Finanční účetnictví aktualizace

Transkript

1 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost PROJEKT Integrovaný systém modulární počítačové podpory výuky ekonomicko-technického zaměření CZ.1.07/2.2.00/ Finanční účetnictví aktualizace Dodatek k učebním textům předmětu Finanční účetnictví Jana Buchtová Ostrava 2015

2 Recenze: Mgr. Ing. Michal Krč, CSc. Název: Autor: Finanční účetnictví aktualizace prof. Ing. Jana Buchtová, Ph.D. Vydání: první, 2015 Počet stran: 47 Určeno pro projekt: Operační program Vzděláváním pro konkurenceschopnost Název: Integrovaný systém modulární počítačové podpory výuky ekonomicko-technického zaměření Číslo: CZ.1.07/2.2.00/ Realizace: Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Projekt je spolufinancován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR Jana Buchtová Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 2

3 OBSAH OBSAH... 3 ÚVOD ZMĚNY PLYNOUCÍ Z NOVELY ZÁKONA O ÚČETNICTVÍ A NAVAZUJÍCÍCH ÚČETNÍCH PŘEDPISŮ Změny vyvolané přechodem na nový občanský zákoník Metodické změny v účetnictví Zálohy na výplatu podílu na zisku Právo stavby Základní změny v připravované novele zákona o účetnictví ZMĚNY PLYNOUCÍ Z PŘECHODU NA NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK Vysvětlení některých nových pojmů občanského zákoníku Postup účtování při pachtu obchodního závodu nebo jeho části Změny plynoucí z přechodu na nový právní řád u obchodních společností Nový občanský zákoník jako základní právní úprava právnických osob Právní úprava obchodních společností v zákoně o obchodních korporacích ZÁKON O REZERVÁCH PRO ZJIŠTĚNÍ ZÁKLADU DANĚ Z PŘÍJMŮ Zákonné rezervy a zákonné opravné položky obecně Rezerva na opravy hmotného majetku Rezerva na pěstební činnost Ostatní rezervy Zákonné opravné položky Příklad účtování opravných položek k pohledávkám SAMOVYMĚŘENÍ DANĚ V ZÁKONU O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY Samovyměření daně z přidané hodnoty (reverse charge) Pořízení zboží ze zemí EU Tuzemský reverse charge (samovyměření daně) Připravené změny u tuzemského reverse charge VZTAH ÚČETNÍHO VÝSLEDKU HOSPODAŘENÍ A ZÁKLADU DANĚ Z PŘÍJMŮ

4 ÚVOD Tento text aktualizuje mé publikace, a to Programovou učebnici podvojné účetnictví pro podnikatele a Sbírku příkladů z účetnictví pro podnikatele, které vydalo nakladatelstvím MIRAGO Ostrava a které jsou používány ve výuce předmětů Finanční účetnictví I. a Finanční účetnictví II. oboru Ekonomika a management v metalurgii na FMMI, VŠB-TU Ostrava. Doplňuje především informace, které plynou zejména z nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích a dále z novel zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, zákona 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základů daně z příjmů, a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Text byl zpracován na základě stavu novel uvedených zákonů k Autorka Ostrava, 31. prosince

5 1 ZMĚNY PLYNOUCÍ Z NOVELY ZÁKONA O ÚČETNICTVÍ A NAVAZUJÍCÍCH ÚČETNÍCH PŘEDPISŮ 1.1 ZMĚNY VYVOLANÉ PŘECHODEM NA NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a navazující účetní předpisy pro podnikatele, tj. vyhláška č. 500/2002 Sb. a České účetní standardy byly pro rok 2014 novelizovány zejména proto, aby reagovaly na nový právní řád u nás, tj. na zrušení obchodního zákoníku a přechod na nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) a na něho navazující zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (tj. zákon o obchodních korporacích). Základní změny, plynoucí z těchto právních norem, týkající se bezprostředně účetnictví, budou charakterizovány v samostatné kapitole. V účetních předpisech byly zatím provedeny jen základní úpravy, které se týkají nových pojmů, jak je zavádějí tyto výše uvedené zákony. Např. pojem obchodní společnost a družstvo je nahrazen pojmem obchodní korporace, závazek je nahrazen pojmem dluh (zřejmě ne vždy teoreticky zcela správně), půjčka je nahrazena pojmem zápůjčka, podnik je nahrazen pojmem obchodní závod, právní subjektivita pojmem právní osobnost, pojem cenný papír je nahrazen pojmem cenný papír (v listinné podobě) a zaknihovaný cenný papír, pronájem pojmem nájem, sdružení bez právní subjektivity pojmem společnost, občanské sdružení pojmem spolek (v tuto formu bude občanské sdružení asi nejčastěji transformováno), dědění nebo darování je v zákoně o daních z příjmů označováno jako bezúplatné nabytí. Dále účetní předpisy pracují s novými pojmy, které zavedl nový občanský zákoník, např.: pacht, pachtýř, propachtovatel, pachtovné, závdavek. Novela zákona o účetnictví dále reaguje na rozšíření skupiny účetních jednotek o nové formy právnických osob a o některé účetní jednotky, které nejsou právnickými osobami, neboť samy o sobě nemají právní osobnost (jedná se např. o svěřenské fondy). Na některé zejména věcné změny však dle mého názoru zatím účetní předpisy nezareagovaly a budou jejich předmětem zřejmě v dalším období, neboť dojde k jinému používání některých pojmů v účetnictví a daňovém právu a k jinému v občanském právu, což však v řadě případů může vést 5

