Ročenka agrárního zahraničního obchodu ČR za rok 2006

Transkript

1 Ročenka agrárního zahraničního obchodu ČR za rok 2006 Výzkumná informace č. 90

2 Výzkumný ústav zem d lské ekonomiky Praha Ro enka agrárního zahrani ního obchodu R za rok 2006 Výzkumná informace Praha 2008

3 Text neprošel jazykovou korekturou. Za obsah publikace odpovídá autor: Ing. Karina Pohlová Výzkumný ústav zem d lské ekonomiky Praha ISBN

4 Obsah Použité zkratky... 2 Abstract... 2 Úvod Metodické poznámky Agrární zahrani ní obchod EU Vývoj agrárního zahrani ního obchodu R v rámci EU 25 a EU Teritoriální struktura agrárního zahrani ního obchodu EU 15 a EU Podíl R na AZO EU 25 a EU 10 v komoditním len ní Agrární zahrani ní obchod R Charakteristika celkového vývoje eského AZO Meziro ní porovnání Porovnání pr m r let s pr m rem let Teritoriální skladba eského AZO Meziro ní porovnání Porovnání pr m r let s pr m rem let Komoditní skladba eského AZO Komoditní skladba eského agrárního vývozu Komoditní skladba eského agrárního dovozu Komoditní skladba obchodní bilance Komoditní skladba agrárního obchodu R s EU Komoditní skladba eského agrárního vývozu do EU Komoditní skladba eského agrárního dovozu z EU Komoditní skladba obchodní bilance s EU Komoditní skladba agrárního obchodu R s EU Komoditní skladba eského agrárního vývozu do EU Komoditní skladba eského agrárního dovozu z EU Komoditní skladba obchodní bilance s EU Záv ry P ÍLOHY... 41

5 Použité zkratky ACP CEFTA SÚ EU 10 EU 15 EURO-MED EUROSTAT EXTRASTAT INTRASTAT MERCOSUR OSVTE SNS 77 zemí Afriky, Karibiku a Pacifiku Bulharsko, Chorvatsko, Rumunsko eský statistický ú ad Nové lenské zem EU ( eská republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Ma arsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko) Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, N mecko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, ecko, Špan lsko, Švédsko, Velká Británie Euro-St edomo ské partnerství/barcelonský proces (Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Maroko, Palestina, Sýrie, Tunisko, Turecko Statistika EU Statistika zahrani ního obchodu se t etími zem mi Statistický systém pro sledování vnitrounijního pohybu zboží mezi lenskými zem mi EU Dohoda o ekonomické spolupráci (Argentina, Brazílie, Uruguay, Paraguay) Ostatní státy s vysp lou tržní ekonomikou Spole enství nezávislých stát (Arménie, Ázerbájdžán, B lorusko, Gruzie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldávie, Rusko, Tádžikistán, Ukrajina, Uzbekistán) Abstract This study Yearbook of the Czech agrarian foreign trade in 2006 analyses in the first place the main changes in the Czech foreign agrarian trade and its commodity and territorial structure in the year-on-year comparison in 2006 and in the period of in comparison with the period of because of these changes illustrate the tendencies in the Czech agrarian trade after the accession of the Czech Republic to the EU. The Czech agrarian foreign trade is analysed in total, in the territorial and commodity structure. There is also the short analysis of the position of the CR agrarian foreign trade in the EU in the study. Agrarian commodities are defined by the chapter of the Combined Nomenclature of the EU. The study includes extensive table appendices. 2

6 Úvod Hlavním cílem p edložené zprávy je analýza zm n v komoditní a teritoriální struktu e eského agrárního zahrani ního obchodu. Stejn jako Ro enka AZO p edchozího roku p ináší také Ro enka AZO za rok 2006 v první ásti zhodnocení pozice R a dalších vybraných stát v AZO EU. Metodicky navazuje na adu analýz eského AZO zpracovávaných ve VÚZE každoro n od roku Na rozdíl od p edchozích Ro enek AZO však není v této práci provedena analýza kilogramových cen dovozu a vývozu celkem a reálných sm nných relací 1, nebo eský statistický ú ad po ínaje rokem 2006 nesleduje hmotnost v kg u veškerého obchodovaného agrárního zboží, n které položky jsou již sledovány pouze v p vodn vedlejší m rné jednotce, nap. litrech, kusech apod. Analyzováno je šestileté období let 2001 až 2006 a krom meziro ních zm n v roce 2006 jsou vyhodnoceny zm ny, které zaznamenal eský AZO v pr m ru let vzhledem k pr m ru let , nebo toto porovnání umož uje ilustrovat zm ny, ke kterým došlo v eském AZO v souvislosti se vstupem R do EU. Tato varianta byla zvolena s v domím, že je porovnání t chto t íletých pr m r zatíženo ur itou nep esností vyplývající, že režim pravidel jednotného trhu za al platit až od 1. kv tna Reálné sm nné relace vyjad ují zm nu kupní síly vyváženého zboží, které je vyjád eno množstvím zboží dováženého, a to v libovolném asovém rozp tí za jinak stejných podmínek. 3

7 1 METODICKÉ POZNÁMKY Pro analýzu eského AZO byla využita databáze zahrani ního obchodu SÚ s platností dat k P ípadné úpravy a opravy dat, které SÚ provedl po tomto datu, nebyly vzaty v úvahu. Jak již bylo v úvodu konstatováno, systém sb ru dat SÚ o agrárním obchod R s lenskými státy EU je po 1. kv tnu 2004 v porovnání s p edchozím lety odlišný. Vnitrounijní statistika (Intrastat) sleduje pouze pohyb zboží firem, které p ekro ily stanovený obrat, tzv. asimila ní práh 2, obchod subjekt, které jej nep ekro ily, je SÚ za použití r zných matematicko-statistických metod dopo ítáván. Pro obchodní operace uskute ované na jednotném trhu EU byly uzan n dohodnuty termíny odeslání a p ijetí. Pro v tší p ehlednost textu a z d vodu návaznosti období p ed vstupem s obdobím po vstupu R do EU však z stává tato práce u zažitých termín vývoz a dovoz. Krom toho je také i pro intraobchod v rámci EU 25 nadále používáno ozna ení zahrani ní obchod. Data o agrárním dovozu a vývozu zemí EU 25 byla erpána z databáze EUROSTAT umíst né na stránkách EU. Data EUROSTATU týkající se dovozu a vývozu R uvád ná v EURO p esn neodpovídají hodnotám, které prezentuje SÚ, což je dáno zejména rozdílnou aktualizací databází a odlišn stanoveným kursem. Zem d lsko-potraviná ské zboží je vymezeno kap. 1 až 24 Kombinované nomenklatury Evropské unie (KN), která vychází z Harmonizovaného systému popisu a íselného ozna ování zboží. Názvy kapitol, skupin položek i jednotlivých položek KN jsou v ad tabulek a textu zkracovány, tzn., že rozhodující a sm rodatná jsou ísla položek a komoditních agregací. Veškerý agrární zahrani ní obchod je sledován bez rozlišení celních režim, tzn. v etn aktivního a pasivního zušlech ovacího styku a dalších obchodních operací, které nep edstavují dovoz a vývoz do volného ob hu zboží. Z teritoriálního hlediska je AZO R len n do následujících skupin zemí: EU 15, EU 10 (tj. nové lenské zem ), OSVTE, SNS, MERCOSUR, EURO-MED a ACP. Proti minulým let m byla vypušt na skupina zemí náležejících do CEFTA, která v letech sdružovala pouze Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko, tj. zem které jako obchodní partner nejsou pro R již tak zajímavé. Zvláš jsou pak sledovány Slovensko, Polsko, N mecko, Rakousko a Ma arsko, tj. státy, které jsou jako sousední zem d ležitými dodavateli a odb rateli agrárního zboží v relaci k R. Hodnotí-li tato práce AZO R se zem mi EU 10, resp. EU 25, jedná se o obchod pouze s devíti, resp. ty iadvaceti státy. Jsou-li v práci hodnoceny zm ny bilance jako zlepšení, jedná se o zvýšení bilan ního aktiva nebo snížení bilan ního pasiva, snížení aktivní bilance 2 Limit pro R iní v p ípad p ijetí zboží 4 mil. K a v p ípad odeslání 2 mil. K. 4

