MANAGEMENT A PODNIKÁNÍ I.

Transkript

1 OSTRAVSKÁ UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA MANAGEMENT A PODNIKÁNÍ I. JOSEF JÜNGER OSTRAVA 2007

2 Učební text byl vypracován s finanční podporou Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Je jedním z výstupů projektu Podnikatelská výchova v přípravě učitelů středních odborných škol, CZ / /0405, řešeném na Ostravská univerzitě v Ostravě. Učební text je přístupný na webových stránkách Ostravská univerzity:

3 OBSAH OBSAH... 1 ÚVOD PODNIKÁNÍ A JINÉ SOUVISEJÍCÍ POJMY Podnikání a jeho trojí pojetí Podnikání jako činnost Podnikání jako přístup (metoda) Podnikání jako hodnotová orientace Business Definice Charakteristika businessu a jeho kořeny Nositel businessu Business a sociální odpovědnost Hospodaření Management Funkce managementu Manažerské procesy Business, podnikání, hospodaření, management a jejich... 9 vzájemné souvislosti PROČ PODNIKÁNÍ Úloha podnikání v ekonomickém rozvoji Úloha podnikání a v sociálním rozvoji Úloha podnikání v kariérním rozvoji Proč podnikavý přístup TEORIE PODNIKÁNÍ Význam teorie podnikání Vývoj a struktura teorie podnikání Ekonomický přístup Psychologický přístup Sociálně-ekologický přístup Teorie podnikání jako vědní disciplína FAKTORY ÚSPĚCHU V PODNIKÁNÍ Úspěch Úspěch v podnikání Faktory úspěchu v podnikání Systémový model faktorů úspěchů v podnikání Objektivní faktory Subjektivní faktory Řízení úspěchu v podnikání PŘÍLEŽITOSTI Podstata příležitostí Zdroje příležitosti Faktory ovlivňující nalézání a rozpracování příležitostí Příklad aktivit určených k hledání příležitostí Využití a hodnocení příležitostí Volba příležitostí PODNIKATEL JAKO PROFESE A POVOLÁNÍ

4 6.1 Profese, povolání, trh práce Sociální charakteristika podnikatele jako profese Profese podnikatele Delegovatelnost a delegování rolí Drobné, střední a velké podnikání Povolání podnikatele

5 ÚVOD Studijní opora Management a podnikání I. se soustřeďuje na tématiku podnikání v kontextu příslušného bakalářského studijního programu. Vychází se z faktu, že podnikavost je v zemích EU řazena mezi klíčové dovednosti člověka 21. století a že podnikání hraje stále větší roli v ekonomickém, sociálním a v kariérním rozvoji. Proto výuka podnikavosti a podnikání proniká do mnoha vzdělávacích programů všech stupňů vzdělávání. Podnikání a jiné související výrazy nepatří mezi nové pojmy. Jejich obsah se však zpřesňuje a diferencuje na základě potřeb praxe a podle výsledků výzkumu. Proto jsou v 1. kapitole definována klíčová slova jako je podnikání, business, hospodaření a management. Druhá kapitola má motivační význam. Sotva lze totiž podnikání studovat a pěstovat bez přesvědčení o jeho významu. Studující by se měl naučit základům teorie podnikání. Tím si vytvoří předpoklady pro její aplikaci a pro další studium. Z poznatkového systému teorie podnikání byly vybrány do opory takové kapitoly, které mají všeobecnější význam a inklinují spíše k podnikavosti. Rozhodně sem patří celá teorie úspěchu, identifikace, hodnocení a využití příležitostí. Poznatky o povolání a profesi podnikatele mají také širší význam pro studující pedagogické obory. Do výuky podnikavosti a podnikaní pronikají různé aktivizační didaktické metody a techniky. Jejich aplikace si však vyžaduje aspoň základní propedeutiku v teorii podnikání. 3

6 POUŽITÉ SYMBOLY Plány a cíle kapitoly Obsah kapitoly. Definice pojmu. Workshop tipy na praktické procvičení ve skupině Úkol je možné odeslat tutorovi a dostane zpět návrh správného řešení úkolu. Shrnutí kapitoly Otázky k dané kapitole. Literatura ke kapitole. 4

