systémy. Ve skupinách si zvířata vytvoří hierarchii zpravidla po 24 až 48 hodinách. Bojům o nové hierarchické uspořádání nelze zabránit, negativní dopady na zdraví a reprodukční užitkovost plemenic lze však minimalizovat správným načasováním. Zkoušela se řada dalších opatření, například se skupiny sestavovaly v přítmí, dále ve snaze odpoutat pozornost se zvířatům podávala sedativa, jejich pach se maskoval mýdlem nebo se do kotce přidal manipulovatelný materiál či zástěny, ale ani ve skupinách s kancem se šarvátkám mezi prasnicemi úplně nezabránilo. Stres ve skupinách pomáhá snižovat dostatečný prostor, z tohoto hlediska je také důležité, aby pro všechny prasnice bylo krmné místo dobře viditelné. Nejvýhodnější okamžik pro tvorbu skupin je bezprostředně po odstavu selat, kdy zvířata nejsou březí. Další termín je po 28. dnu březosti, kdy jsou embrya již implantována v děloze. S předem vybranými zvířaty, která se již znají, se mohou vytvářet skupiny bezprostředně po zapuštění. Totiž v prvních dvou dnech březosti jsou embrya ještě ve vejcovodu, kde jsou relativně dobře chráněná před nárazy vyvolanými potyčkami mezi prasnicemi, doplnil profesor giessenské univerzity. Skupinové ustájení prasnic Pro vytvoření skupin německý profesor dále doporučoval pro ustájení prasnic dvě alternativy, a to v tzv. aréně nebo do stimulačního kotce. Pod první variantou si přítomní chovatelé měli představit dostatečně Pořadí a dobu návštěvy krmné stanice prasnice ve skupinách dodržují velkou a v lepším případě zpevněnou plochu na volném prostranství (například mezi dvěma stájemi) se stabilním oplocením. A nejlépe se dvěma východy. Prasnice, které se sem umísťují dva až tři dny po odstavu, mají k dispozici 6 m 2 plochy, z níž by měl být 1 m 2 zastřešený. Místo, kde mají prasnice lože, nesmí být v průvanu a mělo by být zateplené. Stejně tak je vhodné chránit zvířata před sluncem. Výhodou tohoto systému je prakticky bezstresové utváření skupin; napomáhá tomu dostatečný prostor. Pohyb na čerstvém vzduchu příznivě ovlivňuje také nástup říje. Naproti tomu nevýhodou arény je rizikový přenos nákaz od volně žijících živočichů, navázal dále. Ve zmiňovaném stimulačním kotci, který se zřizuje ve stáji, má každá z prasnic k dispozici o polovinu menší prostor, respektive 3 m 2 /kus. Osvědčilo se umísťovat do blízkosti kotce kance, který u prasnic stimuluje nástup říje. S plněním požadavků welfarové legislativy ohledně skupinového ustájení březích prasnic naši chovatelé nemají problémy Technologie krmení Rozhodování o tom, kdy vytvořit malou nebo velkou, stabilní či dynamickou skupinu se odvíjí od způsobu krmení a počtu prasnic. Počet zapouštěných zvířat obvykle odpovídá počtu porodních míst navýšených o desetiprocentní ustájovací rezer- 48 5/2015

49 prasata Technologie porodních klecí zabraňuje tolik obávanému zalehnutí selete prasnicí vu pro přeběhlé prasnice. Velké skupiny zvířat kladou vysoké nároky na pozorovací schopnosti ošetřujícího personálu. Pokud jde o technologii krmení, ve velkých skupinách se využívají samoobslužné krmné stanice, které umožňují dávkování podle individuálních krmných křivek. Nevýhodou tohoto systému, který obslouží 60 až 70 prasnic, je, že zvířata nemohou žrát najednou. Krmný box není otevřený celý den, při uvažovaných 12 až 15 minutách, které má každá prasnice na nakrmení k dispozici, je samoobslužná elektronicky řízená stanice v provozu přibližně 15 hodin. Pořadí a dobu návštěvy krmné stanice prasnice ve skupinách dodržují. Individuální krmení podle krmné křivky a kondice umožňují také nátrubkové automaty, jejichž další výhodou je velmi nízká potřeba podlahové plochy, která nepřesahuje 2 m 2 na prasnici. V Německu jsou oblíbená samopoutací krmná stání, která dovolují se zvířaty pracovat. Systém Quickfeeder je univerzální technologie krmení používaná pro skupinově ustájené prasnice bez ohledu na velikosti skupiny. Všechny systémy mají své přednosti i nedostatky. Při výběru systému krmení je nutné dbát na specifické podmínky v podniku se zohledněním managementu, investičních možností, disponibilních budov a ploch a v neposlední řadě dostupnosti a využitelnosti různých zdrojů krmiv, řekl k problematice na závěr profesor Steffen Hoy. Požadavky na welfare prasat se budou stupňovat Snahy o snížení vysoké mortality selat po porodu, která v chovech prasat představuje celosvětový problém, vyústily v technologii porodních klecí, které zabraňují tolik obávanému zalehnutí selete prasnicí. Bylo však zjištěno, že významným faktorem míry přežití selat po porodu je spíše jejich kondice než technologická varianta ustájení vrhu s prasnicí. V této souvislosti se jedná zejména o porodní hmotnost a tělesnou teplotu selete dvě hodiny po porodu, která rozhodující měrou ovlivňuje schopnost selete vyhnout se nejen zalehnutí prasnicí, ale i vyhladovění. K minimalizaci negativních důsledků skupinově ustájených prasnic přispívá i šlechtění. V jeho rámci se selektují prasnice s klidným temperamentem a lepšími mateřskými vlastnostmi. V poslední době je ve hře také omezení chovu kojících prasnic v porodních klecích, jež podle odpůrců standardních technologií mimo jiné znemožňují prasnici výběr místa porodního hnízda a jeho stavbu a navázání bezprostředního kontaktu se selaty po porodu. Některé výsledky naznačují, že u prasnic v klecích, které nemohou plně uspokojit potřeby mateřského chování, hrozí větší riziko prodloužení doby porodu a vyšší počet mrtvě narozených selat ve vrhu. Dále se uvádí, že dlouhodobé ustájení v porodním kotci má nepříznivý dopad i na selata, která si v porovnání s volně ustájenými vrstevníky méně hrají a častěji se ozývají stresovými hlasy. Podobně i při transportu prasat na jatky je stres jedním z faktorů, který negativně ovlivňuje kvalitu masa jatečných zvířat. Na adresu welfare v chovech prasat zbývá pro úplnost ještě dodat, že některé studie poukazují na to, že prasata jako velmi přizpůsobivá zvířata mohou být odchovávaná v nejrůznějších ustájovacích systémech. Zastávají názor, že pro naplnění pocitu pohody u zvířat má zásadní význam zručnost a zkušenost ošetřovatelů. Martin Jedlička Sano doplňková mléčná krmná směs SanAmmat F je mléko do napájecích automatů anebo pro přikrmování sajících selat do misek Složení podobné mateřskému mléku. Vysoce stravitelné komponenty pro rovnoměrný růst. Minerální látky, stopové prvky, vitamíny a účinné látky pro dobrý zdravotní stav a vysoké denní přírůstky. Bakterie mléčného kvašení a aminokyselina glutamin pro lepší zdravotní stav střev a stabilní trávení. Přírodní mléčné aroma pro aktivaci příjmu krmiva. Stabilizátory pro prodloužení trvanlivosti. Univerzální použití. Použití SanAmmat F Vmíchejte až 200 g SanAmmat F na litr vody a nabídněte mléko sajícím selatům k volnému příjmu. Univerzální mléko pro selata Účinky produktu SanAmmat F Je selaty rád přijímáno Stabilizuje trávení Snižuje zátěž prasnice Podporuje růst všech selat Zásobení slabých selat Váš prospěch se SanAmmat F Dostatek mléka pro všechna selata Rovnoměrný růst Vyšší hmotnost při odstavu Méně ztrát selat Mnoho zdravých a vitálních selat Váš Sano odborný poradce Vám rád zodpoví případné dotazy Sano Moderní výživa zvířat spol. s r. o., Npor. O. Bartoška 15, Domažlice Tel.: ; Fax: , sano@sano.cz; Internet: /2015

50 drůbež Mykoplazmové infekce drůbeže a abnormality špičky skořápky Mykoplazmové infekce drůbeže patří mezi celosvětově rozšířené onemocnění s významným dopadem na ekonomiku chovu drůbeže. Nejdůležitějšími původci mykoplazmových infekcí u komerčních chovů nosnic jsou Mycoplasma gallisepticum a Mycoplasma synoviae, které jsou příčinou chronického respiračního onemocnění drůbeže, infekční synovitidy a poruch snášky. Mycoplasma synoviae je v chovech komerčních nosnic příčinou ekonomicky významných ztrát spojených s nízkou kvalitou a poškozením vaječné skořápky, kdy se tento syndrom označuje jako abnormality špičky vaječné skořápky (Eggshell Apex Abnormalities EAA). Charakteristika a klinická manifestace onemocněni Mykoplazmové infekce se u mladých ptáků projevují akutní formou onemocnění často končící úhynem v důsledku sekundárních bakteriálních infekcí. Typická je asociace zejména s patogenními kmeny Escherichia coli (APEC). Smíšené infekce se následně projevuji zejména jako polyserositydy a závažné záněty vzdušných vaku. U starších ptáků je infekce chronické povahy s výrazným dopadem na užitkovost, to je zhoršení konverze krmiva (o %), snížení přírůstků (o 20 až 30 %), pokles snášky (o %), zvýšení embryonální mortality (o 5 10 %), zvýšení úhynů (o 5 10 %) a konečně zhoršená kvalita vajec a vaječné skořápky. Virové infekce, jako je infekční bronchitida drůbeže (IB), newscastelská choroba (ND), infekční burzitida drůbeže (Gumboro) a nevhodné zoohygienické podmínky výrazně zhoršují průběh mykoplazmových infekcí u drůbeže. Přenos infekce v postiženém hejnu probíhá přímým a nepřímým kontaktem infikovaných jedinců s vnímavou drůbeží. Patogen se vylučuje v sekretech a k jeho šíření dochází především aerogenní cestou, vodou nebo předměty kontaminovanými sekrety ptáků. Pozitivní hejno je považováno za perzistentně infikované po celý život, protože imunitní odpověď postižených ptáků není dostatečně efektivní v eliminaci původce a mykoplazmata následně kolonizují ptáky a cirkulují v endemicky postiženém chovu. Na farmách s nosnicemi s rozdílnými věkovými kategoriemi má infekce mykoplazmaty především chronickou povahu s výskytem akutních vzplanutí v případě konkurenčních infekcí nebo dalších zdravotních problémů. Zde je nutno zmínit, že manifestace onemocnění a následně ekonomické ztráty jsou především závislé na uspořádaní chovu, úrovni biosekurity atd. Výrazný ekonomický význam mykoplazmových infekcí je daný schopností mykoplazmat šířit se relativně velmi lehce mezi vnímavou drůbeží v rámci 50 5/2015

51 drůbež postiženého hejna, kdy se v tomto případě jedná o horizontální přenos. Vedle cirkulace patogenu v rámci dané skupiny ptáků je však také velmi významný vertikální přenos prostřednictvím násadových vajec, který umožňuje přenos infekce z rozmnožovacích chovů a infekci dalších produkčních chovů. Prosvětlování na třídičce odhalí všechna nestandardní vejce Ilustrační foto Martin Jedlička Aktuální situace v chovech Nejznámějším mykoplazmovou infekcí drůbeže je chronické respirační onemocnění (CRD) způsobené M. gallisepticum. Toto onemocnění má natolik výrazný ekonomický vliv na komerční chov drůbeže, že většina chovatelsky vyspělých zemí, včetně České republiky, přistoupila k eradikačním programům s cílem zabránit přenosu M. galliseptikum z rodičovských hejn do komerčních chovů nosnic a brojlerů. Podstatou eradikačních programů je rozsáhlý sérologický monitoring M. galliseptikum v rozmnožovacích chovech drůbeže a likvidace postižených chovů s cílem zabránit vertikálnímu přenosu infekce do komerčních chovů. Kontrola a eradikace M. galliseptikum v Evropské unii je dána směrnicí Evropské komise z roku Aktuální prevalence M. galliseptikum v rozmnožovacích chovech v rámci EU se u drůbeže pohybuje do 0,2 % u brojlerů a 1,9 % u nosnic. Mycoplasma synoviae byla dlouhou dobu známá jako původce synovitid a mírných zánětů respiračního aparátu drůbeže s menším ekonomickým významem ve srovnaní s infekcí M. gallisepticum. Koncem minulého století začala být infekce tímto patogenem mimo svou klasickou symptomatologii také dávaná do souvislosti s výskytem abnormalit špičky vaječné skořápky EAA (eggshell apex abnormalities) a poklesem snášky u komerčně chovaných nosnic v pozitivních chovech. Tato manifestace M. synoviae je zapříčiněna virulentními kmeny s vysokým tropizmem k reprodukčnímu traktu nosnic a schopnosti kolonizovat především vejcovod. Onemocnění se následně projevuje schopností negativně ovlivnit kvalitu vaječné skořápky a intenzitu snášky u postiženého hejna. V současnosti se infekce M. synoviae považuje za nejdůležitější mykoplazmové onemocnění. Sérologická prevalence M. synoviae v zemích s vyspělým chovem drůbeže, jako je Německo, Nizozemsko, Belgie, Dánsko a Velká Británie, přesahuje 70 % a onemocnění je považováno za velmi závažné s vysokým dopadem na produkci. Koinfekce M. synoviae a M. gallisepticum je v rámci jednoho chovu relativně vzácná, naopak významné virové infekce s dopadem na imunitu postiženého hejna predisponují a zhoršují průběh onemocnění M. synoviae. Infekce drůbeže virem infekční bronchitidy drůbeže (IB) nebo virem newcastelské choroby (ND) má synergický účinek a zhoršují klinickou manifestaci a ekonomický dopad infekce mykoplazmaty. Infekce M. synoviae na farmách s nosnicemi rozdílného věku má závažnější klinickou manifestaci a ekonomický dopad v porovnání s farmami s nosnicemi stejného věku. Abnormality vaječné skořápky (EAA) Abnormality špičky vaječné skořápky (EAA) jsou charakterizovány mikroskopickými a makroskopickými změnami povrchové struktury a tloušťky 100 % EFEKTIVNÍ ANTIOXIDANT, Objevte Selisseo - inovativní, 100 % efektivní antioxidant. selisseo.adisseo.com 100 % efektivní 100 % 100 % 100 % stabilní 100 % I feedsolutions.adisseo.com /2015

52 drůbež vaječné skořápky. Změněná skořápka v oblasti špičky se barevně i strukturálně zřetelně odlišuje od nezasažené zbývající části vaječné skořápky a svým rozsahem může zasahovat až do vzdálenosti 2 cm od vaječné špičky. Vaječná skořápka v oblasti špičky má granulární strukturu často s přítomností prasklin a s tmavším odstínem ve srovnání s nezměněnou skořápkou. Poškozená skořápka je výrazně křehká a dochází k jejímu protlačení již při mírném tlaku. V postižených chovech se může vyskytovat až 25 % vajec s abnormalitou špičky vaječné skořápky v průběhu celého snáškového cyklu. Takto postižené vejce jsou náchylnější k rozbití během sběru, třídění, skladování a expedice vajec a často jsou zatříděna jako nestandardní vejce. Diagnostika onemocnění Podezření na infekci M. synoviae lze stanovit na základě akutního vzplanutí onemocnění respiračního traktu nebo synovitidy u kuřic a mladých nosnic, zvýšením úhynů s nálezem kolibacilózy, zpožděného nástupu vrcholu snášky, nedosažení vrcholu snášky a výskytem nestandardních vajec s abnormalitami špičky vaječné skořápky. Pozitivní sérologický výsledek vyšetřeni spolu s výskytem klinických příznaků u postiženého hejna by měl směřovat k odběru vzorků s cílem konfirmace původce. Vhodnými vzorky pro vyšetřeni jsou především stěry horních cest dýchacích, průdušnice a vejcovodu. Finální diagnóza infekce M. synoviae je potvrzena přímým průkazem původce založeným na izolaci na specifických půdách pro mykoplazmata a PCR technikou s průkazem specifické bakteriální DNA. Typická je také výrazná sérokonverze zhruba jeden měsíc po propuknutí onemocnění (minimálně dvojnásobné zvýšení titru protilátek). Kontrola onemocnění Základem úspěšné kontroly a případné eradikace M. synoviae v postižených chovech je pravidelný monitoring hejna s cílem eliminace infikovaných hejn a nastavení přísných pravidel biosekurity, včetně efektivní prevence virových infekcí, jako je IB, ND a IBD. V případě, že eradikace M. synoviae není reálná, je možné infekci kontrolovat pomocí antibiotické terapie nebo vakcinačních programů. Poškozená vejce jsou jedním z dominantních následků infekce a kolonizace genitálniho traktu nosnic Kompletní eradikace M. synoviae v ohnisku nákazy lze dosáhnout úplným vyskladněním veškeré drůbeže z postižené farmy a kompletní dezinfekcí hal a technologií na farmě. Mykoplazmata mají omezenou schopnost přežívat mimo hostitele a dostatečná doba vyskladnění v kombinaci s kvalitní dezinfekcí farmy mezi jednotlivými turnusy je efektivní způsob, jak infekci eliminovat. V návaznosti na eradikaci je nezbytné nastavit přísná pravidla biosekurity (dezinfekce, pohyb osob, dopravních prostředků a technologií na farmě a mezi halami) s cílem zabránit opětovnému zavlečení infekce na farmu. Důležitým aspektem je také kontrola zdroje naskladňované drůbeže a sledování monitoringu prováděného na zdrojovém chovu s cílem introdukce negativních ptáků. Antibiotická terapie se používá v případě akutního vzplanutí infekce M. synoviae či jako způsob pravidelně uplatňovaného medikačního programu v chovech, kde eradikace M. synoviae není možná. Mezi efektivní antibiotika patří makrolidy, tetracykliny a zejména pleuromutiliny. Mykoplazmata patří k relativně citlivým původcům, které vykazuji Detail abnormalit vaječné skořápky v chovu s infekcí M. synoviae ustálené hodnoty MIC (minimální inhibiční koncentrace) k efektivním antibiotikům. U skupiny pleuromutilinu (tiamulin) se získaná rezistence téměř nepopisuje, u makrolidu a tetracyklinových antibiotik byly posány kmeny se sníženou citlivosti. Zejména v případě programu pro kontrolu M. synoviae je důležitá volba optimální terapie, protože původce je v porovnaní s M. gallisepticum rezistentnější. Terapeutická schémata jsou především nastavena pulzním způsobem medikace s načasováním na stresová období vyšší zátěže (nástup snášky atd.). Vakcinační program je alternativou v případě, že eradikace M. syno viae na postižené farmě není možná. K vakcinaci se využívají termosenzitivní kmeny M. synoviae, které se množí pouze v průdušnici vakcinovaného jedince a díky perzistentní stimulaci imunitního systému navozují protektivní imunitu proti terénním kmenům M. synoviae. Protektivní imunita signifikantně snižuje postižení vzdušných vaků, výskyt abnormalit vaječné skořápky (EAA), úhyny spojené s bakteriální koinfekcí (kolibacilóza) a zabraňují poklesu snášky. Termosenzitivní vakcinační kmeny nejsou schopné přežívat při teplotách, které odpovídají běžné tělesné teplotě ptáků, a tím je zabráněno infekci vzdušných vaků, vejcovodů a vylučování vakcinačního kmene do prostředí. Další důležitou vlastností těchto vakcín je minimální riziko šíření do okolí, nemožnost reverze k virulenci a možnost odlišení vakcinačního kmene od terénních kmenů M. synoviae. Závěr Mycoplasma synoviae je příčinou abnormalit vaječné skořápky a poklesu snášky s výrazným ekonomickým dopadem v komerčních chovech nosnic. Důsledný a pravidelný sérologický monitoring v chovech, včetně zavedení přísných pravidel biosekurity, je jednou z možností dlouhodobé kontroly tohoto onemocnění v chovech s produkcí konzumních vajec. Použitá literatura je k dispozici u autorů. MVDr. Richard Macek, Ceva Animal Health s. r. o, MVDr. Daniel Šperling, Ph. D, VFU Brno 52 5/2015

