VLIV PODMÍNEK PROSTŘEDÍ NA VÝNOS A KVALITU ODRŮD OZIMÉ ŘEPKY V PODMÍNKÁCH ROZDÍLNÉ INTENZITY PĚSTOVÁNÍ

Transkript

1 VLIV PODMÍNEK PROSTŘEDÍ NA VÝNOS A KVALITU ODRŮD OZIMÉ ŘEPKY V PODMÍNKÁCH ROZDÍLNÉ INTENZITY PĚSTOVÁNÍ Effect of Environmentl Conditions on Yield nd Seeds Qulity of Winter Oilseed Rpe Vrieties in Vrious Intensity of Production Technology Frnciszek WIELEBSKI Instytut Hodowli i Aklimtyzcji Roślin - PIB, Oddził w Poznniu Summry: The sis of the investigtions ws the field experiments crried out in yers 2005/6-2007/8. Two crop production systems (stndrd nd intensive) nd three types of winter rpe vrieties: composite hyrids (Kszu nd Pomorznin) nd restored hyrids (Kronos nd Extrem) nd open pollinted vriety (Bojn) were studied. Seeds yields were influenced y: intensity of production technology, the genetic fctor (vriety), wether nd environment conditions. The content of crude ft, proteins nd glucosinolte in seeds s well s composition of ftty cids in oil were more dependent from cultivr nd the environment thn from crop production system. During the period of 3 yers of investigtions the content of crude ft vried out 5.6 nd totl protein out 4.3 proportionl points, menwhile glucosinoltes content y 2.7 Mol/g seeds. The seeds of studied rpe vrieties grown in Łgiewniki in comprison with seeds from Zielęcin contined significntly more crude ft (y 4,2 proportionl points), however they ccumulted less totl protein (y 2 proportionl points) nd glucosinoltes (y 2.8 Mol/g seeds). The differences of crude ft content nd totl protein content etween vrieties did not exceeded one proportionl point. Key words: rpe, hyrids, crop production system, seed qulity, environment Souhrn: Podsttou výzkumu yly polní pokusy v letech 2005/ /. Zkoumány yly dv plodinové produkční systémy (stndrdní intenzivní) tři typy odrůd ozimé řepky - kompozitní hyridy (Kszu Pomorznin), resturovné hyridy (Kronos Extrem) linie (Bojn). Výnosy yly ovlivněny: intenzitou produkční technologie, genetickým fktorem (odrůd), počsím podmínkmi prostředí. Osh surového oleje, ílkovin glukosinolátů v semenech, stejně jko zstoupení mstných kyselin v oleji, yly více závislé n odrůdě prostředí, než n plodinovém produkčním systému. Během tříletých výzkumů se osh surového oleje změnil o 5,6 % osh ílkovin o 4,6 %, ztímco osh glukosinolátů o 2,7 Mol/g osiv. Sledovné odrůdy řepky pěstovné v olsti Lgiewniki oshovly výrzně více surového oleje (o 4,2 %) v porovnání s řepkmi z olsti Zielecin, oshovly ovšem méně ílkovin (o 2 %) glukosinolátů (o 2,8 Mol/g osiv). Rozdíly v oshu surového oleje ílkovinách mezi odrůdmi nepřesáhly 1 %. Klíčová slov: řepk, hyridy, plodinový produkční systém, kvlit osiv, prostředí Úvod Kromě grotechnických genetických fktorů mjí n výnos kvlitu semen řepky podsttný vliv stnovištní podmínky, především množství rozložení srážek v odoí jro-letní vegetce (Wójtowicz, 2004). Z grotechnických fktorů ovlivňuje výnos kvlitu