7 1 PODNIKÁNÍ A JINÉ SOUVISEJÍCÍ POJMY Plány a cíle Hlavním cílem první kapitoly je vymezení základních pojmů, které jsou východiskovými paradigmaty a nezbytným nástrojem odborné komunikace a uvažování v souvislostech v rámci teorie podnikání a v její aplikaci. Proto se očekává, že si je studující dostatečně osvojí. Obsah Kapitola začíná prezentací trojího pojetí podnikání. Na to navazuje vysvětlení souvisejících pojmů jako je business, hospodaření a management. Úvod V souvislosti se společenskými změnami v posledních desetiletích vznikají nové pojmy a některé tradiční pronikají do různých oblastí lidské činnosti. Rozhodně mezi ně patří výrazy se společným slovním základem podnikání. Tyto pojmy se většinou používají bez nároků na jejich obsahové vymezení. Pro běžnou rutinu je to dostačující, avšak pro studium a cílevědomou aplikaci je nezbytné přijmout aspoň konvenční pojmosloví. 1.1 Podnikání a jeho trojí pojetí Pojmy podnikatel a podnikání pochází z 18. století, ale od té doby prošly vývojem a diferenciaci. V současné době se můžeme setkat se třemi základními druhy pojetí obsahu podnikání, která nelze směšovat Podnikání jako činnost V procesu společenské dělby práce se vyčlenila relativně samostatná činnost (profese) jejímž smyslem je vytvoření něčeho navíc anebo něco nového, což může být vyjádřeno finanční nebo nefinanční formou. Tato profese má svůj společenský status, který je do určité míry modifikován zákony. Např. je stanoveno, za jakých podmínek lze tuto profesi vykonávat. Nositelem (vykonavatelem) této profese je podnikatel. V realitě se profese diferencuje z různých hledisek, např. živnostník, střední podnikatel apod Podnikání jako přístup (metoda) Mnoho autorů se shoduje v názoru, že podnikání přerostlo svůj původní ekonomický význam a tiše (podle Timmonse) proniká do jiných oblastí lidské činnosti. Timmons (2002) definuje podnikání jako způsob myšlení, uvažování a jednání, to znamená posedlost příležitostmi, holistický přístup a to vše harmonizováno vůdcovstvím (leadership). 5

8 Kwiatkowski (2000) vyslovuje názor: Podnikání není jen profese, ale přístup. Čímkoliv se člověk zabývá byznysem, uměním, sportem- chce-li být úspěšný, musí aplikovat tento přístup. Podobně píše Illy (2000): Podnikání není pouze způsob realizace byznysu, ale celkový přístup k jakékoliv aktivitě, zaměřený na objevování příležitostí a jejich transformaci do proveditelných projektů, sloužících ke splnění a dosažení cílů. Podnikavý přístup obsahuje tyto základní znaky a kroky: - zájem a snaha o vytvoření něčeho navíc (přidané hodnoty), - samostatné nalézání příležitostí k realizaci tohoto cíle, - vkládání a účinné využívání vlastních zdrojů, svého času a jména, - dobrovolné přebírání vlastní odpovědnosti, - nesení přiměřeného rizika, - sklízení pozitivních výsledků jako poslední v řadě. Subjektu, který používá podnikavý přístup říkáme podnikavý. Takže může existovat podnikavý člověk, podnikavá organizace, podnikavá obec apod. Všichni mohou aplikovat podnikavý přístup. Podle znaků podnikavého přístupu vypracujte charakteristiku podnikavého studenta. Uveďte konkrétní příklad podnikavého člověka Podnikání jako hodnotová orientace Představuje určitou strukturu hodnot a postojů, která má individuální i společenský rozměr. Pokud jde o individuální dimenzi, tak nepřehlédnutelný je tzv. podnikatelský životní způsob, jehož hlavním znakem je individuální přivlastňování potřebných zdrojů. Klade na člověka speciální nároky, jako odpovědnost, riziko, vypořádat se s neurčitostmi, ale zároveň skýtá některé výhody a vymoženosti jako je autonomie, nezávislost, možnost většího výdělku apod. Přechod na podnikatelský životní způsob je náročný a vyžaduje speciální přípravu. 1.2 Business Definice Můžete požádat několik lidí o vysvětlení co je to business, ale pravděpodobně nedostanete ani dvě stejné odpovědi. Zato všichni se shodnou v názoru, že business existuje, že jeho kvalita ovlivňuje náš život a skoro každý se v něm nějakým způsobem angažuje. Toto slovo anglického původu se někdy nepřesně překládá jako obchod. A když se v češtině, jakož i v jiných jazycích nenašlo odpovídající synonymum, stalo se všeobecně užívaným pojmem. 6