53 ovce, kozy Kůzlata jsou pod matkami dva až tři měsíce Hobby chov na profesionální úrovni Rodinnou kozí farmu na Rychtě najdete v obci Gruna nedaleko Mohelnice. Ve svém širokém okolí je vítanou zastávkou nejen pro zájemce o originální výrobky z kozího mléka, ale také pro děti ze škol a školek, které zde mají možnost být v kontaktu s ohroženými hospodářskými zvířaty. Manželé Karel a Blanka Řehořovi, kteří farmu před více než třemi roky založili, ke svému záměru chovají kozy bílé krátkosrsté v počtu 40 matek základního stáda s kůzlaty. Asi polovinu z nich farmáři zpeněžují v hmotnosti okolo 15 kg v době Velikonoc. Doplňkovým zdrojem příjmů z provozované živočišné výroby uvedené farmy hospodařící v Pardubickém kraji je výkrm býků českého strakatého plemene v počtu do třiceti kusů. Po více než dvaceti letech obchodní činnosti se manželé Řehořovi rozhodli pro razantní změnu. Pořízením statku, v jehož areálu zřídili vinárnu a přilehlou výměru zemědělské půdy vypásali stádečkem zakrslých koz holandského typu a rámcově stejně velkých ouessantských ovcí, odstartovali svou podnikatelskou dráhu v zemědělství. Chov zmiňovaných hobby přežvýkavců však nenaplňoval jejich představy o finalizaci produkce, a tak se asi před třemi roky přeorientovali na kozy bílé krátkosrsté. Pro vytouženou výrobu mléčných produktů z kozího mléka však bylo nutné najít větší prostory, které by dovolovaly jak ustájení asi čtyřiceti koz základního stáda, včetně odchovu, tak vybudování technologického zázemí pro získávání a zpracovávání kozího mléka. Manželé Řehořovi na své farmě na Rychtě Našim představám odpovídala bývalá rychta v obci Gruna, nedaleko Mohelnice. Celý objekt jsme ale museli nejprve kompletně zrekonstruovat. Součástí této historicky významné zemědělské usedlosti jsou pozemky o výměře převyšující 60 ha, které využíváme jako krmivovou základnu pro chovaná zvířata, respektive pro kozy a vykrmované býky českého strakatého skotu, uvedl při naší návštěvě Karel Řehoř. Představení chovu V Gruně chované stádo kozy bílé krátkosrsté momentálně reprezentuje čtyřicet koz základního stáda, dvacet loňských plemenných koziček, odpovídající počet kůzlat a dva plemenní kozlové Curt a Ferda /2015

54 ovce, kozy V dojírně se naráz podojí šest koz V těchto prostorách probíhá finalizace kozího mléka Na Grunu jezdím od loňského roku. V rámci kontroly užitkovosti výsledky sice zatím nejsou nijak oslňující, ale pracujeme na zlepšení. Letos plánujeme sehnat kozla s vyšší bílkovinou, respektive zlepšovatele obsahu mléčných bílkovin, což je pro sýraře základním předpokladem pro vyšší výtěžnost mléka. Současně využívaní plemeníci nejsou, co se týče parametrů mléka, žádní přeborníci, ale exteriérově jsou perfektní. Ve stádu vidím velký potenciál do budoucna. Pokud jde o ustájení, kozy se mají moc dobře. Dojírna je po všech stránkách vyhovující jak pro zvířata, tak pro obsluhu. Jezdím k Řehořovým rád, je zde příjemná atmosféra, což je i pro zvířata hodně důležité, konstatoval šlechtitel SCHOK v ČR pro Pardubický kraj a Kraj Vysočinu Petr Dušek. Jak již bylo řečeno, krmivo pro zvířata si farmáři produkují sami. V krmné dávce koz najdete ječný šrot, který se dává pouze kozám při dojení, dále kvalitní seno, jež v pastevní sezóně ještě doplňuje čerstvě posečená píce. To vše samozřejmě s doplňkem minerálně-vitamínových lizů. Od senáže jsme upustili, protože byla cítit v mléce. Zakládáme ji ale býkům, které vykrmujeme asi dvacet měsíců do hmotnosti okolo 600 kg. Minerální směsi a lizy pro kozy a skot bereme od firmy Fides Agro, s. r. o. stejně jako sušené mléko a starterovou směs pro zástavová telata, která nakupujeme ve Bývalá rychta v Gruně dnes slouží jako zázemí pro rodinnou farmu s chovem koz a výrobou produktů z kozího mléka věku tří týdnů z nedalekého chovu, navázala Blanka Řehořová. S tímto sympatickým manželským párem jsem se setkal asi před rokem. Velice mne zaujala jejich zapálenost, obrovská chuť a radost z jejich práce. Slovo dalo slovo a dohodli jsme se na spolupráci v oblasti výživy. Jak již bylo řečeno, kozy jsou krmeny kvalitním senem vlastní produkce a ječným šrotem, který dostávají v období laktace v dávce jednoho kilogramu při každém dojení. Dále dostanou 200 až 300 g sójového šrotu a minerálně- vitamínovou směs Kabir. Ve stáji mají zvířata k dispozici také solné a minerální lizy dodávané naší firmou. Telata, která se nakupují za účelem výkrmu, jsou do odstavu krmena mléčnou krmnou směsí Telfid Grand Acid a starterovou směsí Starfid. Po odstavu zvířata dostávají v adlibitní dávce senáž z vlastní produkce, dále ječný šrot a minerálně- vitamínovou směs Taurus Plus, doplnil oblastní výživářský poradce spolupracující firmy Ing. Jaromír Rosenberg. Konečně zbývá ještě doplnit, že chov je pod stálou veterinární kontrolou. Finalizace produkce Vzhledem k tomu, že zvířata uvedeného chovu jsou prakticky celý rok ve stáji, chovatelé si mohou dovolit pouštět kozly do stáda již od září. To jim umožňuje jednak produkovat jatečná velikonoční kůzlata o průměrné hmotnosti 15 kg, jednak co nejdříve zahájit včasnou výrobu mléčných produktů. Kůzlata jsou pod matkami dva až tři měsíce. Asi polovinu z nich, většinou kozlíků, nabízíme v době velikonočních svátků k prodeji. Pro potěchu či na mazlení, spásání i do chovu, k dokrmení či ke hlídání. Prostě jak si kdo přeje nebo vymyslí. Pět měsíců po odstavu kůzlat, respektive od prvního května do třicátého září finalizujeme produkci z kozího mléka v naší sýrárně, pokračovala dále spolumajitelka farmy. Z důvodu minimalizace lidské práce je farma vybavena odpovídajícím technologickým zázemím, které zahrnuje jak dojicí zařízení, tak technologii na zpracování kozího mléka. Poměrně velkou investici jsme vynaložili na pořízení speciální dojírny pro kozy. Výhodou této stacionární dojírny pro skupinové dojení je její konstrukce umožňující stavebnicové 54 5/2015

55 ovce, kozy Ve stáji mají zvířata k dispozici také solné a minerální lizy uspořádání. Přitom základní jednotka je určena pro dojení šesti zvířat. Součástí vybavení dojírny je i systém sanitace a automatického čištění. Velkou pozornost jsme věnovali i vybavení výrobny sýrů. Vše, co přichází do kontaktu s mlékem, je v nerezu. Pořídili jsme také zařízení na vakuování sýrů. Musím přiznat, že schválení a registrace faremní sýrárny není vůbec nic jednoduchého. Jednoduše proto, že odpovídající legislativa je v České Býky českého strakatého plemene farmáři vykrmují do přibližné hmotnosti 600 kg republice velmi složitá, vyjmenoval Karel Řehoř. Sortiment mléčných výrobků V předchozím odstavci již bylo řečeno, že kozy na farmě nedojí ve stáji, ale v dojírně. Samozřejmě ani v tomto případě se nezapomíná na standardní ošetření vemene, respektive na hygienu dojení. Z dojírny vyprodukované mléko pokračuje nerezovým potrubím do dvou chladicích tanků (s objemem 100 a 150 litrů), kde se mléko zchlazuje na 4 C. Malý objem vyprodukovaného mléka se prodává, a to jak pasterované, tak syrové. Naším hlavním produktem jsou kozí sýry, a to jak čerstvé měkké a polotvrdé, tak tvrdé zrající typu gouda, které necháváme zrát tři měsíce. Nejčastějším výrobkem z kozího mléka jsou čerstvé sýry. Díky své jemné chuti a vůni jsou vhodné jak pro studené servírování, tak se hodí pro teplou kuchyni. Tyto sýry vyrábíme přírodní nebo s různými příchutěmi, například pažitky, bylinek, oříšků, tymiánu nebo brusinek. Kromě sýrů a kozího mléka máme v nabídce i kozí jogurty a syrovátku. S odbytem nemáme problémy, prakticky veškerý sortiment prodáme ze dvora našim stálým zákazníkům, prozradila Blanka Řehořová. Pro manžele Karla a Blanku Řehořovy je farmaření především srdeční záležitostí a dalo by se napsat i jistou formou relaxace. Také proto veškeré práce na farmě sami vykonávají. Vzhledem k objemu práce však přeci jen museli přijmout na výpomoc dva zaměstnance. Preferujeme lidi z okolí se vztahem ke zvířatům, práci na farmě je ochotně přiučíme. Naším záměrem je vytvořit chovaným zvířatům optimální podmínky a produkovat zdravé a chutné potraviny. Snažíme se být prospěšní pro své nejbližší, obyvatele obce, pro návštěvníky naší krajiny, ale i žít v souladu s okolní přírodou, řekla na závěr našeho setkání Blanka Řehořová. Martin Jedlička Široká řada výrobků pro chovatele koz a ovcí mléčná krmná směs Telfid J Acid startery pro jehňata (Starfid J, Starfid J CCC, Starfid J B - eko chovy) minerální krmiva řady KABIR (také eko verze) melasové a minerální lizy (také eko lizy) Dodavatel: FIDES AGRO, spol. s r.o., Šardice č.p. 709, Šardice, ČR, tel./fax: , fidesagro@fidesagro.cz, /2015

56 ovce, kozy Nová společná zemědělská politika a chov ovcí a koz Chov ovcí a koz má svoje nezastupitelné místo v českém zemědělství, zejména v znevýhodněných oblastech (LFA). Je mnohdy jedinou alternativou využití travních porostů místo chovu masných a dojených krav. U masných krav vzniká nadprodukce, pokud započteme vývoz zástavových telat v mase i pokud se týká mléka, bohužel se vyváží syrové mléko a dováží se zpracované výrobky a tím přidaná hodnota vzniká v zahraničí. U dojených koz se většinou mléko zpracovává přímo na farmě. Pokud se týká ovcí, do Evropské unie je dováženo zhruba 200 tisíc tun jatečně opracovaných trupů, většinou bezcelně. Oproti tomu vývoz je zcela zanedbatelný a představuje asi 30 tisíc tun. S ohledem na tuto skutečnost a ve snaze zvýšit soběstačnost EU v této komoditě je v rámci nařízení Rady a Parlamentu EU č. 1307/2013 umožněno členským státům v rámci článku 52 odst. 2. cíleně podpořit produkci skopového a kozího masa. Česká republika využila této možnosti a v nastavení přímých plateb od roku 2015 bude vyplácet cílenou vázanou podporu v tomto sektoru. Cílem je udržet stávající trend zvyšování stavů. Ministerstvo zemědělství v červnu roku 2014 zaslalo na Evropskou komisi notifikační dokument, v němž jsou uvedeny důvody využití vázané podpory. Z hlediska podmínek bude tato podpora pokračováním podpory podle článku 68 z roku Rozhodnutím MZe bude na podporu z povoleného procenta 13 % z národní obálky přímých plateb vyčleněna částka 77 mil. Kč na roky 2015 až 2017, v následujících letech 2018 a 2019 bude podpora cílena ve výši 79 mil. Kč a v roce 2020 ve výši 80 mil. Kč (při kursu 27 Kč/ ). Předpokládaný stav podpořených ovcí a koz je vzat z referenčního roku 2013 ve výši kusů. Je předpoklad, že vázaná podpora na jednu ovci/kozu bude kolem 550 Kč. V podstatě většina členských států EU využije možnost cíleně podpořit chov ovcí a koz, kromě Dánska, Německa, Irska, Lucemburska, Švédska a Slovinska. U nás musí být minimální věk zvířat (ovce/kozy) 12 měsíců. Nákladovost v chovu Jako podklad pro notifikaci na komisi bylo nutno provést propočty rentability chovu. ÚZEI nesleduje náklady na chov ovcí a koz. K propočtům u ovcí byla využita data z normativů prof. Kavky, která jsou dostupná na Ohledně koz byly provedeny propočty na základě konzultací s chovateli koz na mléko, které byly následně prodiskutovány se Svazem chovatelů ovcí a koz a chovatelem Josefem Pulíčkem z Pěnčína. Byly zohledněny i náklady na oplocení, zvýšené veterinární náklady v případě pastvy a také i náklady na pasteveckého psa (v tomto případě se jednalo o border colii). Do celkové rentability se pak zahrnují všechny platby související s chovem. Tab. 1 Vývoj celkových početních stavů ovcí a koz Sektor/rok Ovce a kozy pasené (ks) celkem (ks) podíl pasené vs. celkem (%) 61,5 63,7 68,2 Zdroj: SZIF, Ústřední evidence hospodářských zvířat Poznámka: V databázi Ústřední evidence hospodářských zvířat nejsou evidována jehňata určená k porážce do šesti měsíců věku. Tab. 2 Propočet rentability u ovcí Počet narozených jehňat ks/um a rok 1,5 Počet odchovaných ks/um a rok 1,3 Hmotnost jehněte na konci odchovu kg 35 Úhyn jehňat % 15 Cena jehněte Kč/kg 55 Tržby za jehňata Kč/UM Podíl tržeb za brakovanou bahnici Kč/UM 250 Tržby celkem Kč/UM Podíl nákladů na obnovu stáda Kč/UM 550 Náklady na jadrná a minerální krmiva Kč/UM 210 Náklady na plemenářské služby Kč/UM 50 Veterinární náklady Kč/UM 200 Energie a voda Kč/UM 100 Mzdy Kč/UM Náklady na techniku Kč/UM 200 Odpisy staveb Kč/UM 400 Náklady na seno Kč/UM 1000 Režie Kč/UM 300 Náklady celkem Kč/UM Rentabilita bez dotací nákladová Kč/UM 74,75 % Pozn.: UM = ustájovací místo Plošná platba SAPS se rozpouští přes zatížení na hektar, totéž platí u plateb LFA a samozřejmě cílené platby spojené s produkcí. Od roku 2015 je péče o travní porosty v titulu louka a pastvina sloučena do jednoho opatření. Pokud by nebylo možno v ČR podpořit pastevní chov ovcí a koz v rámci dobrovolně vázané podpory, pak by bylo reálné nebezpečí, že omezením dotační podpory by následoval opětovný nezájem chovatelů o tento způsob výroby skopového a kozího masa. Znamenalo by to nejen zvýšenou nezaměstnanost, ale i negativní dopad do údržby těžko přístupné krajiny. Pastva ovcí a koz je v podmínkách České republiky nerentabilní a přitom pro budoucí cíle jak společné zemědělské politiky, tak i agrární politiky České republiky je nezbytné udržet stavy pasených ovcí a koz na současné úrovni, a to i s ohledem na udržení podílu a udržování stálých pastvin. MZe na základě tlaku některých velkých nevládních organizací nastavuje pro roky 2015 a 2016 postupné zvyšování zatížení přežvýkavci v LFA a AEO. Se zvýšením stavů dojnic nelze počítat s ohledem na zvyšující se užitkovost, takže zbývají jen masné krávy a malí přežvýkavci, respektive ovce a kozy. Chov ovcí a koz a následné faremní zpracování mléka má vliv na vytváření a udržování pracovních příležitostí. Současný stav ovcí a koz vytváří přibližně 2890 pracovních míst. Většinou jsou ovce a kozy chovány ve svažitých oblastech, kde není možná alternativní zemědělská produkce. Cíle podpory Cílem podpory je zachovat podíl ovcí a koz chovaných pastevním způsobem a zachovat podíl malých přežvýkavců ve struktuře pastevně chovaných zvířat v rámci ČR. Očekávanými přínosy těchto opatření bude zachování druhové rozmanitosti pasených travních porostů, lepší ochrana svažitých pozemků vůči vodní erozi v porovnání s jinými způsoby využívání trvalých travních porostů a přirozené využití rostlinné hmoty pastvou, potažmo omezení použití mechanizačních prostředků pro sklizeň pícnin (úspora pohonných hmot i pracovní síly), a tím snížení ekologické zátěže prostředí. 56 5/2015

