HYSTERICKÁ STRUKTURA OSOBNOSTI V RÁMCI GPT

Transkript

1 HYSTERICKÁ STRUKTURA OSOBNOSTI V RÁMCI GPT Pojem hysterie Slovo hysterie má původ v řeckém hystera děloha. Antičtí lékaři věřili, že problémem je u ní putující děloha. V moderních dějinách jsou pro tento pojem zlomovou prací Studie o hysterii Sigmunda Freuda a Josepha Breuera z konce 19. století. Hysteričtí pacienti tak jako objekty zájmu svého druhu stáli u zrodu psychoanalýzy. Freud a Breuer pojímali hysterii záležitost postavenou na principu konverze psychických potíží do fyzických příznaků. Obsah pojmu se však postupně vyvíjel a měnil. Vzhledem k tomu, že během času se stal mezi laiky určitým označením emočně výrazné ženy, a to s jistým pejorativním nádechem, v odborné literatuře se od něho začalo upouštět. V současné době jej obvykle nahrazuje pojem histriónství, jehož etymologický původ je v latinském histrion herec. Pojem porucha osobnosti Charakterová porucha je taková úroveň organizace osobnosti, která je narušená více než neurotická a méně než psychotická (Yontef, 2009, s. 455). Oproti neurotickému modu je u pacientů s poruchou osobnosti obtíž s kontinuitou osobního příběhu, s udržením pocitu vlastní osobní koheze. Tito pacienti nejsou schopni zformovat takový gestalt, který by zohledňoval jak je samé, tak ostatní. Mají problém se sebereflexí i se setkáním se s druhými, zejm. v situaci konfliktu, nedokáží se vztahovat ke kontextu způsobem zohledňujícím souvislosti tak, jak jsou konsenzuálně vnímány (Yontef, 2009). 1

2 Histriónská porucha osobnosti dle MKN 10 a DSM V V ČR využívaná Mezinárodní klasifikace nemocí vymezuje histrionskou poruchu osobnosti jako charakterizovanou mělkou a labilní afektivitou, sebedramatizací, teatrálností, přehnaným projevem emocí, sugestibilitou, egocentričností, povolností vůči sobě, nedostatkem ohledu na druhé, bolestínstvímm a trvalým vyžadováním ocenění, vzrušení a pozornosti (MKN 10, 2009). Nejaktuálnější podoba mezi odborníky populárního manuálu Americké psychiatrické asociace s názvem DSM V uvádí, že se jedná o přetrvávající vzorec nadměrného hledání emocionality a pozornosti, začínající v rané dospělosti a přítomný v různých kontextech, který naplňuje alespoň 5 z následujících kritérií: 1) Pacient se cítí nepříjemně v situacích, kdy není středem pozornosti. 2) Interakci s ostatními často provází nevhodné svádění a provokování sexuálního charakteru. 3) Exprese emocí je mělká a velmi rychle se měnící. 4) Trvale využívá svého vzhledu, aby k sobě přitáhl(a) pozornost okolí. 5) Styl řeči je nepřiměřený impresionistický, postrádající detail. 6) Objevuje se sebedramatizace, teatrálnost, přehnané projevy emocí. 7) Je sugestibilní (snadno ovlivnitelný ostatními a aktuální situací). 8) Vztahy považuje za intimnější, než ve skutečnosti jsou (American Psychiatric Association, 2013, s. 667). Hysterická osobnost optikou GPT Kontaktní cyklus Zatímco u zdravého jedince se figura mění dle potřeby, čímž pádem může proběhnout souslednost uvědomění mobilizace energie akce kontakt integrace a asimilace stažení se (Mackewn, 2004), v případě hysterického člověka se figura mění tak rychle, že to brání uspokojení (Yontef, 2009). Přelétavost tak vede ke strádání. 2

