15.4 Problematika spojená s transformací nového systému zdravotní péãe v âr

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "15.4 Problematika spojená s transformací nového systému zdravotní péãe v âr"

Transkript

1 závisí na specifikách systému zdravotní péče, socioekonomického systému a na historických souvislostech. Stejně tak se liší mezi jednotlivými zeměmi míra uplatnění komerčního, veřejného pojištění a přímého zabezpečení zdravotní péče státem Problematika spojená s transformací nového systému zdravotní péãe v âr Návrh nového systému zdravotní péãe Problémové okruhy Transformace ve zdravotnictví V prosinci 1990 schválila vláda Návrh nového systému zdravotní péče (usnesení vlády ČR č. 339/90). Tento návrh obsahoval základní zásady nového systému organizace a řízení a financování zdravotní péče. Cílem reformních kroků bylo vybudování liberálního a efektivně fungujícího systému založeného na svobodné volbě občanů v rámci plurality pojišťoven a poskytovatelů zdravotní péče, na právní a ekonomické subjektivitě. Ústředním principem transformace bylo opuštění úplného státního monopolu a nastolení pluralitního systému zdravotní péče na základě funkční a územní decentralizace. Nově byly řešeny tři problémové okruhy: 1. Koncepce systému financování, organizace a řízení včetně vlastnických práv s cílem budovat tento systém jako konzistentní s národohospodářským systémem a současně umožnit naplnění ústavy státní garanci za bezplatnou zdravotní péči. 2. Odstranit nedostatky, které socialistické zdravotnictví neřešilo při vědomí toho, že péče o zdraví obyvatelstva přerůstá možnosti a pravomoci odvětví zdravotnictví a nemůže být výlučně otázkou kvality a kvantity zdravotnických služeb. 3. Zajistit dostatek zdrojů a vyřešit způsob rozdělování finančních prostředků k řešení dosud úzkých profilů: zlepšení vybavenosti zdravotníků technikou při efektivní alokaci zdrojů, zlepšení lékové politiky, řešení odměňování zdravotnických pracovníků. Transformační proces ve zdravotnictví byl iniciován s cílem především podpory a obnovy národního zdraví a dále z titulu konzistence transformačních procesů ve zdravotnictví s transformujícím se ekonomickým systémem. Východiskem byl Bismarckův model založený na principu solidárního pojištění. Zdravotnická zařízení hospodaří jako komerční subjekty. 358

2 ZDRAVOTNÍ POLITIKA Základní principy reformy péče o zdraví byly vytyčeny v sedmi bodech: 143 a) Zdraví a péče o ně je záležitostí celé společnosti. Reforma zdravotnictví vychází z celospolečenské strategie obnovy a podpory národního zdraví a je její integrální součástí. b) Rozvoj péče o zdraví se opírá o zájem a odpovědnost lidí za vlastní zdraví. c) Oprávněné zdravotní potřeby veřejnosti nalézají odpovídající odezvu ve sféře správního, ekonomického a sociálního rozhodování a v činnostech zdravotnických i nezdravotnických institucí. d) Svobodný dialog mezi občany a zdravotníky a vědecké poznání se stávají rozhodující silou, určující obsah zdravotní péče. e) Rozvoj lékařských a dalších spolupracujících oborů a ochrana jejich prestiže jsou neseny autonomními zájmy odborné obce manifestovanými a hájenými Lékařskou komorou a dalšími odbornými společnostmi. f) Pružná distribuce zdrojů (lidských, informačních, finančních i materiálových) v péči o zdraví se zakládá na demonopolizaci, ekonomizaci a vnitřní demokratizaci zdravotnictví a na jejich mobilizaci, svépomoci a dobrovolnosti. g) Standardní zdravotní péče znamená obecně dostupnou veřejnou službu garantovanou státem, která neruší přístup k nadstandardním službám. Centralistický model socialistického zdravotnictví, kde faktický rozsah zdravotní péče byl regulován státním plánem a financován ze státního rozpočtu s příspěvkem NV, byl nahrazen modelem pluralitní zdravotní péče a vícezdrojovým financováním. Dochází tak k pluralitě vlastnických vztahů, tzn. vedle státních zdravotnických zařízení (jejichž počet se snižuje) působí i soukromá zdravotnická zařízení, která vznikají převážně privatizací nebo převodem do vlastnictví krajů. Vlastníkem se stává jak právnická, tak fyzická osoba, samosprávné celky. Zdravotní péče je tak poskytována ve státních, krajských, obecních a dalších soukromých zařízeních. Oficiální materiály Ministerstva zdravotnictví České republiky 144 uvádějí, že primárním cílem privatizace je vytvoření pluralitních vlastnických vztahů ve sféře zdravotnictví. Principy reformy Pluralita vlastnick ch vztahû 143 Přípravné materiály reformy zdravotnictví. 144 Zdravotnictví v pohybu. Praha : MZd ČR, listopad 1994, s

3 Rozdûlení zdravotní péãe Očekávalo se, že pluralitní vlastnické vztahy vytvoří konkurenční prostředí a povedou k vyšší efektivnosti. Přitom zdravotní péče ve všech zdravotnických zařízeních bez ohledu na vlastnický charakter je do výše standardu financována ze stejného zdroje, a to ze systému zákonného všeobecného zdravotního pojištění. Soukromé zdroje se podílejí nevýrazně (viz příloha), neboť bezplatná zdravotní péče je právem vyplývajícím z Ústavy ČR. Poskytována je i zdravotní péče za úhradu, která leží mimo standard. Podle zdrojů financování lze poskytovanou zdravotní péči rozdělit: Osobní spotřeba krytá z fondu všeobecného zdravotního pojištění. Patří sem potřebná standardní zdravotní péče, kterou pojištěnci z titulu trvalého pobytu na území České republiky nebo zaměstnání u zaměstnavatele se sídlem na území ČR hradí příslušná pojišťovna na základě povinného pojištění. Veřejná spotřeba hrazená ze státního rozpočtu a rozpočtu obcí. Je to činnost zdravotnických zařízení, které vykonávají státní zájem, například činnost hygienické služby, Státní ústav pro kontrolu léčiv, zdravotně výchovné a preventivní programy apod. Osobní spotřeba nezdůvodněná zdravotním stavem, většinou jako nadstandardní. Tuto péči si hradí ten pacient, který ji vyžaduje, a to z vlastních zdrojů. Institucionální spotřeba zahrnuje služby objednané právnickými osobami (například preventivní lázeňskou péči, preventivní rehabilitaci apod.). Tuto péči hradí instituce, která si její poskytnutí vyžádala. Dalším charakteristickým znakem je vytvoření samostatného, mimo státní rozpočet stojícího fondu k financování zdravotní péče. Zdrojem tohoto fondu je všeobecné (veřejné) zdravotní pojištění Vefiejné zdravotní poji tûní v âeské republice Vefiejné zdravotní poji tûní České zdravotnictví představuje samostatný sektor ekonomiky s celkovým objemem zdrojů v roce 2008 přibližně 263 miliard Kč ročně. 145 Relativní podíl výdajů na zdravotnictví v poměru k HDP se stabilizoval kolem 7 procent HDP, což je ve srovnání se zeměmi OECD hodnota poměrně nízká. 145 Aktualizované výdaje na zdravotnictví Aktuální informace č. 57/2009. Praha : ÚZIS, 2009, s