57 Tab. 3 Propočet rentability u koz Počet narozených kůzlat ks/um 1,7 Počet odchovaných kůzlat ks/um 1,5 Kozlíci/kozičky % 55% Prodej kozičky koef. 0,94 Cena kozičky Kč 1500 Tržby za kozičky Kč/UM 1 402,5 Prodej mléka l/um 450 Cena syrového mléka Kč/l 25 Tržby za mléko Kč/UM Tržby celkem Kč/UM Podíl nákladů na obnovu stáda Kč/UM Náklady na jadrná a minerální krmiva Kč/UM Náklady na plemenářské služby Kč/UM 270 Veterinární náklady Kč/UM 450 Energie a voda Kč/UM 450 Mzdy Kč/UM 9281 Náklady na techniku Kč/UM 650 Odpisy staveb Kč/UM Náklady na seno Kč/UM Režie Kč/UM 650 Náklady celkem Kč/UM ,25 Rentabilita bez dotací nákladová Kč/UM 35,99 % Poznámka: UM = ustájovací místo Důležitým aspektem je ekonomická rovnováha mezi alternativními způsoby využívání travních porostů. Environmentální přínos chovu je značný, neboť oproti pastvě velkých přežvýkavců jsou ovce/kozy podstatně lehčí a nedochází ke vzniku poškození zejména na pastvinách se sklonem. Environmentální přínos i přínos k tváři krajiny je nutno jakožto 'public goods' ocenit. Nařízení vlády k nastavení přímých plateb bylo vládou ČR schváleno dne Platba se týká ovcí a koz starších 12 měsíců. Zvířata je nutno pást minimálně v období od ovce, kozy do příslušného roku, je nutno vést evidenci pastvy a tuto evidenci uschovávat minimálně pět let. Minimální počet ovcí nebo koz, na které lze žádat v rámci jednotné žádosti, jsou dvě VDJ, což při koeficientu 0,15 znamená 14 ovcí/koz. Novinkou je podmínka, že žadatel musí být zemědělským podnikatelem. Například na Slovensku, které již 18. února vydalo příslušné nařízení vlády Slovenské republiky č. 36/2015, je k platbě oprávněná každá bahnice nad 12 měsíců, nebo která se již obahnila, u koz je podmínka stejná. Ovšem na Slovensku je k platbě oprávněná i jehnice ve věku 8 až 12 měsíců. Celé slovenské nařízení vlády má devět stránek, zatím co české nařízení vlády jich má 41. V Polsku je podmínkou platby deset bahnic, u koz pět kusů. Na závěr je nutno konstatovat, že nastavení dobrovolně vázané podpory pro chov pasených ovcí a koz dává podmínky k tomu, aby se stavy malých přežvýkavců nesnižovaly. Ing. Jaroslav Humpál, Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Praha září I RENNES FRANCIE P L A N E T L I V E S T O C K phideel.fr SPACE: výstava, která nabízí kompletní sortiment výrobků a služeb společně s mnoha novinkami ve všech odvětvích: skot (dojený, masný), prasata, drůbež, ovce a králíci. Více než vystavovatelů v 11 halách a na venkovní výstavní ploše. Více než je očekáváno odborných návštěvníků, včetně více než zahraničních. Více než 700 vystavovaných zvířat. Výstavní plocha více než m 2. Více než 300 novinářů, včetně 70 zahraničních. M E Z I N Á R O D N Í V Ý S T A V A H O S P O D Á Ř S K Ý C H Z V Í Ř A T Tel I international@space.fr /2015

58 Pro zootechnickou praxi Estrální cyklus Estrální cyklus je souhrnné označení pro pravidelné fyziologické změny pozorované na reprodukčních orgánech a změny v chování samic placentálních savců. Tyto změny jsou navozeny působením pohlavních hormonů a slouží k zajištění reprodukce. Estrální cyklus začíná u samice v pubertě a v pravidelných časových intervalech se opakuje až do konce její reprodukční aktivity. Během života samice se tak v určitých intervalech střídají období sexuální aktivity s obdobími se sníženou pohlavní aktivitou. U všech savců, zvířat s estrálním cyklem, je cyklus řízen pohlavními hormony. Na vaječníku začne růst pod vlivem folikulostimulačního hormonu (FSH) z adenohypofýzy folikul obsahující nezralé vajíčko. Později folikul produkuje estrogeny, které stimulují k růstu sliznici dělohy, endometrium. Zralý folikul, označovaný jako Graafův folikul, praskne pod vlivem dalšího adenohypofyzárního hormonu, luteinizačního hormonu (LH). Vajíčko se uvolní do vejcovodu, dochází k ovulaci. Prasklý folikul se přemění na žluté tělísko, které vyrábí hormon progesteron. Ten po určitou dobu udržuje sliznici dělohy připravenou k uhnízdění oplozeného vajíčka. Celý tento děj probíhá ve čtyřech fázích proestru, estru, metestru a diestru. U hospodářských zvířat se říje opakuje zpravidla ve třítýdenním intervalu, u ovce je cyklus o 3 4 dny kratší. Proestrus Během proestru začíná pod vlivem FSH dozrávat ve vaječníku jeden nebo více folikulů, rostoucí folikuly produkují hormony estrogenní povahy. Díky estrogenům roste prokrvení pohlavní soustavy a také mohutní děložní sliznice, endometrium. Rozšiřují se v něm žlázy, rozrůstají se a zvyšuje se tloušťka sliznice. Samice je v té době vyhledávána samci, není ale ochotná se pářit a odhání je. Proestrus probíhá den cyklu. Estrus Následuje fáze vlastní říje, estru, kdy samice může zabřeznout. U skotu trvá toto období hodin a zahrnuje 1. a 2. den cyklu (viz obrázek 2), ovce se říjí 36 hodin. Prasnice se bouká 2 3 dny. Nejdelší říji má z hospodářských zvířat klisna, blýská se 5 8 dní. Objevují se typické příznaky říjového chování pro daný živočišný druh. Říjící se plemenice je neklidná, přestává žrát, přešlapuje, očichává sousední zvířata nebo se o ně tře tělem, později na ně i skáče. V optimálním období říje stojí klidně a dostavuje se u ní ochota k páření. Vulva může být oteklá, objevuje se hlenovitý výtok. Pod vlivem estrogenů se otevírá kanálek děložního krčku a vytéká z něj hlenovitý sekret, který je na počátku říje čirý, vodnatý a volně odtéká, uprostřed říje se zahušťuje, je vazký, bez výraznějšího zákalu a vytváří provazec vysící ven z pochvy. Ke konci říje hlenu podstatně ubývá. Ovulace K ovulaci, nejzávažnějšímu jevu říje, však dochází u skotu za 6 14 hodin po odeznění zevních příznaků říje, klisna ovuluje 24 hodin před koncem říje, prasnice až na konci říje. Říje je u hospodářských druhů zvířat spontánní, nezávislá na pohlavním aktu, a proto je možné tato zvířata uměle inseminovat. U některých druhů, jako je kočka, fretka či ramlice, je ovulace provokovaná pohlavním aktem, dochází k ní hodin po něm. Po ovulaci mají oocyty životaschopnost v reprodukční soustavě samice hodin. Ve velkokapacitních chovech je možné říji u skupiny zvířat synchronizovat, například odstavem mláďat či použitím hormonálních i nehormonálních preparátů. Metestrus Po vlastní fázi říje klesají hodnoty estrogenu a nastupuje poříjová fáze, metestrus, která trvá zpravidla čtyři dny. V místě ovulovaného folikulu se nejprve vytváří tzv. hemoragické tělísko, později tělísko žluté, které syntetizuje steroidní hormon progesteron mající stejně jako všechny steroidy základ v cholesterolu. Postupně se děložní krček uzavírá a zvíře se zklidňuje. Samice už není ochotná pářit se a samce odhání. Vaječník prasničky typického malinovitého vzhledu Průběh pohlavního cyklu hospodářských zvířat 5/

59 Pro zootechnickou praxi Diestrus Další fáze cyklu, diestrus, trvá průměrně 12 dnů, u skotu zaujímá den pohlavního cyklu. V tomto časovém intervalu dochází k růstu a zrání žlutého tělíska, děloha se připravuje na přijetí oplozeného vajíčka. Pokud k oplození vajíčka spermií došlo, žluté tělísko na vaječníku přetrvává, v opačném případě zaniká pod vlivem hormonu prostaglandinu F2 (PGF2 ), který je produkován v endometriu nebřezí dělohy. Po odeznění účinků progesteronu nastupuje opět fáze proestru nebo může následovat období pohlavního klidu, anestru, během kterého neprobíhají žádné cyklické změny související s rozmnožováním. Hospodářská zvířata jsou většinou polyestrická Počet estrálních cyklů za rok se liší v závislosti na druhu zvířete. Hospodářská zvířata, ať už je to prasnice, klisna nebo kráva či ovce a koza, jsou zvířata polyestrická, cyklus se u nich opakuje několikrát do roka. Ale i u těchto samic je cyklus do jisté míry závislý na roční době, opakovaně se Skot má říji několikrát do roka říjí uvnitř fyziologické pářicí sezóny a následuje perioda anestru, jako je tomu například u klisny. U klisny začíná anestrus pozdě na podzim, když se zkracuje den. Prasnice přichází do říje každých 21 dní, ale v létě, kdy by se selata v přírodě narodila do nepříznivých klimatických podmínek, mají Foto Martin Jedlička prasnice problémy se zabřezáváním a selat se rodí mnohem méně. U kozy, ovce a klisny je zahájení sexuální aktivity závislé na délce březosti, mláďata se rodí tehdy, když jsou nejpříznivější podmínky pro jejich přežití. Kozy a ovce nejlépe zabřezávají na podzim a mláďata rodí na jaře a jejich říjový cyklus končí s prodlužujícím se dnem. Rozdíly ve fyziologické odpovědi na fotoperiodu jsou nejen mezi druhy, ale i uvnitř druhu jako výsledek genetické diference. Vnitrodruhová rozdílnost je nejzřetelnější u ovcí, má pravděpodobně vztah k jejich původu a k různým životním prostředím. Zvířata jako kočka a fena jsou zvířata s nejčastěji dvěma říjemi ročně, většina divoce žijících druhů zvířat má za rok jen jednu říji a označují se jako zvířata monoestrická. U hospodářských zvířat je rozpoznání říje motivováno hlavně ekonomickými důvody. Dojde-li k přeběhnutí, proběhne-li říje a samice nezabřezne, přichází chovatel během tohoto období o finanční prostředky na krmení během neproduktivních krmných dní. Připočteme-li cenu mláďat, která se v důsledku přeběhnutí nenarodila, není výsledná ztráta zanedbatelná. Doc. Eva Chmelíková, Ing. Lenka Tůmová, prof. Markéta Sedmíková, Ing. Ondřej Šimoník, katedra veterinárních disciplin, FAPPZ, ČZU v Praze Připravujeme novou publikaci CHOV DOJENÉHO SKOTU TECHNOLOGIE, TECHNIKA A MANAGEMENT Autoři: doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc., Ing. Stanislav Staněk, Ph.D. Kniha bude souhrnem aktuálních poznatků o možnostech optimalizace technologie, techniky a managementu, o komplexní tvorbě chovného prostředí, včetně techniky krmení vysokoprodukčních dojnic a krav v reprodukčním období, v odchovu telat, jalovic, včetně intenzivního výkrmu býků. Termín vydání červen /2015

60 zájmové chovy Biostimulace namísto hormonů Již před více než dvaceti roky se v České republice začali chovat brojleroví králíci. K tomu účelu využívané speciálně vyšlechtěné hybridní kombinace se drží v klimatizovaných stájích v klecích na roštech, krmí se výhradně granulovanými směsmi a pro maximální zefektivnění jateční produkce se inseminují. Propagátorem inseminace brojlerových králíků je chovatel Pavel Drba, který v roce 1994 založil na své farmě v Dobříni u Roudnice nad Labem inseminační genetické centrum. V rámci metod umělého oplodnění králíků chovatel využívá také alternativní metody synchronizace říje, které minimalizují použití hormonálních preparátů. V úvodu je třeba říci, že první pokusy o inseminaci králíků, které u nás započaly v devadesátých letech minulého století, skončily fiaskem. Důvodem nezdarů byla nejen absence hormonálních preparátů na přípravu samic, ale chyběla i vhodná ředidla, která by udržela dostatečnou oplozovací schopnost spermií. Sbíral jsem zkušenosti od zahraničních kolegů zejména z Francie a Itálie, kde měli problematiku farmových chovů králíků, a to včetně metody umělého oplodnění velmi dobře zvládnutou. Velmi mi pomohlo školení u francouzské firmy Grimaud Fréres, s. a., u níž jsme byli na dvoutýdenním školení již před více než dvaceti roky. Osvojili jsme si zásady inseminace spočívající v aplikaci sérového gonadotropinu samicím, dále v odběru ejakulátu a přípravě inseminační dávky a konečně ve vlastním provedení úkonu. Domů jsme se vraceli s certifikátem, který nás opravňoval inseminovat králíky po celé Evropě, zavzpomínal v úvodu Pavel Drba, který nabízí genetický materiál reprezentující jednak čtyřliniové hybridy francouzské provenience Hy-plus, jednak vybrané otcovské linie italského králíka brojlerového typu Hyla. Fixování samice Experimentální chov ve VÚŽV S inseminačním genetickým centrem brojlerových králíků v Dobříni u Roudnice nad Labem spolupracuje také Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i. v Praze-Uhříněvsi, kde má výzkum v oblasti výživy a chovu brojlerových králíků již dlouholetou tradici. V současné době je hlavní experimentální činnost oddělení Fyziologie výživy a jakosti produkce zaměřena na hledání nových strategií výživy, které budou zvyšovat rezistenci vykrmovaných králíků k poruchám trávení. Akreditované pracoviště pro experimentální chov brojlerových králíků tvoří reprodukční stáj s kapacitou dvaačtyřiceti chovných králic, dále ustájovací kapacita pro vykrmované králíky a konečně stáj pro metabolické experimenty. Oblast výzkumu zaměřujeme na redukci poruch trávení u rostoucích králíků. Experimentálně sledujeme využití lupiny bílé jako alternativního zdroje dusíkatých látek a její vliv na produkci a složení mateřského mléka králíků a životaschopnost mláďat. Zjišťujeme význam rozpustné vlákniny ve vztahu ke zdraví trávicího traktu zvířat, ze stejných důvodů provádíme také pokusy s limitním příjmem krmiva. Dále porovnáváme systémy ustájení s ohledem na chování a sociální požadavky králíků. Součástí výzkumu je i oblast využití genetických zdrojů králíků pro masnou produkci. Kromě výzkumné činnosti se věnujeme i dalším aktivitám, jako jsou například odborné konzultace s chovateli králíků ohledně řešení problémů králíkářské praxe. Vedeme studenty doktorského, magisterského a bakalářského studijního programu. Pravidelně pořádáme odborné semináře s mezinárodní účastí, které jsou zdrojem nových poznatků výzkumu i praxe, a to jak v intenzivních, tak zájmových chovech králíků, prozradil vedoucí skupiny Ing. Zdeněk Volek, Ph.D. Biostimulace dává výsledky V rámci zmiňované spolupráce Pavel Drba poskytuje genetický materiál a samozřejmě provádí inseminaci chovných králic. Vedle standardně používané hormonální stimulace využívá i alternativní metody synchronizace říje, založené na změnách podmínek prostředí. Samice v experimentálním chovu uhříněveského pracoviště se inseminují 25. den po porodu, to znamená v době, kdy ještě mají pod sebou králíčata. Za účelem snížení přímých nákladů jsme hormonální indukci říje začali na- Bezprostředně po aplikaci inseminační dávky se samici podává (intramuskulárně) gonadotropní hormon Standardní doba porodu nepřesahuje deset minut Zavírání budníku umožňuje praktikovat řízené kojení 60 5/2015

61 zájmové chovy Králíčata sají od matky většinou jednou denně Králíčata se odstavují ve věku 31 až 35 dnů Experimentální pracoviště ve VÚŽV hrazovat tzv. biostimulací. V praxi to znamená, že týden před plánovanou inseminací ve stáji upravujeme světelný režim na šestnáct hodin světla s intenzitou osvětlení 490 luxů. Dva až tři dny před provedením vlastního úkonu přejdeme k systému řízeného kojení. To znamená, že samici pouštíme do hnízda ke králíčatům na dobu do pěti minut jednou během dne. Přitom platí nepsané pravidlo, aby se samice inseminovaly ještě před kojením. K tomu je třeba ještě říci, že úspěšnost inseminace významně ovlivňuje kondice králic. Požadovanému optimu by mělo napomoci podávání kvalitních reprodukčních krmných směsí. Zatímco v prvních dnech březosti je dávka 150 g, od sedmého až desátého dne odpovídá 200 g a konečně od sedmnáctého dne po zabřeznutí se podává v adlibitním množství, navázal chovatel Drba. Zmiňovaná kondice rozhodující měrou ovlivňuje zabřezávání zejména u poprvé zapouštěných samic. V chovu se začínají využívat zpravidla v sedmnácti až osmnácti týdnech věku, kdy dosahují průměrné živé hmotnosti 3,6 kg. Od 15. týdne věku se sleduje jejich hmotnost, pokud je vyšší, samicím se restringuje krmná dávka na úroveň 40 gramů na kilogram živé hmotnosti. V opačném případě jsou na adlibitní dávce. Alternativou restrikce krmiva může být podávání směsí s vyšším podílem nerozpustné vlákniny. Tyto směsi se podávají ad libitum, přičemž jejich význam spočívá ve zvyšování kapacity příjmu krmiva. Odběr ejakulátu Při naší návštěvě experimentálního pracoviště Výzkumného ústavu živočišné výroby se samice inseminovaly dávkami čtyřliniové hybridní kombinace Hyplus- -PS40, která je vyšlechtěna na vynikající růst při velmi dobré konverzi krmiva. Chovatel Pavel Drba připravoval inseminační dávky asi pět hodin před inseminací. Před odběrem ejakulátu se samci musí nejprve stimulovat, nejčastěji přítomností samice, která pobíhá nad nimi v klecích. Při odběru se pak používá tzv. metoda druhého samce s tím, že při skoku se živá atrapa odstrčí a sperma dárce se odchytí do umělé vagíny. Ta se skládá z těla, kterým je provlečena gumová návlečka, a ze sběrače. Před skokem je třeba napustit do mezistěny vagíny teplou vodu, která by měla odpovídat tělesné teplotě králíka. Odebrané sperma se musí co nejdříve laboratorně vyšetřit na počet pohyblivých spermií. Pokud je z tohoto hlediska odběr vyhovující, naředí se v poměru jedna ku osmi fyziologickým roztokem. K ředění na krátkou dobu se využívá například kravského mléka, dlouhodobější účinnosti se pak dosahuje u ředidel s vyšším obsahem glycerinu. Po opětovné kontrole naředěného ejakulátu se připraví směsná dávka od více samců, která podstupuje třetí kontrolní kolečko pod mikroskopem. Ve finále se rozděluje po 25 mililitrech do vysterilizovaných tmavých lékovek, v nichž se připravená inseminační dávka zchlazuje na 6 až 8 C. Inseminační dávky v lékovkách se na farmu převážejí v termoboxu. Před zahájením inseminace se s lékovkou musí otáčet okolo vlastní osy, aby se v ní obsažené spermie rovnoměrně rozptýlily, vysvětlil dále Pavel Drba. Inseminace Před samotným úkonem se samice obrátí na záda do vodorovné polohy buď v ruce nebo ve speciálním fixačním zařízení. Zaváděč, který tvoří skleněná pipeta, jež je hadičkou spojená s dávkovačem, se zapraví asi 15 cm do pohlavních orgánů samice. Současně s aplikací inseminační dávky v množství 0,5 ml se samici intramuskulárně podá syntetický analog gonadotropního hormonu, který u ní vyvolá ovulaci. Uvádí se, že nejoptimálnější termín inseminace je první den po odstavu, s ohledem na ekonomiku chovu, respektive na dosažení optimálního počtu osmi vrhů od králice se na farmách inseminuje nejčastěji v termínu od 11. do 26. dne po porodu. O úspěšně provedené inseminaci se dá hovořit tehdy, když ze 100 samic jich zabřezne devadesát. Vyšetření březosti se provádí pohmatem, tzv. palpací 15. až 16. den po inseminaci, kdy plody mají přibližnou velikost odpovídající vlašskému ořechu. Pokud se zjistí, že samice nezabřezla, přechází se na živinově chudší výkrmovou směs a sníží se jí krmná dávka na 40 g/kg živé hmotnosti, aby nezatloustla. Týden před porodem se králicím do klece přidává budník (kotítko), který je vystlaný pilinami. Jen výjimečně si samice udělá hnízdo a porodí mláďata mimo budník. Průměrně ve vrhu bývá osm až devět mláďat, což pro zdárnou ekonomiku chovu znamená praktikovat osm vrhů. Králíčata se odstavují podle kondice ve 30. až 35. dnu věku, kdy dosahují průměrné hmotnosti v rozmezí od 850 do 1000 g. Vykrmují se v průměru do 75 až 80 dnů věku, kdy dosahují živé hmotnosti 2,7 až 2,9 kg při jatečné výtěžnosti 59 až 61 %. Je však třeba dodat, že inseminace není všelék na vylepšení reprodukce. Záleží v prvé řadě na chovateli a jeho péči o samice. Ta spočívá zejména v zajištění dobré výživy, dále v udržení samic v dobré kondici a samozřejmě i v bezproblémovém zdravotním stavu. V této souvislosti musím pochválit uhříněveské pracoviště, kde v experimentálním chovu králíků dosahují vynikajících výsledků, pochvaloval si v závěru naší návštěvy Pavel Drba. Welfare i u králíků Technologii chovu králíků na farmách mají asi nejpropracovanější chovatelé na jihu Evropy, respektive ve Francii, Španělsku a v Itálii. Brojlerové králíky standardně chovají v klimatizovaných halách v klecových systémech s roštovou podlahou. Kvalitní výživa a voda k napájení, ale zejména pak vysoká úroveň zoohygieny je základním předpokladem pro dosažení požadované ekonomiky chovu. Podobně jako například chovatelé prasat, skotu a drůbeže se i chovatelé brojlerových králíků potýkají s různými legislativními omezeními vyvolanými prowelfarovými aktivisty. Například v Rakousku je chov králíků v klecích zakázaný. Tamními aktivisty podporovaný trend bez klecového ustájení reprezentuje chov králíků v ohrádkách. Při tomto způsobu ustájení se odstavení králíci chovají například po 60 kusech ve čtvercových ohrádkách o délce 3,5 m a výšce 1,2 metru. Zvířata vždy stejného pohlaví jsou ustájena buď na roštech nebo na pevné podlaze, která se denně přistýlá (drcenou slámou, pilinami nebo rákosovou drtí). Ke zvětšení prostoru v ohrádce slouží snadno rozebíratelné terasy. I když je tento způsob odchovu v porovnání s klecovou technologií rizikovější z pohledu zdravotních problémů, pohoda volně ustájených králíků je zřejmá. To kvitují i uvědomělí Rakušané, kteří si za králičí maso vyprodukované v bezklecovém chovu neváhají připlatit. Zbývá jen dodat, že cena králičího masa z volného chovu je v porovnání s jatečnou produkcí z klecí v průměru o 70 % vyšší. Martin Jedlička /2015

