Statistický projekt. Úspěšnost studentů cizích jazyků v jazykových školách. Autoři: Jan ŠIMON, 238 Daniel ŠUBRT, 238

Transkript

1 Statistický projekt Úspěšnost studentů cizích jazyků v jazykových školách Autoři: Jan ŠIMON, 238 Daniel ŠUBRT, 238

2 Obsah Úvodní zpráva...3 Vzorový dotazník...4 Nasbíraná data...5 Zpracování...7 Studenti, u nichž došlo ke zlepšení o 2 jazykové úrovně Studenti, u nichž došlo ke zlepšení o 1 jazykovou úroveň % intervalové odhady Korelační koeficient Závěr... 25

3 Úvodní zpráva Úspěšnost studentů cizích jazyků v jazykových školách Hlavním cílem našeho rozsáhlého projektu bude zaměření se na kompletní analýzu úspěšnosti studentů jazykových škol. Dotazované skupiny budou zejména tvořit studenti nejvýznamnějších cizích jazyků, mezi něž patří bezesporu angličtina, němčina, francouzština, ruština a španělština. Dotazované skupiny budou tvořit veškeré věkové kategorie, u nichž je hlavní podmínkou víceleté pravidelné studium, protože naše měření bude založeno na minimálně celoročním intenzivnějším přístupu studentů v českých jazykových školách. Díky právě podmínce roční periody budeme schopni provést kompletnější rozbor úspěšnosti, to by právě mělo být podloženo plnohodnotnými informacemi. Autory práce zajímá, jaké elementy a podmínky způsobují nejvýraznější jazykové pokroky ve studiu. Dále se zaměřujeme na souvislost mezi pravidelným studiem a celkovým zdokonalováním se v cizím jazyce. Pomocí vhodně položených dotazů se pokusíme určit, jakou studijní strategii používají nejúspěšnější studenti. U většiny dotazovaných studentů se počítá s tím, že jsou schopni v dotazníku spolehlivě určit svojí počáteční jazykovou úroveň, ta se většinou prokazuje vstupním testem do daného jazykového kurzu. Pro autory práce budou nepostradatelné informace i o konečném jazykovém zlepšení, které se opět prokazuje jazykovým testem na konci ročního kurzu. Studentům též budou položeny otázky ohledně šířky slovní zásoby před a po roční periodě, zde se spoléhá na to, že student je schopen odhadnout své znalosti na základě určené literatury či s pomocí lektora. V dotazníku budou dále otázky typu, jestli lektor byl rodilý mluvčí či český lektor, zda-li se student pravidelně připravoval, kolik hodin týdně se věnoval studiu, jaké metody učení používal a mnoho dalších dotazů, které nám pomůžou poodhalit tajemství úspěšných studentů. Ve finále bychom tedy rádi zjistili jaká je závislost mezi zodpovědným přístupem studia a zdokonalováním se v cizí řeči. Jací studenti dělají nejrychlejší pokroky. Jak moc závisí počáteční slovní zásoba na budoucím pokroku v cizím jazyce. Která studijní metoda zaručí nejvýraznější pokroky. A jaké další vedlejší vlivy ovlivňují studium cizích jazyků. Nedílnou součástí výsledku bude také rozbor, jaká studijní metoda ovlivňuje jednotlivé jazykové dovednosti, mezi něž patří psaní, mluvení, porozumění textu v cizím jazyce či mluvenému slovu.

4 Vzorový dotazník Dotazník Úspěšnost studentů v jazykových školách 1. Kolik let se již učíte cizí jazyk? 2. Jaká byla Vaše přibližná úroveň znalosti cizího jazyka na začátku kurzu? (dle evropského rámce) 3. Kolik výukových hodin týdně jste strávil/-a v Jazykové škole? 4. Kolik hodin týdně jste strávil/-a domácí přípravou? 5. V řádech stovek odhadněte šířku slovní zásoby na začátku kurzu. 6. Při domácí přípravě jste se učil jen dle JŠ( opakování probrané látky) nebo jste si rozšiřoval/-a znalosti z vlastního zájmu? a) jen dle JŠ b) z vlastního zájmu 7. Navštěvoval jste výuku pravidelně během ročního kurzu? a) ANO B) NE C) Snažil jsem se 8. Pokud jste se ve svém volném čase věnoval jazyku, vyberte Vaši nejčastěji používanou metodu zlepšení jazykových znalostí Četba Poslech rádia Sledování filmů a programů Opakování probrané látky a gramatiky Překladatelská činnost 9. Jaká byla Vaše úroveň jazyka po ročním absolvování kurzu v jazykové škole? 10. Na kolik stovek se změnila Vaše slovní zásoba? 11. Jaký byl Váš přístup ke studiu? a) Byl jsem nadšen b) Moc jsem se nesnažil c) Ke studiu jsem se nutil 12. Vedl výuku rodilý mluvčí? a) ANO b) NE c) Kombinace 13. V jaké jazykové oblasti byly na konci kurzu nejznatelnější pokroky. b) Psaní b) Poslech c) Konverzace d) Čtení e) Gramatika