8 nebo zvýšení pasivní bilance je nutno považovat za zhoršení bilance AZO. Nár stem nebo poklesem dovozu, resp. vývozu se vždy rozumí zvýšení nebo snížení jejich hodnot v pen žním vyjád ení. 2 AGRÁRNÍ ZAHRANI NÍ OBCHOD EU Vývoj agrárního zahrani ního obchodu R v rámci EU 25 a EU 10 V roce 2006 se vzhledem k roku p edchozímu nepatrn zvýšilo zastoupení R na celkovém agrárním dovozu EU 25 (o 0,09 p. b.) na 1,34 % p edevším v d sledku nár stu podílu R na vnitrounijním dovozu EU 25 (o 0,17 p. b.), a to i p i nižším podílu R (o 0,11 p. b.) na dovozu EU 25 ze t etích zemí. Podíl R na agrárním vývozu EU 25 celkem se v roce 2006 meziro n tém nezm nil a zaujímal 0,97 %. Participace R na vnitrounijním vývozu EU 25 nepatrn vzrostla (o 0,03 %), zatímco podíl R na exportu EU 25 do t etích zemí se snížil (o 0,12 p. b.). Porovnání pr m rného zastoupení R na importu a exportu EU 25 v období p ed a po vstupu poskytuje tab. 1. P es nízké hodnoty t chto ukazatel je dob e patrný nár st podílu R na dovozu a vývozu EU 25 celkem a u odpovídajících ukazatel za intraobchod. Tab. 1 - Podíl AZO R na AZO EU 25 v len ní na intraobchod a extraobchod p ed a po vstupu R do EU (%) Ukazatel Pr m r Pr m r Intrastat 0,96 1,52 Dovoz Extrastat 0,82 0,51 Celkem 0,92 1,25 Intrastat 0,66 1,01 Vývoz Extrastat 0,51 0,58 Celkem 0,63 0,91 Pramen: Eurostat Podíl R na celkovém agrárním importu EU 10 od roku 2004 klesal a v roce 2006 inil 19,1 %. Zastoupení R na intradovozu EU 10 v roce 2006 (na rozdíl od p edchozích dvou let) meziro n mírn vzrostlo (o 0,37 p. b.), avšak podíl R na dovozu EU 10 ze t etích zemí se snížil o 3,61 p. b. Participace R na agrárním exportu EU 10 se od roku 2004 meziro n zvyšovala, v roce 2006 však došlo k poklesu (o 1,36 p. b.). Snížil se p itom jak podíl R na intravývozu EU 10 (o 1,26 p. b.), tak na vývozu EU 10 do t etích zemí (o 1,81 p. b.). Následující tab. 2 znázor uje podíl R na agrárním dovozu a vývozu nových lenských zemí p ed a po vstupu. Stejn jako v p ípad r stu participace R na importu a exportu 5

9 celé EU 25, došlo také k nár stu podílu R na intradovozu a dovozu EU 10 ze t etích zemí, shodn se zvýšilo zastoupení R na vývozu EU 10 do t etích zemí. Podíl R na vnitrounijním obchod EU 10 však na rozdíl od podílu na EU 25 vzrostl, z ehož lze usoudit, že ostatní nové lenské zem se v podmínkách rozší ené EU na jednotném trhu uplatnily lépe než R a že dynamika r stu vývoz nových lenských zemí byla vyšší než v p ípad p vodních lenských zemí. Tab. 2 - Podíl AZO R na AZO EU 10 v len ní na intraobchod a extraobchod p ed a po vstupu R do EU (%) Ukazatel Pr m r Pr m r Intrastat 20,92 21,19 Dovoz Extrastat 15,84 12,06 Celkem 19,35 19,56 Intrastat 17,92 16,64 Vývoz Extrastat 8,01 8,10 Celkem 14,48 14,45 Pramen: Eurostat V tab. 3 je zachycen vývoj podílu EU 10 na AZO EU 25. Tab. 3 - Podíl AZO EU 10 na AZO EU 25 v len ní na intraobchod a extraobchod p ed a po vstupu R do EU (%) Ukazatel Pr m r Pr m r Intrastat 4,59 7,19 Dovoz Extrastat 5,17 4,25 Celkem 4,76 6,39 Intrastat 3,71 6,10 Vývoz Extrastat 6,38 7,12 Celkem 4,34 6,33 Pramen: Eurostat 2.2 Teritoriální struktura agrárního zahrani ního obchodu EU 15 a EU 10 Tato kapitola ilustruje, k jakým zm nám došlo v rámci asové ady v zastoupení R a dalších vybraných zemí na agrárním obchodu EU celkem p ed a po vstupu. Podíl R se p i porovnání pr m ru let s pr m rem let na agrárním dovozu EU 25 zvýšil na 1,25 % (tj. o 0,33 p. b.) a podíl R na dovozu EU 10 celkem vzrostl na 19,56 % (tj. o 0,21 p. b). Polsko, jehož participace se na dovozu EU 25 za stejné období zvýšila nejv tší m rou (o 0,45 p. b.), zaznamenalo na agrárním dovozu EU 10 jako jediné ze sledovaných zemí pokles podílu (o 1,37 p. b. na 30,89 %). Podíl Slovenska na agrárním dovozu EU 25 za stejné období vzrostl jen o 0,19 p. b., na dovozu EU 10 se však jeho podíl 6

10 zvýšil o 0,75 p. p. b. b. Nejvyšší nár st podílu na na dovozu EU EU vykázalo Ma arsko, a to a to o 1,79 o 1,79 p. p. b. na b. na 13,62 13,62 % (viz % (viz tab. tab. 4). 4). Podíl R na exportu EU 25 se v pr m ru let vzhledem k pr m ru let zvýšil na 0,91 % (tj. o 0,28 p. b.), v rámci EU 10 se však odpovídající podíl nepatrn snížil na 14,45 % (tj. o 0,03 p. b.). Obdobn participace Ma arska se na vývozu EU 25 zvýšila (o 0,07 p. b.) a na vývozu EU 10 se snížila (v daném p ípad pom rn zna n o 7,45 p. b. na 20,1 %). Naopak zastoupení Slovenska a Polska se ve vývozu EU 10 za dané asové období zvýšilo (o 1,23 p. b. na 6,76 %, resp. o 5,97 p. b. na 41,28 %). Participace EU 10 celkem na celkovém agrárním dovozu EU 25 se zvýšila o 1,63 p. b. a na agrárním vývozu EU 25 vzrostla o 1,99 p. b. Tab. 4 - Podíl významných obchodní partner R na AZO EU 25 a EU 10 p ed a po vstupu R do EU (%) Ukazatel Období EU 10 R Slovensko Ma arsko Polsko Podíl agrárního dovozu zem na ø ,76 0,92 0,41 0,56 1,53 celk. agrárním dovozu EU 25 ø ,39 1,25 0,60 0,87 1,98 Podíl agrárního vývozu zem na ø ,34 0,63 0,24 1,20 1,53 celk. agrárním vývozu EU 25 ø ,33 0,91 0,43 1,27 2,61 Podíl agrárního dovozu zem na ø ,35 8,57 11,83 32,26 celk. agrárním dovozu EU 10 ø ,56 9,32 13,62 30,89 Podíl agrárního vývozu zem na ø ,48 5,53 27,55 35,31 celk. agrárním vývozu EU 10 ø ,45 6,76 20,10 41,28 Pramen: Eurostat Podíl EU 15 na agrárním dovozu EU 25 celkem se v pr m ru let vzhledem k pr m ru let odpovídající m rou snížil na 93,61 % a na stran agrárního vývozu poklesl na 93,67 % (viz tab. 5). Zastoupení N mecka a Nizozemska jako nejvýznamn jších obchodních partner R na agrárním dovozu EU 25 pokleslo o 0,57 p. b., resp. 0,55 p. b., naopak Rakousko a Itálie své zastoupení zvýšily (o 0,15 p. b., resp. 0,12 p. b.). Nizozemsko vykázalo ve sledované asové ad rovn ž pokles podílu na agrárním vývozu EU 25 (o 0,66 p. b.), participace N mecka se však zvýšila (o 0,65 p. b.). Zastoupení Rakouska v exportu EU 25 se zvýšilo o 0,41 p. b, podíl Itálie se tém nezm nil. 7