4 ZDRAVOTNÍ POLITIKA Poměr mezi veřejnými a soukromými výdaji je přibližně 85 : 15. Veřejné výdaje jsou představovány především výdaji zdravotních pojišťoven, tj. 201 miliard Kč v roce 2008, podíl výdajů státního rozpočtu a krajů v čase mírně klesá (v roce 2008 to bylo cca 19 miliard Kč). Výběr a alokace těchto prostředků jsou z podstatné části realizovány v rámci veřejného zdravotního pojištění, které je dominantním zdrojem financování zdravotní péče. Pokud zvolíme pro zabezpečení zdravotní péče model veřejného pojištění, pak národohospodářská úloha spočívá v jeho efektivní organizaci v souladu s cíli zdravotní politiky. Soukromé výdaje zahrnují vedle přímých plateb občanů také dary zdravotnickým zařízením, soukromé pojištění a příspěvky zaměstnavatelů. V posledních pěti letech podíl soukromých výdajů mírně vzrostl. Celkově stouply soukromé výdaje v roce 2008 na cca 43 miliard Kč. Od roku 2008 byly zavedeny tzv. regulační poplatky placené pacienty při spotřebě zdravotní péče. Jedná se o poplatek za návštěvu lékaře spojenou s klinickým vyšetřením (30 Kč), poplatek za využití pohotovostní lékařské služby (90 Kč), poplatek za den pobytu v nemocnici (60 Kč) a poplatek za vydání léku plně nebo částečně hrazeného z veřejného zdravotní pojištění (30 Kč). Současně byl zaveden tzv. ochranný limit, při jehož překročení zdravotní pojišťovny vrací pojištěnci částku zaplacenou nad tento limit. Jeho smyslem je především řešení situace dlouhodobé spotřeby léků s vyšší spoluúčastí pacienta. Konkrétní parametry těchto regulačních prvků se od jejich zavedení několikrát měnily, zejména pokud se týkalo sociálně či medicínsky citlivých situací. Navíc některé krajské samosprávy zahájily proplácení zaplacených poplatků pacientům z veřejných rozpočtů. Občan má právo na svobodnou volbu zdravotní pojišťovny, které bude platit pojistné. 146 S tímto faktem je spjata nutnost přerozdělování pojistného, kdy je vybrané pojistné převáděno na společný účet spravovaný Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, kde je přerozděleno podle struktury pojištěnců pojišťoven. Kritéria pro toto přerozdělení se průběžně upřesňují; jedná se zejména o věkové skupiny pojištěnců anákladovost pojištěnců. Do roku 2003 bylo přerozdělováno šedesát procent vybraného pojistného, v roce 2004 byla přijata legislativní novela, která znamenala postupný náběh na stoprocentní přerozdělení pojistného. Cílem tohoto opatření je zamezit efektu cream-skimmingu, tedy selekci pojištěnců podle jejich bonity. 361

5 Zdravotní pojištění je povinné pro všechny osoby s trvalým pobytem v ČR nebo zaměstnané u zaměstnavatele se sídlem na území ČR. Plátci pojistného jsou (zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů): zaměstnanec a zaměstnavatel, osoby samostatně výdělečně činné, osoby bez zdanitelných příjmů, stát. Výše pojistného je podmíněna společenským konsensem a je proti ní symetricky postavena obecná definice hrazené zdravotní péče ( zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Sazba pojistného na zdravotní pojištění činí v ČR 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období. V případě zaměstnanců třetinu pojistného platí zaměstnanec, zbytek zaměstnavatel. Vyměřovací základy procházejí častými změnami zejména v nastavení minimálního a maximálního vyměřovacího základu. U zaměstnanců je vyměřovacím základem hrubá mzda. Z toho vyplývá i minimální vyměřovací základ, tj. minimální mzda (v roce Kč). Maximální vyměřovací základ (tzv. strop na pojistné) byl pro zaměstnance zaveden v rámci reformy veřejných financí od roku 2008 a v současné době (rok 2010) činí 72násobek průměrné mzdy vnárodním hospodářství 147 (přičemž se v praxi postupuje tak, že v případě dosažení tohoto příjmu už pojištěnec v daném kalendářním roce dále pojistné neodvádí). U osob samostatně výdělečně činných je vyměřovacím základem 50 procent z částky rozdílu mezi příjmy a výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů ze samostatné výdělečné činnosti. Minimální roční vyměřovací základ je dvanáctinásobek poloviny průměrné mzdy v národním hospodářství. Existují skupiny OSVČ, pro něž uvedený 146 To koresponduje s názorem prezentovaným Světovou zdravotnickou organizací v Normand, C., Weber, A. Social Health Insurance: A Guidebook for Planning. WHO, 1994, s Za průměrnou měsíční mzdu v národním hospodářství se považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu ( 3 odst. 15 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů). 362

6 ZDRAVOTNÍ POLITIKA minimální vyměřovací základ neplatí (například ty, za něž platí pojistné také stát). Maximální roční vyměřovací základ pro OSVČ je v současné době stejný jako pro zaměstnance, tj. 72násobek průměrné mzdy v národním hospodářství. U osob bez zdanitelných příjmů je vyměřovacím základem částka odpovídající výši minimální mzdy. Specifickou skupinou v českém systému veřejného zdravotního pojištění jsou tzv. státní pojištěnci (například nezaopatřené děti, důchodci, nezaměstnaní), kteří nemají vlastní pracovní zdanitelný příjem a za něž na základě společenského konsensu platí prostřednictvím státního rozpočtu pojistné stát. Podíl státních pojištěnců je vysoký (tvoří více než polovinu všech občanů) a transfer ze státního rozpočtu zdravotním pojišťovnám tak představuje v roce 2010 více než 50 mld. Kč. Klesá však podíl pojistného placeného státem za tyto pojištěnce na celkovém výběru pojistného, a to z 29 % v roce 1993 na cca 23 % v roce Jedním z důvodů tohoto vývoje je způsob stanovení pojistného za tyto pojištěnce. V současnosti je vyměřovacím základem pro státní pojištěnce absolutně stanovená částka aktualizovaná prostřednictvím legislativního procesu. Příjmy zdravotních pojišťoven jsou tak významně ovlivněny politickým rozhodnutím. Pojistné za jednoho státního pojištěnce činí od ,5 % z Kč, tj. 723 Kč. V České republice existuje v současné době devět zdravotních pojišťoven. Platí zvláštní právní úprava pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (zákon č. 551/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a rezortní, oborové, zaměstnanecké a další zdravotní pojišťovny (zákon č. 280/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Po prvotním živelném vzniku zdravotních pojišťoven (v určitém období existovalo paralelně více než dvacet pojišťoven) dochází od roku 1998 k jejich konsolidaci. Stále však přetrvává dualismus právní úpravy a rozdílná pozice VZP na jedné straně a zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven na straně druhé. Na definitivní nastavení vnitřně stabilního prostředí pro zdravotní pojišťovny český zdravotnický systém teprve čeká. Zdravotní pojišťovny jsou povinny předkládat Ministerstvu zdravotnictví zdravotně pojistný plán, výroční zprávu a účetní závěrku. Tyto dokumenty schvaluje vláda, v případě Všeobecné zdravotní pojišťovny i Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Hospodaření zdravotních pojišťoven s veřejnými prostředky je tak pod veřejnou kontrolou. Zdravotní pojišťovny vytvářejí z veřejných prostředků následující fondy, jejichž způsob naplnění a použití je upraven zákonem: Zdravotní poji Èovny vâr 363