sklizených semen zejmén minerální hnojení. Úroveň termín hnojení dusíkem mjí rozhodující vliv n osh tuku ílkovin (Muśnicki kol., 1999), nproti tomu hnojení sírou ovlivňuje zejmén osh glukosinolátů v semenech (Zho kol., 1995; Wieleski Muśnicki, 1998; Podleśn, 2003). Rovněž ylo prokázáno, že vliv minerálního hnojení n výnos i osh tuku, ílkovin glukosinolátů v semenech řepky je ovlivněn podmínkmi prostředí (Chmpolivier kol., 1999), zvláště nedosttkem vody ve fázi kvetení dozrávání (Hu kol., 2007). Složení mstných kyselin v oleji je dáno hlvně geneticky (odrůdy), le tké může ýt ovlivněno podmínkmi prostředí (Krzymński kol., 2009). Cílem práce ylo popsání vlivu podmínek prostředí n výnos kvlitu semen různých odrůd řepky ozimé v podmínkách rozdílné intenzity jejich pěstování. Metodik Tto práce prezentuje výsledky tříletých přesných polních pokusů relizovných v letech 2006-, n dvou loklitách: Wielichowo-Zielęcin (N E ) Łgiewniki (N E ), náležící do Spółki Hodowl Roślin Smolice. V pokusech yl zkoumná rekce hyridních forem ozimé řepky: kompozitních hyridů (Kszu Pomorznin) resturovných hyridů (Kronos Extrem), v porovnání s odrůdou liniovou (Bojn) ve dvou úrovních grotechniky: stndrdní intenzivní. Rozdíl mezi stndrdním intenzivním způsoem pěstování je uveden v tulce 1. Hnojení dusíkem, fosforem drslíkem před setím ylo kždoročně provedeno ve stejné dávce ( kg.h -1 ) u oou vrint pěstování. Řepk yl set kždý rok v doporučeném termínu ( srpn), v množství 70 semen n 1 m 2 meziřádkové vzdálenosti 30 cm. Teplotní vlhkostní podmínky v odoí vegetce n oou stnovištích v porovnání s dlouhodoým průměrem jsou uvedeny v tulce 2. Získné údje yly sttisticky nlyzovány pomocí progrmu STATISTICA. Význmnost rozdílů yl stnoven n zákldě Tukeyho testu n lf hldině význmnosti P=0,

2 Tulk 1. Chrkteristik dvou úrovní grotechniky Agrotechnická optření Stndrdní Intenzivní Podzim Hericidy Pronp 400 SC 4,0 l/h Comnd 480 EC 0,2 l/h + Butisn 400 SC 2,0 l/h Regulátory růstu Ne Crm 60 SL 0,8 l/h Jro N celkem(kg/h)/počet dávek 100/1 160/2 n list S (kg. h -1 ) S 0 ; ne S 10 ; no Fungicidy Ne Pictor 400 SC 0,5 l/h Regulátory dozrávání Ne Elstiq 550 EC 0,5 l/h Způso sklizně Dvoufázová Jednofázová Tulk 2. Meteorologické podmínky v odoí vegetce řepky v Łgiewnikách v Zielęcině v letech 2005/ /08 v porovnání s dlouhodoým průměrem. Odoí vegetce Teplot [ o C] Odchylk od dlouhodoého průměru 2005/ / /08 Průměr Srážky % dlouhodoého průměru 2005/ / /08 Průměr [mm] Łgiewniki Podzimní IX-XI 0,8 2,5-0,7 8,7 33,3 68,0 55,7 121,5 Vegetční klid XII-III -1,89 3,8 2,4 0,3 107,2 123,7 103,2 136,3 Jrní IV-VII 1,2 2,2 0,9 12,8 93,7 117,4 45,0 150,3 Jrní podle Kltt IV-VII 2,6 2,2 1,6 13,8 71,8 133,6 56,3 225 Zielęcin Podzimní IX-XI 1,8 3,1-0,3 8,8 42,4 70,3 84,4 126,7 Vegetční klid XII-III -1,8 3,9 2,6 0,8 108,9 147,7 142,9 152,1 Jrní IV-VII 2,0 3,1 2,0 13,1 62,1 77,1 67,9 160,6 Jrní podle Kltt IV-VII 4,0 3,4 1,6 13,8 60,1 105,5 72,9 