Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb obce Strahovice

Transkript

1 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb obce Strahovice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR.

2 Úvodní slovo starosty Vážení spoluobčané, dostal se vám do rukou komunitní plán rozvoje sociálních služeb obce Strahovice - ORP Kravaře (Sdružení obcí Hlučínsko - západ). Dříve či později se může každý z nás nebo z našich blízkých dostat do tíživé sociální situace, se kterou se nebude moci bez pomocí druhých sám vypořádat. Je proto našim společným cílem, aby se kvalita poskytovaných sociálních služeb rozvíjela tak, aby byla schopna reagovat na potřeby těchto lidí. Zároveň je třeba posilovat sociální soudržnost místní komunity, podporovat sociální začleňování a předcházet sociálnímu vyloučení jednotlivců i skupin. Komunitní plánování vychází ze znalosti potřeb občanů na jedné straně a z daných možností na straně druhé. Snahou je zapojení do společného dialogu všech, kterých se daná problematika dotýká. Komunitní plán je otevřeným dokumentem, který reaguje na potřeby každodenního života, odpovídá místním podmínkám a potřebám, a který podle nich a podle daných možností bude průběžně aktualizován. Proto také přivítáme další podněty a doporučení, které přispějí ke zvýšení úrovně poskytovaných sociálních služeb. Komunitní plán stanoví krátkodobé i dlouhodobé cíle a priority rozvoje sociálních služeb v obci a regionu, mapuje všechny veřejné, soukromé i dobrovolné subjekty z hlediska aktivit, které směřují ke zvýšení dostupnosti a kvality poskytovaných sociálních služeb, rozšíření jejich nabídky. Zároveň zajišťuje, aby sociální služby odpovídaly zjištěným místním potřebám a reagovaly na lokální odlišnosti. V neposlední řadě zvyšuje efektivitu investovaných finančních prostředků, protože je vynakládá jen na takové služby, které jsou potřebné. Závěrem bych chtěla poděkovat všem, kteří se na přípravě tohoto dokumentu podíleli. Ing. arch. Elen Malchárková starostka obce Strahovice 2

3 Obsah 1. Úvod do komunitního plánování Struktura KP Strahovice Analýza potřeb v oblasti sociálních služeb Pracovní skupina Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním Priority Podpora a rozvoj volnočasových aktivit pro seniory a osoby se zdravotním znevýhodněním Vybudování a podpora domu s byty zvláštního určení Pracovní skupina Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením Priority Podpora volnočasových aktivit v obci Průřezové aktivity Průřezové priority Propagace a informovanost Podpora komunitního plánování Monitorování, vyhodnocování a aktualizace Závěr Seznam organizací, poskytujících služby a návazné aktivity v regionu Opavska Zdroje financování

4 1. Úvod do komunitního plánování Komunitní plánování je metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného života na úrovni obce, regionu, kraje. Komunitně plánovat lze téměř cokoli, nejvíce se však tato metoda využívá v sociální oblasti, konkrétně v rozvoji sociálních služeb. Co je to komunitní plánování sociálních služeb? Je to plánování rozvoje sociálních potřeb pro občany obce, města, mikroregionu, které vychází z jejich potřeb a na kterém se občané sami aktivně podílejí. Je to otevřený proces, který hledá nejlepší řešení. Je to věc veřejná. Základní principy komunitního plánování Princip triády spolupráce tří stran (zadavatel, poskytovatel, uživatel). Princip rovnosti každý má právo vyjádřit svůj názor. Princip skutečných potřeb analýza potřeb stojí před normativy a domnělými potřebami. Princip dohody přednost má souhlasné rozhodnutí před hlasováním. Princip vše je veřejné plánování sociálních služeb se zabývá věcmi veřejnými, informace o dění v něm jsou veřejně dostupné. Princip dosažitelnosti řešení řešení, v něž komunitní plán vyústí, jsou kompromisem přání a možností místních zdrojů. Princip cyklického opakování komunitní plánování není uzavřený proces. Fáze, témata, problémy se cyklicky opakují. Je nutné se jimi opakovaně zabývat na nové úrovni. Princip kompetence účastníků v procesu plánování musí být zapojeni kompetentní lidé s jasnými zodpovědnostmi a danými pozicemi. Co je cílem komunitního plánování sociálních služeb? Posilovat sociální soudržnost komunity občanů obce, města, mikroregionu, podporovat sociální začleňování a předcházet sociálnímu vyloučení jednotlivců a skupin komunity. 4

