Aktuální trendy trhu s informačními systémy pro malé a střední podniky

Transkript

1 Aktuální trendy trhu s informačními systémy pro malé a střední podniky Petr Sodomka, Hana Klčová, Jiří Kříž Centrum pro výzkum informačních systémů (CVIS) Ústav informatiky Fakulta podnikatelská Vysoké učení technické v Brně Kolejní 2906/4, Brno petr.sodomka@cvis.cz; hana.klcova@cvis.cz; kriz@fbm.vutbr.cz Abstrakt: Malé a střední podniky patří k nejvýznamnějším segmentům české ekonomiky. Dle údajů Českého statistického úřadu tvoří 99,85 % všech subjektů podnikajících v ČR. Zajišťují pracovní místa pro více jak 60 % z celkového počtu zaměstnanců a podílejí se na tvorbě přibližně třetiny hrubého domácího produktu. Do zahraničí vyvážejí asi polovinu veškerého zboží a služeb. Je proto logické, že představují klíčový segment pro dodávky informačních systémů a technologií, a to velmi široký a pestrý. Jaké možnosti malým a středním podnikům nabízí český IS/ICT trh? Co je při pořizování a provozu ERP systémů omezuje? Jaké jsou aktuální trendy v této oblasti? Na tyto i další otázky vám odpovíme v následujícím článku. Klíčová slova: Informační systémy/informační a komunikační technologie, malé a středně velké podniky, plánování podnikových zdrojů, celkové náklady na vlastnictví Abstract: Small and medium-sized enterprises are the most important segments of the Czech economy. According to the Czech Statistical Office they constitute 99.85% of all enterprises in the country. They provide jobs for more than 60% of the total number of employees and they produce almost one-third of gross domestic product. They export about half of all goods and services to foreign countries. It is therefore logical, that these enterprises represent a key segment for the delivery of information systems and technologies. What is more, this segment is very wide and varied. What opportunities for SMEs offers Czech IS/ICT market? What limits these enterprises in the process of acquisition and operation of ERP systems? What are the current trends in this area? We bring answers for these and others important questions in the following article. Key words: Information Systems/Information and Communication Technologies (IS/ICT), Small and Medium-sized Enterprises (SME), Enterprise Resource Planning (ERP), Total Costs of Ownership (TCO) 1. Úvod Centrum pro výzkum informačních systémů se dlouhodobě zabývá výzkumem českého trhu s ERP systémy, a to včetně jejich využití v segmentu malých a středně velkých podniků. Tento výzkum je realizován průběžně od roku 2003, a to jak v podobě kvantitativního dotazování výrobců řešení zaměřených na SME, tak formou prezentací a projektivních rozhovorů vedených s vývojáři, analytiky, vedoucími implementačních projektů, produktovými manažery a odbornými konzultanty. Součástí 42

2 Aktuální trendy trhu s informačními systémypro malé a střední podniky tohoto výzkumu je zpracování případových studií přímo u uživatelů konkrétních ERP řešení, které jsou rovněž realizovány formou projektivního rozhovoru. V letech jsme uskutečnili více jak 120 takovýchto případových studií, ve výrobních, obchodních a servisních podnicích České i Slovenské republiky. Výzkum je založen na tzv. metodologické triangulaci, kombinaci kvalitativních a kvantitativních metod a technik sběru a analýzy dat [1,2]. V širším pojetí jde o kombinaci různých datových zdrojů, výzkumných týmů, teorií i metodik [3]. Výsledkem takto koncipovaného výzkumu je pak ucelená neveřejná analytická studie nazvaná Aktuální trendy vývoje českého ERP trhu, která je dostupná pouze pro členy ČSSI sdružené v sekci CVIS. Její poslední aktualizované vydání bylo uveřejněno na konci roku Z této studie publikujeme vybrané, tematicky zaměřené části s původními výsledky výzkumu ve vědeckých časopisech, jako je např. Systémová integrace, ve sbornících ze světových kongresů pořádaných IBIMA (International Business Information Management Asociation) i v populárně naučných periodicích, jako je např. časopis IT Systems. Teoretická východiska pro uplatnění výzkumné metodiky čerpáme z monografických prací autorů: Gill, Johnson [1] a Pavlica [2]. Teoretická východiska pro hodnocení ERP produktů a jejich uplatnění u vybraných uživatelských organizací vycházejí jednak z bohatých praktických zkušeností Centra pro výzkum informačních systémů, jednak z dlouhodobého studia monografií profesorů Jiřího Voříška [4], Zdeňka Molnára [5] a Josefa Basla [6] a zahraničních publikací T. H. Davenporta [7], T. Stevense [8] a D. L. Olsona [9,10]. Podkladem pro verifikaci našich analýz a predikcí v oblasti uplatnění IS/ICT v malých a středně velkých podnicích jsou pak především studie Českého statistického úřadu [11,12]. 