9 Pochopit podstatu businessu není lehké. A proto se mnoho autorů vědomě či nevědomě definici businessu vyhýbají. V jedné z mála učebnic businessu se píše (Megginson aj. 1984): Business může být definován jako aktivity jednotlivců nebo skupin, spočívající ve vývoji, produkci a distribuci výrobků a služeb žádoucích k uspokojení potřeb jiných lidí účinným způsobem. Dvojsloví jiných lidí je třeba zdůraznit. Nebo jinými slovy: business je služba pro jiné lidi. Kritériem úspěchu je potom spokojený (uspokojený) jiný člověk Charakteristika businessu a jeho kořeny Základním hnacím motorem businessu je přirozená aktivita člověka a organismu vůbec přivlastňování. Každý organismus, aby mohl existovat, musí přivlastňovat potřebné satisfaktory. Satisfaktor je entita, která je s to uspokojit nějakou potřebu nebo potřeby člověka. Lidské potřeby a tudíž potřeba přivlastňování jsou neomezené, omezené jsou pouze satisfaktory. Přivlastňování tato hnací síla businessu je trvalá, pokud nedojde k umělé regulaci nebo omezování. Volný trh je nejlepší podmínkou pro rozvoj businessu. Historicky business vznikl tak, že si člověk přivlastnil takové množství satisfaktorů, které nemohl anebo nepoužil pro svou potřebu a tento přebytek, pokud byl jeho vlastnictvím, pak použil pro uspokojování potřeb jiných lidí. Pokud získal pozitivní odpověď a důsledek od uspokojeného jiného člověka, začal se buď jednorázově anebo trvale orientovat na uspokojování potřeb jiných a tak zaujal roli nebo status businessmana. Tato geneze businessu se neustále opakuje a téměř každý člověk byl nebo je v roli businessmana. Vytvoření a vlastnictví přebytku jsou nezbytnou podmínkou vzniku a fungování businessu Nositel businessu Business nemůže být realizován sám o sobě. Potřebuje subjekt realizace. Schematicky může být realizátorem businessu stát, obec anebo podnikatel. Každá forma má své výhody a nevýhody a především vhodnost. Jsou druhy businessu, kdy je vhodnější, aby je realizoval stát (např. ochrana občanů), ale ve většině případů se osvědčuje tzv. podnikatelský business, tj. business realizovaný podnikatelem Business a sociální odpovědnost Existuje bezpočet zpráv o tom, jak byl zneužit business. Ale na druhé straně je také prokázáno, že by bylo fikcí myslet si, že business může prosperovat, nebo dokonce existovat bez ohledu na jeho širší sociální souvislosti. Právě respektování těchto sociálních záležitostí se označuje jako sociální odpovědnost businessu. 7

10 Sociální odpovědnost je závazek určitého businessu uplatňovat ve svých aktivitách takové politiky a pravidla, která jsou v souladu s kvalitou života a s hodnotami celé moderní demokratické společnosti. Tento dříve módní trend je stále více přirozeně akceptován businessmany a podnikateli z následujících důvodů: business, který nemá humánní poslání dlouhodobě nemá perspektivu podnikatelé, podobně jako lidé mají svou pověst a prestiž, která v businessu hraje důležitou roli realizace businessu je pod dohledem a tlakem společnosti sociální odpovědnost a zisk se vzájemně nevylučují. Z dlouhodobého hlediska se jednoznačně ovlivňují pozitivně. Z krátkodobého hlediska je třeba hledat kompromisy. 1.3 Hospodaření Podnikatelské a business cíle lze dosáhnout s různou mírou námahy, úsilí a vynaložených zdrojů. Protože jsou tyto zdroje omezené a tudíž vzácné, je třeba hledat jejich účinnou alokaci a využívání a aby při tom byl splněn stanovený účel. Tato důležitá aktivita nazývaná jako hospodaření se profesionalizovala a opírá se ekonomii. Proto její nositel se nejčastěji nazývá jako ekonom. Ekonomie je vědní disciplína, která se zabývá lidským chováním ve výrobě, směně a spotřebě a hledá metody a principy jak v nich využívat základní produkční zdroje, tj. půda, práce a kapitál. Businessman, podnikatel, manažer a do jisté míry každý člověk se neobejde bez znalostí ekonomie. Ekonomické (hospodárné) rozhodování je velmi složité. Do značné míry je ovlivněno zvenčí, tzv. ekonomickým systémem společnosti. Tento vytváří rámec, pravidlo a politiku řešení tří základních ekonomických problémů: co, jak a pro koho vyrábět. 1.4 Management Funkce managementu Smyslem managementu je formulace a dosahování cílů řízení. Tato funkce je stránkou jakékoliv lidské činnosti, ale v důsledku nárůstu sociálních aktivit lidí se vydělila jako relativně samostatná s příslušnými procesy realizace. Podstata úspěchu managementu a manažera spočívá v tom, jak se mu tuto funkci daří realizovat. 8