6 k mnoha nejasnostem, případně i právním sporům. Typickým nedořešeným problémem je jiné pojetí takového základního pojmu, jako je věc - jinak je nyní pojímána v majetku dle občanského zákoníku a jinak v účetnictví a daňovém právu. Prováděcí vyhláška pro podnikatele č. 500/2002 Sb. k zákonu o účetnictví se pokouší oddělit pro účely účetnictví pozemky a stavby, které jsou z právního pohledu často jednou věcí. Novou položkou ostatních pořizovacích nákladů dlouhodobého hmotného majetku zřejmě bude právo stavby, má být většinou vykazováno v rozvaze v aktivech v rámci položky B.II.2. Stavby. Na některé změny zareagovalo účetnictví zatím jen zčásti. Typickým příkladem je používání termínu dluh a závazek. Zatímco v textech jednotlivých účetních standardů byl pojem závazek často nahrazen pojmem dluh, přitom v některých případech (např. u odložené daně) podle mého názoru ne zcela správně, tak v názvech účtových skupin i v účetních výkazech je používán zatím nadále pouze pojem závazek. V této oblasti tudíž lze v dalším období v účetnictví očekávat úpravy. Dřívější obchodní a občanský zákoník podle názoru právníků nerozlišovaly důsledně mezi pojmy závazek, dluh a pohledávka. Proto byla jejich právní úprava provedena nově v novém občanském zákoníku. Podle jeho 1721 platí, že ze závazku má věřitel vůči dlužníkovi právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Podle 1723, odst. 1 nového občanského zákoníku dále platí, že závazek vzniká též ze smlouvy. Z toho plyne, že nový občanský zákoník definuje závazek jako souhrn veškerých práv a povinností, které dlužníkovi a věřiteli ze smlouvy vznikají. Pojem závazek tudíž nahrazuje pojem závazkový právní vztah, který upravovalo ustanovení 488 občanského zákoníku a dále nahrazuje i pojem obchodní závazkový vztah podle ustanovení 261, odst. 1 obchodního zákoníku. Dosavadní pojmy závazkový právní vztah a obchodní závazkový vztah jsou tak novým občanským zákoníkem zrušeny a nahrazeny novým pojmem závazek. Pohledávka je v novém občanském zákoníku chápána jako právo věřitele vůči dlužníkovi na splnění a dluh je chápán jako povinnost dlužníka splnit toto právo věřitele. 1.2 METODICKÉ ZMĚNY V ÚČETNICTVÍ Zálohy na výplatu podílu na zisku Zákon o obchodních korporacích nově umožňuje, aby obchodní korporace vyplácely zálohy na podíly na zisku, které dřívější obchodní zákoník striktně zakazoval. O těchto zálohách rozhoduje statutární orgán, tzn. jednatel nebo představenstvo. Pravidla pro výplatu zálohy na podíly na zisku jsou stanoveny 40 zákona o obchodních korporacích následovně: obchodní korporace nesmí vyplatit zisk nebo prostředky z jiných vlastních zdrojů, ani na ně vyplácet zálohy, pokud by si tím přivodila úpadek podle jiného právního předpisu, zálohu na výplatu podílu na zisku lze vyplácet jen na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že obchodní korporace má dostatek prostředků na rozdělení zisku, výše zálohy na výplatu zisku nemůže být vyšší, než kolik činí součet výsledku hospodaření běžného účetního období, nerozděleného zisku z minulých let a ostatních fondů ze zisku, snížený o neuhrazenou ztrátu z minulých let a povinný příděl do rezervního fondu. K výplatě zálohy nelze použít rezervních fondů, které jsou vytvořeny k jiným účelům, ani vlastních zdrojů, jež jsou účelově vázány a jejichž účel není obchodní korporace oprávněna měnit. 6

7 Z výše uvedeného plyne, že statutární orgán musí posoudit, zda jeho rozhodnutí neohrozí likviditu obchodní korporace. Informace pro toto rozhodnutí má čerpat zejména z mezitímní účetní závěrky. Tu upravuje 19 zákona o účetnictví. Je zde mimo jiné uvedeno, že při sestavování mezitímní účetní závěrky účetní jednotky neuzavírají účetní knihy, musí však brát v úvahu vyjádření ocenění při této účetní závěrce podle 25, odst. 3, tj. zaúčtovat všechny významné operace jako při přípravě řádné účetní závěrky. Musí tedy zaúčtovat všechny odpisy, opravné položky, tvorbu a čerpání rezerv, správně časově rozlišit náklady a výnosy, musí být zaúčtována splatná daň (ve výši odhadu), apod. Účetní předpisy zareagovaly na možnost vyplácet zálohy na podílu na zisku tak, že tato informace má být vykazována na samostatném řádku v rozvaze v pasivech v oddíle A.V., kde je informace o výsledku hospodaření běžného roku. Je zde navíc doplněn řádek A.V.2. Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku /-/. Rozhodnutí o vyplacení zálohy na podíly na zisku se tudíž projeví ve snížení vlastního kapitálu obchodní korporace. Tato záloha tudíž není účtována jako standardní poskytnutá záloha. Důvodem pro toto vykazování byla skutečnost, aby vykazování pohledávky z poskytnuté zálohy nepodávalo zkreslenou informaci uživatelům účetnictví o vlastním kapitálu. Podle Českého účetního standardu 18 se bude o zálohách na výplatu podílu na zisku účtovat v účtové skupině 43 - Výsledek hospodaření (patřičný účet, např. 432, bude vykazován v položce A.V.2. Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku /-/ v rozvaze v pasivech ve vlastním kapitálu) se souvztažným zápisem ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 36 - Závazky ke společníkům. Zároveň si je třeba při výplatě zálohy na podíl na zisku uvědomit, že je potřeba účtovat ve vazbě na 38d zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně), to znamená, že podíl na zisku bude vyplacen v čisté výši a příslušnému finančnímu úřadu odvedena případná srážková daň. Konečné rozdělení zisku obchodní korporace schvaluje statutární orgán na základě řádné účetní závěrky, v níž bude vykázán výsledek hospodaření za celé účetní období. Může tedy rozdělit i více, než činila záloha. Pokud by však došlo k tomu, že výsledek hospodaření není v potřebné dříve uvažované výši, hrozí riziko, že bude muset rozhodnout o (částečném) vrácení záloh. Příklad účtování Z mezitímní účetní závěrky společnosti s ručením omezeným byl zjištěn k očekávaný účetní zisk ve výši tis. Kč. Statutární orgán v srpnu 2014 rozhodl o výplatě zálohy na podíl na zisku ve výši 500 tis. Kč (vyplaceno v srpnu 2014). Z řádné účetní závěrky byl k zjištěn účetní zisk tis. Kč, statutární orgán rozhodl v červnu 2015 o výplatě celého účetní zisku v rámci podílu na zisku, v červnu 2015 byl podíl vyplacen (případná srážková daň nebyla uvažována). Rozhodnutí statutárního o výplatě zálohy na podíl na zisku /364 Výplata zálohy na podíl na zisku /221 Rozhodnutí VH o výplatě celého zisku /364 Snížení závazku vůči společníkům o vyplacenou zálohu /432 Výplata doplatku podílu na zisku /221 7