11 Tab. 5 - Podíl významných obchodní partner R na AZO EU 25 a EU 15 p ed a po vstupu R do EU (%) Ukazatel Období EU 15 N mecko Nizozemsko Rakousko Itálie Podíl agrárního dovozu zem ø ,24 18,19 11,22 2,26 10,20 na celk. agrárním dovozu EU 25 ø ,61 17,62 10,67 2,41 10,32 Podíl agrárního vývozu zem na celk. agrárním vývozu EU 25 ø ,66 13,25 19,87 1,97 7,87 ø ,67 13,90 19,21 2,38 7,81 Podíl agrárního dovozu zem ø ,10 11,78 2,37 10,71 na celk. agrárním dovozu EU 15 ø ,82 11,40 2,57 11,02 Podíl agrárního vývozu zem na ø ,85 20,78 2,05 8,22 celk. agrárním vývozu EU 15 ø ,84 20,51 2,54 8,33 Pramen: Eurostat Zm ny v zastoupení jednotlivých zemí na celkovém agrárním dovozu a vývozu EU 10 v období p ed a po vstupu R do EU jsou zachyceny v následujících grafech 1 a 2. Graf 1 - Podíl jednotlivých zemí EU 10 na celkovém agrárním dovozu EU 10 p ed a po vstupu R do EU (%) Pr m r let Pr m r let Slovinsko 6,59% Slovensko 8,57% Kypr 3,98% R 19,35% Slovinsko 6,29% Slovensko 9,32% Kypr 3,44% R 19,56% Estonsko 4,24% Estonsko 3,93% Polsko 32,26% Malta 2,80% Ma arsko 11,83% Litva 5,65% Lotyšsko 4,73% Polsko 30,89% Malta 2,00% Lotyšsko 4,66% Litva 6,30% Ma arsko 13,62% Pramen: Eurostat 8

12 Graf 2 - Podíl jednotlivých zemí EU 10 na celkovém agrárním vývozu EU 10 p ed a po vstupu R do EU (%) Pr m r let Pr m r let Slovinsko 3,90% Slovensko 5,53% Kypr 1,34% R 14,48% Slovinsko 3,12% Slovensko 6,76% Kypr 1,10% R 14,45% Estonsko 2,92% Estonsko 2,69% Polsko 35,31% Ma arsko 27,55% Polsko 41,28% Ma arsko 20,10% Malta 0,91% Lotyšsko 2,19% Litva 5,87% Malta 0,54% Lotyšsko 2,84% Litva 7,13% Pramen: Eurostat 2.3 Podíl R na AZO EU 25 a EU 10 v komoditním len ní Jakou m rou se podílela R na agrárním dovozu a vývozu EU 25 a EU 10 p ed a po vstupu do EU v len ní na jednotlivé kapitoly KN znázor uje tab. 6. Vzhledem k tomu, že je zastoupení R na obratu agrárního obchodu EU 25 velmi nízké, hodnotíme pouze její podíl na agrárním dovozu a vývozu zemí EU 10. R v pr m ru let v komoditním vyjád ení nejv tší m rou participovala na agrárním dovozu EU 10 kapitol KN 07 Zelenina, poživatelné rostliny, ko eny a hlízy (dále jen zelenina), KN 04 Mléko, mlé né výrobky, pta í vejce a med a KN 19 P ípravky z obilí. V porovnání s pr m rem let došlo na stran dovozu k nár stu podílu u 8 kapitol KN, p i emž nejvíce vzrostl u komoditních agregací KN 02 Maso a droby (o 4,7 p. b.) a KN 11 Mlýnské výrobky, slad, škroby apod. (o 2,6 p. b.). Naopak nejv tší pokles zaznamenal podíl R na dovozu hodnotov mén významných kapitol KN 14 Rostlinné pletací materiály (o 18,4 p. b.) a KN 05 Ostatní živo išné produkty (o 6 p. b.), dále pak KN 21 R zné potravinové p ípravky (o 2,5 p. b.) a KN 07 Zelenina (o 2,1 p. b.). 9

13 Nejvyšší podílové zastoupení na vývozu EU 10 celkem v letech zaznamenala R u kapitol KN 13 Rostlinné výtažky a š ávy, KN 11 Mlýnské výrobky, slad, škroby apod., KN 22 Nápoje, lihové tekutiny a ocet a KN 17 Cukr a cukrovinky. Nár st podílu v porovnání s pr m rem let vykázalo na stran vývozu 10 kapitol KN. Nejvyšší z nich byl zaznamenán u kapitol KN 01 Živá zví ata (o 6,1 p. b.), KN 10 Obiloviny (o 6,5 p. b.) a KN 08 Ovoce a o echy (o 5,5 p. b.). Naproti tomu pokles lze konstatovat u kapitol KN 12 Olejnatá semena a plody (o 7,1 p. b.) a KN 19 P ípravky z obilí (o 5,3 p. b.). Tab. 6 - Podíl R na AZO EU 25 a EU 10 v komoditním len ní p ed a po vstupu R do EU (%) KN Název komoditní agregace Podíl eského dovozu Podíl eského vývozu na EU 25 na EU 10 na EU 25 na EU 10 ø ø ø ø ø ø ø ø Živá zví ata 0,3 0,5 10,9 10,4 0,9 1,9 12,2 18,3 02 Maso a droby 0,5 1,3 18,3 23,0 0,3 0,3 5,4 5,0 03 Ryby, korýši, m kkýši apod. 0,3 0,3 8,5 6,9 0,3 0,4 10,4 7,0 04 Mléko a mlé. výrobky, pta í vejce, med 0,6 1,1 26,2 27,8 0,9 1,4 18,5 17,7 05 Ostatní živo išné produkty 1,9 1,7 18,7 12,7 1,2 1,1 9,3 8,3 06 Živé rostliny a kv tiná. výrobky 0,9 1,1 24,6 23,1 0,1 0,1 7,8 9,0 07 Zelenina, poživat. rostliny, ko eny, hlízy 1,2 1,6 31,4 29,3 0,1 0,3 2,7 5,5 08 Ovoce, o echy 1,2 1,5 20,6 20,9 0,2 0,5 4,4 9,9 09 Káva, aj, maté, ko ení 0,9 1,1 12,5 14,5 0,6 0,8 13,8 16,3 10 Obiloviny 0,5 0,6 9,3 10,7 0,6 1,9 9,4 15,9 11 Mlýnské výrobky, slad, škroby apod. 0,6 1,0 6,9 9,5 1,7 2,0 29,3 28,5 12 Olejnatá semena a plody 0,6 1,0 18,8 20,3 2,9 2,7 28,6 21,5 13 Rostlinné výtažky a š ávy 1,2 1,3 17,9 17,6 1,2 1,8 66,0 66,3 14 Rostlinné pletací materiály 1,4 0,7 36,7 18,3 0,2 0,2 1,2 1,6 15 Živo išné a rostlinné tuky a oleje 1,2 1,1 17,0 16,5 0,5 0,6 20,2 17,2 16 P ípravky z masa, ryb, korýš apod. 0,7 0,9 23,2 22,0 0,3 0,6 4,0 6,8 17 Cukr a cukrovinky 1,0 1,5 20,5 19,6 1,5 3,1 26,6 25,6 18 Kakao a kakaové p ípravky 1,3 1,7 19,9 19,7 0,8 1,0 18,4 15,4 19 P ípravky z obilí 1,4 1,7 25,6 23,6 0,5 0,7 20,1 14,8 20 P ípravky ze zeleniny, ovoce, o ech aj. 0,9 1,2 21,1 19,9 0,3 0,5 5,3 6,2 21 R zné potravinové p ípravky 2,4 2,5 23,3 20,8 1,2 1,5 23,4 20,7 22 Nápoje, lihové tekutiny a ocet 0,7 1,0 20,5 19,6 0,6 0,7 29,1 26,0 23 Zbytky a odpady v potr. pr m., krmivo 1,7 1,8 17,4 16,7 0,6 0,9 11,6 11,5 24 Tabák a tabákové výrobky 0,9 1,5 17,8 20,9 0,9 0,8 31,9 18,5 Celkem 0,9 1,3 19,3 19,6 0,6 0,9 14,5 14,4 Pramen: Eurostat 10