5 Kdo se účastní komunitního plánování sociálních služeb? Zadavatel sociálních služeb Poskytovatel sociálních služeb Uživatel sociálních služeb Podstatou komunitního plánování sociálních služeb je partnerství mezi třemi stranami - triádou. Zadavatel je ten, kdo je zodpovědný za zajištění sociálních služeb, které odpovídají místním potřebám, zpravidla obec, město. Hlavním úkolem je poskytnout občanům co nejkvalitnější služby co nejnižší cenu a v co nejširším spektru. Poskytovatelé provozují služby, vytvářejí plány či projekty na zachování a rozšiřování svých zařízení, pracovních míst a služeb, které poskytují. Cílem poskytovatelů je udržet a rozvíjet služby pro občany. Jedná se o organizace státní či nestátní, ziskové či neziskové. Mezi poskytovatele také zahrnujeme osoby pečující o své příbuzné a blízké. Poskytovatelé obvykle mají velmi dobrý přehled o finančních zdrojích na poskytování sociálních služeb. Mohou tak přinést do místního systému sociálních služeb další finanční zdroje. Uživatelé sociálních služeb jsou občané v nepříznivé sociální situaci, kteří potřebují sociální službu anebo mají zájem na jejím rozvoji pro své děti, rodiče. Zapojení uživatelů do komunitního plánování přináší možnost získání důležitých informací o kvalitě a potřebách sociálních služeb. Jaké jsou očekávané přínosy komunitního plánování? Systém sociálních služeb odpovídá zjištěným potřebám a je schopen průběžně reagovat na změny Díky plánování sociálních služeb lze vytvořit systém služeb podle existujících a předpokládaných potřeb, v odpovídající kvalitě, a v souladu s místními specifiky. To znamená, že lidé sami se podílejí na plánování toho, o čem se domnívají, že jim vyhovuje a naplňuje jejich potřeby. Na základě průběžného monitorování naplňování stanoveného cíle i jednotlivých opatření, pravidelnou a důslednou aktualizací komunitního plánu a cyklickým opakováním procesu plánování, dochází k zachycení změn, které se v mezidobí objevily a je tak možné na ně reagovat. Efektivní využití finančních prostředků 5

6 Díky komunitnímu plánu by finanční prostředky měly být vynakládány jen na ty služby, které jsou potřebné. Zvyšování identifikace veřejnosti s obcí a lepší spolupráce Prostřednictvím zapojení všech, kteří působí v systému sociálních služeb (uživatelé, poskytovatelé, zadavatelé, veřejnost), do procesu jejich plánování, dochází ke zvyšování podílu občanů na rozhodovacím procesu o podobě sociálních služeb v daném místě. Principy společných setkávání, diskuzí, konzultací a spolupráce se prolínají celým plánovacím procesem. Nabízejí nejen vzájemné obohacení, ale představují také významný prvek v efektivitě řešení a přístupu k problémům. Je-li také veřejnost zapojena do procesu plánování, je-li průběžně informována a má-li možnost se zapojit, získává tak ucelenější a hlubší pohled na oblast sociálních služeb. Pak také případné změny jsou lépe přijímány a veřejnost má zájem se na nich podílet. Systém sociálních služeb je průhledný a srozumitelný Komunitní plánování sociálních služeb probíhá podle určitého rámce a má jasně daná pravidla, je otevřené pro všechny, kteří mají zájem se na něm podílet, a díky pravidelnému zveřejňování informací umožňuje snadno se v něm zorientovat. Sociální služby jsou tak koncipovány na základě transparentního postupu a celý systém se díky tomu stává srozumitelnějším. Zásadní povinnosti ve vztahu ke komunitnímu plánování sociálních služeb přináší zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Co je komunitní plán? Komunitní plán je výsledkem dohody mezi zadavateli, poskytovateli a uživateli sociálních služeb, ukazuje, jaké jsou potřeby v dané komunitě a do čeho investovat. Je třeba, aby všechny činnosti, které provází přípravu i naplňování plánu byly provázány a staly se součástí rozvojové strategie města a obcí. Pro přijetí komunitního plánu jsou nezbytné konkrétní a jasné výstupy a návrhy, které povedou k jeho realizaci: popis opatření, realizátor, zahájení činnosti, zdroje financování, finanční náklad, indikátory, popis služby, dopady. 6