11 K tomu slouží dvě hodnotící kritéria: účelnost dosažením právě toho co bylo očekáváno a žádáno (předem stanovené cíle) účinnost dosažení cílů řízení s minimálními náklady, časovými aj. nároky. Také s optimální mírou úsilí Manažerské procesy Funkce managementu se realizuje prostřednictvím manažerských procesů (činnosti). Nejčastěji se uvádějí 4 základní procesy: plánování stanovování cílů řízení, bilance a zajištění potřebných zdrojů a nebo účinného postupu realizace cílů řízení, organizování - kvalitativní a kvantitativní uspořádání zdrojů, vztahů a procesů s ohledem na stanovení cíle řízení, vedení lidí působení na lidi tak, aby se chovali podle základních vzorců chování, kontrola plní funkci zpětné vazby. Tj. Zjišťování a případná korekce odchylek řízení. V realitě se mohou tyto procesy dále dekomponovat a specifikovat. Původně bylo obsahem managementu řízení hospodářských aktivit. Dnes však vystupuje relativně samostatně a jeho obsahem mohou být i některé další lidské činnosti, včetně té individuální. Management a některé manažerské dovednosti budou popsány ve II. díle této studijní opory. 1.5 Business, podnikání, hospodaření, management a jejich vzájemné souvislosti V historii společenské dělby práce se více vyčlenily a vyčleňují specifické činnosti a s tím související profese (role), ale přitom neztrácející vzájemnou věcnou souvislost. Neměly by se tudíž studovat izolovaně. Zabýváme-li se podnikáním, pak takové souvislosti se týkají zejména činnosti jako je business, hospodaření a management. Vymezení jejich obsahu by mělo napomoci k nalezení jejich souvislostí (tab.č. 1). Činnost Profese Úspěch Nauka Business Businessman uspokojený marketing jiný člověk Podnikání Podnikatel přidaná hodnota nauka o podnikání Hospodaření Ekonom zisk ekonomie Management Manager dosažení chtěného nauka o managementu cíle Tabulka č.1 Business, podnikání, hospodaření, management 9

12 Shrnutí Kapitola vymezuje základní pojmy, které tvoří kostru celé opory. Vychází se z trojího pojetí podnikání: jako činnosti, přístupu a hodnotové orientace. Zvýrazněny jsou základní znaky podnikavého přístupu. Dalším klíčovým pojmem je business. Výklad je doplněn vysvětlením sociální odpovědnosti businessu. Následuje charakteristika pojmů hospodaření a management. Otázky: 1. Vysvětlete smysl podnikání jako činnosti. 2. Vysvětlete podstatu podnikavého přístupu. 3. Vyjmenujte základní znaky podnikavého přístupu. 4. Co je to hospodaření a jaká jsou jeho kritéria? 5. Definujte business. 6. Co je sociální odpovědnost businessu? 7. Vysvětlete vztahy mezi pojmy: podnikání, business, hospodaření a management. Literatura: Hisrich, R.D., Peters, M.P.: Založení a řízení nového podniku. Victoria Publishing, Praha 1996 Illy, R.: My Entrepreneurial Experience. Entrepreneurship on the Wave of Change, CEEMAN Triest 2000 Kwiatkowski, S.: Closing Remarks. Entrepreneurship on the Wave of Change, CEEMAN Triest 2000 Megginson, L.C., Trueblood, L.R., Ross, G.M.: Business. Heath and comp., Lexington 1985 Timmons, J.A.: New Venture Creation. Entrepreneurship for the 21. st Century. Irwin, Mc Graw-Hill 2001 Jünger, J., Fialová, V.: Podnikání a podnik I. Studijní opora. VŠP, a. s. Ostrava 2004 Veber, J., Srpová, J.: Podnikání malé a střední firmy. Grada, Praha