14 3 AGRÁRNÍ ZAHRANI NÍ OBCHOD R 3.1 Charakteristika celkového vývoje eského AZO Meziro ní porovnání V meziro ním porovnání v roce 2006 vzrostl obrat AZO R o 8 743,2 mil. K, tj. 4,8 %. Zatímco však hodnota dovozu vzrostla o 8 730,1mil. K, tj. o 8,4 %, vývoz se zvýšil o pouhých 13,1 mil. K (viz tab. 5 v p íloze). V d sledku prakticky stagnujícího vývozu se prohloubila pasivní bilance AZO R o mil. K, tj. 34,6 % (na rozdíl od roku 2005, kdy došlo k meziro nímu zlepšení schodku bilance o 11,2 %). Jak vyplývá z tab. 7 stupe krytí dovozu vývozem se zhoršil o 5,9 p. b. (v roce 2005 dosáhl tento ukazatel maxima v rámci celého sledovaného období). Trvale nízké zastoupení eského AZO na celkovém ZO se v meziro ním porovnání v roce 2006 dále snížilo. Na stran vývozu poklesl uvád ný podílový ukazatel o 0,5 p. b. a na stran dovozu o 0,4 p. b. (viz tab. 6 v p íloze) Porovnání pr m r let s pr m rem let Za t íletý pr m r se ve srovnání s pr m rem obrat AZO R zvýšil tém o polovinu, tj. o 57,7 mld. K. Vývoz vzrostl o 25,1 mld. (tj. 52,5 %) a dovoz o 32,6 mld. K (tj. 46,1 %) (viz tab. 6 v p íloze). Schodek bilance AZO R se za stejné období zvýšil o 7 519,6 mil. K (tj. 32,9 %). Stupe krytí dovozu vývozem se zvýšil o 3 p. b. na 70,6 % (viz tab. 7). Participace AZO na celkovém ZO R vzrostla o 0,2 p. b. na 4,6 %. V p ípad vývozu stoupl odpovídající podíl o 0,1 p. b. na 3,8 % a v p ípad dovozu o 0,3 p. b. na 5,4 % (viz tab. 6 v p íloze). Tab. 7 - Vývoj bilan ního schodku AZO R a stupn krytí dovozu vývozem v letech 2001 až 2006 Ukazatel Bilan ní schodek (mil. K ) Stupe krytí dovozu vývozem (%) Pr m r Pr m r Rozdíl ø / ø , , , , , , , , ,6 71,5 65,5 65,9 65,8 75,7 69,8 67,6 70,6 3,0 Poznámka: T íleté pr m ry stupn krytí dovozu vývozem jsou váženým aritmetickým pr m rem. Pramen: SÚ Z asové ady vcelku z eteln vyplývá, že ukazatel stupe krytí agrárního dovozu vývozem podléhá zna ným meziro ním výkyv m a ve sledovaných letech se pohybuje kolem 70 %. 11

15 3.2 Teritoriální skladba eského AZO Meziro ní porovnání Rozhodující podíl obchodu se zem d lsko-potraviná skými výrobky R p ipadá na státy EU 15. Z p ílohové tab. 7 je patrné, že se obrat agrárního obchodu R s EU 15 skokov zvýšil v roce 2004 a že si staré lenské státy pozici nejvýznamn jšího obchodního partnera R udržují. Podíl zemí EU 15 na obratu AZO R se v roce 2006 meziro n (po mírném propadu v roce 2005) zvýšil na 54,2 %. Podíl EU 15 na eském agrárním vývozu nepatrn vzrostl (o 0,2 p. b.) na 43,1 %, zatímco podíl na dovozu (stejn jako v roce 2005) meziro n mírn poklesl (o 0,4 p. b.) na 61,9 % (viz tab. 8 v p íloze). Participace druhé nejvýznamn jší skupiny obchodních partner R, tj. stát EU 10 na obratu eského AZO v roce 2006 meziro n vzrostla o 2,1 p. b., p i emž na stran vývozu vzrostl podíl o 1,6 p. b. na 43,6 % a na stran dovozu dokonce o 3,1 p. b. na 30,1 %. Z údaj je z ejmé, že zastoupení EU 10 v eském agrárním dovozu z eteln nar stá a to z 22 % v roce 2001 na 30,1 % v roce Za platnosti jednotného tržního ádu se zákonit musel podíl t etích zemí na eském AZO snížit. Nejvíce patrné je to u OSVTE a zemí MERCOSURu. Podíl OSVTE na eském agrárním dovozu poklesl b hem sledovaných šesti let ze 7,2 % na 2,3 % a podíl MERCOSURu ze 4,2 % na 0,7 %. Podíl významných dovozních a vývozních zemí v relaci k R je uveden v tab. 15 a 16 v p íloze. Nejvýznamn jšími odb rateli byli v roce 2006 Slovensko, N mecko, Polsko, Rakousko a Ma arsko. Po vstupu R do EU export agrárních výrobk do uvedených stát výrazn vzrostl, v roce 2006 však došlo k mírnému meziro nímu snížení hodnoty vývoz do N mecka (o 812,7 mil. K, tj. 4,3 %) a Ma arska (o 320,8 mil. K, tj. o 8,2 %) a ke stagnaci exportu na Slovensko. Naopak nejvýznamn jšími dodavateli R byli N mecko, Polsko, Slovensko, Nizozemsko, Itálie a Rakousko. Ve sledovaných letech vykazoval eský agrární dovoz z t chto zemí z etelnou rostoucí tendenci. Nejvyšší, tém 30%, meziro ní nár st zaznamenal v roce 2006 import z Polska (o 3,6 mld. K ) a o 20 % vzrostl dovoz ze Slovenska (o více jak 2 mld. K ). U obchodních bilancí R s výše uvedenými státy m žeme v roce 2006 (po meziro ním zlepšení v roce 2005) vlivem dynami t jšího nár stu dovoz ve srovnání s vývozy zaznamenat meziro ní zhoršení. Bilan ní pasívum v obchod s N meckem se meziro n zvýšilo o 1,7 mld. K, s Polskem o cca 2,3 mld. K, s Nizozemskem o tém 1 mld. K a aktivum obchodní bilance se Slovenskem se snížilo o necelé 2,2 mld. K. 12

16 3.2.2 Porovnání pr m r let s pr m rem let P i porovnání t íletých pr m r období p ed a po vstupu R do EU jsou zm ny, které zaznamenal eský AZO ve sledovaných letech 2001 až 2006, ze z ejmých d vod více patrné (viz tab. 8). eský agrární vývoz do EU 15 se zvýšil o 12,8 mld. K (tj. o necelých 70 %), dovoz z této skupiny zemí vzrostl tém o 28 mld. (tj. o více jak t i tvrtiny) a bilan ní schodek se zvýšil o více jak 15 mld. K, tj. o 83,4 %. Zhoršení bilance bylo p edevším dáno r stem bilan ního pasíva v obchod s N meckem (o 6,5 mld. K na trojnásobek) a Nizozemskem (o 5,5 mld. K na více jak trojnásobek). Schodek obchodní bilance s Rakouskem se ve stejné dob zvýšil o 61,8 mil. K. Vývoz do EU 10 se v porovnání pr m ru let s pr m rem zvýšil o 10,9 mld. K (o 54 %), zatímco na stran dovozu inil paralelní nár st 12,2 mld. (75,6 %). Aktivní obchodní bilance se v d sledku vyšší dynamiky r stu dovoz oproti vývoz m snížila o 1 376,9 mil. K. Danému vývoji napomohl zejména výrazný nár st schodku v obchod s Polskem (o 5,5 mld. K ), který p evážil zlepšení bilance vzájemné obchodní vým ny se Slovenskem (nár st aktiva o 3,3 mld. K ) a Ma arskem (pokles pasíva o 1 023,3 mil. K ). Graf 3 zachycuje vývoj agrárního vývozu a dovozu R p ed a po vstupu u nejvýznamn jších odb ratelských a dodavatelských zemí. Nejv tší m rou se zvýšil eský vývoz na Slovensko (o tém 7 mld. K, tj. 60 %), do N mecka (o 6,2 mld. K, tj. o více jak 60 %), do Ma arska (o 2,2 mld. K na tém 2,5násobek) a do Rakouska (o 2,1 mld. K, tj. na 2,4násobek). Naopak dovoz R nejvíce vzrostl z N mecka (o 12,8 mld. K na necelý dvojnásobek), z Polska (o 7,3 mld. K na 2,3násobek), z Nizozemska (o tém 7 mld. K na 2,6násobek), ze Slovenska (o 3,7 mld. K, tj. o více jak jednu polovinu) a z Rakouska (o 2,2 mld. K, tj. více jak t i tvrtiny). Obrat AZO R se skupinou t etích zemí se zvýšil pouze se SNS, a to o cca dv t etiny, což p edstavovalo 1 285,2 mil. K. Zásluhou v tšího nár stu vývozu (o 1 093,9 mil. K ) se zvýšil p ebytek bilance v eském obchod s tímto uskupením o 902,6 mil. K. Obrat AZO s OSVTE poklesl o 1 598,5 mil. K v d sledku nižších agrárních dovoz o 1 768,1 mil. K a mírného r stu vývoz. Se státy EURO-MEDu poklesl obrat o 161,1 mil. K p es zna n dynamický nár st vývoz v roce 2004, se státy MERCOSURu poklesl obrat o mil. K p i zhruba stejném poklesu agrárních dovoz a se státy ACP se obrat snížil o mil. K. 13