225 Výsledky diskuse Vyhodnocením tříletých výsledků pokusů yl potvrzen podsttný vliv stnovištních podmínek n výši výnosu kvlitu semen sledovných odrůd řepky. N oou stnovištích yly průměrné výnosy ve všech pokusných letech vyšší u vrinty intenzivní, přičemž v prvním roce v Zielęcině v posledním roce v Łgiewnikách yl rozdíl mlý, sttisticky nevýznmný (grf 1). Průměrný výnos semen u intenzivní grotechniky yl ve srovnání se stndrdní grotechnikou o 8 % vyšší rozdíly mezi ročníky činily 3-13 %. Nárůst výnosu u vrinty intenzivní yl způsoen především zvýšeným hnojením dusíkem o 60 kg N/h oproti stndrdní vrintě. N využití tohoto prvku rostlinmi mjí význmný vliv podmínky povětrnostní zvláště zvlhčení půdy po celou vegetční dou (Budzyński kol., 1985; Muśnicki, 1989). Krjně nepříznivé vlhkostní podmínky (sucho) v Zielęcině v prvním roce v Łgiewnikách v posledním roce pokusů vysvětlují menší nárůst výnosu způsoený zvýšenou dávkou dusíku u intenzivní vrinty. Všechny odrůdy regovly odoně n úroveň grotechniky výnosově vyšší výsledky yly u intenzivní vrinty pěstování. Bez ohledu n úroveň intenzity pěstování yly nejvýnosnější n oou stnovištích resturovné hyridy Extrem (53,8) Kronos (50,4 dt. h -1 ). Ten se výnosem nevýznmně lišil od vzorové liniové odrůdy Bojn (48,6 dt. h -1 ). Nejméně výnosnými yly hyridy kompozitní: Kszu (46,0) Pomorznin (46,6 dt. h -1 ), což se vysvětluje mlou intenzitou proletu včel n pokusných plochách. dt/h NIR 0,05 = 3,58 A - Stndrdní Grf 1: Výnos semen 46,3 50,8 47,3 52,6 45, ,2 51,9 46,9 45,1 52, B - Intenzivní Vyhodnocení tříletých výsledků pokusů prokázlo, že osh tuku ílkovin yl určen všemi sledovnými fktory, nproti tomu složení mstných kyselin osh glukosinolátů se měnil pouze vlivem fktoru genetického prostředí. U vrinty intenzivního pěstování, hromdil semen sledovných odrůd podsttně více (průměrně o 0,5 %) ílkovin tké oshovl méně (o 1,1 %) tuku. Sledovné odrůdy regovly podoně n použité technologie rozdíly v oshu tuku ílkovin mezi odrůdmi yly nevelké nepřekrčovly 1% solutní hodnoty. 56,2 A

3 Podsttně více než vlivem technologie pěstování genetického fktoru se osh tuku ílkovin měnil vlivem prostředí. V odoí 3 let zkoumání se průměrný osh tuku pohyovl od 38,6 do 44,2 % osh ílkovin od 19,2 do 23,4 %. U oshu tuku ílkovin ylo zjištěno význmné spolupůsoení intenzity pěstování se stnovištěm tké pokusnými roky. Spolupůsoení těchto 3 fktorů součsně neylo potvrzeno. Znčným změnám vlivem zvýšené intenzity pěstování podléhl osh tuku ílkovin v Łgiewnikách. N o něco horších půdách v Zielęcině půsoil úroveň grotechniky pouze nevýznmně n osh těchto složek (tulk 3). Podsttné rozdíly v oshu tuku ílkovin vlivem úrovně grotechniky yly potvrzeny v roce 2006, ve kterých yl do kvetení tvor semen provázen velkým nedosttkem srážek. Nopk neyl registrován žádná rekce n intenzitu pěstování v roce 2007, který se vyznčovl vyšším množstvím srážek v odoí kvetení tvory semen (tulk 3). Tkové