Nesnesitelná lehkost nakupování,

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Nesnesitelná lehkost nakupování,"

Transkript

1

2 , aneb jaké je tajemství nízkých cen v obchodních řetězcích NESEHNUTÍ 2010

3 OBSAH Úvod Supermarket jako laboratoř krize systému předmluva Jana Kellera Spojené království Velké Británie a Severního Irska 8 Jak hledají supermarkety cesty ke své expanzi Dobří sousedé aneb společenské dopady supermarketů Dopady supermarketu na životní prostředí Spolková republika Německo 29 Jak využívají diskonty svoji moc: koncentrace a expanze v maloobchodě Komu vyhovuje cena v KiK? Nesnesitelná lehkost nakupování, aneb jaké je tajemství nízkých cen v obchodních řetězcích Sestavili: Jiří Koželouh, Peter Tkáč, Milan Štefanec Editorská práce: Zora Javorská Sazba a typografická úprava: Radim Šašinka Ilustrace: Vrutus Jazykové úpravy: Alžběta Matějů, Viktor Pončák, Kristýna Pešáková, Lukáš Lyer Vydalo: NEzavislé Sociálně Ekologické HNUTÍ NESEHNUTÍ tř. Kpt. Jaroše Brno tel.: , fax: Německý diskont roste a roste Bangladéš: porušování lidských práv u dodavatelů diskontů Lidl a KiK Spojené státy americké 94 Skutečně potřebuje Amerika Wal-Mart na každém rohu? Wal-Mart si myslí, že ano Česká republika 116 Ekologické dopady expanze nákupních řetězců v České republice Proměny české spotřebitelské společnosti a čeští mall junkies Slovenská republika 112 Kauza Aupark Košice O NESEHNUTÍ ISBN ( ) Vyšlo v roce Vytištěno na recyklovaném papíře.

4 Vážené čtenářky, vážení čtenáři, držíte v rukou publikaci, jejímž cílem je pohlédnout na problematiku velkých nákupních řetězců z několika perspektiv a několika zemí. Prodej zboží zákazníkům a zákaznicím se během minulého století změnil z drobné podnikatelské činnosti ve velký byznys. Na začátku tvořili většinu cechu obchodníků desetitisíce prodejců, dnes tuto oblast ovládá několik obřích společností, které se svou velikostí rovnají průmyslovým koncernům. Tento přerod zcela převrátil původní logiku, i název maloobchod označující prodej zboží koncovým zákazníkům a zákaznicím se stal jaksi zavádějícím. Tento přerod zároveň ukázal, že nadále už těžko může být jednotlivý zákazník pánem, když nakupuje u firmy, která má pobočky po celém kontinentu nebo po celém světě a když, tak pánem, jehož potřeby jsou zajišťovány na úkor výrobců zboží, životního prostředí, místních komunit, práva Zákazník ušetří a řetezec vydělá. Nakupování v supermarketech a hypermarketech je tak lehké sneseme však pomyšlení, co se za touto lehkostí skrývá? Zkuste si přečíst následující stránky. Co na nich najdete a co by si NE- SEHNUTÍ jako vydavatel publikace přálo, aby se stalo předmětem veřejné a politické diskuse i v České republice celkem dobře shrnuje prohlášení Evropského parlamentu (které může být inspirací nejen pro Evropu): Evropský parlament, A. vzhledem k tomu, že maloobchodní podnikání v celé EU je stále více ovládáno malým počtem řetězců supermarketů, B. vzhledem k tomu, že se z těchto maloobchodníků rychle stává stráž, která hlídá jediný skutečný přístup zemědělců a jiných dodavatelů ke spotřebitelům v EU, C. vzhledem k tomu, že existují důkazy v celé EU o tom, že velké supermarkety zneužívají své kupní síly ke stlačování cen, které platí dodavatelům (z EU i mimo ni), na neudržitelnou úroveň a vnucují jim nerovné podmínky, D. vzhledem k tomu, že tyto tlaky vyvíjené na dodavatele mají negativní vedlejší důsledky jak na kvalitu zaměstnání, tak i na ochranu životního prostředí, E. vzhledem k tomu, že spotřebitelům hrozí ztráta rozmanitosti produktů, kulturního dědictví a maloobchodních prodejen, F. vzhledem k tomu, že některé členské státy zavedly právní předpisy, jejichž snahou je omezit takové zneužívání, avšak velké supermarkety ve své působnosti stále více překračují hranice jednotlivých států, čímž vzniká potřeba právních předpisů na úrovni EU, Úvod 1. vyzývá Generální ředitelství Komise pro hospodářskou soutěž, aby provedlo šetření, které zjistí, jaké důsledky s sebou nese koncentrace supermarketů EU pro malé podniky, dodavatele, pracovníky a spotřebitele, a zejména aby posoudila veškeré případy zneužívání kupní síly, které mohou z této koncentrace vyplývat; 2. požaduje, aby Komise navrhla vhodná opatření, včetně regulace, která budou chránit spotřebitele, pracovníky a výrobce před jakýmkoli zneužitím dominantního postavení nebo před negativním vlivem, které byly během uvedeného šetření zjištěny; 3. pověřuje svého předsedu, aby toto prohlášení spolu se jmény jeho signatářů předal Komisi, Radě a parlamentům členských států. Vážené čtenářky, vážení čtenáři, přeji Vám získání nových informací, inspiraci a odvahu něco změnit. Supermarket jako laboratoř krize systému Jiří Koželouh Dopady činnosti velkých obchodních řetězců jsou dnes již vcelku dobře známy. Bujení supermarketů a hypermarketů nad jakoukoliv mez má krajně negativní dopady dopravní, ekologické, urbanistické i památkářské. Způsob, jakým se o stavbě nových komerčních center rozhoduje, je pro demokracii právě tak devastující, jako je pro přírodu zhoubný jejich provoz. Dobře známé jsou také dopady sociální obchodní řetězce postupně likvidují drobné a střední obchodníky, jednu z dříve nejvitálnějších forem starých středních vrstev. 4 5

5 Úvod Každý super- a hypermarket může však zároveň sloužit jako malá laboratoř toho, co se děje po stránce sociální se stavem dnešní společnosti, a také jako doklad toho, jak neperspektivně celá tato společnost funguje v rovině ekonomické. Snad největším přínosem moderní společnosti bylo, že se jí postupně dařilo nahrazovat stavovskou nesouměřitelnost obyčejnou sociální nerovností. Předmoderní nesouměřitelnost šlechty, měšťanstva a poddaných stála v ostrém protikladu k ideji otevřené společnosti. Každý z tradičních stavů žil ve svém vlastním světě a tyto světy se prakticky nikde a v ničem nestýkaly. Bylo zapotřebí zhruba dvou set let rozvoje modernity, aby se mohli stát všichni lidé členy téhož sociálního celku. Jednotlivci a celé skupiny v něm byli složitě odstupňováni podle svého příjmu, moci i prestiže, všichni však stáli na různých příčkách téhož žebříčku. Od poslední čtvrtiny 20. století moderní společnost zařadila zpětný chod. Nastoupila zpět cestu k nesouměřitelnosti. Globalizace ekonomiky a doprovodný přesun těžiště ekonomiky od produkce k finančnictví vedly k tomu, že vrcholek se odpojil od zbytku sociální pyramidy a začal žít svým vlastním životem. Ta samá globalizace a nadvláda systému finanční oligarchie vedou zároveň k tomu, že stále více lidí se sociálně propadá do hlubokého suterénu. Cesta dolů se váže na prekérní, krajně flexibilizované, neplnohodnotné formy práce. Ti, kdo zatím ještě zůstávají mezi oběma póly, už jasně vědí, že cesta nahoru je pro ně až na nepatrné výjimky uzavřena, na cestu dolů se jich však bude vydávat stále více. Obchodní řetězec je celý postaven na této binární logice. Není v něm naprosto nic, co by jakkoliv propojovalo masu prodavaček pracujících za náhražku mzdy s kastou řídících manažerů, pohybujících se mezi zeměmi a celými kontinenty v rytmu burzovních výkyvů. Platové relace, podíl na moci i výše prestiže už nelze vměstnat do téhož stratifikačního prostoru. Šéfové obchodních řetězců ve Spojených státech či ve Francii anebo Velké Británii pobírají každým rokem ekvivalent celoživotní mzdy zhruba deseti svých řadových zaměstnanců. Namísto spojitosti, kterou se vyznačovala demokratická otevřená společnost, se tak před námi rýsuje zásadní nesouměřitelnost mezi kastou vyvolených a masou obyčejných lidí. Tento nepoměr ovšem vyvolává další velký problém týkající se fungování tržního systému. Jde o problém, který právě supermarket znázorňuje velice ilustrativně. Řadoví zaměstnanci a zaměstnankyně jsou placeni mizerně a jejich příjmy ve většině ekonomicky vyspělých zemí již více než po dvacet let stagnují. Výrobci a prodejci jsou však stále závislí na jejich kupní síle. Pokud by měl kterýkoliv supermarket realizovat tržby ve výši toho, co proplatí svým pokladním, skladníkům, řidičům a členům ochranky, velice brzy by zkrachoval. Nezachránily by ho ani miliónové příjmy a zlaté padáky jeho horních manažerů, které ostatně v obyčejných hypermarketech nepotkáme. Dnešní systém dokázal najít jediné východisko ze situace, kdy firmy stlačují mzdy svým zaměstnancům, přitom však potřebují, aby jejich zboží a služby někdo nakupoval. Tímto řešením se stala rostoucí zadluženost domácností. Spojené státy, ve kterých sídlí Walmart, suverénně nejbohatší obchodní řetězec planety, jsou zároveň bezkonkurenčně nejzadluženější zemí světa. Úhrnný dluh domácností, firem a státu v USA již přesáhl hrubý roční domácí produkt celé planety a dále prudce narůstá. Roste dynamičtěji než ekonomiky většiny zemí světa. Právě v supermarketu se všechny zmíněné faktory protínají. Jejich vlastníci a horní patro manažerů už dávno patří mezi elitu 6000 nejbohatších lidí planety, která se podle Davida Rothkopfa, politika Clintonovy éry, definitivně odtrhla od zbytku pozemšťanů a vytvořila novou vládnoucí kastu. Zbytek pozemšťanů si to nepřipouští, protože je mu dovoleno zadlužovat se pro nákupy v supermarketu. Jen zadlužení českých domácností už překročilo desetinásobně náklady na výstavbu Temelína. Dluhový polštář vytváří zdání, že mezi těmi horními a těmi vespod společnosti stále ještě existuje plynulý stratifikační žebříček, na kterém si může polepšit každý, kdo je jen trochu přičinlivý. Jedná se bohužel jen o optický klam. Síla gravitace dluhů bude stále větší část společnosti stlačovat ke spodnímu pólu. Dluhy budou narůstat, protože supermarkety potřebují prodávat a firmy potřebují kvůli příjmům svých akcionářů stlačovat mzdy svých zaměstnanců. Tato logika devastuje stále vyšší a vyšší patra společnosti stejně spolehlivě, jako přeprava obrovských nákladů zboží mezi kontinenty devastuje přírodu a přispívá vydatným dílem ke globálním změnám klimatu. Je v zájmu vlastníků obchodních řetězců, aby se o ničem z toho příliš nemluvilo. Je v zájmu všech, komu ještě záleží na udržitelnosti v přírodě a na demokratičnosti společnosti, aby se o tom mluvilo co nejhlasitěji. Už proto, že na volené zástupce lidu v této věci příliš spolehnutí není. Dobře vědí, že pokud by přišli o své nadstandardně placené funkce, hrozilo by jejich domácnostem záhy hluboké zadlužení. Některých nákupních návyků se totiž v pokročilé fázi svého konzumentství už nedokáží zbavit. Konstruktéři nových hypermarketů, ať již mají stát na úrodné půdě v okolí měst, či přímo v jejich historických centrech, na jejich vstřícnost hodně spoléhají. Vždyť žijeme ve společnosti, kde zkorumpovanost lze přímo zahrnovat do těch nejsmělejších developerských projektů. Jan Keller 6 7

6 Spojené království Velké Británie a Severního Irska Úvod V posledních padesáti letech prodělalo spotřebitelské chování obyvatel a obyvatelek Spojeného království Velké Británie a Severního Irska převratné změny. Před padesáti lety většina lidí kupovala potraviny v malých specializovaných obchodech s konkrétním druhem zboží v zelinářství, řeznictví nebo v rybárnách. Dnes jde ze 76 miliard utracených liber za potraviny ročně více než 80 % do supermarketů a hypermarketů. Ty ve Spojeném království provozují zejména obří korporace Asda (vlastněná Wal-Martem, největší maloobchodní společností na světě) a Tesco, kde je utracena každá třetí libra. Tato kapitola se zabývá ekonomickými a sociálními účinky soutěživé politiky velkých maloobchodních řetězců a následnými dopady na místní komunity a životní prostředí. Spojené království Velké Británie a Severního Irska Jak hledají supermarkety cesty ke své expanzi Shrnutí Zatímco spotřebitelé oceňují pohodlí a snadnost nakupování v supermarketech, s rychlým rozšířením velkých supermarketů se současně zvyšují (ať už v centrech nebo na předměstích britských měst) obavy místních úřadů z dopadů tohoto vývoje. Škody na životním prostředí, dopravní zácpy, špatné zacházení s dodavateli, krachy místních obchodů to všechno nás jako spotřebitele přinutilo zamyslet se nad tím, jak chceme, aby v budoucnu vypadaly naše komunity, firmy a obchody s potravinami. Supermarkety v odpovědích svým kritikům argumentují tím, že jejich expanze je poháněna výhradně touhou zákazníků po větším množství supermarketů [1]. To je nepochybně jeden z důvodů rozvoje, ale objevují se také obavy z nátlaku na místní úřady, který řetězce supermarketů ke své expanzi používají. Supermarkety jsou obviňovány z nátlaku na členy městských rad a ze stavění prodejen a skladů bez územních rozhodnutí. Pro městské radní je také čím dál těžší vyjádřit své obavy nebo odmítnout žádost supermarketů kvůli aroganci a síle řetězců. Supermarkety tato obvinění odmítly s tím, že uvedené případy byly výjimečné a nereprezentují obecný model nebo strategii. V rozsáhlé studii prozkoumala organizace Friends of the Earth dvě stovky probíhajících sporů, které se týkají územního rozvoje supermarketových řetězců. Poté z nich autorský kolektiv studie vybral 35 případů, na které se zaměřil detailněji. Byly shromážděny materiály z dokumentů místních úřadů, ze zápisů schůzí výborů, výstřižky z místních novin, projektové zprávy a také materiály získané žádostmi o informace dle zákona. Byly provedeny rozhovory se členy a členkami městských rad a zástupci a zástupkyněmi komunit. Výsledky pomohly osvětlit taktiky, které používají supermarkety k podpoře své neustále narůstající expanze a především pak postupy, které používá jednička na britském trhu Tesco. Uvedené materiály ukazují, že souhlas místních městských rad s umístěním nových supermarketů byl v mnoha případech dán nikoli na základě potřeby rozvoje maloobchodu, ale kvůli nedostatečnému systému územního plánování a nerovnováze sil, kvůli které je pro radní obtížné žádost supermarketu odmítnout. Výsledky studie pojmenovaly hlavní problémy: 8 9