13 2 PROČ PODNIKÁNÍ Plány a cíle Druhá kapitola má motivační význam. Je koncipovaná tak, aby si student uvědomil souvislosti podnikání a získal přesvědčení o význam podnikání a podnikavosti. V důsledku koho se pak očekává samostatný a iniciativní přístup studenta ke studiu a při prosazování tohoto nového oboru. Úvod Obsah Při volbě obsahu se vychází z předpokladu, že podnikání je nezávisle proměnná, která může ovlivnit ekonomický, sociální a kariérní rozvoj. Obsahuje tudíž logickou argumentací ve třech rozhodujících sférách lidské společnosti. Sotva lze účinně rozvíjet podnikání a podnikavost bez přesvědčení o jejich smyslu, užitečnosti a významnosti. Z toho vyplývá, že stále má smysl vracet se k otázkám, proč se podnikáním zabývat, proč podnikání studovat, jaká je souvislost mezi podnikáním a podnikavostí atd. Také studující podnikání nemůže aktivně a samostatně přistupovat ke svému studiu, aniž by nebyl přesvědčen o správnosti, významnosti a užitečnosti tohoto oboru a případně o jeho aplikaci. Proto v následujícím textu budeme hledat odpověď na otázku jak může podnikání přispět k ekonomickému, sociálnímu a kariérnímu rozvoji. 2.1 Úloha podnikání v ekonomickém rozvoji Skoro každý člověk usiluje něco mít anebo se mít. V prvním případě hovoříme o růstu životní úrovně a v druhém o zlepšování kvality života. Oba požadavky uvádějí do pohybu ekonomiku za účelem tvorby nových hodnot, bez nichž by požadavky nemohly být uspokojeny. Životní úroveň a kvalita života je závislá na úrovni hospodářského rozvoje. Souhrn všech nově vytvořených hodnot, výrobků a služeb za určitý čas, v určitém místě a u určitého nositele označujeme ukazatelem HDP, který signalizuje míru blahobytu. Jak dosáhnout většího a rychlejšího růstu HDP. Dobrý hospodář, politik a občan si tuto otázku klade velmi často. Výrobní faktory 11

14 K výrobě produktů nebo obecně k tvorbě nových hodnot je zapotřebí zdrojů, které se nazývají výrobní faktory. Autoři posledních učebnic se shodují na čtyřech základních faktorech: půda práce kapitál podnikání Proti původním třem přibylo už standardně podnikání. Megginson aj. (1984) píše: Tři základní zdroje půda, práce a kapitál se stávají produktivními pouze když jsou kombinované racionálním a užitečným způsobem. To je funkcí čtvrtého výrobního faktoru, známého jako podnikání. Podnikatel kombinuje ostatní tři ekonomické zdroje v nový nebo jiný způsob produkce nebo služeb. Nověji třeba Schiller (2004): Nezáleží jen na zdrojích, ale i na tom jak je používáme. Zde vstupuje čtvrtý faktor podnikání. Podnikatel je osoba, která vidí příležitost pro nové a lepší produkty a dá dohromady zdroje potřebné na jejich výrobu. Někteří zmínění autoři doplňují základní čtyři faktory o znalosti: Znalosti a informační technologie revolucionalizují business tím, že umožňují rychleji identifikovat potřeby a požadavky a rychleji na ně reagovat požadovanými produkty a službami. (Nickels, McHugh, 2002). V posledních svých pracích Jurečka (2003) upozorňuje na existenci a účinek také měkkého faktoru, který nazývá mravní kapitál regionu: Co si počít s faktem, že ekonomická regenerace regionu závisí také na tom, co si o regionu myslí a jak jej vnímají jeho obyvatelé (ale koneckonců i nerezidenti). Vždyť to vše ovlivňuje jejích motivaci a vůbec ekonomické chování (včetně sklonu k podnikání) a také míra identifikace s regionem, rozhodování o tom, zda v regionu zůstat nebo jej opustit. Žádná rozvojová strategie regionu, byť jakkoliv sofistikovaná, nebude úplná a pravděpodobně i úspěšná, nezohledníme-li duševní stránku regionu a faktory, které na ni působí. Trendy ekonomického rozvoje Trendy neoznačují konkrétní stav ekonomiky v konkrétním místě, ale hlavní důraz kladený na ty či ony produkční faktory ekonomického rozvoje. Asi logicky jsou nejčastější nominovány 3 základní druhy ekonomik: Industriální ekonomika V ní dominuje sekundární sektor národního hospodářství (zpracovatelský průmysl), který staví hlavně na půdě a kapitálu, ale vyhledává levnou pracovní sílu. Industriální ekonomika sehrává svou nezastupitelnou roli, ale je málo účinná. Proto se vyspělé země snaží doma rozvíjet především služby, zatímco výrobny primárního a sekundárního sektoru se snaží přesunout do jiných, 12