podmínky yly příznivější k ukládání ílkovin, z tohoto důvodu yl semen sledovných odrůd v roce 2007 chrkteristická nejvyšším oshem ílkovin nejnižším oshem tuku. Tulk 3. Osh tuku ílkovin v semenech řepky interkce s prostředím Fktor Tuk (%) Bílkoviny (%) Úroveň grotechniky Intenzivní Intenzivní Stndrdní Stndrdní Rok ,5 41,1 20,8 22, ,7 38,6 23,4 23,5 45,1 43,4 19,0 19,3 NIR 0,05 0,48 0,35 Stnoviště Łgiewniki 44,4 42,8 19,8 20,8 Zielecin 39,7 39,1 22,3 22,4 NIR 0,05 0,39 0,28 Velký vliv klimtických podmínek n osh tuku ílkovin v semenech prokázly výzkumy dlších utorů (Muśnicki kol., 1999; Mlrz kol., 2006; Wieleski, 2007). Nezávisle n pokusném roce úrovni grotechniky oshovl semen sledovných odrůd v Łgiewnikch průměrně o 4,2 % více tuku o 2 % méně ílkovin než semen v Zielęcinie. Tento rozdíl yl způsoen vlstnostmi půdy, poněvdž yl pozorován ve všech pokusných letech. Úroveň použité grotechniky pěstování měl nevelký vliv n 7 zákldních mstných kyselin osžených v oleji (tulk 4). Slě se tké lišil osh glukosinolátů v semenech (tulk 5). Více než n úrovni grotechniky záležely tyto vlstnosti n odrůdě prostředí. Zásdní odrůdové rozdíly yly prokázány u všech sledovných mstných kyselin. Hyridní odrůdy oshovly podsttně více kyseliny linolenové méně kyseliny sterové než liniová odrůd Bojn. V podmínkách větších nedosttků vody jké nstly v prvním (2006) posledním () pokusném roce, semen hodnocených odrůd hromdil podsttně více kyseliny olejové sterové, nproti tomu oshovl méně Závěr N výnos užitnou hodnotu semen měly, vedle intenzity pěstování genetického činitele, velký vliv i podmínky klimtické prostředí. Osh tuku, ílkovin glukosinolátů v semenech i osh mstných kyselin v oleji, závisel více n prostředí odrůdě než n úrovni grotechniky. Během tříletého výzkumu se osh tuku změnil o 5,6 % ílkovin o 4,3 %, kdežto osh glukosinolátů o 2,7 Mol. g -1 semen. Semen kyseliny plmitové linolové. Kotecki kol. (2002) nopk uvádí, že v podmínkách nedosttku vody klesl osh kyseliny olejové, nrůstl osh kyseliny linolové linolenové. Význmný vliv vlhkostně-teplotních podmínek n složení mstných kyselin prokázly rovněž pokusy mnoh dlších utorů (Jędrzejk kol., 2005; Spsiionek, 2006). N neptrný vliv podmínek prostředí n složení mstných kyselin poukzují nopk výzkumy Heimnn (1998) Muśnickiego (1999). Osh glukosinolátů v semenech se podsttně lišil mezi odrůdmi zásdně se měnil vlivem podmínek prostředí. Podsttně vyšší osh lkenových glukosinolátů i součtu všech glukosinolátů v semenech yl potvrzen u semen řepky pěstovné v druhém pokusném roce (2007), který yl chrkteristický příznivými vlhkostními podmínkmi zvláště ve fázi formování dozrávání semen. Nproti tomu Hu kol. (2007) zjistil nárůst oshu glukosinolátů v semenech při nedosttku srážek v odoí kvetení řepky. Ve všech letech se semen sledovných odrůd řepky v Zielęcině vyznčovl vyšším oshem zároveň lkenových indolových glukosinolátů, tk i součtu všech glukosinolátů. zkoumných forem řepky v Łgiewnikách oproti semenům z Zielęcin oshovl podsttně více tuku (o 4,2 %), le oshovl méně ílkovin (o 2 %) glukosinolátů (o 2,8 Mol. g -1 semen). Rozdíl v oshu tuku ílkovin mezi odrůdmi nepřekročil 1 %. U výnosu, jkož i kvlity semen oleje neylo prokázáno spolupůsoení intenzity pěstování prostředí s odrůdmi