7 Naprosto nezbytnou součástí komunitního plánování je tzv. konzultační proces, kdy občané jsou po celou dobu plánování vtahováni do přípravy plánu, a to i mimo pracovní skupiny. Kvalitní komunikace s veřejností je často základem pro další aktivity města a obcí v jakýchkoli oblastech života občanů. Komunitní plán tedy může napomoci ke zlepšení komunikace občanů s městem a obcemi. Organizační schéma Pracovní skupiny jsou tvořeny uživateli, zadavateli, poskytovateli obce Strahovice, řeší konkrétní úkoly stanovené řídící skupinou, vyhledávají zdroje do procesu komunitního plánování, podávají návrhy a připomínky řídící skupině, Pracovní skupiny byly zaměřeny na tyto cílové skupiny komunitního plánování sociálních služeb: Pracovní skupina Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením Pracovní skupina Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním 7

8 2. Struktura KP Strahovice Řídící skupina Poskytovatel Zadavatel Uživatel Rycková Ema Malchárková Elen Hluchníková Martina Seznam členů pracovních skupin Vzhledem k počtu obyvatel pracovaly obě pracovní skupiny ve stejném složení. Pracovní skupina Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením Pracovní skupina Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním Benešová Hana Hluchníková Edita Hluchníková Martina Malchárková Elen Prasková Helena Rycková Ema 8

9 3. Analýza potřeb v oblasti sociálních služeb Úvod V rámci zpracovávání Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v obci Strahovice bylo zapotřebí provést analýzu potřeb občanů v oblasti sociálních služeb. Pro tento proces byla zvolena dotazníková metoda, která byla realizována jak fyzicky, tedy předáním dotazníků cílovým skupinám, tak prostřednictvím internetu. Vyhodnocení dotazníků není rozděleno na osobní předání nebo internet, neboť otázky byly totožné. Dotazník je součástí přílohy č Základní informace Analýza bude sloužit jako jeden z podkladů pro zpracování Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb v obci Strahovice. Komunitní plán sociálních služeb /dále KP/: je metoda, kterou lze na úrovni obcí, regionů nebo krajů plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním specifikům i potřebám jednotlivých občanů, je to otevřený proces zjišťování potřeb a zdrojů a hledání nejlepších řešení v oblasti sociálních služeb. Charakteristickými znaky KP je důraz kladený Na zapojování všech, kterých se zpracovávaná oblast týká Na dialog a vyjednávání Na dosažení výsledků, které jsou přijaty a podporovány většinou účastníků KP probíhá ve třech fázích, přičemž zapojení veřejnosti musí probíhat po celou dobu zpracovávání komunitního plánu. Analytická část zpracování situační analýzy oblasti rozvoje lidských zdrojů Strategická část KP její zpracování včetně expertů Realizační část realizace KP a jeho aktualizace 9

10 3.2. Informace potřebné pro zpracování analýzy Obec Strahovice dosahuje katastrální výměry 507 ha. Počet obyvatel v obci byl k celkem 909. Z celkového počtu obyvatel jich bylo ve věkové skupině 0-14 let 146 osob, tj. 16,1 %. V produktivním věku let bylo 631 osob, tj. 69,4 % a počet obyvatel ve věku nad 65 let tvoří 14,5 % osob. Průměrný věk obyvatel v obci činí 39,6 let. Skladba obyvatel je následující: Počet obyvatel k Skladba obyvatel obce Strahovice Počet obyvatel ve věku 0-14 let let 65 a více let Celkem Muži Ženy Z následujícího grafu je patrný dlouhodobý nárůst počtu obyvatel až do roku 2010, kdy nastala změna trendu, se stavy obyvatel začaly meziročně snižovat. Od roku 2003 až do roku 2013 se počet obyvatel v obci zvýšil o 14 osob. Nejvyšší počet obyvatel je evidován v roce Naopak nejnižší počet populace byl zaznamenán v roce Graf vývoje počtu obyvatel v letech

