Fiktivní průzkumné šetření

Transkript

1 Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Katedra sociální pedagogiky Fiktivní průzkumné šetření Výzkumné metody a zpracování dat 2010 Jana Nováková

2 Obsah 1. Úvod. str. XY 2. Průzkumné cíle a stanovení hypotéz. str. XY 3. Použité metody. str. XY 4. Průzkumný soubor, charakteristika respondentů. str. XY 5. Vyhodnocení a interpretace průzkumného šetření.. str. XY 5.1 Název 1 oblasti. str. XY 5.2 Název 2 oblasti. str. XY Atd.. 7. Závěr.. str. XY Odborné prameny. str. XY Názvy kapitol si lze aktuálně upravit, přeformulovat! 2

3 1. Úvod Pro zpracování tohoto fiktivního průzkumného šetření jsem zvolila téma, které je řazeno mezi sociálně patologické, případně mezi asociální jevy. Vybraným tématem je mobbing a bossing, tedy určitá forma šikanování mezi dospělými na pracovišti. V praktickém životě mají oba jevy různé projevy a vzájemně se liší pouze v tom, kým jsou iniciovány. Jako mobbing lze označit dlouhodobý, systematický a cílevědomý útok na určitou osobu, řízený jedním nebo více kolegy. V případě bossingu je agresorem přímo nadřízený. Oběťmi negativních aktů jsou zpravidla lidé, kteří se nějakým způsobem liší, ať již fyzicky, názorově, specifickými povahovými vlastnostmi, inteligencí, dosaženým vzděláním či vyznáním. Jejich společným rysem je však určitá slabost a neschopnost se účinně bránit. Projevy šikany lze vypozorovat na všech typech pracovišť státních i soukromých, zasaženy jsou všechny profese, a to bez ohledu na věk a dosažené vzdělání zaměstnanců. Největším nebezpečím mobbingu je, že probíhá skrytě a je trpěn, bez toho, aniž by byl řešen. Oběť netuší, jaká její práva jsou porušována, neví, kam se má obrátit o pomoc, nezná účinnou obranu (Vykopalová, 2001, s. 75). Prostřednictvím průzkumného šetření jsem se pokusila zjistit, jaké zkušenosti mají lidé různých profesí s těmito jevy, zda se častěji stávají obětí muži nebo ženy a také to, jak mohou k rozvoji šikany přispívat negativní pracovní podmínky. Lze např. poznamenat, že: V diplomové práci se budu orientovat opačným směrem, cestou kvalitativního průzkumu, toto šetření tedy je a zůstane fiktivním a nerealizovaným. 2. Průzkumné cíle a stanovení hypotéz Naším cílem je zjistit výskyt a determinanty šikany na pracovišti mobbingu a bossingu. K tomu byly stanoveny následující dílčí cíle: 1. Zjistit, jak rozšířený je mobbing a bossing v naší společnosti. 2. Zjistit, zdali se obětí mobbingu a bossingu stávají častěji ženy nebo muži. 3. Zjistit, zda ke vzniku mobbingu a bossingu přispívají negativní pracovní podmínky. 3

4 Na základě výše uvedených cílů jsme formulovali hypotézy: H1. Předpokládám, že většina dospělých osob se během svého pracovního života s mobbingem a bossingem setkala. Termíny mobbing a bossing jsem vysvětlila již v úvodu, zde pouze uvedu jejich nejčastější projevy. Jsou jimi šíření pomluv; útok na osobnost a její zvláštnosti; útok na soukromý život; odmítání spolupráce; izolování ze strany ostatních kolegů; sabotování práce; zpochybňování schopností a znevažování výkonů; zrazování od motivace k práci; zadávání nadbytečných požadavků a nesmyslných úkonů nadřízeným; neoprávněná kritika; trvalá kontrola; zadržování informací; slovní a/nebo skutkové sexuální obtěžování. Většinou se samozřejmě rozumí nadpoloviční počet respondentů. Formulace během svého pracovního života, říká, že respondenti by měli zhodnotit situaci nejen na současném pracovišti, ale i na všech předchozích. Danou hypotézu jsem formulovala na základě studia odborné literatury (Kraus, Novák, aj., 2008, s ), která tvrdí, že každý dospělý člověk se alespoň jedenkrát s některým z výše jmenovaných projevů na svém pracovišti setkal. H2. Obětí mobbingu a bossingu se stávají častěji ženy. Tato hypotéza vychází z pouhé domněnky, je však podpořena skutečností, že mezi obvyklé strategie mobbingu a bossingu je řazeno i slovní a skutkové sexuální obtěžování, spojované především s ženskými oběťmi. Častěji chápeme v souvislosti, že ženy ve sledovaném souboru se stávají obětí min o 10 % více než muži. H3. Vznik mobbingu a bossingu je determinován pracovními podmínkami. Tuto hypotézu budeme statisticky testovat a ověřovat závislost (vliv) pracovních podmínek na vznik mobbingu, bossingu. K ověření si následně stanovíme 4

