Vybíráme z obsahu. ekonomické vzdělání na dobré adrese. Interview s prorektorem. Jak se studuje Rusům? Pohlednice z Belgie.

Transkript

1 ekonomické vzdělání na dobré adrese I. ČÍSLO, ÚNOR 2009 DISTRIBUCE ZDARMA ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB - TU OSTRAVA Vybíráme z obsahu Interview s prorektorem Jak se studuje Rusům? Pohlednice z Belgie Paragliding

2 Kde: Ekonomická fakulta VŠB TU Ostrava Kdy: Cíl konference: Prezentace výsledků vědecké práce studentů doktorského studia Pozvánka na XI. ročník mezinárodní konference Záštitu nad konferencí převzala prof. Dr. Ing. Dana Dluhošová, děkanka Ekonomické fakulty

3 Editorial Kariéra plus - minus Obraz první. Páteční večer. U pokladny se řadí fronty dobyvatelů, kteří naplnili své nákupní vozíky až po okraj. Pozoruji na pokladní - brigádnici - ne zcela obvyklou frekvenci odbavování zákazníků. Pozor! Nakupující zapomněl koupit jednu z položek manželčina seznamu. Rychlý úprk mezi regály. Místo zvednutého obočí studentka pokračuje v rytmickém markování a uspořádávání potravin podle druhů do jednotlivých nákupních tašek. Lépe by to neuspořádala ani manželka. Naskenovat zapomenutou položku, zaplatit a jít. 1:0 Obraz druhý. Silvestr. Poslední den daňové optimalizace. V čekání na dobíjecí kartu sleduji marný pokus nešťastníka, který si chce koupit mobilní telefon v last minute. Vytisknout fakturu se však jeví zcela nemožnou činností. Banální úkon se mění v horor. Zřejmě bublinky kyslíku unikly z plakátu do útrob počítače. Namísto snahy vyřešit problém studentka rezignuje. Přijďte po Novém roce. 1:1 Obraz třetí. Barokní památka pod křídly UNESCO. Zástupy turistů čekající na příchod průvodce. Hlavou se honí představa kulometné palby panovníků, dat, rodů, erbů a dějinných událostí, kde zamykání a odemykání místností je pro návštěvníky vysvobozením. Místo rutinní přednášky odříkávané stále stejnou dikcí však přichází poutavá přednáška studentky přecházející v hereckou etudu. Myslím, že Kuks už neuvidím nikdy podobnýma očima. 2:1 Obraz čtvrtý. Červencové slunce se neodbytně hlásí o slovo. Účastníci zájezdu po probdělé noci kontrolují své rozlámané klouby a těší se na vidinu postele. Místo toho bloudí úzkými uličkami francouzského přímořského letoviska a přesvědčují se navzájem, že toto místo už dnes jednou viděli. Průvodkyně bohorovně přihlíží zápasu řidičů a nějak jí nedochází, že bez mapy, kterou měla být vybavena, se její role mění z hlavní na komparsní. 2:2 Kariéra začíná tam, kde není malých rolí. Vojtěch Spáčil Z příštího čísla Rozhovor s profesorem ekonomie Vedoucí kateder a ústavů, jak je neznáte Pohlednice z Holandska Jak se studuje Polákům? Kam se sedm statečných chystá na prázdniny? Obsah Lidé 4 Interview s prorektorem 8 Vedoucí kateder, jak je neznáte Zrcadlo 10 Diář 12 Jak se studuje Rusům? 21 Tržiště Objektiv 16 V centru zájmu 20 Verdikt Na cestách 22 Pohlednice z Belgie Osudy 24 7 statečných Lifestyle 28 Paragliding Sokolská 33 Časopis EkF VŠB - TUO redakce@sokolska33.cz info@sokolska33.cz Vydavatel Ekonomická fakulta VŠB - TU Ostrava Sokolská třída Ostrava Uzávěrka 20. února 2009 Příští číslo vyjde 13. května 2009 Editor Vojtěch Spáčil Redakce Tereza Baroňová, Lukáš Bencalík, Jana Bitomská, Lucie Blahutová, Martina Hoďáková, Simona Janíková, Petr Jonák, Tereza Kolářová, Martin Konušík, Petra Krbová, Aleš Lokaj, Helena Marková, Jiří Matoulek, Eva Mináriková, Tereza Navrátilová, Eliška Prátová, Tereza Pudlová, Marek Stráňavský, Hana Šůstková, Martin Tulinger Fotograf Jiří Zerzoň, Jiří Matoulek, Pavel Kozubík 29 Stravování Kavárna 30 Přehled kulturních akcí 30 Anketa 31 Světla zření Copyright 2008 ISSN Grafický design, produkce Radoslav Duračka MD Communications, s.r.o. 3

4 Rozhovor Jiří Matoulek, Vojtěch Spáčil Prof. Ing. Jaromír Gottvald, CSc. prorektor VŠB - TU Ostrava Životopis 2006 dosud prorektor VŠB - TU Ostrava proděkan EkF VŠB - TU Ostrava vedoucí katedry národohospodářské EkF VŠB - TU Ostrava profesor v oboru hospodářská politika na VŠE Praha habilitoval na EkF VŠB - TU v oboru Ekonomie (1996) absolvent aspirantury Ekonomie na EkF VŠB - TU (1992) absolvent Národohospodářského plánování VŠE v Praze (1978) autor 8 vysokoškolských skript a monografií autor více než 80 článků v časopisech a sbornících člen tří vědeckých rad člen European Association of Labour Economists (EALE) společně s prof. P. J. Pedersenem (koordinátor) realizátor grantu z Danish Social Science Research Council ( ) v rámci 5. rámcového programu EU se podílel jako řešitel a koordinátor české sekce 4 Labour Market Development in Czech Republic v rámci projektu Changes in Industrial Competitiveness as a Factor of Integration: Identifying Challenges of the Enlarged Single European Market a dalších zahraničních projektů. Pane prorektore, jste ve funkci tři roky. V čem je obsah práce prorektora jiný, než když jste zastával funkci vedoucího katedry nebo proděkana Ekonomické fakulty? Funkce prorektora je zcela manažerská. Gesce mého útvaru se neustále během působení ve funkci rozrůstala a dnes zahrnuje útvar řízení jakosti, archiv univerzity, útvar péče o studenty, útvar ubytovacích a stravovacích služeb a rekreační středisko Desná. Celkově mám na starosti okolo 200 zaměstnanců a spravuji finanční objem přes 100 miliónů korun. I přitom všem stále přednáším předměty Ekonomie trhu práce B a Trh práce zemí EU, jsem garantem oboru Národní hospodářství a stále se snažím pracovat na výzkumných úkolech. Víme, že předmětem Vašeho výzkumného zájmu je dlouhodobě trh práce. Čím se konkrétně ve výzkumu zabýváte? V 90. letech, kdy Česká republika měla vysokou míru nezaměstnanosti, zabývali jsme se s kolegy obecnými záležitostmi vývoje trhu. Nyní, kdy je situace samozřejmě poněkud jiná, se specializujeme s týmem kolegů a doktorandů z národohospodářské katedry na problematiku odměňování a mobility pracovních sil, v rámci dílčích projektů i na zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků na úrovni regionálního trhu práce. Ve spojitosti s konferencí Kariéra jsme pořádali dotazníkové šetření mezi zaměstnavateli, kdy jsme se zajímali o jejich požadavky na úroveň odborného profilu jak středoškoláků, tak vysokoškoláků. Výstupy z této studie jsme publikovali a posloužily nám i jako témata pro koncipování odborné náplně konference Kariéra Co je hlavním mottem Kariéry pro tento rok? Kariéra vznikla jako reakce na původní veletrhy pracovních příležitostí, v rámci nichž si firmy zaplatily veletržní stánek a snažily se prostřednictvím osobního kontaktu se studenty naplnit své personální databáze. Na krátké následné konferenci si pak zaměstnavatelé postěžovali, že absolventi nenaplňují jejich představy, že jim chybí jak odborné znalosti, tak jazykové předpoklady. Na této úrovni zpravidla spolupráce s firmami skončila, protože byla zajišťována soukromou firmou. Myslíme si, že nastal čas nastavit spolupráci s firmami do zcela jiné dimenze. Především by se mělo diskutovat, jaký by měl být profil absolventa, neboť vysoké školy mají svou představu o profilu, který může být značně rozdílný od představ zaměstnavatelů. Záměrem Kariéry2009+ je, abychom, kromě toho, že si firmy naplní své databáze, což je pro ně stále motivující, je přiměli ke společnému řešení problémů. Abychom zjistili, co firmy konkrétně potřebují, aby se podílely na tvorbě učebních plánů, aby do tvorby těchto plánů aktivně vstupovaly, aby přijímaly studenty na odborné praxe, aby nabízely vysokým školám témata pro bakalářské a diplomové práce, ale především aby vysoké školy získaly jasnou zpětnou vazbu, co zaměstnavatelé skutečně potřebují ZPRAVODAJ ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB VŠB-TU - OSTRAVA