7 Spojené království Velké Británie a Severního Irska Systém územního plánování je nedostatečný a upřednostňuje pobočky obchodních řetězců před nezávislými prodejnami: Vládní vyhláška o zásadách územního plánování [2] nedokáže zabránit prorůstání zástavby do krajiny, což je pravděpodobně důsledek lobby supermarketů zaměřené na centrální vládu. Otevřená podpora velkoplošných prodejen umožňuje rozvoj hypermarketů na předměstích britských měst a velkoměst, což je v rozporu se stanoveným cílem oživení městských center. Ze shromážděných materiálů vyplývá, že Tesco používá agresivní strategii rozvoje hypermarketů. Systém územního plánování také umožňuje expanzi obchodních domů výstavbou mezipater bez stavebního povolení. Systém územního plánování je obcházen: Rozhodnutí přijatá místní městskou radou, která se staví proti výstavbě supermarketů, nebo jí brání, jsou často neúčinná nebo jsou změněna po lobbingu supermarketů. V některých případech dokonce městské rady změnily plány rozvoje tak, aby umožnily obchodním řetězcům proniknout blíže k místním komunitám. V dalších případech se zdá, že řetězce obešly obvyklé postupy územního plánování právními dohodami. Systém územního plánování je ignorován: V jednom případě stavěla společnost Tesco mimo hranice plochy vymezené územním rozhodnutím. Přestože společnost Tesco tvrdila, že jde o náhodnou událost, v nedávné době se objevily důkazy, že společnost postavila bez územního rozhodnutí také sklad. Supermarkety mají větší moc než městské rady: to má řadu příčin včetně těchto: To, že se developer může dohodnout se samosprávou, že výměnou za povolení stavět bude financovat veřejné služby, umožňuje vytváření nátlaku ze strany supermarketů. Tento postup dodává supermarketům vliv díky obrovským prostředkům, které na tyto účely mohou vynaložit. Městské rady jsou ovlivněny náklady plynoucími z případného odvolání supermarketu proti zamítavému rozhodnutí. Tesco vlastní rozsáhlé množství pozemků a to mu dává výhodu při vyjednávání s místní samosprávou. V některých případech totiž může firma díky vlastnictví soukromých pozemků blokovat snahy místní samosprávy o rozvoj území. Mezi ty může patřit snaha o výstavbu nových bytů nebo nezbytných služeb a občanské vybavenosti (například budovy pro ordinace lékařů apod.). Supermarkety za nové obchody aktivně lobbují u místních úřadů a veřejnosti: Supermarkety vedou lobbistické a PR kampaně zaměřené na místní správu a komunity. Snaží se tak zvýšit šanci na získání stavebního povolení pro své obchody a zaručit, aby veřejnost nové prodejny akceptovala. V rámci těchto svých metod tvoří supermarkety propagační internetové stránky, píší dopisy místním úřadům, rozdávají dárky (např. Jízdní kola), dávají peníze na charitu. V jednom případě dokonce přispěly vesnici na nový rybník. Někdy neproběhne ani dostatečná diskuse s veřejností: i když se konají diskuse s místními o nových prodejnách, v mnoha případech je to příliš pozdě v době, kdy je nová prodejna již naplánována a obecní či městská rada už učinila rozhodnutí. Ve své snaze o expanzi hledá Tesco nové metody a prostory pro nové prodejny jako například stavby na pylonech či nad železniční tratí. Partnerství navázaná se sportovními kluby umožnila významným supermarketům získat povolení pro výstavby obchodů na okrajích měst. Tyto stavby by jinak nebyly povoleny. Novým trendem je také expanze prostřednictvím bytové výstavby. Ta může supermarketům usnadnit získání stavebního povolení pro další výstavbu jejich provozoven. Klíčovými otázkami zde není nezákonná činnost, ale rozpad demokracie; neschopnost lokálních samospráv učinit rozhodnutí proti supermarketům. Mnoho radních vyjadřuje silné znepokojení nad potenciálními dopady expanze velkých prodejen na tamní obyvatelstvo, ale často nejsou schopni promítnout tyto obavy do svých rozhodnutí, protože systém územního plánování a síla supermarketů jdou proti nim. Přátelé země (Friends of the Earth) požadují: aby se výbory a orgány pro ochranu hospodářské soutěže zabývaly dominancí supermarketů v maloobchodu; posílení legislativy v oblasti územního plánování, zejména zvýhodnění velkoplošných prodejen by mělo být odstraněno, komise pro konkurenci musí 10 11

8 prozkoumat, jak mohou zásady územního plánování narušovat konkurenci v neprospěch menších/nezávislých obchodů; zrušení mezery v zákoně, která umožňuje bez stavebního povolení stavět mezipatra uvnitř obchodů. Zdroje: [1] Parlamentní výzkumný výbor pro maloobchod (ústní svědectví ze zasedání dne , rozhovor s Lucy Neville-Rolfe, ředitelkou Tesco Group pro společenské otázky) [2] Vládní plánovací směrnice sestává z řady vyhlášek o zásadách plánování (Planning Policy Statements PPSs) a je zpracovávána úřadem vicepremiéra. Nejdůležitější vyhláškou týkající se plánování maloobchodu v území je vyhláška č. 6 (PPS6). planningpolicystatements Text pochází z částí publikace: Calling the Shots. How Supermarkets Get Their Way in Planning Decisions Friends of the Earth, January Do češtiny přeložila Marie Adamová. Spojené království Velké Británie a Severního Irska Dobří sousedé aneb společenské dopady supermarketů Vzestup supermarketů Typickou prodejnou velkých obchodních řetězců je hypermarket, obvykle větší než čtverečních stop (cca m 2 ). Počet takovýchto prodejen ve Spojeném království vzrostl v letech 1990 až 1998 ze 733 na [1]. Menší, nezávislé obchody musí soutěžit s kupní silou a agresivní cenovou politikou velkých supermarketů. V roce 1995 bylo ve Velké Británii na bank, pošt, restaurací a hospod, malých potravin a obchůdků na rohu. V roce 2002 už jich bylo jen a odhaduje se, že v roce 2009 jich bude jen [2]. Rychlost zanikání nezávislých obchodů stoupá současné studie Institutu pro distribuci potravin uvádí, že v roce 2004 zaniklo či se stalo součástí větší společnosti nezávislých obchodů. V předchozích letech klesal počet nezávislých obchodů přibližně o 300 ročně [3]. Během posledních 20 let se vyvinula řada alternativ k supermarketům. Patří mezi ně farmářské trhy, zemědělské obchody, přímý nákup od výrobců a různé jiné distribuční systémy. A když přidáme tradiční maloprodejce a tržnice, způsoby nakupování jídla jsou velmi rozmanité. Všechny tyto způsoby jsou ale v ohrožení díky agresivním prodejním taktikám velkých supermarketů. Supermarkety nyní navíc sílí díky nepotravinářským sekcím, jako jsou oddělení oblečení, elektroniky, knih a hudebních nosičů, stejně jako oddělení finančních a jiných služeb, jako jsou lékárny či vyvolávání fotografií. Je jasné, že velké supermarkety vidí toto zboží a služby jako klíčové pro jejich pokračující expanzi. Směřují k přímému soutěžení se všemi druhy obchodů existujícími v našich městech a na jejich hlavních ulicích. Omezování možnosti výběru místa nákupu Supermarkety prohlašují, že poskytují možnost volby svým spotřebitelům, ale ve skutečnosti často právě tuto možnost volby narušují. Nedávný průzkum nákupního chování agenturou Mintel zjistil, že prokazatelně největší hrozba pro malá města a jejich hlavní ulice je zvýšená nabídka cenově zvýhodněného zboží v hlavních prodejnách s potravinami [4]. Tím, že dominují obchodu s potravinami, snižují možnost nakupovat v tradičních obchodech, jako jsou zelinářství či řeznictví. Pro malé obchody je těžší vzniknout a expandovat. Tím, že se zaměřují i na nepotravinové obchody, by supermarkety mohli způsobit zánik možnosti navštívit prosperující městské centrum. Ztěžují novým obchodům rozvoj prodeje a pro začínající 12 13

9 Spojené království Velké Británie a Severního Irska podnikatele je těžké se rozrůstat. Několik společností, zejména Sainsbury a Tesco, také kupují nezávislé obchody. Tesco má již pod kontrolou téměř 30 % trhu s potravinami [5], a v oblastech, kde skupuje malé obchody, může být jeho obchodní podíl ještě větší [6]. Pokud bude tento trend pokračovat, jedinou volbou spotřebitelů se stane otázka, jestli nakoupit v obchodech Tesco, Asda, Sainsbury nebo Morrison s. V horším případě se zákazníci a zákaznice budou moci rozhodnout pouze mezi velikostí obchodu stejného obchodního řetězce. Supermarkety poskytují řešení ve stylu jedna velikost sedí všem, ale dnešní společnost představuje rozličnou škálu lidí s různými potřebami a požadavky. Existuje mnoho rozdílných způsobů nakupování jídla: tradiční úzce specializované obchody jako zelinářství, řeznictví nebo obchody s rybami, lokální krámky a obchody s výprodejovým zbožím, tradiční trhy a novější zemědělské trhy, potravinářská družstva a doručovací systémy. Poskytnutí opravdové volby by mělo být o zachování této rozmanitosti spíše než o jejím potlačování. Podporování této rozmanitosti přináší také místní ekonomické a sociální výhody. Supermarkety však mohou používat velmi agresivní taktiku k odstranění lokálních soupeřů. Řetězec Proudfoot v Severním Yorkshiru je dlouho tradičním místním obchodním řetězcem. Když Tesco otevřelo obchod ve Withernsea, rozeslalo poukázky místním občanům a občankám na 40% slevu v jejich obchodě. Ian Proudfoot, vlastník obchodů Proudfoot, požádal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (OFT, Office of Fair Trading), aby zakročil. Prohlašuje, že se ho Tesco snaží zničit, ale OFT na počínání Tesca neviděl nic špatného [7]. Nedávné zprávy nasvědčují tomu, že se v několika městech opakoval stejný postup s nabízením slev zákazníkům a zákaznicím. Místní maloobchodníci jsou rozzlobení a považují tuto taktiku za agresivní a narušující hospodářskou soutěž [8]. Obávají se, že proti této taktice nemusí uspět ani prosperující obchod. Dopady na místní ekonomiku Nezávislé obchody jsou součástí místní ekonomiky a často podporují místní obyvatelstvo. Mnoho nezávislých obchodů nakupuje své zásoby v místě působení a tím pomáhá lokální ekonomice. Studie Přátel Země (Friends of the Earth) zabývající se lokálním potravinářským systémem [9], který zahrnuje zemědělské obchody, zemědělské trhy a komunitou podporované zemědělství, zjistila, že přes 50 % obchodního obratu se vrátilo zpět do místní ekonomiky. Obvykle to bylo prostřednictvím nákupu lokálních produktů, vyplácením mezd, a penězi utracenými v místních obchodech a u lokálních podnikatelů. Supermarkety naopak mohou odvést až 95 % místní tržby mimo lokalitu ve prospěch svých akcionářů a vzdálených korporací [10]. Ve městě Hove Brighton otevřelo Tesco v roce 2003 velký supermarket, který podle prohlášení společnosti přilákal nových zákazníků a zákaznic. Místní obchodníci jsou oproti tomu v nevýhodě [11]. Klesají jim tržby a nový supermarket navíc zabral prostor používaný dříve jako parkoviště. Vlastní parkoviště obchodního domu dovoluje parkování jen po dobu dvou hodin. To dává lidem jen málo času na nákupy jinde, než právě v Tescu. Po otevření supermarketu na okraji Fakenhamu zaznamenali místní prodejci potravin v centru města snížení podílu na trhu o 64 %. Počet obchodů s levným zbožím klesl z 18 na 13 a počet nepronajatých obchodů se zvýšil o 33 % [12]. Dopad rušení místních obchodů je citelný zvláště proto, že tyto obchody bývají často napojeny na další lokální podnikání. Průzkum mezi majiteli obchodů v okolí města Saxmunden ve východním Suffolku [13] byl proveden v roce 1998, kdy byl naplánován nový supermarket Tesco. 67 z 81 obchodníků s potravinami působících v sedmi městech a v 19 vesnicích odpovědělo, že předpokládají zrušení jejich živnosti, pokud bude nové Tesco otevřeno. To by vedlo ke ztrátě 295 místních pracovních míst. A je nepravděpodobné, že těmto lokálním výrobcům bude umožněno dodávat do supermarketu. Odhaduje se, že pokud budeme za místní potraviny považovat ty, které pocházejí ze vzdálenosti menší než 30 mil (cca 48 km) od obchodu, je pro supermarkety typické mít jen 1 2 % z obratu zboží od těchto místních dodavatelů [14]. Oproti tomu studie Přátel Země (Friends of the Earth) zjistila, že většina nezávislých obchodníků prodává potraviny přímo ze své vlastní produkce a kde to není možné, snaží se zajistit zásobování od místních producentů. 94 % procenta obchodů odebíralo ze vzdálenosti méně než 30 mil. Téměř čtvrtina z nich odebírala většinu nebo všechny potraviny od místních výrobců [15]. Velkoprodejny na okraji centra Od té doby, co začalo být pro supermarkety těžší dostat povolení k postavení velkoobchodu na okraji města, narůstají tendence k jejich umisťování na okraji městských center. Dopady značně závisí na tom, kde a jak přesně jsou umístěny