11 V roce 2013 byl ve Strahovicích zaznamenán celkový úbytek obyvatel o 10 osob méně než na počátku roku, vliv na tento úbytek mělo především záporné saldo migrace (migrační saldo dosáhlo hodnoty -14 osob), ale také přirozený přírůstek obyvatel (přirozený přírůstek obyvatel ve výši 4 osob) Celkový, přirozený a migrační přírůstek obyvatel v letech V obci Strahovice eviduje kontaktní pracoviště Kravaře ke konci října 2013 celkem 56 uchazečů o zaměstnání. Po komunikaci se zástupkyní ÚP je však nemožné srovnávat období 2012 a 2013, neboť došlo k jinému metodickému postupu ze strany MPSV. Nedošlo tedy k reálnému poklesu počtu nezaměstnaných. Ke konci prosince 2013 bylo v opavském okrese evidováno uchazečů o zaměstnání. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2012 byl tento stav uchazečů o 953 uchazečů vyšší. Podíl nezaměstnaných v samém závěru roku vyšplhal na hranici 9 procent. Tento negativní vývoj způsobili hlavně muži, u kterých se podíl nezaměstnaných zvýšil z listopadových 8,0 % na prosincovou hodnotu 9,7 %. Podíl nezaměstnaných žen ke konci roku 2013 byl 8,2 % (8,0 % v listopadu 2013). V evidenci kontaktních pracovišť v okrese Opava bylo k celkem 867 absolventů škol a mladistvých. Na celkovém počtu nezaměstnaných se tak podíleli 7,7 %. Zároveň bylo v evidenci osob se zdravotním postižením, tedy 9,6 %. Podporu v nezaměstnanosti na konci prosince pobíralo uchazečů o zaměstnání. V evidenci stále chyběla širší nabídka volných pracovních příležitostí. Ke konci prosince 2013 bylo v registru 307 volných pracovních míst, o jedno volné pracovní místo se teoreticky ucházelo 36,5 uchazečů o zaměstnání. 11

12 Prosincový stav nezaměstnaných byl pak maximem celého roku 2013, stejně tak jako podíl nezaměstnaných 8,96 %. Navíc v tomto měsíci bylo z evidence také vyřazeno nejméně uchazečů (pouze 390). Počet nově hlášených uchazečů byl v roce 2013 nejnižší v měsíci dubnu (704 nových uchazečů), nejvíce uchazečů přibylo v evidenci v lednu (1 597 uchazečů). Míra nezaměstnanosti v okrese Opava v letech ,48 11,36 10,43 11, ,51 7,45 8, Přímo v Kravařích evidoval Úřad práce v Opavě ke konci prosince 2013 celkem uchazečů o zaměstnání, podíl nezaměstnaných dosahuje 9,7 %. Míra nezaměstnanosti v Kravařích v letech ,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 14,5 13,0 12,2 12,5 9,6 9,2 9,

13 3.3. Seznam poskytovatelů sociálních služeb a návazných aktivit ve Strahovicích SDH Strahovice sbor dobrovolných hasičů Sportovní klub Meteor Rojáček Schola Pobočka Centra sociálních služeb Samaritán Armády spásy Opava Farma Strahovice Charita Opava 3.4. Výsledky analýzy potřeb v oblasti sociálních služeb obce Strahovice V rámci přípravy Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb (dále jen KPSS) v obci Strahovice, která je součástí projektu Sociální služby SOH, podpořeného OP LZZ, byla provedena analýza potřeb občanů obce v oblasti sociálních služeb. Analýza byla řešena třemi metodami a to dotazníkové šetření, přímé oslovení a internetový dotazník. Metoda oslovení respondentů Dotazníky, které byly k dispozici na obecním úřadě, vyplnilo 17 občanů. Přímým oslovením (anketou) bylo získáno 40 odpovědí, možnost vyplnění internetového dotazníku využilo 7 respondentů. Celkem tedy bylo získáno 64 odpovědí, což činí cca 7 % obyvatel obce. Menší návratnost dotazníků, než je obvyklé, je způsobena mimo jiné také malou potřebou po sociálních službách v obci. Dotazník je součástí tohoto dokumentu a je jeho přílohou. Dotazníkové šetření Počet Podíl z celku v % Přímé oslovení (anketa) 40 62,5 Obecní úřad Strahovice 17 26,6 Internet 7 10,9 Celkem

