MOTIVACE Definice motivace

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "MOTIVACE Definice motivace"

Patrik Dvořák
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 MOTIVACE zpracovaly: Lucie Tylšarová, Lucie Zimlová Definice motivace Původ slova motivace můžeme hledat v latině - movero, movere, tj. pohybovat, měnit. Definice motivace není jednoznačná, každý autor ji vnímá trochu jinak. Několik definic pro názornost: Souhrn činitelů, které podněcují, energizují a řídí průběh chování člověka a jeho prožívaní ve vztazích k okolnímu světu a k sobě samému. (Lokša, Lokšová: Pozornost, motivace, relaxace, ) Pod pojmem motivace rozumíme všechny jedinci připisované pochody, které vysvětlují, či dělají srozumitelným, jeho chování. (Trpičovská: Úvod do psychologie) Motivace integruje psychickou a fyzickou aktivitu člověka směrem k vytčenému cíli. (Kotrba) Motivace představuje soubor vnitřních hnacích sil člověka, které ho určitým směrem zaměřují, aktivizují a vzniklou aktivitu udržují. Navenek se tyto síly projevují v podobě motivovaného jednání. (Pauknerová, 2006) Když se ale na definice zadíváme, tak zjistíme, že v podstatě všechny říkají to stejné jinými slovy. Motivace je zkrátka procesem, který určuje naše chování a jednání. Odpovídá na otázky proč je člověk aktivní a proč právě tímto způsobem. Je procesem regulačním, který plní funkci směřování činnosti tak, aby se dosáhlo urč. výsledku. Základní otázkou jsou pak motivy našeho chování. Motivace v užším slova smyslu se používá - 1 -

Několik definic pro názornost: Souhrn činitelů, které podněcují, energizují a řídí průběh chování člověka a jeho prožívaní ve vztazích k okolnímu světu a k sobě samému.

2 k označení pochodů, které aktuálně ovlivňuje chování v určitých situacích (tj. např. motivace studenta, motivace na pracovišti, atp.). Motivace plní trojí funkci stimuluje (tj. aktivizuje) chování, usměrňuje je a dává mu smysl. Jednání může mít více motivů, pak se jeden z nich stane vůdčím a určuje smysl. Motiv, potřeba, pud Je nutno rozlišovat pojmy motiv a motivace. Motivy jsou dispozice, motivace je proces, který je realizován funkčním vztahem dispozice a podnětové situace. Motivy vzbuzují, určují a směrují aktivitu člověka a způsobují, že se chová určitým způsobem. Taktéž je nutno rozlišovat pojmy motiv, potřeba a pud. Zatímco potřeba je výchozí motivační stav, který vychází z nedostatku nebo nadbytku něčeho (např. pociťuji hlad), tak motiv je obsah dovršující akce (potřeba hladu mě motivovala k tomu si jít něco koupit do obchodu, abych hlad zahnala). Tudíž zatímco potřeby spíše vyjadřují vztahy k cílovým objektům, pak motivy vyjadřují smysl interakce motivovaného. Pud je poté vrozená tendence k uspokojování základních biologických potřeb. Mezi základní pudy patří pud obživný, sebezáchovy, sexuální a pud péče o potomstvo. Motivy určují směr, intenzitu a délku trvání činnosti, která bývá obvykle ukončena uspokojením potřeby, která tento motiv vyvolala. Vznik motivů Madsen (1979) rozděluje vznik motivů a jejich uspokojení do několika modelů. 1. Homeostatický model motivace je stimulována narušením homeostázy a člověk automaticky usiluje o dosažení rovnováhy - 2 -

Motivy jsou dispozice, motivace je proces, který je realizován funkčním vztahem dispozice a podnětové situace.

3 model nedostatku něco nám chybí a stimuluje to naše chování k naplnění; např. hlad nasycení, touha po společenském uznání model přebytku něco nám přebývá, cítíme přesycenost, přetlak; k uspokojení dochází tehdy, když ze sebe člověk něco vydá; např. vyměšování, vybití energie 2. Pobídkový model důraz na význam vnějších činitelů 3. Kognitivní model důraz na orientaci v aktuální situaci a její rozumové hodnocení; motiv je charakterizován jako zaměření na nějaký cíl 4. Činnostní model zdroj motivace je v činnosti, která se sama stává cílem 5. Emoční model stav motivovanosti i uspokojení je signalizován emočními prožitky; emoce fungují i jako zpětná vazba, která člověka informuje o úrovni uspokojení; např. chceme někomu udělat radost Vztahy mezi motivy Motivy mohou být v různých vztazích mezi sebou a s různými okolnostmi, mohou se vzájemně posilovat, nebo oslabovat, či být v konfliktech. Jeden příklad ze života. Student VŠ má další den zkoušku. Ví, že se musí učit, aby zkoušku udělal, taktéž si je vědom toho, že pokud dostane A, tak dosáhne na prospěchové stipendium (motivy se podporují). Taktéž ale ví, že pokud dostane B, tak na stipendium nárok mít nebude, navíc ani není tak vysoké, aby stálo za tu snahu věnovat učení celý večer (motivy se oslabují). Nakonec mu zavolá kamarád, aby s ním šel do kina na film, který ho velmi zajímá a chce ho vidět. Motivy se tímto dostávají do rozporu jít do kina, nebo se učit na zkoušku?! - 3 -