17 Tab. 8 - Zm ny v AZO R v teritoriálním len ní Skupina zemí / zem Pr m r Pr m r Zm ny ø k ø mil. K mil. K mil. K Index (%) Obrat EU , , ,6 173,9 SRN , , ,9 181,1 Rakousko 4 335, , ,0 199,6 OSVTE 5 864, , ,5 72,7 EU , , ,3 163,6 Slovensko , , ,6 156,0 Polsko , , ,4 182,1 Ma arsko 4 375, , ,3 178,7 SNS 1 961, , ,2 165,5 EURO-MED 2 328, ,9-161,1 93,1 MERCOSUR 2 745,8 994, ,0 36,2 ACP 1 788,5 592, ,0 33,1 Vývoz EU , , ,7 169,3 SRN , , ,7 161,5 Rakousko 1 547, , ,6 237,4 OSVTE 1 365, ,1 169,6 112,4 EU , , ,2 154,0 Slovensko , , ,3 159,0 Polsko 5 429, , ,2 131,7 Ma arsko 1 540, , ,3 245,1 SNS 1 656, , ,9 166,1 EURO-MED 971, ,7 399,6 141,1 MERCOSUR 27,7 16,0-11,7 57,8 ACP 184,7 162,0-22,7 87,7 Dovoz EU , , ,9 176,3 SRN , , ,2 196,1 Rakousko 2 787, , ,4 178,5 OSVTE 4 499, , ,1 60,7 EU , , ,1 175,6 Slovensko 7 240, , ,2 151,1 Polsko 5 523, , ,3 231,7 Ma arsko 2 835, , ,0 142,7 SNS 305,8 497,0 191,3 162,6 EURO-MED 1 356,9 796,2-560,7 58,7 MERCOSUR 2 718,1 978, ,4 36,0 ACP 1 603,8 430, ,3 26,8 Bilance EU , , ,3 183,4 SRN , , ,5 306,3 Rakousko , ,5-61,8 105,0 OSVTE , , ,8 38,2 EU , , ,9 65,1 Slovensko 4 598, , ,1 171,6 Polsko -94, , , ,5 Ma arsko ,1-271, ,3 21,0 SNS 1 350, ,0 902,6 166,8 EURO-MED -385,8 574,5 960,3 - MERCOSUR ,4-962, ,7 35,8 ACP ,1-268, ,6 18,9 Pramen: SÚ 14

18 Graf 3 - eský AZO p ed a po vstupu do EU s nejvýznamn jšími obchodními partnery R Vývoz Dovoz mil. K Pr m r Pr m r mil. K Pr m r Pr m r Slovensko N mecko Polsko Rakousko Ma arsko Itálie 0 N m cko Polsko Slovensko Nizozemsko Itálie Rakousko Pramen: SÚ 3.3 Komoditní skladba eského AZO Komoditní skladba eského agrárního vývozu Vývoj eského agrárního vývozu v letech 2001 až 2006 v len ní na kapitoly 01 až 24 KN znázor uje tab. 9 v p íloze. V roce 2006 zaujímaly polovi ní podíl na hodnot eského agrárního vývozu výrobky kapitol KN 04 Mléko, mlé né výrobky, vejce a med (15,9 %), KN 22 Nápoje, lihové tekutiny a ocet (10,6 %), KN 17 Cukr a cukrovinky (8,6 %), KN 21 R zné potravinové p ípravky (7,7 %) a KN 10 Obiloviny (7,2 %). V rámci obilovin se jednalo z více jak jedné poloviny o Pšenici (KN 1001), cca jednu p tinu zaujímal Je men (KN 1003) a t etí nejvíce vyváženou obilovinou byla Kuku ice (KN 1005). V meziro ním porovnání vzrostla v roce 2006 nejvýrazn ji hodnota vývozu kapitoly KN 04 Mléko, mlé né výrobky, vejce a med (o 2 mld. K ), dále pak kapitol KN 22 Nápoje, lihové tekutiny a ocet (o 994,4 mil. K ), KN 07 Zelenina (o 600,8 mil. K ) a KN 15 Živo išné a rostlinné tuky a oleje (o 546,2 mil. K ). Naopak nejvýrazn jší snížení exportu zaznamenaly kapitoly KN 17 Cukr a cukrovinky (o 1 360,4 mld. K ), KN 12 Olejnatá semena a plody (o 1 221,7 mil. K ), KN Ovoce a o echy (o 1 164,5 mil. K ) a KN 10 Obiloviny (o 1 144,3 mil. K ). Následující tab. 9 zachycuje pr m rné agrární vývozy R p ed a po vstupu. K nejvyššímu nár stu exportu došlo u kapitol KN 17 Cukr a cukrovinky, KN 04 Mléko, mlé né výrobky, vejce a med, KN 10 Obiloviny, KN 01 Živá zví ata, KN 21 R zné potravinové p ípravky a KN 22 Nápoje, lihové tekutiny a ocet. Mezi komoditní agregace 15

19 s nadpr m rným p ír stkem pat ila dále kapitola KN 08 Ovoce a o echy, jejíž vývoz se zvýšil 3,14krát. Pokles hodnoty vývozu m žeme zkonstatovat pouze u dvou kapitol, a to KN 12 Olejnatá semena a plody a KN 24 Tabák a tabákové výrobky Tab. 9 - Zm ny ve zbožové skladb agrárního vývozu R p ed a po vstupu do EU KN Komodity Pr m r Pr m r Zm ny ø k ø Podíl na celkovém vývozu (%) mil. K mil. K mil. K % ø ø Mléko, mlé né výrobky, vejce a med 6 521, , ,4 159,4 13,7 14,3 22 Nápoje, lihové tekutiny a ocet 5 677, , ,5 130,0 11,9 10,1 17 Cukr a cukrovinky 3 383, , ,6 216,1 7,1 10,0 21 R zné potravinové p ípravky 4 328, , ,5 140,4 9,1 8,3 10 Obiloviny 1 695, , ,4 277,8 3,5 6,5 12 Olejnatá semena a plody 3 991, ,4-136,9 96,6 8,4 5,3 01 Živá zví ata 1 505, , ,5 243,4 3,2 5,0 19 P ípravky z obilí 2 325, ,5 966,4 141,6 4,9 4,5 18 Kakao a kakaové p ípravky 2 218, ,2 679,5 130,6 4,6 4,0 24 Tabák a tabákové výrobky 2 944, ,4-95,8 96,7 6,2 3,9 23 Zbytky a odpady v potr. pr m., krmivo 1 863, ,4 850,3 145,6 3,9 3,7 02 Maso a droby 1 909, ,7 792,9 141,5 4,0 3,7 08 Ovoce, o echy 754, , ,1 314,7 1,6 3,3 11 Mlýnské výrobky, slad, škrob apod , ,3 226,6 111,5 4,1 3,0 20 P ípravky ze zeleniny a ovoce 1 362, ,0 616,2 145,2 2,9 2,7 15 Živo išné a rostlinné tuky a oleje 1 320, ,9 647,6 149,1 2,8 2,7 16 P ípravky z masa, ryb, korýš apod. 677, ,0 804,1 218,8 1,4 2,0 07 Zelenina, poživat. rostl., ko eny, hlízy 491, ,1 871,3 277,2 1,0 1,9 03 Ryby, korýši, m kkýši apod , ,3 160,2 114,0 2,4 1,8 09 Káva, aj, maté, ko ení 534,4 817,8 283,5 153,0 1,1 1,1 13 Rostlinné výtažky a š ávy 473,5 690,1 216,6 145,7 1,0 0,9 05 Ostatní živo išné produkty 491,2 528,2 37,1 107,5 1,0 0,7 06 Živé rostliny a kv tiná ské výrobky 196,3 308,7 112,4 157,2 0,4 0,4 14 Rostlinné pletací materiály 4,6 4,8 0,1 103,2 0,0 0,0 Celkem , , ,0 152,5 100,0 100,0 Pozn.: Po adí jednotlivých kapitol je odvozeno z jejich pr m rného podílu na celkovém vývozu v letech 2004 až Pramen: SÚ Vývoj vývozu vybraných komoditních agregací v letech 2001 až 2006 v podrobn jším len ní je zachycen v tab. 12 v p íloze. Podílov nejvýznamn jší kapitoly a kapitoly, jež zaznamenaly b hem sledovaných let v rámci zbožové struktury výrazné zm ny ve vývozech, jsou podrobn ji analyzovány v následujícím textu. Zbožová skladba vývozu kapitoly KN 04 Komoditou, jejíž export po vstupu R do EU skokov vzrostl a od roku 2004 se každoro n zvyšoval, byla v roce 2006 (s cca 40% podílem) položka KN 0401 Nezahušt né 16