14 Dotazníkové šetření 27% 11% 62% Přímé oslovení široké veřejnosti Obecní úřad Strahovice Prostřednictvím internetu Zastoupení dle pohlaví Z celkového počtu 64 respondentů bylo zastoupeno 62,5 % žen a 37,5 % mužů. Vyšší procentuální zastoupení žen je často se objevujícím jevem při plánování sociálních služeb zapříčiněným zájmem této skupiny obyvatel jak na poskytování, tak i na samotných sociálních služeb. Pohlaví Počet Podíl v % Muži 24 37,5 Ženy 40 62,5 Celkem Zastoupení dle pohlaví 63% 37% Muži Ženy 14

15 Zastoupení dle věkových skupin Zastoupení respondentů v jednotlivých věkových skupinách bylo poměrně rovnoměrné, což je výhodou vzhledem k rozdílným potřebám a vizím jednotlivých věkových skupin. Nejnižší zapojení bylo patrné u věkové skupiny let, což je ovšem svými 18,8 % vůči celku stále vysoké číslo. Věk Počet Podíl z celku v % , , ,1 60 a více 18 28,1 Celkem Zastoupení dle věkových skupin 28% 28% 19% 25% a více Bydliště Pro výpovědní hodnotu dat bylo také nezbytné zjistit bydliště jednotlivých respondentů, což v tomto případě zajistila 100 % účast obyvatel obce Strahovice. Bydliště Počet Podíl z celku v % Strahovice Jinde 0 0,0 Celkem

16 Kdo ve vaší domácnosti využívá nějakou sociální službu Zjištění míry využívání sociálních služeb je důležité pro zmapování aktuální situace a možnosti dalšího vývoje. Z odpovědí vyplynulo, že necelých 18 % využívá sociální službu jak osobně tak pro své děti, rodiče či jiná osoba využívala sociální službu ve třech případech a v 1 případě využívá sociální službu prarodič. Celkem 36 odpovědí, tj. 54 % z celku, bylo bez odpovědi. Kdo ve Vaší domácnosti využívá nějakou sociální službu Počet Podíl z celku v % Podíl z odpovědí v % Já osobně 12 17,9 38,7 Děti 12 17,9 38,7 Rodiče 3 4,5 9,7 Prarodiče 1 1,5 3,2 Někdo jiný 3 4,5 9,7 Bez odpovědi Počet odpovědí 31 Celkem Kdo ve vaší domácnosti využívá nějakou sociální službu 3% 9% 10% 39% Já osobně Děti 39% Rodiče Prarodiče Někdo jiný 16

17 V současnosti využívané sociální služby Pro větší jednoznačnost možností odpovědí pro respondenty byly ze sociálních služeb a návazných aktivit vybrány témata, uvedená níže v tabulce. Nejvíce využívané služby jsou v současnosti v oblasti aktivit pro děti a mládež (27,5 %), jiných služeb zahrnující Sbor dobrovolných hasičů Strahovice a dovoz obědů (13 %) a služeb pro seniory (8,7 %). V současnosti využívané sociální služby Počet Podíl z odpovědí v % Služby pro seniory 6 8,7 Služby pro zdravotně postižené občany 1 1,4 Poradenství 3 4,3 Služby pro občany v nouzi 0 0,0 Služby a aktivity pro nezaměstnané 1 1,4 Aktivity pro děti a mládež 19 27,5 Jiná 9 13 Žádné 30 43,5 Počet odpovědí 69 Bez odpovědi 5 Celkem V současnosti využívané sociální služby Služby pro seniory 43,5 13,0 8,7 4,3 1,4 1,4 27,5 Služby pro zdravotně postižené občany Poradenství Služby pro občany v nouzi Služby a aktivity pro nezaměstnané Aktivity pro děti a mládež Jiná Žádné 17