5 Nasbíraná data V následující zjednodušené tabulce jsou přepsaná data z formulářů, řádky představují jednotlivé dotazníky a sloupce znázorňují jednotlivé otázky. Pozn.: jednotlivé odpovědí byly schválně zaneseny do tabulky pod číslicí, každá číslice představuje pořadí možné odpovědi na danou otázku

6 Další poznámka autorů: Jednotlivé zodpovězené úrovně znalosti jazyka jsme si kvůli zjednodušení přeznačili dle následující tabulky:

7 Zpracování 1. otázka Procentuální rozdělení studentů dle celkové délky studia 2% 2% 3% 2% 2% 5% 11% 3% 5% 1 rok 2 roky 3 roky 4 roky 5 let 6 let 7 let 8 let 9 let 19% 10% 10 let 11 let 12 let 11% 13 let 14 let 15 let 3% 11% 11% 2% 20 let GRAF č.1.: Nejčetnější skupinu tvořili studenti, kteří se věnují studiu cizího jazyka již 10 let. průměrná doba, po kterou se studenti věnují cizímu jazyku je 7,2 roku. 2. otázka Procentuální rozdělení studentů dle úrovně znalosti jazyka na začátku kurzu 3% 6% 19% A1 A2 B1 B2 43% 29% C1 GRAF č.2.: Nejčetnější skupinu tvořili studenti, jejichž úroveň znalosti cizího jazyka před zahájením výukového kurzu byla B1. Zcela nepatrné zastoupení představovali studenti, jejichž znalosti dosahovaly úrovně C1. Průměrná znalost všech přihlášených studentů k výuce dosahovala úrovně znalosti na rozmezí A2-B1.

8 3. otázka Procentuální rozdělení absolvovaných kurzů dle jejich týdenní délky 2% 5% 38% 2 hod. 4 hod. 10 hod. 55% 20 hod. GRAF č.3.: Zde jsou zaneseny i absolvované kurzy se zvláštním zaměřením, např. pomaturitní studium. Jednoznačně převládají kurzy jejichž týdenní hodinová délka činí 4 hodiny. Průměrná týdenní délka výuky činila 4,1 hodiny 4. otázka Procentuální rozdělení studentů dle jejich týdenní domácí přípravy 1% 1% 6% 3% 3% 6% 8% 2% 2% 2% 21% 5% 19% 21% 0 hod. 1 hod. 2 hod. 3 hod. 4 hod. 5 hod. 6 hod. 7 hod. 8 hod. 9 hod. 10 hod. 12 hod. 14 hod. 15 hod. GRAF č.4.: Zde tvoří nejčetnější skupiny studenti, kteří se domácí přípravou věnovali cizímu jazyku 2 a 3 hodiny týdně. Průměrná délka domácí přípravy činila 3,9 hodiny.

9 5. otázka Procentuální rozdělení studentů na úrovni A1 dle jejich počáteční slovní zásoby před začátkem výuky 25% 17% 500 slov 700 slov 8% 8% 25% 17% 800 slov 900 slov 1100 slov 1500 slov GRAF č.5.: Z grafu je patrné, že slovní zásoba studentů na úrovní A1 se pohybovala v rozmezí 500 až 1500 slov. Průměrná hodnota slovní zásoby činila 933 slov. Procentuální rozdělení studentů na úrovní A2 dle jejich počáteční slovní zásoby před začátkem výuky 5% 5% 28% 1000 slov 1200 slov 22% 1300 slov 1400 slov 6% 6% 17% 11% 1500 slov 1800 slov 1900 slov 2000 slov GRAF č.6.: Z grafu je patrné, že slovní zásoba studentů na úrovní A2 se pohybovala v rozmezí 1000 až 2000 slov. Průměrná šířka slovní zásoby studentů v této kategorii činila 1568 slov.