20 a neslazené mléko a smetana. Zatímco v letech inil její podíl na vývozu kapitoly KN 04 v pr m ru 3,2 %, v letech dosáhl již 32,2 %. V hodnotovém vyjád ení vzrostl vývoz Nezahušt ného a neslazeného mléka a smetany 16krát, tj. o více jak 3 mld. K. Druhé místo zaujímala v roce 2006 s podílem 16,6 % komoditní agregace KN 0402 Zahušt né nebo slazené mléko a smetana. Hodnotový objem exportu Zahušt ného nebo slazeného mléka a smetany se v pr m ru let v porovnání s pr m rem let snížil o 15 %, avšak podíl dané agregace na vývozu kapitoly KN 04 poklesl ze 47 % na 25,1 %. Hodnota vývozu komoditní agregace KN 0406 Sýry a tvaroh vykazovala po celé sledované období mírnou, avšak trvale rostoucí tendenci (v pr m ru let vzhledem k pr m ru let vzrostl tento export o jednu p tinu), podíl na celkové hodnot vývozu kapitoly KN 04 však klesal (na 14,4 % v roce 2006). V meziro ním porovnání vzrostla v roce 2006 nejvýrazn ji hodnota vývozu komoditní skupiny KN 0403 Kysané mlé né výrobky, a to o 654,7 mil. K (tj. 84 %). Zbožová skladba vývozu kapitoly KN 22 V roce 2006 tvo ilo cca jednu polovinu vývozu této kapitoly Pivo (KN 2203), p i emž jeho podílové zastoupení se b hem sledované asové ady výrazn ji nem nilo. Hodnota jeho exportu vykázala rostoucí tendenci a p i porovnání pr m ru let s pr m rem vzrostla o více jak 1 mld. (38,4 %). Druhou nejvýznamn jší položkou byla v roce 2006 s tém t etinovým podílem na kapitole KN 22 agregace KN 2202 Slazená nebo aromatizovaná voda, v. minerální a sodovek (dále jen Limonády ). Vývoz Limonád v posledních dvou sledovaných letech meziro n prudce rostl. V roce 2006 zaznamenal nejvyšší meziro ní nár st ze všech položek kapitoly KN 22, a to o 712,2 mil. K, tj. 36,5 %. Pr m rný hodnotový objem vývozu let se vzhledem k pr m ru let zvýšil o 7,8 %, avšak jeho podíl na vývozu kapitoly KN 22 poklesl o 5,7 p. b. na 27,5 %. Za povšimnutí dále stojí meziro ní pokles hodnoty vývozu Lihovin (KN 2208) o cca jednu tvrtinu (o 253,6 mil. K ). P i porovnání období p ed a po vstupu došlo stejn jako u Piva a Limonád k nár stu exportu, a to o cca 60 % (o 329,8 mil. K ). Zbožová skladba vývozu kapitoly KN 17 V roce 2006 tvo il více jak polovinu hodnoty vývozu kapitoly KN 17 Cukr (KN 1701) a více jak 40 % zaujímaly Cukrovinky bez kakaa (KN 1704). V porovnání s p edchozím rokem export Cukru i Cukrovinek poklesl, v prvním p ípad o více jak 1 mld., tj. 22,8 %, ve druhém o 520,8 mil. K, tj. 15,8 %. 17

21 P i porovnání pr m rné hodnoty let s pr m rem let došlo ke skokovému zvýšení exportu Cukru na 4,7 násobek, tj. o cca 3 mld. K, zatímco vývoz Cukrovinek vzrostl o 36 %. V pr m ru let tak dominovaly ve vývozu kapitoly KN 17 se 70% podílem Cukrovinky a podíl Cukru inil necelou jednu tvrtinu. V letech se zvýšil podíl Cukru na 52,3 % a podíl Cukrovinek se snížil na 44,4 %. Zbožová skladba vývozu kapitoly KN 12 V roce 2006 zaujímaly v rámci této kapitoly 30% podíl vývozy Makového semene (KN ) a více jak jednu p tinu tvo il vývoz Chmele (KN 1210). V období po vstupu m žeme zkonstatovat meziro ní úbytky vývoz Chmele, naopak export Máku se každoro n zvyšoval. Pr m rná hodnota exportovaného Chmele p i porovnání pr m ru let s pr m rem let mírn poklesla (o 1,6 %) a jeho podíl na exportu Olejnatých semen a plod stagnoval, zatímco vývozy Máku za stejné období vzrostly na dvojnásobek (o 402,5 mil. K ) a jejich odpovídající podíl vzrostl z jedné desetiny na cca jednu p tinu. Hodnota exportovaných Semen epky (KN 1205) ve sledované asové ad zna né kolísala (v prvních dvou letech sledovaného období vykazovaly ve vývozu kapitoly KN 12 jednozna nou p evahu) a v roce 2006 zaznamenala velmi výrazný meziro ní pokles na tém jednu polovinu (o 747,7 mil. K ). Zbožová skladba vývozu kapitoly KN 01 Více jak jednu polovinu hodnoty vývozu této kapitoly p edstavoval v roce 2006 KN 0102 Živý skot, více jak tvrtinový podíl zaujímala KN 0105 Dr bež a cca 12 % tvo ila KN 0103 Živá prasata. V meziro ním porovnání hodnota vývozu Živého skotu mírn vzrostla, export Živých prasat poklesl o 20 % a export Dr beže se zvýšil o 18,8 %. V d sledku daného vývoje se zastoupení Živého skotu na exportu kapitoly KN 04 zm nilo jen zanedbateln, podíl dr beže vzrostl o 3,8 p. b. a podíl Živých prasat poklesl o 3,3 p. b. Porovnáme-li období p ed a po vstupu, m žeme zaznamenat p edevším enormní p ír stek hodnoty exportovaného Živého skotu (o 1 249,7 mil. K na 3,2násobek), díky n muž se podíl této položky na vývozu kapitoly KN 01 zvýšil o 12,5 p. b na tém jednu polovinu. V procentickém vyjád ení vzrostl p i porovnání pr m r let a nejvýrazn ji vývoz Živých prasat (o 424,2 mil. K na 3,4násobek) a vývoz Dr beže (o 436,2 mil. K, tj. na necelý dvojnásobek). Podíl Živých prasat na celkovém exportu Živých zví at vzrostl o 4,8 p. b. na 16,3 % a podíl dr beže poklesl z tém jedné t etiny na necelou jednu tvrtinu. 18