8 1.2.2 Právo stavby Jak již bylo uvedeno dříve, právo stavby podle 1240 nového občanského zákoníku je zcela novým druhem nemovité věci. Jde v podstatě o věcné právo stavebníka mít na pozemku (na povrchu nebo pod povrchem), který vlastní jiný vlastník, stavbu. Stavba vyhovující právu stavby je součástí práva stavby, podléhá ustanovením nového občanského zákoníku o nemovitých věcech. Právo stavby slouží k oddělení stavby a jejího vlastníka od pozemku a jejího vlastníka i po Jde o dočasný institut, lze ho zřídit maximálně na 99 let. Na základě novely prováděcí vyhlášky č. 500/2002 Sb. k zákonu o účetnictví účinné od 1. ledna 2014 byla upravena metodika pro účtování o právu stavby následovně: a) jde o samostatnou položku dlouhodobého hmotného majetku vykazovaného v položce Stavby, pokud není záměrem účetní jednotky realizovat stavbu vyhovující právu stavby, a proto není vykazováno jako součást ocenění stavby, b) součást ocenění stavby, která je dlouhodobým hmotným majetkem (vykazovaným v položce Stavby ), pokud je záměrem účetní jednotky realizovat stavbu vyhovující právu stavby, c) součást ocenění stavby, která je vykazována v rámci položky Zásoby, pokud je záměrem účetní jednotky realizovat stavbu vyhovující právu stavby (např. u developera, který chce stavbu prodat, a nevyužívat ji pro svou další činnost), tj. v rámci zboží. Ve vyhlášce č. 500/2002 Sb. po novelizaci pro rok 2015 je dále v 47, odst. 3 uvedeno, že: V případě práva stavby není součástí jeho ocenění stavba vyhovující právu stavby. Je-li při nabytí práva stavby oceněného jednou částkou jeho součástí stavba vyhovující právu stavby zřízená jinou účetní jednotkou nebo osobou, rozdělení ocenění práva stavby na část odpovídající stavbě a právu stavby se provede při respektování principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení obou částí práva stavby. V 56 vyhlášky 500/2002 Sb. je v souvislosti s odpisováním uvedeno pro právo stavby, že stavby vyhovující právu stavby podle 47, odst. 3 účtované na samostatných účtech se odpisují samostatně. Zároveň je třeba uvést že, i když se stavby podle nového občanského zákoníku stávají součástí pozemku, pro účely vedení účetnictví je třeba z nemovité věci pozemek oddělit část, která se dle účetních předpisů neodepisuje od té části, která se odepisovat bude (např. stavba). V účetnictví tak z tohoto pohledu nedochází ke změně, neboť již doposud bylo nutné vykazovat zvlášť pozemek a zvlášť stavbu. 1.3 ZÁKLADNÍ ZMĚNY V PŘIPRAVOVANÉ NOVELE ZÁKONA O ÚČETNICTVÍ V zatím neschválené novele zákona o účetnictví (asi pro rok 2016) je nově připravována kategorizace účetních jednotek a skupin účetních jednotek, které jsou v těchto návrzích definovány následovně: mikro účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot: 8

9 a) aktiva celkem Kč, b) roční úhrn čistého obratu Kč, c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10, malou účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot: a) aktiva celkem Kč, b) roční úhrn čistého obratu Kč, c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50, střední účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou ani malou účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot: a) aktiva celkem Kč, b) roční úhrn čistého obratu Kč, c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250. velkou účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni překračuje alespoň dvě hraniční hodnoty uvedené v předchozím odstavci, za velkou účetní jednotku se má vždy považovat subjekt veřejného zájmu, definovaný samostatně zákonem o účetnictví, popř. vybraná účetní jednotka. malou skupinou účetních jednotek je ta, která sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě nepřekračuje k rozvahovému dni alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot: a) aktiva celkem Kč, b) čistý obrat Kč, c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50. Jednotlivé výše stanovené hranice jsou definovány v zákoně o účetnictví následovně: aktivy celkem se pro účely tohoto zákona rozumí úhrn aktiv zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o položky podle 26 odst. 3, tj. v podstatě aktiva brutto, 9

10 ročním úhrnem čistého obratu se pro účely tohoto zákona rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti, průměrným počtem zaměstnanců se pro účely tohoto zákona rozumí průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců podle metodiky Českého statistického úřadu. Nově se rovněž připravuje, že vybrané účetnictví znovu povedou jednoduché účetnictví, které bude upraveno zákonem o účetnictví tak, jako tomu bylo dříve. Zatím je uvažováno, že se to bude týkat těch účetních jednotek, které: nejsou plátci daně z přidané hodnoty, jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou Kč, hodnota jejich majetku nepřesáhne Kč, jsou: a) spolky a pobočnými spolky, b) odborovými organizacemi, pobočnými odborovými organizacemi, mezinárodními odborovými organizacemi a pobočnými mezinárodními odborovými organizacemi, c) organizacemi zaměstnavatelů, pobočnými organizacemi zaměstnavatelů, mezinárodními organizacemi zaměstnavatelů a pobočnými mezinárodními organizacemi zaměstnavatelů, d) církvemi a náboženskými společnostmi nebo církevními institucemi, které jsou právnickou osobou registrovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností, e) honebními společenstvy. 10

11 2 ZMĚNY PLYNOUCÍ Z PŘECHODU NA NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK 2.1 VYSVĚTLENÍ NĚKTERÝCH NOVÝCH POJMŮ OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU Nový občanský zákoník používá v porovnání s dřívějším občanským zákoníkem a obchodním zákoníkem celou řadu nových pojmů, které se tudíž promítají v různé míře do účetních i daňových zákonů a předpisů, a proto je třeba se alespoň z některými z nich stručně seznámit. Je otázkou budoucí praxe, jak se některé níže uvedené pojmy (zejména různé archaismy) vžijí a jak bude případně dále upraven jejich obsah. V současné době se toto konstatování týká z níže uvedených pojmů zejména svěřenských pojmů, kde panuje celá řada právních i daňových nejasností a různých názorů na to, jak danou problematiku řešit. Pacht Pojem pacht je smluvním závazkovým vztahem, který se objevil jako nový institut v novém občanském zákoníku, který nabyl účinnosti od 1. ledna V 2332 nového občanského zákoníku (dále jen NOZ) se uvádí, že pachtovní smlouvou se propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné nebo poskytnout poměrnou část výnosu z věci. V podstatě se tudíž společně s nájmem jedná o právo dočasně užívat cizí věc. Pacht v sobě navíc zahrnuje právo využívat i plody a výnosy plynoucí z užívané věci. Do pachtu tudíž nelze pojmout věc, která tzv. neplodí, přičemž se může jednat o plody přirozené, jako jsou například plody stromu nebo to mohou být civilní plody v podobě například úroků. Typickým jednoduchým příkladem může být přenechání zahrady s ovocnými stromy do užívání, přičemž oprávněná osoba bude mít zároveň i právo sklízet úrodu. Osoba, v jejíž prospěch se pacht sjednává, se označuje jako pachtýř. Tento smluvní vztah je stejně jako nájemní vztah úplatný, kdy pachtýř je povinen platit pachtovné. Ten, kdo pacht poskytuje, je propachtovatel. Úplatu lze při pachtu sjednat jako pevnou peněžní částku, zároveň to ale může být i část získaných užitků. Jaký je tudíž rozdíl mezi pojmy pacht a nájem? Nájem i pacht jsou závazkové vztahy, jejichž předmětem je dočasné přenechání věci k užití jinému. Pacht je přitom novým smluvním typem, který oproti dřívější právní úpravě zavádí nový občanský zákoník. Nájem je zde upraven v ustanoveních , pacht je upraven v , přičemž se na něho přiměřeně použijí i obecná ustanovení o nájmu. Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci individuálně určenou věc, popř. soubor věcí (např. automobil, prodejní prostory) k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Základními znaky nájmu jsou tedy - přenechání věci jinému k užívání, dočasnost a úplatnost. Pachtem se rozumí, jak již bylo uvedeno výše, přenechání individuálně určené věci, popř. souboru věcí (např. pozemku, závodu) k dočasnému užívání a požívání jinému - pachtýři, a to za úplatu - pachtovné, nebo za poskytnutí poměrné části výnosu z věci. Základní znaky pachtu jsou tedy stejné se znaky nájmu, ale navíc je zde možnost věc požívat (brát z ní plody a užitky). Z toho vyplývá, 11