7 Fondy vefiejn ch zdravotních poji Èoven základní fond zdravotního pojištění, sloužící k úhradě zdravotní péče dle zákona č. 48/1997 Sb., rezervní fond, sloužící k tvorbě rezerv pro případ nepříznivého vývoje bilance hospodaření pojišťovny, provozní fond, sloužící k úhradě provozních výdajů pojišťovny v souvislosti s provozováním veřejného zdravotního pojištění, sociální fond, z něhož lze čerpat dle ustanovení kolektivní smlouvy, fond investičního majetku a reprodukce investičního majetku, sloužící k realizaci investic do dlouhodobého majetku, volitelně fond pro úhradu závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče, který mohou vytvářet zaměstnanecké zdravotní pojišťovny, volitelně fond prevence k financování preventivních programů nad rámec preventivní péče podle zvláštního zákona, ze kterého jsou hrazeny preventivní programy nad rámec veřejného zdravotního pojištění. Funkce pojišťoven v českém zdravotním systému spočívá primárně v zajištění efektivní alokace veřejných zdrojů v mezích zákonného rámce. K dosažení tohoto cíle má pojišťovna k dispozici nástroje, mezi něž patří zejména různé metody úhrad zdravotní péče a smlouvy se zdravotnickými zařízeními. Podstatnou funkcí zdravotní pojišťovny je i funkce kontrolní, a to z pohledu množství, účelnosti a druhu zdravotní péče poskytované zdravotnickým zařízením za určité období Poskytovatelé zdravotní péãe Poskytovatelé zdravotní péãe Státní a nestátní zafiízení Zdravotní péče je poskytována ve zdravotnických zařízeních a dalších organizacích uspořádaných do soustavy sítě zdravotnických zařízení. Soustavu zdravotnických zařízení tvoří zařízení státu, obcí, fyzických a právnických osob. Poskytovatelé zdravotní péče jsou zmiňováni jako druhý ze tří elementárních subjektů zdravotnického systému. Zdravotnická zařízení můžeme členit podle různých kritérií, například na: a) Státní a nestátní, kde základním kritériem pro členění je typ vlastnictví. Nestátní zdravotnická zařízení lze dále členit na zařízení spravovaná městským či obecním úřadem a na zařízení privátní, tj. spravovaná fyzickou osobou, církví či jinou právnickou osobou. Zvláštní skupinu převážně státních zdravotnických zařízení tvoří 364

8 ZDRAVOTNÍ POLITIKA zařízení hygienické služby, která vykonávají státní zájem, a proto jsou ve většině financována ze státního rozpočtu. b) Lůžková a ambulantní, tj. podle formy poskytované péče, přičemž u ambulantních zařízení můžeme rozlišovat ambulantní zařízení primární ordinace praktických lékařů, sekundární poskytující specializovanou péči, a terciární superspecializovaná. c) Smluvní a nesmluvní zdravotnická zařízení v závislosti na způsobu jejich proplácení. Smluvní zdravotnická zařízení jsou taková, která uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče se zdravotní pojišťovnou, a tudíž jsou financována z prostředků zdravotního pojištění. Nesmluvní zdravotnická zařízení jsou proplácena přímo ze soukromých zdrojů. Za nesmluvní zdravotnická zařízení považujeme ta, která výše zmíněnou smlouvu uzavřenu nemají, jejich činnost není financována z veřejných zdrojů mimo případy neodkladné péče. Tato zdravotnická zařízení nejsou zařazena do sítě veřejných zdravotních zařízení a mohou účtovat pacientům smluvní ceny i za výkony jinak hrazené ze zdravotního pojištění. V této souvislosti je třeba zmínit, že převážná většina zdravotnických zařízení nemá uzavřenou smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče se všemi pojišťovnami, a tak je vůči pojištěncům jedné části zdravotních pojišťoven ve vztahu smluvním a vůči části druhé ve vztahu nesmluvním. Pro úplnost nutno do sítě zdravotních zařízení zařadit ještě: lékárny jako nesmluvní zdravotnická zařízení určená k výdaji léků a prostředků zdravotnické techniky, zvláštní dětská zařízení, jako jsou kojenecké ústavy, dětské domovy a jesle. LÛÏková a ambulantní zafiízení Smluvní a nesmluvní zafiízení Z hlediska výkonu práva na zdravotní péči je důležité, aby existovala síť zdravotnických zařízení, která by umožňovala, aby v případě potřeby pacient na péči dosáhl. To předpokládá, aby kapacity byly na území země rovnoměrně rozloženy. Parametry pro budování sítě by měly být stanoveny psaným právním předpisem tak, aby byla zajištěna vymahatelnost práva na dostupnou zdravotní péči Blíže viz HOLČÍK, J., KAŇOVÁ, P., PRUDIL, L. Systém péče o zdraví a zdravotnictví. Brno : Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotních oborů, 2005, s