5 Rozhovor Jaromír Gottvald Smyslem konference zároveň je, aby se všechny vysoké školy Moravskoslezského kraje sdružily společně s velkými firmami (hlavním partnerem konference je Arcelor Mittal), ale i institucemi jako je Krajský úřad, Magistrát města Ostravy nebo Úřad práce. Jaká je úroveň spolupráce mezi vysokými školami při přípravě konference? Výborná. Všechny čtyři vysoké školy (VŠB- Technická univerzita, Slezská univerzita, Ostravská univerzita, Vysoká škola podnikání) jsou aktivně zapojeny v programovém i organizačním výboru. Možná, když jste koncipovali program Kariéry 2009+, jste asi netušili, že se situace na trhu práce dramaticky změní? Jak ovlivnila přípravu konference současná celosvětová ekonomická krize? Když jsme v létě roku 2008 začali připravovat program konference, neexistoval ani nástin ekonomické krize a vize, že by firmy měly své zaměstnance propouštět. Spíše naopak, existovala silná poptávka po pracovní síle a to v celém segmentu od nejméně kvalifikované práce až po absolventy vysokých škol. Když se ekonomická krize objevila, pružně jsme zařadili do programu konference sekci Flexibilně proti krizi, aneb změna je normální. Chceme diskutovat, co krize znamená pro největší zaměstnavatele a jak se s tím umí vyrovnávat. Společnosti mají většinou vypracovány personální plány na delší časové období a doufáme, že ani momentální krize je neodradí od účasti na veletrhu pracovních příležitostí a konferenci. Jako moderátora této sekce se nám podařilo získat bývalého hejtmana Moravskoslezského kraje Evžena Tošenovského. Účast v sekci přislíbili i personální ředitel společnosti Arcelor Mittal Ctirad Lolek i generální ředitel společnosti Vítkovice Jan Světlík. Mají studenti možnost se zúčastnit konference i aktivně? Určitě mají. Účast studentů je přímo žádoucí. Konference je pro všechny studenty všech participujících univerzit zdarma, jen je třeba, aby se zaregistrovali na webovských stránkách. My jsme v minulém roce připravili v rámci konference studentskou sekci, která se zabývala výukou jazyků a do které byli studenti aktivně a intenzivně zapojeni. V tomto roce sice přímo studentskou sekci nenabízíme, ale studenti se mohou zapojit do diskuse v rámci všech pěti pracovních sekcí konference. Můžete prozradit jaká je struktura konference? Nechceme, aby konference sestávala jen z příspěvků pozvaných vystupujících. Každá sekce je plánována jako dvouhodinová a jen první hodina obsahuje vystoupení řečníků, kteří by měli vyprovokovat účastníky k diskusi. Druhá hodina je pak otevřeným fórem, ve kterém může kdokoliv zareagovat na diskutované problémy. Kolik zaměstnavatelů se letos zúčastní veletrhu pracovních příležitostí Kariéra 2009+? Na veletrh máme v současné době přihlášeno kolem 90 firem, což je počet přibližně stejný jako v minulých letech. Veletrh kompletně proběhne v Nové aule VŠB-TU. Pro letošní rok jsme zrušili možnost vystavovat v menze, protože jsou to dvě od sebe vzdálená místa a někteří zaměstnavatelé si stěžovali, že zájem studentů o veletržní prostory v menze nebyl tak intenzivní jako v Nové aule. Pro nás však veletrh představuje doprovodnou aktivitu, důležitější je pro nás konference. Budeme rádi, když co největší počet zástupců firem zůstane na konferenci a bude se podílet na diskusi v rámci předložených témat. Jak vidíte, pane prorektore, současnou situaci na trhu práce? Víte, když člověk čte a slyší všechny ty negativní zprávy, bych byl rád, kdybych mohl říct něco pozitivního v záplavě katastrofických předpovědí. Myslím si, že současná ekonomická krize je krátkodobá až střednědobá a když se podíváme na problém z dlouhodobého pohledu, je jasné, že menší firmy i velké společnosti nemohou propustit své nejlepší zaměstnance, do kterých v minulosti investovaly nemalé peníze. Ekonomická krize se dotkne spíše zaměstnanosti nízko kvalifikovaných a dalších ohrožených skupin pracovníků. Já jen doufám, že nárůst nezaměstnanosti nebude až tak dramatický, jak se dnes někdy publikuje. Bohužel realita může být horší, protože se objevují stále nové zprávy. I když připustíme, že krize bude mít krátkodobý charakter, lze asi stěží očekávat, že se situace dramaticky zlepší během tří měsíců, kdy absolventi navazujících magisterských programů ukončí studium a budou hledat uplatnění na trhu práce. ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB - TU OSTRAVA 5

6 Rozhovor Jaromír Gottvald S tím souhlasím, a právě proto jsem zvědavý na výsledek konference a zajímá mě, s čím vystoupí velcí zaměstnavatelé a jaký bude postoj firem ke studentům, kteří přijdou na veletrh pracovních příležitostí. Bude důležité sledovat, jak se bude vyvíjet personální politika zaměstnavatelů vůči absolventům vysokých škol. Pane prorektore ve Vaší gesci je i zajištění stravovacích služeb. V rámci ankety, kterou jsme realizovali, si studenti pochvalovali rekonstrukci menzy č. 5 v Ostravě - Porubě, naopak si stěžovali na problém s hygienou příborů. Jako velké stravovací zařízení jsme kontrolováni skoro nejčastěji v Ostravě a nikdy nebylo shledáno z pohledu hygienické stanice žádné pochybení. Je třeba si uvědomit, že denně se v menze vydá jídel, na začátku semestru je to ve špičce i jídel a může dojít i k těmto jednotlivým pochybením. O problému s hygienou příborů však víme a pravidelně ho s vedením menzy řešíme. Jde především o optimální nastavení myček na nádobí. Někteří studenti by uvítali v menzách nákup jídla s možností využití tzv. dvojích cen. Normální cena za klasickou porci a potom cena pro jedlíky, kterým klasická porce nestačí. Je možné do budoucnosti uvažovat o systému dvojích cen? Každé jídlo v menze je normováno a pro studenty dotováno a byl by problém, jak to ekonomicky vyřešit. Student si však už nyní může přikoupit ještě jedno jídlo, které sice nebude dotováno, ale může uspokojit jeho zvýšenou potřebu. Myslím, že pokud je někdo velký jedlík, může požádat o větší přílohu při výdeji stravy, a věřím, že bude uspokojen, sám jsem toho byl svědkem. Na Ekonomické fakultě je situace trochu komplikovanější, neboť menza na Reální ulici není v majetku Technické univerzity a spravuje ji Ostravská univerzita a studenti si stěžují jak na omezenou kapacitu, tak na ceny, které jsou vyšší než v menzách v Ostravě - Porubě. Problém je v tom, že jsme v minulosti museli menzu na Reální ulici předat Ostravské univerzitě a v současnosti máme pouze počítačové napojení, které umožňuje přidělovat univerzitní dotaci na každé jídlo. Provozování menzy a složení stravy je v kompetenci Ostravské univerzity. Jsme si vědomi problému s kapacitou, Ostravská univerzita plně nedotuje režii na jídlo, takže každý strávník si musí připlácet 8 Kč na režii. Jak vypadá situace s bufetem na Sokolské třídě 33? Co se týče bufetu, vidím problém ve špatném rozhodnutí při rekonstrukci budovy E na Havlíčkově nábřeží. Původně bylo přízemí budovy zamýšleno pro vybudování stravovacích kapacit, kam by se jídlo dováželo tehdy z menzy Reální, dnes z menzy v Porubě. Nakonec bylo preferováno vybudování učeben, takže Ekonomická fakulta má k dispozici pouze bufet, který je v soukromém pronájmu a který má omezenou kapacitu pro výdej, odhaduji jídel denně. Od začátku ledna 2009 mohou zaměstnanci nakupovat v bufetu stravu na karty a uvažuje se o této možnosti i pro studenty. To by platilo jen tehdy, pokud bychom jej mohli převzít jako součást stravovacích služeb univerzity, denně bychom zde dováželi dvě jídla připravovaná v menze v Porubě stejně jako se tomu děje na detašovaných pracovištích Fakulty stavební a Fakulty bezpečnostního inženýrství. Je to výsostné rozhodnutí Ekonomické fakulty, jakému modelu dá v budoucnosti přednost. Bylo by reálné, aby studenti mohli navštěvovat restaurační zařízení nové radnice, kam již chodí zaměstnanci fakulty? V použití studentské karty a započtení dotace by technický problém nebyl. Zařízení však provozuje hotel Atom, který si nepřál, aby toto zařízení navštěvovali studenti Ekonomické fakulty a my jsme museli při podpisu smlouvy jejich přání respektovat. Jaká je dnes situace na kolejích v Ostravě - Porubě, které spravuje VŠB - TUO? Je kapacita kolejí dostatečná při stále rostoucím počtu studentů? Kapacita kolejí je 3800 lůžek. Využití kolejí se liší v průběhu roku, neboť při zahájení akademického roku v polovině září existuje převis poptávky o desítky procent, ale v únoru a březnu se pak objevují desítky, někdy i stovky volných míst. To je celkem logické, neboť ubytovací stipendium umožňuje studentům větší volnost při výběru ubytování. V případě, že nezískají ubytovací dekret na koleje v září, mohou si pronajmout soukromé ubytování a pak zpravidla již nemají zájem se vracet, byť ubytování na kolejích je levnější. My se snažíme vůči těmto studentům uplatňovat politiku zvýhodnění. Pokud se student ubytuje v období, kdy existuje převis nabídky na poptávkou, má přednost při ubytování v následujícím akademickém roce. Uvědomujeme si, že nevyužitá kapacita kolejí znamená horší hospodářský výsledek, což snižuje možnosti investice do rekonstrukce kolejí. Jaká je vlastně cena ubytování na kolejích? VŠB - TUO má nejlevnější koleje v České republice, neboť cenová politika univerzi ZPRAVODAJ ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB VŠB-TU - OSTRAVA