15 méně vyspělých zemí s levnou pracovní silou a s nenáročnými ekonomickými aj. podmínkami. Znalostní ekonomika V ní dominuje terciární a kvartérní sektor. Kvartérní sektor zahrnuje tvorbu, distribuci a komercionalizaci know-how a je ekonomicky nejvýnosnější. Klíčovou roli sehrávají lidské zdroje. Především jejich kreativita, podnikavost a flexibilita. Výkonnost znalostní ekonomiky koreluje s podílem terciárního vzdělání v populaci. Podnikavá ekonomika (entrepreneurial economy) Někdy přímo nazývána ekonomika založená na podnikavosti (Stowe, 2001). Je charakteristická tím, že jakmile se vynoří třeba i potencionální potřeba, okamžitě vyvolá soutěž jak ji co nejrychleji, nejlépe a nejlevněji uspokojit. Klíčovou a nenahraditelnou roli v tomto procesu hrají podnikatelé a podnikaví lidé, kteří usilují vytvořit přidanou hodnotu pro sebe a pro příslušné stakeholders. Protože lidské potřeby jsou neomezené, ve svobodném a příznivém podnikatelském prostředí má podnikání a podnikavost perspektivu a reálné příležitosti. Profesor Timmons (2002) po pětadvacetiletém výzkumu podnikání tvrdí: Podnikání tento zdroj ekonomického růstu je nyní objevován na celém světě: Podnikatelský duchu umocňuje sílu lidí a národů. Zkrátka jsme uprostřed tiché revoluce (Silent Revolution), triumfu tvořivosti a podnikatelského ducha lidského druhu. S největší pravděpodobnosti tichá revoluce ovlivní 21. století mnohem víc, než průmyslová revoluce ovlivnila 19. a 20. století. Zkušenosti minulých let ukázaly, že mohou existovat ekonomické systémy bez reálných vlastníků s minimální podnikatelskou aktivitou. Zároveň prokázaly dočasnost fungování tohoto systému, pro jeho nízkou ekonomickou výkonnost, nízkou kvalitu služeb, inertnost, nízkou úroveň inovací, konkurenceschopnost, nouzi, atd. Navíc v posledních létech národní ekonomiky založené na podnikavosti dosáhly takových pozitivních výsledků jako nikdy v minulosti. Mezi takové země patří USA, Singapur, Jižní Korea, Kanada aj. Prohlubující se rozdíl mezi výkonností a konkurenceschopností zemí s podnikatelskou ekonomikou a zeměmi EU je znepokojující (viz. tab. č. 2) Tabulka č.2: Zaostávání výkonnosti EU za USA (údaje za rok 2004) HDP Nezamě stnanost Inflace Průměrný růst HDP do roku 2050 USA 4,5 % EUZÓNA 1,8 % Zdroj: Ročenka HN ,6 % 2,4 % 2,8 % 8,9 % 2,1 % 1,3 % 13

16 Mnohem varující je naznačený trend, který signalizuje efekt rozevírajících nůžek. Hledaly se příčiny a východiska tohoto stavu. Příčin je řada, ale stále více se prokazuje, že za úspěchem ekonomické výkonnosti USA stojí podnikavost, inovace a vzrůstající úloha malých a středních podnikatelů. Základní východiska k odstranění výkonnostních rozdílů byla formulována v tzv. Lisabonské deklaraci přijaté Evropskou radou v roce V tomto roce byla rovněž přijata Evropská charta pro malé podniky. Tato deklaruje, že malé podniky je nutno považovat za hlavní hybné síly inovace, zaměstnanosti i sociální a lokální integrace v Evropě. Charta obsahuje rovněž principy při prosazování této vize. Hodnocením realizace obou dokumentů se zabývala Evropská komise a bohužel musela konstatovat, že jsou zatím plněny váhavě a proto kromě jiného dne přijala a vydala tzv. Green Paper: Entrepreneurship in Europe. Podle úmyslu komise má tento dokument sloužit jako výzva ke zvýšení zájmu o podnikání (Europe s Entrepreneurial Challenge) a k tvorbě programu rozvoje podnikání všude tam, kde je to příslušné. Ekonomické a sociální rozdíly Paradoxně každý ekonomický rozvoj vytváří skutečné nebo potenciální majetkové a sociální rozdíly. V podnikavé ekonomice získávají přirozeně podnikaví lidé více, jinak by systém nefungoval. Ostatní se přirozeně brání. K obraným reakcím patří: - regulace a byrokratizace, - institucionální klientelismus, - korupce, - terorismus. Podnikavá ekonomika naštěstí nalézá východiska i k řešení těchto paradoxů. Žádný jiný institucionální proces totiž nenabízí takovou rovnou šanci pro seberealizaci, sociální mobilitu a zlepšení ekonomické situace jako podnikání. Odměňuje odvahu, výkonnost, bez ohledu na předsudky nebo přirozené rozdíly mezi lidmi. 2.2 Úloha podnikání a v sociálním rozvoji Podnikání je také činitelem sociálního rozvoje a může přispět k řešení mnoha sociálních problémů. K sociálním aspektům podnikání patří: Tvorba nových pracovních míst Do konce 70. let minulého století převládal názor, že velké podniky vytvářejí více pracovních příležitostí. Tento mýtus, přetrvávající u nás, byl vědecky i empiricky vyvrácen. Jako důkaz existuje mnoho statistik ve vyspělých a méně vyspělých zemích. Byla prokázána korelace mezi zaměstnanosti a rozvojem malého a středního podnikání. 14