12 že předmětem pachtu může být jen věc přinášející výnos (užitky), přičemž výnosem mohou být buď plody naturální (úroda na poli), nebo civilní (peněžní zisk). Rozdíl spočívá i ve formě úplaty. V případě nájmu je úplatou vždy nájemné, v případě pachtu může být úplatou pachtovné nebo část výnosu z propachtované věci. Pokud by si strany úplatu nesjednaly vůbec, nejednalo by se o pacht, ale o výprosu nebo výpůjčku. Zvláštním druhem pachtu je podle nového občanského zákoníku pacht závodu a zemědělský pacht. O nájmu a pachtu se tudíž bude účtovat obdobně, a to se zohledněním věcné a časové souvislosti nájemného, popř. pachtovného s daným účetním obdobím. Účetní vazby, týkající se účtování pachtu obchodního závodu jsou vysvětleny v samostatné subkapitole dále. Závdavek Závdavek je plněním poskytnutým před či při uzavření smlouvy, kterým strana, která ho dala, poskytuje jistotu, že svůj dluh splní. Pokud je závdavek ujednán, musí být odevzdán nejpozději při uzavření smlouvy. Institut závdavku je upraven v 1808 a 1809 nového občanského zákoníku a jeho hlavní funkce jsou zajišťovací, důkazní a funkční. Zajišťovací funkce závdavku se vyznačuje především složenou jistotou, která garantuje, že bude dluh splněn. Jedná se zároveň také o realizaci sankční funkce, neboť při nesplnění smlouvy závdavek propadá. Pokud smluvní strana, která závdavek poskytla, smlouvu nesplní, závdavek propadne ve prospěch druhé strany. Pokud nebude závazek ze smlouvy splněn stranou, která závdavek přijala, má tato strana povinnost vydat dvojnásobek toho, co přijala jako závdavek, anebo nahradit škodu vzniklou v důsledku porušení smluvní povinnosti. To znamená, že závdavek nelze požadovat vedle plnění smlouvy. Závdavek je v některých případech možné považovat za odstupné, a to tehdy, pokud si strany sjednaly možnost odstoupení od smlouvy, ale nikoli zvláštní odstupné. Pokud by od smlouvy odstoupila strana, která poskytla závdavek, ztratila by pak právo na jeho vrácení. V případě odstoupení druhé strany je povinna vydat protistraně dvojnásobek závdavku. Ze zajišťovací funkce je patrné, že závdavek dobře poslouží jako důkazní hodnota. Nový občanský zákoník nevyžaduje po všech smlouvách nutně písemnou formu. Pro smlouvy uzavřené ústně se stane závdavek praktickým důkazním nástrojem v případě sporu o tom, jestli smlouva uzavřena byla nebo ne. V každém případě se jedná o institut, který je takzvaně dispozitivní, tedy je zcela na uvážení stran, zda jej použijí, či nikoli. Závdavek však není totožný se zálohou. Navíc v případě, že mezi stranami nebude žádné písemné ujednání, obsahuje nový občanský zákoník vyvratitelnou domněnku, že co dala jedna strana druhé před uzavřením smlouvy, je záloha. Proto je samozřejmě lepší vše sepsat písemně. Podle ustanovení českých účetních standardů se o závdavcích bude účtovat obdobně jako o zálohách. Na účtu Poskytnuté zálohy v účtové skupině 31 - Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé) se zachycují poskytnuté zálohy i závdavky dodavatelům. Analytické účty se vedou podle jednotlivých dlužníků, jednotlivých druhů měn a v rozlišení na dlouhodobé a krátkodobé pohledávky ve vztahu k dohodnuté lhůtě splatnosti. Poskytnuté zálohy i závdavky na dlouhodobý majetek patří na účty účtové skupiny 05 a na zásoby na účty účtové skupiny

