STATUTÁRNÍ MĚSTO PLZEŇ

Transkript

1 STATUTÁRNÍ MĚSTO PLZEŇ PROTIDROGOVÝ PLÁN MĚSTA PLZNĚ

2 OBSAH Úvod Charakteristika města - vybrané sociálně - demografické údaje Základní údaje o městě Obyvatelstvo Nezaměstnanost Sociální dávky Analýza protiprávního jednání Přehled kriminality na území města Plzně za rok Přestupky na území města Plzně šetřené MP Plzeň Protidrogová prevence ve městě Plzni Primární prevence rizikového chování Základní pojmy Legislativa Primární prevence rizikového chování ve městě Plzni Výzkum v oblasti primární prevence rizikového chování Harm reduction, oblast léčby a sociálního začleňování Základní pojmy Legislativa Harm reduction, oblast léčby a sociálního začleňování ve městě Plzni Přehled adiktologických služeb v Plzni Oblast snižování dostupnosti drog Základní pojmy Legislativa Trestná a přestupková činnost na úseku OPL v rámci města Plzně Finanční zajištění protidrogové politiky Strategická část protidrogového plánu Pracovní skupina protidrogové prevence SWOT analýza Priority a protidrogového plánu Naplňování a kontrola protidrogového plánu Přílohy... 65

3 ÚVOD Dnešní doba s sebou přináší nové a mnohdy převratné objevy téměř ve všech směrech lidské činnosti, ale bohužel také řadu nesnází zasahujících do různých oblastí lidské společnosti. Jedním z vážných a dlouhodobě přetrvávajících globálních problémů ovlivňujících řadu z těchto oblastí je užívání návykových látek. Tento fenomén se netýká pouze samotných uživatelů drog a jejich blízkých, ale vlivem často rozsáhlých negativních dopadů na oblast sociální, ekonomickou, zdravotní či bezpečnostní se v důsledku týká nás všech. Jedná se o závažný problém, který rozhodně nelze podceňovat, ale je nutné jej důsledně řešit a to na mezinárodní, národní i místní úrovni zejména s pomocí správně nastavené protidrogové politiky. Jen tak lze postupně dosahovat pozitivních změn v dané oblasti. Ke komplexnějšímu řešení protidrogové politiky přistoupila Česká republika již v 90. letech minulého století. Vůbec první víceletá vládní koncepce a program řešící protidrogovou politiku také na regionální či místní úrovni vzešly v platnost v roce Vznikající systém počítal se zapojením a vzájemnou spoluprací zástupců centrálních i místních institucí, veřejné správy, státních i nestátních organizací, zdravotnických i nezdravotnických poskytovatelů služeb, odborníků i laiků v dané sféře. K iniciativám protidrogové politiky se v této době kladně postavilo také město Plzeň. První nevládní neziskové organizace zabývající se specificky problémem závislosti a jiných sociálně nežádoucích jevů začaly na území města Plzně působit od roku Město postupně přistoupilo ke vzájemné spolupráci s nimi a podpoře jejich činnosti. Na návrh Rady města Plzně byla v roce 1996 zřízena Komise protidrogová a prevence kriminality (jako poradní a iniciativní orgán Rady města Plzně), který koordinuje činnost a komplexně pomáhá řešit problematiku prevence kriminality a protidrogové politiky (primární prevence, léčba a resocializace, snižování rizik, snižování dostupnosti) na území města Plzně. Dalším posunem v dané oblasti bylo zahájení procesu komunitního plánování sociálních služeb na základě usnesení Rady města Plzně č ze dne V roce 2008 vznikl Komunitní plán rozvoje sociálních služeb města Plzně na období Předmětem zájmu komunitního plánování v Plzni byla rovněž oblast péče o osoby ohrožené drogovou závislostí. Od roku 2009, kdy došlo ke vzniku Odboru bezpečnosti a prevence kriminality Magistrátu města Plzně, je protidrogová problematika řešena samostatně ve spojitosti s oblastí prevence kriminality a s oblastí bezpečnosti v rámci tohoto odboru. Zde je také zařazena kumulovaná pracovní pozice manažera prevence kriminality a protidrogového koordinátora, 1