62 obchod.profipress.cz měřítko 1 : 32 obj. č secí stroj Amazone 575 Kč EDX 6000-T obj. č postřikovač Amazone 410 Kč UX obj. č přívěs Claas Cargos 580 Kč 5455 obj. č rozmetadlo hnoje 495 Kč Strautmann VS 2403 obj. č přepravník hospodářských 295 Kč zvířar obj. č traktorový návěs 500 Kč s balíky obj. č třínápravový návěs 665 Kč Joskin obj. č lis na kulaté balíky 470 Kč John Deere obj. č traktor Claas 570 Kč Axion 950 obj. č traktor Valtra 590 Kč série S obj. č traktor 570 Kč John Deere 6210R obj. č traktor Steyer 635 Kč CVT 6230 obj. č traktor New Holland 615 Kč T8050 obj. č pásový traktor Case IH 785 Kč Quadtrac 600 obj. č traktor John Deere 725 Kč 9560R obj. č Kč traktor Case Magnum 1 : 16 obj. č traktor 600 Kč New Holland TG 285 obj. č traktor JCB Fastrac Kč obj. č traktor 600 Kč Fendt 936 Vario obj. č traktor 600 Kč John Deere 7930 obj. č sklápěcí vůz 510 Kč Fliegl obj. č traktorový návěs 550 Kč Joskin (3 nápravy) obj. č teleskopický nakladač 980 Kč Manitou obj. č kombain 1365 Kč Claas Lexion 780 obj. č. Falk867AB šlapací traktor modrý s vlekem 1655 Kč věk 2-5 let. 141 x 42 cm, výška 50 cm Objednávám si následující modely: obj. číslo počet kusů. obj. číslo počet kusů. obj. číslo počet kusů. obj. č. Falk872AB šlapací traktor červený s vlekem 1655 Kč věk 2-5 let. 141 x 42 cm, výška 50 cm obj. číslo počet kusů. obj. číslo počet kusů. obj. číslo počet kusů. obj. č. B02132 sklízecí mlátička John Deere T670i Kč 60,3 x 47,3 x 23,7 cm Po telefonické dohodě možný i osobní odběr na níže uvedené adrese *Jméno a příjmení... *Adresa.... *Tel.:.... Podpis.... *označené hvězdičkou PROSÍM vyplňte!!! Objednávkový kupón zašlete na adresu: Profi Press s. r. o., Jana Masaryka 2559/56b, Praha 2, modrá linka: , tel.: , 602 Objednané modely vám budou zaslány na dobírku. K ceně zásilky bude přičteno poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Platí do vyprodání zásob.

63 TÉMA: STAVEBNÍ INVESTICE V ŽIVOČIŠNÉ VÝROBĚ Jak se staví stáj? Když jsem navštívil ředitele a předsedu představenstva Zemědělské společnosti Ostřetín Vladimíra Kaplana v prosinci 2011, měl právě postavenou novou odchovnu jalovic v nedalekém Dolním Jelení a říkal: Ještě než odejdu do penze, přemýšlím o rekonstrukci ustájení produkčních krav, neboť budovy z roku 1975 i přes provedené úpravy plnohodnotně nevyhovují požadavkům našich současných holštýnských plemenic. A neuběhly ani celé čtyři roky a jedu do Ostřetína znovu podívat se na zbrusu novou stáj pro dojnice. Zemědělskou společnost Ostřetín, a. s., asi není nutné našim čtenářům představovat. Elitní chov holštýnského skotu s nejlepšími zvířaty v republice, výborná užitkovost, produkce plemenných býků, lví podíl na šlechtění holštýna v ČR. Současné holštýnské stádo tvoří asi 600 krav. Vzniklo původně převodným křížením. V roce 1985 podnik importoval 45 holštýnských jalovic z Německa, následně pak 56 jalovic z Francie v roce Zároveň v roce 1995 přešli v Ostřetíně na volné ustájení. Největší podíl na tržbách představuje mléko denní dodávka do mlékárny Hlinsko je momentálně kolem 19 tis. kg. Průměrná užitkovost krav za laktaci již atakuje 13 tisíc litrů. Významný je také prodej plemenného materiálu býků do inseminace i přirozené plemenitby, prodej březích jalovic. Dalším zdrojem příjmů pro Zemědělskou společnost Ostřetín je bioplynová stanice. Společnost hospodaří v současné době na 1450 ha zemědělské půdy, z toho je kolem 400 ha trvalých travních porostů. Rostlinná výroba je převážně podřízena požadavkům zvířat a bioplynové stanice. Celkem se objemná krmiva vyrábějí ze 450 až 500 ha kukuřic a zhruba 250 ha jetelů a trav. Dost ale bylo představování, tentokrát jsem přijel podruhé zkolaudovat novou produkční stáj! Lhůta byla půl roku Změny jsou patrné již z hlavní silnice. Na místě dřívější volné stáje stojí kapacitní vysoká budova laděná do šedomodré barvy. Kapacita je obrovská, světla uvnitř je na první pohled také dostatek. Vedle hned za nižší budovou dojírny dělníci pracují na podobné ocelové konstrukci vzniká o něco kratší reprodukční stáj. Na druhé budově lze vidět, jak se stáj vyvíjela. Vladimír Kaplan prozradil, že nová modrá konstrukce produkčního kravína vyrůstala nad původní stájí, když byla stará stáj ještě plně obydlena kravami. Následně se ubourala polovina staré stáje, funkční byla pouze její půlka, nad kterou již byla nová střecha. Dojnice nebylo kam převést. Naší podmínkou bylo postavit a zprovoznit novou stáj prakticky za půl roku. Firma, která vyhrála výběrové řízení však tento projekt vzdala, neboť nebyla schopna dodržet smluvní termíny. Druhá firma také odstoupila. Stavby se tedy následně ujala Stavební firma Ječmínek z Pardubic, která naše, možná trošku tvrdé, podmínky přijala, sděluje Vladimír Kaplan. Vladimír Kaplan má být na co pyšný během půl roku se mu podařilo zcela změnit podmínky ustájení /2015

64 Téma: Stavební investice v živočišné výrobě V létě minulého roku jste mohli vidět tento obrázek střechu nad stájí Foto archiv ZS Ostřetín Krávy přecházejí středem stáje na dojení Boxy jsou prostorné Začalo se v březnu 2014 a již 4. října 2014 po výstavě v Lysé přeháněli Ostřetínští krávy do nového. Vzniklo 497 nových boxových loží nadstandardních rozměrů. Pro prvotelky byla zvolena šířka lože 115 cm, pro starší krávy ještě o 15 cm více. Délka lože je v krajních boxech, kdy krávy směřují hlavami vně stáje k boční ochranné síti, 3,5 metru. Při vnitřním položení boxů proti sobě je šířka dvou protilehlých boxů dohromady 5,2 metru. Boxy jsou stlané separátem z bioplynové stanice. Zatím nejsou instalovány žádné hrudní zábrany, ale jejich doplnění se chystá. Celá stáj je rozdělena na osm sekcí zhruba po 60 místech, přičemž v sekci pro prvotelky se díky menším šířkovým rozměrům vešlo 68 boxových loží. Jeden centrální krmný stůl má z obou stran hladký povrch díky obložení sešikmenými tvárnicemi z polymerbetonu, které zaručující maximální hygienu krmiv. Stavba bez generálního dodavatele Dodavatele jednotlivých dílů a technologických součástí vybíral Vladimír Kaplan spolu se stavebním dozorem Ing. Jaščevskim podle referencí a dřívějších zkušeností. Ocelová konstrukce je pevně přišroubována k betonovým pilotům, které sahají do hloubky asi pěti metrů až na skalnaté podloží. Dodavatelem konstrukce je společnost PKD, s. r. o., Dačice, kde byly laserem nařezány a svařeny robotem. Po výběru modré barvy ze strany odběratele firma zajišťovala také povrchovou úpravu. Protože měl ředitel dobré zkušenosti se shrnovacími lopatami nizozemské firmy JOZ již v minulých stájích, od této technologie se neodklonil ani v této novostavbě. Dvě pohonné jednotky umístěné na štítech stáje poskytují dostatečnou sílu řetězům, na kterých jsou upevněny čtyři shrnovací lopaty. Kejda je shrnuta do středového kanálu, dále přeronem do jímky, následuje homogenizační jímka a čerpání do fermentoru bioplynky. Na podlahách u krmiště a na přeháněcích chodbách jsou instalovány matrace od firmy Brunnthaller CS. Když mě bolely kotníky, uvědomil jsem si, jaký rozdíl je mezi chůzí na měkkém a betonovém povrchu. Takže jsem Pohled na obě stáje od hlavní silnice kravám zlepšil podmínky i z tohoto pohledu a myslím, že se to vyplatilo. Krávy se na gumovém povrchu pohybují jistěji, takže ochotněji vykazují příznaky říje. Projevy říje sledujeme pedometry od výrobce dojírny, které chceme nahradit novějšími modely, které měří více parametrů, jako je např. i doba ležení krav, říká Vladimír Kaplan. Střecha je základ Střechu dodávala firma Pama je složena z tzv. Agropanelů tloušťky 60 mm. Agropanel je střešní sendvičový PUR panel, který je podle dodavatele určen do agresivního prostředí zemědělských provozů. Díky dobrým izolačním vlastnostem, s koeficientem prostupu tepla U = 0,3 W/m 2 K, redukuje jak prohřívání střešního pláště v letních měsících, tak promrzání a kondenzaci vlhkosti v měsících zimních. Spodní strana panelu je tvořena rovným bílým sklolaminátem, který jednak nezreziví a také svou bílou barvou podporuje světlost a vzdušnost stáje. O síle izolace střechy jsme vedli dlouhé debaty, pozvaný specialista na zoohygienu doc. MVDr. Pavel Novák dokonce doporučoval sílu 10 cm, ale myslím, že jsme zvolili velice vhodné řešení a zmíněných 6 cm bude dostačujících, komentuje Vladimír Kaplan. Nad krmnou chodbou je otvor Otevřená odvětrávací štěrbina nijak nebrzdí teplý vzduch proudící ze stáje, naopak zrychlením proudícího vzduchu ve štěrbině mezi deflektory je posílen komínový efekt stáje. Prosvětlovací funkce odvětrávací štěrbiny je posílena prosvětlením střešního pláště v pruhu šířky 1 m z obou stran štěrbiny po celé délce stáje. Tato odvětrávací štěrbina byla vyvinuta speciálně pro stáj Ostřetín. Autorem návrhu je technický dozorce Ing. M. Jaščevskij. A doc. Oldřich Doležal, který s námi některé důležité věci konzultoval, nás utvrdil v tom, že to máme dobře. Podle jeho rady jsme postavili před krmištěm také schůdeček, kterému se už v praxi říká Doležalův. Vyspádování krmné chodby do středu stáje je dobré řešení, ale náročné na provedení a to není nejlepší. Při vydatném dešti totiž hrozí tvorba kaluží uprostřed. Protože však máme bioplynovou stanici, lze vyhr- 64 5/2015

65

66 Téma: Stavební investice v živočišné výrobě Vedle dojírny vzniká reprodukční stáj pro 250 kusů novat zbytky krmiva na střed a zkrmit v betonovém bachoru, tedy bioplynce, poznamenal ředitel. Každý štít je jinak propustný pro světlo Na opláštění štítů byl zvolen polykarbonátový systém Antares, komůrkové desky s bočními zámky tloušťky 20 mm s koeficientem prostupu tepla U = 2,0 W/m 2 K v opálovém provedení s různou průsvitností. Prosvětlení štítem má velké množství výhod. Plocha štítu je asi 300 m 2, kdy ráno a v zimních měsících svítí světlo téměř kolmo na štít a efektivní plocha prosvětlení je téměř 100 % plochy štítu, naopak v létě je slunce vysoko Stáj má osm sekcí po 60 kravách a efektivní plocha prosvětlení je mnohem menší. Prosvětlovací desky v mléčně bílé opálové variantě výborně rozptylují světlo a prosvětlují rovnoměrně celý prostor stáje až do vzdálenosti desítek metrů od štítu. Jižní strana je více stíněna, severní strana naopak více světlo propouští. Dodavatelem byla firma Pama. Zastýlání a další technologie Jako stelivo boxových loží slouží separovaný digestát z BPS obohacený o slamnatou složku. S novou stájí ostřetínský management pořídil také nastýlací vůz Mišak od českého výrobce STS Olbramovice, který do provozu rychle a dobře zapadl. Při míchání se do podestýlky přidává kromě řezané slámy také přípravek na bázi vápence. Přistýlání se dělá jednou až dvakrát za týden, podestýlku ale obsluha upravuje v ložích častěji, neboť hrboly a vyhrnutá místa je třeba vyrovnávat. Z dalšího technologického vybavení lze zmínit světla Agrilight od dodavatele firmy FarmingCZ, shrnovací boční plachty od společnosti Agrotel a rolovací vrata od firmy Haze, s. r. o. Automatické nerezové napáječky jsou připojeny ke zdroji temperované vody. Výživář je spokojen Krmení se v nové stáji zakládá dvakrát denně. ZS Ostřetín spolupracuje se dvěma výživáři s Alešem Klusoněm z firmy De Heus a Ing. Josefem Snopkem ze společnosti VVS Verměřovice. Druhý jmenovaný hodnotí stáj v Ostřetíně jako velice zdařilou. Krmné dávky pro produkční skupiny staví na jetelových a kukuřičných silážích, kukuřici CCM a řezané slámě. V omezeném množství se přidává také alkalage, amoniakem ošetřené objemné krmivo. Dalšími složkami jsou melasa, glycerin, krmný tuk s obsahem kyseliny palmitové (C16) a bypassový protein ze sóji Amino+. Skupina na vrcholu laktace se počítá na dojivost 45 litrů denně, druhá produkční krmná dávka je kalkulována na 35 litrů. Řídicí jednotka shrnovacích lopat I bez dotací to jde Stáj byla na začátku března zkolaudována. Stavba vznikala bez jakékoli investiční dotace, společnost čerpala úvěr od Komerční banky, která nabídla nejlepší podmínky. První etapa produkční stáje bez komunikací vyšla na 38 milionů Kč. Na otázku, jestli by dnes něco udělal jinak, Vladimír Kaplan zmínil šířku chodeb vedoucích k dojírně, která je 2,4 metru. Podle některých názorů je tato šířka malá a optimálně pro předcházení úrazů krav by měly chodby být široké čtyři metry. Připravenost na budoucnost Z Ostřetína pocházejí známé rodiny krav Alexis, Petra, Adéla nebo Petunia. Aktuální užitkovost za posledních 12 měsíců byla kg na krávu a uzavřenou laktaci. Od října 2014, kdy dojnice přešly do nového, tento ukazatel stoupl a prměr p ř e sahuje kg mléka. Vladimír Kaplan očekává další zvyšování dojivosti. Návratnost investic se dá jen těžko počítat, záleží teď na kravách, jak se za zlepšené podmínky odvděčí. Každá kráva má nyní své lože, což dříve nebylo úplně samozřejmostí. Když bude zájem o mléko, budeme stavy rozšiřovat na 700 dojnic. Uvidíme, až se produkční i reprodukční stáj rozběhnou naplno, dodává manažer jednoho z nejlepších holštýnských chovů v republice. Lukáš Rytina 66 5/2015