18 Na otázku jiné odpověděli někteří respondenti takto: SDH Strahovice 2x Dovoz obědů 5x SPC CM Opava Mateřské centrum Neškola Kde tyto služby využíváte Lokalita, ve které danou sociální službu obyvatelé využívají, je důležitým aspektem pro zjištění dostupnosti sociálních služeb přímo v obci Strahovice. Z uvedeného vyplývá, že 67,6 % obyvatel využívá služby a návazné aktivity přímo v obci, ve které žijí. Kde služby využíváte Počet Podíl z celku v % Podíl z odpovědí v % Strahovice 23 33,8 67,6 Jinde 11 16,2 32,4 Bez odpovědi 34 50,0 Počet odpovědí 34 Celkem Jak jste s Vámi uvedenými službami či aktivitami spokojeni Spokojenost obyvatel využívající služby a aktivity je převážně vysoce hodnocena. V 77,8 % procentech odpovědí jsou lidé se službami velmi spokojeni. 14, 8 % odpovědí uvádí možnost dalšího zlepšení služby a 7,4 % odpovědí není se službou spokojeno. 18

19 Spokojenost se službami Počet Podíl z celku v % Podíl z odpovědí v % Velmi spokojen 21 32,81 77,8 Mohlo by se zlepšit 4 6,25 14,8 Nespokojen 2 3,13 7,4 Bez odpovědi 37 57,81 Počet odpovědí 27 Celkem Spokojenost se službami 7% 15% 78% Velmi spokojen Mohlo by se zlepšit Nespokojen Chybějící sociální služby V další otázce byla zjišťována absence poskytovaných sociálních služeb v obci Strahovice. Největší zájem byl zaznamenán u domova pro seniory, osobní asistence, denního stacionáře, zdravotní a ošetřovatelské služby a jiných služeb. Jako jinou služby či aktivitu, která dle respondentů v obci chybí, byl uveden klub pro děti a mládež, klub seniorů a s tím spojená zájmová činnost pro skupinu seniorů. 19

20 Chybějící sociální služby nebo zařízení v obci Strahovice Počet Podíl z odpovědí v % Centrum denních služeb 0 0,0 Osobní asistence 33 18,2 Domov pro seniory 39 21,5 Azylový dům 1 0,6 Denní stacionáře 21 11,6 Domovy se zvláštním určením 4 2,2 Chráněné bydlení 0 0,0 Noclehárny 1 0,6 Sociálně terapeutické dílny 5 2,8 Centra sociálně rehabilitačních služeb 3 1,7 Pracoviště rané péče 2 1,1 Kontaktní centrum pro uživatele návykových látek 0 0,0 Dům na půl cesty 1 0,6 Poradny 16 8,8 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 15 8,3 Zdravotní a ošetřovatelská péče 20 11,0 Jiné 20 11,0 Bez odpovědi 3 Počet odpovědí 181 Celkem

21 Osobní asistence Chybějící sociální služby v obci Domov pro seniory Azylový dům Denní stacionáře 11% 11% 18% Domovy se zvláštním určením Noclehárny 8% 9% 1% 1% 2% 3% 2% 1% 12% 1% 22% Sociálně terapeutické dílny Centra sociálně rehabilitačních služeb Pracoviště rané péče Dům na půl cesty Poradny Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Zdravotní a ošetřovatelská péče Jiné Jaké další zařízení, popř. služby byste v obci přivítali Na základě komunikace se zástupci obce Strahovice byla předchozí otázka rozšířena o zájem o další zařízení či aktivity pro obyvatele s následným zaměřením na cílové skupiny děti a mládež a senioři. Dle výsledků by obyvatelé uvítali existenci cukrárny či kavárny a klubovny pro seniory v obci a navýšení počtu dopravních spojů. 21