2. Trendy IS/ICT v segmentu SME v posledních pěti letech Základní charakteristikou, jak rozlišit malé a střední podniky je počet zaměstnanců. Jeli jich méně jak 10, pak hovoříme o mikrofirmách. Jako další parametr se posuzuje obrat nebo celková bilance, která u mikrofirem nesmí překročit 2 mil. EUR. Společnosti s 10 až 49 zaměstnanci jsou klasifikovány jako malé, jejich obrat nebo celková bilance pak může dosáhnout maximálně 10 mil. EUR. Organizace s 50 až 249 pracovníky jsou pak hodnoceny jako střední. Obrat je limitován 50 mil. EUR, celková bilance 43 mil. EUR. Nejpočetnější skupinu podnikatelských subjektů představují mikrofirmy, které zároveň zaměstnávají polovinu všech pracovníků z celého segmentu SME (Small and Medium-sized Enterprises). Naopak nejmenší je počet středně velkých organizací. Typickou inovační aktivitou malých a středních podniků, bez níž by jen těžko mohly růst a posilovat svou konkurenceschopnost, je nasazování moderních IS/ICT. Podle aktuální studie Českého statistického úřadu zohledňující výzkum v roce 2011 [12] integruje své procesy v oblasti účetnictví, zásobování, výroby a distribuce v rámci informačního systému 39,6 % malých a 67,2 % středních podniků. Plnohodnotný ERP systém pak používá 17,8 % malých a 50,3 % středních organizací. Je to sice stále málo, vezmeme-li v potaz možnosti nabídky českého trhu s ERP produkty. Nicméně ve srovnání s předchozím obdobím výzkumu je vidět v této oblasti určitý pokrok. Ještě v roce 2009 automatizovalo uvedené procesy jen 36,1 % malých a 64,6 % středních firem. ERP systém k jejich pokrytí mělo nasazeno pouze 8,2 % malých a 30,2 % středních podniků [11]. 43

3 Petr Sodomka, Hana Klčová, Jiří Kříž K uvedenému pozitivnímu trendu přispěly především tyto tři důležité faktory: 1. Tlak na zvyšování konkurenceschopnosti vyvolaný sílícími požadavky na dodržování termínů dodávek, automatizaci objednávkového cyklu a zajištění komplexních služeb u produktů s vysokou přidanou hodnotou, zejména v automobilovém, strojírenském průmyslu, a také v oblasti velkoobchodu. 2. Požadavky na automatizaci procesů v dodavatelském řetězci, především (ale nejen) v automobilovém průmyslu. 3. Podpora pořizování IS/ICT pro průmyslové firmy v rámci dotačního programu ICT v podnicích, byť se celkový výsledný efekt projeví až v průběhu několika dalších let. 3. Zkušenosti z praxe Centrum pro výzkum informačních systémů realizovalo v posledních deseti letech desítky poradenských projektů a, jak již bylo uvedeno, více jak 120 případových studií, především v malých a středních podnicích. Naše zkušenosti z tohoto segmentu lze shrnout následovně: Pro malé podniky je základním rysem nedostatek času a znalostí z oblasti IS/ICT. Jejich hodnototvorné procesy jsou přitom obvykle stejně složité jako ve středních či velkých podnicích, zvláště pak v oblasti výroby. Naopak výše finančních prostředků, které jsou malé podniky schopny investovat do jejich integrace a automatizace, je výrazně limitována. Podobná omezení jsou v oblasti personálního zabezpečení. Zaměstnanci na úrovni nejvyššího i středního managementu často zastávají sdílené pracovní pozice, přičemž pro mnohé role chybí odpovídající zastupitelnost. V posledních letech se, nepochybně i díky dotačním programům EU, zvýšila informační gramotnost a znalostní úroveň pracovníků malých podniků. Proto jsou také častěji ochotni uvažovat o kompletním outsourcingu celého IS/ICT řešení. Typické argumenty, spočívající v obavách ze zneužití dat nebo i dříve oprávněné námitky odrážející nedostatečné zajištění konektivity k internetu, postupně mizí a nahrazuje je zájem o odsunutí celé ICT infrastruktury včetně některých podpůrných procesů. Nabídka odpovídající požadavkům a možnostem malých firem však není dostatečná. 