67 Téma: Stavební investice v živočišné výrobě Vylepšení stlaného boxového lože pro volné ustájení skotu V rámci naší technologické přílohy jsme požádali o rozhovor Ing. Františka Vetyšku, který uvádí do praxe nápad, jak vylepšit dostýlané boxové lože pro volné ustájení skotu. Již funguje několik instalací těchto úprav boxových loží a ukazuje se, že změny posunují pohodu krav pozitivním směrem. Co se vám nelíbí na řešení boxových loží, se kterými se setkáváme v ČR? Dosavadní řešení individuálních boxových loží v praxi, až na výjimky, plně neodpovídají požadavku skotu na pohodlné a čisté lože. V minulém období modernizací a výstavby stájí pro skot se hledělo více na množství než na kvalitu a zvýšená mléčná užitkovost odhalila problém odpočinku a klidu ve stáji. Také jsme nebrali na zřetel, jak velký prostor při vstávaní a uléhání kráva potřebuje. Proto je problematika komfortu lože jedním z nedořešených problémů v ustájení krav a zásadní pro odpočinek skotu. Svůj podíl na tomto problému má i podcenění pracovní operace stlaní, jak z hlediska používané techniky, tak i odpovědné práce. Obecně projektovaná kratší délka lože neumožňuje zvířatům pohodlné zalehávání a zejména vstávání z boxu. Vymezení stlané části lože se řeší nevhodnou instalací hrudní zábrany, která omezuje pohodlné natažení předních končetin. Nosné sloupky hrazení jsou často kotvené ve vrstvě podestýlky a v tomto agresivním prostředí dochází ke korozi spodní části. Vždyť existují nějaké normy pro stavbu boxů Chovatelé skotu při výstavbě nových stájí využívají projekční kanceláře, které se většinou drží osvědčených standardů. Platná legislativa uvádí jen minimální rozměry. Současná vyhláška o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat č. 208/2004 Sb., změna č. 425/2009 Sb. uvádí minimální délkový rozměr u krav v jedné řadě 2300 mm, přičemž osvědčená délka u krav s menším rámcem je 2700 mm a velkým rámcem 3000 mm. Chovatelé sami přináší vlastní řešení i ze zkušeností z farem z chovatelsky vyspělých zemí. Zásadní nedostatek však zůstává, a to udržet požadovanou vrstvu podestýlky v loži v mírném spádu k hnojné chodbě a omezit zakálení konce boxu zvířaty s menším rámcem a bezproblémové zaléhávání a vstávání zvířat. Popište prosím, s jakým stavem technologií se v praxi setkáváte? Umístění stranových zábran, šíjové a hrudní zábrany vymezují skotu prostor pro pohodlné zalehnutí do lože a snadné vstávání. Tyto technické rozměry jsou vývojem upravovány do odpovídajících parametrů podle rámcových rozměrů skotu. Skotu je nabízen výběr místa, kde pohodlně ulehne a vstane, a to tak jako ve volném výběhu. Skot při vstávání přenáší nejprve těžiště na přední část těla, tj. klekne, potom se postaví na zadní končetiny a dokončí vstávání na přední končetiny, přičemž kohoutková zábrana nutí k couvání z boxového lože do hnojné chodby a tím zadní končetiny vyhrnují podestýlku. Následně nedochází k případnému zakálení podestýlky. Individuální lože také zabezpečuje ochranu před ostatními, leckdy dominantnějšími zvířaty. Doba odpočinku je rozhodující pro zdraví, reprodukci a užitkovost skotu. Pokud je lože nepohodlné a odpočinek se zkracuje, dochází k narušení pohody, což způsobuje kratší dobu přežvykování, pokles užitkovosti, problémy s reprodukcí, náchylnost k onemocnění mléčné žlázy, kulhání, znečištění zvířat atd. Krávy v průběhu dne zaléhávají do loží 6- až 10krát, přičemž celková doba ležení by měla denně přesáhnout 12 hodin. Podestýlka v loži zajišťuje tepelnou izolaci, měkkost povrchu pro klouby, oporu končetin a zároveň i odpovídající hygienu lože. Stelivový organický materiál je v provozu dostupný a při nastýlání s přídavkem alkalického přípravku do podestýlky dochází ke zlepšení hygieny lože. Nárůst hodnoty ph v podestýlce nad 8,5 je již letální hodnota pro patogenní zárodky, zastavuje i jejich další pomnožování. Tyto skutečnosti čtenáři Našeho chovu většinou znají a v Našem chovu byly publikované v mnoha článcích zejména od doc. Oldřicha Doležala, DrSc. Chovatelé také určitě Návrh boxu umístěného ke stěně stáje Návrh protilehlých boxů /2015

68 Téma: Stavební investice v živočišné výrobě vítají v tomto směru připravovanou dotaci od státu na zlepšení stájového prostředí, ošetření podestýlky proti hmyzu mletým vápencem. Na trhu s technologiemi také obchodníci pravidelně udivují různými tvary a typy zábran ( hity sezóny ), které postupně zanikají, někdy ale bohužel způsobují i poranění vemene. Celková délka lože ovlivňuje pohodlné vstávání skotu. Při krátkém loži to způsobuje starším či dlouhým nebo zdravotně oslabeným kravám těžkosti při vstávání, s mnoha neúspěšnými vyčerpávajícími pokusy při ulehnutí. I proto se boxovému loži vyhýbají anebo zůstanou ležet polovinou těla na znečištěné hnojné chodbě. Problém zakálení konce lože byl řešen různými typy hrudních zábran, které ale znemožňovaly pohodlné položení předních končetin. Vysoko umístěná hrudní zábrana omezuje skot v přední části v pohodlném ležení. Kvalita stlaného lože se rovněž zhoršuje, pokud není dodržena provozní kázeň, zejména četnost doplňování lože organickou podestýlkou s alkalizačním přípravkem i s případnou ruční úpravou povrchu do požadované roviny vrstvy. Zkuste být konkrétnější Vycházím z publikovaného poznatku doc. Doležala, kdy v preferenčním testu měly krávy možnost výběru loží s různými podestýlkovými materiály a matracemi. Jednoznačně preferovaly organickou podestýlku. Upravené lože před nastláním První problém individuálních stlaných loží je, udržet v podlahové ploše dostatečnou, neznečištěnou vrstvu podestýlky, a to zejména u separátu. Stelivo ze zadní části lože je při vstávání skotu zadními končetinami vyhrnované na hnojnou chodbu. Tento problém se projevuje zejména při stlaní separátem, kdy zvířata při neadekvátním nastýlání leží i na holém betonu. V praxi se pro stabilizaci podestýlky v loži instalují různé plastové rošty, rozpůlené pneumatiky, což při nedostatku podestýlky způsobuje i otlaky. Pokud je lože bez hrudní zábrany, délka nastýlané plochy lože zhoršuje stabilitu podestýlky v dostatečné vrstvě. Rámcově menší zvířata se posunou hlouběji do lože a zakálí konec boxového lože. Druhý problém spočívá v nevhodně koncipovaných typech a umístění hrudních zábran. Současně užívané hrudní zábrany jsou buď dřevěné desky, zpravidla nakloněné v úhlu 60, kolmo na osu ležících zvířat, anebo se jedná o plastové trubky zavěšené na stranové zábraně. Toto řešení však neumožňuje natažení předních končetin a omezuje specifické vstávání skotu, kdy je nutný prostor na vpřed směřující svižný pohyb. Spodní hrudní zábrana z plastu je někdy instalovaná na ložích s matracemi při kejdové technologii provozu. Třetím problémem je koroze nosných sloupků hrazení, pokud jsou ve vrstvě podestýlky. V kyselému prostředí podléhají korozi všechny možné povrchové úpravy. Ovšem každý technonologický systém musí být provozován podle předem daných pravidel, což se u procesu stlaní boxů zpravidla nedodržuje. Tato operace se musí významově povýšit až na úroveň přihrnování krmiva. Co je nám platná specifická výživa, když konverzi živin u skotu omezíme nevhodným odpočinkem. Proto je nutné stlaní vykonávat spolehlivou technikou, a to v pravidelném režimu. Tyto požadavky podle mého názoru splňuje tradiční výrobce vozů na stlaní STS Olbramovice, včetně přesného dávkování mletého vápence. Jak je to s délkou loží? U plemen skotu holštýnského a červenostrakatého je prostor pro tělo krav v délce 180 až 190 cm, přičemž potřebný prostor pro hlavu a prostor umožňující při vstávání pohyb vpřed, činí v souhrnu na délku 100 až 120 cm. Potom celková délka individuálního lože by měla činit průměrně 280 až 310 cm. Úvaha prodloužit celkovou délku lože nad tyto uvedené rozměry nemá vám nabízí Pohoda krav je zřejmá 68 5/2015

69 Téma: Stavební investice v živočišné výrobě opodstatnění z hlediska současného rámce skotu chovaného v ČR. Pouze by došlo k celkovému rozšíření stáje a tím navýšení investice. Pokud je stlaný prostor delší nad 190 cm, dochází k zakálení konce lože od rámcově menších zvířat. U většiny dosud realizovaných staveb boxová lože nepřesahují v souhrnu délku 240 až 250 cm. Navrhovaná pohodová plocha lože pro mléčný skot činí 2,9 m2. Toto je při rozměrech šířka boxu 120 cm a délky 2,42 m. Jaký je princip vašeho technického řešení? Principem tohoto technického řešení v technologii volného boxového stlaného ustájení skotu je především úprava podlahové části boxového lože. Dále toto moje řešení spočívá ve vhodně koncipované a uložené hrudní zábraně, kterou je příznivě vymezen potřebný prostor boxového lože pro podestýlku, a to se zachovanou možností pro pohodlné natažení předních končetin. Problém vyhrnování steliva se snižuje a potřebná vrstva steliva v loži se stabilizuje. Doplněk Vstávající kráva vápenatého přípravku následně zajišťuje hygienizaci lože překročením ph >9. Zjednodušeně, získá se pohodlnější plocha a prostor lože s nižší potřebou steliva. Vlastní realizace technického řešení spočívá ve stavební úpravě podlahové části lože dobetonováním prostoru v přední části s na ni navazující hrudní zábranou, vytvořenou většinou ze dřeva nebo plastu, která je uložena na přední hraně nastýlané části, vymezující prostor pro stelivo. Dobetonovaný prostor přední části vytváří pevnou podkladovou vrstvu a vůči nastýlané části, představuje zvýšenou podlahovou část. Zadní hrana této nastýlané části může být kolmá nebo výhodněji zkosená, a to v úhlu 45. Výše uvedená úprava dle tohoto technického řešení investiční náklady na výstavbu lože nenavyšuje. V tomto řešení individuálního boxu jsou nosné sloupky kotvené v neagresivním suchém prostředí a není nutné uskutečňovat další úpravy proti korozi. Zjednodušeně vyjádřeno je takto upravené lože vzdornější na údržbu, což se zneužívá i v menší četnosti nastýlání, skot je čistý a lože pohodlnější. Při projektování stáje je vhodné upravit šířkové rozměry boxu podle stavu březosti a věku dojnic. Poučen negativními zkušenostmi jsem raději toto řešení zaregistroval jako užitný vzor s tím, že toto několikaleté řešení je společné i s dalšími spolupracovníky. Kde je již vámi navrhovaný systém instalován? Toto řešení je ve stájích dojnic stlaných slámou i separátem instalováno, např. v Pohledu u Havlíčkova Brodu, na farmě ve Svučicích, SVOM, s r. o., VOD Plavsko, na farmě Voděrádky u Říčan, ve Školním statku Humpolec. U mladého skotu jsou lože takto vylepšena v Horním Bradle, a v ZD Pozovice na farmě Smilov. Lukáš Rytina Foto archiv Františka Vetyšky Tepelný stres v období stání na sucho Tepelný stres dojnic v období stání na sucho negativně ovlivní nejen nastupující laktaci, ale i budoucí generaci chovu. Komfortní termoneutrální zóna dospělého skotu zahrnuje rozmezí 2 až 21 C. Vysokoprodukční dojnice mohou mít vzhledem ke zvýšenému metabolismu termoneutrální zónu v rozsahu teplot, které jsou v průměru i o deset stupňů nižší. Za teplotní maximum, nad kterým dochází k tepelnému stresu, je však pro krávy všech plemen považována hranice 25 C. V našich klimatických podmínkách v létě teplota nezřídka vystoupá i nad 30 C, takže tepelný stres dojnic je pro české chovatele každoroční obavou. Tepelný stres není nepřítelem pouze dojnic v laktaci, ale dokáže negativně ovlivnit budoucnost chovu i prostřednictvím krav stojících na sucho. V organismu vystavenému tepelnému stresu probíhá množství fyziologických změn, které jsou doprovázeny výraznými změnami chování (West, 2003). Tyto změny pak ovlivňují produkční i reprodukční vlastnosti tepelně stresovaných zvířat. Mezi klasické problémy všech kategorií skotu způsobené tepelným stresem patří výrazné snížení příjmu krmiva (které je právě u dojnic provázené citelným poklesem užitkovosti a změnami v koncentracích i poměru složek v mléce) a zvýšený Produkční stáje by měly být dobře větratelné Foto Alena Ježková /2015

70 Téma: Stavební investice v živočišné výrobě Tepelný stres u krav stojících na sucho se může projevit se zpožděním několika týdnů až měsíců Foto Alena Ježková Silný negativní vliv mají fyziologické důsledky vysoké teploty nejen na matku, ale i na tele Foto Alena Ježková výskyt všech typů onemocnění (včetně onemocnění končetin, které může být způsobeno zvýšenou zátěží nohou pro nechuť si lehat Albright et Arave, 2002; West, 2003). Vzhledem k těmto problémům nás krávy stojící na sucho v době tepelného stresu mohou nepříjemně překvapit až po porodu, tedy leckdy se zpožděním několika týdnů až měsíců. Letní horka a podzimní dojivost Na Floridě byl zaznamenán pravidelný úkaz, kdy krávy, které stály na sucho v letních měsících, pak v září nadojily podstatně méně nežli krávy otelené o půl roku později. Začalo se tedy uvažovat o možném vlivu tepelného stresu zprahlých krav na jejich následující laktaci (Tao et Dahl, 2013). Všimněme si, že u oněch krav se pokles dojivosti projevil s dvouměsíčním zpožděním a navíc v době, kdy by naopak mělo docházet k prudkému nárůstu produkce až do vrcholu laktační křivky. Z tohoto pohledu je zřejmé, že tyto dojnice se svému majiteli příliš nevyplatily. V době stání na sucho se kráva připravuje na porod, jejíž součástí je i rozvoj mléčné žlázy. Určujícími faktory pro budoucí laktační křivku dojnice jsou zejména počet alveolů v mléčné žláze a jejich kapacita (Capuco et al., 2003). Z toho lze usoudit, že za snížený nástup dojivosti v podzimních měsících může právě nedostatečný rozvoj mléčné žlázy způsobený tepelným stresem v době stání na sucho (Tao et Dahl, 2013). Tato hypotéza byla testována na dvou skupinách krav a bylo zjištěno, že u krav, které byly v období stání na sucho vystavené tepelnému stresu, docházelo ke snížené proliferaci buněk mléčné žlázy. Rozdíly v rozvoji mléčné žlázy u tepelně stresovaných krav byly patrny již zhruba 20 dní před otelením a mohly způsobit její sníženou funkci po otelení, a tedy i sníženou užitkovost na počátku laktace (Tao et al., 2011). Tepelný stres v posledních měsících březosti a postnatální vývoj telete V období stání na sucho se krávy zejména připravují na následující otelení. Díky změnám v metabolismu Vážení zvířat vyvinuto speciálně na vážení zvířat nová generace indikátorů - XR/ID5000 propojení s EID identifikací indikátory EziWeight, XR čtečky EID aplikace pro PC, ios, Android propojení s EID identifikací statistiky, grafy, přírůstky,... elektronické váhy a čtečky Tru-Test! volejte: pište: petra@bentleyczech.cz /2015

71 Téma: Stavební investice v živočišné výrobě Zvířatům v období stání na sucho je nezbytné zabezpečit neustálý přístup k vodě Foto Alena Ježková a fyziologii krav způsobené tepelným stresem (Albright et Arave, 2002; West, 2003; Tao et Dahl, 2013) lze očekávat, že zvýšená teplota okolí bude mít vliv i na vývoj plodu a jeho následný život po narození (Montiero et al., 2014; Tao et Dahl, 2013; Tao et al., 2014). Je dobře známo, že tepelný stres u krav stojících na sucho snižuje porodní hmotnost jejich telat, a to až o 6 kg (Collier et al., 1982; Wolfenson et al., 1988; Tao et al., 2014). Důvodem nižší porodní hmotnosti je o několik dní zkrácená doba březosti. Jelikož telata přibývají v děloze před narozením 0,5 kg za den, jedná se o rozdíl v řádu kilogramů. Ještě silnější negativní vliv mají fyziologické důsledky vysoké teploty na matku a tele. Tepelný stres způsobuje u březích samic přežvýkavců snížený průtok krve dělohou, omezuje velikost placenty a zhoršuje její funkci, což způsobuje nedostatečné zásobení plodu kyslíkem, glukózou a aminokyselinami. Dále dochází k přímému přehřívání plodu, které brzdí jeho růst, a tak snižuje jeho porodní hmotnost (Tao et al., 2012). Navíc nižší porodní hmotnost telat tepelně stresovaných krav může negativně ovlivňovat jejich přírůstek i více než dva měsíce po narození (Monteiro et al., 2014). Telata, jejichž matky byly vystaveny tepelnému stresu v období stání na sucho, nás mohou překvapit i dalšími neduhy. Například telata narozená matkám, jež v době stání na sucho trpěl tepelným stresem, trpí silnější inzulínovou rezistencí, což znamená, že mají sklony k přetučnělosti (Tao et al., 2013). Jelikož u jalovic je tělesná kondice určujícím faktorem budoucí užitkovosti, může zvýšená akumulace tuku během jejich odchovu vést později ke snížené mléčné užitkovosti a horšímu zabřezávání (Tao et al., 2013). Dalším problémem telat narozených tepelně stresovaným matkám v období pozdní březosti může být nedostatečné množení krevních buněk a zhoršený pasivní transport imunoglobulinů G (Monteiro et al., 2014), což může být částečně způsobeno i zhoršenou kvalitou kolostra. Bylo prokázáno, že telata krmená kolostrem od krav vystavených tepelnému stresu v období stání na sucho měla v průběhu prvního měsíce života sníženou látkovou imunitní odpověď (Monteiro et al., 2014) a větší vnímavost k onemocněním. Plný rozsah působení tepelného stresu v období stání na sucho na budoucí užitkovost krav a úspěšnost či zdraví potomků ještě není zcela znám. Nicméně je jisté, že je neméně důležité se v oblasti eliminace tepelného stresu věnovat i zvířatům, která nejsou momentálně v laktaci a na něž se při snaze ušetřit práci, peníze i čas často zapomíná. Během letních veder je důležité zajistit suchařkám vhodné teplotní podmínky. Zvířatům, která jsou v období stání na sucho držená na pastvinách, je nezbytné zabezpečit neustálý přístup k vodě a dostatečnou plochu s tinných míst. U zvířat ustájených v budovách je namístě instalovat vhodné technologické prvky, kterými může být například kombinace evaporačního ochlazování skotu s nucenou ventilací stáje. Použitá literatury je k dispozici u autorů. Ing. Barbora Valníčková, ČZU v Praze, VÚŽV, v. v. i, Praha-Uhříněves Ing. Radka Šárová, PhD., VÚŽV, v. v. i, Praha-Uhříněves Teplotní stres Řada AXION Thermo Nejlepší obrana proti horku! Udrží užitkovost Vašich zvířat Axion ThermoPlus Axion ThermoControl Axion FeedStim Tepelně stresované suchostojné dojnice mohou mít sníženou užitkovost na počátku laktace Foto Alena Ježková THERMOTOOL : APLIKACE NA TEPLOTNÍ STRES Stáhněte si aplikaci ThermoTool TM do Vašeho telefonu a můžete jednoduše sledovat stupeň rizika teplotního stresu přímo ve Vaší stáji a zároveň získat užitečná nutriční doporučení, jak monitorovat a snížit důsledky tepla. Pro více informací nás neváhejte kontaktovat: Tel: (+420) (nebo -925) iframix@iframix.cz Naskenujte kód a sledujte více Axion ThermoPlus video! /2015