22 Jaké další zařízení nebo služby byste v obci přivítali (služba pro všechny občany) Počet Podíl z celku v % Podíl z odpovědí v % Cukrárna, kavárna 3 4,7 23,1 Poradenství 1 1,6 7,7 Policie ČR ve Strahovicích 1 1,6 7,7 Větší počet spojů 2 3,1 15,4 Klubovna pro seniory 2 3,1 15,4 Kontejnery na odpad 2x ročně 1 1,6 7,7 Turistický okruh 1 1,6 7,7 Mateřské centrum 1 1,6 7,7 Domov pro seniory 1 1,6 7,7 Bez odpovědi 51 79,7 Počet odpovědí 13 Celkem Mezi zařízeními pro děti a mládež dominoval zájem o klubovnu doprovázený zájmem o kroužky pro děti s pohybovanou tématikou, U-rampu, skateboardové hřiště, volnočasové aktivity a hasičskou zbrojnici. Jaké další zařízení, popř. služby pro děti a mládež byste v obci přivítali Počet Podíl z celku v % Podíl z odpovědí v % Klubovna 5 7,8 23,8 Klubovna pro mladé 4 6,3 19,0 Hasičská zbrojnice 2 3,1 9,5 Kroužky pro děti zaměřené na pohyb 2 3,1 9,5 U-Rampa 2 3,1 9,5 Hřiště pro skateboard 2 3,1 9,5 Volnočasové aktivity 2 3,1 9,5 Koupaliště 1 1,6 4,8 Cvičení (jóga, kurzy - aranžování květin) 1 1,6 4,8 Bez odpovědi 43 67,2 Počet odpovědí 21 Celkem

23 Nejvyšší zájem mezi zařízeními pro seniory byl jednoznačně zaznamenán u Klubu pro seniory, celých 80 % odpovědí. Jaké další zařízení, popř. služby pro seniory byste v obci přivítali Počet Podíl z celku v % Podíl z odpovědí v % Klub pro seniory 20 31,3 80,0 Dům s pečovatelskou službou 1 1,6 4,0 Klubovna 1 1,6 4,0 Asistenční služby 1 1,6 4,0 Zdravotní péče pro lidi ze Strahovic 1 1,6 4,0 Denní stacionář pro seniory 1 1,6 4,0 Bez odpovědi 39 60,9 Počet odpovědí 25 Celkem Pozornost cílovým skupinám Na jakou cílovou skupinu má být pozornost zaměřena byla při zpracovávání SPRSS podstatná pro zjištění nastavení respondentů vůči jiným cílovým skupinám Dle odpovědí má být největší pozornost věnována seniorům a osobám se zdravotním postižením. Pozornost seniorům Preferované skupiny podle naléhavosti (1 = nejnaléhavější) Pozornost lidem v sociální krizi Pozornost rodinám s dětmi Pozornost zdravotně postiženým osobám Pozornost jiné skupině Bez odpovědi Počet Počet Počet Počet Počet Počet

24 Pozornost cílovým skupinám Pozornost seniorům Pozornost lidem v sociální krizi Pozornost rodinám s dětmi Pozornost zdravotně postiženým osobám Kde získáváte informace o sociálních službách Zjištění nejvíce využívaných informačních zdrojů bylo podstatné pro zajištění dostatečné a především dostupné informovanosti o sociálních službách. Nejvíce informací získávají dle odpovědí obyvatelé prostřednictvím internetu, svých známých a také díky Obecnímu úřadu. Kde získáváte informace o sociálních službách Počet Podíl z odpovědí v % Obecní úřad 36 25,9 Úřad práce 4 2,9 Poskytovatelé služeb 15 10,8 Známí 33 23,7 Zpravodaj 3 2,2 Internet 44 31,7 Jinde 4 2,9 Bez odpovědi 6 Počet odpovědí 139 Celkem

25 Kde získáváte informace o sociálních službách 3% Obecní úřad 31% 26% Úřad práce Poskytovatelé služeb 2% 24% 11% 3% Známí Zpravodaj Internet Jinde Informovanost o procesu Komunitního plánování sociálních služeb v obci Strahovice Z celkem 62 odpovědí bylo zjištěno, že informovanost o procesu KPSS je pokryta z 67,7 %. Jste o Komunitním plánování sociálních služeb informováni Počet Podíl z odpovědí v % Ano 42 67,7 Ne 20 32,3 Bez odpovědi 2 Počet odpovědí 62 Celkem Informovanost o procesu Komunitního plánování sociálních služeb 32% 68% Ano Ne 25

26 Závěr I když nejsou přímo v obci Strahovice žádné sociální služby zřízeny, jsou témata, která v rámci zpracování SPRSS budou komunikována v pracovních skupinách a nastavovány priority a opatření pro realizaci. 26