10 Spojené království Velké Británie a Severního Irska Jedna vládou zadaná studie [16] upozornila na případ velkoprodejny povolené na okraji centra, která však ve skutečnosti byla od centra značně vzdálena. Studie pak dospěla k tomu, že definice na okraji centra počítající se vzdálenost metrů od centra, je pro menší města nevhodná. Důležité je zvážit případy konkrétně, neboť nejde jen o vzdálenost, ale také způsob, jakým je vyřešen přístup z centra města pro chodce. Například širší silnice je obtížně překonatelnou překážkou. Vládou zadaná studie dospěla k tomu, že principiálním efektem nových velkoprodejen bylo odvedení obchodu z jádra na okraj center [17]. Omezení parkování na parkovištích supermarketů (například zákaz parkování více než dvě hodiny) může také odradit zákazníky a zákaznice od návštěvy dalších obchodů. Jinými slovy, spíše než k rozšíření možností nakupování vede výstavba supermarketů na okrajích center k odlivu zákazníků a zákaznic z městského centra na jeho okraj. Dokonce i studie prováděná supermarketem (Somerfield) to potvrzuje. V roce 1996 jejich průzkum mezi lidmi, kteří udávali jako hlavní nákupní místo Somerfield v 33 různých pobočkách tohoto řetězce, ukázal, že na každou libru utracenou v jejich (v centru města umístěných) obchodních domech připadá 46 pencí utracených v obchodech v okolí. Stejným způsobem prováděný výzkum ale potvrdil, že méně než polovina (21 pencí na každou libru) byla utracena v okolních obchodech v případě supermarketů na okraji města [18]. Příliv pracovních míst? Společnosti provozující sítě supermarketů prohlašují, že by všechny tyto negativní dopady měly být přehlíženy, protože oni poskytují pracovní příležitosti pro místní lidi. Tesco a Asda Walmart používají tento argument pro získání povolení stavět v tzv. oblastech regenerace umožňuje jim to stavět velké hypermarkety v deprivovaných městských lokalitách. Jakýkoli odpor k novému obchodu je rychle překonán příslibem pracovních míst v místech, kde může být nalezení zaměstnání velmi obtížné. Pro lidi, kteří uniknou dlouhodobé nezaměstnanosti prostřednictvím získání zaměstnání v novém hypermarketu, to je bezpochyby přínosem. Otázka ale zní, zdali zde nejsou další náklady. Skutečně supermarkety poskytují práci navíc? Supermarkety obvykle slavnostně ohlašují plány na nový obchod s prohlášením, že přibudou stovky nových pracovních pozic. Když vezmeme v úvahu, kolik nových obchodů bylo otevřeno, mělo by to znatelně přispět ke snížení nezaměstnanosti v celé zemi. Ale to se ve skutečnosti neděje. Supermarkety jsou velmi efektivními společnostmi, obzvláště pokud jde o produktivitu jejich zaměstnanců a zaměstnankyň. Studie, která srovnávala národní zaměstnanost v maloobchodě mezi 1991 a 1995, zjistila, že ačkoliv prodej potravin vzrostl o 12,3 %, zaměstnanost v obchodech s potravinami zaznamenala jen 2,7 % nárůst [19]. Takže i když obchod roste, počet zaměstnanců a zaměstnankyň neroste stejnou rychlostí. Jak autor této studie konstatoval: pracovní místa navíc se jednoduše vypařila v konkurenčním boji. Jiný úhel pohledu na toto téma může být založen na úvaze o tom, kolik lidí by bylo zaměstnáno, kdyby v prodeji potravin nedominovaly supermarkety, ale místo toho by jejich zaměstnanci a zaměstnankyně pracovali v menších obchodech s potravinami. V roce 2004 měly tyto malé obchody s potravinami celkový obrat okolo 21 miliard liber ročně a zaměstnáno u nich bylo více než lidí [20]. Velké řetězce supermarketů ovládají 80 % trhu (tedy cca 84 miliard liber ročního obratu, samotné Tesco má roční obrat okolo 29 miliard liber) a zaměstnávají jen lidí [21]. Jasným závěrem tedy je, že malé obchody jsou pro zaměstnanost populace lepší než velkoprodejny. Každý místní úřad který chce snížit nezaměstnanost by měl spíše podporovat nové místní obchody s potravinami, než se snažit přilákat supermarket. Supermarkety nejen že snížily zaměstnanost, ale také ovlivnili kvalitu života jiných vlastníků obchodů, například prodlouženou otevírací dobou. Výzkum pracovních podmínek samostatně podnikajících obchodníků s potravinami zjistil, že více než polovina z nich si za poslední rok nevzala dovolenou, 67 % řeklo, že pracovali sedm dní v týdnu a 68 % pracovalo dvanáct hodin denně [22]. Dopady na místní obyvatelstvo Zánik místních nezávislých obchodů může způsobit vážné problémy v dostupnosti potravin, zvláště pro lidi s nižším příjmem nebo pro ty, kteří ne

11 Spojené království Velké Británie a Severního Irska mají auto. Nedávný průzkum nákupních zvyklostí zjistil, že lidé z méně bohatých čtvrtí, obecních bytů a multietnických nízkopříjmových oblastí, jsou zaměřeni na nakupování v místních obchodech. Také zjistil, že lidé v těchto oblastech by raději prováděli velké nákupy v místních obchodech. Znamená to, že pokud jsou místní obchody zavřeny, pocítí to zvláště ti, kteří už tak mají problémy dát jídlo každý den na stůl [23]. Jiná studie, zabývající se přístupem k potravinám a výběrem při nakupování v Portsmouthu, měla zajímavá zjištění. Zjistila, že lidé s nízkým příjmem, včetně starších obyvatel a obyvatelek, jsou přesvědčeni o tom, že jejich život nebyl nijak zjednodušen rozvojem nových supermarketů a ztrátou místních obchodů. Mnozí cítili, že byli kvůli zavírání místních obchodů donuceni k závislosti na supermarketech. Přitom supermarkety neuspokojovaly jejich potřeby, protože jsou určeny spíše pro bohatší, vlastníky aut. Studie potvrdila, že kvůli ztrátě místních obchodů lidi, kteří nemají auto, stojí zajišťování nákupů větší námahu, včetně využívání drahých možností jako je taxislužba [24]. Také přebírání nezávislých obchodů supermarkety vedlo k problémům, zvláště když byly v těchto obchodech rušeny poštovní přepážky. To ztížilo přístup místních k poštovním službám. Nejvíce se to dotklo lidí starých a nemohoucích. Důchodce ve Witney, kde měla být místní pošta zrušena Tescem, komentoval dění slovy: Jsem penzista a invalida a bude pro mne velký problém, když pošta zavře. Zdá se mi, že místní lidé byli obětováni bohu peněz [25]. Dopady nemusí představovat jenom ztráta místních služeb. Expresní dodávková služba supermarketů zapříčiňuje užívání lehkých nákladních vozidel i několikrát denně v místech, která tomu nejsou přizpůsobena. Otevření nové prodejny Tesco Expres v Kew (jižní Londýn) vedlo k nepřetržitým příjezdům dodávek mezi čtvrtou hodinou ranní a jedenáctou hodinou večerní, což způsobovalo hluk a komplikovalo dopravu. Po následných diskusích s úřady a obyvateli a obyvatelkami souhlasilo Tesco s omezením dodávek na [26]. Tento slib však nesplnilo [27]. A otec s dcerou v Manningtree, frustrováni nepřetržitým hlukem mrazicích přístrojů v sousední prodejně Tesco Expres, usilovali o Příkaz proti asociálnímu chování (Anti-Social Behaviour Order, ASBO) proti Tescu. Městský úřad vydal příkaz ke snížení hladiny hluku, ale Tesco podalo odvolání, jehož vyřízení může trvat velmi dlouho. Muž to komentoval slovy: Mezitím co je odvolání vyřizováno, má dcera a já prakticky nemůžeme nechat otevřená okna, jít na zahradu a žít každodenní život bez toho, aniž bychom byli obtěžováni nepřetržitým hlukem [28]. Přehlušování demokracie? Jsou příliš velcí a mocní. Když jim povolení zamítneme, odvolají se. My si nemůžeme dovolit bojovat proti jejich žádosti a prohrát. Když budou mít kvůli právním sporům výdaje a vyhrají, zruinují nás, [29] snažil se vysvětlit John Sweeney, předseda obecní rady v severním Norfolku. Supermarkety mohou pro prosazení svého zájmu používat k jednání s úřady agresivních taktik. Na papíře často existují oprávněné důvody pro odmítnutí povolení na nový supermarket, řetězce však nakonec uspějí díky svým finančním zdrojům a širokým kontaktům. Hrozba právního odvolání může zastrašit úřady, jež jsou vázány městskou pokladnou, a donutit je povolení vydat. V případě Sheringhamu v severním Norfolku trvalo Tescu osm let, než vyhrálo boj s odhodlanou kampaní místních. Tito lidé jsou profesionálové, mají spoustu zkušeností z celé země, jak získávat povolení. Platí si mediální kampaně, odborníky a drahé právníky. Co můžeme my, skupinka amatérů, dělat, abychom je zastavili? [30] stěžuje si obyvatel Dorsetu. Místním lidem může připadat těžké dát najevo svůj názor tak, aby byl brán v potaz. V Leytonu, východním Londýně, stálo mnoho lidí o to, aby byla stará železniční stanice, která se po třiceti letech přeměnila v lesík, přetvořena na obecní lesopark. Nakonec však bylo toto místo přetvořeno v hypermarket ASDA. Smlouva byla zajištěna milionem liber, který ASDA poskytla na novou silnici [31]. Toto ale neznamená, že místní lidé nemohou úspěšně bojovat. Mnohokrát se místním podařilo žádostem o výstavbu odolat. Například v Norwichi byla vedena dlouhá kampaň ve snaze se zabránit výstavbě nového Tesca. V důsledku místní opozice a jasných důkazů, že by obchod způsobil dopravní problémy a zácpy, byla žádost zamítnuta. Jak říkali místní aktivisté: Z mnoha, mnoha důvodů se domníváme, že by navržený obchod významně zhoršil kvalitu života v oblasti, ve které žijeme. Naše okolí je mimořádné a chceme, aby to tak zůstalo [33]. Závěr Je jasné, že velké supermarkety obvykle nejsou dobrými sousedy. S otevřením nových supermarketů jsou často spojeny významné ekonomické a sociální dopady. Je ale řada věcí, které mohou spotřebitelé dělat, pokud chtějí podpořit lokální potravinářskou ekonomiku a vyhnout se velkým supermarketům

12 Spojené království Velké Británie a Severního Irska Zdroje: [1] A Report on the Supply of Groceries from Multiple Stores in the United Kingdom. Competition Commission. Stationery Office [2] Carvel, J.: Ghost Town Britain Looms. Guardian [online], [cit ]. [3] Convenience Retailing. Institute of Grocery Distribution, 2005 [4] Mintel: Out-of-Town Versus in-town Retailing Special Report, září 2002 [5] The Grocer, [6] Tesco Cleared for London Stores Takeover. Friends of the Earth. Tisková zpráva ze dne [7] dopis Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Ianu Proudfootovi, 2004 [8] The Grocer, [9] La Trobe, H.: Local Food, Future Directions. Friends of the Earth, London, 2002 [10] de Selincourt, K.: Local Harvest: Delicious Ways to Save the Planet. Lawrence and Wishart, London, 1997 [11] In the Shadow of a Giant. The Grocer, str , [12] Impact of Large Food Stores on Market Towns and District Centres. Office of the Deputy Prime Minister, str. 4, září planningandbuilding/impactlarge [13] Cranbrook, C.: Food Webs. Campaign to Protect Rural England. London, 2. vydání, únor [14] Shabi, R.: The Price Isn t Right. Guardian Unlimited Special Report: Supermarkets 26/01/04, 2004 [15] La Trobe, H.: Local Food, Future Directions. Friends of the Earth, London, listopad [16] Op cit 12 [17] Op cit 16 [18] Supermarkets: A Report on the Supply of Groceries from Multiple Stores in the United Kingdom. Competition Commission, Vol 2 kap , str. 307, [19] Thorpe, D.: Superstores and Employment in Retailing. John Lewis Partnership, London, 1999 [20] The Grocer, str. 26, [21] Baker, N.: How Green Is Your Supermarket? březen resources/sites/ f0016a052c /environment%20team%20 Papers/Norman+Baker%27s+Report+on+Supermarkets.pdf [22] The Grocer: Independent Retailers Holidays Grow Shorter. str. 9, [23] Op cit 4 [24] Clarke, I. et al.: Retail Competition and Consumer Choice. Lancaster University Management School Briefing Report, 2004 [25] MP Briefing: Every Little Hurts: Why Tesco Needs to Be Tamed. Friends of the Earth, str. 3, [26] Woods, S.: Tesco Delivers Pledge to Cut Noise. Richmond & Twickenham Times [online] [cit ]. display.var tesco_delivers_pledge_to_cut_noise.php [27] Woods, S.: Residents Angry as Superstore Delivery Lorries Breach Council Agreement. Richmond & Twickenham Times [online] [cit ]. [28] Family Fed up at Noise from Store. East Anglian Daily Times, co.uk/homestory.asp?brand=eadonline&category=news&itemid=iped07+apr %3a03%3a55%3a130 [29] Brown, P.: Secret Deals With Tesco Cast Shadow Over Town. Guardian [online] [cit ]. [30] Osobní sdělení od obyvatele Shaftesbury, Dorset. Friends of the Earth [32] list redakci Walthamstow Guardian, views/letters/display.var index.site_was_once_a_lovely_woodland.html [33] Text pochází z částí publikace: Good Neighbours? Community Impacts of Supermarkets Friends of the Earth, June Co češtiny přeložila Magda Zaoralová