17 Příležitosti pro uplatnění žen Tradiční zaměstnanecký poměr znemožňuje nebo ztěžuje uplatnění žen, zejména při plnění jejich mateřských povinností. Vytvářením vhodných podmínek pro růst malého podnikání. Prostředek k integraci sociálních skupin Možnosti vstupu některých minorit (imigranti, národnostní menšiny aj.) na trh práce jsou velmi omezené, a nedají se upravit ani striktními zákony. Zato tyto sociální skupiny si mohou najít své místo na pracovním trhu a ve společnosti vůbec právě prostřednictvím podnikání. Generátor středního stavu Tzv. střední stav je společenská vrstva, která usiluje o soběstačnost. Přebírá odpovědnost za svůj život, svůj materiální a duchovní rozvoj. Je zárukou demokracie, protože pro své přežití potřebuje svobodu ekonomickou i politickou. Podnikatelé a podnikaví lidé jsou jádro této společenské vrstvy. Zkušenosti posledních let prokazují, že sociální úloha podnikání může dokonce v některých případech dominovat. Důkazem toho je vznik sociálního podnikání jako zvláštního druhu podnikání. Sociální podnikání je nyní velmi populární v USA mezi mladými lidmi. Na rozdíl od komerčního podnikání není motivováno ziskem ale vytvářením sociální hodnoty, která signalizuje vyšší kvalitu života. Jde v podstatě o uplatnění podnikavosti při zakládáni a provozování neziskových organizací, nadací, sociálních spolků apod. 2.3 Úloha podnikání v kariérním rozvoji Představa o celoživotní kariéře Představa o celoživotní kariéře se postupně mění. Vyplývá to také z toho, že stále méně lidí bude celoživotně pracovat v organizacích. I když představa lidí o jistém kariérním postupu a o práci ve velkém podniku je stále populární, těchto možností ubývá. Na druhé straně někteří mladí lidé nehodlají čekat. Preferují nezávislost, rychlejší kariérní rozvoj i za cenu rizika, větší pracovní zátěže a života v neurčitých podmínkách. Podnikatelská kariéra Lidé mají jistě důvod, proč vstupovat do podnikání. Přínos podnikání musí dostatečně kompenzovat nároky a tvrdé podmínky, které jsou na ně kladeny. Materiální důvody, snahy zbohatnout nebo zajistit si důstojné živobytí jsou jistě silné motivy. Ale pro mnoho podnikatelů je důležitější než bohatství pocit nezávislosti vyplývající z faktu, že jsou vlastními pány. Mohou plánovat své podnikání a řídit svůj podnik podle vlastních představ. Podnikání vytváří rovněž příležitost pracovat v oblasti, která přináší skutečné uspokojení a osobní rozvoj. 15

18 Podnikání může sloužit rovněž jako nástroj k řešení negativních životních situací. Patří k nim např. nezaměstnanost, šikanování v zaměstnaneckém poměru, různé formy společenského vytěsnění apod. Podnikatelská kariéra je také jak se říká běh na dlouhou trať, skýtá široké možnosti kariérního rozvoje. Existuje mnoho dobrých příkladů, které jsou hodny následování. 2.4 Proč podnikavý přístup V předešlé kapitole byl vysvětlen podnikavý přístup jako řekněme metoda, která se dá uplatnit ve většině aktivit člověka. Známý evropský guru podnikání A. Gibb (2002) publikoval podrobnou argumentaci současných a budoucích potřeb a požadavků jako impulsů na uplatnění podnikavého přístupu. Poukazuje na to, že může člověku výborně pomoci vyrovnat se s takovými požadavky jako je globalizace, variantnost a spletitost řešených problémů, proměnlivost a neurčitost životních a kariérních podmínek, pronikání tržních principů do dříve státem garantovaných oblastí (vzdělání, zdravotnictví, penzijní zabezpečení atd.), aplikace nových zejména informačních technologií apod. Uveďte aspoň jeden příklad jak může podnikavost pomoci lidem zvládat nejnovější civilizační nároky (globalizace, permanentnost změn, neurčitosti, spletitost atd.) Shrnutí Poznání významu, užitečnosti a oprávněnosti podnikání je důležitou podmínkou pro angažované studium podnikání. Proto byl vysvětlen vztah mezi podnikáním na jedné straně a ekonomickým, sociálním a kariérním rozvojem na straně druhé. Bylo poukázáno na nejnovější trend ekonomického rozvoje nazvaný podniková ekonomika, který staví na podnikání a podnikavém přístupu. Zvláštní pozornost byla věnována úloze podnikání v kariérním rozvoji, protože studující může tyto poznatky přímo využít i pro svou potřebu osobního rozvoje. Otázky: 1. Jaký vyznám má podnikání pro ekonomický rozvoj? 2. Jaký význam má podnikání pro sociální rozvoj? 3. Jaký význam má podnikání pro kariérní rozvoj? 4. Vysvětlete pojem podnikavá ekonomika. 5. Směry podnikání v EU. 16