13 Naopak přijaté krátkodobé zálohy i závdavky od odběratelů budou účtovány na účtech účtové skupiny 32 - Závazky (krátkodobé) a přijaté dlouhodobé zálohy a závdavky od odběratelů před splněním dluhu vůči odběrateli na účtech účtové skupiny 47 - Dlouhodobé závazky. Výprosa (půjčení od souseda) Výprosa je podobná výpůjčce, avšak oproti ní není mezi smluvními stranami dopředu dohodnuta doba, ani účel bezplatného vypůjčení věci. V 2189 NOZ je uvedeno, že výprosa vzniká, přenechá-li půjčitel někomu (výprosníkovi) bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat. Půjčitel tak může kdykoliv po výprosníkovi požadovat vrácení věci. Při výprose se tudíž jedná o bezplatné vypůjčení individuálně určené a přesně označené věci (např. konkrétní počítač). Výprosník nemůže věc vrátit v době, kdy by tím způsobil půjčiteli obtíže, ledaže by s tím půjčitel souhlasil. Od výpůjčky se liší výprosa zejména tím, že při výprose není dohodnuta doba, po kterou může výprosník bezplatně užívat půjčitelovu věc. Výprosa se podle nového občanského zákoníku bude zřejmě nejvíce používat na sousedské půjčky. V případě, že si soused od souseda půjčí nějakou věc, např. nářadí, jedná se o výprosu. Vlastník věci může věc požadovat kdykoliv zpět. Výprosce věc nesmí bez vědomí majitele půjčit někomu cizímu. Pokud dojde k poškození předmětu výpůjčky, musí výprosce dokázat, že s věcí nakládal přiměřeně a v souladu s návodem k použití a zaměření věci, v opačném případě platí poškození. Výpůjčka Předmětem výpůjčky je individuálně určená věc. V rámci výpůjčky se vypůjčitel a půjčitel domluví na tom, že vypůjčitel může po předem dohodnutou dobu bezplatně užívat věc, která patří půjčiteli. V 2193 NOZ je uvedeno, že smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její dočasné bezplatné užívání. Podmínkou tudíž je, že užívání věci je bezplatné. Ve smlouvě o výpůjčce má být uvedeno, po jakou dobu a k čemu bude daná věc využívána. Zápůjčka Zápůjčka podle nového občanského zákoníku nahrazuje půjčku. NOZ v 2390 uvádí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Zápůjčka tudíž vznikne na základě uzavření smlouvy o zapůjčení věci. Zároveň došlo i ke změně v označení smluvních stran, kdy věřitel je nyní označován jako zapůjčitel a dlužník jako vydlužitel. Vydlužitel se zavazuje za užívání věci zaplatit zapůjčiteli předem dohodnutý úrok a po uplynutí dané doby ji vrátit, zápůjčka může být sjednána i bezúročná. Jde-li o zápůjčku finanční, je půjčená částka nazývána jako jistina a smluvené úroky jsou jejím příslušenstvím. Jestliže je zápůjčka nefinančního charakteru, vrátí dlužník věřiteli věc v lepší jakosti anebo v přiměřeně větším množství. Zápůjčka je takzvaným reálným právním vztahem - to znamená, že smlouva o zápůjčce vzniká (je uzavřena) až okamžikem faktického poskytnutí věci, která je předmětem zápůjčky - tedy okamžikem, kdy zapůjčitel věc vydlužiteli předá a vydlužitel věc převezme. K tomuto předání může dojít i bezhotovostním převodem finančních prostředků na účet vydlužitele. Tato okolnost odlišuje smlouvu o zápůjčce od smlouvy o úvěru ( 2395 a násl. NOZ), která má tzv. povahu konsensuální a vzniká okamžikem jejího uzavření. To znamená, že na základě smlouvy o úvěru 13

14 vzniká úvěrujícímu povinnost finanční prostředky poskytnout a úvěrovanému povinnost finanční prostředky přijmout a vrátit spolu s úroky v čase a výši smlouvou o úvěru sjednaném. Smlouva o zápůjčce nemusí být uzavřena v písemné formě - k jejímu uzavření postačí i forma ústní, resp. smlouva se uzavírá až faktickým poskytnutím předmětu zápůjčky. K dokladování zápůjčky postačí i takzvaný dlužní úpis ( 1952 NOZ) - jednostranné prohlášení vydlužitele o existenci zápůjčky a jejích podmínkách. Zápůjčka se tudíž od výpůjčky liší v předmětu smlouvy. Výpůjčka se může týkat pouze individuálně určené věci, tedy věci nezastupitelné. Kromě toho se musí jednat, jak to již bylo uvedeno výše, o věci nezuživatelné. Tento pojem - nezuživatelné a nezastupitelné věci je blíže vysvětlen v komentáři k 499 a 500 NOZ. Věci, které jsou předmětem výpůjčky, nepřecházejí do majetku vypůjčitele, nýbrž zůstávají ve vlastnictví půjčitele. Vypůjčitel je vždy povinen vrátit stejnou věc, která byla předmětem výpůjčky. Naproti tomu předmětem smlouvy o zápůjčce mohou být naopak pouze věci určené podle druhu - tedy věci zastupitelné ( 499 NOZ). Tyto věci poskytnutím zápůjčky přecházejí do majetku vydlužitele. Po určité době je vydlužitel povinen vrátit zapůjčiteli věci stejného druhu - nikoliv věci fyzicky totožné s věcmi, které byly vydlužiteli zapůjčitelem předány. Takovými věcmi jsou především peníze, může se však jednat třeba i o obilí, nebo cenné papíry apod. Z výše uvedeného plyne i způsob účtování o výše uvedených případech, tj. výprose, výpůjčce a zápůjčce. O předmětu výprosy, popř. výpůjčky bude veden záznam na podrozvahových účtech. O zápůjčce se bude účtovat stejně jako dříve o půjčce. Věc Jak již bylo uvedeno výše NOZ zásadně mění chápání pojmu věc v právním smyslu. V 489 NOZ je uvedeno, že věc v právním smyslu (dále jen věc ) je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. NOZ tudíž opouští dosavadní chápání věci v právním smyslu jako předmětu, který má hmotnou substanci. Nově se za věc v právním smyslu považují nejen hmotné předměty, ale i předměty nehmotné povahy. Věcí se tudíž stává např. i pohledávka. NOZ věci dále dělí na nemovité a movité ( 498). Je zde uvedeno, že nemovité věci jsou pozemky a nadzemní a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li jiný právní předpis, že určitá věc není součástí pozemku, nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá. Veškeré další věci, ať je jejich podstata hmotná nebo nehmotná, jsou movité. Služebnost Nový občanský zákoník přinesl i některé změny, pokud jde o věcná břemena. Věcná břemena se podle nového občanského zákoníku rozčleňují na: služebnosti, zatěžující vlastníka věci tak, že je povinen pro oprávněnou osobu něco trpět nebo se zdržet nějaké činnosti (např. strpět přechod přes pozemek), služebnosti se dále dělí na pozemkové nebo osobní podle toho, zda se pojí s pozemkem nebo s určitou osobou, a reálná břemena, zavazující vlastníka povinné věci k tomu, aby pro oprávněnou osobu něco aktivně konal nebo jí poskytoval nějaký užitek (např. dodával pravidelně oprávněnému nějaký užitek). 14