4 který koordinuje činnost pracovních skupin prevence kriminality a protidrogové prevence, zastává pozici tajemníka Komise protidrogové a prevence kriminality Rady města Plzně a aktivně se podílí na vytváření koncepce protidrogové politiky a koncepce prevence kriminality na území města Plzně. V roce 2012 obnovila svoji činnost (v novém složení pod vedením protidrogového koordinátora) pracovní skupina protidrogové prevence, která v souladu s komunitním plánováním sociálních služeb zahájila přípravu Protidrogového plánu města Plzně na období Protidrogový plán je strategický dokument, který doplňuje oblast komunitního plánování sociálních služeb z pohledu služeb protidrogové politiky. Protidrogový plán města Plzně na období vychází z Národní strategie protidrogové politiky na období (dále jen národní strategie ) schválené usnesením vlády č. 340 ze dne a je nezbytným nástrojem realizace protidrogové politiky města Plzně. Protidrogový plán města Plzně respektuje základní přístupy/strategie k řešení problému užívání drog definovaných národní strategií. Těmito přístupy jsou: snižování nabídky drog (kontrola prodeje a distribuce legálních a potlačování nezákonné výroby a distribuce nelegálních drog), snižování poptávky po drogách (primární prevence, léčba a sociální začleňování uživatelů), snižování rizik spojených s jejich užíváním. V kontextu těchto přístupů je rovněž protidrogová politika města Plzně v souladu s národní strategií tvořena čtyřmi základními pilíři: 1. primární prevence 2. léčba a sociální začleňování 3. snižování rizik 4. snižování dostupnosti drog přístupy/ strategie snižování nabídky drog snižování poptávky po drogách snižování rizik spojených s užíváním drog pilíře protidrogové politiky snižování dostupnosti drog primární prevence léčba a sociální začleňování snižování rizik 2

5 1 CHARAKTERISTIKA MĚSTA VYBRANÉ SOCIÁLNĚ - DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE 1.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O MĚSTĚ Plzeň je čtvrtým největším městem v České republice. V západní části Čech zaujímá výrazné dominantní postavení jako silné průmyslové, obchodní, kulturní a správní centrum. Město bylo založeno v roce 1295 na soutoku řek Úhlavy, Úslavy, Radbuzy a Mže českým králem Václavem II. Výhodná geografická poloha mezi Prahou a zemskými hranicemi mu umožnila rychlý ekonomický rozvoj. Nejrozvinutějším odvětvím v okrese Plzeň město je jednoznačně průmysl, zemědělství nemá v Plzni a přilehlém okolí výrazné postavení. Jako vzdělávací centrum má město velmi rozvinutý školský systém. V současnosti se zde nachází zhruba 46 mateřských škol, 26 základních škol, 6 gymnázií, 16 středních odborných škol, 11 středních odborných učilišť, 3 vyšší odborné školy a 2 univerzity. Plzeň a její okolí je významným regionálním centrem jak ekonomickým, tak i v oblasti vzdělanosti, kultury, sportu, duchovního života a veřejné správy. Klíčové postavení v hospodářství města zaujímá strojírenství, reprezentované především podnikem Škoda Holding a. s. a průmyslovou zónou Borská pole. Průmysl v regionu dále zahrnuje elektrotechniku, zpracování dřeva a papíru, potravinářskou a stavební výrobu. V rámci celé ČR má Plzeň nadprůměrnou ekonomickou výkonnost a mzdovou úroveň, byl zde i relativní dostatek pracovních příležitostí v celkem pestré struktuře. Zároveň se však projevuje kvalitativní nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle na trhu práce. K nejhodnotnějším tradicím plzeňského kulturního prostředí patří činnost Divadla J. K. Tyla. Plzeň je dějištěm kulturních akcí a festivalů mezinárodního významu - Smetanovské dny, Skupova Plzeň, Historický víkend, festival Na ulici, Pilsner Fest, Mezinárodní bienále kresby či festival Divadlo. V rámci Plzeňského kulturního léta jsou pořádány koncerty na otevřených pódiích v centru města. V roce 2010 byla Plzeň vyhlášena Evropským hlavním městem kultury roku 2015, což s sebou přináší příležitosti k dalšímu rozvoji kulturního potenciálu města. Rekreační možnosti Plzně jsou překvapivě bohaté, neboť město obklopují četné lesy s mnoha vodními plochami. Okolí města skýtá rozmanité možnosti výletů za historickými památkami Plzeňska. 3