3.1 Hlavní problémy v malých podnicích Často se objevuje problém vysoké ceny pořízení IS/ICT nebo poplatků za související služby. Naše zkušenost přitom ukazuje, že i malé podniky jsou ochotny investovat nemalou částku do informačního systému, a to v řádech jednotek milionů Kč. Očekávají za to ale adekvátní implementační projekt, zohledňující specifika hodnototvorných procesů, popřípadě konzultační služby, které povedou k jejich standardizaci a zlepšení. Ty ovšem nejsou obvyklou součástí nabídky dodavatelů informačních systémů, kteří se snaží v malých podnicích realizovat především nízkorozpočtové projekty znamenající zároveň nízkou přidanou hodnotu pro zákazníka. Malé podniky mají rovněž obavu z dlouhotrvajících implementací, na něž nebudou mít dostatek času a personálních kapacit. Na straně dodavatelů tak postrádají nabídku na standardizovanou štíhlou implementaci, která by malou firmu zatížila co nejméně a přitom rychle a efektivně zajistila nasazení informačního systému. 44

4 Aktuální trendy trhu s informačními systémypro malé a střední podniky V každém případě posiluje trend odklonu od krabicových řešení, resp. jednoduchých ekonomických systémů. Pokud existuje adekvátní nabídka od dodavatele plnohodnotného ERP systému, jako jsou Helios Orange nebo ABRA G3, pak na ni malý podnik přistoupí raději i s tím, že mu třeba i odlehčená verze takového řešení poskytne do budoucna možnost dále jej rozvíjet pro větší počet uživatelů a pokrytí více procesů, než je tomu na počátku pořízení, kdy takový systém může být nasazen pouze na ekonomické a personální agendy. 3.2 Slabá místa a další požadavky Středně velké firmy mohou rovněž pociťovat nedostatek personálních kapacit, zejména pak v oblasti IS/ICT. Stejně tak ale mohou disponovat silným oddělením informatiky, jehož pracovníci jsou schopni nejen spravovat veškerou infrastrukturu a pokročilé aplikace, ale také podílet se na jejich vývoji. Hodnototvorné procesy jsou ve středních firmách mnohdy stejně složité jako ve velkých podnicích. Na rozdíl od malých organizací však střední firmy častěji kladou požadavky na IT řešení specifických procesů, jako je např. řízení servisu a údržby. V této oblasti jejich pracovníkům ale chybí odpovídající znalosti, stejně jako adekvátní nabídka dodavatelů IS/ICT. S rostoucími znalostmi managementu a výkonných pracovníků jsou střední podniky výrazně méně ochotné realizovat kompletní outsourcing IS/ICT. Na druhou stranu se objevuje sofistikovaná poptávka po odsunutí některých podpůrných či specifických procesů jinak řečeno: manažeři středně velkých firem častěji umějí o outsourcingu uvažovat jako o nedílné součásti své celopodnikové strategie. Střední podniky jsou ještě více jak malé firmy ochotny investovat relativně vysokou částku do informačního systému. Běžně se setkáváme s projekty na úrovni 5 8 mil. Kč za pořízení hardwaru, softwaru a realizaci implementace. Nedílnou součástí požadavků však bývá nasazení oborového, procesního nebo zakázkového řešení včetně profesionálních konzultačních služeb, které by významně zefektivnilo podnikání firmy. Mohou se také objevit potřeby v oblasti podpory legislativy více zemí, mezinárodního obchodu, řízení firemních poboček nebo obchodních modelů apod. Nabídka štíhlé implementace se v tomto segmentu objevuje rovněž sporadicky, byť vedoucí pracovníci oceňují, pokud jim dodavatel umožní nasadit informační systém za co nejmenší zátěže zaměstnanců a v co nejkratším možném čase. 3.3 Problémy na straně dodavatelů Za posledních deset let se těžiště nabídky informačních systémů zcela zjevně přesunulo od velkých společností ke středně velkým a malým podnikům. Tento trh byl historicky v podstatě neobsazený kvalitním podnikovým softwarem, proto na něj dodavatelé soustředili svůj zájem. Přitom počítají s tím, že budou-li malé a středně velké podniky prosperovat díky nasazení moderních IS/ICT, pak budou mít zájem rozvíjet pořízené aplikace a nakupovat související služby. Segment SME tedy představuje velkou obchodní příležitost pro všechny dodavatele. Kromě vnitřních problémů firem, o nichž již byla řeč, ovlivňuje rozvoj IS/ICT v malých a středních firmách také konkurenční tlak. Ten nutí dodavatele k co největšímu opakování prodejů standardizovaných v některých případech v podstatě krabicových systémů. Za tímto účelem zřizují partnerské sítě, které však jen těžko 45