19 Literatura: Jurečka, V.: Mimoekonomické faktory ekonomické revitalizace ostravského regionu. In Sborník Jak rozvinout podnikání a podnikavost. VŠP, a. s., Ostrava 2003 Megginson, L. C., Trueblood, L. R., Ross, G. B.: Business. Lexington, Heattand Campany 1984 Nickels, W.G., Mc. Hugh, J., Mc. Hugh, S.: Understanding Business. Irwin, Mc. Graw-Hill 2002 Ročenka Hospodářských novin. Economia, Praha 2005 Schiller, B. R.: Mikroekonomie dnes. Computer Press, a. s., Brno 2004 Stowe, R.B.: Entrepreneurship on the Wave of Change. CEEMA, Terst 2001 Timmons, J. A.: New Venture Creation. Entrepreneurship for the 21. st Century. Mc. Graw-Hill, Irvin

20 3 TEORIE PODNIKÁNÍ Úvod Plány a cíle Cílem kapitoly je seznámit studenty s významem a s historickým rozvojem poznání podnikavosti a podnikání. Dále s možnými přístupy při vysvětlování podstaty a souvislostí podnikání. Tím, že se studenti naučí principům teorie podnikání vytvoří si trvalejší teoretické instrumentarium při řešení praktických a jiných problémů, týkajících se podnikání. Obsah Kapitola obsahuje popis prehistorie a historii teorie podnikání. Poukazuje rovněž na její význam. Dále jsou prezentovány hlavní směry a přístupy při vysvětlování podstaty podnikání. Důraz je položen na celostní přístup, jako typicky metodologický nástroj teorie podnikání. Studium a výzkum podnikání začal už v 18. století. Přestože podnikání je součástí lidské kultury a civilizace nedostalo se hned do hlavního proudu výzkumu a dokonce společenského hodnocení. Je známo, že např. Michelangelo ( ) mohl vytvořit své impozantní dílo také díky své podnikavosti, která jej významně odlišovala od jiných talentovaných umělců. V učebnicích dějepisu se dočtete o vynikajících umělcích, vládcích, ale zmínka o podnikatelích téměř chybí. Podobně rozporuplná je i historie teorie podnikání. Na jedné straně více jak tisíciletá podnikatelská praxe a na straně druhé jen pozvolna se objevující studie a výzkum podnikání. Koncem minulého století však byl celý proces akcelerován zejména požadavky rozvoje malého a středního podnikání. Množství nových poznatků o podnikání rostlo, až to vyústilo vznikem samostatné teorie podnikání a samostatným studijním oborem. V současné době se podnikání pěstuje na všech renomovaných univerzitách a business school. V České republice se na podnikání výslovně orientuje Vysoká škola podnikání, a. s. v Ostravě. 3.1 Význam teorie podnikání Mnoho lidi dosud historii a podnikání shazují ze stolu a nepovažují ji za relevantní. Jejich argumenty jsou obvykle založeny na předpokladu, že historie nemá žádný význam pro současnost a že teorie je příliš abstraktní s žádnou praktickou hodnotou. Proto nemůžeme minout dvě otázky: Proč teorie? Odpověď nám dává sám život. Existují samozřejmě podnikatelé, kteří nikdy nic nečetli o podnikání, ale všichni vynikající podnikatele přiznávají velký podíl znalosti teorie a vzdělání na svém úspěchu. Objektivně třeba poznamenat, že teorie podnikání nezaručuje automatický úspěch bez nadání a osobnosti podnikatele. Je jakýmsi itinerářem, sestaveným na základě dosavadního poznání, který pomáhá podnikateli najít nejlepší cestu k úspěchu a pomáhá mu vyhnout se největším překážkám a nezdarům. 18