6 Bohužel jak vyplývá z aktuálních údajů o Plzni, město i jeho okolí má extrémně narušené životní prostředí. Měrné emise zjištěné v okrese Plzeň-město mnohonásobně převyšují průměrné hodnoty měrných emisí v celé České republice. Území je zatíženo vysokou koncentrací průmyslových aktivit a silniční dopravou, časté je zde i inverzní počasí. Město Plzeň je rozděleno do deseti městských obvodů: 1 Plzeň 1 Plzeň 5 - Křimice Plzeň 8 - Černice Plzeň 2 Plzeň 6 - Litice Plzeň 9 - Malesice Plzeň 3 Plzeň 7 - Radčice Plzeň 10 - Lhota Plzeň 4 1 Plzeň - oficiální informační server města: Město Plzeň. Dostupné na www: 4

7 1.2 OBYVATELSTVO V okrese Plzeň - město žilo k celkem obyvatel z toho mužů a žen, což je téměř 30% obyvatelstva celého Plzeňského kraje. V roce 2011 se narodilo živých dětí, zemřelo osob. Průměrný věk obyvatelstva v okrese Plzeň město dosáhl 42,4 let. Do okresu Plzeň - město se během roku 2011 přistěhovalo osob, vystěhovalo se osob. Stále převládá trend, že se řada obyvatel s dobrou životní úrovní, stěhuje do sousedních okresů, kde staví rodinné domy. Je to dáno hlavně příznivější dostupností pozemků a jejich nižší cenou. Za prací pak většinou dojíždí do Plzně. Protože se jedná o občany, kteří mají zaměstnání, dochází tak k poklesu počtu zaměstnaných osob bydlících v okrese Plzeň město. 2 Počet obyvatel celkem z toho ženy Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel Z toho věková kategorie: 0 14 let let NEZAMĚSTNANOST K evidovalo kontaktní pracoviště v Plzni uchazečů o zaměstnání, což je o 27 více než minulý měsíc a o více než ve stejném období loňského roku. K bylo v evidenci kontaktního pracoviště v Plzni celkem žen, tedy 49,6 % všech nezaměstnaných. Ke konci března bylo v evidenci registrováno 471 absolventů a mladistvých, což je o 65 více než minulý měsíc a o 105 více než v březnu minulého roku. Na celkovém počtu nezaměstnaných se tak podílejí 5,9 %. V minulém měsíci tento podíl činil 5,1 % a v březnu loňského roku podíl absolventů a mladistvých činil 5,5 %. Podíl nezaměstnaných osob v porovnání s minulým měsícem svoji hodnotu nezměnil a činil tedy 6,2 %. V porovnání s březnem roku 2012 se tento podíl zvýšil o 1,1 %. Podíl nezaměstnaných žen činil 6,2 % a mužů 6,3 %. 2 Český statistický úřad, Krajská správa ČSÚ v Plzni, Statistiky. Dostupné na www: 5

8 K bylo na kontaktním pracovišti v Plzni evidováno celkem volných pracovních míst, což je o 19 méně než v minulém měsíci a o 139 méně než v březnu předchozího roku. Na jedno volné pracovní místo připadá 7,8 uchazečů. 3 Období Základní údaje o nezaměstnanosti v okrese Plzeň město Uchazeči o zaměstnání celkem ženy pobírající podporu nově hlášení vyřazení volná místa MN (%) Leden ,2 Únor ,2 Březen ,1 Leden ,1 Únor ,2 Březen ,2 3 Úřad práce ČR, Situace v Plzeňském kraji. Dostupné na www: 6

9 Míra nezaměstnanosti porovnání v rámci Plzeňského kraje Region K K Počet uchazečů MN v % Počet uchazečů MN v % Domažlice , ,9 Klatovy , ,0 Plzeň jih , ,2 Plzeň město , ,2 Plzeň sever , ,2 Rokycany , ,5 Tachov , ,3 Plzeňský kraj , ,5 ČR , ,0 1.4 SOCIÁLNÍ DÁVKY Přehled vyplacených dávek hmotné nouze PnŽ DnB MOP PnŽ DnB MOP počet dávek počet dávek počet dávek počet dávek počet dávek počet dávek Celkem počet dávek Přehled vyplacených dávek státní sociální podpory Rozdíl sociální příplatek příspěvek na bydlení 1.5 ANALÝZA PROTIPRÁVNÍHO JEDNÁNÍ Přehled kriminality na území města Plzně za rok 2012 V roce 2012 řešili policisté na území města Plzně trestných činů. Objasněnost dosáhla téměř 45 %, což znamená, že policisté objasnili skutků. 7