9 Poskytování a úhrada zdravotní péãe poji tûncûm Plnûní ze zdravotního poji tûní Plnění ze zdravotního pojištění je v ČR vždy nepeněžní. Ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní péče poskytnutá pojištěnci s cílem zachovat, obnovit nebo zlepšit jeho zdravotní stav, a to bez jeho přímé finanční účasti. Hrazená zdravotní péče zahrnuje: a) léčebnou péči, ambulantní a ústavní, b) pohotovostní a záchrannou službu, c) preventivní péči, d) dispenzární péči, e) léky a prostředky zdravotnické techniky a stomatologické výrobky v rozsahu stanoveném rozhodnutím vlády ČR o hodnotách bodu a výši úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, f) lázeňskou péči a péči v dětských odborných léčebnách, g) závodní preventivní péči, h) dopravu nemocných a náhradu cestovních nákladů, i) posudkovou činnost, j) prohlídku zemřelého pojištěnce a pitvu včetně dopravy do výše standardu. Úhrady zdravotní péãe zdravotnick m zafiízením Způsob úhrady zdravotnických služeb sám o sobě nevytváří rovnováhu mezi disponibilními zdroji určenými na zdravotní péči a finančně vyjádřeným objemem zdravotních služeb, má však prokazatelný vliv na chování poskytovatelů, plátců i pacientů. Způsob úhrady by měl odpovídat těmto požadavkům: měl by odrážet oprávněné zájmy všech účastníků zdravotní péče, tj. pacientů, poskytovatelů zdravotní péče, plátců, společnosti jako celku reprezentované státem, zúčtovací systém by měl být univerzální, tzn. aplikovatelný ve všech zařízeních stejného typu, měl by být průhledný a jednoduchý, měl by být spojen s minimálními administrativními náklady, měl by být flexibilní ve vztahu k měnícím se podmínkám. 366

10 ZDRAVOTNÍ POLITIKA Platba za v kon Jde o platbu za jednotlivou položku zdravotní péče, tj. za jednotlivý úkon diagnózy léčení, ošetřování, farmaceutických služeb apod. Výkony jsou popsané a oceněné přímo nebo prostřednictvím bodu. Seznam výkonů je zároveň ceníkem, podle kterého poskytovatel účtuje plátci. Za přijatelný se pokládá seznam do položek. Toto ČR překračuje více než dvojnásobně. Lze ho použít u praktických lékařů, specialistů, sester, nemocnic, lékáren. Následující graf znázorňuje účinnost systému výkonové platby. Zdravotnické zařízení, které je financováno tímto způsobem, motivuje k hypertrofii výkonů a při financování z veřejných rozpočtů je tento systém finančně velmi náročný. Při relativní hodnotě bodu pak má zabudován mechanismus inflace bodu, který umocňuje negativní důsledky výkonového modelu do systému ufinancovatelnosti zdravotnického systému. Platba za v kon Platba za diagnózu Platí se soubor služeb u jednoho pacienta za jednu epizodu nemoci. Nejznámější jsou DRG, 149 které byly poprvé použity v USA v roce Je téměř stejně nákladný a administrativně náročný jako výkonový model a poskytuje neméně prostoru k ekonomicky a medicínsky nežádoucímu chování než model výkonový. VZP ČR připravovala českou verzi DRG již od roku 1996 a od roku 1997 byl tento model testován. Platba za diagnózu 149 DRG Diagnosis Related Groups. 367

11 V říjnu 2001 se začala shromažďovat a vyhodnocovat data v centrálním registru s cílem vytvoření českých diagnostických skupin. DRG je určený pro nemocnice, ale v nedávné době vyvinuli v USA podobný typ pro ambulantní specialisty nazývaný RRVS 150, s nímž se zatím pouze experimentuje. Platba za o etfiovací den Kalkulaãní vzorec Platba za o etfiovací den Základní jednotkou jsou náklady na jednoho pacienta za jeden den. Právní norma nebo rámcová dohoda stanoví, co se do jednotky počítá, a odstupňuje cenu za jednotku podle kategorie nemocnice. Tento typ platby lze použít převážně v nemocnicích nebo zařízeních částečné hospitalizace. Kalkulační vzorec pro úhradu ošetřovacích dnů při ústavní péči: 1. Přímé náklady: přímo spotřebovaný materiál s náklady na jeho dopravu, náklady na úklid, sanitární prostředky náklady na jejich dopravu, náklady na pořízení a praní prádla a doprava, doprava pacientů, odpisy vnitřního vybavení lůžkového oddělení, opravy, údržba, malování a úklid lůžkového oddělení, náklady na odvoz odpadů, náklady na jejich likvidaci, mzdy pracovníků a náklady s tím spojené, skutečné náklady na stravování pacientů včetně režie stravovacího zařízení, náklady na pojistné pracovišť. 2. Nepřímé náklady: náklady na poštovné, telefony, odpisy budov, náklady na jejich opravy, správní režie, provozní režie, další finanční náklady poplatky podle místních podmínek. 3. Agregované výkony do ošetřovacího dne, tj. agregační paušál za výkony obvyklé v ústavní péči určité odbornosti a kategorie pracoviště, které by nebyly propláceny výkonovým systémem, ale paušální úhradou za účelnou průměrnou frekvencí jejich provádění v odbornosti. 4. Přímo podané léky při ústavní péči na 1 ošetřovací den. 150 RRVS Resource-based Relativ Value Scale. 368

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost ZDRAVOTNÍ POLITIKA zdraví je stav úplného tělesného, duševního a sociálního blaha jedince zdravotní stav lidí determinuje mnoho faktorů: genetické

Více

Zdravotní pojištění. Bc. Alena Kozubová

Zdravotní pojištění. Bc. Alena Kozubová Zdravotní pojištění Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné

Více

Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky. 3. 21. dubna 2011 MUDr. Milan Cabrnoch

Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky. 3. 21. dubna 2011 MUDr. Milan Cabrnoch Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky 3. 21. dubna 2011 MUDr. Milan Cabrnoch Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky otevřený interaktivní cyklus seminářů otevřený - pro studenty

Více

Způsoby úhrad zdravotní péče na rok 2014

Způsoby úhrad zdravotní péče na rok 2014 Způsoby úhrad zdravotní péče na rok 2014 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna v roce 2014 hradí poskytovatelům zdravotních služeb (dále PZS) zdravotní péči v souladu se Zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

Problémy, které se dlouhodobě neřešily

Problémy, které se dlouhodobě neřešily ZDRAVOTNICTVÍ v ČR Jeden z nejlepších a nejdostupnějších systémů v Evropě a na světě Široké pokrytí nároků občanů garantované Ústavou čl. 31 Nejmodernější technologie Vysoce kvalifikovaný personál 2 Problémy,

Více

Poslední změny a reformní plány - Česká republika

Poslední změny a reformní plány - Česká republika Poslední změny a reformní plány - Česká republika International Health Summit Praha, 18.4.2007 PhDr. Lucie Antošová Ministerstvo zdravotnictví ČR Dnešní prezentace Důvody pro změnu IHS 2005 Poslední změny

Více

Zdravotnické systémy. Národní zdravotní služba Veřejné zdravotní pojištění Jednopojišťovnové Vícepojišťovnové 1.LF UK. ing.