27 4. Pracovní skupina Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním Senioři Popis cílové skupiny Senioři se stávají stále výraznější skupinou, která potřebuje sociální pomoc vlivem stárnutí populace jako pozitivního výsledku společenského vývoje ve vyspělých státech světa a postupného prodlužování délky života. Senioři se podle životních sil a aktivity rozlišují na: seniory třetího věku tj. aktivní a nezávislí senioři, seniory čtvrtého věku tj. závislí senioři. V poproduktivní populaci jsou vytipovány rizikové skupiny lidí, kteří pro svůj zdravotní, sociální nebo ekonomický stav představují sociální riziko. K těmto skupinám patří ti, jež nejsou schopni se rychle a účinně přizpůsobit náhlým změnám svých životních podmínek nebo změnám zdravotního stavu: osoby starší 80 let nejméně 60,00 % z nich vyžaduje intenzivní zdravotní a sociální péči, stoupá jejich závislost, samostatně žijící osoby jednočlenné domácnosti, izolovaní jedinci prostorově, emocionálně, sociálně (bez kontaktů), muži ovdovělí hůře se adaptují na osamění v domácnosti ženy ovdovělé a osamělé, které se dožívají vyššího věku, manželé, z nichž jeden je vážně nemocný nebo invalidní, staří handicapovaní jedinci psychicky i tělesně, staří lidé s nízkým důchodem. V České republice dochází postupně ke stárnutí populace. V současné době patříme mezi věkově nejstarší evropské země s nízkým podílem dětské populace. Dlouhodobé populační stárnutí v období do roku 2030 vyvrcholí a vytvoří situaci, kterou nedovedou dobře charakterizovat ani současní sociologové. Vlivem stále se vyvíjejícího výzkumu a vývoje v oblasti zdravotnictví je předpoklad prolínání cílové skupiny seniorů a osob se zdravotním postižením. 27

28 Osoby se zdravotním postižením Riziko zdravotního postižení v důsledku nemoci, úrazu nebo vrozené vady existuje u každého občana a roste s přibývajícím věkem. Zdravotním postižením se rozumí, na rozdíl od nemoci, dlouhodobý nebo trvalý stav, který již nelze léčbou zcela odstranit. Jeho negativní důsledky je však možno zmírnit systémem opatření, na nichž by se měla podílet celá společnost. Vyspělé státy vytvářejí vedle svých systémů zdravotního a sociálního pojištění i systémy pro snížení důsledků zdravotního postižení. Osoby se zdravotním postižením se setkávají s překážkami nejen při hledání zaměstnání a jeho udržení, ale i při využívání dostupné dopravy, při vstupu do budov a jiných zařízení nebo při získávání přístupu ke vzdělání a pracovní kvalifikaci. Nutno si uvědomit, že zdravotně postižené osoby mají stejná lidská práva jako ostatní občané. Osobám se zdravotním postižením by měla být poskytována pomoc při uplatňování jejich základních práv, aby nedocházelo k jejich sociálnímu vylučování ze společnosti. Osoby s tělesným postižením V odborné literatuře se považuje za tělesné postižení přetrvávající nebo dočasné omezení pohybové schopnosti s trvalým nebo podstatným působením na kognitivní (poznávací), emocionální (citové) a sociální výkony. Příčinou je poškození podpůrného (nosného) nebo pohybového aparátu nebo jiné organické poškození. Do této skupiny patří také jedinci zdravotně oslabení, nemocní (např. nemoci srdce, nemoci dýchacích cest, poruchy látkové výměny, nemoci vycházející z Diabetes mellitus, nemoci močového ústrojí, nemoci z alergie, infekční nemoci). Osoby s mentálním postižením Osoby s mentálním postižením jsou osoby se sníženými rozumovými schopnostmi. Podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí dělíme mentální retardaci do následujících stupňů: lehká mentální retardace, středně těžká mentální retardace, těžká mentální retardace, hluboká mentální retardace, jiná mentální retardace, nespecifická mentální retardace. Osoby se zrakovým postižením Defektem u osob se zrakovým postižením je vada zraku, která se projevuje nerozvinutím, snížením či ztrátou výkonnosti zrakového rozpoznání a tím poruchou zrakového vnímání, orientace v prostoru, pracovní činnosti spojenou s výkonností a působí. Následně může docházet k narušení sociálních vztahů a tím i k sociálnímu vylučování ze společnosti. 28