72 Téma: Stavební investice v živočišné výrobě Krmný automat Triomatic efektivní řešení krmení skotu inzerce Technický vývoj, nová technická řešení a stálé zjišťování nových poznatků v oblasti výživy, krmení a welfare skotu, vedou k neustálému zdokonalování míchacích krmných vozů a technologie krmení vůbec. Technika pro krmení skotu prošla vývojem od tažených míchacích krmných vozů přes samochodné míchací vozy až k automatickým krmným systémům, jakým je Triomatic od TRIOLIETU. Moderní automatický systém krmného robota Triomatic T40 Každý farmář chce krmit svá zvířata lépe a častěji. Mnoho výzkumů a studií prokazuje, že vyšší příjem krmiva a častější krmení mají příznivý vliv na vyšší produkci mléka. Stejně tak příznivě ovlivňují zdraví, kondici a délku života krávy. To je krásná a užitečná teorie, ale v praxi je nejvíce limitujícím faktorem vynaložená práce k nakrmení dobytka. S Triomaticem, automatickým krmným systémem, můžete nyní vaše představy realizovat v praxi, bez vyšších nároků na práci. Automatický systém krmení také přispívá k vyšší frekvenci dojení, protože pravidelně dodávané čerstvé krmení podporuje pohyb krav. Síla automatického krmného systému Triomatic spočívá v jeho jednoduchosti. Triomatic nevyžaduje mnoho elektroniky, snadno se nastavuje a používá. Tento systém je tvořen několika částmi, které jsou centrálně řízeny a ovládány počítačovým systémem. V zásadě lze automatický krmný systém Triomatic rozdělit na dvě hlavní části, a to přípravnu krmiva a krmicího robota. Za pomoci jednoduchého programu přístupného na dotykovém panelu robota, tabletu nebo na běžném kancelářském PC je možné nastavovat frekvenci, čas a množství krmení. Jedné skupině zvířat může být podáváno čerstvé krmení až 12x za den. Do systému je možné zadávat mnoho různých skupin, a proto je možné podávat jinou směsnou krmnou dávku kravám ve fázi laktace a jiné krmení krávám stojícím na sucho. Systém tedy zajišťuje, že každá skupina zvířat dostane ve správný čas to správné krmení v požadovaném množství. Tím, že automatický krmný systém Triomatic je plně autonomní, šetří chovateli mnoho času. V krmné kuchyni mohou být základní krmné komponenty uloženy několik dní. V závislosti na typu použitého Triomaticu lze krmení uložit ve formě vyřezaných bloků nebo volně ložené v boxech. Systém nepotřebuje žádnou vnější inicializaci. Procesy, jako je příprava krmiva, míchání a samot- Krmný robot Triomatic T10 Krmný robot Triomatic T20 se stacionární míchárnou 72 5/2015

73 Krmný robot Triomatic T30 se zásobními boxy ná distribuce krmiva po stáji, jsou plně automatizované a provádějí se podle předem nastavených parametrů chovatele. Vysoký stupeň účinnosti automatického krmení a šetrnost k životnímu prostředí mají několik výhod, pokud jde o efektivitu. S Triomaticem můžete velmi přesně krmit, to přináší minimum zbytků. Předem můžete velmi přesně zadat množství směsné krmné dávky pro jednotlivé skupiny zvířat. Vzhledem k častějšímu přísunu čerstvého krmiva jsou zvířata ve stáji aktivnější a častěji využívají dojicího robota. Je prokázáno, že automatické krmení zvyšuje produkci mléka. Kromě těchto výhod, které mají vliv na efektivitu chovu dojnic, má automatické krmení i výhody ekonomické. S nižší spotřebou vstupních energií a s menšími pracovními nároky na zaměstnance dosáhnete snížení ročních nákladů. S tímto systémem lze dosáhnout snížení nákladů až o 50 % oproti stávajícím klasickým technologiím založeným na krmném vozu a traktoru. Přímé náklady na krmení pro 250 kusů skotu jsou tak do 300 Kč/den. Pro každého chovatele ten pravý Triomatic Triomatic je nabízen ve čtyřech různých verzích. Nejjednodušší systém je T10. Skládá se pouze z krmného robota, který si ovládá skladovací sila nebo jiné zásobníky krmiva. Další komplexnější systémy jsou označeny jako T20, T30 a nejmodernější T40. Provedení T20 zahrnuje krmného robota s jednou nebo více stacionárními míchárnami. U provedení T30 již krmný robot ovládá krmnou kuchyni tvořenou několika zásobními boxy s posuvným dnem, zakončeným rozebíracími válci. T40 je nejkomplexnější dodávaný systém sestávající z krmného robota a krmné kuchyně, která je složena rovněž z několika zásobních boxů, jež jsou zakončeny přesným systémem odřezávaní. V těchto skladovacích boxech pak může být krmení uloženo po několik následujících dní. S tímto systémem není problém obsloužit až 1000 zvířat za den. Díky Triomaticu od Triolietu může nyní každý chovatel krmit s vyšší přesností a efektivitou. Díky široké variabilitě je Triomatic určen nejen do nových stájí ale je možné ho zabudovat i do stájí starších. Nejdůležitějším parametrem při instalaci linky do starších stájí je výška zavěšení kolejové dráhy, která by neměla klesnout pod 2,8 m. Ekologický, klidný a tichý chod celé linky je zajištěn použitím malých elektromotorů k pohonu všech mechanismů. Tak je při krmení ve stáji dosaženo minimální hladiny hluku a maximálního pohodlí dobytka. V ČR je v současné době provedena první instalace automatického systému krmení Triomatic v provedení T30. V letošním roce je plánováno minimálně dalších pět instalací tohoto systému. Výjimečnost Triomaticu ohodnotily i odborné komise na Národní výstavě hospodářských zvířat a zemědělské techniky, Brno 2013 a na mezinárodní výstavě Techagro 2014, kde v obou případech získal automatický krmný systém TRIOMATIC zlatou medaili Grand Prix. Oficiálním zastoupením nizozemského výrobce firmy Trioliet v ČR je společnost HZT Technik- -servis, a. s., kde vám vyškolení odborníci připraví návrh řešení a technickou dokumentaci automatického systému krmení přesně na míru. HZT Technik- -servis, a. s., vám rovněž poskytne kompletní informace o celém výrobním programu míchacích krmných vozů TRIOLIET. Za dovozce do ČR HZT Technik-servis, a. s., Ing. Karel Srb Foto archiv firmy 73 5/2015

74 Téma: Stavební investice v živočišné výrobě Alternativa pro chovatele skotu tzv. kompostové stáje Volné ustájení skotu s pohodlnými loži a velkou pohybovou plochou splňuje velice přísné požadavky na žádoucí odpočinek zvířat, ale i výborné předpoklady pro naplnění jejich sociálního chování. Česká republika již patří mezi vyspělé chovatelské země. Převažující a dosud tou nejlepší variantou ustájení pro všechny kategorie skotu jsou až volné stelivové a bezstelivové boxové stáje. Pohled do kompostové stáje pro dojnice (Izrael) Samozřejmě, že kromě tohoto bombenfestového způsobu ustájení jsou v našich podmínkách využívány i kotcové systémy ustájení, a to na hluboké, ale v menší míře i vysoké podestýlce na spádových ložích. Bohužel, až dosud jsou také provozovány stáje s kotci na plochém stlaném loži. Jsou to velice pracovně náročné stáje, s každodenním či obdenním obměňováním podestýlky a vyhrnováním mrvy (v ideálních podmínkách), a to vždy ve spojení s náročnou manipulací se zvířaty, výronem zápašných plynů a vysoké prašnosti při nastýlání. Ve stájích s hlubokou podestýlkou, při nastýlání 7 kg obilné slámy na DJ, po období min. tří měsíců dochází k anaerobní fermentaci podestýlky a výkalů. K této fermentaci dochází, protože zákonitě emituje vzduch z vrstvy podestýlky, v důsledku intenzivního a kontinuálního sešlapávání zvířaty, což se děje i při jejich uléhání. Lože je tak zatěžováno a zvlhčováno zvířaty a postupně se touto fermentací podestýlka rozkládá na chlévský hnůj, a to za výronu CO 2, metanu, zápašných látek a nadměrné vzdušné vlhkosti. Abychom udrželi nejen suché lože v kotci, ale i čisté a suché zvíře, je nutné mít k dispozici relativně velké množství slámy. Tento příspěvek chce české chovatele a investory seznámit ještě s dalším možným technologickým systémem, Kultivátorování v kompostové stáji (Izrael) 74 5/2015

75 Téma: Stavební investice v živočišné výrobě který se před více než 45 lety začal využívat v Izraeli, kde je aplikován u více než 70 % dojnic. Později byl tento způsob ustájení krav přijat chovateli v Minessotě (USA), a dokonce i v Jižní Koreji. A před 5 až 6 lety se začal využívat dokonce i v našich zeměpisných šířkách, a to v dolním Rakousku, Švýcarsku a na západě Německa. Co to jsou kompostové stáje? Jde o zcela jiný, a to alternativní systém podestýlání zvířat ve stájích s kompostovými loži či lehárnami, kde podlahu, po které se zvířata pohybují a na níž odpočívají, tvoří postupně narůstající vrstva zrajícího kompostu. Jeden z autorů tohoto textu se již skoro 20 let každoročně v Izraeli přesvědčuje o tom, že tato varianta ustájení je perfektní. Dokonce v této zemi ubývá stájí boxových. Je to ale v Izraeli, kde více než 70 % roku převažují letní a tropické dny, které funkčnosti tohoto systému silně napomáhají. A právě s tímto argumentem a nepříznivými připomínkami opatrných škarohlídů se setkávali i chovatelé ve výše zmíněných zemích, a to zvláště u našich jižních sousedů. Takže, několik odvážných chovatelů po několikaletém zkušebním období přestalo mít obavy z tohoto dosud neobvyklého a nepříliš popsaného způsobu ustájení a zkusili zariskovat. Pohled do kompostové stáje (zdroj:ufarevue.ch) Jaké jsou s kompostovými stájemi zkušenosti? V polovině března letošního roku se konalo v Pasově (Německo) dvoudenní exkurzní setkání více než 30 zájemců o stáje s kompostovými lehárnami a také o zlepšení chovných podmínek pro skot a jeho zdraví, ale i se zájmem o bio-eko-natur chovy. Návštěva čtyř chovů s kapacitami od 60 do 180 krav přesvědčila většinu účastníků o tom, že i ve střední Evropě to může být do určité míry bezriziková a vysoce funkční varianta ustájení. V těchto čtyřech chovech došlo ke snížení nejen výskytu Schéma dvouprostorové stáje pro dojnice s kompostovou lehárnou laminitid, digitálních dermatitid, ale i četnosti mastitid, a to v důsledku poklesu počtu somatických buněk, ale dokonce i výskytu respiratorních onemocnění. Hlavní příčinou těchto pozitiv je dodržování pravidel uvedených v textu níže a dále neomezený pohyb a odpočinek zvířat na výrazně sušší podlahovině kompostu. Účastníci exkurzí se navíc mohli přesvědčit o tom, že stáje s kompostovými loži přináší i zajímavé pracovní úspory, a to dokonce v porovnání nejen s hlubokou podestýlkou, ale mnohdy i s boxovými stájemi. Četné diskuse však vznikaly při hodnocení a porovnávání investičních nákladů, protože měrná plocha kompostových leháren je i více než dvojnásobná, oproti hluboké podestýlce a systémům s boxovými loži. Otázka našich chovatelů tedy může znít, proč vlastně začít uvažovat o využívání tohoto alternativního způsobu ustájení. Odpověď zní, že cílem, resp. úkolem této varianty je /2015

76 Téma: Stavební investice v živočišné výrobě jednak zabezpečení suchého lože bez ohledu na počasí, jednak maximální zajištění komfortních chovných podmínek pro vysokoužitkové krávy, resp. skot, a to při minimalizování lidské práce. Pro zajištění optimálního mikroklima i suchého lože se vesměs volí přístřeškové stáje, a to bez pevných obvodových stěn, které jsou nahrazeny v zimním období operativně horizontálně posunovatelnými žaluziemi, protiprůvanovými sítěmi či plachtami. Schéma přístřešku pro dojnice s kompostovou lehárnou Jaký je princip kompostových stájí? Princip spočívá v tom, že postupně narůstající vrstva kompostu vytváří v podstatě stabilní podlahovinu, na které adlibidně leží a pohybují se zvířata bez jakéhokoliv omezení a zábran. Na takovýchto kompostových površích, resp. ložích lze pozorovat obdobně jako na pastvině snad všechny možné polohy ležení od dlouhých, širokých po dokonce i plně boční. Nejčastěji se staví tyto stáje jako dvouprostorové, s nepodestýlaným, zpevněným, vyhrnovaným či dokonce splachovaným (Izrael) krmištěm (WC systém s využitím tekuté frakce vzniklé separací kejdy) a nastýlanou lehárnou. Základnou (první vrstvou) pro tuto lehárnu může být i normální zahradní kompost (i z velkokompostáren). U sousedů to jsou nejčastěji dřevní odpady (piliny, hobliny, štěpky, drcená kůra, rákos Miscanthus, drcená kukuřičná vřetena aj.), které následně přecházejí, a to ve vysoké vrstvě, jako materiál vhodný ke kompostování do fermentačního procesu. V Izraeli se lze setkat i s upraveným granulovaným novinovým papírem, či drceným sádrokartonem, ale dokonce i vysušeným separátem. Piliny a hobliny z měkkých dřevin patří např. v Rakousku k dobrým materiálům, především pro jejich sorpční schopnost (1 kg měkkých pilin nasaje až 2,5 kg vody, piliny tvrdé až 1,5 kg vody). Ty jsou navíc, spolu s výbornou zpracovatelností a schopností držet formu u chovatelů nejoblíbenější. Detail vrstev kompostu, přechodu mezi krmištěm a plochou lehárny a aeračního systému Jak se zakládá kompostová podlaha? Při zahajování a po půlročním vlastním provozu stáje musí chovatel znovu vytvořit základní vrstvu asi 30 až 35 cm vysokou, na kterou se zpočátku týdně až dekádně po dobu prvních 4 až 7 týdnů vrství další podestýlkový materiál vrstva 10 až 15 cm, což činí 0,4 až 1,0 m 3 na kus (resp. 400 až 1000 litrů). To znamená, že při měrné ploše lehárny 12 m 2 na kus to činí 33 až 100 litrů na 1 m 2. Podle zkušenosti rakouských uživatelů tak v přepočtu činí roční spotřeba podestýlkového materiálu 10 až 15 m 3 na kus, v prvním roce provozu okolo 18 m 3 na kus. Což není málo! Ta nejdůležitější, neopominutelná a každodenní pracovní operace je, aby tato vrstva byla dvakrát, ve vlhkém období dokonce i třikrát denně po povrchu celé plochy lehárny prokypřena kultivátorem (diskovým nebo lépe radličkovým) či půdní frézou, nejlépe do hloubky 20 až 30 cm. Výkaly a moč jsou takto z povrchu lože zapraveny do spodní vrstvy, čímž se znovu vytvoří relativně čistý povrch bez výkalů. Tímto kultivátorováním pilin (hoblin), výkalů a moče se nastartuje aerobní proces a vlastně i relativně bezzápašný provoz. Touto operací se do nižších vrstev zapravuje i vzduch, resp. kyslík, což podporuje rozvoj aerobních procesů a postupného vytváření a narůstání kompostové vrstvy. V hloubce vrstvy, tj. v její dolní třetině, bezprostředně narůstá produkce tepla v rozmezí 50 až 65 C. Takto vysoké teploty eliminují patogenní mikroorganismy, a naopak podporují nárůst užitečné mikroflóry. Tzn. že se přitom eliminuje i klíčivost eventuálních plevelů, ale i larvy much a zároveň dochází také k vysušování povrchu lože. Důležité je, aby se základna této kompostové vrstvy nezačala vytvářet v období nízkých teplot, protože tím by byl celý proces kompostování zpomalen až zastaven. Proto je rytmus vyklízení kompostu z lehárny v jarních a podzimních bezmrazových týdnech. Požadavky na rozměrové parametry kompostových stájí Vlastní lehárna je asi 30 až 50 cm níže oproti úrovni podlahy krmiště. Oddělení krmiště a lehárny se děje 25 cm vysokým prahem, který po nastlání základní vrstvy podestýlky bude nad ni přesahovat o 15 až 30 cm. Lehárna, resp. vrstva kompostu se vyklízí dvakrát do roka (jaro, podzim), pokud je vrstva kompostu vysoká 60 až 100 cm (měřeno ode dna podlahy lehárny). Stájový objekt je v půdorysu stejný jako boxová stáj. Rozdíl spočívá v tom, že místo boxových loží je pouze vybetonovaná podlaha, sousedící s krmištěm širokým 3,5 m. Tato vybetonovaná plocha slouží jako lehárna, avšak bez stranových zábran. Šířka kotce nesmí být širší než 9 až 10 m, přičemž je možné ji prahem rozčlenit napůl. Aerace vrstvy kompostu Vlhkost podestýlky činí 40 až 60 % a je dána denní produkcí moče, která dosahuje 15 až 20 litrů na DJ a den. Proto je nutná vysoká vrstva základní podestýlky, event. i vybudovaná drenáž, a nejlépe níže uvedená soustava provzdušňovacích rour, zabudovaných ve dnu lehárny. Je to zvláště tam, kde se krávy zdržují, pohybují se a močí. Důležitý je také přístup k napajedlům. Krávy si totiž rády hrají s vodou a vystřikují jí. Proto by instalace napajedel měla být pouze v krmišti. Kotec by měl být zásadně obdélníkového půdorysu, kde dlouhá strana je souběžná s osou krmné linky. Ze zkušeností z Německa vyplývá, že metoda dodatečného provzdušňování celé kompostové vrstvy je velice účinnou technologií urychlování fermentace celé plochy lehárny. V podlaze jsou totiž zabudovány perforované polyetylénové roury o průměru 100 mm, a to v rozteči 1000 mm. Přitom každé tři hodiny je celá vrstva na 10 minut automaticky provzdušňována. Kompostové stáje by měly být zásadně nezateplené, otevřené. Někde jsou instalovány i podstropní velkoprůměrové horizontální ventilátory, které ani tak nezabezpečují výměnu vzduchu, ale především pohyb stájového vzduchu nad životní zónou zvířat, zvláště při letních a tropických dnech, čímž se povrchová vrstva lože lépe vysušuje. Je nutné upozornit i na to, že určitý problém může nastat při vyšších teplotách, kdy krávy nerady zaléhávají na vrstvě kompostu, která je teplejší (až 36 C). Chovatelé v Izraeli dokonce tuto vrstvu čas od času krátce skrápí. Velkou výhodou je využívání výsledného produktu v polní výrobě či zahradnictví. 76 5/2015