10 Procentuální rozdělení studentů na úrovní B1 dle jejich počáteční slovní zásoby před začátkem výuky 4% 4% 4% 3% 4% 4% 4% 1500 slov 1700 slov 1800 slov 1900 slov 4% 7% 18% 18% 18% 4% 4% 2000 slov 2100 slov 2300 slov 2400 slov 2500 slov 2600 slov 2700 slov 3000 slov 3100 slov 4000 slov GRAF č.7.: Z grafu je patrné, že slovní zásoba studentů na úrovní B1 se pohybovala v rozmezí 1500 až 4000 slov. Průměrná slovní zásoba studentů v této kategorii činila 2367 slov. Procentuální rozdělení studentů na úrovní B2 dle jejich počáteční slovní zásoby před začátkem výuky 25% 25% 25% 25% 4000 slov 2900 slov 3100 slov 2400 slov GRAF č.8.: Z grafu je patrné, že slovní zásoba studentů na úrovní B2 se pohybovala v rozmezí 2400 až 4000 slov. Průměrná slovní zásoba studentů v této kategorii činila 3100 slov.

11 Šířka slovní zásoby Procentuální rozdělení studentů na úrovní C1 dle jejich počáteční slovní zásoby před začátkem výuky 50% 50% 4000 slov 4500 slov GRAF č.9.: Z grafu je patrné, že slovní zásoba studentů na úrovní C1 se pohybovala v rozmezí 4000 až 4500 slov. Průměrná slovní zásoba studentů v této kategorii činila 4250 slov. Závislost šířky slovní zásoby na úrovní znalosti jazyka + lin. regrese(na začátku kurzu) y = 764,29x + 95,796 2; Úroveň znalosti jazyka GRAF č.10.: V grafu jsou zaneseny veškeré počáteční hodnoty slovní zásoby na začátku jazykového kurzu, závislost slovní zásoby na úrovni znalosti cizího jazyka je patrná. Úroveň A1 je pod číslicí 1, A2 pod 2, B1 pod 3, B2 pod 4 a C1 pod 5. Veškerýma hodnotami byla proložena regresní lineární křivka, přiložená je i její rovnice. Průměrná hodnota slovní zásoba všech studentů na začátku kurzu byla 1976 slov.

12 8. otázka Procentuální podíl jednotlivých metod zlepšení svých jazykových dovedností praktikovaných ve volném čase studentů 10% 24% 33% 19% 14% Četba Poslech rádia Sledování filmů a programů Opakování probrané látky Překladatelská činnost GRAF č.11.: Z grafu je patrné, že nejčastější metodou zlepšení jazykových dovedností bylo opakování probrané látky a gramatiky, následovala četba Zlepšení studentů 13% 33% žádné zlepšení zlepšení o 1 úroveň zlepšení o 2 úrovně 54% GRAF č.12.: Z grafu je patrné, že u 67% studentů došlo ke zlepšení minimálně o 1 úroveň jazykových dovedností.

13 Název osy Slovní zásoba Studenti, u nichž došlo ke zlepšení o 2 jazykové úrovně Studenti, kteří se zlepšili o 2 úrovně a jejich počáteční slovní zásoba Jednotliví studenti GRAF č.13.: Studentů, kteří se zlepšili o 2 úrovně bylo celkem 8, jejich slovní zásoba na začátku kurzu byla poměrně nízká, ovšem je třeba si tedy uvědomit, proč došlo ke zlepšení hlavně u studentů, kteří mají malou slovní zásobu. Vysvětlením může být fakt, že počáteční slovní zásoba ve skutečnosti nemá moc velký vliv na zlepšení. Hlavní roli zde nejspíš hraje fakt, že většina těchto studentů byla na začátku kurzu na nižší úrovni, tudíž by se dalo předpokládat, že největších pokroků v jazyce se dělá na začátku studia Studenti, kteří se zlepšili o 2 jazykové úrovně a jejich slovní zásoby před a po kurzu Název osy 2300 před Po GRAF č.14.: Graf znázorňuje změnu šířky slovní zásoby u studentů, u nichž došlo ke zlepšení o 2 jazykové úrovně

14 Počet hodin týdně v jazykové škole Procentuální podíly studijních metod využívané studenty, kteří se zlepšili o 2 jazykové úrovně 25% 25% 13% 25% 12% Četba Poslech rádia Sledování filmů a programů Opakování probrané látky Překladatelská činnost GRAF č.15.: Dle výše uvedeného grafu by se dalo předpokládat, že ke zlepšení jazykových znalostí o 2 úrovně vede cesta přes četbu, opakování probrané látky a překladatelskou činnost. Studenti, kteří se zlepšili o 2 úrovně a počet hodin strávených týdně v jazykové škole Jednotliví studenti GRAF č.16.: Z grafu lze vyčíst, že pokrok v jazyce o 2 jazykové úrovně byl uskutečněn u těch studentů, jejichž kurz byl vyučován minimálně 4 hodiny týdně.