Zdravotnické systémy. Národní zdravotní služba Veřejné zdravotní pojištění Jednopojišťovnové Vícepojišťovnové 1.LF UK. ing. Zdravotnické systémy Národní zdravotní služba Veř Jednopojišťovnové Vícepojišťovnové Základní principy Systém zdravotního pojištění má dvě základní formy: Povinné veř Dobrovolné komerční pojištění smluvní

Více

omezení pro úhrady uvedené v 3 až 15, poskytované těmito smluvními poskytovateli zdravotních služeb (dále jen poskytovatel ):

omezení pro úhrady uvedené v 3 až 15, poskytované těmito smluvními poskytovateli zdravotních služeb (dále jen poskytovatel ): Strana 4034 Sbírka zákonů č. 324 / 2014 Částka 129 324 VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2014 o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015 Ministerstvo zdravotnictví

Více

Reforma zdravotnictví

Reforma zdravotnictví Reforma zdravotnictví Reformní zákony postup schvalování Malá novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Reformní zákony postup schvalování Zákon o zdravotních službách a podmínkách

Více

REFORMA ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ. PhDr. Lucie Bryndová IPVZ, Praha, 11.9.2008

REFORMA ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ. PhDr. Lucie Bryndová IPVZ, Praha, 11.9.2008 REFORMA ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ PhDr. Lucie Bryndová IPVZ, Praha, 11.9.2008 PROGRAM DNEŠNÍ PREZENTACE Zdravotnictví jako součást hospodářské politiky Fáze a důvody reformy zdravotnictví Opatření v oblasti

Více

Potenciál soukromých sociálních služeb pro seniory v regionu Praha

Potenciál soukromých sociálních služeb pro seniory v regionu Praha Potenciál soukromých sociálních služeb pro seniory v regionu Praha HANA SILOVSKÁ * PETR JÍLEK ** PETR KOLAŘÍK *** Abstrakt: Příspěvek se zabývá možností poskytování sociálních služeb soukromého sektoru

Více

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2. 10. 2014 24 Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče Health Insurance Corporations - Costs spent

Více

JISTOTA KVALITNÍ PÉČE

JISTOTA KVALITNÍ PÉČE JISTOTA KVALITNÍ PÉČE ORANŽOVÁ KNIHA PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ David Rath Stínový ministr zdravotnictví Praha, květen 2009 SOUČASNÁ SITUACE České zdravotnictví dosahuje v mezinárodním srovnání velmi dobrých

Více

Práva pacientů 2013 Přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Platforma zdravotních pojištěnců ČR, o.s. D&D Health s.r.o.

Práva pacientů 2013 Přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Platforma zdravotních pojištěnců ČR, o.s. D&D Health s.r.o. Práva pacientů 2013 Přístup ke zdravotní péči JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Platforma zdravotních pojištěnců ČR, o.s. D&D Health s.r.o. Problémové okruhy Přístup k léčbě Zákon o zdravotních službách,

Více

ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY

ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY 1.Kdo má povinnost platit si zdravotní pojištění? a) Každý občan ČR b) Jen dospělí ve věku od 18 do 65 let c) Pouze lidé zaměstnaní na hlavní pracovní poměr d) Jen

Více

Veřejné zdravotní pojištění Hospodaření zdravotnických subjektů Informační systémy ve zdravotnictví

Veřejné zdravotní pojištění Hospodaření zdravotnických subjektů Informační systémy ve zdravotnictví Hospodaření zdravotnických subjektů Informační systémy ve zdravotnictví Verze 1.2 Září 2009 Autor : ing. Petr Sláma 1 Obsah : 1. Zdravotnické systémy... 3 2. Základní principy veřejného zdravotního pojištění

Více

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 19. Zdravotní pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 19. Zdravotní pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 19. Zdravotní pojištění v ČR Mgr. Zuzana Válková CO JE ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ (ZP) A K ČEMU SLOUŽÍ? Zdravotní pojištění je povinné pro každého občana České republiky.

Více

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Vyhláška č. 619/2006 Sb.,

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Vyhláška č. 619/2006 Sb., SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY Vyhláška č. 619/2006 Sb., kterou se stanoví hodnoty bodu, výše úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění a regulační omezení objemu poskytnuté péče hrazené z

Více

ZDRAVOTNICTVÍ A EKONOMICKO POLITICKÝ SYSTÉM. MUDr. Jan Šťastný

ZDRAVOTNICTVÍ A EKONOMICKO POLITICKÝ SYSTÉM. MUDr. Jan Šťastný ZDRAVOTNICTVÍ A EKONOMICKO POLITICKÝ SYSTÉM MUDr. Jan Šťastný srpen 2005 MODELY ZDRASYSTÉMŮ Struktura zdravotnického systému není věcí odborníků, nýbrž politiků; v demokratických systémech je odrazem názoru

Více

MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR

MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR Vyhláška č.550/2005 Sb., kterou se stanoví výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, včetně regulačních omezení, pro 1. pololetí 2006 MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR

Více

Holandská reforma zdravotnictví

Holandská reforma zdravotnictví Holandská reforma zdravotnictví V souvislosti s reformou českého zdravotnictví se stále častěji hovoří o nizozemských reformách jako o možném zdroji inspirace. Jaká je tedy nizozemská reforma a oč v ní

Více

Konference RS ČR 2013

Konference RS ČR 2013 Konference RS ČR 2013 Financování zdravotnictví Praha, 12.12.2013 Vývoj po roce 1989 vznik Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) k 1.1.1992, převedení financování zdravotnictví ze státního rozpočtu na financování

Více

Ekonomika Úvod do světa práce. Ing. Ježková Eva

Ekonomika Úvod do světa práce. Ing. Ježková Eva Ekonomika Úvod do světa práce Ing. Ježková Eva Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost..

Více

Ústavní péče. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR

Ústavní péče. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR Vyhláška č.550/2005 Sb., kterou se stanoví výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, včetně regulačních omezení, pro 1. pololetí 2006 MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR

Více

Moderní,, dostupné cné zdravotnictví. Praha, 4. května 2010

Moderní,, dostupné cné zdravotnictví. Praha, 4. května 2010 Moderní,, dostupné a vstřícn cné zdravotnictví Co jsme udělali... Moderní specializovaná péče bez protekce a korupce Ochranné limity pro nejvážněji nemocné Nové národní preventivní a screeningové programy

Více

Systém sociálního pojištění

Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění se skládá ze čtyř subsystémů, které slouží k různým účelům: veřejné zdravotní pojištění, důchodové pojištění, nemocenské

Více

Kudy tečou peníze ve zdravotnictví?