7 Rozhovor Jaromír Gottvald Čísla mého života manželka děti let hraji sálový fotbal a učím na fakultě metrů - nejvyšší hora, na kterou jsem vystoupil ECU výše grantu z EU v rámci PHARE TEMPUS program ( ) řešeného společně s Aarhus Business School (Dánsko), Keele University (UK) a University of Cordoba (Španělsko) ty je založena na dvou faktorech. Prvním faktorem je, že univerzita chce nabídnout relativně levné ubytování a tím získat komparativní výhodu při přijímacím řízení. Zároveň si uvědomujeme, že kvalita ubytování není zrovna nejvyšší, neboť koleje jsou za 40 let provozu velmi opotřebovány. Vzhledem k tomu že univerzita poskytuje jedny z největších ubytovacích stipendií v rozmezí Kč a pokud měsíční cena ubytování na kolejích je v rozmezí asi Kč (včetně internetu), jsou reálné náklady pro studenta velmi přijatelné. Je možné požádat o lepší komfort bydlení na kolejích? Například si připlatit za možnost ubytování ve dvoulůžkovém pokoji namísto třílůžkového? V principu to možné je, neboť studenti mají možnost podepsat jeden ze dvou typů smluv. Buď mohou požádat o dekret ubytování na rok, nebo mohou využít ubytování na celou dobu studia. Vzhledem k tomu, že ve druhém případě studenti platí i v průběhu prázdnin, mají přednostní právo při volbě místa ubytování. České studenty v zimním semestru rozzlobilo, že zahraniční studenti přijíždějící na univerzitu v rámci programu ERAS- MUS poškodili zařízení kolejí téměř bez postihů. Tento akademický rok přijel studovat na naši univerzitu téměř dvojnásobný počet zahraničních studentů oproti minulému roku a zdálo se nám organizačně jednodušší je sestěhovat na jedno patro. Dnes už víme, že to byla chyba. Všichni studenti, kteří se podíleli na ničení majetku, byli podmínečně propuštěni ze studia a musím říci, že od té doby se situace zklidnila. V příštím akademickém roce bychom rádi rozmístili zahraniční studenty do pokojů s českými studenty. V nejbližších dnech rovněž zvažujeme najmutí bezpečnostní služby na noční hodiny. Nebylo by vhodné motivovat studenty k úspoře energie? Na kolejích bydlí studenti, kteří elektrickou energie šetří, a zároveň studenti, kteří nechávají svítit na kolejích i přes víkend, kdy odjíždějí za rodiči. Rádi bychom instalovali na kolejích měřiče spotřeby, ale současný stav rozvodů elektrické energie to neumožňuje. Zároveň analyzujeme, zda vybudování systému rozvodů a instalace měřičů nebude dražší než potencionální úspora při racionálním hospodaření s elektrickou energií. Pane prorektore, Vaše práce je jistě náročná, jak se udržujete v kondici? Sport je neoddělitelnou součástí mého života. Už 26 let hraji pravidelně sálovou kopanou, lyžuji, běhám, jezdím na kole a na kolečkových bruslích. Děkujeme za rozhovor a přejeme úspěch konferenci Kariéra ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB - TU OSTRAVA 7

8 Anketa Vojtěch Spáčil Vedoucí kateder, jak je neznáte Opět jsme položili 10 stejných otázek vedoucím kateder. Doufejme, že Vás jejich odpovědi zaujmou, stejně jako tomu bylo v minulém čísle časopisu Sokolská 33. Doc. Ing. Petr Tománek, CSc. Vedoucí katedry veřejné ekonomiky od roku Přednáší předměty Veřejné fi - nance (I a II) a Hospodaření krajů a obcí. 1. Brigáda na geodesii v době studia na střední škole. 2. Člověk by se měl všechno snažit dělat dobře to ostatní (třeba i peníze) přijde samo. 3. Chci sdělovat poznatky, chci vidět porozumění u posluchačů a chci získávat od nich nové podněty pro svou práci. 4. Korektnost ve všech ohledech. 5. Asi televizi. (Ale nechtěl bych se ocitnout na opuštěném ostrově.) 6. Různé (někdy i každodenní) malé i velké věci, kterých je stále dost, proto nechápu lidi, kteří adrenalin vyhledávají. 7. Je potřebné se snažit, aby každý víkend byl příjemný: pokud je např. pěkné letní počasí, třeba u bazénu, s rodinou a třeba chvilku s přáteli apod., třeba i jinak ale s tím, že nemám větší pracovní resty. 8. V současné době zřejmě počítač (někdy bohužel). 9. Asi bych se dovedl přizpůsobit různým zaměstnáním, nicméně by to měla být práce méně rutinní a více kreativní. 10. Chtěl bych mít recept, ale nemám; takže někdy třeba nějaký klasický film, někdy hudba, někdy třeba jít na pivo... RNDr. Simona Sobková, Ph.D. Vedoucí katedry matematických metod v ekonomice od roku Přednáší předměty Matematika A, Matematika B, Matematika G. 1. Moje první brigáda byla pečení rohlíků v pekárně a moje první zaměstnání je tady na Ekonomické fakultě. 2. Všechno jde, když se chce. 3. Mám ráda matematiku a chci předávat své znalosti druhým. 4. Spolehlivost, zodpovědnost, čestnost, upřímnost. 5. Svého přítele Martina. 6. Zácpy na silnicích. 7. Se svými blízkými, přáteli a známými, v létě na zahradě, v zimě u krbu. 8. Přítel, rodina, teplo domova, ale v dnešní době také mobil, notebook, internet a práce. 9. Tak nad tímto jsem nikdy nepřemýšlela. Vždy jsem chtěla učit matematiku na vysoké škole. Možná někdy názor změním, ale momentálně bych neměnila. 10. Odpočinek třeba u nějakého romantického filmu. Ing. Jan Malinovský, Ph.D. Vedoucí katedry regionální a environmentální ekonomiky od roku Přednáší předměty Regionální rozvoj, Regionální politika, Regionální politika ČR, Regionální a environmentální ekonomie. 1. Brigády při studiích (např. bourání zdiva v kauperech) po studiu oblastní plánování kraje na úseku bilance obyvatelstva a pracovních sil a koncepce rozvoje. 2. Každý poznatek a zkušenost je příběh lidí, kteří se sami nebo s kolegy hluboce věnovali v určité době určité lidské činnosti. 3. Jako optimista stále věřím, že sdělováním možného vnímání věcí a dějů světa z pohledu mého oboru kultivuje znalosti a zkušenosti mladých lidí k nalézání postoje ke zlepšování, které vedle osobních má i společenský dopad. Jako pesimista již vím, že mladickou kreativitou obohacují pouze studenti se zájmem o studium. 4. Čestnost, otevřenost, odvaha naslouchat a konkrétně tvořit. 5. Ženu, láhve dobrého vína a basketbalový míč. 6. Formuláře a jejich vyplňování, zbytečná administrativa úředníka. 7. Na horách s rodinou, přáteli bez notebooku, nejlépe po návratu z okolních turistických chat. 8. Diář. 9. Taxikářem nebo chovatelem koní. 10. Kamarádi, přátelé ZPRAVODAJ ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB VŠB-TU - OSTRAVA

9 Vedoucí kateder, jak je neznáte 1. Moje první práce 2. Rada, na kterou si často vzpomenu 3. Proč mě baví přednášet 4. Vlastnosti, kterých si vážím na lidech 5. Co bych si vzal na opuštěný ostrov 6. Co mi spolehlivě zvedne adrenalin 7. Ideálně strávený víkend 8. Věc, bez které bych se neobešel 9. Čím bych chtěl být, kdybych nebyl VŠ pedagogem 10. Tip pro zlepšení nálady Prof. Ing. Zdeněk Mikoláš, CSc. Vedoucí katedry podnikohospodářské od roku Přednáší předměty Podniková ekonomika a management, Podnikání malé a střední firmy a jiné předměty. 1. Manuálně jsem načerno (na smlouvu své matky) pracoval v lese v páté třídě základní školy a vydělal si na hodinky Paběda. 2. Můj otec, když ještě žil, říkával: Když máš problém, obejdi jej, přeskoč, ale nikdy nepodlézej! 3. Pouze herec v divadle a pedagog mohou zblízka vidět, když posluchači (či divákovi) svítí oči úžasem a spokojeně se usmívá při skvělém výkonu přednášejícího (či herce). 4. Lidskost, pracovitost, profesionalitu. 5. Své nejbližší! Když člověk je už na dně, například nemá zaměstnání a nemá již ani zdraví, pak mu zbývají jen nejbližší, kteří s ním solidárně sdílejí jeho osud. 6. Hlupák, který se tváří a chová jako mistr světa! Nevím, čím to je, že těchto lidí přibývá a mistrů světa, kteří se chovají normálně, ubývá? 7. Jsem na venkově, kolem zeleň, ptáci štěbetají, podvečerní slunce vrhá dlouhé stíny, sedím na lavičce s nejbližšími a popíjíme čaj nebo grilujeme. 8. Nyní počítač. V mládí hodinky, abych vše stihnul a už se blíží čas, že to bude hůl, abych se vyšplhal do mé kanceláře ve 4. patře, když nejede výtah! 9. Stejně jako v době mého mládí. Tehdy jsem chtěl být lesním inženýrem, než mi tento obor znechutila geologie na gymnáziu. 10. Ledová káva, písničky od táborového ohně a východ slunce nad lesem v jarním oparu. Ing. Hana Bartková, Ph.D. Vedoucí katedry účetnictví od roku Přednáším předměty Účetnictví, Účetnictví A a Mezinárodní účetnictví. 1. Odborná stáž na katedře vědy a výzkumu EkF VŠB-TU Ostrava. 2. Před nikým se neponižuj ani nepovyšuj. 3. Baví mě práce s mladými lidmi, ráda s nimi komunikuji, je mi potěšením, že mají o předmět zájem, přemýšlí, jsou aktivní. 4. Mám ráda lidi přátelské, vtipné, schopné se v životě prosadit. 5. Samozřejmě svou rodinu, psa a kanára. 6. Jízda na koni, ale i strejda v klobouku při jízdě autem. 7. Je to buď aktivně strávený víkend s rodinou nebo běžné práce okolo domu, zahradničení, grilování s přáteli. 8. Neobešla bych se bez auta, telefonu a televizních zpráv. 9. Pracovala bych s malými dětmi. 10. Udělám si čas na sebe, a to návštěvou kadeřníka nebo příjemnou masáží. Prof. PhDr. Jiří Bláha, CSc. Vedoucí katedry managementu od roku Přednáší předměty Podnikatelská etika, Člověk a organizace, Manažer projektu, Obchodní jednání. 1. V cihelně skládání cihel do komínku. 2. A žádné oko nezůstane suché. 3. Domnívám se, že říkám druhým užitečné věci. 4. Těch je více : spolehlivost, slušnost, zodpovědnost, ochota ke spolupráci (hlavně se mnou). 5. Mobil, brýle. 6. Arogance, zneužívání postavení, názor druhého, že pracuje jen on/ona. 7. S rodinou. 8. Diář. 9. Poradcem. 10. Sauvignon v kombinaci s Jožkou Černým, případně hokej, kdy Znojemští Orli porazí Vítkovice. ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB - TU OSTRAVA 9