77 Následné zpracování kompostového materiálu ze stáje Výhody pro hygienu ustájení Veterináři příznivě hodnotí i hodnotu vyššího ph kompostu (8,5 až 9,6), a to oproti srovnatelné kejdě. Navíc, kompost je pokud se zápachu týká, relativně neutrální. Z pozorování chování krav v kompostových stájích vyplývá, že submisivní jedinci si v důsledku větší měrné plochy snadněji volí taková místa kotce, kde se jednodušeji vyhnou jedincům dominantním. Je to významný přínos pro adlibitní odpočinek. Existuje závislost mezi čistotou zvířat a velikostí plochy lehárny, resp. pohodou zvířat a nepřímo i ekonomikou celého chovu. Požadavek na měrnou plochu lehárny Je zajímavé, že v Izraeli, to je zemi, která je pro vytváření suchého povrchu lože přímo předurčena, měrná plocha lože běžně činí dokonce 15 až 20 m 2. V Minessotě to je jen 8,5 až 10 m 2. Obdobně tomu je i v Rakousku, Německu a ve Švýcarsku. Samozřejmě, že ideální jsou pro toto ustájení minimalistické stáje ve formě vysokých přístřešků a také s relativně nízkými požadavky na potřebu pracovní síly na údržbu lehárny. Cenové relace Ze zkušeností rakouských a bavorských chovatelů je nutné upozornit na to, že celý tento systém je silně závislý na dostupnosti a ceně podestýlkového materiálu v daném regionu. Ceny pilin jsou kolísavé, a to podle sezóny a regionu a pohybují se v rozmezí 100 až 250 Kč za m 3. Takže potenciální investor si napřed musí analyzovat situaci na trhu s tímto materiálem. Každopádně kompostové stáje jsou zajímavou možností tam, kde je nedostatek obilnin a naopak, kde je dřevozpracující průmysl. Z časových snímků vyplývá, že pro 60 dojnic činí spotřeba pracovního času asi 12 minut denně, pro 120 krav asi 20 minut. U větších kapacit se dokonce uvažuje o automatickém provozu kultivátorů. Závěr a doporučení Tento alternativní způsob ustájení dává perfektní podmínky pro: trvalejší udržení podmínek k vytváření komfortního chovného prostředí, zajištění čistoty povrchu těla, paznehtů a zvláště vemen krav, vyšší užitkovost, včetně nižšího počtu somatických buněk v mléce, výrazně jednodušší a méně pracné ošetřování a údržbu lehárny, eliminaci produkce kejdy, a tím i náročnosti jejího skladování, prokazatelné snížení emisí zápachu, výrazné snížení technologických nákladů (zábrany aj.), ekologické chovy. Na druhé straně je nutné zmínit i nevýhody, spočívající v: nákupu a transportu relativně drahých pilin či hoblin, nutnosti stálé a celoroční dispozice podestýlky, ve vyšších stavebních nákladech, v porovnání s tradičními stájemi, striktním vyžadování pracovní disciplíny (2- až 3krát denně kultivátorování). Na úplný závěr otázka: najde se u nás spolehlivý a přesvědčený investor? Příspěvek vznikl na základě institucionální podpory dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace MZERO0714. Doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc., technolog specialista, Ing. Stanislav Staněk, Ph.D., VÚŽV, v. v. i., Praha-Uhříněves 77

78 Téma: Stavební investice v živočišné výrobě Hvězda září z Třeboně Kdyby chovatelé prasat mohli udělovat za své ovečky Michelinskou hvězdu jakéhosi Oskara v gastronomii, určitě by ji už dávno získala třeboňská společnost Agrico. Její krmné systémy, zejména vyhlášený Spotmix, zajišťují špičkovou výživu ve stovkách stájí. Stolování made in Agrico si už mohly vychutnat miliony prasat, další statisíce si dnes a denně dopřávají prostřednictvím správně sestaveného jídelníčku dobrou chuť. Profesionální přístup třeboňské společnosti charakterizuje ještě jedna vlastnost, a tou je flexibilita. Dokáže totiž skloubit moderní stájové systémy s téměř všemi požadavky investora. Pokud jde o krmné systémy, může dodat jak komplexní technologie, tak jen jejich prvky, stejně jako krmné systémy využívající komplexní směsi či technologie umožňující využívat vlastní krmiva, například CCM kukuřice, syrovátku a podobně. Veškerá zařízení jsou vyrobena z nerezové ocele a plastu. Příkladem flexibility je před časem rekonstruovaná farma pro chov a výkrm prasat, kde společnost Agrico Třeboň instalovala dvě odlišné krmné technologie včetně sklolaminátových zásobníků. Musela se poprat se zadáním investora, který chtěl využít mokré krmení s podílem vlastní CCM kukuřice jako energetické složky krmné dávky u prasat ve výkrmu, chovných prasniček, jalových a březích prasnic a kanců. Naopak u selat v odchovu a kojících prasnic dal přednost krmení Spotmix. Kašovité krmení Schauer Technologie mokrého krmení Schauer s využitím podílu CCM kukuřice v krmné dávce byla nainstalovaná do stájí pro výkrm prasat o celkové kapacitě 3200 kusů (osm sekcí x 400 prasat), dvou samostatných oddělení pro 578 jalových a březích prasnic, do odchovny 168 chovných prasniček a do malé stáje pro deset kanců. Součástí mokré technologie Schauer, která splňuje podmínky pro přesné a bezeztrátové krmení včetně přísných hygienických požadavků, je i devět sklolaminátových sil. V původní kuchyni se nacházejí dvě nezávislé krmicí jednotky pro každodenní přípravu polévky z CCM kukuřice, k níž se budou přidávat různé komponenty, které odpovídají nutričním požadavkům jednotlivých kategorií prasat. CCM z kukuřice je voňavá, probíhá v ní mléčné kvašení, takže prasatům velice chutná. Základem systému jsou dvě nerezové nádrže Schauer Diamant, do nichž přivádí veškeré komponenty oboustranný reverzní šnek. V jedné nádrži se krmná dávka připravuje, z druhé se vydává, a opačně, čímž se šetří čas. Obě nádrže mají nezávislá čerpadla. Třetí nádrž, která v původní technologii sloužila rovněž k přípravě krmení, se využívá jako rezervoár na vodu k proplachování. Namíchané krmivo cirkuluje v hlavním okruhu a z něj jsou vedeny odbočky do jednotlivých sekcí. Speciální ventil propojený s počítačem pustí do sekce jenom tolik krmiva, které odpovídá počtu prasat, jejich hmotnosti a potřebám živin podle krmné křivky (každá sekce má svou recepturu). Zbytkové množství z hlavního okruhu se vytlačuje vodou zpět do míchárny. Sklolaminátová sila jsou určena pro komponenty, které doplní CCM kukuřice Zvlhčené krmení Spotmix Automatický systém Spotmix slouží ke krmení 3360 selat v hmotnostní kategorii 7 až 30 kg (osm sekcí po 420 kusech) a 180 prasnic v porodně (pět sekcí po 36 kusech). Krmná jednotka se opět skládá ze dvou nádrží, které jsou uložené na tenzo- Zařízení Spotmix dopravuje krmivo v suchém stavu prostřednictvím proudu vzduchu až nad koryta, kde se teprve zvlhčuje Stolování made in Agrico je pro prasata i jejich chovatele navýsost přitažlivé 78 5/2015

79 Ing. Michal Karmazín u krmné jednotky Spotmix metrické váze, takže je možné krmnou směs a další komponenty (medikamenty, podpůrné minerální látky), odvážit s přesností na 100 gramů. Medikamenty lze tímto způsobem poslat jen na jedno krmné místo, což je obrovská výhoda Spotmixu. Když se vše promíchá, krmivo se přepustí do spodní nádrže, z níž se dopravuje hlavním rozvodem prostřednictvím proudu vzduchu do rotačního rozdělovače se šesti vývody, které ústí do šesti příčných koryt. Tento ventil opět napojený na počítač dávkuje přesné množství krmné směsi podle počtu zvířat a krmné křivky či jiných ukazatelů. Teprve nad koryty se suchá směs zvlhčuje. Kašovitá konzistence je pro selata i kojící prasnice ideální, neboť zaručuje maximální příjem krmiva. Potrubí se čistí vzduchem a vodní mlhovinou. Rotační rozdělovač pro šest krmných míst je spolehlivý a téměř neopotřebitelný Hvězda mezi krmnými systémy Zootechnik si prostřednictvím automatického krmení Spotmix nastaví podle kategorie zvířat a jejich hmotnosti obsah sušiny krmné dávky a celé zařízení pak pracuje bez vlivu obsluhy, vysvětluje Ing. Michal Karmazín, manažer obchodu společnosti Agrico Třeboň. Pro každé krmné místo může být stanovena individuální krmná dávka, takže lze současně všechna zvířata v kotci medikovat. Spotmix zároveň vyhodnocuje krmení v celém chovu. U této skutečné hvězdy mezi krmnými systémy oceňují chovatelé řadu předností. Spotmix umožňuje dávkovat suché, zvlhčené, kašovité i tekuté krmivo, přitom každé skupině zvířat se denně přizpůsobuje potřebné množství energie. Zaručuje bezezbytkový přísun krmiva ke krmným místům s tolerancí +/ 10 g, minimální krmné množství 0,5 kg a krmicí výkon až 600 kg suchého krmiva za hodinu. Součástí zařízení jsou i vodní ventily, které ovlivňují obsah sušiny. Patentovaný způsob pak zajišťuje správnou krmnou hygienu, neboť v zařízení nezůstávají žádné zbytky. Chovatelé prasat se už mohli přesvědčit, že automatické krmení Spotmix vytváří předpoklady pro zlepšení užitkovosti ustájených zvířat, ať už přírůstku či konverze a také jejich zdravotního stavu, říká závěrem Ing. Michal Karmazín. Optimální využití krmné dávky snižuje provozní náklady a zlepšuje ekonomické ukazatele, zejména rentabilitu a produktivitu práce. Vladislav Fuka Investor si zvolil dávkovací stůl pro CCM z kukuřice, na nějž nebylo vůbec snadné napojit moderní krmný systém od firmy Schauer. I v tomto případě si třeboňská společnost poradila V původní kuchyni se nacházejí dvě nezávislé krmící jednotky, jedna pro každodenní přípravu polévky z CCM kukuřice, k níž se z druhé budou přidávat jednotlivé komponenty 79

80 celostátní výstava a předvádění zemědělské techniky Pořadatel: Spolupořadatel: Výstavu pojistila: přehlídka hybridů Kukuřice generální partner výstavy Veškeré informace o výstavě naleznete na

81 Dvoudenní Praha Kámen Všichni zemědělci míří do Kamene Brno polní výstava a předvádění zemědělské techniky TRAKTORY S ČELNÍM NAKLADAČEM A SKLIZEŇ PÍCNIN hod.: polní snídaně u přehlídky hybridů kukuřice hod.: přehlídka hybridů kukuřice hod.: traktory s čelním nakladačem hod.: sklizeň pícnin hod.: losování tomboly hod.: výstava zemědělské techniky ZAJÍMAVÉ TRAKTOROVÉ AGREGACE A ZPRACOVÁNÍ PŮDY hod.: polní snídaně u přehlídky hybridů kukuřice hod.: zajímavé traktorové agregace hod.: zpracování půdy hod.: losování tomboly hod.: výstava zemědělské techniky Orientační mapa výstavních a předváděcích ploch Plocha pro seřízení strojů na zpracování půdy Parkoviště Výstavní plochy Polygon pro traktory Výstavní plochy Parkoviště Expozice osivářských firem Odrůdové pokusy kukuřice Výstavní plochy Sklizeň pícnin komentované předvádění Zpracování půdy a setí komentované předvádění Tento kupón odevzdejte na stánku vydavatelství Profi Press u tribuny na Dni Zemědělce v Kameni Hlavní cena Motorová pila Husqvarna 2x 2x Mobilní telefon Sony Tablet Samsung 1. cena: motorová pila Husqvarna 2x 2. cena: tablet Samsung 3. cena: mobilní telefon Sony 4. cena: celoroční předplatné časopisu Úroda 5. cena: celoroční předplatné časopisu Farmář 6. cena: publikace Choroby, škůdci, plevele polních plodin 7. cena: Encyklopedie ochrany rostlin 8. cena: pětilitrový soudek piva 9. cena: tričko a čepice Naše pole 10. cena: tričko a čepice Naše pole program losování: ve hod v hod. Slosovatelný kupón Losování proběhne každý den u tribuny vždy neprodleně po ukončení předvádění zemědělské techniky. Výherce si musí při vylosování převzít cenu osobně oproti občanskému průkazu. Jméno a příjmení: Adresa: PSČ:... Tel.: Karlovarský Liberecký Pardubický Jihomoravský Plzeňský Olomoucký Kraj Vysočina Ústecký Jihočeský Zlínský Středočeský Moravskoslezský Královéhradecký Praha Počet obhospodařovaných ha: Forma hospodaření SHR ZD s. r. o. a. s. student věda, výzkum Chovaná hospodářská zvířata, druh a počet: Platný je pouze řádně vyplněný kupón.

82 název název název Nabídka vydavatelství Profi Press s. r. o. obchod.profipress.cz Doprava v zemědělství (Ing. Otakar Syrový, CSc., a kolektiv) Kniha obsahuje všechny důležité poznatky, které jsou třeba pro účelné a ekonomicky efektivní řešení dopravy v zemědělství. Seznamuje čtenáře obecně s problematikou manipulace s materiálem a dopravy, vysvětluje základní pojmy a informuje o specifikách dopravy v zemědělství. Uvádí přehled techniky používané v zemědělské dopravě a její progresivní konstrukční řešení. Váz., 248 stran, formát 230 x 297 mm Minimalizace zpracování půdy (Josef Hůla, Blanka Procházková a kolektiv) V knižní publikaci jsou zpracovány aktuální poznatky o minimalizačních a půdoochranných technologiích zpracování půdy a zakládání porostů plodin. Jsou uvedeny příčiny rozšiřování těchto technologií v podmínkách České republiky důvody ekologické, ekonomické, technické a organizační. Váz., 248 stran, formát 165 x 235 mm Historie sklízecích mlátiček (Luboš Stehno a kolektiv) Objednávám si následující knihy: počet kusů. počet kusů. počet kusů. 200 Kč Kniha se věnuje historii i současnosti techniky pro sklizeň obilnin. Je členěna do jedenácti kapitol, které mapují převážně současné značky. Poslední dvě kapitoly pojednávají o sklízecích mlátičkách, jež v minulém století v omezeném počtu jezdily na našich polích, přičemž se často jedná o značky již zaniklé. Kniha obsahuje bohatou fotodokumentaci více než 500 fotografií, z nichž značná část nebyla dosud publikována.jedná se o unikátní dílo za posledních několik desítek let určené pro všechny zájemce o zemědělskou techniku. Váz., 284 stran, formát 230 x 297 mm 475 Kč ZELENINA pěstování, výživa, ochrana a ekonomika (Doc. Ing. Kristína Petříková, CSc., prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc., a kolektiv) Publikace Zelenina je určena odborné veřejnosti, pěstitelům zeleniny i budoucím odborníkům studentům. Jednotlivé druhy zelenin jsou popsány v rámci skupiny, do které se zařazují, jako je košťálová, kořenová, plodová, cibulová, lusková, listová a stonková. Text u jednotlivých druhů je členěn na podkapitoly: původ a botanická charakteristika, nároky na stanoviště, zařazení do osevního postupu a nároky na hnojení, pěstování, choroby a škůdci včetně možností ochrany, sklizeň, odrůdy. U hlavních druhů je zařazena i ekonomika pěstování, zahrnuty jsou výsledky výzkumu i zahraniční poznatky. Váz., 196 stran, formát 230 x 297 mm Veterinární toxikologie v klinické praxi (Zdeňka Svobodová a kolektiv) 250 Kč 430 Kč Publikace poskytuje přehled recentních poznatků o etiologii, mechanismu účinku a toxicitě jednotlivých skupin látek, popisuje klinické příznaky, uvádí možnosti diagnostiky včetně pitevního nálezu, terapie a prevence. Výběr nejčastěji se vyskytujících otrav respektuje potřeby a nároky praktického veterinárního lékaře. Kniha je rozdělena do jednotlivých kapitol podle druhu zvířat. V závěrečné kapitole je uveden přehled otrav zvířat pokojovými a zahradními rostlinami. Váz., 256 stran, formát 230 x 297 mm Zemědělská němčina (Ing. Karel Tomšík, Ph.D.) Pšenice pěstování, hodnocení a užití zrna (Prof. Ing. Josef Zimolka, CSc., a kolektiv) Kniha obsahuje informace z oblasti odrůdového zkušebnictví, hodnocení a využití zrna pšenice. Svým komplexním, encyklopedickým pojetím se může stát užitečnou studijní pomůckou pro posluchače středních a vyšších stupňů zemědělského školství. Váz., 180 stran, formát 160 x 230 mm 400 Kč Po cyklu lekcí němčiny zveřejňovaném v týdeníku Zemědělec přicházíme s knihou, která obsahuje uvedené lekce rozšířené a doplněné autorem publikace. Je to soubor zemědělských textů s po známkami a vysvětlivkami. U každého textu je připojen orientační slovníček termínů. Obsahuje mluvnická pravidla němčiny a mluvnická i lexikální cvičení s klíčem pro jejich řešení. Váz., 344 stran, formát 175 x 260 mm 185 Kč 100 Kč název název název Zemědělská angličtina (Doc. PhDr. Jaroslav Voráček, CSc.) Po cyklu lekcí angličtiny zveřejňovaném v týdeníku Zemědělec jsme vydali knihu, která obsahuje všechny lekce rozšířené a doplněné autorem publikace. Vznikl ojedinělý přehled odborné terminologie doplněný radami a postřehy, které lze nasbírat jen během dlouholeté praxe učitele anglického jazyka, specializovaného na zemědělský obor. Váz., 356 stran, formát 175 x 260 mm Kniha + 4 výuková CD Olejniny (Doc. Ing. Petr Baranyk, CSc., a kol.) Existuje mnoho desítek druhů rostlin, z nichž lze získat olej, v knize Olejniny autoři představují ty nejvýznamnější z nich. Nalezneme zde mnoho užitečných informací o jejich biologické charakteristice, technologii pěstování a sklizně, výběru odrůd, požadavcích na kvalitu produkce a ekonomice pěstování. Čtenář v této knize najde nejenom odpovědi na otázky, které ho zajímají, ale určitě ho potěší i grafické zpracování publikace. Váz., 208 stran, formát 230 x 297 mm Kukuřice (Prof. Ing. Josef Zimolka, CSc., a kol.) Knižní publikace je zaměřena na hlavní užitkové směry kukuřice v ČR na zrno a siláž, nechybí ani aktuální informace o dalších formách využití potravinářského, průmyslového, energetického aj. Kniha vychází z teoretického základu, tj. biologické charakteristiky, požadavků, rajonizace kukuřice, navazuje charakteristikou a výběrem odrůd pro jednotlivé užitkové směry. Váz., 200 stran, formát 165 x 235 mm Obnovitelné zdroje energie (Kolektiv 12 autorů) Kniha od kolektivu dvanácti autorů přináší základní i aktuální informace o všech známých obnovitelných zdrojích energie. Navíc v ní jsou popsány i zdroje, které se mezi obnovitelné běžně nezařazují, ale z hlediska vzniku k nim mají blízko: energie kompostu a komunálních odpadů. Váz., 208 stran, formát 230 x 297 mm 390 Kč Cow Signals (Jan Hulsen) Nizozemský veterinář a nadšenec pro chov dojnic Jan Hulsen sepsal bohatě ilustrovaného průvodce pro chovatele a farmáře o tom, jak vysvětlit chování, stav a fyzické charakteristiky jednotlivých zvířat i jejich skupin. Cow signals není učebnice, ale průvodce světem skotu jak ho pozorovat, porozumět mu a hodnotit situaci. V knize je více než 250 obrázků a ilustrací, které jasně ukazují, co se dá sledováním zjistit. Publikace je zaměřena na místa, kterých si budete všímat, a také na důvody, proč se díváte. Když víte, na co se dívat, můžete zachytit řeč svých krav vždy a všude. Kniha Cow signals vám ukáže jak. Váz., 100 stran, formát 235 x 170 mm Alternativní plodiny (Prof. Ing. Jan Moudrý, CSc., a kol.) počet kusů. počet kusů. počet kusů. 240 Kč 340 Kč Řepka pěstování, využití, ekonomika (Doc. Ing. Petr Baranyk, CSc., prof. Ing. Andrej Fábry, DrSc., a kol.) Publikace je zaměřena na inovovanou pěstitelskou technologii, která zahrnuje nové pohledy na osevní postupy, zpracování půdy, výživu a hnojení, výběr odrůd, snížení sklizňových ztrát a skladování. Stať o ekonomice je nenahraditelnou informací o tom, jak dobře zpeněžit tento hodnotný produkt. Váz., 208 stran, formát 165 x 235 mm Lidé, krajina a zemědělství dotisk Svět českého, moravského a slovenského venkova, jak je uchován ve fotoarchivu Národního zemědělského muzea. Je věrným odrazem toho, co se s naší zemí stalo během uplynulých let. Poskytuje nejen obraz smutku a nostalgie nad změněnou krajinou a zmizelými lidmi, ale také možnost zamyšlení. Je to pohled spíše na detaily než na velké celky, ale i ty se skládají z kaleidoskopu každodenní práce, péče o pole, dobytek a stavení, o vše, co obyčejného člověka na venkově obklopovalo. Váz., 200 stran, formát 295 x 240 mm Historie chovatelství v českých zemích (Ing. Vladimíra Růžičková, Ing. Miroslav Čeněk) 200 Kč 330 Kč Mapuje historii chovatelství v Čechách a na Moravě. Poutavý text doplňuje velké množství fotografií z archivu Národního zemědělského muzea v Praze. Nejstarší snímky pocházejí z počátku 20. století. Váz. 200 stran, formát 295 x 240 mm Jméno a příjmení... Adresa... *Tel.:... Podpis... *označené hvězdičkou PROSÍM vyplňte!!! Objednávkový kupón zašlete na adresu: Profi Press s. r. o., Jana Masaryka 2559/56b, Praha 2, modrá linka: , tel.: , 602, odbyt@profipress.cz, obchod.profipress.cz Objednané knihy vám budou zaslány na dobírku. K ceně zásilky bude přičteno poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Kompletní nabídka platí do vyprodání zásob. 380 Kč Kniha popisuje čtyřicet netradičních plodin zařazených do šesti skupin: obilniny, pseudoobilniny, luskoviny, okopaniny, olejniny, léčivé rostliny. Autoři seznamují čtenáře s výhodami i problémy spojenými se zaváděním alternativních plodin, které nahrazují, rozšiřují a doplňují stávající sortiment a přispívají k rozšíření spektra rostlinné produkce. Většina z nich se vyznačuje specifickými kvalitativními vlastnostmi (chuťové, nutriční, zdravotní aj.), jsou součástí racionální výživy, léčebných diet i tzv. funkčních potravin a mohou se dobře uplatnit i v přírodní farmacii či kosmetice. Váz., 150 stran, formát 210 x 297 mm 150 Kč 154 Kč 340 Kč Drobnochovy hospodářských zvířat (Ing. František Šonka, Slavibor Petržílka, Ing. Josef Zadina, prof. Ing. František Horák, CSc., Ing. Josef Duben) Záměrem publikace je přiblížit veřejnosti základní pravidla chovu králíků, holubů, drůbeže, ovcí a koz. Jednotlivé kapitoly jsou členěny podle daného druhu a popisují základní aspekty reprodukce, odchovu, chovu a výživy. Každá část je uvedena stručnou informací o domestikaci, významu chovu i informacemi o typové a plemenné skladbě. Váz., 216 stran, formát 160 x 230 mm 120 Kč Historie traktorů (Luboš Stehno a kolektiv) Publikace Historie traktorů se věnuje čtrnácti v naší republice nejprodávanějším značkám klasických traktorů. Mapuje historický vývoj od prvopočátků firem až po současnost. Jednotlivé značky jsou řazeny abecedně a popis každé z nich obsahuje dělení do tří základních kapitol. Kniha je určena jak fanouškům zemědělské techniky, tak i vážným zájemcům o tento obor. Jedná se o jedinečnou publikaci, která dosud v ČR v takovémto rozsahu nebyla nikdy vydána. Váz., 312 stran, formát 230 x 297 mm Encyklopedie ochrany rostlin (Ing. Jan Kazda, CSc., Ing. Jan Mikulka, CSc., doc. Ing. Evženie Prokinová, CSc.) 345 Kč Kniha je ojedinělá svým rozsahem, grafickým ztvárněním a zpracováním problematiky ochrany rostlin v praxi. Pro přehlednost je rozdělena do tří částí v té úvodní se seznámíme s biologickými charakteristikami plevelů, virů, bakterií, hub, háďátek, roztočů, hmyzu a některých skupin obratlovců. Ve druhé části jsou podrobně chronologicky popsány od zasetí do sklizně příčiny a příznaky rostlinolékařských problémů v jednotlivých pěstovaných plodinách. V poslední, nejrozsáhlejší části jsou obsáhlé atlasy plevelů, původců chorob a škůdců. Kniha nabízí kromě standardních pravidel i nové postupy při ochraně polních plodin. Váz., 400 stran, formát 230 x 297 mm 470 Kč Skleníky, fóliovníky, využití a pěstební technologie (Robert Pokluda, František Kobza) Kniha je odbornou publikací určenou čtenářům, kteří chtějí lépe porozumět nárokům a potřebám rostlin pěstovaných ve sklenících. Současně poukazuje na možnosti, které skleník jako ochranný prostor před vnějšími vlivy rostlinám nabízí a pěstiteli umožňuje získávat kvalitní výpěstky. Na obecné kapitoly navazuje část technologická, věnovaná principům pěstebních postupů při výrobě sadby květin a zeleniny, produkci záhonových a balkónových květin. Tato obsáhlá pěstitelská část se věnuje tržnímu sortimentu. Jsou uvedeny moderní a efektivní technologické postupy u všech kultur, využívané současnými producenty ve světě. Váz., 256 stran, formát 230 x 297 mm Chov prasat (Ing. Jan Pulkrábek, CSc., a kolektiv) 340 Kč 330 Kč Ve spolupráci s předními představiteli vědeckého a odborného zázemí v oboru chovu prasat vznikla fundovaná a komplexně pojatá knižní publikace, která na našem trhu chybí více než desetiletí. Publikace mapuje a shrnuje všechny aspekty moderního chovu prasat s ohledem na vývoj a stav odvětví v naší zemi. Váz., 160 stran, formát 160 x 230 mm 80 Kč Po dohodě možný i osobní odběr na níže uvedené adrese.