Kudy tečou peníze ve zdravotnictví? Kudy tečou peníze ve zdravotnictví? Ing. Jan Mertl, Ph.D. Katedra veřejné ekonomiky VŠFS Praha Úvod Česká zdravotní politika je v posledních 20 letech prostorem pro hry, představy, politické preference

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje 5.1 Příjmy vládního sektoru Celkové daňové příjmy vládního sektoru se v roce 2008 vyvíjejí zhruba v souladu s očekáváním. O něco hůře, a to zejména z důvodu většího zpomalení výdajů na konečnou spotřebu,

Více

A. Klasifikace analytických účtů

A. Klasifikace analytických účtů A. Klasifikace analytických účtů Autor / Autoři: Hlavní autor: Ing. Markéta Bartůňková Spoluautoři: Ing. Petr Mašek Verze: 0.0 Datum: 17. 06. 2015 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Palackého

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC/PEM Přednáška č 5 a 6 Mzdy a srážky z mezd, odměňování,

Více

JAKÉ ZMĚNY CHYSTÁ MZ ČR

JAKÉ ZMĚNY CHYSTÁ MZ ČR JAKÉ ZMĚNY CHYSTÁ MZ ČR Dialogem k reformě, NHÚ AV ČR Leoš Heger, Praha 24. 11. 2010 PROBLÉMY spokojenost pacientů / zdravotníků napětí mezi zdroji a objemem péče chování pacientů v mezních stavech implicitní

Více

Systém sociálního pojištění

Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění se skládá ze čtyř subsystémů, které slouží k různým účelům: veřejné zdravotní pojištění, důchodové pojištění, nemocenské

Více

BROŽURY NOVÉ ANTIKAPITALISTICKÉ LEVICE. Zdraví není zboží. Program NAL v oblasti zdravotnictví

BROŽURY NOVÉ ANTIKAPITALISTICKÉ LEVICE. Zdraví není zboží. Program NAL v oblasti zdravotnictví BROŽURY NOVÉ ANTIKAPITALISTICKÉ LEVICE Zdraví není zboží Program NAL v oblasti zdravotnictví Zdravotní péči je třeba důsledně pojímat jako pozitivní sociální právo a nikoliv jako zboží. Přístup k zdravotní

Více

Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Téma III.2.7 Daně z příjmů 20 Přiznání k dani z příjmů fyzických osob Ing. Alena Mojžíšová Základní pojmy Sociální tvoří tyto části:

Více

SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám

Více

Reforma systému veřejného zdravotního pojištění v ČR

Reforma systému veřejného zdravotního pojištění v ČR Reforma systému veřejného zdravotního pojištění v ČR Reforma zdravotnictví-forum.cz Tomáš Macháček Seminář IPVZ Praha, leden 2009 PŘÍBĚH REFORMY ČÁST PRVNÍ 2003 tři muži ve člunu 2004 založení o.s. Reforma

Více

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu:

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: ZDROJE FINANCOVÁNÍ Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: 1. na činnost tzn. na redistribuci dávek a pokrytí sociálních služeb, které směřují k uživateli, 2. na správu potřebnou k činnosti, která

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

CO SE MUSÍ ZMĚNIT.. Cenový Smluvní Dopady. PZS Plátce ZP 80 % Minimální cena Smluvní Snížená dostupnost. volnost Vysoká efektivita

CO SE MUSÍ ZMĚNIT.. Cenový Smluvní Dopady. PZS Plátce ZP 80 % Minimální cena Smluvní Snížená dostupnost. volnost Vysoká efektivita CO SE MUSÍ ZMĚNIT.. Cenový Smluvní Dopady předpis vztahy PZS Plátce ZP 80 % Minimální cena Smluvní Snížená dostupnost volnost Vysoká efektivita Politická cena Kontraktační Neudržitelnost povinnost rozpočtu

Více

III. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven

III. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven III. Výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven Nedílnou součástí veřejných financí jsou i finanční prostředky systému veřejného zdravotního pojištění (dále jen v. z. p. ). Hodnocení vývoje systému v.

Více

Jaká je budoucnost financování zdravotnictví v ČR? Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Jaká je budoucnost financování zdravotnictví v ČR? Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment Jaká je budoucnost financování zdravotnictví v ČR? Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment OSNOVA Zdravotnictví v ČR v rámci Evropy Struktura financování Můžeme ještě ušetřit

Více

Reforma zdravotnictví Milan Kubek

Reforma zdravotnictví Milan Kubek Reforma zdravotnictví Milan Kubek Reforma zdravotnictví 14+1 změna ministra Julínka 1. Občan bude mít přehled o tom, na jakou péči má nárok, kdo a kde mu ji poskytne. 2. Občané budou informováni o kvalitě

Více

Centrová péče je v centru pacient?

Centrová péče je v centru pacient? Centrová péče je v centru pacient? Setkání ČAVO, 30.11.2013 PhDr. Ivana Plechatá LF MU a Koalice vážné diagnózy plechata@med.muni.cz Důvody pro centralizaci Odbornost, know-how, zkušenost Koncentrace diagnostické

Více

Informace GFŘ k uplatnění daně z přidané hodnoty ve zdravotnictví od 1.4.2012

Informace GFŘ k uplatnění daně z přidané hodnoty ve zdravotnictví od 1.4.2012 Generální finanční ředitelství Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1 Sekce 3, Odbor Nepřímých daní V Praze dne: 29.3.2012 čj. 11964 /12-3210-011695 vyřizuje/linka: Ing. Hušáková/4142 Informace GFŘ k uplatnění

Více

Principy úhradové vyhlášky 2015. Ing. Helena Rögnerová ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním

Principy úhradové vyhlášky 2015. Ing. Helena Rögnerová ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním Principy úhradové vyhlášky 2015 Ing. Helena Rögnerová ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním Výběr pojistného na v. z. p. (v mld. Kč) Parametry systému v roce 2015 - Příjmy Zaměstnanci a OSVČ

Více

VYBRANÉ PROBLÉMY SOCIÁLNÍ POLITIKY

VYBRANÉ PROBLÉMY SOCIÁLNÍ POLITIKY VYBRANÉ PROBLÉMY SOCIÁLNÍ POLITIKY dílčí podklad ke studiu ak. rok 2009/2010 ZABEZPEČENÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE - VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Znaky programu: jednotný účel: plně nebo částečně hrazená zdravotní

Více

ODS MÁ JASNÝ PROGRAM PRO ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ. Praha, 16. 5. 2006

ODS MÁ JASNÝ PROGRAM PRO ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ. Praha, 16. 5. 2006 ODS MÁ JASNÝ PROGRAM PRO ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ Praha, 16. 5. 2006 SOUČASNÁ SITUACE Nedostupnost potřebné zdravotní péče Nevyřešený finanční deficit Nejistota Neprůhlednost Dlouhodobé výzvy jsou ignorovány

Více

Úhrady zdravotní péče v LZZ v roce 2015 Předpoklady a očekávání. INMED 2014 Pardubice 20. 11. 2014 Ing. Lubomír Dvořáček, Ph.D.