5 Petr Sodomka, Hana Klčová, Jiří Kříž mohou poskytovat kvalitní služby ze dne na den. Proto potrvá několik let, než nabídka pro SME segment více vyzraje. Někteří dodavatelé až příliš sází na úspěch marketingové kampaně, než aby poskytovali seriozní informace o produktech a službách a nabídli vstřícnější přístup k požadavkům malých, kapitálově i znalostně podhodnocených tuzemských firem. Na rozdíl od velkých podniků je pro malé a střední organizace rozhodující každý detail, jako např. kolik bude stát rozšíření systému o dalšího uživatele. Možnosti růstu systému společně s požadavky firmy jsou zejména z hlediska nákladů a omezení některých tzv. předpřipravených řešení klíčovým problémem. Malý podnik pak po nesprávném zhodnocení situace ztratí motivaci a ochotu v následujících obdobích investovat do IT nebo raději rovnou zůstane u MS Excel a účetního softwaru, popř. využije nabídky pružnější konkurence [13]. 3.4 Jak správně rozhodnout o investici do IS/ICT Z faktorů uvedených v předchozím textu vyplývá zásadní problém rozvoje podnikové informatiky v malých a středních organizacích. Můžeme ho pojmenovat jako neschopnost správě rozhodnout o investici a efektivním využití IS/ICT. O co by se ale takové správné rozhodnutí mělo opírat? První krokem by mělo být kvalifikované zhodnocení stávajícího stavu IS/ICT v organizaci, se zaměřením na jeho potřebný rozsah, kvalitu a efektivitu provozu. Dále by mělo následovat srovnání tohoto stavu s očekávanými potřebami firmy, aktuálními trendy v oblasti informačních systémů a jejich využitím v konkurenčních i spolupracujících podnicích. Třetím krokem by měla být analýza podnikových procesů, a to nejen se zaměřením na stávající stav, ale především s orientací na jejich zlepšení. Po té by měla být provedena identifikace přínosů a nákladů plynoucích ze zamýšlené inovace IS/ICT. Na závěr lze doporučit celkové zhodnocení modernizace IS/ICT v návaznosti na strategické cíle organizace a její konkurenceschopnost. Výsledky této strategické analýzy pomohou zformulovat zásadní rozhodnutí o změně ve využívání IS/ICT v organizaci, které se samozřejmě bude podnik od podniku lišit. Přesto však není od věci poukázat na určitou obecnou zkušenost: V malých a středních firmách je důležité orientovat podnikovou informatiku spíše na přínosy v oblasti produktivity než na úsporu již tak nízkých provozních nákladů. Dodavatelé při marketingové masáži nejčastěji argumentují úsporami či minimalizací nákladů jako rozhodujícím faktorem, proč by si potenciální malí zákazníci měli pořídit právě jejich produkty a služby. Principiálně by ale mělo jít spíše o růst malého podniku, tedy o podporu rozvoje jeho produktového portfolia a zároveň udržení odpovídající nákladovosti produkce, které si tento rozvoj postupně vyžádá. K rychlé redukci stávajících nákladů většinou není v malých organizacích důvod, navíc by její rozsah v řádu procent z celkového objemu jen těžko ovlivnil návratnost vložené investice. 46

6 Aktuální trendy trhu s informačními systémypro malé a střední podniky 4. Zhodnocení nabídky ERP systémů pro malé a středně velké podniky 4.1 ERP systémy vyvíjené pro malé a středně velké podniky I přes uvedené nedostatky je třeba říci, že nabídka ERP systémů představujících rozhodující IS/ICT produkt pro SME trh, za posledních deset let podstatně vyspěla. V počátcích příliš nerespektovala potřeby menších organizací a byla pro ně spíše nákladovou pastí s omezenou funkčností. Například ceny světových ERP systémů vycházely z možností středně velkých organizací vyspělých států Evropy nebo severoamerického kontinentu a omezená funkcionalita těchto upravených verzí mohla