22 Zbožová skladba vývozu kapitoly KN 08 Tém tvrtinový podíl na vývozu kapitoly KN 08 p edstavovaly v roce 2006 reexporty Banán (KN 0803), 17,8% podíl zaujímala Jablka (KN ) a 17,1% podíl tvo ily Citrusové plody (KN 0805). Pr m rná hodnota vyvezených, resp. reexportovaných Banán se v letech v porovnání s pr m rem let zvýšila 15krát a své zastoupení na celkovém vývozu Ovoce a o ech zvýšily Banány z 8,8 % na 43,1 %. Také v p ípad Citrus se za stejné období skokov zvýšil jejich reexport (o 249,8 mil. K, tj. 7,4krát) a jejich podíl na vývozu kapitoly KN 08 výrazn vzrostl (z 5,2 % na 12,2 %). Pr m rný podíl Jablek, tj. nejvíce vyváženého ovoce p ed vstupem, p es rostoucí hodnotu jejich export poklesl na kapitole KN 08 z 23,2 % na 12 %. V období p ed vstupem vykazovala krom Jablek vysoký podíl na vývozu kapitoly KN 08 rovn ž komoditní agregace KN 0811 Ovoce a o echy, i va ené, zmrazené, p ípadn slazené. Ve srovnání pr m rného vývozu let s pr m rem let však vykázala pokles exportu o 8,4 % a podíl dané agregace na celkovém vývozu Ovoce a o ech se snížil z 22,5 % na 6,5 %. Zbožová skladba vývozu kapitoly KN 15 Ve vývozu Rostlinných a živo išných tuk a olej dominovaly v roce 2006 stejn jako v letech p edchozích agregace KN 1514 epkový a ho i ný olej (jedná se p evážn o olej epkový) a KN 1517 Margarín. Dohromady uvedené komodity zaujímaly 84% podíl na celkovém vývozu kapitoly KN 15. Vývoz epkového a ho i ného oleje se do roku 2004 meziro n snižoval, v posledních dvou letech sledované asové ady však m žeme zaznamenat zna né meziro ní p ír stky exportu (v roce 2006 o 17,4 %). P i porovnání pr m r let s pr m rem let došlo k nár st hodnoty vývozu o jednu polovinu (o 269,1 mil. K ), podíl dané agregace na celkovém vývozu Tuk a olej se však nezm nil (41 %). Vývoz Margarínu dosáhl v roce 2006 v rámci kapitoly KN 15 nejvyššího meziro ního p ír stku ve výši 367,4 mil. K, tj. 55,7 %. Jeho vývoz se zvyšoval meziro n na rozdíl od p edešlé komodity již od roku P i porovnání období p ed a po vstupu došlo k nár stu pr m rné hodnoty exportovaného Margarinu o 57,2 % (tj. 367,4 mil. K ) Komoditní skladba eského agrárního dovozu Vývoj agrárních dovoz v letech 2001 až 2006 podle jednotlivých kapitol KN zachycuje tab. 9 v p íloze. V roce 2006 byly nejv tší m rou dováženy produkty kapitol KN 02 Maso a droby, KN 08 Ovoce a o echy, KN 07 Zelenina, KN 21 R zné potravinové p ípravky, KN 04 19

23 Mléko, mlé né výrobky, vejce a med a KN 22 Nápoje, lihové tekutiny a ocet. Tyto kapitoly celkem p edstavovaly cca jednu polovinu hodnoty eského agrárního dovozu. V meziro ním porovnání vzrostl v roce 2006 nejvýrazn ji dovoz kapitol KN 07 Zelenina (o tém 2 mld. K ), KN 10 Obiloviny (o 1,2 mld. K ), KN 04 Mléko a mlé né výrobky, vejce a med (o více jak 1 mld. K ) a KN 22 Nápoje, lihové tekutiny a ocet (o 825 mil. K ). K poklesu importu došlo pouze u 5 kapitol, p i emž nejv tší m rou u kapitoly KN 08 Ovoce a o echy (o 852 mil. K ). Porovnání pr m rných dovoz p ed a po vstupu je obsahem tab. 10. Z ní je patrné, že nejvyšší p ír stky hodnoty importu zaznamenaly komoditní agregace KN 02 Maso a droby, KN 04 Mléko a mlé né výrobky, pta í vejce a med, KN 08 Ovoce a o echy, KN 22 Nápoje, lihové tekutiny a ocet a KN 07 Zelenina a že k poklesu hodnoty dovozu došlo pouze u dvou podílov nevýznamných kapitol. Tab Zm ny ve zbožové skladb agrárního dovozu R p ed a po vstupu do EU KN Komodity Pr m r Pr m r Zm ny ø k ø Podíl na celkovém dovozu (%) mil. K mil. K mil. K % ø ø Ovoce, o echy 7 884, , ,5 138,7 11,2 10,6 02 Maso a droby 2 970, , ,6 318,1 4,2 9,2 21 R zné potravinové p ípravky 7 174, , ,2 118,2 10,2 8,2 07 Zelenina, poživat. rostl., ko eny, hlízy 5 180, , ,1 141,5 7,3 7,1 23 Zbytky a odpady v potr. pr m., krmivo 6 921, ,7 387,3 105,6 9,8 7,1 22 Nápoje, lihové tekutiny a ocet 4 167, , ,7 171,7 5,9 6,9 04 Mléko, mlé né výrobky, vejce a med 3 414, , ,3 208,6 4,8 6,9 19 P ípravky z obilí 4 499, , ,9 144,2 6,4 6,3 18 Kakao a kakaové p ípravky 3 772, , ,1 137,6 5,3 5,0 20 P ípravky ze zeleniny a ovoce 3 626, , ,0 133,2 5,1 4,7 24 Tabák a tabákové výrobky 2 944, , ,0 161,2 4,2 4,6 15 Živo išné a rostlinné tuky a oleje 3 368, ,6 615,8 118,3 4,8 3,9 17 Cukr a cukrovinky 2 151, , ,0 165,7 3,0 3,5 16 P ípravky z masa, ryb, korýš apod , ,3 946,0 154,9 2,4 2,6 06 Živé rostliny a kv tiná ské výrobky 1 996, ,1 629,0 131,5 2,8 2,5 12 Olejnatá semena a plody 1 856, ,3 765,8 141,2 2,6 2,5 09 Káva, aj, maté, ko ení 1 702, ,1 610,7 135,9 2,4 2,2 03 Ryby, korýši, m kkýši apod , ,5 180,5 111,3 2,3 1,7 10 Obiloviny 1 313, ,2 286,4 121,8 1,9 1,5 05 Ostatní živo išné produkty 1 106, ,4-92,0 91,7 1,6 1,0 01 Živá zví ata 425,6 890,5 465,0 209,3 0,6 0,9 11 Mlýnské výrobky, slad, škrob apod. 387,6 626,2 238,6 161,5 0,5 0,6 13 Rostlinné výtažky a š ávy 392,9 497,0 104,1 126,5 0,6 0,5 14 Rostlinné pletací materiály 82,1 34,4-47,7 41,9 0,1 0,0 Celkem , , ,6 146,1 100,0 100,0 Pozn.: Po adí jednotlivých kapitol je odvozeno z jejich pr m rného podílu na celkovém dovozu v letech 2004 až Pramen: SÚ 20