Úhrady zdravotní péče v LZZ v roce 2015 Předpoklady a očekávání. INMED 2014 Pardubice 20. 11. 2014 Ing. Lubomír Dvořáček, Ph.D. Úhrady zdravotní péče v LZZ v roce 2015 Předpoklady a očekávání INMED 2014 Pardubice 20. 11. 2014 Ing. Lubomír Dvořáček, Ph.D. Parametry systému v.z.p. v roce 2015 - PŘÍJMY předpokládaný nárůst plateb

Více

Reforma zdravotnictví

Reforma zdravotnictví Reforma zdravotnictví Tomáš Julínek Základní charakteristiky ideových pohledů na zdravotnictví - duben 2001 Zvýraznění role občana Zdravotnická zařízení realizují nabídku v konkurenčním prostředí Zachování

Více

Pacienti z prosebníků zákazníci. MUDr. Pavel Vepřek

Pacienti z prosebníků zákazníci. MUDr. Pavel Vepřek Pacienti z prosebníků zákazníci MUDr. Pavel Vepřek Proč všichni reformují zdravotnictví po tisíciletí přímý vztah mezi pacientem a lékařem průmyslová revoluce vznik nemocenských pokladen pro zaměstnance

Více

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany 1 Přehled změn od 1. 1. 2011 Od 1. 1. 2011 změny v oblasti: Nemocenských dávek Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 1 4 4 Edice Úãetnictví a danû

Více

Právo a přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3.

Právo a přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3. Právo a přístup ke zdravotní péči JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3.LF UK Obsah prezentace Úvodem: Právo a systém zdravotního pojištění

Více

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ve spolupráci se serverem Podnikatel.cz 27.5.2015, Praha Obsah: Porovnání odvodů daní z příjmů Porovnání

Více

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 OBSAH, FUNKCE, PRINCIPY, NÁSTROJE, AKTÉŘI SOCIÁLNÍ POLITIKY Funkce sociální politiky: ochranná, aktivizační, redistribuční, homogenizační, preventivní,

Více

spolupráce ZPMV ČR a CGM Cesta k praktickému ehealth

spolupráce ZPMV ČR a CGM Cesta k praktickému ehealth spolupráce ZPMV ČR a CGM Cesta k praktickému ehealth Ing. Vladimír Petrů, CSc ředitel odboru informačního systému Ing. Zdeněk Hanáček vedoucí oddělení rozvoje IS 1 Obsah 1. O Zdravotní pojišťovně ministerstva

Více

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě

Více

ABC Zdravotnictví ČR. Otázky ke zkouškám:

ABC Zdravotnictví ČR. Otázky ke zkouškám: ABC Zdravotnictví ČR Otázky ke zkouškám: 1. Vysvětlete pojem Zdravotní péče, co jím rozumíme, jaké druhy znáte Co rozumíme pod pojmy péče: dispenzární diagnostická léčebná ošetřovatelská lékárenská posudková

Více

6 Zdravotní pojištění

6 Zdravotní pojištění 6 Zdravotní pojištění Zdravotní pojištění 6.1 Účast zaměstnanců na pojištění Pro účely zdravotního pojištění jsou za zaměstnance označovány osoby, kterým plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti

Více

LÉČEBNÉ LÁZNĚ LÁZNĚ KYNŽVART VÝROČNÍ ZPRÁVA

LÉČEBNÉ LÁZNĚ LÁZNĚ KYNŽVART VÝROČNÍ ZPRÁVA LÉČEBNÉ LÁZNĚ LÁZNĚ KYNŽVART VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 OBSAH Úvodní slovo ředitelky Léčebných lázní...3 Identifikační údaje organizace...4 Organizační struktura...5 Vedení organizace... 6 Provozy a oddělení...

Více

Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění

Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění Pokrytí: Zdravotní pojišťovny působící v oblasti veřejného zdravotního pojištění, které jsou zařazeny do

Více

NÁVRH SZP ČR PRO DOHODOVACÍ ŘÍZENÍ NA ROK 2016

NÁVRH SZP ČR PRO DOHODOVACÍ ŘÍZENÍ NA ROK 2016 NÁVRH SZP ČR PRO DOHODOVACÍ ŘÍZENÍ NA ROK 2016 Zdravotní služby poskytované poskytovateli akutní zdravotní péče budou v roce 2016 hrazeny podle individuálního smluvního ujednání mezi konkrétním poskytovatelem

Více

Některé problémy v oblasti zdravotně sociální péče. MUDr. Jan Šťastný

Některé problémy v oblasti zdravotně sociální péče. MUDr. Jan Šťastný Některé problémy v oblasti zdravotně sociální péče MUDr. Jan Šťastný Typy zdravotně sociální péče (včetně systému Hospic) Druhy zdravotně sociální péče obecně Zdravotně sociální lůžka Zvláštní typy ambulantní

Více

Obsah prezentace. Aktuální možnosti ve vykazování péče a jejich nástroje

Obsah prezentace. Aktuální možnosti ve vykazování péče a jejich nástroje Obsah prezentace Obsah prezentace : Historie zavádění DRG v ČR Příjmy z veřejného zdravotního pojištění (v.z.p) a role DRG v úhradách Rizika při zavádění DRG Využití DRG v nemocnicích Kraje a možnosti

Více

Pohled MZ Úhrady akutní lůžkové péče v r. 2013, Kontroly poskytované péče

Pohled MZ Úhrady akutní lůžkové péče v r. 2013, Kontroly poskytované péče Pohled MZ Úhrady akutní lůžkové péče v r. 2013, Kontroly poskytované péče ing. Petr Nosek, MZČR INMED, 22.11.2012 Řešení kontrol a přehledů péče ze strany plátce, poskytovatele a pacienta. Co je nejefektivnější?

Více

Pojistné sociálního pojišt ní

Pojistné sociálního pojišt ní Pojistné sociálního pojišt ní Daňový mixčr (2008) MAJ 2% SD 10% DzPFO 13% DPH 20% DzPPO 12% POJ 43% ásti systému sociálního pojišt ní v eské republice sociální pojištění veřejné zdravotní pojištění sociální

Více

SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ MŮŽEME MÍT prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. vedoucí katedry rozpočtové politiky a managementu veřejného sektoru 19. 11. 2008 OSNOVA Studium veřejných financí na VŠFS Hypotéza

Více

Poplatek se vybírá: 1. Jaké poplatky se u lékaře vybírají?

Poplatek se vybírá: 1. Jaké poplatky se u lékaře vybírají? Poplatky u lékaře a v nemocnici Cílem zaváděných regulačních opatření je omezení nadužívání zdravotní péče, ke kterému v České republice dochází v míře představující neslavné prvenství, a to nejen v Evropě.