10 Rozhovor Diář Stručný přehled událostí na fakultě Prosinec přednáška prof. PhDr. Jiřího Musila, CSc. z Fakulty sociálních věd UK Praha na téma Aktuální problémy proměny měst v sociologické perspektivě v rámci Klubu regionalistů setkání pedagogů Ekonomické fakulty, zástupců fakult univerzity a jiných Únor vánoční punč paní děkanky EkF předvánoční setkání hostů, pedagogů VŠ v rámci workshopu Moodle na EkF 2009 ( MOODLE_na_EkF_2009) novoroční setkání zaměstnanců reprezentační ples Ekonomické fakulty VŠB-TU Ostrava se uskutečnil ve všech prostorách hotelu ATOM Ostrava a zaměstnanců Ekonomické fakulty v Divadélku pod věží Nové radnice (více na vědecká rada EkF Leden přednáška Miloše Zemana s akademickou obcí VŠB-TU organizovaná pod záštitou občanského sdružení Přátelé Miloše Zemana (více na cz) Ekonomické fakulty pořádané děkankou EkF (více na (více na přednáška JUDr. Václava Malého a Ing. Petra Adriána, MBA (oba z Ministerstva průmyslu a obchodu) na téma Aktuální informace z oblasti obchodní politiky EU pořádaná katedrou evropské integrace celodenní seminář Rozbor udržitelného rozvoje území a jeho využití v územním plánování a při tvorbě strategických dokumentů v rámci Klubu regionalistů 10 ZPRAVODAJ ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB VŠB-TU - OSTRAVA

11 Diář seminář ostravské pobočky České ekonomické společnosti (ČSE) na téma Efekty pořadí a genderové rozdíly v přijímacím řízení na vysoké školy s přednášejícím doc. Štěpánem Jurajdou z pražského CERGE-EI přednáška europoslankyně RSDr. Věry Flasarové na téma Předsednictví ČR v radě EU pořádaná katedrou evropské integrace křest vydání prvního čísla časopisu Sokolská 33 v novém roce v Minikinokavárně spojený s projekcí filmu Smuteční slavnost (více na vědecká rada EkF seminář z cyklu Aplikace matematických metod s názvem Nové přístupy ke zpracování ekonomických dat s přednášející prof. Irinou Perfiljeva z Ostravské univerzity (14.00 E 317) Březen veletrh pracovních příležitostí Kariéra pořádaný VŠB - TUO (více na mezinárodní konference Kariéra aneb rozdíl je v lidech pořádaná VŠB - TUO (více na cz/2009/) přednáška Ing. Voleše (člena Evropského hospodářského a sociálního výboru) na téma Prosazování zájmů podnikatelů na evropské úrovni ze strany Hospodářské komory ČR pořádaná katedrou evropské integrace (16.00 E 115) Květen ročník celostátní konference s mezinárodní účastí Tvorba software 2009 pořádaná katedrou systémového inženýrství ( cz/tsw) XI. ročník mezinárodní konference MEKON 2009 prezentující výsledky studentů doktorského studia ( Září konference Nové výzvy pro účetní, daňovou a auditorskou profesi pořádaná katedrou účetnictví ( cz/oblasti/veda-a-vyzkum/konferencea-seminare/akce-fakulty/nove-vyzvy-udap-2009) VIII. ročník mezinárodní konference Strategic Management and its Support by Information Systems pořádaná katedrou systémového inženýrství ( konference-a-seminare/akce-fakulty/smsis2009/) PROGRAM KARIÉRA KARIÉRA veletrh pracovních příležitostí - prezentace firem 10. březen 2009 Nová aula a menza VŠB - TUO 9:00 zahájení 9:00 15:00 prezentace firem na stáncích, individuální pohovory, individuální prezentace firem 15:30 kulturní a společenský večer s rautem Mezinárodní konference KARIÉRA aneb ROZDÍL JE V LIDECH 11. březen 2009 Nová aula NA1 11:00-12:30 slavnostní zahájení konference a plenární zasedání I Nová aula NA1 Úvod Shrnutí KARIÉRY Referují Jaromír Gottvald a Zdeněk Karásek Základní referáty: Rudolf Haňka, Ondřej Liška (ministr MŠMT) 14:00-16:00 PRVNÍ BLOK (sekce 1 / sekce 2) Nová aula sály NA1 a NA2 SEKCE 1 FLEXIBILNE PROTI KRIZI aneb ZMĚNA JE NORMÁLNÍ - sál NA1 Moderátor: Evžen Tošenovský, Reportér: Zdeněk Karásek SEKCE 2 MULTIKULTI aneb SOUŽITÍ KULTUR NA TRHU PRÁCE - sál NA2 Moderátor: Petr Němec, Reportér: Marek Prorok 16:30 18:00 DRUHÝ BLOK (sekce 1 / sekce 2) Nová aula sály NA1 a NA2 19:00 23:00 Společenský program s rautem 12. březen :00 11:00 TŘETÍ BLOK (sekce 3 / sekce 4) SEKCE 3 VZDĚLÁNÍ PRO SOUČASNOST aneb ODBORNĚ A/NEBO OBECNĚ- sál NA1 Moderátor: Jaromír Gottvald, Reportér: Vladimír Krajčík SEKCE 4 VZDĚLÁNÍ PRO BUDOUCNOST aneb FUTUROLOGIE PRO TRH PRÁCE sál NA2 Moderátor: Zdeněk Karásek, Reportér: Jiří Balcar 11:30 13:00 PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ II Moderátor: Josef Malach, Reportér: zástupce Slezské univerzity SEKCE 5 REPORTÉŘI souhrnná informace ze sekcí a diskuse (13:00 14:00) sál NA1 Moderátor: Jaromír Gottvald a Zdeněk Karásek Reportér: Dalila Rakošanová MOTTO: BARIÉRY NA TRHU PRÁCE ZNÁME, JEDNEJME O JEJICH ŘEŠENÍ! ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB - TU OSTRAVA 11

12 Jak se studuje Rusům? Sonda do minoritní skupiny, která zvyšuje pestrost fakulty Petra Krbová Eva Mináriková Tento článek má za cíl přiblížit Vám názory a postoje několika ruských studentů studujících na Ekonomické fakultě VŠB TUO. Rusko. Země s dlouhou a pestrou historií, země národnostně rozmanitá, země s obrovskou rozlohou, zima a mráz, země s jedenácti časovými pásmy, Transsibiřská magistrála, obrovské nerostné bohatství, plynová krize, úspěšní sportovci, vodka, Moskva, Chrám Vasila Blaženého, Rudé náměstí, bída, Stalin, tajga, tanky, ale i pohádka Mrazík a premiér Putin. Toto všechno jsou asociace k pojmu Rusko. Je zajímavé, že na naší Ekonomické fakultě je relativně mnoho studentů, jejichž domovinou je právě Rusko. Proč přišli studovat do Česka, když jejich vlast je tak obrovská a pravděpodobně nabízí i mnoho možností jak dosáhnout kvalitního vzdělání? Jak se jim v ČR líbí a studuje? Chtějí se po ukončení studia vrátit do Ruska? A jak vůbec tráví svůj volný čas? Na tyto i na další možné otázky se budeme snažit odpovědět v následujících řádcích. Rusko, oficiálně Ruská federace, je země evropská i asijská. Její rozloha je asi 216krát větší než rozloha České republiky (více než 17 mil. km 2 ) a má asi 142,7 mil. obyvatel. Samotné území je administrativně členěno do sedmi federálních okruhů (v rámci nichž existuje různorodé členění na republiky, kraje, oblasti, jednu autonomní oblast a autonomní okruhy), jejichž administrativní centra jsou Moskva, Petrohrad, Rostov na Donu, Nižnyj Novgorod, Jekatěrinburg, Novosibirsk a Chabarovsk. Rusko, jako největší stát světa, leží v jedenácti časových pásmech, přičemž hustota osídlení se pohybuje okolo 8,4 ob./km 2 (hustota osídlení ČR je asi 130 ob./km 2 ). Až 73 % obyvatelstva žije v evropské části země. Národnostní složení Ruské federace je velmi rozmanité (asi 140 národností). Největším národem jsou etničtí Rusové (asi 80 %), následují Tataři (téměř 4 %), Ukrajinci a Baškirové. Úředním jazykem je ruština, v jednotlivých oblastech i národnostní jazyky, nejvíce pak tatarština a ukrajinština. Vzhledem k velkému počtu národnostních skupin je i náboženské spektrum široké. Podle informací Ministerstva zahraničních věcí ČR je 71 % Rusů pokřtěných (asi 20 % skutečně praktikuje své náboženství). Dominuje pravoslaví, následované islámem, katolicismem a protestantismem. Zejména v asijské části je dominantní buddhismus a judaismus. Svátky Nejoblíbenějším ruským svátkem je podle studentů Nový rok/silvestr, který se slaví 31. prosince. Na Silvestra si lidé navzájem dávají dárky. Na stole je hodně jídla počínaje saláty a chlebíčky a konče masnými a rybími specialitami. Domácnosti se slavnostně vyzdobí, nemůže chybět stromek jolka. V noci z 6. na 7. ledna se slaví pravoslavné Vánoce. Věřící lidé chodí do kostela, některé rodiny mají slavnostní večeři, jiní zase navštěvují diskotéky. Na Vánoce se v Rusku už dárky nedávají. Svátek Den vítězství (konec druhé světové války) připadá v Rusku na 9. května, protože v momentě podepsání německé kapitulace bylo v Moskvě už těsně po půlnoci. Tento svátek se slaví velkou vojenskou přehlídkou a účastníci války dostávají dárky a přání. Ruská kuchyně Ruská kuchyně je velmi rozmanitá. Velmi často se používá maso (na severu často i syrové), obiloviny, brambory, červená řepa, zelí, sladká a kysaná smetana. Nejoblíbenějším ruským nápojem je kvas, který se vyrábí kvašením z tvrdého černého žitného chleba. Chlazený kvas je velmi osvěžující a není příliš sladký. Kromě kvasu je oblíbený i mědok vyráběný z vody, medu a chmele, dále také jemně kvašená ovocná šťáva s vodou mors. A samozřejmě, kdo by neznal ruský samovar na přípravu čaje. Tradiční polévkou je ruská zelná polévka šči. Nejoblíbenějším a pravděpodobně nejznámějším ruským jídlem je boršč polévka z masa, kysaného zelí, červené řepy, brambor a rajčat. Dále vzpomeneme například pelmeně mleté maso plněné do těsta z mouky, vajec a vody, hovězí Stroganov hovězí nudličky osmažené na cibuli se šlehačkou. Zajímavým pokrmem je i salát vinegret připravovaný z uvařených a nakrájených brambor, mrkve, červené řepy, kyselých okurek, zelí, cibule a zelené ZPRAVODAJ ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB VŠB-TU - OSTRAVA