4 Litertur Budzyński W., Mjkowski K., Horodyski A., Jsińsk Z., Jodłowski M., Muśnicki Cz., Orłowsk T., Owczrek W Wpływ poziomu i terminu wiosennego nwożeni zotem n plonownie rzepku ozimego. Biul. IHAR, 157: Chmpolivier L., Merrien A Comprison of growth, yield, yield components nd seed qulity of n hyrid-line composite versus clssicl line. Proc. 10 th Intern. Rpeseed Congress, Cnerr, Austrli, CD ROM. Hu L., Cheng H., Zhou G., Fu T Effect of different nitrogen nutrition on the qulity of rpeseed (Brssic npus L.0 stressed y drought: Proc.12th Int.Rpeseed Congress, Vol. III Sustinle Development in Cruciferous Oilseed Crop Production, Wuhn, Chiny, :269. Heimnn S Rzepk ozimy, rzepk jry. Syntez wyników doświdczeń odminowych COBORU. Słupi Wielk, Jędrzejk M., Kotecki A., Kozk M., Mlrz W Wpływ zróżnicownych dwek zotu n profil kwsów tłuszczowych oleju rzepku jrego. Rośliny Oleiste - Oilseed Crops, XXVI (1): Kotecki A., Kozk M., Mlrz W Wykorzystnie słomy pszenicy ozimej do nwożeni rzepku ozimego. II. Wpływ nwożeni słomą pszenicy i zotem n skłd chemiczny nsion rzepku ozimego. Rośliny Oleiste - Oilseed Crops, XXIII (2): Krzymński J., Brtkowik-Brod I., Krygier K., Szostk W. B., Tys J. Ptsznik S. Wronik M Terz rzepk Terz olej, tom II. Olej rzepkowy nowy surowiec, now prwd. Monogrfi: 120 s Mlrz W., Kozk M., Kotecki A Wpływ zgęszczeni roślin w łnie n wysokość i jkość plonu trzech odmin rzepku ozimego. Rośliny Oleiste XXVII, 2: Muśnicki Cz Chrkterystyk otniczno-rolnicz rzepku ozimego i jego plonownie w zmiennych wrunkch siedliskowo-grotechnicznych. Rocz. AR Poznń, Rozpr. Nuk., 191: Muśnicki Cz., Tooł P., Muśnick B Wpływ niektórych czynników grotechnicznych i siedliskowych n jkość plonu rzepku ozimego. Rośliny Oleiste, XX (II): Podleśn A Wstępn ocen potrze nwożeni sirką rzepku ozimego. Rośliny Oleiste - Oilseed Crops, XXIV (2): Spsiionek S New mutnts of winter rpeseed (Brssic npus L.) with chnged ftty cid composition Plnt Breeding. 125: Wieleski F Rekcj różnych typów odmin rzepku ozimego n zmienne zgęszczenie roślin w łnie. II. Jkość plonu nsion. Wieleski F., Muśnicki Cz Wpływ wzrstjących dwek sirki i sposou jej plikcji n plon i zwrtość glukozynolnów w nsionch dwóch odmin rzepku ozimego w wrunkch doświdczeń polowych. Rocz. Akd. Rol. w Poznniu CCCIII: Wójtowicz M Wpływ nwożeni zotowego i wrunków środowiskowych n cechy iologiczne i użytkowe złożonych odmin mieszńcowych rzepku ozimego Kszu i Mzur. Rośliny Oleiste - Oilseed Crops, XXV (1): Zho F.J., Evns E.J., Bilsorrow P.E Vrietl differences in sulphur uptke nd utiliztion in reltion to glucosinolte ccumultion in oilseed rpe. Proc. of the 9th Intern. Rpeseed Congress, Cmridge University, 1: Kontktní dres Plnt Breeding & Acclimtiztion Institute, Independent Lortory of Oilseed Crop Production Technology, Strzeszyńsk 36, Poznń, Polnd, E-mil: fwiel@nico.ihr.poznn.pl Z polštiny přeložil Ing. Petr Pšeničk, Ph.D. jzykově doldil Ing. Lucie Bečková, Ph.D