15 Svěřenský fond Svěřenské fondy zavedl nový občanský zákoník. Část majetku lze převést do tohoto fondu, který má svého správce. Svěřenským fondem se tedy rozumí majetkový soubor, který jeho vlastník vyčlení od svého dalšího majetku a svěří ho jiné osobě, která se zaváže tento majetek držet a spravovat a která k němu vykonává vlastnické právo. K jakému účelu bude majetek sloužit, rozhodne zakladatel. Takto vyčleněný majetek se nestane vlastnictvím správce, ani toho, kdo má mít prospěch ze svěřeneckého fondu, ani zřizovatele. Podle 1448, odst. 2 nového občanského zákoníku vznikem svěřenského fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku a svěřenský správce je povinen ujmout se tohoto majetku a jeho správy. Takže je to dle výkladů právníků samostatně stojící majetek, který je chráněn před případnými věřiteli. Zakladatel svěřenského fondu má právo jmenovat obmyšleného a určit mu plnění ze svěřenského fondu. Nevyužije-li zakladatel tohoto práva, jmenuje obmyšleného a určí mu plnění ze svěřenského fondu svěřenský správce. Jedná-li se o svěřenský fond zřízený k soukromému účelu, může svěřenský správce vykonat toto právo, jestliže statut určí okruh osob, ze kterého lze obmyšleného jmenovat. Obmyšlenému lze přiznat právo na plody nebo užitky ze svěřenského fondu nebo právo na majetek ze svěřenského fondu, případně na podíly na nich. Z hlediska zdanění je zatím nastaven pro svěřenské fondy obdobný režim jako pro vklady, vyčlenění majetku do svěřenského fondu by nemělo podléhat zdanění, celá tato problematika je však stále předmětem diskusí. Svěřenský fond nemá právní osobnost ve smyslu nového občanského zákoníku, podle platných účetních předpisů je však považován za účetní jednotku. Svěřenské fondy tudíž musejí vést účetnictví a sestavovat účetní závěrku. Svěřenské fondy podléhají zdanění, a to podobnému jako je zdanění běžných obchodních korporací, i když s určitými rozdíly. Svěřenské fondy jsou poplatníkem daně z příjmů právnických osob se sazbou 19 % (r. 2014). Plnění ze zisku svěřenského fondu podléhá srážkové dani 15 %, což je v podstatě stejné jako zdanění podílu na zisku obchodní korporace. V případě, že je obmyšlený rezidentem mimo ČR, může být sazba daně i vyšší. Výjimkou je vyplácení příjmů z majetku, který do fondu vložila osoba blízká obmyšlenému, nebo z majetku, který byl do fondu vyčleněn závětí, v tomto případě jsou příjmy osvobozené od daně z příjmů. Svěřenské fondy mohou být za určitých okolností i plátcem daně z přidané hodnoty Postup účtování při pachtu obchodního závodu nebo jeho části Specifickým případem účtování je účtování pachtu obchodního závodu nebo jeho části, jsou zde v podstatě použity dřívější účetní vazby pro účtování nájmu podniku. Smluvní strany musí v tomto případě jednoznačně identifikovat majetek a závazky, které náleží k obchodnímu závodu nebo jeho části a které dle občanského zákoníku přecházejí z propachtovatele na pachtýře. Pokud je ve smlouvě o pachtu obchodního závodu dohodnuto, že propachtovaný dlouhodobý majetek bude odpisovat pachtýř, majetek přenechaný k požívání propachtovatel převede z příslušných účtů účtových skupin 01 - Dlouhodobý nehmotný majetek, 02 - Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný, 03 - Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný, 07 - Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku a 08 - Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku na vrub příslušného účtu účtové skupiny 06 - Dlouhodobý finanční majetek. Pokud jsou k majetku účtovány opravné položky, zruší se vyúčtováním ve prospěch příslušného účtu nákladů. Dále se majetek ze strany Dal příslušného účtu účtové skupiny 06 - Dlouhodobý finanční majetek vyúčtuje na vrub příslušného účtu 15

16 účtové skupiny 37 - Jiné pohledávky a závazky. Příslušný účet účtové skupiny 06 - Dlouhodobý finanční majetek není nutno použít, lze účtovat přímo na příslušný účet účtové skupiny 37 - Jiné pohledávky a závazky. Majetek přenechaný k požívání pachtýře vyúčtuje tato účetní jednotka na příslušné účty účtové třídy 0 a ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 47 - Dlouhodobé závazky v ocenění majetku u propachtovatele a uvedeném ve smlouvě. V účetnictví se postupuje u složek dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku v případě, kdy je hrazené pachtovné vyšší než odpisy, následovně. Celková částka sjednaná ve smlouvě se rozdělí na příslušné složky a mimo jiné na složku odpovídající: výši odpisů (popřípadě částce na budoucí odkoupení majetku), o které se účtuje na vrub příslušného účtu dlouhodobého závazku u pachtýře a ve prospěch příslušného účtu dlouhodobé pohledávky u propachtovatele, a pachtovnému, o kterém pachtýř účtuje na vrub příslušného účtu nákladů a propachtovatel ve prospěch příslušného účtu výnosů. postup: V případě, kdy bude hrazené pachtovné nižší než (uplatňované) odpisy, použije se následující pachtýř o částku hrazeného pachtovného sníží příslušný dlouhodobý závazek (příslušný účet účtové skupiny 47 - Dlouhodobé závazky), o rozdíl mezi odpisy a hrazeným pachtovným se sníží příslušný dlouhodobý závazek (příslušný účet účtové skupiny 47 - Dlouhodobé závazky) ke konci rozvahového dne do výnosů, propachtovatel v tomto případě o částku přijatého pachtovného sníží příslušnou dlouhodobou pohledávku za pachtýřem (příslušný účet účtové skupiny 37 - Jiné pohledávky a závazky) a ke konci rozvahového dne zaúčtuje rozdíl mezi odpisy a částkou přijatého pachtovného na vrub příslušného účtu nákladů a ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 37 - Jiné pohledávky a závazky. Umožní-li smlouva o pachtu obchodního závodu účtovat u pachtýře o oceňovacím rozdílu k nabytému majetku nebo goodwillu vytvořeném propachtovatelem před započetím pachtu obchodního závodu, částka odpisů k danému oceňovacímu rozdílu nebo goodwillu (do nákladů či do výnosů) bude korigovat účet příslušného dlouhodobého závazku (příslušný účet účtové skupiny 47 - Dlouhodobé závazky) u pachtýře a příslušné dlouhodobé pohledávky (příslušný účet účtové skupiny 37 - Jiné pohledávky a závazky) u propachtovatele. Majetek vrácený po skončení pachtu pachtýř vyúčtuje ve prospěch příslušných účtů účtových skupin 01 - Dlouhodobý nehmotný majetek, 02 - Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný a 03 - Dlouhodobý nehmotný majetek neodpisovaný, na vrub příslušných účtů účtových skupin 07 - Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku a 08 - Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku a na vrub příslušného účtu účtové skupiny 47 - Dlouhodobé závazky. Majetek vrácený po skončení pachtu propachtovatel vyúčtuje na vrub příslušných účtů účtových skupin 01 - Dlouhodobý nehmotný majetek, 02 - Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný a 03 - Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný, ve prospěch příslušných účtů účtových skupin 07 - Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku a 08 - Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku a ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 37 - Jiné pohledávky a závazky. (Pokud by měl být vrácený majetek 16