13 Jak se studuje Rusům ho hrášku. Na Nový rok se tradičně podává salát olivje velmi podobný našemu bramborovému salátu. Ruský vzdělávací systém Ruské školství je odlišné od českého, hlavně co se týče formy a obsahu učebních osnov. V současné době probíhá jeho reforma. Hlavním cílem je se co nejvíce přiblížit vzdělávacímu systému v západních zemích. Jedním z největších problémů je to, že na sebe jednotlivé stupně vzdělávání nenavazují. Žáci přecházejí na vyšší stupně škol s různou úrovní znalostí. Děti v Rusku začínají chodit do školy v šesti nebo sedmi letech. Na prvním stupni (4 roky) učí všechny předměty pouze jeden učitel, který se snaží vést své žáky hlavně k samostatnosti a zodpovědnosti, ale také k lásce a hrdosti na ruskou klasickou literaturu a ruské dějiny. Na druhém stupni přibývají odborné předměty. Žáci se učí jeden cizí jazyk (většinou je to angličtina), s výukou se začíná někdy v prvním, většinou však až v pátém ročníku. První až devátá třída jsou povinné a bezplatné. Z devátého ročníku mohou žáci postoupit do učiliště, kde se prakticky připravují na své budoucí povolání, na technikum, kde jsou vyučovány technické obory nebo do desáté a jedenácté třídy, kde se studenti již diferencují podle svého zaměření (odtud pak pokračují na učiliště nebo na univerzitu). Vysoké školy v Rusku jsou převážně soukromé, asi polovina z nich vznikla v Moskvě. Vyznačují se rozličnou úrovní a kvalitou vyučování. Některé poskytují vzdělání stejné, někdy i lepší než oficiální státní školy. U nás ruští studenti tráví svůj volný čas velmi podobně jako každý jiný student fakulty. Navštěvují kluby na Stodolní ulici, chodí plavat a cvičit aerobik, navštěvují taneční kurzy, sledují sportovní utkání, učí se cizí jazyky, sledují filmové novinky, čtou klasickou literaturu a také rádi cestují. Všichni zvažují, jestli chtějí v České republice zůstat žít, někteří jsou si již teď jisti, že ano, ale zároveň přiznávají, že jim chybí jejich rodiče. Domů do Ruska jezdí přibližně dvakrát ročně v létě a na Silvestra, většinou vlakem do Moskvy a odtud dalšími směry, ale cestují i letadlem. Některým studentům trvá cesta často i více než 56 hodin a musejí i několikrát přestupovat. Teď už ale následují autentické odpovědi našich ruských studentů: Ptali jsme se studentů Arina, 3. roč., Man, Kamyshlov Evgenia, 2. roč., MaO, Orenburg Valérie, 3. roč., Man, Kyjev Viktoriya, 3. roč., Fin, Voskresensk Anastasia, 3. roč., MaO, Kostroma Margarita, 3. roč., EkP, Uralsk Vjačeslav, 2. roč., AI, Krasnoturjinsk Dzmytrij, 3. roč., EkP, Brest Proč jste se rozhodli studovat v České republice? Arina: Většina mladých lidí z Kamyshlovu po maturitě odjíždí do 140 km vzdáleného Jekatěrinburgu. Nebyla jsem výjimkou a poslední rok před maturitou jsem každý víkend jezdila do Jekatěrinburgu na univerzitní abiturientský kurs. V květnu, když už jsem dělala přijímačky, táta potkal kamaráda, kterého 20 let neviděl. Po rozhovoru s ním zjistil, že jeho dcera po maturitě jede studovat do České republiky a kdyby naše rodina měla zájem, můžu jet i já. Tato nabídka tátu docela zaujala, zjistili jsme všechny výhody, které studium v Evropě nabízí a po zvážení všech pro i proti bylo rozhodnuto, že pojedu studovat do České republiky. Dzmytrij: V Evropě jsem se rozhodl studovat, protože evropské vzdělání je podle mého názoru dost kvalitní a ČR jsem si vybral kvůli bezplatnému vzdělání, podobnosti češtiny a ruštiny a dobré ekonomické situaci. Valérie: Celá moje rodina, včetně mne a bratra, jsme se rozhodli odstěhovat do ČR, protože následky černobylské katastrofy měly na nás, jako děti, velký dopad. Jelikož byl otec voják a v Československu sloužil, tak nebylo co řešit. Jazyk byl podobný a místní zvyky už znali rodiče z dřívějška. Viktoriya: Jedna známá studuje na soukromé univerzitě a řekla mi, že je tady skvělé studovat a není tu tak draho jako v Moskvě. Tak jsem se rozhodla zkusit to. Anastasia: Už dávno jsem snila o studiu v zahraničí. Nejprve jsem chtěla studovat v Německu, ale mezi ruským a německým vzdělávacím systémem jsou velké rozdíly (musela bych v Rusku studovat asi dva roky na nějaké univerzitě), takže to nebylo možné. V Česku je to jinak, takže jsem mohla začít hned po maturitě. Vjačeslav: Moji rodiče chtěli, abych studoval v zahraničí, konkrétně v České republice, protože moji přátelé tady (a konkrétně na VŠB TUO) studují ve třetím ročníku. Jaké jsou hlavní rozdíly mezi životem v Rusku a v ČR? Arina: V první řadě bych chtěla opravit všeobecné mínění, že v Rusku je na každém kroku mafie a že Rusové pořád pijí vodku. Není to pravda. Ano, jsou tam alkoholici, rovněž jako v každé zemi a existuje i mafie, ale je tam spousta dobrých lidí a dá se tam normálně žít. V Rusku je mnohem nižší průměrný starobní důchod (2460 Kč), v roce 2008 byla průměrná měsíční mzda 9642 Kč a minimální mzda byla v roce 2009 stanovena na 2591 Kč. Rusové velice rádi chodí na návštěvy domů a Češi se většinou potkávají v kavárnách nebo restauracích. Liší se i čas, do kterého je slušné volat. V Rusku je to do jedenácti večer a v Česku tak do osmi. Evgenia: Rozdílů je hodně, ale to se většinou týká kulturních zvyků nebo organizační struktury. Například v Rusku obvykle ukončíme střední školu ve věku let. Ale líbí se mi vzdělávací systém v Česku, je mnohem snadnější a efektivnější. ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB - TU OSTRAVA 13