10 Ve skladbě trestné činnosti zaujímá dominantní postavení majetková trestná činnost. Za rok 2012 policisté zaevidovali takových případů. Majetková trestná činnost se dělí na krádeže prosté a krádeže vloupáním. Do první kategorie patří krádeže motorových vozidel, kterých bylo v tomto roce odcizeno 222. Častým problémem, který policisté řeší téměř denně, jsou krádeže věcí ze zaparkovaných vozidel. V loňském roce bylo v Plzni vykradeno 574 automobilů. Policisté nejvíce těchto skutků zaznamenali na Lochotíně, Slovanech a v centru města. Z pohledu násilné trestné činnosti se policisté nejvíce zabývali zločinem loupež ve 139 případech, ale ve srovnání s rokem 2011 vzrostl také počet případů úmyslného ublížení na zdraví, kdy policisté řešili 136 těchto případů, což je o 53 případů více než v předchozím roce. Nejvíce těchto skutků zaznamenali kriminalisté v centru Plzně a na Borech. Vzhledem k velké koncentraci osob dochází k loupežím ve většině případů přes den a ne již v noci, jako to bývalo v minulých letech. Co se týká hospodářské kriminality, zde počet případů ve všech kategoriích oproti roku 2011 poklesl. Nejvíce se policisté zabývají neoprávněným m, paděláním a pozměněním platebního prostředku a úvěrovým podvodem. Plzeňští policisté také často řeší maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, v roce 2012 zaevidovali 284 takových případů, což je o 63 případů více oproti roku Ve většině z nich se jednalo o řidiče, kteří usedli za volant i přes soudem uložený zákaz řízení. Dalším skutkem, který zaujímá ve statistikách vysoké číslo, je přečin ohrožení pod vlivem návykové látky. Policisté zjistili u 203 řidičů, že řídili pod vlivem alkoholu či jiné omamné látky. Téměř 35 % všech objasněných případů mají na svědomí recidivisté a to zejména skutky majetkového charakteru, kde počet vzrostl ve srovnání s předcházejícím rokem o 169 případů, celkem policisté řešili 626 těchto skutků. Mladiství spáchali 62 provinění a s dětmi do 15 let řešili policisté 18 činů jinak trestných. 4 4 Zpracovala: por. Ing. Martina Korandová, tisková mluvčí MŘ PČR Plzeň. 8

11 Přehled stavu kriminality na území města Plzně za rok porovnání Počet trestných činů Objasněnost početně procentuálně 44,35% 40,14% 4,21% Podíl jednotlivých druhů TČ na celkovém nápadu početní majetková násilná mravnostní ostatní hospodářská zbývající procentuální majetková 65,85% 67,02% -1,17% násilná 8,27% 7,29% 0,98% mravnostní 0,36% 0,44% -0,08% ostatní 9,39% 8,14% 1,25% hospodářská 6,83% 8,90% -2,07% zbývající 9,30% 8,22% 1,08% Rozbor trestné činnosti porovnání Děti do 15 let počet objas. TČ procentuálně 0,70% 0,89% -0,20% z toho majetkových násilných Mladiství počet objas. TČ procentuálně 2,40% 2,51% -0,11% z toho majetkových násilných Recidivisté počet objas. TČ procentuálně 34,09% 30,56% 3,53% z toho majetkových násilných hospodářských

12 TČ pod vlivem alkoholu počet objas. TČ procentuálně 14,74% 13,98% 0,01 z toho majetkových násilných Rozbor jednotlivých druhů trestné činnosti porovnání Krádeže prosté z toho kr. motor. vozidel jízdní kola kr. věcí z automobilů kapesní krádeže Krádeže vloupáním z toho obchody a výkl. skříně restaurace a kiosky chaty byty rod. domky Násilná TČ z toho vraždy loupeže (vč.finančních ústavů) útok na veřejného činitele ublížení na zdraví Mravnostní TČ z toho pohlavní zneužívání znásilnění Ostatní TČ z toho nedov. výroba a jiné nákládání s OPL maření výkonů úředního roz.a vykázání výtržnictví sprejerství Hospodářská TČ z toho podvod neoprávněné, padělání, pozměn. plat. pr úvěrový podvod zpronevěra Zbývající TČ z toho zanedbání povinné výživy ohrožení pod vlivem návykové látky

13 1.5.2 Přestupky na území města Plzně šetřené MP Plzeň Městská policie při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku a plnění dalších úkolů podle zákona 553/1991 Sb. nebo podle jiného zákona zejména přispívá k ochraně a bezpečnosti osob a majetku. Dohlíží nad dodržováním pravidel občanského soužití. Přispívá v rozsahu stanoveném zákonem O obecní (městské) policii nebo jiným zákonem k bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Odhaluje přestupky a jiné správní delikty a upozorňuje fyzické a právnické osoby na porušování obecně závazných právních předpisů a činí k nápravě. Městská policie Plzeň je orgánem obce a podléhá přímo primátorovi. Vybrané druhy přestupků přestupky abs. počet Druh přestupku rok 2011 rok 2012 změna proti veřejnému pořádku proti občanskému soužití proti majetku na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi Přestupky proti veřejnému pořádku Neuposlechnutí výzvy úřední osoby Zjištěno 70 případů z toho 63 řešeno pokutou na místě nezaplacenou, 5 řešeno pokutou na místě zaplacenou a 2 řešeno domluvou lokalita celé město. Rušení nočního klidu Zjištěno 65 případů 32 řešeno domluvou, 15 řešeno pokutou NMNZ, 12 řešeno pokutou na místě zaplacenou a 6 případů bylo předáno na přestupkovou komisi k řešení. Lokality: 43 % centrum města, 22 % Skvrňany, 22 % Slovany a ostatní části. Veřejné pohoršení Zjištěno 245 přestupků 76 domluva, 140 NMNZ, 29 NMZ. Lokality: 52 % střed města Americká, Klatovská, městské sady, 28 % Slovany Francouzská, 23 % Doubravka Mohylová, Masarykova, Rokycanská, Mohylova. 11

14 Znečištění veřejného prostranství Zjištěno 800 případů, 276 řešeno domluvou, 371 pokuta NMNZ, 73 pokuta NMZ, 2x předáno na ÚMO. Zábor veřejného prostranství Zjištěno 170 případů, 19 řešeno domluvou, 124 řešeno pokutou NMZ, 25 NMNZ, 2x předáno na ÚMO Lokalita: 90 % Plzeň střed Štruncovy sady, 10 % ostatní. Přestupky proti občanskému soužití Vyhrožování Zjištěno 5 přestupků, 2 řešeno domluvou, předáno na přestupkovou komisi. Přestupky proti majetku Drobná krádež Zjištěno 912 přestupků, 16x domluva, 788 řešeno pokutou NMNZ, 78 pokuta NMZ, 5x předáno na ÚMO, 25x předáno PČR. Lokalita: rovnoměrně rozloženo mezi velká nákupní centra Tesco, Kaufland, Area Bory a další. Přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi Alkohol Zjištěno z výkonu služby 9 případů nesouvisejících s dopravou. Tabák Zjištěno 261 případů, 38x domluva, 156x pokuta na místě nezaplacená, 62x pokuta na místě zaplacená, 5x předáno na přestupkovou komisi. Lokality: 25 % Doubravka Rokycanská, Zábělská, Masarykova, 29 % Lochotín Karlovarská, 33 % Skvrňany Vejprnická, Chebská, Domažlická a ostatní. 5 5 Zpracoval: Bc. Pavel Beránek, vedoucí OAPK MP Plzeň. 12

15 2 PROTIDROGOVÁ PREVENCE VE MĚSTĚ PLZNI 2.1 PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ Základní pojmy Primární prevence je jedním ze čtyř základních pilířů protidrogové politiky korespondující s cílem snížit míru experimentálního a příležitostného užívání drog zejména mladými lidmi. Primární prevence zahrnuje dvě základní oblasti: Nespecifická primární prevence jedná se o souhrn veškerých aktivit podporujících zdravý životní styl a celkově působících na rozvoj harmonické osobnosti. Zahrnuje aktivity, které vedou ke smysluplnému využívání a organizaci volného času zájmové, sportovní a volnočasové aktivity a další programy, které nemají přímou souvislost např. se zneužíváním návykových látek či dalšími formami rizikového chování, ale v kombinaci se specificky zaměřenými programy mají svoji nezastupitelnou úlohu a obecně napomáhají snižovat riziko vzniku a rozvoje jakýchkoliv nežádoucích podob chování. Specifická primární prevence zahrnuje aktivity a programy specificky zaměřené na předcházení a omezování výskytu jednotlivých forem rizikového chování. Jednou z těchto forem nežádoucího rizikového chování je například užívání návykových látek. Ve vztahu ke zneužívání návykových látek se specifická primární prevence zaměřuje zejména na dosažení následujících změn: - motivace k životnímu stylu bez drog, - motivace k návratu k životnímu stylu bez drog, pokud k experimentálnímu či příležitostnému užívání drog dochází, - posunutí zahájení experimentování s drogami (užívání drog) do vyššího věku, - snížení míry užívání drog, pokud k experimentálnímu či příležitostnému užívání drog dochází, - snížení rizik spojených s užíváním drog, pokud k experimentálnímu či příležitostnému užívání drog dochází. Specifickou primární prevenci lze dále rozdělit podle cílové skupiny a jejího zapojení, intenzity programu a prostředků, které program využívá do tří úrovní: 1. Všeobecná primární prevence zaměřuje se na širší populaci, programy jsou určeny pro větší počet účastníků, aniž by byl zjišťován rozsah problému či rizika. 13

16 2. Selektivní primární prevence - je zaměřena na skupiny osob, u nichž lze předpokládat zvýšený výskyt rizikového chování a jsou většinou více ohrožené než jiné skupiny populace. 3. Indikovaná primární prevence zaměřuje se zejména na jednotlivce, u nichž byly zaznamenány projevy rizikového chování, jedná se převážně o individuální práci s klienty s vyšším výskytem rizikových faktorů v oblasti chování, problematických vztahů v rodině, ve škole nebo s vrstevníky Legislativa Daná kapitola zachycuje přehled legislativních dokumentů, které upravují či souvisí s oblastí primární prevence rizikového chování. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (ukládá povinnost vytvářet podmínky pro zdravý vývoj dětí, žáků a studentů a pro předcházení vzniku rizikového chování). Zákon č. 109/2002 Sb., o zařízeních ústavní výchovy, ochranné výchovy a zařízeních preventivně výchovně péče, ve znění pozdějších předpisů (upravuje oblast preventivně výchovné péče). Zákon č. 379/2005 Sb., o ch k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zpřísňuje podmínky pro požívání alkoholu, tabákových výrobků a jiných návykových látek). Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů (zásadní dokument vymezující funkci školního metodika prevence a metodika prevence, vymezuje kompetence v rámci školy a současně stanovuje metodické řízení v systému poradna versus škola). Vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů (stanovuje nezbytné kvalifikační předpoklady pro výkon specializovaných činností, které zahrnují také oblast prevence rizikového chování). Zákon č. 262/2000 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů ( 133 stanovuje, že pedagogickému pracovníkovi, který vedle přímé pedagogické činnosti vykonává také specializované činnosti, k jejichž výkonu jsou nezbytné další kvalifikační předpoklady, se poskytuje příplatek ve výši až Kč měsíčně). 14

17 Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů (primární prevence zde souvisí s oblastí sociálního znevýhodnění a zdravotního znevýhodnění). Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (v 2 přímo stanovuje, že školská zařízení pro zájmové vzdělávání budou uskutečňovat formy činností v zájmovém vzdělávání vedoucí k prevenci rizikového chování dětí, žáků, studentů) Primární prevence rizikového chování ve městě Plzni Na území města Plzně se nachází celkem 46 mateřských škol, 26 základních škol, 6 gymnázií, 16 středních odborných škol, 11 středních odborných učilišť, 3 vyšší odborné školy a 2 univerzity. Protidrogový plán se zaměřuje specificky na situaci v oblasti primární prevence rizikového chování na základních školách, jejichž zřizovatelem je Statutární město Plzeň. Jedná se o 26 základních škol s celkovým počtem žáků ve školním roce 2012/2013. Přehled ZŠ podle jednotlivých MO města Plzně Městský obvod Přehled základních škol Počet žáků Školní rok 2012/2013 MO Plzeň 1 1. ZŠ (Západní 18) 17. ZŠ a MŠ (Malická 1) 31. ZŠ (E. Krásnohorské 10) 34. ZŠ (Gerská 32) 4. ZŠ (Kralovická 12) 7. ZŠ a MŠ (Brněnská 36) Bolevecká ZŠ (nám. Odboje 18) MO Plzeň ZŠ (Habrmannova 45) 20. ZŠ (Brojova 13) 21. ZŠ (Slovanská alej 13) 25. ZŠ (Chválenická 17) Masarykova ZŠ (Jiráskovo náměstí 10) ZŠ a MŠ Božkov (Vřesinská 17) MO Plzeň ZŠ (nám. Míru 6) 11. ZŠ (Baarova 31) 15. ZŠ (Terezie Brzkové 33-35) 16. ZŠ a MŠ (Americká třída 30) MŠMT, Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže na období

18 2. ZŠ (Schwarzova 20) 26. ZŠ (Skupova 22) 33. ZŠ (Terezie Brzkové 31) Benešova ZŠ a MŠ (Doudlevecká 35) MO Plzeň ZŠ (Zábělská 25) 22. ZŠ (Na Dlouhých 49) 28. ZŠ (Rodinná 39) ZŠ Újezd (Národní 1) MO Plzeň 5 Křimice 15. ZŠ (Terezie Brzkové odloučené pracoviště Křimice, Průkopníků 290, Plzeň Křimice) MO Plzeň 6 - Litice 26. ZŠ (Skupova 22 odloučené pracoviště ZŠ Litice Přeučilova 12) MO Plzeň 7 Radčice 16. ZŠ a MŠ (Americká 30 odloučené pracoviště ZŠ Radčice, V Radčicích 20, Radčice, odloučené pracoviště MŠ Radčice, Stromková 29, Radčice) MO Plzeň 8 Černice Tyršova ZŠ a MŠ (U Školy 7, Plzeň- Černice) Všechny základní školy mají vypracovaný Minimální preventivní program (MPP) jako součást svých školních vzdělávacích programů. MPP blíže specifikuje programy a aktivity v oblasti primární prevence, které daná škola realizuje. Z pohledu primární prevence rizikového chování lze konstatovat, že se školy zaměřují zejména na interpersonální agresivní chování (agrese, šikana, kyberšikana, násilí, intolerance, antisemitismus, extremismus, rasismus a xenofobie, homofobie), závislostní chování (zejména užívání návykových látek a gambling), kriminalitu, delikvenci, záškoláctví a v neposlední řadě také na rizika související s poruchami příjmu potravy. Z průzkumu o výskytu rizikového chování ve školách, který byl proveden metodiky prevence Pedagogicko-psychologické poradny ve 2. pololetí školního roku 2011/2012 při přípravě Plánu primární prevence rizikového chování Plzeňského kraje ( ) vyplynulo, že školy v okrese Plzeň město se nejčastěji potýkají s kázeňskými problémy, záškoláctvím, šikanou, kyberšikanou, kouřením cigaret, dále s vandalismem, krádežemi, poruchami příjmu potravy, sebepoškozováním, nelegálními drogami. Hlavní úlohu v oblasti primární prevence rizikového chování na školách má školní metodik prevence (ŠMP). Ten zajišťuje a koordinuje zejména tvorbu a následnou realizaci preventivního programu školy a podílí se na výběru vhodných preventivních aktivit a programů. Velmi záleží na výběru osobnosti ŠMP a jeho zájmu řešit danou oblast. Velkým problémem, se kterým se ŠMP potýkají je především nezkrácený úvazek. Na některých 16