výrazně limitovat budoucí vývoj podniku. V následujícím, poměrně krátkém období dodavatelé informačních systémů pochopili, že musí svou nabídku pro SME trh přehodnotit. Ta se postupně rozdělila do tří hlavních směrů. Prvním z nich jsou ERP řešení původně vyvíjená pro malé a středně velké firmy. Jako vzorové příklady můžeme označit produkty Helios Orange, ABRA G3 nebo Altec Aplikace. První dva uvedené systémy lze uplatnit na širokém segmentu obchodních, výrobních či servisních organizací. Tuto svou roli na trhu také beze zbytku sehrávají, a proto patří mezi nejprodávanější ERP produkty v ČR, právě do segmentu SME. Altec Aplikace lze také použít u všech typů organizací jako univerzální systém. Největší užitek ale nabídnou zejména výrobním podnikům. Již ve svém jádru poskytují základní plánovací algoritmy a prostřednictvím komplementárních produktů je lze rozšířit o plnohodnotné pokročilé plánování a rozvrhování výroby (inplan) a řízení dokumentů (M-Files). Helios Orange, ABRA G3 i Altec Aplikace dokážou nabídnout také oborová řešení, díky nimž se uplatňují také ve středních průmyslových podnicích vyžadujících od informačního systému funkční specializaci na konkrétní typy procesů v daném odvětví. 0,0% 20,0% 40,0% 60,0% ERP určený pro SME Standardní ERP s cenovým zvýhodněním pro SME Lite ERP systémy Zdroj: CVIS Hodnoceno 40 (2011), 43 (2009), 50 (2007), 53 (2005) ERP systémů určených pro malé a střední podniky (SME - Small and Medium-sized Enterprises) dodávaných v ČR. Obr. 1: ERP systémy pro malé a středně velké podniky na českém trhu 47

7 Petr Sodomka, Hana Klčová, Jiří Kříž 4.2 Standardní ERP systémy s cenovým zvýhodněním Tato řešení jsou poskytována malým a středním podnikům s cenovým zvýhodněním, a to bez jakýchkoliv omezení. Příkladem takového produktu je QI Start Edition. Jde o konfiguraci systému QI, do níž je možné zahrnout většinu modulů z původní nabídky. Tento obchodní balíček je zaměřen na minimalizaci nákladů při prvním pořízení QI. Zákazníci tak mohou za nízkou cenu využít výhody plnohodnotného ERP systému a později přejít na rozsáhlejší pokrytí svých procesů. Tato odlehčená verze systému QI není nijak omezena v dalším rozšiřování. Určitou podkategorii tvoří ERP systémy, u nichž dodavatel nabízí nejen zvýhodněnou cenu, ale také některé (nebo všechny) z níže uvedených charakteristik: pevně daný a garantovaný rozsah služeb, přesně specifikované komplementární produkty (server, databázový stroj atd.), přednastavené procesy pro vybraná odvětví, implementační metodika, uzpůsobená k rychlému a úspornému zavedení systému. K takovým ERP systémům patří např. QAD EA Rapid, nebo Karat Express. QAD EA Rapid je podobně jako standardní ERP systém QAD oborově zaměřené řešení, a to na automobilový, elektrotechnický, strojírenský, potravinářský a farmaceutický průmysl. Karat Express je určen pro malé firmy s maximálním počtem pěti současně pracujících uživatelů, které očekávají svůj další růst, nicméně ve stávající situaci nechtějí realizovat rozsáhlejší investici do informačního systému a řešit časově náročný implementační projekt. Cena pořízení činí Kč, a to včetně databázového serveru, implementačních prací a zaškolení všech uživatelů. Ostrý provoz bývá zahajován nejpozději do jednoho měsíce po podpisu smluv. 4.3 Lite ERP systémy Tzv. odlehčená ERP řešení jsou limitována v některých vlastnostech, jako např.: v budoucím rozšíření o další moduly, počtu současně pracujících uživatelů, omezení funkcí ve srovnání s původní verzí systému, možnostech zakázkových úprav nebo šíře a komfortu servisních služeb. Tato omezení neznamenají, že jde o nekvalitní ochuzený ERP systém. Je ale nutné před pořízením takového řešení dobře zvážit jeho využití a další rozvoj. K typickým představitelům Lite ERP systémů patří Vision32 LE (limitovaný počet položek některých agend), Money S4 (omezení vývoje zákaznických modulů a funkcí) nebo ABRA G2 (limitovaný počet současně pracujících uživatelů). 4.4 Nové obchodní modely Se zaváděním informačních systémů do malých a středních firem historicky souvisí budování nových obchodních modelů, zejména v oblasti pronájmu podnikových aplikací. Zastřešujícím pojmem pro tuto oblast je aktuálně tzv. cloud computing, který můžeme charakterizovat jako model poskytování aplikací prostřednictvím internetu v podobě služby. Ve srovnání s předchozími modely (ASP Application Service Providing) jej rozvíjí o možnosti grid computingu a clusterových řešení. Nabídka 48