14 Jak se studuje Rusům Pro Rusy není čeština tak těžká jako pro studenty z jiných zemí, protože oba jazyky patří do západoslovanské skupiny jazyků. Valérie: Češi jsou, na rozdíl od Rusů, velmi klidný národ. Ruský člověk nedokáže stát, když svítí na semaforu zelená a někdo před ním zdržuje, prostě to objede po chodníku. Tím chci říci, že jsou více temperamentní. To má svoje plusy i mínusy. V Rusku se v noci bojíte vyjít na ulici, tady ten pocit nemáte. Není to extrémním násilím tam, ale je to něco ve vás. Víte, že to není tak klidné a bezpečné místo jako tady. Na ČR mi vadí občas maličkosti, jako je například situace, kdy chcete dotyčnému vyjádřit vděk, pozornost, náklonnost nebo prostě jen poděkovat. Ve chvíli, kdy mu přinesete květiny nebo bonboniéru, je to bráno jako úplatek a konec. Taková úzkoprsost mě zaráží a obtěžuje. Prostě Rusko kdo neviděl neuvěří. Země, kde je naprosto možné vše. Od polárních nocí, po neutichající šum měst, babušek na pastvinách nebo neuvěřitelné moci obrovských firem. Anastasia: Pro mě je největším rozdílem teplá zima a nedostatek sněhu. Nemám ráda mráz, ale sníh je symbolem Vánoc a Silvestru, takže bez něho není o svátcích ta správná nálada. Jak byste zhodnotil Čechy jako národ (kladné i záporné vlastnosti)? Arina: V první řadě bych řekla, že jste docela uzavření k cizincům. S kamarádkami jsme zjistily, že Češi mají rádi Čechy a na cizincích jim moc nezaleží. Ale jako všude jsou jisté výjimky mám českého přítele. Jako národ jsou Češi dobří a zdvořilí, to považuji za nejvíce kladnou vlastnost. Rádi si promluví i s úplně neznámými lidmi a vždycky vše vysvětlí, když se na něco zeptáte. Valérie: Jelikož zde žiji 17 let, měla jsem možnost vypozorovat pár vlastností, které jsou mi více či méně příjemné. Například jako záporné vlastnosti volím závist a pomluvy. Člověk si nemůže koupit například nový automobil, aniž by byl obviněn, že si na něj nakradl. Ale že ten člověk například pracoval o několik směn měsíčně navíc, nikdo nevidí a vidět nechce. Také zde panuje mírná xenofobie vůči jiným národům a to bez ověřených informací a zdrojů. Lidé se lehce nechají ovlivnit televizí a řečmi jiných. Škoda. Co naopak hodnotím velmi kladně, jsou ochotní a obětaví lidé, kteří zde žijí. Přátelskost, která zde panuje, není k vidění jen tak někde ve světě. Lidé v obchodě nejsou hned agresivní, pokud nedostanou správně nakrájený sýr, který chtěli. Nejsou choleričtí. Své děti vychovávají v klidu a míru. Učí je dobrým věcem. Otcové rodiny nejen vydělávají peníze, ale mnohdy intenzivně pomáhají s chodem domácnosti. Viktoriya: Češi jsou docela klidní lidé, líbí se mi, že hodně sportují. Snaží se založit si rodinu jen tehdy, když budou mít nějakou kariéru a jistotu. Těžko říct, co se mi nelíbí, vychází to vždy z nějaké určité situace. Anastasia: Čeští lidé mají úplně jinou mentalitu. Tyto rozdíly nejsou kladné nebo záporné, jsou to prostě rozdíly. Hlavní rozdíl je v tom, že Češi mají problém komunikovat s cizinci. Je to možná proto, že ČR je státem s malým počtem cizinců a lidé prostě nejsou na to zvyklí. Jak jste se po příjezdu do ČR vyrovnali s češtinou? Arina: Čeština mi dělala problémy asi jenom v prvních 2-3 měsících. Přijela jsem v srpnu 2006 a dva týdny jsem navštěvovala kurz na Vysoké škole podnikání a poté dva týdny na Ekonomické fakultě. Takže po měsíčním kurzu jsem nastoupila do 1. ročníku a nezbývalo mi nic jiného, jenom se kamarádit se slovníkem, protože v té době jsem neměla počítač. Bylo to docela drsné a nejvíc si pamatuji, jak jsem vyhledávala asi 10 min. slovo jsem v různých slovnících. Ale asi nejvíc musím poděkovat svému příteli, který mě naučil pořádně mluvit česky. Evgenia: Běžná komunikace je vždy snadnější než ústní zkouška, ale žádný vážný problém s jazykem jsem nikdy neměla. Určitě příprava ke zkoušce v cizím jazyce trvá mnohem déle, ale dá se to zvládnout. Avšak ten strach z konverzace na cvičeních mě pořad ještě trápí. Viktoriya: Kromě kurzů češtiny po příjezdu do ČR jsem četla noviny, poslouchala rádio, koukala na televizi a snažila jsem se co nejvíc mluvit s Čechy. Teď většinou rozumím všemu. Samozřejmě, mám ruský přízvuk a dělám nějaké chyby, ale mám dobré kamarádky, které mě opravují. Anastasia: Češtinu jsem se začala učit 2 měsíce před příjezdem do ČR. Toto úsilí ale nemělo žádnou váhu. V Ostravě jsem pak před začátkem školního roku navštěvovala kurz češtiny asi 2 měsíce. Kromě toho jsme všichni ruští studenti měli povinný předmět Ekonomická čeština, který mi opravdu velmi pomohl. Teď nemám s běžnou komunikací žádné problémy. Margarita: Pro Rusy není čeština tak těžká jako pro studenty z jiných zemí, protože oba jazyky patří do západoslovanské skupiny jazyků. Je zajímavé, že se v češtině setkáváme se slovy, které jsme dřív viděli v učebnicích historie. To jsou taková slova jako třeba úrok, daně, a mají skoro ten samý smysl. Existují ale slova, který mají jiný smysl. Například krásný [krasnyj] znamená červený, život znamená břicho. Ale některá slova mají i opačný smysl. Například čerstvý u nás znamená okoralý, zatvrdlý (např. chléb). Jak se vám líbí studium na Ekonomické fakultě VŠB - TUO? Evgenia: Moc se mně na VŠB - TUO líbí, zejména přístup k výuce je velice demokratický. Student má hodně svobody, jako ZPRAVODAJ ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB VŠB-TU - OSTRAVA

15 Jak se studuje Rusům Orientační ceny Zboží Rusko (RUB) Přepočet RUB na ČR (CZK) CZK* Chléb 500g 25,90 15,60 19,90 Mléko 1,5 % tuku, 1litr 39,90 24,10 9,90 Máslo 250g 81,90 49,40 19,90 Těstoviny 500g 49,90 30,10 6,90 Nescafé Gold 100g 185,90 112,20 139,90 Čokoláda Milka 100g 45,90 27,70 24,90 Cukr krystal 1 kg 52,90 31,90 25,90 Kuřecí prsa 1 kg 173,90 104,90 149,00 Pivo 0,5 l láhev** 23,90 14,40 10,50 * kurz ČNB ze dne (100 RUB/60,37CZK) ** Baltika (RUS) a Gambrinus (CZ) Malý česko ruský slovníček Česky Rusky Výslovnost Dobrý den! добрый день Dobryj děň Jak se máte? как у Вас дела? Kak u vas děla? Děkuji спасибо Spasibo Prosím пожалуйста Pažalsta Nashledanou до свидания Do svidanija Ekonomická fakulta экономический факультет Ekonomičeskij fakultět Studium обучение obučeniě Přednáška лекция Lekcija Cvičení практическое занятие praktičeskoe zanjatiě například výběr volitelných předmětů, přihlášení se na vhodný termín zkoušky, nepovinná účast na přednáškách a některých cvičeních. Při studiu mně nejvíc pomáhá internet. Viktoriya: Líbí se mi na naší fakultě asi proto, že jsem si vybrala správný obor Finance a v tom mi pomohly zase kamarádky. Ještě před tím, než jsem začala studovat v ČR, pracovala jsem v Moskvě v bance, kde jsem už měla vystudovanou vyšší odbornou školu se zaměřením na ekonomii. Takže nějaké základy jsem už měla. Dzmytrij: Moji spolužáci, se kterými se bavím, mi vždycky pomáhají, když potřebuji pomoc. A když potřebují oni, například doučit ruštinu, pomůžu zase já jim. Při zkouškách nám většina pedagogů dává trochu více času na přípravu. Valérie: Na fakultě se mi líbí, všechno má své mouchy, ale vcelku jsem spokojená. Při studiu mi leckdy pomáhá zdravý rozum, železné nervy, vytrvalost a přátelé. Anastasia: Studium se mi líbí, mám s čím srovnávat, studovala jsem ještě jeden ročník v Rusku. Je tady akademická svoboda, můžu hodně studovat sama doma. Moc se mi líbí můj obor. Je to fakt to, co jsem chtěla původně studovat. Margarita: Se studiem jsem celkem spokojená. Nejvíc mi při studiu asi pomáhá úsilí a trpělivost. Tady bych řekla přísloví, které taky používáme i v ruštině: Trpělivost přináší růže. Pociťujete nějaké rozdíly v chování spolužáků a pedagogů k vám jako cizincům? Viktoriya: Mám spoustu spolužáků, se kterými se bavím a nemyslím si, že by jim vadilo, že nejsem Češka. Co se týče učitelů, tak si myslím, že mě berou stejně jako ostatní studenty. Určitě se mě občas zeptají, odkud jsem a jak dlouho jsem v ČR. Když na zkoušce občas zapomenu nějaké to slovíčko, tak někteří pomáhají. Anastasia: Je to moc složitá otázka. Vůbec nemám pocit, že pedagogové mají ke mně Použité zdroje odlišný přístup. Ale spolužáci, hm. Opravdu chápu, proč raději komunikují s Čechy, není to tak náročné a nemají strach, že já něco nepochopím nebo oni něčemu neporozumí. Margarita: Někteří pedagogové projevují zájem, ptají se, proč studuji tady, co plánuji dál, jestli se mi tady líbí. Někdo se snaží vzpomenout si něco z ruštiny a povídá, kde a kdy byl(a) v Kazachstánu, Rusku nebo na Ukrajině. Co se týká studentů, asi se bojí, že nerozumím a nemluvím česky. Arina: Musím poděkovat všem pedagogům, protože skoro vždycky mi dovolují dělat zkoušky ústně. Pro mě jsou mnohem snadnější než písemné. Rovněž mi pomáhají i konzultace a možnost skládat zkoušku třikrát. O spolužácích bych řekla, že mi vždycky pomohli, když jsem potřebovala něco vysvětlit. Jenom mě mrzí, že někteří z nich mě za ty tři roky doposud ani nepozdraví a to nemluvím o úsměvu. Hodně jsem byla překvapená, když jsem se dozvěděla, že někteří čeští spolužáci s námi v 1. ročníku nemluvili, protože si mysleli, že jim nebudeme rozumět (což byl velký omyl). Vjačeslav: Učitelé pochopili, že jsme studenti ze zahraničí a snaží se najít nějaký přístup k nám, abychom se stali specialisty v oboru, který studujeme. Valérie: Občas se někdo z pedagogů zarazí při otevření indexu a zjištění mého místa narození, občas uslyším i nějakou tu poznámku. Mám výhodu, že pokud ten profesor nezjistí mou národnost z indexu, tak z mé řeči to nemá šanci poznat. A jelikož jsem se i provdala, tak ani mé příjmení není nikterak nápadné. Děkujeme za vstřícné odpovědi ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB - TU OSTRAVA 15