17 znovu propachtován, vyúčtuje se na vrub příslušného účtu účtové skupiny 06 - Dlouhodobý finanční majetek a ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 37 - Jiné pohledávky a závazky). Přechod vlastnictví k příslušným zásobám bude uskutečněn formou prodeje. Cenné papíry, pokud budou součástí propachtovaného obchodního závodu, přejdou v souladu se smluvním ujednáním a podle smluvního ujednání o nich bude účtováno. Pohledávky a dluhy přecházejí ze zákona a účtuje se o nich jako o prodeji pohledávek a převzetí dluhů. V případě, že při vrácení propachtovaného obchodního závodu vznikne rozdíl mezi hodnotou vráceného obchodního závodu (tj. rozdíl hodnoty aktiv a závazků) a dlouhodobou pohledávkou (závazkem), je nutné jej vyrovnat. Pokud není ve smlouvě dohodnuto jinak, pachtýř doplatí rozdíl (účtová skupina 47 - Dlouhodobé závazky MD/účtová skupina 22 - Účty v bankách D) a pronajímatel zaúčtuje příjem (účtová skupina 22 - Účty v bankách MD/účtová skupina 37 - Dlouhodobé závazky D). V případě, že pachtýř vrací vyšší hodnoty, než je zůstatek účtu dlouhodobého závazku (účtová skupina 47 - Dlouhodobé závazky), účtuje uvedený rozdíl do provozních nákladů a propachtovatel do provozních výnosů, pokud není ve smlouvě dohodnuto jinak. U rezerv a účtů časového rozlišení, které pachtýř využije, je nutno dohodnout, zda souvisejí s obchodním závodem a zda se budou převádět; účtuje se o nich na základě ustanovení ve smlouvě. Rezervy podle zvláštních právních předpisů (vykazované v položce "B.I.1. Rezervy podle zvláštních právních předpisů") se nepřevádějí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Účtování o pachtu obchodního závodu si můžeme schematicky představit na následujícím případu. Je uvažován pacht na dva roky, účtování je zachyceno pro část pachtovní smlouvy, týkající se dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku o vstupní ceně a účetních oprávkách 400. Celková výše ročního pachtovného byla sjednána ve výši 50, z toho účetní odpisy jsou ve výši 40, ostatní služby ve výši 10. Po skončení pachtu je dle smlouvy majetek vrácen zpět propachtovateli. (případ je proúčtován bez DPH): 17

18 Účtování u pachtýře: 1. rok 1) Vyúčtování závazku z pachtu souboru majetku a) ve vstupní ceně 1000 b) v zůstatkové ceně 600 c) oprávky 400 2) Vyúčtování odpisu propachtovaného majetku dle smlouvy 10 3) Úhrada pachtovného 50 a) výše odpisu 40 b) výše služby rok 4) Vyúčtování odpisu propachtovaného majetku dle smlouvy 10 5) Úhrada pachtovného 50 a) výše odpisu 40 b) výše služby 10 6) Vrácení propachtovaného majetku propachtovateli a) vstupní cena 1000 b) zůstatková cena 520 c) oprávky

19 Stejná situace se projeví v účetnictví propachtovatele následovně: Účtování u propachtovatele: 1. rok 1) Převod majetku vyčleněného k pachtu do dlouhodobého finančního majetku a) vstupní cena 1000 b) oprávky 400 c) zůstatková cena 600 2) Vyúčtování pohledávky za propachtovaný majetek dle smlouvy 600 3) Přijaté pachtovné v celkové výši 50 a) výše odpisu 40 b) výše služby rok 4)Přijaté pachtovné v celkové výši 50 a) výše odpisu 40 b) výše služby 10 5) Vyúčtování navrácení propachtovaného majetku pachtýřem propachtovateli 520 (předpokládá se další pacht) 19

20 2.2 ZMĚNY PLYNOUCÍ Z PŘECHODU NA NOVÝ PRÁVNÍ ŘÁD U OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ Nový občanský zákoník jako základní právní úprava právnických osob Po přechodu na nový občanský zákoník od se zásadně změnil systém právní úpravy, týkající se obchodních společností, pro které byl dříve základní právní normou v podstatě zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Nově je pro tyto účetní jednotky základní právní normou nový občanský zákoník, tj. zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník. Na ten navazuje zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Nově používaný pojem obchodní korporace tudíž zahrnuje jednak obchodní společnosti, jednak družstva. Na výše uvedené zákony navazuje celá řada dalších zákonů, které byly v různé míře rovněž novelizovány, popř. nově zpracovány, např.: zákon č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, zákon č. 304(2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Z výše uvedeného plyne, že nový občanský zákoník se stal základem úpravy právnických osob, přičemž jednotlivá ustanovení je v podstatě třeba hledat v jeho několika částech, kdy jsou nejdříve řešeny základní právní úprava, a pak typologie těchto právnických osob, na tuto právní úpravu teprve navazuje zákon o obchodních korporacích a dále je třeba vzít v úvahu různá přechodná ustanovení. Celý systém právní úpravy pro obchodní společnosti je tudíž odlišný oproti dřívějšímu stavu a nelze ho najít pouze v jednom právním předpisu. Ustanovení, týkající se vzniku a účelu právnických osob, jsou obsažena zejména v 118 až 418 nového občanského zákoníku, kde je mimo jiné uvedeno: Ustavení a vznik: Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku. Právnické osoby vedou spolehlivé záznamy o svých majetkových poměrech, a to i když nejsou povinny vést účetnictví podle jiného právního předpisu. Do veřejného rejstříku se o právnické osobě zapíše alespoň den jejího vzniku, den jejího zrušení s uvedením právního důvodu a den jejího zániku, jakož i její název, adresa sídla a předmět činnosti, jméno a adresa bydliště nebo sídla každého člena statutárního orgánu spolu s uvedením způsobu, jakým tento orgán právnickou osobu zastupuje, a údajů o dni vzniku nebo zániku jejich funkce. Právnickou osobu lze ustavit zakladatelským právním jednáním, zákonem, rozhodnutím orgánu veřejné moci, popřípadě jiným způsobem, který stanoví jiný právní předpis. Zakladatelské právní jednání určí alespoň název, sídlo právnické osoby, předmět činnosti, jaký má právnická osoba statutární orgán a jak se vytváří, nestanoví-li to zákon přímo. Určí též, kdo jsou první členové statutárního orgánu. 20