24 P ehled dovoz vybraných komoditních agregací v letech 2001 až 2006 v podrobn jším len ní uvádí tab. 12 v p íloze. Podílov nejvýznamn jší kapitoly nebo kapitoly, které vykázaly b hem sledovaných let v rámci zbožové struktury výrazné zm ny v dovozech, jsou podrobn ji analyzovány v následujícím textu. Zbožová skladba dovozu kapitoly KN 08 Nejvíce dováženými položkami kapitoly KN 08 byly v roce 2006 (stejn jako v p ípad vývozu) Banány a Citrusové plody. Spole n se tyto dv komodity na celkovém dovozu Ovoce a o ech podílely 40 %. Import Banán (po velmi dynamických meziro ních p ír stcích v letech 2004 a 2005) zaznamenal v roce 2006 meziro ní pokles o 1,6 mld. K, tj. o 43,6 %, zatímco hodnoty dovoz Citrus se výrazn ji nezm nily. P i porovnání období p ed a po vstupu se hodnota importovaných Banán zvýšila o 1,2 mld. K (tj. o cca dv t etiny) a jejich zastoupení v celkovém dovozu kapitoly KN 08 vzrostlo o 5,5 p. b. na 26,1 %. P ír stek importovaných Citrus tolik výrazný nebyl, dosáhl 354,3 mil. K, tj. 18,4% r st a odpovídající podíl na kapitole KN 08 poklesl o 3,6 p. b. na 20,8 %. Dalšími významnými dovozními položkami v rámci kapitoly KN 08 byly ve sledovaném období s pom rn stabilním zastoupením Vinné hrozny (KN 0806), v roce 2006 inil jejich podíl na dovozu Ovoce a o ech 13,5 %. Významné byly rovn ž dovozy Jablek (KN ), které vykázaly v roce 2006 nejvyšší meziro ní zvýšení hodnoty dovozu, a to o více jak jednu polovinu (o 313,2 mil. K ). Zbožová skladba dovozu kapitoly KN 02 Po ínaje rokem 2004 byly nejt žší dovozní položkou v rámci kapitoly KN 02 Vep ové maso (KN 0203). V roce 2006 inil jeho podíl již 56,9 %. Hodnota dovozu Vep ového masa se dynamicky zvyšovala po celé sledované období a p i porovnání období p ed a po vstupu zaznamenala nár st o 3,8 mld. K na 4,2násobek (meziro ní zvýšení v roce 2006 inilo 660,2 mil. K, tj. 12 %). Další významnou dovozní komoditou bylo Dr beží maso a droby (KN 0207). V roce 2006 se podílelo na celkovém dovozu Masa a drob 22,6 %, avšak v meziro ní porovnání vykázalo na rozdíl od Vep ového masa pokles hodnoty dovozu o tém jednu desetinu (o 250,4 mil. K ). P i porovnání pr m rného dovozu let s pr m rem let došlo u Dr bežího masa k nár stu o 1,4 mld. K na 2,2násobek. Velmi výrazný r st dovozu b hem sledovaných let m žeme zkonstatovat i u Masa hov zího (KN 0201 a KN 0202). Porovnáme-li pr m rný dovoz let s pr m rem let , zvýšila se jeho hodnota více jak 12krát (tj. o 973 mil. K ). 21

25 Zbožová skladba dovozu kapitoly KN 07 Více jak jednu p tinu dovážené Zeleniny tvo ily v roce 2006 Raj ata (KN 0702), 15 % Papriky (KN ), více jak jednu desetinu zaujímala agregace KN 0710 Zmrazená zelenina (jedná se p edevším o položky KN Ostatní zeleninu a KN Zeleninové sm si ) a p ibližn jednu desetinu p edstavovaly Okurky a nakláda ky (KN 0707). V meziro ním porovnání se v roce 2006 nejvýrazn ji zvýšil (jak v hodnotovém, tak procentickém vyjád ení) dovoz Zmrazené zeleniny (o 421,3 mil. K, tj. o více jak t i tvrtiny) a Brambor (o 381,4 mil. K na 2,5násobek). P i porovnání pr m rných hodnot dovozu p ed a po vstupu došlo k nejvyšším p ír stk m u Raj at (o 512,9 mil. K, tj. 45,8 %) a Paprik (o 264,2 mil. K, tj. 27,7 %). K významn jším podílovým zm nám v komoditní struktu e dovážené Zeleniny ve stejné dob nedošlo. V pr m ru let se podílela na celkových dovozech kapitoly KN 07 hodnota dovozu Raj at 22,3 %, Paprik 16,6 % a Okurek a nakláda ek 11,4 %). Zbožová skladba dovozu kapitoly KN 22 Hlavní dovozní položkou této kapitoly je Víno (KN 2203). Pr m rná hodnota importovaného Vína v letech v porovnání s pr m rem let vzrostla o více jak t i tvrtiny (o 1 124,8 mil. K ), jeho podíl na celkovém dovozu kapitoly KN 22 se však vzhledem k aktuáln vysokým p ír stk m dovoz Limonád a Lihovin zvýšil jen mírn (o 1,4 p. b. na 35,7 %). Participace Limonád p i porovnání období p ed a po vstupu stagnovala na cca 24 %, podíl Lihovin mírn poklesl (o 2,1 p. b). na 26,6 %. V meziro ním porovnání se v roce 2006 nejvíce zvýšil import Limonád (o 356,2 mil. K, tj. o jednu p tinu) a Vína (o 160,4 mil. K, tj. 6,2 %). Zbožová skladba dovozu kapitoly KN 04 Tém polovinu hodnoty importovaných produkt kapitoly KN 04 tvo ila v roce 2006 položka KN 0406 Sýry a tvaroh, dalších 14 % pak zaujímala komodita KN 0401 Nezahušt né a neslazené mléko a smetana. Nejvýrazn jší meziro ní nár st dovozu v rámci této kapitoly vykázaly již zmi ované Sýry a tvaroh (o cca 600 mil. K, tj. 17 %). Tato komodita zárove zaznamenala nejvýrazn jší nár st importu, porovnáme-li pr m rný dovoz let s pr m rem let (o 1,9 mld. K na 2,2dvojnásobek). Druhý nejvyšší meziro ní p ír stek v roce 2006 vykázalo KN 0405 Máslo, ímž se s podílem 11,3 % stalo t etí nejvíce importovanou komoditou. 22

26 V pr m ru let tvo ily významný podíl (21,8 %) na dovážených produktech kapitoly KN 04 Kysané mlé né výrobky (KN 0403), avšak v období po vstupu bylo jejich zastoupení o 9,2 p. b. nižší. Podíl Nezahušt ného a neslazeného mléka a smetany na kapitole KN 04 p i porovnání období p ed a po vstupu stagnoval na úrovni cca 15 %, zatímco hodnota jeho dovozu se zvýšila cca dvakrát (o 554,4 mil. K ) Komoditní skladba obchodní bilance P ehled obchodních bilancí jednotlivých kapitol KN v letech 2001 až 2006 obsahuje tab. 9 v p íloze. V roce 2006 vykázalo aktivní obchodní bilanci 8 kapitol KN, u ty z nich však došlo v meziro ním porovnání ke snížení tohoto p ebytku. Zvláš patrný byl tento pokles u kapitol KN 10 Obiloviny, KN 17 Cukr a cukrovinky a KN 12 Olejnatá semena a plody (viz tab. 11 A). Meziro ní zhoršení bilan ního aktiva kapitoly KN 17 bylo zp sobené z p evážné ásti poklesem aktiva bilance obchodu s Cukrem (o 1 306,8 mil. K ), nebo jeho vývoz se v roce 2006 meziro n výrazn snížil, zatímco dovoz naopak mírn vzrostl. O meziro ním vývoji bilance obchodu s Olejnatými semeny a plody (KN 12) rozhodla zm na bilan ního aktiva (1 376,2 mil. K ) v pasívum (452,5 mil. K ) u epkového semene. Naopak z etelné meziro ní zlepšení bilan ního aktiva zaznamenala v roce 2006 komoditní agregace KN 04 Mléko a mlé né výrobky, vejce a med, nebo zvýšení bilan ního p ebytku v obchod s Nezahušt ným a neslazeným mlékem a smetanou (o 1 361,5 mil. K ) p evážilo sou asný pokles aktiva bilance u Mléka a smetany zahušt ného nebo slazeného (o 688,6 mil. K ) a prohloubení pasivní bilance u Sýr a tvarohu (o 458,7 mil. K ). V rámci netto-dovozních kapitol, došlo v roce 2006 p i porovnání s p edchozím rokem ke zlepšení obchodní bilance pouze u ty z nich (kapitola KN 23 Zbytky a odpady v potraviná ském pr myslu a krmivo, KN 19 P ípravky z obilí, KN 06 Živé rostliny a kv tiná ské výrobky ) a KN 05 Ostatní živo išné produkty. Naopak nejvýrazn jší prohloubení bilan ního schodku v roce 2006 m žeme zaznamenat u kapitol KN 24 Tabák a tabákové výrobky, KN 07 Zelenina a KN 02 Maso a droby (viz tab. 11 B). V podrobn jším komoditním len ní kapitoly KN 07 došlo v roce 2006 k nejvýrazn jšímu meziro nímu nár stu schodku bilance v obchod s Cibulovou zeleninou (KN 0703) o 332,7 mil. K, Raj aty (o 332,7 mil. K ) a Paprikami (o 119 mil. K ). Výjime n mírn aktivní bilance obchodu s Bramborami v roce 2005 se zm nila na pasivní, což p edstavovalo zhoršení této relace o 343,3 mil. K. 23