16 V centru zájmu Tereza Baroňová, Aleš Lokaj Předsednictví České republiky v Radě Úderem první novoroční minuty letošního roku se Česká republika stala na půl roku hlavou Rady Evropské unie. Pomyslnou předsednickou štafetu převzala od Francie, v době ekonomické krize, plynové absence a pokračujícím válečném konfliktu v pásmu Gazy. Zda obstojíme v tomto bezesporu nejnáročnějším úkolu vyplývajícím z členství v EU, ukáže až čas. Předsednictví představuje funkci spjatou s řízením Rady Evropské unie. Předsedající stát neřeší jen běžné úkoly, ale reaguje i na aktuální dění ve světě. Ve výkonu se střídají jednotlivé členské státy v šestiměsíčním intervalu, vždy leden červen a červenec prosinec, tzn. že během kalendářního roku se v čele Rady EU vystřídají dva členské státy EU. Funkce předsednictví je založena na principu nestrannosti, který zaručuje, že předsednictví nebude vykonáváno jen ku prospěchu předsedajícího státu, ale celé Unie a principu rotační rovnosti. Úkolem předsedající země je koordinovat a organizačně připravit všechna jednání Rady EU a pracovních skupin, zastupovat EU uvnitř i mimo ni. K nejnáročnějším úkolům patří jednoznačně dosahování všeobecně přijatelných kompromisů mezi členskými státy při jednání. Na začátku funkčního období předkládá každý předsedající stát Radě EU a Evropskému parlamentu program, který odpovídá aktuálním potřebám Rady EU, který se drží dlouhodobých plánů a koresponduje s programem tria. Trio představují tři po sobě následující předsednictví (Francie Česká republika Švédsko), která sestavují společné priority k dosažení efektivnosti při tvorbě a realizaci dlouhodobých plánů. Předsedající stát má rovněž možnost během svého působení v čele Rady EU prosazovat své národní zájmy a podílet se na budoucím směřování EU. Problémy spojené s aktuálním děním nejen v EU provází každé předsednictví a záleží jen na připravenosti, koordinaci a schopnosti improvizace každé země, jak s danou situaci naloží. Úspěšným výkonem předsednictví prokazuje stát svou důvěryhodnost, schopnost být důležitým partnerem a hráčem na mezinárodním poli. Cílem každého předsednictví je bezesporu zanechat pozitivní ohlas na svůj výkon nebo alespoň nevyvolat ohlas negativní. Malé státy ve funkci předsednictví Malé členské státy předsedající Radě EU se bez rozdílu ekonomické vyspělosti a délky členství všeobecně považují za kvalitní partnery zprostředkovávající kompromisní řešení jednání. Velké státy při prosazování svých národních zájmů zaujímají tvrdošíjné postavení, malý stát se však raději snaží nalézt společné východisko zakládající se na ústupcích z obou stran. K řešení problémů využívají rozsáhlého dialogu a spolupráci mezi členskými státy. Také v jednání s třetími stranami (nečlenské státy a mezinárodní organizace) projevují nestrannost a jsou prokazatelně zdatní vyjednávači. Malé státy si obvykle k řešení vybírají oblasti, které jsou realizovatelné a jejichž cíle nejsou vzdušnými zámky a zajistí pozdější pozitivní pohled na předsednictví. Ohlédnutí za historií předsednictví Funkce předsednictví je úzce spjata s minulostí Rady EU (dříve označována jako Rada ministrů nebo jen Rada), která je jedna z nejvýznamnějších institucí v celé Unii. Společně s Evropským parlamentem a Komisí vytváří institucionální trojúhelník Evropské unie. První zmínky o institutu předsednictví jsou zakotveny ve Smlouvě o ESUO a EUROATOM. Šestiměsíční období pro výkon funkce předsednictví zůstalo po celá léta stejné, změnil se jen způsob určování pořadí ZPRAVODAJ ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB VŠB-TU - OSTRAVA

17 Předsednictví ČR EU O pořadí předsedajících zemí rozhodovala Rada jednomyslně a státy se střídaly dle abecedního pořádku. Výrazné posílení funkce předsednictví nastalo v 60. a 70. letech. Od roku 1974 se předsedající stát stal i mluvčím s nečlenskými státy, iniciátorem setkání představitelů vlád a hlav států, vyjednávačem a reprezentantem. Přijetím Slavnostní deklarace o Evropské unii (1993) dostaly předsednické státy úkol sestavit vlastní program a po skončení mandátu jej vyhodnotit. Kromě změn týkajících se posílení funkce se změnil i způsob volby pořadí předsedajících zemí. Členské státy se v současnosti střídají na základě Rozhodnutí Rady EU ze dne 1. ledna 2007 o pořadí pro výkon předsednictví Rady, které určilo pořadí na základě rotačního principu. Další změny nastanou, a to nejen v instituci předsednictví, přijetím Lisabonské smlouvy. Základní funkce předsednictví podle J. Tallberga a O. Elgstrőma Administrace a řízení práce Rady EU Vytyčení politických priorit Vyjednávání Reprezentace Rady EU Existuje ještě pátá funkce, ale k její povaze není příliš často uváděna jako jedna z funkcí vyplývajících z předsednictví, propagátora předsedající země. V tomto případě nejsou hájeny v popředí unijní zájmy, nýbrž národní. Předsednictví Česka Česká republika se jako druhý stát z přistupující desítky v roce 2004 (po Slovinsku) postavila do čela Rady EU v koordinaci tria Francie Česko Švédsko. Společnými prioritami programu je především naplňování vytyčených cílů v oblasti energetiky, energetické bezpečnosti a klima. Všechny společné priority jsou podrobně popsány v 18 měsíčním programu francouzského, českého a švédského předsednictví. Dokument obsahuje dvě hlavní části: strategický rámec zabývající se dlouhodobými cíli a program činností, které budou projednávány, např. plnění lisabonského programu Společenství, problematika paktu o stabilitě a růstu, rozpočet, problematika vnitřního trhu atd. Pro výkon předsednictví byl zřízen post místopředsedy vlády pro evropské záležitosti v čele s Alexandrem Vondrou. Na vytváření českých priorit se podílel Útvar místopředsedy vlády pro evropské záležitosti (MVEZ), jednotlivá ministerstva, orgány státní správy a Stálé zastoupení ČR v EU. Návrh programové části byl nejprve vydán v otevřeném dokumentu Východiska k prioritám předsednictví České republiky v Radě Evropské unie v prvním pololetí 2009, jehož cílem bylo vyvolat diskuzi o tématech, která by se měla stát prioritami českého předsednictví. Formulováním priorit se stát zavazuje ubírat se jejich směrem, je otázkou, do jaké míry se je podaří naplnit, ovlivnit budoucí postavení a jméno celého státu. Původní návrh obsahoval pět prioritních oblastí, ale vlivem ztížené situace na začátku funkčního období jej vláda zredukovala na tzv. 3 E Ekonomika, energetika a Evropa ve světě. V ekonomické oblasti se chce zaměřit v první řadě na nalezení optimálního řešení nastalé ekonomické krize, posilovat důvěru podnikatelů (zejména v malém a středním podnikání), zvyšovat konkurenceschopnost a zahájit diskuzi o revizi rozpočtového rámce největší reformu čeká Společná zemědělská politika, na kterou se vynakládá nejvíce z unijních prostředků. Druhé E symbolizuje energetiku jako hledání nových cest. Cílem je dosáhnout nezávislosti na dodávkách energií z Ruska. Řešením tohoto problému by mohl být plynovod Nabucco, tzv. kaspický plyn, který by měl umožnit přepravu plynu ze zemí jako je Ázerbájdžán, Turkmenistán či Írán. Jeho spuštění je však ekonomicky velmi nákladné a proveditelně náročné (plynovod má mít délku cca km). V této oblasti by se české předsednictví také rádo věnovalo bezpečnosti v energetickém průmyslu a možnostem diverzifikace zdrojů. K dosažení těchto cílů je také důležité, aby Unie v otázkách energetiky vystupovala jednotně. Za posledním E priorit českého předsednictví se ukrývá Evropa a svět. Dlouhodobým cílem je podporovat zvýšení vlivu Evropské unie ve světě, spolupracovat ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB - TU OSTRAVA 17

18 Předsednictví ČR EU v oblastech bezpečnosti a ekonomiky, prohlubovat evropskou politiku sousedství a neposlední řadě také ukázat otevřenost evropského trhu a možnosti dalšího rozšiřování. České předsednictví během svého působení čekají volby do Evropského parlamentu a taky končí mandát Komise, což samotnou délku předsednictví krátí na pět měsíců. Mottem českého předsednictví se stala Evropa bez bariér. Okolní svět (ale i některé členské země) totiž vnímají Evropskou unii často jako uzavřené, špatně propustné prostředí, a proto je třeba postupně odstraňovat překážky v oblasti vnitřního trhu (volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu). Synonymem motta může být i sousloví sladíme Evropu, které vzniklo ve spojení s informační kampaní, ve které hrála ústřední roli kostka cukru společně s významnými osobnostmi České republiky, mezi které patřili: architektka Eva Jiřičná, primabalerína Daria Klimentová, vědec Antonín Holý, dirigent Libor Pešek, modelka Tereza Maxová, hokejista Jaromír Jágr a fotbalový brankář Petr Čech. Pokud jste spot neviděli, je možné jej shlédnout na oficiálních stránkách předsednictví ( Během českého předsednictví proběhne celkem 14 neformálních setkání v různých regionech České republiky. Tato setkání jsou bezesporu prestižními záležitostmi a mohou napomoci zviditelnění regionu nejen v rámci České republiky, ale i v rámci EU. Většina setkání však bude probíhat v Praze, jedno setkání se uskutečnilo v Luhačovicích, další pak v Hluboké nad Vltavou, v Mariánských Lázních, Litoměřicích a v Brně. Trochu se z plánů míst konání vytratila Severní Morava (respektive Olomoucký a Moravskoslezský kraj). Možná nejsme schopni uskutečnit setkání na tak vysoké úrovni nebo nemáme dostatečně reprezentativní prostory, abychom mohli přivítat evropskou elitu. Ať už je to jakkoliv, rozhodně je to škoda pro tyto kraje a také pro místní podnikatele, kteří se mohli podílet na přípravě setkání větších rozměrů. Součástí českého předsednictví je i řada doprovodných akcí. Významnější kulturní akce se budou konat především v Praze a Bruselu, ale i v některých dalších městech České republiky. Festival dokumentárních filmů Jeden svět bude dokonce promítán i v hlavním městě Spojených států amerických, Washingtonu. Jedna z výstav, která by se mohla uskutečnit i v Ostravě, bude Cirkus totality. Více podrobností opět na oficiálních stránkách českého předsednictví. 400 Návrhů na logo předsednictví LOGO Logo představuje vizuální styl prezentace předsednictví, odráží motto Evropa bez bariér a koresponduje s heslem EU Jednota v rozmanitosti. Logo bylo vybráno z více než 400 návrhů ve dvou kolech výběrového řízení. Do soutěže se mohl přihlásit kdokoliv, jedinou podmínkou bylo, aby logo působilo kreativně, originálně a srozumitelně. Odborná porota nakonec vybrala návrh Tomáše Pakosty z Litomyšle, který zobrazuje barevné kódy zemí EU v grafickém sledu. Nápaditá mozaika barev působí hravě a moderně. 1,9 mld. Kč Náklady na přípravu, realizaci a vyhodnocení předsednictví 365 Dočasně přijatých zaměstnanců na posilu státní správy 14 Neformálních setkání 2 Setkání Evropské rady 2335 Plánový počet schůzek pracovních skupin během našeho předsednictví ZPRAVODAJ ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB VŠB-TU - OSTRAVA