15 Počet hodin strávených domácí přípravou Studenti, kteří se zlepšili o 2 úrovně a počet hodin strávených týdně domácí přípravou Jednotliví studenti GRAF č.17.: U osmi studentů, u nichž byly zaznamenány jazykové pokroky jsme se též zaměřili na jejich domácí přípravu, zde není překvapující, že se vymyká z průměru. Průměrná délka týdenní přípravy pokrokových studentů činila 6,9 hodin. Celkový přístup studentů, kteří se zlepšili o 2 jazykové úrovně 13% 0% Byl jsem nadšen/-a Moc jsem se nesnažil/-a Ke studiu jsem se nutil/-a 87% GRAF č.18.: U osmi studentů, u nichž byly zaznamenány jazykové pokroky jsme se též zaměřili na jejich studijní přístup, naprostá většina studentů byla studiem nadšená, možná by se dalo i říct, že bylo doslova posedlí studiem. Za zmínku také stojí to, že ani jeden student se ke studiu nenutil. Určitou roli zde tedy hraje motivace a studentská touha za poznáním.

16 Vliv lektorů na úspěch studentů, kteří se zlepšili o 2 jazykové úrovně 38% 37% 25% Český lektor Rodilý lektor Kombinace GRAF č.19.: U osmi studentů, u nichž byly zaznamenány jazykové pokroky jsme se též zaměřili na původu jejich lektorů. Vyptávali jsme se, zda-li byl lektor Čech, rodilý mluvčí či se jim dokonce dostávalo obojího. Z hodnot, nejsme schopni dělat převratné závěry, po konzultaci se samotnými studenty jsme ovšem došli k názoru, že nejefektivnější je kombinace lektorů, kdy se s českým lektorem probírají gramatické struktury a s rodilým mluvčím konverzace.

17 Počet hodin strávených domácí přípravou za týden Studenti, u nichž došlo ke zlepšení o 1 jazykovou úroveň Procentuální podíly studijních metod využívané studenty, kteří se zlepšili o 1 jazykovou úroveň 30% 7% 33% Četba Poslech rádia 13% 17% Sledování filmů a programů GRAF č.20.: Dle výše uvedeného grafu by se dalo předpokládat, že ke zlepšení jazykových znalostí o 1 úroveň vede cesta přes četbu a opakování probrané látky. V porovnáním se studenty, u nichž došlo ke zlepšení o 2 úrovně je zde vidět souvislost mezi výše zmíněnými dvěma metodami a zlepšením jazykových dovedností. Můžeme tedy konstatovat, že četba a opakování probrané látky nám zaručí nejefektivnější studium. Studenti, kteří se zlepšili o 1 úroveň a počet hodin strávených týdně domácí přípravou Jednotliví studenti GRAF č.21.: Výše uvedený graf popisuje počet hodin věnovaných studiu cizího jazyka týdne. Průměrná hodnota činí 4,27 hodin, což je přibližně o 10% více než celkový průměr od všech studentů.

18 Celkový přístup studentů, kteří se zlepšili o 1 jazykovou úroveň 9% 29% 62% Byl jsem nadšen/-a Moc jsem se nesnažil/-a Ke studiu jsem se nutil/-a GRAF č.22.: I v tomto případě většina respondentů, u nichž bylo dosaženo vyšší jazykové úrovně odpověděla, že byla studiem nadšena. Potvrzuje se tedy důležitý fakt, který je klíčovým elementem úspěchu a to je nadšení pro věc. Vliv lektorů na úspěch studentů, kteří se zlepšili o 1 jazykovou úroveň 16% 44% 40% Český lektor Rodilý lektor Kombinace GRAF č.23.: Dotazování na původy lektorů neminulo ani studenty, u nichž bylo zaznamenáno zlepšení o 1 jazykovou úroveň. Jak bylo zmíněno výše, nejvíce jsou pro studenty přínosnější právě kombinace lektorů.