5 nulovou a alternativní hypotézu. Pracovní podmínky budou rozděleny na negativní a pozitivní, popř. ostatní. Za negativní pracovní podmínky lze označit autoritářský styl vedení; nedostatky v organizační struktuře instituce; neustálý tlak na zvyšování pracovních výkonů; závist a konkurenční vztahy na pracovišti; obava ze ztráty zaměstnání; nedostatek tolerance. Při formulaci této hypotézy jsem vycházela opět z odborného textu Polívkové (2008, s ), kde se považuje nežádoucí sociální klima, stres a špatná organizace práce za významné faktory podporující vznik mobbingu a bossingu. 4. Použité metody Pro zjišťování potřebných údajů jsem zvolila metodu dotazníku. Zde nyní rozvést proč byl vybrán dotazník, jeho výhody a nevýhody. Lze citovat, ale vždy aplikačně pro dané šetření. Např. co je to dotazník a že jsme ho využili především proto a proto (výhody dotazníku) a jak jsme nevýhody potlačili, případně, že je dotazník přejatý (cele, částečně, některé položky jsme již ověřovali v rámci bakalářské práce), standardizovaný, apod. Kolik obsahuje položek a jakých, dát odkaz na přílohu, kde by měl být vzor dotazníku, osnova řízeného rozhovoru, pozorování, kauzuistik,.. Respondentům jsem rozdala celkem 85 dotazníků, 80 se mi jich vrátilo vyplněných. Hromadně bylo rozdáno 73 dotazníků, zbylých 12 individuálně. Většina respondentů zodpověděla otázky přímo na pracovišti. Vyplněné dotazníky jsem vyzvedla vždy po uplynutí jednoho týdne. Dotazníky rozdané individuálně vyplnili dotyční hned na místě. Jak jsme zajistili informovanost respondentů, návratnost byla XY %,. 5. Průzkumný soubor, charakteristika respondentů, vzorku Průzkumného šetření se zúčastnilo celkem 80 respondentů, z toho 45 žen a 35 mužů. Popsat, jak byli vybráni respondenti do výběrového souboru? Byli osloveni 5

6 lidi různých profesí, zaměstnanci Dialyzačního střediska, Mateřské školy, firmy Česmad Bohemia a firmy Meyra. Zbytek tvořili jednotlivci, zaměstnaní jak ve státní, tak v soukromé sféře (viz tab. č. 1). Všichni zúčastnění pracují v Praze. Tabulka č. 1: Respondenti podle pracoviště Pracoviště Celkem zaměstnanců Dialyzační středisko 27 33,75 Mateřská škola 7 8,75 Česmad Bohemia 23 28,75 Meyra 11 13,75 různá 12 15,00 státní 13 16,25 soukromé 67 83,75 Celkem ,00 % Zde se pak v práci hodí uvést grafická vyjádření (podle pohlaví, věku, vzdělání, rodinného stavu, pracoviště,. a komentovat zastoupení podle pohlaví např. vzhledem ke statistikám a běžnému výskytu v populaci v daném regionu, kraji, ČR či porovnání se zahraničím atd.) 6. Vyhodnocení a interpretace průzkumného šetření Hypotéza 1. Předpokládám, že většina dospělých osob se během svého pracovního života s mobbingem a bossingem setkala. Tuto hypotézu sytily položky č. 4 a 8 z dotazníku a dále ji doplňovala položka č.17. Výsledky zjištění jsou uvedeny v příloze XY a v tabulce č. 2 je uvedena četnost výskytu setkání respondentů s mobbingem a bossingem. 6

7 Tabulka č. 2: Četnost setkání respondentů s mobbingem a bossingem Lepší je mít tabulky v příloze a do textu dávat grafické % vyjádření Setkání s mobbingem, bossingem (Xi) Četnost setkání (ni) Kum. čet. (Spíš se uvádí četnost v %) Xi.ni (tento sloupec je sloupec tzv. pomocných výpočtů a do závěrečné práce by se neuváděl) Ne Jedenkrát Dvakrát a více Celkem Modus v tomto souboru vyšel 2, medián 1 a aritmetický průměr 1,225. (pokud nic modus, medián, průměr nevyjadřuje, tak se v DP nemusí uvádět) Interpretace: Ze zjištěných údajů vyplývá, že z celkového počtu 80 dotázaných se 18 osob během svého pracovního života s žádným projevem šikanování mezi dospělými na pracovišti nesetkalo. Naproti tomu 24 osob se s daným jevem již jedenkrát setkalo a 38 lidí, tedy nejvíce, se s mobbingem a/nebo bossingem setkalo nejméně dvakrát. Průměrně se každý respondent s některým z projevů setkal jednou. Tyto údaje byly v dotazníku zjišťovány třemi otázkami, zahrnujícími skutečnost, zda se respondenti v zaměstnání setkali s určitou formou šikanování, dále, zda se někdy cítili nějakým způsobem znevýhodňováni a ohrožováni, či zda se v takové pozici ocitl některý z jejich kolegů. Není tedy podmínkou, že obětí šikanování musel být přímo samotný dotazovaný. Zároveň platí, že kladná odpověď je zaznamenána i v případě, že respondent sice odpoví, že se s šikanou nikdy nesetkal, ale zároveň uvede, že se vícekrát cítil ze strany ostatních kolegů ohrožován a znevýhodňován. V textu diplomové práce lze uvést další výsledky týkající se této hypotézy a komentář k nim, grafická vyjádření apod. Lze uvést porovnání dosažených výsledků s jiným, podobným šetřením. Vyvozovat závěry, naznačovat kam to směřuje, co to říká. Také dříve než vyslovíme závěr k příslušné hypotéze, mohu zařadit výsledky doplňující a rozvádějící danou problematiku, tj. výsledky položek z dotazníku, které 7

8 danou problematiku doplňují a ověřují jen nepřímo. Závěr k H1: Na základě zjištěných údajů přijímám první hypotézu jako platnou. Hypotéza 2. Předpokládám, že obětí mobbingu a bossingu se stávají častěji ženy. Tuto hypotézu ověřovaly položky č. 5 a 7 z dotazníku. Výsledky zjištění jsou uvedeny v příloze XY a v tabulce č. 3. Tabulka č. 3: Četnosti setkání s mobbingem a bossingem podle pracoviště a pohlaví (tabulka a čísla v ní se vždy přizpůsobuje zpracovávanému tématu!!!!) Ženy Muži Typ pracoviště Celkem žen na pracovišti Z toho se setkalo s M, B (ni) Kumulativní četnost (Nemusí být) Celkem mužů na pracovišti Z toho se setkalo s M, B (ni) Kumulativní četnost (Nemusí být) Dialyzační středisko Mateřská škola Česmad Bohemia Meyra různé Celkem V tabulce by šlo uvádět také údaje v % nejen četnosti (počty). Interpretace: Na daných pracovištích (tzn. Dialyzační středisko, Mateřská škola, firma Česmad Bohemia, firma Meyra, zbytek tvoří různá pracoviště) odpovědělo na otázku, zda se samy staly obětí výše jmenovaných negativních projevů kladně celkem 37 žen (průzkumný vzorek zahrnuje 45 žen), z toho 16 žen v Dialyzačním středisku, 5 v Mateřské škole, 8 v Česmadu Bohemia, 3 v Meyře a zbytek v různých jiných pracovištích. Průměrně se na každém jmenovaném pracovišti setkalo se šikanou 7 žen. Z celkového počtu 45 dotázaných žen bylo na pracovišti šikanováno 37 z nich, tedy cca 77%. Na daných pracovištích (tzn. Dialyzační středisko, Mateřská škola, firma Česmad Bohemia, firma Meyra, zbytek tvoří různá pracoviště) odpovědělo na otázku, 8