19 školách navíc tito pedagogičtí pracovníci zastávají současně roli třídního učitele, což jim mnohdy znemožňuje se adekvátně věnovat preventivní problematice. Při realizaci MPP školy využívají zpravidla nabídek různých institucí a organizací. Plzeňské ZŠ v rámci primární prevence rizikového chování nejčastěji spolupracují s: Pedagogicko psychologickou poradnou Plzeň Městskou policií Plzeň a Policií ČR Střediskem výchovné péče různými neziskovými organizacemi CPPT, o.p.s., POINT 14, občanské sdružení Ponton, SOS Archa, Bílý kruh bezpečí, atd. V rámci města Plzně aktivně fungují dvě pracovní skupiny pracovní skupina prevence kriminality a pracovní skupina protidrogové prevence. Primární prevence rizikového chování je řešena z pohledu obou pracovních skupin. Členové pracovních skupin jsou erudovaní zástupci různých subjektů a organizací zabývajících se v rámci své praxe uvedenou problematikou. Vedle jiných jsou to pro danou oblast zejména zástupci Odboru školství, mládeže a tělovýchovy Magistrátu města Plzně, Pedagogicko-psychologické poradny Plzeň, pracovníci OSPOD, zástupci ŠMP plzeňských škol a zástupci NNO poskytujících své služby v oblasti primární prevence. Při přípravě protidrogového plánu proběhlo setkání se ŠMP plzeňských základních škol, kde byly zjišťovány nedostatky a požadavky škol v oblasti primární prevence rizikového chování. Závěry z tohoto setkání byly projednány v rámci pracovní skupiny protidrogové prevence a jsou zohledněny ve strategické části protidrogového plánu (priorita 2 Primární prevence rizikového chování na školách Zefektivnění systému v oblasti specifické primární prevence rizikového chování na školách). Na základě jednání pracovní skupiny prevence kriminality bylo v roce 2012 zorganizováno metodiky PPP ve spolupráci se SVP, BEZP MMP a OŠMT MMP setkání ředitelů a ŠMP plzeňských základních škol k řešení problematiky práce s dětmi se SPUCH inklinujícími k rizikovému způsobu chování. Závěry z tohoto setkání ukázaly zejména: nutnost podpory činnosti ŠMP na školách, potřebnost pravidelného a systémového setkávání pedagogického sboru či užšího týmu na půdě školy k řešení dané problematiky, potřebnost zajištění finančních prostředků na další vzdělávání pedagogů (zejména ŠMP) v dané problematice a na úhradu programů primární prevence, zavedení funkce školního psychologa či přítomnost jiného odborníka přímo ve škole, 17

20 vytvoření vnitřního nařízení ředitele školy (metodický postup k informačnímu toku vázaný k rizikovému chování). Služby v oblasti specifické primární prevence užívání návykových látek zajišťují v rámci města Plzně organizace Centrum protidrogové prevence a terapie, o.p.s. (CPPT, o.p.s.) a POINT 14. Organizace CPPT, o.p.s. realizuje také vzdělávání pedagogů - Specializační kurz prevence rizikového chování a další tematické semináře určené zejména ŠMP. Název organizace Služby specifické primární prevence užívání návykových látek v Plzni Centrum protidrogové prevence a terapie, o.p.s. POINT 14 Název projektu/ programu P-centrum, středisko primární prevence Specifická primární prevence Nízkoprahový klub Páteční klub Cílová skupina - třídní kolektivy 2. stupně ZŠ a SŠ - třídní kolektivy se zvýšenou možností výskytu rizikového chování - děti a dospívající se zvýšenou mírou rizikového chování - pedagogové a pedag. pracovníci - rodiče - třídní kolektivy 2. stupně ZŠ - 1. a 2.ročníky SŠ a SOU - pedagogové a pedag. pracovníci - rodiče - mladiství let - mladiství doporučováni soc. pracovníkem (OSPOD) Typ SPP dle standardů odborné způsobilosti Programy specifické PP poskytované v rámci školní docházky Vzdělávací programy v oblasti specifické PP Programy včasné intervence Primární prevence v rámci školní docházky Primární prevence mimo rámec školní docházky Zaměření SPP - všeobecná - selektivní - indikovaná - všeobecná - selektivní - indikovaná Výzkum v oblasti primární prevence rizikového chování V rámci města Plzně byla v roce 2008 provedena rozsáhlá studie zohledňující různé aspekty z oblasti primární prevence rizikového chování Školní dotazníková studie o návykových látkách, rizikovém chování a volnočasových aktivitách. Jedná se o jediný takto 18