13 Dopady supermarketů na životní prostředí Místní dopady Mnoho lidí vidí nejzřejmější environmentální dopad velkých řetězců supermarketů tehdy, když je postaven nový obchod v jejich lokalitě. Charakteristickým obchodem těchto řetězců je hypermarket, mající obvykle více než čtverečních stop (cca m 2 ). nedávným průzkumem bylo zjištěno všech supermarketů zjistil, že včetně parkovacích ploch supermarkety nyní pokrývají rozlohu 24,5 čtverečních mil (cca 63,5 km 2 ), což odpovídá rozloze fotbalových hřišť [1]. Kdykoliv se otevírá nový supermarket, menší místní obchody zápasí o udržení na trhu. Jak jsou místní obchody uzavírány, zásobování potravinami začíná být koncentrováno na několika málo místech v supermarketech. Když jsou supermarkety umístěny na okrajích měst, je méně pravděpodobné, že si lidé udělají v rámci jízdy i další nákupy. Na zbytek svých nákupů tak potřebují další vyjížďku autem a lokálně tím zvyšují dopravní zátěž [2]. Dopravní zácpy jsou skutečným problémem pro mnoho měst [3] a velkoměst. Velkoprodejny, do nichž lidé podnikají tisíce nových a nových vyjížděk za nákupy, významně přispívají k tomuto problému. Nedávná práce pro Ministerstvo životního prostředí, potravin a záležitostí venkova (Department for Environment, Food and Rural Affairs; DEFRA) tvrdí, že používání aut pro nákupy stojí společnost více než 3,5 miliardy liber ročně kvůli emisím výfukových plynů, hluku, nehodám a dopravním komplikacím [4]. Širší dopady na životní prostředí Dopravní zácpy se objevují v širším měřítku distribuční systémy využívané supermarkety generují velké množství dopravy jak ve Spojeném království, tak i v zahraničí. Během posledních deseti let se zvýšila vzdálenost, kterou potraviny urazí před tím, než se dostanou k zákazníkovi: maloobchodní trh s potravinami narostl o 25 %, ale nárůst v pohybu potravin byl 30 % [5]. Supermarkety přepravují většinu svého zboží silniční dopravou. Nedávný průzkum ukázal, že pouze dva supermarkety používají železniční dopravu a to pro méně než 4 % vzdálenosti, kterou potraviny urazí [6]. Je propočítáno, že nákladní auta devíti řetězců supermarketů zahrnutých v průzkumu, ujela celkově 670 milionů mil (1, 078 miliard kilometrů) za rok [7]. Tato vzdálenost odpovídá téměř čtyřem výletům na Měsíc a zpátky každý den. Takový objem dopravy produkuje obrovské množství skleníkových plynů způsobujících klimatickou změnu (viz: Celkové dopady ). Spojené království Velké Británie a Severního Irska Nátlak na biozemědělce Ukázalo se, že biozemědělství pomáhá divoké přírodě nedávná nezávislá vědecká studie ukázala, že biofarmy mají na svém území obvykle více volně žijících druhů organismů než běžné farmy [8]. Za posledních deset let pokračuje poptávka po biopotravinách a supermarkety nelenily toho využít. V současnosti jsou zodpovědné přibližně za 70 % prodeje biopotravin [9]. Zvýšená vládní podpora a rostoucí poptávka vedly k velkému nárůstu farmářů zaměřujících se na organickou výrobu [10 ]. Supermarkety však odebírají nejen od místních farmářů, ale využívají i zámořské dodávky [11]. Dnes je 56 % biopotravin na britském trhu z dovozu [12]. Protože cílem supermarketů je především zajistit zisky pro své akcionáře, narůstají obavy z jejich vlivu na budoucnost biozemědělství. Společnost Tesco nedávno oznámila, že zamýšlí rozšířit trh s biovýrobky i pro zákazníky citlivé na cenu [13]. Znamená to, že biozemědělci právě tak jako běžní zemědělci budou muset vyrábět více potravin při nižších nákladech? Tesco se ani nezavázalo k nákupu biopotravin ze Spojeného království, i když to udělaly některé jiné řetězce jako Waitrose a Marks & Spencer. Cenový nátlak na biozemědělce může vést k opuštění této formy hospodaření, což by bylo velmi špatné pro ochranu přírody a krajiny ve Spojeném království. Přestože je neustálá poptávka po produktech biozemědělství, existují důkazy, že mnoho biofarmářů bojuje o přežití. V letech ukončilo svou činnost celkem 10 % biofarem se šetrným hospodařením a míra přeměny z tradičních farem na biofarmy poklesla. [14]. Používání pesticidů a plýtvání potravinami Supermarkety stanovují pro své dodavatele velmi přísné specifikace. Ovoce a zelenina musí splňovat vysoké vzhledové nároky na velikost, tvar nebo barvu. Takové požadavky nutí farmáře používat praktiky, které poškozují životní prostředí a podporují plýtvání potravinami. Přátelé Země (Friends of the Earth) ve svém průzkumu mezi pěstiteli ovoce [15] zjistili, že takovéto přísné specifikace jim způsobují mnoho problémů. Ovoce je často zamítnuto pro přílišné zbarvení, nedostatečné zbarvení, pro špatnou velikost, tvar nebo kvůli skvrnám, které nijak neovlivňují poživatelnost. Více než polovina pěstitelů z průzkumu tvrdí, že museli používat přídavné pesticidy, aby vyhověli požadavkům supermarketů na vzhled zboží. Někteří pěstitelé v průzkumu potvrdili, že ani nemohli sklidit své ovoce, nebo že museli vyhodit ovoce vhodné pro konzumaci. Současně tyto přísné specifikace způsobují ohromné plýtvání potravinami

14 Spojené království Velké Británie a Severního Irska Podobná zjištění vyplynula i u dalších druhů produkce čerstvých potravin. Odhaduje se, že asi % syrové zeleniny a salátu (měřeno jejich váhou) je odmítnuto v některé fázi produkce, předtím než se dostanou ke spotřebiteli [16]. Balení Nejsou to pouze zamítnuté potraviny, které vedou k nárůstu odpadu. Obaly tvoří téměř čtvrtinu domácího odpadu ve Spojeném království a 70 % z nich pochází z potravin [17]. Politika supermatketů způsobuje, že není, že není snadné se těmto obalům vyhnout. Jeden britský projekt se zaměřil na to, jak mohou výrobci potravin redukovat environmentální dopady balení potravin a v mnoha případech to byly právě požadavky odběratele, které neumožnily kompromis a redukci množství obalů [18]. Jinými slovy, jsou to často specifické požadavky supermarketů, které určují, jaké množství jakých obalů budou výrobci používat. Tento projekt přinesl zjištětní, že v případě celeru některé supermarkety nevyžadovaly žádné balení, zatímco jiné chtěly, aby každý kousek byl zabalen přilnavou fólií a označen [19]. Na rozdíl od tohoto může nakupování ovoce a zeleniny z nezávislých obchodů, tržnic a u farmářů, vytvářet daleko méně odpadu. Výsledky rakouské studie ukázaly, že zákazníci nakupující ve spotřebních družstvech, kde jde výrobek přímo od výrobce ke spotřebiteli, vytvářely o 75 % méně odpadu než ti, kteří chodí do běžných supermarketů [20]. Během průzkumu mezi stánkaři na farmářském trhu v Birminghamu bylo zjištěno, že většina stánkařů si myslí, že prodej na trhu redukuje jejich odpad, protože nemuseli vytřídit produkci což by museli udělat, kdyby prodávali do supermarketů [21]. Globální dopady na životní prostředí Globální změny klimatu jsou největší environmentální hrozbou, které planeta čelí. To, co jíme, a odkud tyto potraviny pochází, má významný vliv na to, kolik energie je spotřebováno a jaký objem skleníkových plynů je vyprodukován. Příspěvek britského potravinového řetězce ke klimatickým změnám je velký jedna studie odhaduje, že to může tvořit až jednu pětinu celkových skleníkových emisí ve Spojeném království [22]. Řetězce supermarketů jsou nejmocnějšími články tohoto potravinového řetězce, takže mají velkou zodpovědnost za to, co se děje. Dovážené potraviny Během období, kdy velké supermarkety začaly na trhu převažovat, se dovoz potravin zvýšil téměř třikrát. V roce 1980 Spojené království dovezlo tun potravin, krmiv a nápojů, ale do roku 2000 tento dovoz vzrostl na tun [23]. Různé studie prokázaly, že lidé mohou snížit svůj příspěvek k emisím skleníkových plynů konzumací čerstvých a sezónních potravin z místní produkce [24, 25, 26, 27]. Supermarkety však nejsou to nejlepší místo, kde lze tyto potraviny nalézt: [28] Průzkumem Friends of the Earth v roce 2003 bylo zjištěno, že uprostřed jablečné sezóny byla ve Spojeném království více než polovina jablek v supermarketech Asda a Tesco dovážená. V tomto měsíci Asda dovážela téměř jednu třetinu svých jablek ze zemí ležících na jiných kontinentech, jak jsou USA, Chile a Nový Zéland. Lokální a britské ovoce bylo u zelinářů a na farmářských trzích dostupnější a levnější než v supermarketech. Čerstvé potraviny jsou ve stále větší míře dováženy prostřednictvím letecké dopravy: 13 % letecky dopravovaného zboží (podle hmotnosti) jsou potraviny a tento podíl rapidně roste. Během tří let do roku 2002 přeprava potravin vzrostla o 47 % (podle ceny) velká většina z toho byla převážena k tomu určenými letadly [29]. K londýnskému letišti Heathrow byla vybudována silnice určená k hladkému zajištění přepravy tun čerstvé produkce ročně [30]. Tropické ovoce importované letadly spotřebuje třicetkrát více energie na kilogram, než doma pěstovaná jablka [31]. Doprava Objem skleníkových plynů nenarůstá pouze kvůli dovozu potravin. Asi jedna z deseti jízd autem ve Spojeném království je za účelem nakupování potravin [32] a odhaduje se, že množství emisí oxidu uhličitého vytvářeného lidmi dojíždějícími za nákupy, se může rovnat tomu, které vytváří komerční přeprava potravin v rámci Spojeného království [33]. I přesto, že supermarkety používají svá zásobovací vozidla mnohem efektivněji než dříve, zpráva Evropské unie týkající se nákladní dopravy ukazuje, že Spojené království stále vytváří vyšší množství emisí oxidu uhličitého při přepravě potravin než jakákoli jiná evropská země zahrnutá ve studii [34]

15 Spojené království Velké Británie a Severního Irska Energetická efektivita Obrovské budovy supermarketů jsou velmi energeticky neefektivní [35]. Průzkum prováděný Sheffield Hallam University zjistil, že hypermarkety jsou nejvíce energeticky neefektivní budovy v sektoru obchodu a lehkého průmyslu. A to přesto, že se jedná o budovy poměrně nové. Nejen, že jsou hypermarkety neefektivní, jsou taky velmi velké. Když vezmeme v potaz průměrnou velikost budov, množství skleníkových plynů produkovaných hypermarkety vypadá při porovnání s jinými typy obchodů s potravinami velice nepříznivě. Na jednotku plochy produkují třikrát více oxidu uhličitého než například běžné zelinářství [36]. Závěr Nedávná studie celkových nákladů potravinového řetězce ukázala, že určitá rozhodnutí zákazníka týkající se potravin a dopravy mohou mít významný vliv na životní prostředí [40]. Existuje mnoho způsobů, jakými mohou zákazníci snížit negativní dopady svého nakupování a vyhnout se supermarketům: podporou nezávislých obchodníků a motivováním těchto obchodníků k prodeji lokálních potravin podporou lokálních potravinových distribučních sítí, jakými jsou farmářské trhy, odběrem bedýnek lokálních biopotravin či nákupem přímo u pěstitelů pěstováním vlastní zeleniny a ovoce pozorným sledováním urbanistických návrhů a tlakem na místní zastupitelstvo, aby zajistilo důsledné vyhodnocování environmentálních, ekonomických a sociálních dopadů další výstavby obchodů. Zdroje: [1] Baker, N.: How Green is Your Supermarket? březen resources/sites/ f0016a052c /environment%20team%20 Papers/Norman+Baker%27s+Report+on+Supermarkets.pdf [2] A Report on the Supply of Groceries from Multiple Stores in the United Kingdom. Competition Commission Vol 2 para , V práci citován výzkum pořízený maloobchodním řetezcem Sommerfield. [3] Dodgson, J., Lane, B.: Costs of Road Congestion in Great Britain: A NERA Briefing Paper. National Economic Research Associates, [4] Report for DEFRA by AEA Technology (2005). See Food Industry Sustainability Strategy draft consultation [5] Garnett, T.: Wise Moves Exploring the Relationship Between Food, Transport and CO 2. Transport 2000 Trust, London, wise_moves.pdf [6] Op cit 1 [7] Op cit 1 [8] Hole, D. G. a kol.: Organic Farming Benefit Biodiversity? Biological Conservation 122, str , [9] Mintel: Food and Drink. Mintel Report, listopad [10] Willer, H., Yussefi, M.: Agriculture Worldwide: Statistics and Future Prospects. Stiftung Okologie & Landbau, Bad Durkheim, [11] Smith, E., Marsden, T.: The glimits to Growthh in UK Organics: Beyond the Statistical Image. The Centre for Business Relationships, Accountability, Sustainability and Society. Working Paper Series no 3, [12] Organic Food & Farming Report Soil Association. [13] 1 Billion Organic Challenge. Tesco, tisková zpráva z [14] Nicholson- Lord, D.: Food Revolution That Lost Its Soul. Organic Farming Summer 2004, str , [15] Supermarkets and Great British Fruit. Friends of the Earth, říjen 2002, Media Briefing. [16] Henningsson, S., Hyde, K., Smith, A., Campbell, M.: Value of Resource Efficiency in the Food Industry: A Waste Minimsation Project in East Anglia. Journal of Cleaner Production 12, str , [17] Towards Greener Households: Products, Packaging and Energy. INCPEN, London, [18] Op cit 16. [19] Op cit 16. [20] EVI info. Erzeuger-Verbraucher-Initiative, St. Polten [21] Bentley, G., Hallsworth, A.G., Bryan, A.: Countryside in the City Situating a Farmers of Market in Birmingham. Local Economy 18, str , [22] Op cit 5 [23] Prepared by Statistics (Commodities and Food) Accounts and Trade Branch. HM Customs and Excise, ESD, DEFRA, [24] Carlsson-Kanayma, A.: Change and Dietary Choices; How Can Emissions of Greenhouse Gases from Food Consumption Be Reduced? Food Policy 23, str , [25] Kramer a kol.: Gas Emissions Related to Dutch Food Consumption. Energy Policy 27, s , [26] Jungbluth, N. a kol.: Purchases: Impacts from Consumers Point of View Investigated With a Modular LCA. International Journal of Life Cycle Assessment 5, str , [27] Pretty, J. N. a kol.: Costs and Food Miles: An Assessment of the Full Cost of the UK Weekly Food Basket. Food Policy 22nd February 2005, Elsevier Ltd,

16 Spolková republika Nemecko [28] Home Grown Apples in Short Supply in Big Supermarkets. Friends of the Earth, Media Briefing, listopad [29] Op cit 5 [30] The Grower 31 st March 2005 [31] Carlsson-Kanyama, A., Ekstrom, M.P., Shanahan, H.: And Life Cycle Energy Inputs: Consequences of Diet and Ways to Increase Efficiency. Ecological Economics 44, str , Domácí jablka 3,5 MJ /kg; tropické ovoce přivezeno letadlem 115 MJ/kg. [32] podle obrazových příloh v Travel to the Shops in GB, Personal Travel Factsheet 6, Department for Transport, [33] Garnett, T.: Moves: Exploring the Relationship Between Food, Transport and CO 2. Transport 2000 Trust, Odhaduje se, že dojíždění osobními auty za nákupy má na svědomí 20 % 50 % celkových CO 2 emisí produkovaných přepravou potravin ve Spojeném království. [34] Relationship Between Demand for Freight Transport and Industrial Effects. RO-97- SC.1091, Evropská komise, Brussel, [35] Elsayed, M. A., Grant, J. F., Mortimer, N. D.: Use in the United Kingdom Non-Domestic Building Stock Catalogue of Results. Resources Research Unit, School of Environment and Development, Sheffield Hallam University, [36] Ibid. Průměrná plocha supermarketu: m 2, průměr emisí CO 2 na m 2 : 330 kg/m 2 / rok; celková produkce CO 2 na průměrnou plochu supermarketu kg CO 2 za rok. Průměrná plocha zelinářství 76 m 2 ; průměr emisí CO 2 na m 2 : 105 kg/m 2 /rok; celková produkce CO 2 na průměrnou jednotku zelinářství: kg CO 2 za rok. [38] Pretty, J. N., Ball, A. S., Lang, T., Morison, J. I. L.: Costs and Food Miles: An Assessment of the Full Cost of the UK Weekly Food Basket. Food Policy 30 (1), str. 1 19, Text pochází z částí publikace: Checking out the Environment? Environmental Impacts of Supermarkets Friends of the Earth, June Do češtiny přeložila Marie Nešporová. Friends of the Earth Přátelé Země Největší mezinárodní síť ekologických nevládních neziskových organizací sjednocující 77 členských (celostátních) organizací a okolo místních iniciativ na všech světadílech. FoE mají přes dva miliony členů a členek, podporovatelů a podporovatelek na celém světě a pracují na palčivých environmentálních a sociálních problémech dneška. Vyzývají k nastavení takové globální ekonomiky, která bude environmentálně udržitelná a sociálně spravedlivá. Spolková republika Německo Úvod Globalizace, vznik a rozšiřování diskontních prodejen spolu úzce souvisí. Naše oblečení je přibližně z 90 % šito v Asii, střední Americe, východní Evropě a v některých afrických zemích. Většina maloobchodních firem zde stejně jako diskonty Lidl a KiK nechává svoje oblečení vyrábět. Organizace Alternative Movement for Resources and Freedom Society zkoumala nákupní strategie diskontů a pracovní podmínky u šesti vybraných dodavatelů řetězců Lidl a KiK v Bangladéši. Výsledky? Dochází k masovému porušování pracovních a lidských práv. Pomocí principu nákupu ve velkém a skupováním významných podílů produkce získaly diskonty obrovskou moc, díky níž jsou schopny stlačovat ceny, tlačit na zkracování dodacích lhůt a přesunovat čím dál více odpovědnosti na dodavatele. Motto diskontů zní: Levněji, rychleji, flexibilněji, riziko mají nést dodavatelé. Producenti v Bangladéši jsou proti těmto velkým koncernům bezmocní. Nátlak tak přenášejí dále na švadleny, na jejichž bedrech nakonec leží tíže boje o nízké ceny. Dělníci a dělnice pracují bez pracovních smluv za minimální plat, přesčasy jim nejsou propláceny vůbec nebo nedostatečně, je jim odebráno právo organizovat se v odborech. Ženy jsou diskriminovány je s nimi jejich nadřízenými špatně zacházeno a jsou také placeny hůře než muži. Avšak nejen dělníci a dělnice v Bangladéši, i prodavači a prodavačky v Německu pociťují denně důsledky expanze diskontů a diskontizace maloobchodu. Koncept diskontů zní: Levně levně levně. Nejen zboží a jeho prezentace, ale i prodavačky a prodavači, to vše má být levné. Pracovních míst s plným úvazkem ubývá (od roku 2003 o ), práci vykonávají lidé zaměstnaní na částečný úvazek s minimálním platem. Důsledek, chudoba zaměstnaných, se týká především žen, které tvoří 70 % pracujících v maloobchodní sféře. Pracovní síla za minimální cenu v Bangladéši a v Německu. To jsou důsledky globalizace a rozvoje diskontů. Bangladéš nám tím již není vzdálená, neboť podobné pracovní podmínky vidíme hned za rohem v našem diskontu. Co proti tomu můžeme dělat? Dobrovolné osobní závazky obchodních řetězců dosud nevedly k žádnému zlepšení pracovních podmínek. Závazky tedy nejsou plněny, ale vypadají dobře a slouží firmám jako ochrana před kritikou podle otřepané fráze: Chceme lepší pracovní podmínky, ale nejsme schopni je prosadit u našich dodavatelů. Velké obchodní společnosti 28 29

17 mohou velmi dobře kontrolovat kvalitu svého zboží (a dělají to i v továrnách v nejchudších zemích), ale zároveň se cítí neschopné kontrolovat jejich dodavatele při dodržování sociálních standardů. Společnosti, v tomto případě diskonty, se zajímají pouze o zboží za co nejnižší ceny, za jakých podmínek je vyráběno, je však ve skutečnosti nezajímá. V reakci na současný stav musí státy nebo jejich společenství ustanovovat závazná mezinárodní pravidla podnikání a kontrolovat jejich dodržování. Jednotlivé země jako například Bangladéš jsou příliš slabé a jejich vlády příliš zkorumpované na to, aby mohly bránit zájmy svých občanů. Obávají se, že nadnárodní korporace odejdou do jiných levnějších zemí, pokud budou klást velký důraz na dodržování lidských práv. Německá spolková vláda a Evropská komise však zastupují velkou ekonomickou sílu. Mohou zavést závazná pravidla pro společenskou odpovědnost firem a musí konečně přinutit nadnárodní společnosti ke skládání účtů z jejich činnosti. Jak využívají diskonty svoji moc: koncentrace a expanze v maloobchodě Spolková republika Nemecko V následujícím textu je popsán vývoj obchodních společností se zaměřením na oblast textilu a na nákupní praktiky (postupy, zvyklosti, strategie) diskontů. Nejprve je proces koncentrace 1 vysvětlen na příkladu maloobchodu s potravinami, poté jsou rozebrány tendence v sektoru textilním. Zvláštní důraz je přitom kladen na nákupní praktiky diskontů. Proces koncentrace v oblasti potravinového zboží Zatímco v Itálii připadá na obyvatel 124 prodejen potravin, v Německu je to pouze 50. To automaticky přináší spotřebitelům ztrátu místních produktů, nabídka se stává standardem, který je v celé zemi stejný. Podíl pěti největších maloobchodních řetězců na celém obratu maloobchodů v oblasti potravin se v roce 2003 v Itálii pohyboval okolo 39 %, v Německu byl téměř dvojnásobný 70 % [1, 2]. Velikáni maloobchodu určují, co se v německých zemích dostane lidem na stůl. Téměř ¾ obyvatel Německa nakupují v obchodních domech, specializované obchody naopak mizí. Pokud navíc pozorujeme podíl diskontů na trhu s potravinami, zjišťujeme, že v roce 2006 v Německu 42 % obchodu s potravinami proběhlo právě v diskontních prodejnách. V Anglii je proces koncentrace ještě o krok dál: Zde dnes ovládá Velká čtyřka (Tesco, Asda, Sainsbury s a Safeway) ¾ obchodu s potravinami. Proces koncentrace probíhá rychle, ještě v roce 1990 ovládaly tyto řetězce pouze necelou polovinu (47 %) trhu [3]. Velikost prodejních ploch v Německu se od roku 1970 téměř ztrojnásobila (díky supermarketům vznikajícím na zelené louce ), počet prodejních míst se však snížil ze v roce 1996 na v roce Podíl menších obchodů (s prodejní plochou do 400 m 2 ) na trhu klesl jen za posledních deset let o polovinu (z 18 % v roce 1995 na 9 % v roce 2005) [4]. Tendencí je tedy proces koncentrace, kdy menší obchody musejí zavírat a naopak obchodní domy a diskonty o prodejní ploše nad 400 m 2 se rozšiřují. Tento proces koncentrace se projevuje i v zisku po zdanění maloobchodníků, který se zvýšil z 9,3 miliard Euro v roce 1998 na 11,6 miliard Euro v roce 2004 (WABE-Institut, 2007). V maloobchodní sféře lze vydělat mnoho peněz: ne nadarmo jsou na seznamu nejbohatších Němců bratři Albrechtovi (Aldi) a Dieter Schwarz (Lidl). 1 Koncentrace maloobchodní sítě znamená, že se prodejní nabídka stále více sdružuje do menšího počtu maloobchodních jednotek (prodejen) a v případě územní koncentrace maloobchodu i na stále menší část osídleného území. Koncentrace v maloobchodě způsobuje omezení přístupu výrobců na trh, omezení spotřebitelů ve výběru i horší prostorovou dostupnost maloobchodních provozoven

18 Spolková republika Nemecko Superboháči maloobchodu 2006 (údaje v miliardách EUR) 35 Aldi Nord and Süd Theo u. Karl Albrecht Květen 2007 Lidl Kaufland Dieter Schwarz Tchibo Ingeborg Herz Galeria Kaufhof Fam. Haniel METRO Group Beisheim Otto Beisheim real Fam. Schmit- Ruthenbeck Kaiser Tengelmann Fam. Haub Globus Thomas Bruch Zdroj: manager magazine Spezial, Die 300 reichsten Deutschen (300 nejbohatších Němců), říjen 2006, citováno a převzato z ver.di, handel č. 4, 2006, strana I. Negativní důsledky Malé specializované obchody s potravinami s výjimkou lahůdkářství nadále mizí, protože nemohou konkurovat nízkým cenám supermarketů a diskontů. Velcí potlačují malé. Zákazníci a zákaznice sice vydělávají na nízkých cenách, avšak existuje i mnoho negativních důsledků: snižování počtu malých prodejen znemožňuje zásobování v blízkosti místa bydliště. K nákupu je zapotřebí automobil, což je zejména pro starší obyvatele problém. Služby obsluhy a informací nejsou již v diskontech nabízeny, zákazníci se musí sami informovat. Zákazníci a zákaznice, kteří hledají určité zboží, bloudí často uličkami a nenachází nikoho, koho by mohli požádat o radu. V budoucnosti dokonce zřejmě díky systému tzv. RFID čipů již nebudou vůbec existovat ani pokladny. Ceny zboží v nákupním vozíku budou při východu z obchodu zcela automaticky zaznamenány a pomocí platební karty odečteny z účtu zákazníka. Také se snižuje rozmanitost nabídky, především regionálního zboží. Lokální průmysl a zemědělství ztrácejí odbytiště, zaměstnanci a zaměstnankyně malých prodejen ztrácejí pracovní místa, případně jsou jim měněna na místa s částečným pracovním úvazkem. Tyto problémy se týkají především žen. Proces expanze Expanze (rozšiřování řetězců) probíhá na více úrovních: zaprvé se ztrojnásobily prodejní plochy (jak je uvedeno výše), zadruhé diskonty rozšiřují svůj základní sortiment. Řetězec Aldi začal se 400 druhy zboží, dnes jich nabízí okolo 700. Navíc diskonty expandují nejen v Německu (Aldi: 4 200, Lidl: 2 750, KiK: přes prodejen), ale i v zahraničí. Lidl vystupuje na trhu 23 zemí se prodejnami, Aldi v 15 zemích s prodejnami. Aldi má však největší podíl na trhu (55 %) v Německu, kde je s velkým náskokem největším diskontem. Lidl je v Německu na druhém místě za Aldi, celosvětově je však jeho obrat vyšší než společnosti Aldi. Lidl silně expandoval do východní Evropy a roste viditelně rychleji než Aldi. V České republice je firma Schwarz první na žebříčku maloobchodního trhu s obratem 51 miliard korun ročně [5]. Německé Metro, a. s., čtvrtá největší obchodní společnost na světě s prodejnami a obratem téměř 70 miliard dolarů v roce 2005 [6], je rozšířena do 30 zemí [7]. Koncern je aktivní i na čínském trhu, kde provozuje 23 Cash&Carry obchodů [8]. V České republice provozuje tato firma prodejny Makro a má čtvrtý největší obrat na maloobchodním trhu [9]. Vývoj v oblasti textilu a odívání Obraty v odvětví textilu a odívání od roku 1996 (62,89 miliard Euro) do roku 2004 (56,27 miliard Euro) klesaly, od roku 2005 opět pomalu vzrůstají. V roce 2006 obnášel obrat v oblasti textilu a odívání v Německu celkem 55,2 miliard Euro. Podíl specializovaných obchodů s textilem (textil a oděvy) byl 55,5 %, podíl obchodů nespecializovaných (obchodní domy, diskonty, obchody se sportovním vybavením, zásilkové obchody, atp.) byl 44,5 % [10]. Následující tabulka zobrazuje snižování výdajů za oděvy a obuv v Německu od roku 2001 (v procentech z celkových výdajů domácností). Struktura výdajů německých domácností Údaje o celkových výdajích v % Oblečení a obuv 5,4 5,2 4,9 4,8 Zdroj: Zahlen zur Textil- und Bekleidungsindustrie 2006, Gesamtverband textil + mode, strana 3. Snižování výdajů za oblečení však neznamená, že by co do množství nakupovali lidé méně, právě naopak. Ve Velké Británii se množství prodaných oděvů za posledních 10 let zdvojnásobilo, průměrné ceny se ale za stejnou dobu sní

19 Spolková republika Nemecko žily o % [11]. Spotřebujeme tedy větší množství, ale levněji. Je nabízeno stále více zboží za stále nižší ceny. Na koho jsou tedy přesunuty náklady? 32 milionů Angličanů nakupuje 30 % svého oblečení ve čtyřech největších nákupních domech (Tesco, Asda, Sainsbury s, Marks & Spencer). Velké diskonty platí svým dodavatelům za zboží o % méně než normální obchodní domy [12]. Díky obrovským objemům zboží, které od dodavatelů odebírají, stlačují značně nákupní ceny. Ale i obchodní domy zatím vymyslely vlastní obranné strategie: tvoří nákupní skupiny s podniky z jiných evropských zemí, díky čemuž je jejich význam podobný významu diskontů. Dodavatelé v rozvojových zemích se dostávají do stále silnější závislosti na malém počtu mezinárodních společností a jejich dovozcích. Aby dosáhly nižších ceny, snižují platy, nakonec jsou to švadleny v jejich továrnách, kdo nesou následky. Neměli bychom se však domnívat, že všechny velké společnosti pocházejí z Evropy a USA. Na burze zaznamenaný rodinný podnik Li&Fung z Hongkongu se stal největším světovým nákupčím zboží (a to nejen textilií). Tato společnost zásobuje velké obchodní koncerny Wal-Mart, Carrefour, Hilfiger, Esprit a od podzimu 2006 i Arcandor (dříve KarstadtQuelle). Naše marže se tím vylepšila o 10 až 15 procent, oznámil šéf nákupu Helmut Merkel z firmy Karstad [13]. Provozní kapitál se podle údajů koncernu snížil o půl miliardy Euro, protože Li&Fung požaduje po dodavatelích delší splatnost faktur za zboží, než míval Arcandor/KarstadQuelle, a. s. [14]. Zjednodušeně tento fakt znamená: Li&Fung může ceny ještě silněji stlačovat a platit zcela zřejmě se zpožděním. To není žádný div, neboť Li&Fung je asijský obr se 70 nákupními kancelářemi, se zaměstnanci ve 44 zemích, kteří si navzájem musí konkurovat. Toto posiluje soutěživost a vlastní iniciativu zaměstnanců, míní William Fung. Na své červené zimní bundě ukazuje novinářům, jak globálně pracuje jeho společnost: Svrchní materiál jsme obstarali v Koreji, zip pochází z Japonska, výplň z Číny, gumové šňůrky z Hongkongu a podšívku dodává Taiwan. [15]. Zasvěcení odhadují, že Li&Fung získává prémii za zprostředkování ve výši asi pět procent obratu. Jejich vlastní obrat činil v roce ,7 miliard amerických dolarů, čistý zisk vystoupal v roce 2006 o 23 % na 282 milionů dolarů. William a jeho bratr Victor Fungovi disponují každý odhadovaným majetkem ve výši 2,4 miliard amerických dolarů [16]. Mezi maloobchodníky s oblečením (mimo Velkou Británii) stojí na prvním místě švédský oděvní dům H&M, na druhém španělská společnost Inditex (Zara) a na třetím německo-nizozemský oděvní dům C&A. Jejich roční obraty jsou ohromné, například u H&M převyšoval v letech 2005/6 šest miliard Euro. V Německu je však H&M na pátém místě za jinými velkými maloobchody s textilem, např. C&A. Obraty velkých maloobchodních řetězců s textilem na celém světě (mimo Velkou Británii) Řetězec Země původu 2005/6 Obrat (v milionech eur) H&M Švédsko 6,128 Grupo Inditex Španělsko 5,514 C7A Německo/Nizozemí 4,563 Esprit Hong Kong 1,810 Benetton Gruppe Itálie 1,481 Peek & Cloppenburg Německo 1,125 Mango Španělsko 1,144 Vivart Francie 953 Grupo Cortefiel Španělsko 916 Varner Group Norsko 873 Charles Vögele Švýcarsko 870 Etam Development Francie 725 Gap USA 662 Zdroj: ECRA, 2007, strana 25. Kde nakupují Němci své oblečení? V Německu nakupuje polovina zákazníků a zákaznic oděvy částečně v diskontech jako jsou Aldi a Lidl [17]. Řetězci Aldi se podařilo oslovit všechny skupiny nakupujících, nejen ty s omezenými příjmy. Podíl textilu na celkovém sortimentu diskontů tvoří jen asi 5 %, ale za 10 let v období se z něj plynoucí obrat zvýšil o 222 % (Erlinger citován Wick, 2007, str. 12). V roce 2005 byl obrat obchodů Aldi na textilu a oblečení téměř 1,1 miliard Euro. Konkurenti Lidl, KiK, Tchibo zatím Aldi dotahují. Skupina Tengelmann (KiK a Plus) dokonce Aldi v obratu za oděvy v roce 2005 předstihla. Podle seznamu největších maloobchodů s textilem v Německu, zveřejněného TextilWirtschaft [18], je Tengelmann na sedmém místě před Tchibo, Aldi a Lidl. Tengelmann má tedy se svými pobočkami Plus a pobočkami KiK obrat na textilu 1,27 miliard Euro. Obrat ostatních diskontů na oblečení (Aldi, Lidl, Tchibo) se pohybuje kolem jedné miliardy Euro. Zdaleka největším maloobchodem s textilem je ale Arcandor/KarstadQuelle s obratem 4,2 miliardy Euro v roce Následují jej Ottoversand s obratem 3,5 miliardy Euro a Metro (Kaufhof und Adler) se třemi miliardami Euro obratu. Také firmy jako H&M či C&A, které prodávají jen své vlastní značky, zvýšily svůj obrat o 2 4 % oproti předchozímu roku, vyka

20 zují tak 2,8 miliard Euro (C&A) a 2,17 miliard Euro (H&M). Obrat specializovaných obchodů se naproti tomu v letech téměř o polovinu snížil. Také jejich počet se značně zmenšil: v roce 1996 existovalo ještě samostatně řízených oděvních podniků, v roce 2005 jich bylo pouze Přesto mají stále ještě většinový podíl na počtu zákazníků (55,5 % obratu z textilu pochází stále ještě ze specializovaného obchodu). Jako konkurent posílil silně v posledních letech zásilkový obchod. Více zákazníků si své oblečení objednává zde, nenakupují v obchodních domech prodávajících více značek oblečení, jako je např. Peek & Cloppenburg [19]. Závěr studie o maloobchodu realizované v roce 2005 TextilWirtschaft [20] zní: Trend spěje ke kombinování, tabu týkající se diskontů již neexistují. Zákazníci je dnes střídají se specializovanými obchody: tričko z diskontu Aldi kombinují s kalhotami Brax, zákaznice H&M vylepšují svůj šatník i levnými doplňky. Složení ceny trička: 13 % náklady továrny 11 % doprava a daně 25 % reklama 1 % náklady na mzdu Spolková republika Nemecko 50 % zisk a náklady maloobchodu Odkud pochází naše oblečení? Z cca devadesáti procent jsou oděvy vyráběny především v jižní a jihovýchodní Asii, střední Americe, některých zemích Afriky nebo východní Evropy. Po skončení platnosti mezinárodních dohod o obchodu s textilem na konci prosince 2004 odpadly doposud pevně stanovené kvóty na export textilu pro jednotlivé země. Dle očekávání stoupl razantně export Číny. V roce 2005 vzrostl export z této země do USA o 47 %, do EU o 43 % [21]. Podíl Číny na celosvětovém exportu textilu se zvýšil z 20 na 27 %, to znamená, že Čína dnes produkuje více než čtvrtinu oděvů celého světa. Odstranění kvót vedlo k redukcím cen a silným konkurenčním bojům mezi chudými zeměmi, které exportují textil a jejichž ekonomika je na exportu závislá. Světová obchodní organizace (WTO) však za podstatného narušení trhu povolila obnovená množstevní omezení proti čínskému exportu. Tak byly znovu stanoveny kvóty, které dovoz z Číny omezují, a to do konce roku 2007 v případě EU, do ostatních zemí (např. USA) pak do konce roku Plnohodnotná liberalizace textilního a oděvního trhu by měla nastat od roku Konkurenční boj chudých zemí za zachování vlastního oděvního průmyslu se často koncentruje na co největší snížení mezd. Pokud však sledujeme podíl na nákladech z pohledu nákupčího, mají mzdy na konečné prodejní ceně produktu podíl jen 0,5 1 %, jak ukazuje následující graf. Marketing a reklama, stejně jako profit podniku v Německu, tvoří naproti tomu cca 25 procent konečné prodejní ceny. Zvýšení mezd by tedy bylo v očích nákupčích pouhým zrnkem písku. Přesto smlouvají o každý cent. Graf ukazuje, jak je tvořena cena zboží, tzn. pouze cca 14 % (náklady továrny a mzdy) zůstává v zemi původu, např. v Bangladéši. Zdroj: ECRA, 2007, strana 50. Zajímavý je také pohled na rozdělení nákladů v okamžiku, jakmile je zboží naloděno. Od opuštění továrny k prodeji konečným spotřebitelům v obchodě se cena může až zdesetinásobit, jak ukazuje následující příklad z Dánska: Struktura ceny oděvů (od dánského velkoobchodu) Složení ceny oblečení US $ Free on Board (FOB) cena vyrobeného zboží před naloděním 6,45 pojištění, přepravní náklady apod. 0,64 cena po pojištění nákladu a investic 7,09 cla, daně pokud existují 0,85 cena po zdanění a proclení 7,94 velkoobchodní přirážka % 3,97 velkoobchodní cena 11,91 maloobchodní přirážka % 35,72 maloobchodní cena bez DPH 47,63 DPH 25 % (v Dánsku) 11,91 prodejní cena konečnému spotřebiteli, včetně DPH 59,53 Zdroj: Danish Import Promotion Programme, citováno ECRA, 2007, str

PROJEKT LIDÉ LIDEM - WORKSHOP Č.

PROJEKT LIDÉ LIDEM - WORKSHOP Č. PROJEKT LIDÉ LIDEM - WORKSHOP Č. KOMUNITOU PODPOROVANÉ ZEMĚDĚLSTVÍ z pohledu JADE BASHFORD lektorka: Jade Bashford Jade spoluvytváří místní komunitní potravinové systémy už 25 let. Jade pracovala na místní

Více

Zaostřeno na hypermarkety. maloobchod v ČR a příklad Brna

Zaostřeno na hypermarkety. maloobchod v ČR a příklad Brna Zaostřeno na hypermarkety maloobchod v ČR a příklad Brna NESEHNUTÍ Nezávislé sociálně ekologické hnutí Brno, 19. října 2011 Definice a vývoj supermarkety (obchody s prodejní plochou 400 až 2 500 m 2, ve

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice OBCHODNÍ ČINNOST 6. TYPOLOGIE MALOOBCHODNÍCH JEDNOTEK Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v

Více

BEYOND ECONOMIC GROWTH.

BEYOND ECONOMIC GROWTH. 1 Světová banka nabízí ke studiu zajímavou publikaci BEYOND ECONOMIC GROWTH. Zde je příklad, jak já využívám tohoto zdroje pro studium a poznání služeb v hodinách zeměpisu. Tabulky, mimochodem značného

Více

P O D T L A K E M A K Č N Í C H N A B Í D E K?