Více

Principy zdravotního připojištění

Principy zdravotního připojištění Principy zdravotního připojištění Doc. Martin Dlouhý IPVZ Praha, VŠE v Praze 23.10.2007 Praha Osnova přednášky 1. Proč zdravotní připojištění? 2. Co je zdravotní připojištění? 3. Typy zdravotního připojištění

Více

Pojistné na sociální pojištění v ČR

Pojistné na sociální pojištění v ČR Pojistné na sociální pojištění v ČR Systémy sociálního pojištění a jejich správci Sociální pojištění 1. systém: 2. systém: Veřejné zdravotní Sociální zabezpečení (SZ) pojištění (VZP) a jeho tři subsystémy

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

Situace a nové trendy v oblasti benefitů v ČR a jejich daňová optimalizace

Situace a nové trendy v oblasti benefitů v ČR a jejich daňová optimalizace Situace a nové trendy v oblasti benefitů v ČR a jejich daňová optimalizace Martina Wolfová 6 May 2003 Jana Kořínková Situace a nové trendy v oblasti zaměstnaneckých výhod (benefitů) v ČR současná situace

Více

MUDr. Pavel Hroboň, M.S. ČZF, Praha 2.12. 2010

MUDr. Pavel Hroboň, M.S. ČZF, Praha 2.12. 2010 Nominální pojistné jako klíč ke změně? MUDr. Pavel Hroboň, M.S. ČZF, Praha 2.12. 2010 Obsah dnešní prezentace Co je to nominální pojistné? Důvody pro zavedení nominálního pojistného Alternativy k zavedení

Více

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb.

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb. ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb., o všeobecné zdravotní pojišťovně zákon

Více

REGULAČNÍ OMEZENÍ a problémy, kterým by měli poskytovatelé předcházet

REGULAČNÍ OMEZENÍ a problémy, kterým by měli poskytovatelé předcházet 1 REGULAČNÍ OMEZENÍ a problémy, kterým by měli poskytovatelé předcházet Ing. Ivana Jenšovská, STROFIOS a.s. Brno, 29.11. 2014 2 REGULAČNÍ OMEZENÍ amb. spec. Regulace na ZULP/ ZUM, léky a zdravotnické prostředky,

Více

Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky za rok 2011

Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky za rok 2011 Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky za rok 2011 Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR za rok 2011 Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (dále jen VZP ) připravila pro laickou

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

Co čeká lékaře a pacienty v roce 2006

Co čeká lékaře a pacienty v roce 2006 Co čeká lékaře a pacienty v roce 2006 Reforma zdravotnictví-forum.cz Pardubice, 18.4. 2006 OBSAH Dopady vyhlášek Ministerstva zdravotnictví ČR pro 1. pololetí 2006 Důsledky novel zdravotnických zákonů

Více

Seznam souvisejících právních předpisů...18

Seznam souvisejících právních předpisů...18 Obsah Seznam souvisejících právních předpisů...18 1 Daně...24 1.1 Daň z příjmů fyzických osob obecně...24 1.1.1 Dílčí základy...24 1.1.2 Výdaje (náklady) u jednotlivých dílčích základů...28 1.1.3 Procentní

Více

Zdravotnictví města Brna organizace a aktuální východiska

Zdravotnictví města Brna organizace a aktuální východiska Zdravotnictví města Brna organizace a aktuální východiska Poskytnutí základních informací o zdravotnickém systému České republiky a zdravotnictví města Brna by mělo sloužit jako východisko k dalším jednáním,

Více

Reforma zdravotnictví a role HTA

Reforma zdravotnictví a role HTA Reforma zdravotnictví a role HTA MUDr. Pavel Vepřek listopad 2012 České zdravotnictví je na půli cesty od přídělového systému k regulovanému trhu: 6 + 1 zdravotních pojišťoven, ale... svobodná volba poskytovatele

Více

9 Financování sociálního zabezpečení

9 Financování sociálního zabezpečení 9 Financování sociálního zabezpečení Obsah : 9.1 Principy a modely sociálního zabezpečení. 9.2 Metody sociálního zabezpečení. 9.3 Způsoby financování sociálního zabezpečení. 9.4 Systémy financování sociálního

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ (SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ, SOCIÁLNÍ PÉČE) Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost -

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

Ozvy nemocnic v roce 2015?!

Ozvy nemocnic v roce 2015?! PharmDr. Michal Krejsta, MBA CEO OMEGA Pharma PERRIGO, CZ & SK Operations Tajemník Asociace velkodistributorů léčiv AVEL Ozvy nemocnic v roce 2015?!...aneb finanční tlak na komory nemocničních srdcí! ÚV

Více

Reforma? Ne, jen experiment v zájmu vlastníků zdravotních pojišťoven a zdravotnických řetězců na úkor pacientů i lékařů. MUDr.

Reforma? Ne, jen experiment v zájmu vlastníků zdravotních pojišťoven a zdravotnických řetězců na úkor pacientů i lékařů. MUDr. Reforma? Ne, jen experiment v zájmu vlastníků zdravotních pojišťoven a zdravotnických řetězců na úkor pacientů i lékařů MUDr. Milan Kubek Experiment prosazovaný silou Zdravotnictví funguje proč tedy ten

Více

Mzdy a platy ve zdravotnictví v roce 2012. Wages and salaries in health services in 2012

Mzdy a platy ve zdravotnictví v roce 2012. Wages and salaries in health services in 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28. 8. 2013 36 Souhrn Mzdy a platy ve zdravotnictví v roce 2012 Wages and salaries in health services in 2012 Průměrný

Více

snahou zaměstnavatele je udržet si schopné zaměstnance motivace mzdou je sice účinná, ale je drahá jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance můžeme

snahou zaměstnavatele je udržet si schopné zaměstnance motivace mzdou je sice účinná, ale je drahá jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance můžeme Zaměstnanecké benefity - obecné principy RNDr. Ivan BRYCHTA snahou zaměstnavatele je udržet si schopné zaměstnance motivace mzdou je sice účinná, ale je drahá jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance

Více

Aspekty řízení vlastního podniku

Aspekty řízení vlastního podniku Aspekty řízení vlastního podniku Osnova: Živnostenské podnikání Proces založení Volba místa podnikání Kroky po založení živnosti Proces řízení provozu živnosti Proces ukončení provozu živnosti Obchodní

Více

Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008

Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008 Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008 26.4.2008 ČLK a 2. fáze reformy 24.11.2007 Ministr Julínek na sjezdu ČLK předal věcné záměry 7 zákonů a slíbil, že se

Více

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Sociální pojištění 1. Rozhodné období, plátci pojistného, sazby a splatnost pojistného. 2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele. 3. Vyměřovací základ OSVČ. Daňový

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky. Název materiálu: Daň ze mzdy, zdravotní a sociální pojištění

Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky. Název materiálu: Daň ze mzdy, zdravotní a sociální pojištění Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky Autor : Ing. Jaroslava Pospíšilová

Více

Změny ve zdaňování fyzických osob

Změny ve zdaňování fyzických osob Změny ve zdaňování fyzických osob Změny ve zdaňování fyzických osob I. Snížení sazby daně z příjmů fyzických osob na 15 % v roce 2008 a 12,5 % Zrušení progresivní sazby, zavedení lineární sazby Změna kalkulace

Více