3 Za takových podmínek nutně musí vznikat mnoho nedokončených záležitostí. Hysterické prožívání si představuji jako jakousi překotnou jízdu. Jako bych byla v rychle se pohybujícím vlaku, dívala se z okna, tak tak stihla zaznamenat, co se za oknem děje, a vlastně ještě předtím, než bych stačila vyhodnotit, co s tím dál, byly by tu už další stromy, jiné domy, jiná potřeba... a ta by byla zase pryč, ještě než bych se s ní stihla vypořádat. Bylo by v tom hodně vzrušení, ale také by mě to hodně unavovalo. A ačkoli bych si neuvědomovala, proč a nebo bych si to možná neuvědomovala vůbec - byla bych hodně frustrovaná. Představuji si to jako neustálé přebíhání od jednoho k druhému, které neumožňuje pořádně něco procítit, do hloubky si uvědomit a následně přijmout odpovědně rozhodnutí. Jaké to asi musí být z takového kalupu zastavit? V tuhle chvíli si uvědomuji, že výzva k zastavení a procítění něčeho může být pro hysterického pacienta ohrožující svou novostí a velikostí. Jako objevovat netušené horizonty... Figura a pozadí Formování figury probíhá u zdravého člověka tak, že se, dá se říci, uspořádá kolem v danou chvíli dominantní potřeby. Člověk si pak vyzobne to, co potřebuje, čímž ji uspokojí. U hysterického modu ale formování figury probíhá znovu a znovu bez toho, aby původní figura byla zničena svým uspokojením. Možná by tomu odpovídal obrázek nekonečného hladu. Hlad po emocích, pozornosti a uznání, který není nikdy utišen, protože než by mohl daný jedinec asimilovat uspokojující zkušenost, mobilizuje energii pro další letmý, mělký, a tudíž nedostatečný kontakt. Polarity Pacienti s poruchou osobnosti mají obecně problém s integrováním polarit do celků (Yontef, 2009). Tudíž prožívat sebe např. jako zároveň laskavého a krutého člověka, jako člověka spontánního i rozvážného, je pro ně příliš náročné pro svou komplexitu. Jsem tedy buď takový nebo takový nedovedu pojmout, že mohu být obé zároveň, do určité míry. Připomíná to mechanismus štěpení, kdy v klasickém příkladu matka je buď dobrá (naplňuje mé potřeby) nebo špatná (nenaplňuje je), nic 3

4 mezi tím. U lidí s histriónským uspořádáním pak (v souvislosti se sebedramatizací) zřejmě bude dominovat přílišné zaujetí sebou a svým aktuálním prožíváním: to, co se děje teď, bude nejdůležitější a nejintenzivnější na světě, bez ohledu na to, že za chvíli už bude fokus pozornosti zase na něčem jiném. Představuji si, že stejná hysterická žena může líčit samu sebe (i dosti přesvědčivě) jako tu nejlaskavější a za chvíli zase nekrutější bytost na planetě i se tak zároveň prožívat... Narušení Vzhledem k definici poruchy ve výše uvedených manuálech, konkrétně zmínce o snadné sugestibilitě, lze uvažovat o zvýšené pohotovosti k mechanismům introjekce přijímání věcí v celku tak, jak jsou podány, nefiltrování zkušenosti; a konfluence (ve smyslu nejasné hranice mezi self a non-self), ovšem jen chvilkového trvání (než se objeví jiná figura). V souladu se sníženou kapacitou pro empatii, která je charakteristická pro poruchy osobnosti obecně, bych v situaci, kdy je daný člověk nucen okolnostmi k vyhodnocení potřeb okolí, očekávala projekce, namísto schopnosti být reálně v kontaktu s druhým. Terapie hysterických klientů Terapie osob s poruchou osobnosti je náročný úkol a běh na dlouhou trať. Gestalt terapie - ale i psychoanalýza dříve selhávaly v jejich léčbě (Yontef, 2009). Cíle v terapii je proto třeba stanovovat realisticky. Vycházet vždy individuálně z toho, co daného člověka do terapie přivedlo, proč v ní je (a zvážit, zda vůbec je to smysluplné). Pokud ano, obrnit se trpělivostí. Být konstantní (v opaku ke klientovi, který má problém s kontinuitou) a čitelný. Jako alfu a omegu vidím cestu snahy o budování autentického vztahu, byť to musí být pro terapeuta obtížné. Pomoci klientovi nalézat různé části jeho já a integrovat je do jeho sebepojetí. V čase připomínat aspekty self, které nyní nejsou ve středu pozornosti. Osobně bych se asi dále snažila klást důraz na experimentování s expresí emocí, vést klienta postupně k zažívání pomalejšího tempa. Jako důležitý doplněk bych viděla já-sdělení se záměrem nepodporovat projekce klienta. 4

5 Neopomenutelnou otázkou je rovněž bezpečí. Mít na paměti, že poruchy osobnosti vývojově spadají pod raná narušení, a tudíž klienti jsou v tomto smyslu velmi křehcí. Posilovat sebepodporu, která zatím není dostatečná k tomu, aby unesla kdo klient doopravdy je. Literatura: - American Psychiatric Association (2013): Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders, Fifth Edition. Arlington, VA, American Psychiatric Association. - Yontef (2009) Gestaltterapie. Uvědomování, dialog a proces. Historie a současnost. Praha: Triton. - Světová zdravotnická organizace (2009): Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů ve znění 10. decenální revize. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky. - Mackewn, J. (2004) Gestalt psychoterapie. Moderní holistický přístup k psychoterapii. Praha: Portál - Freud, S. (1969) Vybrané spisy: Studie o hysterii. Zlomek analysy případu hysterie. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství - Wikislovník: Heslo hysterie. Dne dostupný z: 5