9 zda se sami stali obětí výše jmenovaných negativních projevů kladně celkem 25 mužů (průzkumný vzorek zahrnuje 35 mužů), z toho 5 mužů v Dialyzačním středisku, 1 v Mateřské škole, 10 v Česmadu Bohemia, 5 v Meyře a zbytek v různých jiných pracovištích. Průměrně se na každém jmenovaném pracovišti setkalo se šikanou 5 mužů. Z celkového počtu 35 dotázaných mužů bylo na pracovišti šikanováno 25 z nich, tedy cca 71%. Závěr k H2: Vlastní zkušenost s mobbingem a bossingem potvrdilo přibližně 77% žen a 71 % mužů. Hypotézu č. 2 tedy nepřijímám, protože vlastní zkušenost se sledovanými jevy mezi pohlavím nebyla rozdílná o více jak 10 %. H3. Vznik mobbingu a bossingu je determinován pracovními podmínkami. Tuto hypotézu budeme statisticky testovat a ověřovat závislost (vliv) pracovních podmínek na vznik mobbingu, bossingu. K ověření jsme si stanovili nulovou a alternativní hypotézu. H3 0 Předpokládám, že mezi vznikem mobbingu a bosingu a negativními podmínkami na pracovišti není žádná statisticky významná závislost. H3 A Ke vzniku mobbingu a bossingu přispívají pracovní podmínky, tj. mezi vznikem mobbingu a bosingu a negativními podmínkami na pracovišti je statisticky významná závislost. Existuje závislost mezi negativními pracovními podmínkami a výskytem šikany na pracovišti? Zvolili jsme testové kritérium - Test dobré shody pro čtyřpolní tabulku, na hladině významnosti 0,05. Pro výpočet testového kritéria jsme vycházeli z údajů v tabulce č. 5. Tabulka č. 5: Výskyt negativních podmínek vzhledem k výskytu mobbingu nebo bossingu výskyt mobbingu a bossingu výskyt negativních podmínek ano ano ne Σ ne Σ 9

10 Výpočet (tento červený text) nedáváme do textu práce, ale lze jej vložit do příloh: χ 2 = n.[(a.d C.B) 2 : (A+C).(B+D).(A+D).(C+D)] χ 2 = 80. [ ) 2 : χ 2 = : = 12, 359 Vypočítali jsme hodnotu testového kritéria χ 2 = 12,359 a následně porovnali s kritickou hodnotou. Při porovnání vypočítané hodnoty s příslušnou kritickou hodnotou zvoleného testového kritéria χ 2 0,05 (1) = 3,841 jsme dospěli k závěru, že vypočítaná hodnota χ 2 (12,359) je větší než kritická (3,841) a proto zamítáme H 0 a přijímáme H A. na hladině významnosti 0,05. Závěr k H3: Podle zjištěných údajů přispívají špatné podmínky na pracovišti ke vzniku nežádoucích sociálních jevů, jako je mobbing a bossing, tj. H3 přijímám jako platnou. 7. Závěr Pro zpracování průzkumného šetření jsem použila téma aktuální, zároveň však citlivé a ne zcela jednoznačné. Předpokládám, že při případné realizaci takto zaměřeného průzkumu bych narazila na určité rozpaky a odmítnutí ze strany respondentů. Data, která jsem zde použila jsou smyšlená a je proto možné, že se od těch skutečných výrazně liší. Dvě z formulovaných hypotéz se sice potvrdily, ale spíše než dosažení výrazných výsledků zde bylo cílem osvojit si správný postup při provádění průzkumného šetření a aplikovat tak poznatky získané v semináři z daného předmětu. Užitá literatura HUBEROVÁ, B. Psychický teror na pracovišti. Martin : Neografie, s. CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. 1. vyd. Praha : Grada, s. ISBN KRAUS, B., NOVÁK, P. Vliv prostředí. Praha : Portál, s. ISBN

11 POLÍVKOVÁ, J. Sociální klima na pracovišti. Praha : Grada, s. ISBN VYKOPALOVÁ, H. Sociálně patologické jevy v současné společnosti. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého, s. ISBN