Pobídkový model důraz na význam vnějších činitelů 3. Kognitivní model důraz na orientaci v aktuální situaci a její rozumové hodnocení; motiv je charakterizován jako zaměření na nějaký cíl 4.

4 Dělení motivace Motivaci můžeme dělit na uvědomovanou, takových motivů je většina, a neuvědomovanou, která vychází z automatismů a motivů, které jsou pro jedince nežádoucí a nepřijatelné (protože např. ohrožují jeho sebeúctu), tak je nevpouští do vědomí. Každý motiv či jejich komplex je asociován s urč. oblastí podnětů, které jsou schopny jej uspokojit. Dělí se na vnitřní a vnější (incentiva). Vnitřní jsou takové motivy, které vychází z nás, které se vyjadřují nějakou potřebou nedostatkem, či přebytkem. Člověk vykonává činnost kvůli ní samé, aniž by očekával nějaký vnější podnět jako pochvalu, ocenění, nebo se snažil třeba vyhnout trestu -např. kreslíme si pro radost. Vnější jsou tedy takové, kdy iniciátorem je vnější podnět, událost, nebo jev. Člověk nedělá činnost z vlastního zájmu, ale pod vlivem vnějších motivačních činitelů ať už se jedná o nějakou materiální odměnu, pochvalu, vyhnutí se bolesti, trestu,... Teorie motivace V rozličných teoriích jsou obvykle zdůrazňovány různé potřeby, byť jen některé. Komplexní teorie motivace nabízí systematičtější pojetí. 1. Teorie zdůrazňující význam pudových potřeb Psychoanalytická teorie S. Freuda v tomto pojetí je pudová složka primární a teprve na jejím základě se mohou rozvíjet další motivy Teorie drive-reduction C. Hulla motivy vznikají jako důsledek urč. nedostatku tzv. napětí (drive), které motivuje jedince k tomu, aby se jej zbavil, nebo alespoň redukoval - 4 -

Vnitřní jsou takové motivy, které vychází z nás, které se vyjadřují nějakou potřebou nedostatkem, či přebytkem.

5 2. Teorie vycházející z důrazu na psychosociální potřeby Individuální psychologie A. Adlera potřeba dosáhnout úspěchu Humanistická psychologie C. Rogerse důraz se klade na potřebu seberealizace Logoterapeutický směr V. Frankla nejvýznamnější je smysl života 3. Teorie vycházející z komplexního pojetí potřeb Humanistická psychologie hierarchie potřeb A. Maslowa (pyramida dole fyziologické potřeby, nad potřeba bezpečí, vztahové potřeby, potřeba sebeaktualizace) Psychosociální teorie E. Fromm nejdůležitější jsou mezilidské vztahy, resp. vztahy mezi jedincem a spol. Příklady zvyšování a snižování motivace na příkladu výuky Abychom se netopili pouze v teorii, na závěr trochu praxe. Příklad byl zvolen záměrně vzhledem k tomu, že ještě sami jsme studenti a tudíž tuto oblast známe velice dobře a není problém si uvědomit, které faktory nás skutečně motivují a kteří vyučující tohoto umí dosáhnout. Zvyšování: přiměřená zpětná reakce přijmutí cílů za své využívání tvořivých úloh rozvíjejích samostatnost a motivaci demokratické vedení kolektivu dobré mezilidské vztahy skupinová práce najít smysl práce - 5 -

Teorie vycházející z komplexního pojetí potřeb Humanistická psychologie hierarchie potřeb A.

6 Snižování: autokratický styl využování a výchovy (nařizování, důraz na disciplínu a poslušnost) strnulost vyučovacích metod malá tvořivost malý rozvoj originality nízká komplexnost přípravy do života důraz na školní známky neustálé porovnávání zdůrazňování soutěží - 6 -

tvořivost malý rozvoj originality nízká komplexnost přípravy do

Podobné dokumenty

Pedagogická psychologie - vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. století, zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání

ŠKOLNÍ PSYCHOLOGIE PEDAGOGICKÁ X ŠKOLNÍ PSYCHOLOGIE Pedagogická psychologie - vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. století, zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání Školní psychologie