83 Téma: Stavební investice v živočišné výrobě Postřehy z chovatelské praxe Při návštěvách mléčných farem v rámci soutěže o tu letošní nejlepší mléčnou farmu jsme si nemohli nevšimnout, že se technologie ustájení dojnic i jejich dojení stále zlepšují. Na několika farmách jsme viděli nové či rekonstruované produkční stáje, odchovny jalovic i dojírny. Na mléčných farmách se mimo jiné také centralizuje odchov telat, resp. jalovic. Telata jsou v určitém věku, nebo dokonce první den svážena do nově upravených teletníků, odchoven mladého skotu. Nová produkční stáj se stahovacími plachtami, větrací hřebenovou štěrbinou a střechou z PUR panelů s prosvětlovacími prvky Možnosti ustájení telat Na farmě na Domažlicku funguje péče o holštýnská telata tak, že jsou po napojení mlezivem převezena a ustájena v centrálním teletníku na jiné farmě zemědělského podniku zaměřené na odchov telat až po vysokobřezí jalovice. V novém teletníku je asi 160 savých telat a 140 telat v rostlinné výživě. Teletník umožnil přemístění zvířat z nevyhovujících stájí, resp. areálů v ostatních střediscích, zvýšení produktivity práce a zlepšení zoohygienických podmínek odchovu telat v moderní stáji. V období mlezivové i mléčné výživy jsou telata ustájena ve stlaných individuálních kotcích s rošty, později v mléčné výživě jsou ve skupinových kotcích v přistýlaných boxových ložích. V rostlinné výživě se telata dělí podle pohlaví, jsou ustájena bezstelivově v boxech s gumovou matrací. Na farmě s chovem českého strakatého skotu na Vysočině jsou telata odchovávána do věku 4 6 měsíců, kdy jsou býčci převáženi do výkrmu a jalovičky do nově rekonstruované odchovny mladého dobytka v jiném středisku podniku, odkud se vysoko březí jalovice vrací zpět na domovskou mléčnou farmu. Nová odchovna zajišťuje moderní způsob ustájení skotu a má dostatečnou kapacitu pro zabezpečení obratu stáda dojnic. Původní stáj pro odchov skotu na hluboké podestýlce s výběhy byla Inovativní technologie pro chov skotu, prasat a koní Poradenství, studie, projekt, realizace, servis STÁJOVÉ TECHNOLOGIE Uskutečňujeme Vaše představy. Alex Industries s. r. o., Bujanov Přibyslav 73, Kaplice, tel.: , fax: , kolar.frantisek@alexind.cz, /2015

84 Téma: Stavební investice v živočišné výrobě Na farmě na Táborsku stojí úplně nová odchovna mladého skotu rekonstruována na vzdušnou volnou boxovou sedmiřadou stáj zhruba pro 390 jalovic a 204 telat s celkovou zastavěnou plochou 3428 m 2. Lože jsou vystýlána separátem. Po celé podélné straně stáje jsou nainstalovány stahovací plachty a je u ní také zastřešený krmný stůl. Rekonstrukce odchovny byla dokončena zhruba před třemi lety a související stavbou v areálu byla také bioplynová stanice o výkonu 888 kwh, ve které se také využívá kejda, produkovaná v odchovně. Nové stáje pro dojnice v Podkrkonoší Na podzim, před rokem a několika měsíci byl v areálu mléčné farmy na Semilsku postaven nový kravín, jehož celková kapacita je 456 krav. Stáj splňuje požadavky Evropské unie na ustájení skotu. Moderní objekt stál asi 62 milionů korun a firma ho vybudovala bez dotací, pouze vlastními prostředky i za pomoci úvěru. Nová budova stáje byla postavena tzv. na zelené louce, ve volném prostoru v areálu mléčné farmy. Díky kapacitě stáje mohl podnik uzavřít jiné zastaralé provozy. Dojnice ze starých vazných stáji byly převedeny do této nové. Nový kravín je vybaven technologií, která chov zefektivňuje. Na projektu i stavbě pracovala firma Farmtec. Ze starých stájí přitom zbyly pouze kostry a vznikly vzdušné stáje. Ustájení dojnic je volné, boxové, bezstelivové, v boxech jsou měkké dvouvrstvé pryžové matrace (oddělení porodny je stlané). Pohybové chodby, krmiště i přechody mezi nimi jsou zaroštované, rošty jsou železobetonové boky stáje jsou kryty stahovacími plachtami a vzduch je odváděn větrací hřebenovou štěrbinou. Střecha i štítové stěny jsou z PUR panelů s prosvětlovacími prvky. Rozměry obdélníkové stáje dosahují asi 120 m na 33 metrů. Vstup do krmného stolu i strana, kde je vyhrnována chlévská mrva, jsou vybaveny elektrickými rolovacími vraty, u vstupu do krmného stolu jsou dálkově ovladatelná. Krmný stůl je vydlážděn mrazuvzdornou dlažbou ze slinutých dlaždic. Stavební objekt dojírny má rozměr asi 57 m x 12 m a výška ve hřebeni je 6,7 m. Dojírna má omítané stěny a prostor čekárny je chráněn bočními stahovacími plachtami. Stavba je zděná s podroštovým železobetonovým prostorem čekárny. V čekárně je instalován přiháněč, který po jejím vyprázdnění při zpětném chodu vyčistí a vyhrne podlahu čekárny. V objektu je umístěna rybinová dojírna s rychlým odchodem s 2 x 10 stáními Westfalia, chladicí tank (Gea T-cool) má kapacitu litrů mléka. Podhled dojírny je šikmý, má konstrukci z omyvatelných plastových desek s tepelnou izolací. Kapacita podzemní zastropované čerpací jímky na kejdu a odpadovou vodu z dojírny je denně minimálně 27,5 m /2015

85 Téma: Stavební investice v živočišné výrobě Online sledování Vašich zvířat odkudkoliv a kdykoliv, předpoklad pro efektivnější produkci mléka Z původních objektů se staly světlé vzdušné stáje s technologií vyhovující welfare skotu V nové nadzemní skladovací nádrži se hromadí kejda a zemědělské odpadní vody a má kapacitu na skladování 6,5 měsíce (6300 m 3 ). Modernizace živočišné výroby na farmě bude pokračovat, ještě několik let, aby se dosáhlo očekávaného ustájení všech kategorií skotu. Modernizace stájí na Jihlavsku Před necelými dvěma roky došlo k rekonstrukci stáje pro holštýnský skot na jedné z farem na vysočině v okrese Jihlava s novostavbou jímky. Došlo ke stavebním úpravám stávajících objektů a výměně technologií dojírny, produkční stáje, teletníku i porodny krav. Projekt vypracoval projektový ateliér Farmtec. Ve stájích byly zbourány zděné štítové stěny a nahrazeny štítem z ocelových prvků s vnějším opláštěním sendvičovými panely. Podélné stěny byly vybaveny svinovací plachtou, chráněnou zevnitř kari sítí. V místech rozšíření stáje (pro porodnu a rozdoj) je nová střešní konstrukce s krytinou z průsvitného polykarbonátu. Větrání ve stájích je přirozené, nasávání vzduchu probíhá podélnými stěnami a jeho odvod střešní štěrbinou. Podélně středem produkční stáje prochází krmný stůl, na něj navazují z obou stran krmiště a na každé straně jsou dvě řady boxových loží vybavených pryžovými matracemi s prostorem hnojné chodby. V prostoru porodny jsou boxy stlané slámou. Kejda se vyhrnuje automatickými řetězovými lopatami. Ve štítech jsou vrata pro průjezd krmným stolem při zakládání krmení a pro vjezd mechanizace pro zastýlání. Také v teletníku byla jižní podélná stěna nahrazena svinovací plachtou a severní zcela otevřena. V rostlinné výživě jsou jalovičky ustájeny ve skupinových kotcích se stlaným ložem. Do stájí byly postupně nakoupeny a přivezeny vysokobřezí jalovice asi z chovů celé České republiky. Výhody CowScout: Mnohostranné možnosti využití buď pro všechna zvířata, nebo jen pro určitou skupinu zvířat Pro Vaše správné rozhodnutí máte reprodukční data k dispozici v ten pravý čas Zobrazení optimální doby pro inseminaci Snížení reprodukčních nákladů Žádné omezení velikostí stáda nebo typem a výrobcem dojírny Přehledné a podrobné grafické znázornění fází říje a laktace Sledování zvířat 24 hodin denně s jejich spolehlivou identifikací Možnost využití pedometru CowScout i na identifikaci krav v dojírně Přístup k reprodukčním datům kdykoliv a kdekoliv Nízké pořizovací náklady 85 Aktuální data máte k dispozici v programu DairyPlan a ve svých mobilních zařízeních 5/2015 GEA Farm Technologies Vždy správná volba GEA Farm Technologies Zastoupení pro ČR GEA Farm Technologies CZ, spol s r. o., Kvítkovická 1533, Napajedla, tel.: Odborná centra Kamír a Co., spol. s r. o., F. Pakosty 1148, Pacov, tel.: AGPnova, spol. s r. o., Tř. 28 října 17, Č. Budějovice, tel.: UNIPRO SERVIS, spol. s r. o., Nové Nivky 776/13, Brno, tel.: Servisní a prodejní střediska Brno, tel.: Č. Krumlov, tel.: Jaroměř, tel.: Litomyšl, tel.: Olomouc, tel.: Plzeň, tel.: Třebíč, tel.:

86 Téma: Stavební investice v živočišné výrobě Investovalo se také do nové dojírny, mléčnice a zázemí pro personál Další investice byla vložena do objektu dojírny, mléčnice a zázemí pro personál. Mají nové podlahy, kanalizaci, rozvod vody a byla instalována nová technologie dojení a skladování mléka. K dojení se využívá nová kruhová dojírna Westfalia s 28 stáními. V mléčnici je automatický chladicí tank firmy Gea, který se díky ovládací jednotce snadno řídí. V čekárně u dojírny byla instalována betonová vana s betonovými rošty do spádu, odbourala se část obvodových stěn a ty byly nahrazeny svinovací plachtou pro umožnění větrání prostoru čekárny. Ve střeše nad čekárnou je větrací štěrbina a v dojírně světlík. Také v tomto zemědělském podniku chtějí s modernizací, rekonstrukcí či stavbou dalších stájí pokračovat. Důležitý je vznik odchovny mladého skotu, aby se do něho mohly přesunout jalovice a vytvořilo se tak místo pro doplnění počtu dojnic na plnou kapacitu produkčních stájí. Alena Ježková 86 5/2015

87 VNÍMEJTE LÉČBU MASTITIDY V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH POUŽÍVEJTE UBROLEXIN Trvalý nárůst prevalence organismů rezistentních vůči antibiotikům a nebezpečí, které tyto organismy představují pro zdraví člověka, je problém, jehož rostoucí závažnost si uvědomují odborníci na celém světě. Před používáním antibiotik jako léčby první volby zejména se jedná o cefalosporiny 3. a 4. generace dnes varují mezinárodní regulační organizace jako je například WHO. Cílem je zachování dlouhodobé účinnosti těchto léků u skotu, ale také u člověka. Ubrolexin má stejnou účinnost jako cefalosporiny 3. a 4. generace, 1 což je v souvislosti s vaším systémem průběžné regulace mastitidy velmi dobrá zpráva. Používejte proto Ubrolexin jako lék první volby. V zájmu nás všech. CHRÁNÍ SKOT, BERE OHLED NA ZDRAVÍ ČLOVĚKA Ubrolexin intramamární suspenze pro dojnice v laktaci Staphylococcus aureus Streptococcus dysgalactiae Streptococcus uberis Escherichia coli Kontakty: MVDr. Pavel Mikliš tel.: MVDr. Zuzana Růžičková tel.: MVDr. Martin Šanda tel.: Reference: 1. Bradley A J and Green MJ. J D airy S ci 2009;92(5):

88 De Heus roste S námi rostete i Vy Naše spole nost se snaží neustále rozvíjet, a proto jsme na ja e 2014 za ali v areálu b stovické pobo ky stav t kompletn novou výrobní v ž s ro ní kapacitou tun krmných sm sí. Budou se v ní vyráb t krmiva zejména pro skot a dr bež, ale také pro prasata, králíky a kon. Produkty budou krom esko-slovenského trhu u eny také Otevíráme novou VKS pro Polsko a další státy EU. Do provozu bude v ž uvedena v polovin kv tna letošního roku a stane se tak nejv tší a nejmodern jší svého druhu u nás. Jedná se o první nov postavenou pr myslovou výrobnu krmiv pro hospodá ská zví ata za posledních 15 let na území bývalého eskoslovenska.