19 Šířka slovní zásoby Závislost šírky slovní zásoby na úrovní znalosti jazyka + lin. regrese (na konci kurzu) y = 829,06x - 32, Úroveň znalosti jazyka GRAF č.24.: V grafu jsou zaneseny veškeré konečné hodnoty slovní zásoby na konciu jazykového kurzu, závislost slovní zásoby na úrovni znalosti cizího jazyka je patrná. Úroveň A1 je pod číslicí 1, A2 pod 2, B1 pod 3, B2 pod 4 a C1 pod 5. Veškerými hodnotami byla proložena regresní lineární křivka, přiložená je i její rovnice.

20 95% intervalové odhady Intervalový odhad pro šířku slovní zásoby studentů na začátku kurzu, jazyková úroveň A1 S 95% jistotou si dovolujeme tvrdit, že u studentů s úrovní A1 na začátku kurzu bude slovní zásoba v intervalu < 705 ; 1179 >, rozptyl slovní zásoby činí < 279 ; 578 >.

21 Intervalový odhad pro šířku slovní zásoby studentů na začátku kurzu, jazyková úroveň A2 S 95% jistotou si dovolujeme tvrdit, že u studentů s úrovní A2 na začátku kurzu bude slovní zásoba v intervalu < 1411 ; 1745 >, rozptyl slovní zásoby činí < 263 ; 469 >.

22 Intervalový odhad pro šířku slovní zásoby studentů na začátku kurzu, jazyková úroveň B1 S 95% jistotou si dovolujeme tvrdit, že u studentů s úrovní B1 na začátku kurzu bude slovní zásoba v intervalu < 2169 ; 2564 >, rozptyl slovní zásoby činí < 408; 648 >.

23 Intervalový odhad pro šířku slovní zásoby studentů na začátku kurzu, jazyková úroveň B2 S 95% jistotou si dovolujeme tvrdit, že u studentů s úrovní B1 na začátku kurzu bude slovní zásoba v intervalu < 2169 ; 2564 >, rozptyl slovní zásoby činí < 408; 648 >. Tyto hodnoty je ovšem potřeba brát s velkou rezervou, jelikož jsme měli k dispozici velice úzký výběrový soubor.

24 Korelační koeficient Z grafu č.10 lze na první pohled zjistit, že slovní zásoba závisí na úrovni znalosti cizího jazyka. Ze studentské zvědavosti jsme se přesto rozhodli aplikovat korelační koeficient. Jelikož korelační koeficient se blíží hodnotě 1, dovolujeme se tvrdit, že tyto dvě veličiny navzájem korelují.

25 Závěr Rozbor problematiky úspěšnosti studentů v jazykových školách se dle našeho mínění povedl nad naše osobní očekávání. Získávání dat bylo více než problematické, bylo potřeba hodně osobního kontaktu se zaměstnanci jazykových škol, ale i se samotnými studenty, jejichž osobní připomínky a poznámky zahrály v našem projektu nemalou roli. Po rozsáhlé diskuzi mezi autory tohoto projektu a s částí respondentů se nám podařilo potvrdit výsledky získané zpracováním jednotlivých formulářů. Jestliže je žádoucí, aby se dosáhlo výraznějšího pokroku v jazykových dovednostech jednotlivých studentů, je potřeba volit rozumné volnočasové jazykové aktivity. Jako nejefektivnější byly vyhodnoceny následující: četba cizí literatury, opakování probrané látky a překladatelská činnost. Také je zásadní počet vyučovacích hodin za týden, optimální jsou 4 vyučovací hodiny v jazykové škole. Úspěšní studenti se vyznačují také pravidelnou přípravou, ti úspěšní se věnují průměrně jednu hodinu denně domácí přípravě. Typickým znakem úspěšných studentů je též nadšení pro věc, studium daného jazyka je baví a nemusí se ke studiu nutit. Samotní lektoři mají též velký vliv na úspěšnosti svých studentů, v praxi se osvědčila tzv. kombinace lektorů, kdy rodilý mluvčí cvičí se studenty konverzaci a český lektor probírá se studenty gramatiku. Pomocí statistických nástrojů jsme stanovili intervalové odhady šířky slovní zásoby pro jednotlivé jazykové úrovně. Též jsme vypočítali korelační koeficient, který nám potvrdil, že slovní zásoba závisí na jazykové úrovni daného cizího jazyka. poděkování za spolupráci: