VIZE ČESKÉ DŮCHODOVÉ REFORMY

Transkript

1 VIZE ČESKÉ DŮCHODOVÉ REFORMY Jaroslav Vostatek Workshop NHF VŠE Sociální politika 2018: hodnoty, vize, trendy

2 Osnova Od štědrého Bismarcka k Beveridgeovi s penzijním připojištěním se státním příspěvkem Lobbistické reformy penzijního spoření: růst a diferenciace státní podpory Netransparentní a nesrozumitelné veřejné penze Světová banka: od privatizace sociálního pojištění k podpoře moderního sociálního pojištění Česká velká důchodová reforma 2013: ignorance a svérázná aplikace neoliberalismu Česká malá důchodová reforma 2011: přínos pro další malou reformu 3 moderní systémy sociálního důchodového pojištění Aplikace moderní penzijní teorie na české důchodové pojištění : vize postupných důchodových reforem Jaroslav Vostatek 2

3 Československé starobní důchody 1989 Zásadní závislost na finálním výdělku (mzdový průměr 5 nejlepších let z posledních 10 let) 3 redukční hranice (RH) a koeficienty při výpočtu osobního vyměřovacího základu 1. RH 1989: cca 79 % PM (celostátní průměrné mzdy); 2018: 44 % PM 2. RH 1989: cca 189 % PM; 2018: 400 % PM Redukční koeficient nad 1. RH do 2. RH 1989: 1 třetina; 2018: 26 % Nově přiznávané starobní důchody: mediánový zaměstnanec ve věku 60 let, po 45 letech (studia, vojny a) zaměstnání: 90 % čistého finálního výdělku Nedostatečné ad hoc prováděné zvyšování důchodů Bismarckův model (sociálního pojištění) Místo redukčních hranic by měl být jednoduchý výdělkový strop Jaroslav Vostatek 3

4 Klaus: od Bismarcka k Beveridgeovi s penzijním připojištěním se státním příspěvkem Nedostatečná valorizace redukčních hranic v 1. polovině 90. let transformace Bismarcka na Beveridge inflací České důchodové pojištění od 1996 převážně není (sociálním) důchodovým pojištěním Pojistné důchodového pojištění převážně degresívní (= špatná) daň z osobních příjmů Principiální odmítnutí zaměstnaneckého penzijního pojištění (ultraliberalismus) Faktický zákaz platí dodnes Občanský princip : (individuální) penzijní připojištění se státním příspěvkem až 50 %, přispívat mohou i zaměstnavatelé (neoliberalismus) Několik let poté: silná lobby zvýšení státní podpory, zavedení daňových odpočtů, i pro soukromé životní pojištění Jaroslav Vostatek 4

5 Státní podpora příspěvků zaměstnavatele od 2008: nejvyšší na světě a soukromé životní pojištění 651 Kč Kč = 65,1 % hrubé mzdy = 86,6 % čisté mzdy (svobodný, bezdětný) Jaroslav Vostatek 5

6 Typický klient českých penzijních společností Typický účastník 3. pilíře (APS, 2017): Žena ve věku 47,5 let Příspěvek 651 Kč měsíčně Doba spoření: 97 měsíců (651 * 97 = ) Naspoří: Kč Aktuálně si účastníci spoří asi 2,5 % ze mzdy Komentář: penzijní úspory typického účastníka jsou směšné Státní příspěvek k příspěvku účastníka 651 Kč měsíčně: 160 Kč měsíčně = = Kč ročně, za 97 měsíců: Kč Příspěvky účastníka + státní příspěvek = Kč Kč = Kč Ø zhodnocení 2017 pro účastníka: 1,9 %, pro akcionáře: 15,6 % Výsledek Potůčkovy důchodové re-reformy Jaroslav Vostatek 6

7 Státní podpora penzijního spoření: moderní politika Moderní liberální politika: ukončit státní podporu penzijního spoření Svobodní jsou dlouhodobě proti tomu, aby stát na finančním trhu cokoliv podporoval nebo dotoval. Některé produkty jsou dnes naprosto nelogicky zvýhodňované oproti jiným, což křiví trh a motivuje lidi investovat tam, kam by za normálních okolností nedali ani korunu. Místo podpory bychom chtěli snížit či úplně zrušit daň z příjmu Modelová sociálně-demokratická politika: žádná státní podpora finančních produktů Transformovat státní podporu na zvýšení veřejných penzí Zvýšit základní slevu na poplatníka daně z příjmů se souběžným zrušením státní podpory penzijního a podobného spoření Modelová neoliberální politika: přejít na jednotný daňový režim TEE (příspěvky z příjmů po zdanění, nezdaňování výnosů) nebo EET (odložená daň z příjmů) pro všechny spořící produkty Jaroslav Vostatek 7

8 Neústavní osobní penze Ústavně konformní systém vyžaduje stejné podmínky pro všechny: Klienty Produkty Poskytovatele Daňové režimy produktů: zásadní rozdíly mezi produkty a plátci příspěvků Kombinace daňových režimů příspěvky účastníka: Penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření: státní příspěvek + daňový odpočet při příspěvku účastníka nad 1 tisíc Kč měsíčně Soukromé životní pojištění: jen daňový odpočet Jeden daňový režim příspěvky zaměstnavatele: PP, DPS, SŽP osvobození od placení daně z příjmů a pojistného na sociální a zdravotní pojištění Podstatné zvýhodnění příspěvků zaměstnavatele Preference výplaty důchodů před jednorázovou výplatou (nezdanění výnosů) Nestejné podmínky pro poskytovatele: eliminace konkurence (klíčovým aktérům nevadí) Penzijní připojištění = produkt životního pojištění (penzijní fondy/společnosti jsou zbytečné) Uzavření penzijního připojištění v transformovaných fondech Penzijní spoření: preference penzijních společností před bankami (vč. stavebních spořitelen), pojišťovnami a investičními společnostmi Jaroslav Vostatek 8

9 Světová banka: od povinného penzijního spoření k modernímu sociálnímu pojištění NDC Chilská důchodová reforma Světová banka 1994: nová penzijní ortodoxie (povinné soukromé spoření místo sociálního pojištění) Postkomunistická teorie poloviční privatizace sociálního pojištění (Security through Diversity) Světová banka od 2003: NDC místo povinného soukromého spoření Doporučení pro české MPSV 2003: rozdělit důchodové pojištění na NDC a na testovaný nebo rovný důchod (cca 25 % PM) Bezděkova důchodová komise 2010: vyvést jen 3 % ze mzdy do povinného soukromého penzijního spoření Prezident Klaus: odmítnutí (liberalismus) Lobbistická velká důchodová reforma : 3 % opt-out + 2 % opt-in (jemně povinné důchodové spoření) Prezident Klaus zákony nepodepsal: 2 (skoro) stejné penzijní pilíře, sláma kouká z bot Neúspěšná inovace zastaralé koncepce fiasko Jaroslav Vostatek 9

10 Budoucí čisté náhradové poměry: zaměstnanec s průměrnou mzdou (OECD, 2013) Sloupce u jednotlivých zemí zleva: dobrovolný DC, celkové povinné penze, součet Penzijní model OECD (2013) předpokládá investiční výnosy 3,5 % ročně po zohlednění inflace a placení příspěvků od 20 let až do důchodového věku podle platné legislativy Česko: levý sloupec: doplňkové penzijní spoření 2,8 % a důchodové spoření 5 % ze mzdy; celkem tedy 7,8 % z hrubé mzdy má vyprodukovat soukromý důchod 45,7 % čisté mzdy. Prostřední sloupec: 50,7 %; pravý sloupec: 96,4 % Jaroslav Vostatek 10

11 Nedobrá reforma penzijního připojištění Jednoduchý spořicí produkt model podílových fondů Účastníci doplňkového penzijního spoření: možnost (a nutnost) výběru z několika účastnických fondů s různou rizikovostí Systém svobodné volby odpovídá neoliberální teorii a politice z konce minulého století Moderní teorie behaviorální ekonomie: naprostá většina klientů nemá schopnost a potřebu vybírat si penzijní produkt či penzijní fond Svobodná volba výše příspěvku do penzijního fondu: také problém Předpoklad efektivnosti (pro klienty): nízkonákladové produkty Žádná česká penzijní společnost či životní pojišťovna nenabízí nízkonákladový produkt penzijního pojištění/spoření Švédsko od 1999, Velká Británie od 2012 (NEST), Polsko od Jaroslav Vostatek 11

12 Nález Ústavního soudu ČR 2010: netransparentní a zcela nesrozumitelné veřejné penze Zrušení 15 zákona o důchodovém pojištění (3 redukční hranice a koeficienty) k polovičatá malá důchodová reforma 2011: Obnovení redukčních hranic a koeficientů, jejich parametrizace Faktická eliminace 1 redukční hranice narovnání penzijní křivky v klíčovém příjmovém intervalu podstatné usnadnění malé důchodové reformy 2020 Jediný srozumitelný parametr českého důchodového pojištění : základní důchodový věk Nesrozumitelná, neadekvátní a urážlivá koncepce příspěvku na bydlení pro seniory většina seniorů ho nevyužívá Standardní zahraniční řešení: speciální příspěvek na bydlení pro seniory, testovaný na důchod seniora/seniorů, přiznávání na dobu 1 roku Jaroslav Vostatek 12

13 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 110% 120% 130% 140% 150% 160% 170% 180% 190% 200% 210% 220% 230% 240% 250% 260% 270% 280% 290% 300% 310% 320% 330% 340% 350% 360% 370% 380% 390% 400% 410% 420% 430% 440% 450% 460% 470% 480% 490% 500% Vize malé důchodové reformy 2020: zrušení redukční hranice Starobní důchod (% PM) 120,00% 43 let pojištění 100,00% 80,00% 60,00% Procentní výměra starobního důchodu: 1,5 % 0,39 % 40,00% Základní výměra starobního důchodu: 10 % 31 % PM 20,00% 0,00% 2019 Malá důchodová reforma 2020 Hrubá mzda (% PM) Jaroslav Vostatek 13

14 Sociální důchodové pojištění: moderní koncepce NDC: osobní penzijní účty pojistného každoroční valorizace, nákup doživotní anuity při penzionování Generický systém NDC (Švédsko): každoroční revize kont a důchodů podle pojistněmatematické bilance Průběžný systém NDC (Norsko, Polsko): každoroční valorizace podle zákona Bodový systém (Německo): osobní bodové účty (1 bod za roční vyměřovací základ ve výši 1 PM), každoroční vyhlašování hodnoty 1 bodu, integrace valorizace výdělků a indexace již přiznaných důchodů Penzijní konto (Rakousko): každoroční výpočet dílčího starobního důchodu podle klasické formule sociálního pojištění, každoroční valorizace souhrnu dílčích starobních důchodů podle mzdového indexu, při penzionování přepočet ročního důchodu (souhrnu dílčích důchodů) na měsíční důchod Jaroslav Vostatek 14

15 0% 4% 8% 12% 16% 20% 24% 28% 32% 36% 40% 44% 48% 52% 56% 60% 64% 68% 72% 76% 80% 84% 88% 92% 96% 100% 104% 108% 112% 116% 120% 124% 128% 132% 136% 140% 144% 148% 152% 156% 160% 164% 168% 172% 176% 180% 184% 188% 192% 196% 200% Vize velké důchodové reformy 2022: rozdělení starobních důchodů na 2 penzijní pilíře Důchod (% PM) 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% Sociální pojištění 30,00% 20,00% 10,00% Základní státní důchod 0,00% Hrubá mzda (% PM) Jaroslav Vostatek 15

16 Vize velké důchodové reformy 2022: rozdělení starobních důchodů na 2 penzijní pilíře Účel velké důchodové reformy: obecné koncepční odlišnosti rovného státního důchodu a sociálního pojištění Minimální doba sociálního pojištění: 35 let 3 roky Minimální doba pobytu pro plný nárok na základní státní důchod: 35 let Důchodový věk v sociálním pojištění: 60 let (bez možnosti předčasného důchodu) Důchodový věk pro nárok na základní státní důchod: 64 let Uvedené parametry: výchozí základní představa, lze mj. předpokládat přechodná ustanovení Daňová reforma: snížení pojistného na důchodové pojištění např. o 11 % ze mzdy Zahrnutí celého pojistného placeného zaměstnanci do daně z příjmů fyzických osob Zvýšení základní slevy na poplatníka se souběžnou reformou státní podpory penzijního spoření a soukromého životního pojištění Reforma pozůstalostních důchodů Případně navíc: dobrovolné příspěvky do sociálního důchodového pojištění na bázi penzijního konta Jaroslav Vostatek 16

17 Jak dál po velké důchodové reformě? Základní státní důchod 31 % PM = 41,23 % čisté průměrné celostátní mzdy Nejvyšší rovný starobní důchod na světě pro dvojici důchodců Dvojice: Česko: 82,5 %, Nový Zéland 66 % Důchod jednotlivého důchodce: Česko 41,2 %, Nový Zéland 42 % Přechod na základní státní důchod a moderní sociální pojištění umožní případnou postupnou restrukturalizaci těchto dvou pilířů bez dopadu na dosavadní důchodové nároky (politická únosnost)! Liberální model: nesnižovat základní státní důchod, neposilovat sociální pojištění Sociálně-demokratický model: nesnižovat základní státní důchod, posilovat sociální pojištění Křesťansko-demokratický model: výrazně posilovat sociální pojištění, snižovat relativní výši základního státního důchodu (např. jeho nevalorizací) Jaroslav Vostatek 17

18 Nesrozumitelný a nelogický systém valorizace českých důchodů Parametrizace základní výměry důchodu srozumitelná valorizace základní výměry důchodu Přednostní valorizace podle růstu průměrné mzdy proč? Doporučení: zrušit parametrizaci základní výměry, resp. základního státního důchodu Základní státní důchod: zvyšovat podle indexu životních nákladů důchodců (vysoká výchozí základna) Závislost zvyšování procentní výměry důchodu na celkovém zvýšení průměrného starobního důchodu po odpočtu zvýšení základní výměry důchodů Přednostní (a obvykle vyšší) růst základní výměry důchodů proč? Doporučení: zvyšování procentní výměry starobních důchodů nevázat na zvyšování základní výměry Sociální pojištění: zvyšování důchodů pokud možno podle růstu průměrné mzdy Jaroslav Vostatek 18

19 Závěry České důchodové pojištění je mimo jakýkoliv rozumný systém Rozdělení důchodového pojištění na rovný důchod a moderní důchodové pojištění povede ke srozumitelnosti veřejných penzí a k racionalizaci jejich financování Možná etapizace reformy veřejných penzí: Malá důchodová reforma 2020: zrušení redukčních hranic a koeficientů, zvýšení základní výměry důchodu na 31 % PM Velká důchodová reforma 2022: rozdělení důchodového pojištění na základní státní důchod a moderní sociální pojištění s penzijním kontem, redefinice důchodového věku a dalších konstrukčních prvků podle specifik obou penzijních pilířů Zrušit parametrizaci základní výměry resp. státního důchodu, zavést nezávislé zvyšování procentní výměry resp. pojistného důchodu Zrušit nebo aspoň sjednotit státní podporu doplňkového penzijního spoření a podobných produktů Pojistné na důchodové pojištění snížit o 11 % ze mzdy, pojistné placené zaměstnancem zahrnout do daně z příjmů, zvýšit základní slevu na dani na poplatníka Jaroslav Vostatek 19

20 Děkuji za pozornost