19 Předsednictví ČR EU «vítězné logo Tomáše Pakosty Ukázky dalších logotypů ENTROPA Díky jedinečnosti vyobrazení členských zemí EU zná její podobu celý unijní národ. Řadu lidí pobavila, většinu však pobouřila. Je to snad tím, že Evropané nemají smysl pro humor nebo si nedokáží udělat srandu sami ze sebe, anebo to byla příliš velká švejkovina? Autorem díla, které zdobí průčelí budovy Justus Lipsius v Bruselu, je český umělec David Černý spolu se třemi asistenty. Entropa zobrazuje jednotlivé členské státy v netradičním pojetí, které přestavují stereotypy typické pro jednotlivé země jako bariéry v dalším rozvoji, např. Česko zobrazuje zlatě lemovaný display s kontroverzními výroky prezidenta Václava Klause, Rumunsko připomíná strašidelný lunapark a Bulharsko je vyobrazeno jako turecký záchod. Některé části díla jsou pohyblivé a multimediální. Rám o rozměrech 16,4 x 16,5 metrů váží 6 tun, samotné země pak další 2 tuny. Černý zhotovil dílo na základě pověření vlády ČR bez předešlého výběrového řízení a dle jeho slov Entropa paroduje sociálně aktivistické umění, které balancuje na hranici rádoby kontroverzních útoků na národní charaktery a neutrální výzdoby oficiálních prostor. Umělec je svými provokativními plastikami znám po celém světě, nejznámější díla jsou trabant na kolech, růžový tank IS-2 č. 23 a plastika koně zavěšeného vzhůru nohama, na jehož břiše sedí Svatý Václav. Černý by možná vyobrazení zemí ustál, nohy si však podrazil sám tvrzením, že při tvorbě díla spolupracoval s výtvarníky z ostatních členských zemí, což byla lež. I přes nekonvenčnost díla výtvarník neporušil smlouvu o zhotovení. Vláda mu za projektovou dokumentaci přislíbila 1,9 mil. Kč, za půlroční pronájem další 1,2 mil. Kč a na realizaci projektu získal od soukromého sponzora 10 mil. Kč. Autor peníze nakonec vrátil a za dílo dostal symbolickou 1 Kč. Někteří ze zaměstnanců Rady označují Entropu za nápaditý a zábavný projekt, který upoutá pozornost rozhodně více než Francouzi instalovaný balón v jejich národních barvách. Zajímavé odkazy: Mnohem více podrobných informací o českém předsednictví, logu, entropě, programu předsednictví, jakožto i uskutečněných a plánovaných akcí najdete na oficiálních stránkách českého předsednictví: Další informace pak můžete také najít na portálu vlády České republiky, jednotlivých ministerstev či na stránkách Trochu jiný pohled očima francouzského prezidenta Nicolase Sárközy na české předsednictví nabízí portál Po zadání jména francouzského prezidenta se Vám zobrazí několik desítek různých videí, mj. Gumový Sárközy o předsednictví ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB - TU OSTRAVA 19

20 Entropa Verdikt ANO NE 3 6 Myslíte si, že Entropa může zvýšit prestiž českého předsednictví? Jan Zahradil poslanec Evropského parlamentu v Bruselu, člen ODS NE Nemyslím, že Entropa zvedne naši prestiž, ale rozhodně zvedne - a již zvedla - veřejnou povědomost o tom, že nějaké české předsednictví EU vůbec existuje. A to není vůbec špatně. Ať se nám to líbí nebo ne, v dnešní mediální době je i kontroverzní reklama reklamou a tato záležitost byla široce zmiňována v evropských i světových médiích. Reakce, které na Entropu dostávám já sám, jsou z 90 procent kladné - přicházejí samozřejmě především od mladých lidí. Osobně se mi na tom nelíbí především podfuk pana Černého, který celou instalaci vytvořil sám se spolupracovníky a vydával ji za dílo 27 výtvarníků ze všech členských zemí EU. Pokud by se podařilo dodržet tento původní záměr tedy, že si z každé země dělá legraci ten výtvarník, který z ní sám pochází - bylo by to téměř bezchybné. I tak bych se ale stavěl proti všem pokusům tuto instalaci odstranit. Karel Skokan vedoucí katedry evropské integrace EkF VŠB - TU Ostrava NE Recese, která uráží jiné národy a je spojená s podvodným jednáním, je spíše naší národní ostudou. Ale nedivme se, jsme v Česku roku Boris Navrátil odborný asistent katedry evropské integrace EkF VŠB - TU Ostrava ANO i NE ANO - u mladší generace a lidí, kteří si rádi hrají i ve vyšším věku. NE - u těch, kteří berou život vážněji, než je nutno. Entropa spíš podnítila zvědavost, prestiž tím asi nevzrostla, ale ani zásadně neutrpěla. Osobně si myslím, že vlastní myšlenka je dobrá, realizace už pokulhává. Autor měl být důslednější (zřejmě nestíhal) - některá vyobrazení postrádají vtip (a mohou i zbytečně urážet - mj. těm Bulharům se nedivím), jiná jsou vydařená. Ani ten přiložený katalog (o Entropě) není na jedničku. Magdalena Kubečková odborná asistentka katedry evropské integrace EkF VŠB - TU Ostrava, v současné době pracovník Stálého zastoupení ČR při EU, Brusel, attaché pro vnitřní trh, ochranu spotřebitele a better regulation NE Nebudu dílo Davida Černého ani chválit, ani hanět, jak byste zřejmě očekávali. Chtěla bych spíše poukázat na fakt, že prestiž předsednictví by se měla odvíjet podle celkového zvládnutí předsednických povinností. Podle toho, zda jsme reagovali na aktuální otázky, jakými byla například plynová krize či hospodářská recese. Podle toho, zda jsme zvládli všechna pracovní jednání, včetně vrcholných, a to jak obsahově, tak organizačně. Entropa je jen malým kamínkem mozaiky. A pokud se chcete ptát na názor těch, kteří budovu Rady pravidelně navštěvují, myslím, že příznačná je reakce jednoho zaměstnance Generálního sekretariátu Rady: nyní se v jindy prázdném atriu Rady vytvářejí hloučky diskutujících. Rozhodně jsme vzbudili zájem. A moje osobní douška: Evropa diskutuje v rámci českého předsednictví podstatnější věci. Ze statistiky vyplývá, že o českém předsednictví bylo během ledna 2488 zmínek v zahraničním, anglicky psaném tisku. Pouze 94 z celkového počtu zmínek o CZ PRESS se týkalo kauzy Entropa. Bohumír Zlý docent katedry evropské integrace EkF VŠB - TU Ostrava ANO i NE Nemohu odpovědět na otázku jen ano, nebo ne, protože věc se mi jeví jako složitější. Ponechávám stranou problém uměleckého či uměleckého profilu autora, stejně tak jeho profilu morálního (to v případě autora Entropy). Domnívám se, že každý umělec má právo prezentovat své postoje a umělecké názory na veřejnosti zcela podle svého uvážení, musí mít právo o nich rozhodovat zcela sám. Ta posoudí dílo tím, že jej přijme, nebo ne, ať je krotké, nebo provokativní až šokující. Poslední myšlenka neplatí v případě Entropy. Zde je tomu jinak, dílo mělo prezentovat postoj Česka (vlády, veřejnosti atp.), ne daného výtvarníka (!) k národům Evropské unie, s nimiž na integrační úrovni mnohdy složitě a obtížně navazujeme styky či je prohlubujeme (nebo bychom je navazovat a prohlubovat měli). To samozřejmě připouští i prezentaci díla provokujícího, kontroverzního (umělecky a třeba i politicky), nikoliv však útočně urážlivého vůči národům, se kterými chceme (chceme?) vytvořit Jednotnou Evropu v její rozmanitosti. Tedy zcela zřejmě ne turecké záchody Bulharska, maďarské trikolory Slovenska, haknkrajc Německa, chlapečci Litvy čurající na sousední stát, vymyšlené a prezentované Čechem (ale v tomto případě i Českem). Není proto v tomto konkrétním případě důležité, jestli se to líbí (většině, menšině či všem) návštěvníkům, to může být kritériem jen pro autora samého. Radomír Kaňa odborný asistent katedry evropské integrace EkF VŠB - TU Ostrava ANO i NE Dovolil bych si použít slova jednoho nejmenovaného politika: Tohle je nesprávně položená otázka. Toto provokativní umělecké dílo přináší do prostředí vstupní haly Justus Lipsius něco nového snad poprvé láká opravdu spoustu úředníků i běžných návštěvníků nejen k prohlídce, ale i k diskuzi: Co to ti Češi zase vymysleli. Zcela jistě se tak o Česku mluví (podle zpráv mých kolegů z Bruselu poměrně hodně a ohledně Entropy i veskrze pozitivně) a to bylo účelem. Chápu, že mnohé názory ohledně zvýšení prestiže mohou vyznít v tomto smyslu spíše negativně, já se domnívám, že nám to neublíží. Spíše mě mrzí fakt, že pan Černý jako svobodný umělec podlehl některým tlakům. Nemyslím tím bulharské protesty, ale poměrně rychlé rozostření původní podoby Dánska, která by mohla vyvolat reakce muslimské komunity. A pak to, že lhal o účasti řady evropských umělců při tvorbě díla ZPRAVODAJ ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB VŠB-TU - OSTRAVA