8 Aktuální trendy trhu s informačními systémypro malé a střední podniky cloudových služeb je úzce spjata s uzavřením dohody o úrovni jejich poskytování a příslušných sankcích za neplnění (SLA Service Level Agreement). Cloud computing jistě sehraje do budoucna důležitou roli v poskytování standardizovaných aplikací na bázi multi-tenant architektury, tedy řešení v podobě jedné instalace aplikace pro všechny zákazníky. Pro řízení kritických procesů, např. ve výrobě či logistice, jej budou firmy používat sice méně často, v jiných oblastech, jako např. při zpracování mzdové agendy, personalistiky a ekonomických procesů bude jeho zavádění zcela běžné. Tuto cestu již před lety zvolila společnost Vema, lídr českého trhu s pronájmem podnikových aplikací. V současnosti nabízí službu pod názvem V4 Cloud, jejíž aktuální podoba využívá právě multi-tenant architekturu. Uvedená služba přináší značnou úsporu nákladů z rozsahu, proto si lze představit jeho široké uplatnění i v budoucnu u dalších poskytovatelů. Vema dokáže prostřednictvím V4 Cloud obsloužit 350 organizací, přičemž celé řešení je provozováno na jediném serveru a vyžaduje správu pouze dvou pracovníků IT oddělení. 5. Závěr Malé a střední podniky patří k nejvýznamnějším součástem české ekonomiky. Proto také představují klíčový segment pro dodávky informačních systémů a technologií. Český IS/ICT trh nabízí malým a středně velkým podnikům pestrou škálu ERP produktů, které jsou připraveny splnit i ty nejnáročnější požadavky, zvláště jsou-li doplněny adekvátním oborovým nebo procesním řešením. Na českém trhu jsou dlouhodobě k dispozici tři typy produktů: ERP systémy původně vyvíjené pro SME, standardní produkty s cenovým zvýhodněním pro tento segment a tzv. odlehčená ERP řešení. Průběžně se vyvíjí také obchodní modely dodávky. Aktuálním trendem je poskytování tzv. cloudových řešení, zejména pak na bázi multi-tenant architektury. Je pravděpodobné, že tato řešení najdou do budoucna širší uplatnění, než tomu bylo doposud, nebude tomu však při pokrývání kritických procesů ve výrobě či logistice. Cloud computing se bude prosazovat u těch společností, kterým postačí standardizovaná parametrizovatelná řešení s minimální nebo žádnou customizací. Literatura [1] Gill, J., Johnson, P. Research Methods for Managers. London: P. Chapman Publishing, ISBN [2] Pavlica, K. a kol. Sociální výzkum, podnik a management. Praha: Ekopress, ISBN [3] Denzin, N. K. The Research Act A Theoretical Introduction to Sociological Methods. London: Prentice Hall, [4] Voříšek, J. Strategické řízení informačního systému a systémová integrace. Praha: Management Press, ISBN [5] Molnár, Z. Efektivnost informačních systémů. Praha: Grada Publishing, ISBN X [6] Basl, J. Podnikové informační systémy. Praha: Grada Publishing, ISBN

9 Petr Sodomka, Hana Klčová, Jiří Kříž [7] Davenport, T. H. Putting the Enterprise into the Enterprise System. Harvard Business Review, 1998, vol. 76, pp ISSN [8] Stevens, T. All Fair in Integration. Industry Week, 2001, vol. 250, no. 6, pp ISSN [9] Olson, D. L. Managerial issues of ERP systems. New York: McGraw-Hill/Irwin, ISBN [10] Olson, D. L.; Chae, B; Sheu, C. Issues in multinational ERP implementation. Int. J. of Services and Operations Management, 2005, vol. 1, no. 1, pp ISSN [11] Český statistický úřad. Informační a komunikační technologie v podnikatelském sektoru za rok Český statistický úřad, Informační společnost, ICT 5-01, , ISBN [12] Český statistický úřad. Informační a komunikační technologie v podnikatelském sektoru za rok Český statistický úřad, Informační společnost, ICT 5-01, , ISBN [13] Sodomka, P.; Klčová, H. Informační systémy v podnikové praxi. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Brno: Computer Press, ISBN JEL: M15, M20 50