5 Tulk 4. Vliv sledovných fktorů n složení mstných kyselin v oleji zkoušených odrůd řepky Fktor Mstné kyseliny (%) C 16:0 C 18:0 C 18:1 C 18:2 C 18:3 C 21:1 C 22:1 SFA UFA C 18:2 / C 18:3 Úroveň grotechniky Stndrdní 4,64 1,70 63,3 20,2 8,73 1,33 0,13 6,34 92,2 2,33 Intenzivní 4,64 1,68 63,1 20,2 8,77 1,41 0,21 6,32 92,1 2,33 NIR 0,05 Ni ni Ni ni Ni ni Ni ni ni Ni Odrůd Bojn 4,68 1,86 c 62,9 20,7 c 8,60 1,26 0,04 6,55 c 92,2 2,42 c Kszu 4,65 1,71 62,9 20,0 8,84 c 1,51 0,35 6,36 91,8 2,29 Pomorznin 4,64 1,67 63,4 19,5 8,78 c 1,63 0,40 6,31 91,7 2,25 Kronos 4,80 c 1,68 63,3 20,1 8,88 c 1,24 0,04 6,48 c 92,2 2,29 Extrem 4,44 1,52 63,5 20,7 c 8,66 1,23 0,01 5,96 92,8 c 2,41 c NIR 0,05 0,08 0,05 0,46 0,27 0,14 0,14 0,19 0,09 0,33 0,04 Rok ,51 1,82 65,1 c 19,4 7,66 1,30 0,13 6,32 92,2 2,54 c ,93 1,46 61,5 21,8 8,89 1,34 0,13 6,39 92,1 2,45 4,48 1,79 63,0 19,4 9,70 c 1,48 0,25 6,28 92,0 2,00 NIR 0,05 0,11 0,15 0,63 0,19 0,20 0,17 ni ni ni 0,06 Stnoviště Łgiewniki 4,62 1,70 63,6 19,9 8,66 1,35 0,17 6,32 92,2 2,33 Zielęcin 4,67 1,68 62,8 20,4 8,84 1,39 0,17 6,35 92,1 2,33 NIR 0,05 0,04 ni 0,62 0,19 0,20 ni ni ni ni Ni ni nevýznmný rozdíl Kyseliny: C 16:0 - plmitová, C 18:0 - sterová, C 18:1 - olejová, C 18:2 - linolová, C 18:3 - linolenová, C 21:1 - eikosnová, C 22:1 - eruková, Nsycené mstné kyseliny SFA (C 16:0 + C 18:0 ), Nensycené mstné kyseliny UFA (C 18:1 + C 18:2 + C 18:3 )

6 Tulk 5. Vliv sledovných fktorů n osh glukosinolátů v semenech zkoumných odrůd řepky Fktor Osh glukosinolátů [ Mol. g -1 semen] glnp glr progo nplo indol 4-OH lkenové indolové sum Úroveň grotechniky Stndrdní 3,09 0,76 5,94 0,14 0,14 4,24 9,93 4,38 14,3 Intenzivní 3,08 0,84 6,13 0,14 0,14 4,36 10,2 4,50 14,7 NIR 0,05 Ni 0,06 Ni ni ni ni ni ni ni Odrůd Bojn 2,61 0,53 4,40 0,10 0,16 c 4,40 7,64 4,57 12,2 Kszu 3,61 c 1,05 c 7,57 c 0,14 0,14 4,58 c 12,4 c 4,71 c 17,1 d Pomorznin 3,63 c 1,00 c 7,18 c 0,15 0,17 c 4,65 c 12,0 c 4,83 c 16,8 d Kronos 2,04 0,55 4,20 0,10 0,11 3,99 6,87 4,10 11,0 Extrem 3,54 c 0,86 6,82 0,21 c 0,11 3,88 11,4 c 3,99 15,4 c NIR 0,05 0,33 0,11 0,65 0,03 0,02 0,19 1,05 0,19 1,07 Rok ,11 0,58 5,82 0,07 0,12 3,80 9,58 3,92 13, ,97 1,27 7,14 0,25 c 0,17 4,43 11,7 4,59 16,2 3,17 0,54 5,15 0,10 0,14 4,67 8,94 4,81 13,8 NIR 0,05 ni 0,19 1,25 0,03 ni 0,33 2,07 0,37 2,07 Stnoviště Łgiewniki 2,80 0,70 5,21 0,13 0,12 4,16 8,83 4,28 13,1 Zielęcin 3,38 0,90 6,86 0,15 0,16 4,43 11,3 4,60 15,9 NIR 0,05 0,18 0,06 0,36 0,01 0,01 0,19 0,58 0,20 0,66 ni nevýznmný rozdíl glnp- glukonpin glr- glukorssicnpin progo- progoitrin nplo- npoleiferin 4-OH - 4-hydroxyglukorssycin