P O D T L A K E M A K Č N Í C H N A B Í D E K? P O D T L A K E M A K Č N Í C H N A B Í D E K? Z d e n ě k S k á l a, R e s e a r c h D i r e c t o r R e t a i l & S h o p p e r, I N C O M A, 24. 11. 2 0 1 0 1. TRENDY: KRIZE, CENY, AKCE 2. PROMOČNÍ

Více

Lekce Koupíme místní jablko? strana 1/2 Příloha 1 pracovní list Zaznamenejte do pracovního listu, odkud pocházejí jablka, která se prodávají v obchodě, do kterého chodíte s rodiči nakupovat. odrůda země

Více

Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013

Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Potenciál rozvoje nákladní železniční dopravy v konkurenčním prostředí Development potential of freight railway transport in a competitive environment Ing. Milan

Více

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 14.5.2013 COM(2013) 278 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Program Marco Polo výsledky a výhledy

Více

Odpovědné zadávání veřejných zakázek

Odpovědné zadávání veřejných zakázek Odpovědné zadávání veřejných zakázek Valná hromada NSZM ČR, 28. dubna 2014, Praha Akce je součástí projektu NSZM ČR STRATEG-2: Strategické řízení v obcích o stupeň výše podpořeného finančními prostředky

Více

Role flexibilní pracovní síly v personální strategii

Role flexibilní pracovní síly v personální strategii Personální společnost Manpower oslovila v říjnu 2009 více než 41.000 zaměstnavatelů ze 35 zemí a oblastí, aby zjistila více informací o současné roli flexibilní pracovní síly v personální strategii různých

Více

Postavení výrobku na lokálních trzích

Postavení výrobku na lokálních trzích Kapitola 8 Modul 1: Postavení výrobku na trhu Postavení výrobku na lokálních trzích Dr. Andrea Grimm Dr. Astin Malschinger OBSAH MODUL 1 POSTAVENÍ VÝROBKU NA TRHU Kapitola 8: Postavení výrobku na lokálních

Více

ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice?

ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice? ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice? Eva Mahdalová cz.linkedin.com/in/evamahdal/cs mahdalova@colosseum.cz 30. 04. 2015 Shrnutí Kukuřice je nejvýznamnější součástí světového obchodu

Více

Potraviny v širších souvislostech

Potraviny v širších souvislostech Potraviny v širších souvislostech Ostrava, 6.11. 2012 Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org 1 Svět -7 miliard obyvatel ČR 10,3 mil. Dnešní kontext V roce 2009 trpěla hladem více než miliarda

Více

TRENDY NÁKUPNÍHO CHOVÁNÍ

TRENDY NÁKUPNÍHO CHOVÁNÍ TRENDY NÁKUPNÍHO CHOVÁNÍ duben 2013 zdeněk skála research director retail & shopper incoma gfk GfK 2013 Retail Summit 2013, Prague 1 Situace v českém obchodě Jak se mění nákupní chování? Kam to směřuje?

Více

B104MFS Marketing finančních služeb

B104MFS Marketing finančních služeb B104MFS Marketing finančních služeb - vyučující předmětu - osnova předmětu/is BIVŠ - ukončení předmětu Václav Kupec Předmět - představení předmětu Holistická koncepce marketingu je dynamická koncepce opírající

Více

blízko, rychle, pohodlně

blízko, rychle, pohodlně STRATEGIE STRATEGIE STRATEGIE vize Žabka vstupuje do ČR s novým typem prodejen convenience je tu pro vás blízko, rychle, pohodlně convenience definice 1. Velikost a otevírací doba: Velikost prodejní plochy

Více

PENĚŽNÍ VYDÁNÍ NA DOPRAVU V ČR MONETARY TRANSPORT EXPENSES IN CZECH REPUBLIC

PENĚŽNÍ VYDÁNÍ NA DOPRAVU V ČR MONETARY TRANSPORT EXPENSES IN CZECH REPUBLIC PENĚŽNÍ VYDÁNÍ NA DOPRAVU V ČR MONETARY TRANSPORT EXPENSES IN CZECH REPUBLIC Kateřina Pojkarová 1 Anotace: Tak, jako je doprava je významnou a nedílnou součástí každé ekonomiky, jsou vydání na dopravu

Více

Střednědobý přehled Bílé knihy o evropské dopravní politice

Střednědobý přehled Bílé knihy o evropské dopravní politice Veřejná konzultace Střednědobý přehled Bílé knihy o evropské dopravní politice V letošním roce uskuteční Komise střednědobý přehled Bílé knihy o evropské dopravní politice do r. 2010. Toto přezkoumání

Více

PROBLEMATIKA DISTRIBUCE BIOPRODUKTŮ PROBLEMS OF THE ORGANIC PRODUCTS DISTRIBUTION. Iva Živělová, Jaroslav Jánský

PROBLEMATIKA DISTRIBUCE BIOPRODUKTŮ PROBLEMS OF THE ORGANIC PRODUCTS DISTRIBUTION. Iva Živělová, Jaroslav Jánský PROBLEMATIKA DISTRIBUCE BIOPRODUKTŮ PROBLEMS OF THE ORGANIC PRODUCTS DISTRIBUTION Iva Živělová, Jaroslav Jánský Anotace: Příspěvek je zaměřen na odbyt bioproduktů zejména z pohledu nejčastějších odbytových

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět: Marketing a management, téma: Maloobchod

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět: Marketing a management, téma: Maloobchod Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět: Marketing a management, téma: Maloobchod Pracovní list vytvořila: Mgr. Radka Drobná Období vytvoření VM: duben 2012 Klíčová slova: maloobchod,

Více

VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY

VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY Česká republika a Slovensko v roce 2014 Autoři: Jonáš Rais Martin Reguli Barbora Ivanská Březen 2014 Poznámka: Text je výstupem mezinárodní výzkumné spolupráce Centra

Více

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí MSP 70% celkového průmyslového znečištění v EU Vlivy na místní životní prostředí i komunity: v

Více

TRH S EKOLOGICKÝM OVOCEM A ZELENINOU V ITÁLII A VE FRANCII MARKETS FOR ORGANIC FRUITS AND VEGETABLES IN ITALY AND FRANCE

TRH S EKOLOGICKÝM OVOCEM A ZELENINOU V ITÁLII A VE FRANCII MARKETS FOR ORGANIC FRUITS AND VEGETABLES IN ITALY AND FRANCE TRH S EKOLOGICKÝM OVOCEM A ZELENINOU V ITÁLII A VE FRANCII MARKETS FOR ORGANIC FRUITS AND VEGETABLES IN ITALY AND FRANCE Jaroslav Jánský, Iva Živělová Anotace: Příspěvek se zabývá problematikou trhu s

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Územní energetická koncepce Zlínského kraje

Územní energetická koncepce Zlínského kraje Územní energetická koncepce Zlínského kraje 1. Nahrazuje Směrnici 2006/32/ES, o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice 93/76/EHS 2. Nahrazuje Směrnici

Více

Social return of investment

Social return of investment Social return of investment Sociální podnikání pod pojmem sociální podnikání vnímáme podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. sociální podnikání hraje důležitou roli v místním

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY,

Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 12.10.2015 COM(2015) 494 final 2015/0238 (NLE) Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, kterým se Spojenému království povoluje používat zvláštní opatření odchylující se od čl. 26

Více

Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2011 Jiří Sedlo a Martin Půček, Svaz vinařů ČR

Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2011 Jiří Sedlo a Martin Půček, Svaz vinařů ČR Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2011 Jiří Sedlo a Martin Půček, Svaz vinařů ČR Svaz vinařů České republiky provedl v roce 2011 již pošestnácté výběrové šetření ke sklizni hroznů, tentokráte ve 100

Více

Q1 2012. Manpower Index trhu práce Česká republika

Q1 2012. Manpower Index trhu práce Česká republika Q1 212 Manpower Index trhu práce Česká republika Výsledky průzkumu 1. čtvrtletí 212 Manpower Index trhu práce Česká republika Obsah Q1/12 Index trhu práce v České republice 1 Regionální porovnání Porovnání

Více

Úkol 1: Obchodní rozpětí

Úkol 1: Obchodní rozpětí Obchodní rozpětí Úkol 1: Obchodní rozpětí obchodní rozpětí = rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou U kterých z následujících produktů je obvykle obchodní rozpětí v maloobchodě relativně nízké a u kterých

Více

Internetová populace zblízka Internetový prodej a jeho struktura

Internetová populace zblízka Internetový prodej a jeho struktura GfK Praha Media Internetová populace zblízka. Internetový prodej a jeho struktura Šárka Bártová, Robert Stránský GfK Growth from Knowledge The knowledge you need to make successful business decisions Internetová

Více

Revoluce ve školním stravování Školní stravování jako nástroj trvalé udržitelnosti

Revoluce ve školním stravování Školní stravování jako nástroj trvalé udržitelnosti Revoluce ve školním stravování Školní stravování jako nástroj trvalé udržitelnosti Tom Václavík Projekt realizován za podpory dárcovského fondu Nadace Veronica Společně pro Brno Globální ekologická krize

Více

Energetická transformace Německá Energiewende. 8 Klíčové závěry

Energetická transformace Německá Energiewende. 8 Klíčové závěry 8 Klíčové závěry Energetická transformace Německá Energiewende Craig Morris, Martin Pehnt Vydání publikace iniciovala Nadace Heinricha Bölla. Vydáno 28. listopadu 2012. Aktualizováno v červenci 2015. www.

Více

Czech Republic / Slovakia / Hungary

Czech Republic / Slovakia / Hungary Česká republika / Slovensko / Maďarsko Czech Republic / Slovakia / Hungary www.prkpartners.com Významná tržní síla: srovnání právních úprav Radan Kubr Obsah Úvod do problematiky významné tržní síly Srovnání

Více

Nejnovější vývoj na světových trzích s biopotravinami

Nejnovější vývoj na světových trzích s biopotravinami Nejnovější vývoj na světových trzích s biopotravinami Tom Václavík Základní data Světový trh sbiopotravinami 2008 Celková spotřeba: přibližně 37 mld. EUR Meziroční nárůst: +-10 % (2007/2008) Největší trhy:

Více

TISKOVÁ KONFERENCE SOCR ČR A ICSC

TISKOVÁ KONFERENCE SOCR ČR A ICSC TISKOVÁ KONFERENCE SOCR ČR A ICSC 3. 12. 2014 1 a CHTĚJÍ ČEŠI OMEZIT PRODEJNÍ DOBU? KOLIK ČECHŮ A JAK ČASTO NAKUPUJE O SVÁTCÍCH? CO ČEŠI O SVÁTCÍCH OBVYKLE NAKUPUJÍ? MÁ PODLE ČESKÝCH SPOTŘEBITELŮ STÁT

Více

Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům.

Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům. Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům. V pásmu od severní Afriky po centrální Asii jsou šířením pouští ohroženy dvě miliardy lidí. Spolu s rozšiřováním pouští

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ. o odvětví sušených krmiv

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ. o odvětví sušených krmiv CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 19.9.2008 KOM (2008) 570 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ o odvětví sušených krmiv CS CS ZPRÁVA KOMISE RADĚ o odvětví sušených krmiv 1. ÚVOD Podle

Více

Prodej ze dvora- marketing LEDEN A ÚNOR 2010

Prodej ze dvora- marketing LEDEN A ÚNOR 2010 Prodej ze dvora- marketing zemědělských komodit LEDEN A ÚNOR 2010 Výhody nákupu místní produkce pro obchodníky - nákupčí vyšší kvalita (zejména u rychle se kazícího zboží, které je nutno přepravovat) p

Více

Zelené nakupování a role EPD v CSR a zadávání veřejných zakázek

Zelené nakupování a role EPD v CSR a zadávání veřejných zakázek Zelené nakupování a role EPD v CSR a zadávání veřejných zakázek Zahrnutí environmentálních požadavků do veřejných zakázek a dodavatelských řetězců Peter Sokol, CSR Consult Zelené nakupování a role EPD

Více

Standardy a praxe zeleného nakupování v České republice

Standardy a praxe zeleného nakupování v České republice Standardy a praxe zeleného nakupování v České republice Úvod V České republice existuje několik iniciativ týkajících se zeleného nakupování (pro veřejné organizace). Nicméně většina z nich vychází z neziskových

Více

ANALÝZA KAKAO LONG. Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost.

ANALÝZA KAKAO LONG. Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost. ANALÝZA KAKAO LONG Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost. Eva Mahdalová cz.linkedin.com/in/evamahdal/cs mahdalova@colosseum.cz 30.6. 2015 Shrnutí Kakao je ve vědeckém světě známé

Více

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Zemědělství

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Zemědělství Zápis z I. jednání Pracovní skupiny Zemědělství Spálené Poříčí, 9.6. 2014 Dokument obsahuje to, co jsme na setkání identifikovali a potvrdili jako potřeby/problémy zemědělských podnikatelů na území působnosti

Více

Úspěch a kontinuita pro další generace. Pomáháme rodinným podnikům růst a prosperovat během dalších generací!