21 Pro zakladatelské právní jednání se vyžaduje písemná forma. Neuvede-li se, na jaký čas se právnická osoba ustavuje, platí, že je ustavena na dobu neurčitou. Více zakladatelů zakládá právnickou osobu přijetím stanov nebo uzavřením jiné smlouvy. Zákon stanoví, ve kterých případech lze právnickou osobu založit i právním jednáním jedné osoby obsaženým v zakladatelské listině. Právnická osoba vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. Jménem právnické osoby je její název. Účel: Právnickou osobu lze ustavit ve veřejném nebo v soukromém zájmu. Tato její povaha se posuzuje podle hlavní činnosti právnické osoby. Právnická osoba může být založena i jako i veřejně prospěšná. Veřejně prospěšná je taková právnická osoba, jejímž posláním je přispívat v souladu se zakladatelským právním jednáním vlastní činností k dosahování obecného blaha, pokud na rozhodování právnické osoby mají podstatný vliv jen bezúhonné osoby, pokud nabyla majetek z poctivých zdrojů a pokud hospodárně využívá své jmění k veřejně prospěšnému účelu. Orgány a jednání za právnickou osobu: Zákon stanoví, popřípadě zakladatelské právní jednání určí, jakým způsobem a v jakém rozsahu členové orgánů právnické osoby za ni rozhodují a nahrazují její vůli. Dobrá víra členů orgánu právnické osoby se přičítá právnické osobě. Právnická osoba si tvoří orgány o jednom členu (individuální) nebo o více členech (kolektivní). Je-li členem voleného orgánu právnické osoby jiná právnická osoba, zmocní fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala, jinak právnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu. Kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení. Zrušení: Právnická osoba se zrušuje právním jednáním, uplynutím doby, rozhodnutím orgánu veřejné moci nebo dosažením účelu, pro který byla ustavena, a z dalších důvodů stanovených zákonem. O dobrovolném zrušení právnické osoby rozhoduje její příslušný orgán. Po zrušení právnické osoby se vyžaduje její likvidace, ledaže celé její jmění nabývá právní nástupce, nebo stanoví-li zákon jinak. Neplyne-li z právního jednání o zrušení právnické osoby, zda je rušena s likvidací nebo bez likvidace, platí, že je zrušena s likvidací. 21

22 Přeměna právnické osoby: Přeměnou právnické osoby je fúze, rozdělení a změna právní formy. Zánik právnické osoby: Právnická osoba zapsaná do veřejného rejstříku zaniká dnem výmazu z veřejného rejstříku. Likvidace: Účelem likvidace je vypořádat majetek zrušené právnické osoby (likvidační podstatu), vyrovnat dluhy věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne z likvidace (s likvidačním zůstatkem), podle zákona. Právnická osoba vstupuje do likvidace dnem, kdy je zrušena nebo prohlášena za neplatnou. Vstoupí-li právnická osoba zapsaná ve veřejném rejstříku do likvidace, navrhne likvidátor bez zbytečného odkladu zápis vstupu do likvidace do veřejného rejstříku. Po dobu likvidace užívá právnická osoba svůj název s dodatkem v likvidaci. Typologie právnických osob: Právnické osoby mohou mít následující podobu: korporace, spolek, fundace (nadace, nadační fond), ústav. Občanský zákoník uvádí obecně o korporacích, že: korporaci vytváří jako právnickou osobu společenství osob, na právnickou osobu tvořenou jediným členem se hledí jako na korporaci. Dále upravuje korporace zákon o obchodních korporacích. Spolek mohou založit alespoň tři osoby vedené společným zájmem k jeho naplňování jako samosprávný a dobrovolný svazek členů a spolčovat se v něm. Fundace je právnická osoba vytvořená majetkem vyčleněným k určitému účelu. Její činnost se váže na účel, k němuž byla zřízena. Fundace je ustavena zakladatelským právním jednáním nebo zákonem, v nichž musí být určeny i její majetkové zajištění a účel. Vnitřní poměry fundace upravuje její statut. Fundace může mít v podstatě podobu nadace nebo nadačního fondu. Nadaci zakládá zakladatel k trvalé službě společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu. Účel nadace může být veřejně prospěšný, spočívá-li v podpoře obecného blaha, i dobročinný, spočívá-li v podpoře určitého okruhu osob určených jednotlivě či jinak. Je zakázáno založit nadaci za účelem podpory politických stran a hnutí nebo jiné účasti na jejich činnosti. Zakazuje se rovněž založit nadaci sloužící výlučně výdělečným cílům. Plní-li nadace zakázaný účel, soud ji i bez návrhu zruší a nařídí její likvidaci. 22

23 Nadace může podnikat, pokud podnikání představuje pouhou vedlejší činnost a výtěžky podnikání slouží jen k podpoře jejího účelu. Nadace však podnikat nesmí, pokud to zakladatel v nadační listině vyloučil. Za stejných podmínek může nadace převzít vedení obchodní společnosti. Nadace však nesmí být neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti. Zakládací listina nadace obsahuje mimo jiné i údaj o výši vkladu každého zakladatele a údaj o výši nadačního kapitálu. Majetek nadace tvoří nadační jistina a ostatní majetek. Nadační jistinu tvoří soubor předmětů vkladů do nadace, popřípadě i nadačních darů. Nadační jistina musí mít celkovou hodnotu odpovídající alespoň výši Kč. Nadační fond zakládá zakladatel k účelu užitečnému společensky nebo hospodářsky. Majetek nadačního fondu tvoří soubor vzniklý z vkladů a darů, jejichž předmět nemusí splňovat předpoklad trvalého výnosu. Nadační fond nevytváří nadační jistinu ani nadační kapitál. Ústav je právnická osoba ustavená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky. Ústav provozuje činnost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné za podmínek předem stanovených. Provozuje-li ústav obchodní závod nebo jinou vedlejší činnost, nesmí být provoz na újmu jakosti, rozsahu a dostupnosti služeb poskytovaných v rámci hlavní činnosti ústavu. Zisk může ústav použít jen k podpoře činnosti, pro niž byl založen, a k úhradě nákladů na vlastní správu Právní úprava obchodních společností v zákoně o obchodních korporacích Obecná úprava obchodních korporací je obsažena v zákoně o obchodních korporacích v 1 až 94. Na ně navazují zvláštní úpravy jednotlivých typů obchodních společností a družstev. Další text se zabývá jen obchodními společnostmi, a to zejména společností s ručením omezeným a akciovou společností. Základní pojmy Jak již bylo uvedeno dříve, obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti (dále jen společnost ) a družstva. Obchodními společnostmi jsou: veřejná obchodní společnost a komanditní společnost (osobní společnosti), společnost s ručením omezeným a akciová společnost (kapitálové společnosti) a evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Osobní společnost může být založena jen za podnikatelským účelem nebo za účelem správy vlastního majetku. Kapitálovou společnost může založit jediný zakladatel. Základní kapitál obchodní korporace je souhrn všech vkladů. Vklad Vkladem je peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu obchodní korporace. U akciové společnosti se vklad označuje jako jmenovitá nebo účetní hodnota akcie. 23