Úspěch a kontinuita pro další generace. Pomáháme rodinným podnikům růst a prosperovat během dalších generací! České & Slovenské Rodinné Podniky Czech & Slovak Family Businesses Rodinné podniky Úspěch a kontinuita pro další generace Pomáháme rodinným podnikům růst a prosperovat během dalších generací! Dej synovi

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice OBCHODNÍ ČINNOST 5. MALOOBCHOD A MALOOBCHODNÍ SÍŤ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci

Více

Nejnovější trendy na trhu s biotextilem

Nejnovější trendy na trhu s biotextilem Nejnovější trendy na trhu s biotextilem Bio Summit Praha, 8.4. 2010 David Festa ECOVOICE Ecovoice Vznik 2007 bio, fair trade oblečení z konopí, biobavlny, bambusu a tencelu 2010 nová struktura (německý

Více

EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne 8.12.2008 K(2008) 8044. Státní podpora / Česká republika Podpora č. N 675/2007 Ekologické zemědělství a biopotraviny

EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne 8.12.2008 K(2008) 8044. Státní podpora / Česká republika Podpora č. N 675/2007 Ekologické zemědělství a biopotraviny EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2008 K(2008) 8044 Věc: Státní podpora / Česká republika Podpora č. N 675/2007 Ekologické zemědělství a biopotraviny Vážený pane, s potěšením Vám mohu oznámit, že se Komise

Více

VY_32_INOVACE_Z.3.17 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Sekundér a terciér

VY_32_INOVACE_Z.3.17 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Sekundér a terciér Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Jak uspět na místním trhu. Třebíč 21. 2. 2014

Jak uspět na místním trhu. Třebíč 21. 2. 2014 Jak uspět na místním trhu Třebíč 21. 2. 2014 Region{lní produkty Marketing Marketing je sociální proces, kde se jednotlivci a skupiny pokoušejí získat, co chtějí nebo potřebují tím, že vytvářejí a směňují

Více

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SHRNUTÍ POSOUZENÍ DOPADŮ. Průvodní dokument k

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SHRNUTÍ POSOUZENÍ DOPADŮ. Průvodní dokument k EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 6.7.2011 SEK(2011) 871 v konečném znění PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SHRNUTÍ POSOUZENÍ DOPADŮ Průvodní dokument k PŘEZKUMU KOMISE, KTERÝ SE TÝKÁ FUNGOVÁNÍ NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO

Více

Udržitelná spotřeba potravin: několik pohledů z EU. Ladislav Miko DDG SANCO, European Commission

Udržitelná spotřeba potravin: několik pohledů z EU. Ladislav Miko DDG SANCO, European Commission Udržitelná spotřeba potravin: několik pohledů z EU Ladislav Miko DDG SANCO, European Commission Co je to udržitelná spotřeba? Vychází z konceptu udržitelného rozvoje: Trvale udržitelný rozvoj společnosti

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky

METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky Pracovní shrnutí Při své návštěvě v červenci 2008 provedla Deborah Edward, která vyučuje

Více

2. KNIHY A TISK. Tabulka 1 Vymezení oblasti knih a tisku podle klasifikace NACE

2. KNIHY A TISK. Tabulka 1 Vymezení oblasti knih a tisku podle klasifikace NACE 2. KNIHY A TISK Tabulka 1 Vymezení oblasti knih a tisku podle klasifikace NACE NACE EKONOMICKÁ ČINNOST 58.11 Vydávání knih 58.13 Vydávání novin 58.14 Vydávání časopisů a ostatních periodických publikací

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Co čeká lékaře a pacienty v roce 2006

Co čeká lékaře a pacienty v roce 2006 Co čeká lékaře a pacienty v roce 2006 Reforma zdravotnictví-forum.cz Pardubice, 18.4. 2006 OBSAH Dopady vyhlášek Ministerstva zdravotnictví ČR pro 1. pololetí 2006 Důsledky novel zdravotnických zákonů

Více

Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů

Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů Organizátor výzkumného projektu: Business Leaders Forum Praha

Více

SEDLÁK JEDE Z POLE. Tomáš Popp, Envic

SEDLÁK JEDE Z POLE. Tomáš Popp, Envic SEDLÁK JEDE Z POLE Tomáš Popp, Envic NAKRMTE MĚSTO Fenomén lokálního jídla není pouhou módní vlnou. - kvalita, čerstvost, originalita - potraviny vyprodukované co nejblíže místu prodeje - produkce menšími

Více

1. Úvod. Tabulka 1.1. Srovnání množství a výkonů přepraveného zboží v závislosti na druhu dopravy v ČR.

1. Úvod. Tabulka 1.1. Srovnání množství a výkonů přepraveného zboží v závislosti na druhu dopravy v ČR. 1. ÚVOD Česká republika má vzhledem ke své poloze ve středu Evropy důležitou úlohu v mezinárodní dopravě. Rok 2004 pro nás byl zlomový díky našemu vstoupení do EU a v dopravě se to projevilo podle očekávání

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

LOHAS. Natálie Lorencová,, Lidija Erlebachová Neformáln

LOHAS. Natálie Lorencová,, Lidija Erlebachová Neformáln LOHAS Nový životní styl současnosti Natálie Lorencová,, Lidija Erlebachová Neformáln lní tiskové setkání,, 9. záříz 2009 2 Příroda a udržitelný rozvoj získávají na důled ležitosti Svět se mění Stále větší

Více

ČR loni lákala zahraniční franchisové systémy

ČR loni lákala zahraniční franchisové systémy ČR loni lákala zahraniční franchisové systémy PRAHA, 11. března 2015 V České republice funguje na 246 franchisových konceptů a 5272 franchisantů. Obliba podnikání pod zavedenou značkou nadále roste a přináší

Více

Vynález, který změnil svět

Vynález, který změnil svět Společnost Carrier, vybudovaná na vynálezu Willise Carriera, který v roce 1902 postavil moderní klimatizaci, je přední světový dodavatel topenářských, klimatizačních a chladících řešení. Společnost Carrier

Více

Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob

Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob P7_TA(2011)0390 Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2011 o postoji a závazku EU před summitem

Více

TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ

TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ Jak vnímají evropští farmáři současnou ekonomickou situaci v zemědělství? A jaký ekonomický vývoj očekávají v této oblasti

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 20. 6. 2012 Ročník: III. Vzdělávací oblast: Obchodní provoz Vzdělávací obor: Obchodník

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 20. 6. 2012 Ročník: III. Vzdělávací oblast: Obchodní provoz Vzdělávací obor: Obchodník Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 20. 6. 2012 Ročník: III. Vzdělávací oblast: Obchodní provoz Vzdělávací obor: Obchodník Tematický okruh: Marketing a management Téma: Typy maloobchodních

Více

Transatlantické obchodní a investiční partnerství. Aspekty týkající se regulace

Transatlantické obchodní a investiční partnerství. Aspekty týkající se regulace Transatlantické obchodní a investiční partnerství Aspekty týkající se regulace Září 2013 2 Předseda Evropské komise Barroso, předseda Evropské rady Van Rompuy a prezident Obama dali jasně najevo, že snižování

Více

Marketing. Struktura učiva

Marketing. Struktura učiva Marketing Didaktické zpracování učiva Struktura učiva 1. Zařazení učiva 2. Cíle učiva 3. Struktura učiva 4. Metodické zpracování učiva týkající se marketingových koncepcí 5. Metodické zpracování učiva

Více

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE strana: 1/8 TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE Název předmětu u maturitní zkoušky: Studijní obor: Ekonomika Podnikání Školní rok: 2012 2013 1.1. Předmět: Ekonomika 1) Předmět ekonomie a

Více

Znalostně založené podnikání

Znalostně založené podnikání Znalostně založené podnikání Michal Beneš CES VŠEM www.cesvsem.cz Firma a konkurenční prostředí 13. 14. března 2008, Brno 1 Význam podnikání Transfer znalostí z organizace produkující znalosti do organizace,

Více

Tisková zpráva. Evropany nejvíce trápí hospodářské problémy mezi nimi je na prvním místě nezaměstnanost. Studie GfK Verein nazvaná Výzvy Evropy 2012

Tisková zpráva. Evropany nejvíce trápí hospodářské problémy mezi nimi je na prvním místě nezaměstnanost. Studie GfK Verein nazvaná Výzvy Evropy 2012 Tisková zpráva June 19, 2012 Sandra Lades GfK Verein press Tel. +49 911 395 3606 sandra.lades@gfk-verein.org Ronald Frank GfK Verein studies Tel. +49 911 395 3004 ronald.frank@gfk-verein.org Evropany nejvíce

Více

Maloobchod a obchodní triky

Maloobchod a obchodní triky VY_32_INOVACE_MAR_98 Maloobchod a obchodní triky Ing. Dagmar Novotná Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření:

Více

JOHN P. KOTTER VĚDOMÍ NALÉHAVOSTI PRVNÍ A NEJDŮLEŽITĚJŠÍ KROK REALIZACE ZMĚNY

JOHN P. KOTTER VĚDOMÍ NALÉHAVOSTI PRVNÍ A NEJDŮLEŽITĚJŠÍ KROK REALIZACE ZMĚNY JOHN P. KOTTER VĚDOMÍ NALÉHAVOSTI PRVNÍ A NEJDŮLEŽITĚJŠÍ KROK REALIZACE ZMĚNY MANAGEMENT PRESS, PRAHA 2009 Z angličtiny přeložila Irena Grusová John P. Kotter: A Sense of Urgency Copyright 2008 John P.

Více

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM Žádný člověk není ostrovem, nikdo není sám pro sebe... www.spolecenskaodpovednostfirem.cz IMPLEMENTACE VZDĚLÁVÁNÍ O asociaci

Více

Retail In Detail CONVENIENCE NA ČERPACÍCH STANICÍCH. Praha 24.9.2008. Petr Mašek

Retail In Detail CONVENIENCE NA ČERPACÍCH STANICÍCH. Praha 24.9.2008. Petr Mašek Retail In Detail CONVENIENCE NA ČERPACÍCH STANICÍCH Praha 24.9.2008 Petr Mašek Období 1992-1993 Nerozvinutý trh v České republice Vznik mnoha malých prodejen Otevírání prvních nových stanic Přebírání zahraničních

Více

prof. Michal Mejstřík Financování mezinárodního obchodu Přístup k financím české i evropské zdroje a mezinárodní spolupráce firem

prof. Michal Mejstřík Financování mezinárodního obchodu Přístup k financím české i evropské zdroje a mezinárodní spolupráce firem prof. Michal Mejstřík Financování mezinárodního obchodu Přístup k financím české i evropské zdroje a mezinárodní spolupráce firem Konference konaná v hotelu DAP dne 4. 11. 2014 O ICC ICC - International

Více

V PRE The Basics of Or SU: zákulisí výrob ange Jui y pomeranč vé šťávy SHRNUTÍ

V PRE The Basics of Or SU: zákulisí výrob ange Jui y pomeranč vé šťávy SHRNUTÍ V PRESU: zákulisí výroby pomerančové The Basics of Orange Juice šťávy SHRNUTÍ 8 Výroba a prodej potravin celosvětově přináší miliardové zisky. Nadnárodní korporace však na sebe málokdy berou odpovědnost

Více

Biopotraviny do škol jako nástroj udržitelného rozvoje

Biopotraviny do škol jako nástroj udržitelného rozvoje Biopotraviny do škol jako nástroj udržitelného rozvoje Biopotraviny do škol - výhody Zdraví: nutričně bohaté a čerstvé potraviny dávají základ pro zdravý vývoj dětí a zároveň vedou k lepšímu chování žáků

Více

SPOLEČNOST HAMÉ. a expanze na zahraničních trzích

SPOLEČNOST HAMÉ. a expanze na zahraničních trzích SPOLEČNOST HAMÉ a expanze na zahraničních trzích Skupina Hamé Je jedním z největších českých producentů a vývozců trvanlivých a chlazených potravin včetně kojenecké stravy, bagetového programu a polotovarů

Více

Síť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod. 2006 ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR

Síť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod. 2006 ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR Síť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod 2006 ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR I. Hlavní cíle a poslání Evropských spotřebitelských center II. Elektronický obchod z pohledu

Více

Příloha B Průzkum podnikatelského prostředí

Příloha B Průzkum podnikatelského prostředí Příloha B Průzkum podnikatelského prostředí připravila Berman Group ve spolupráci s Komisí pro strategický rozvoj města Děčína Průzkum podnikatelského prostředí II. ÚVOD V červenci a srpnu 000 byl mezi

Více

Jmenuji se Karel Staněk. Informace o podnikatelské příležitosti pro 21. století

Jmenuji se Karel Staněk. Informace o podnikatelské příležitosti pro 21. století Jmenuji se Karel Staněk kontaktní údaje: tel.: 733141882 skype: karelstanek1 e-mail: karel.stanek@centrum.cz Pracuji v týmu, který zabezpečuje provoz stránky Bohatý Čech. Také potřebujete peníze? Rozhodl

Více

Firmy v Česku přitvrzují podmínky pro odměňování šéfů

Firmy v Česku přitvrzují podmínky pro odměňování šéfů Page 1 of 5 2. 5. 2013 poslední aktualizace: 2. 5. 2013 02:06 Firmy v Česku přitvrzují podmínky pro odměňování šéfů Jan Sochor Editor HN V odměňování šéfů českých firem hraje stále větší roli to, jak se

Více

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST KOMERČNÍ SFÉRY Ing. Milan Venclík, MBA SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÁ FIRMA Společenská odpovědnost firem (Corporate SocialResponsibility CSR) se stala fenoménem současné doby. Přestože

Více

CO ZVYŠUJE ENGAGEMENT ZAMĚSTNANCŮ A PROČ JE TAK DŮLEŽITÝ?

CO ZVYŠUJE ENGAGEMENT ZAMĚSTNANCŮ A PROČ JE TAK DŮLEŽITÝ? CO ZVYŠUJE ENGAGEMENT ZAMĚSTNANCŮ A PROČ JE TAK DŮLEŽITÝ? Dale Carnegie Training Bílá kniha Copyright 2012 Dale Carnegie & Associates, Inc. All rights reserved. driveengagement_101512_wp DŮLEŽITOST LIDÍ

Více

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a

Více

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Vývoj ekologického zemědělství ve světě Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného

Více

EXPORT ZBOŽÍ NA TAIWAN PŘÍPADOVÁ STUDIE

EXPORT ZBOŽÍ NA TAIWAN PŘÍPADOVÁ STUDIE EXPORT ZBOŽÍ NA TAIWAN PŘÍPADOVÁ STUDIE Obsah 1. Zadání... 2 2. Sestavení rámcové nabídky... 2 3. Analýza statistik taiwanského trhu s vínem... 2 3.1. Import vína na Taiwan... 2 3.2. Export vína z Taiwanu...

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

86% 78% 35,4x. 48,7x. GfK Consumer Reporter Číslo 02 2014. Do specializovaných obchodů si chodíme zejména pro čerstvé potraviny

86% 78% 35,4x. 48,7x. GfK Consumer Reporter Číslo 02 2014. Do specializovaných obchodů si chodíme zejména pro čerstvé potraviny Consumer Reporter Číslo 02 2014 Do specializovaných obchodů si chodíme zejména pro čerstvé potraviny V specializovaných obchodech, jakými jsou například řeznictví, pekárny, prodejny ovoce a zeleniny, nechávají

Více

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016 Pražská deklarace My, delegace národních vlád členských států regionu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN), dále jen region, jakož

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Únor 2010 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem února vzrostly spotřebitelské ceny během ledna o 1,2 procenta. V meziročním

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více