Kytarové lampové kombo VOX AC30CC2

Transkript

1 Kytarové lampové kombo VOX AC30CC2 Model: VOX AC30CC2 Autor(ři): Richard Roučka Vyšlo: 7 / 06 Když máte testovat legendu s velkým L jakou je kytarové kombo AC30, původně anglické firmy VOX, moc možností objevování Ameriky" už nemáte. Téměř vše už bylo napsáno, řečeno a tak jednou z mála možností je napsat něco na téma inovace či nové speciální funkce takového aparátu. A to je přesně i náš případ, a navíc si přiznejme, že nové modely starých strojů" vnášejí do zvuku vždy něco málo jiného. Nezbytné minimum technické" historie - rodokmen zesilovačů a komb VOX patří k těm nejdelším. První zesilovací kombo se na trhu objevilo v roce 1959 a jeho unikátní tón pomohl definovat zvuk elektrické kytary po více než 45 let. Značka VOX patřila v průběhu let mnoha výrobcům, z nichž každý provedl nějaké úpravy. Nicméně, od roku 1965 zůstává zesilovač v podstatě nezměněn... Pokud však budete mít možnost nahlédnout do schémat jednotlivých verzí, zjistíte, že vlastně v zásadě nezměněn zůstává pouze koncový/výkonový stupeń zesilovače standardně osazený čtyřmi elektronkami EL84. Vstupní obvody předzesilovače jsou také téměř beze změny, ale celkové zapojení sekce předzesilovače se u jednotlivých verzí liší podle výbavy (tremolo, reverb, ekvalizér, efektová smyčka atd.) U verze AC30CC2 se v těchto obvodech vedle elektronek objevují také tranzistory a operační zesilovače. Původní koncepce zesilovače byla následující: tři kanály (každý se dvěma vstupy) TOP BOOST, NORMAL a VIB/TREM. Nejpoužívanější z nich byl vždy kanál NORMAL (v podstatě čistý zvuk), který je vybaven pouze potenciometrem hlasitosti Volume. Ve spojení s boosterem však tvořil např. základ charakteristického zvuku kytary Briana Maye z Queen. Další částí zesilovače, která v průběhu let doznala zásadní změny, je napájecí zdroj. Usměrňovací elektronku GZ 34 v obvodu anodového napájení nahradil usměrňovací diodový můstek. Původně střídavé napětí pro žhavící obvody elektronek je nyní usměrněno a vyfiltrováno. Na výsledném zvuku komba se také/vždy podílely použité reproduktory. Původně byly VOX AC30 osazeny reproduktory Celestion Alnico. Nyní jsou u různých verzí použity tzv. custom

2 reproduktory: AC30CC1 1 x VOX NeoDog, AC30CC2 2 x GHS12-30 (Wharfedale), AC30CC2X 2 x Celestion Blue" ALNico 15 W. Výbava a možnosti My máme na testování model AC30 CC2. O výbavě tohoto modelu si povíme při bližším pohledu na ovládací prvky obou panelů. Začněme panelem předním... Ten je při pohledu zpředu komba u VOXe typicky obrácen (viz obrázek) čili než si člověk zvykne, chvíli to trvá. Ale zpět k panelu. Zleva doprava jsou dvě zdířky pro jack nazvané TOP BOOST a NORMAL tj. volba kanálů; následuje přepínač Input Link Switch jehož pomocí můžeme za určitých podmínek míchat mezi oběma kanály; dále potenciometr Volume pro NORMAL (VOX klasicky používá na ovládací potenciometry kloboučky typu kuřecích hlav"), přepínač Brilliance (zde v podstatě jiný výraz pro presence), další Volume pro TOP BOOST kanál, který je doplněn korekcemi Treble a Bass. K nim přísluší přepínač EQ Standard/Custom jehož pomocí můžeme volit vzájemné chování této ekvalizace. V dalším oddíle najdeme dvě korekce pro Reverb (Tone a Mix) a mezi nimi další přepínač pro volbu odlišné míry zkresleného signálu, vstupujícího do sekce reverbu v závislosti na míře zkreslení můžete použít polohu Low pro vyšší gain či High pro menší zkreslení či čistý zvuk. Za Tremolo oddílem, vybaveným klasicky změnou parametrů Speed a Depth, zbývají poslední korekce. Master sekce nabízí Cut (jakási tónová clona, jejíž obvod je však nezvykle umístěn v koncovém stupni a ne jako obvykle v preampu) a Master Volume. Pochopitelně nesmí chybět Standby a Power. Další, více či méně kosmetická odladění" poskytuje zadní panel. Nepřekvapí výstupy Loudspeaker Output Jacks - tj. možnost připojení extenzního/externího boxu a přepínač zatěžovací impedance (16/8), ale jistě méně obvykle působí následují dva přepínače. Output Bias - poloha 82 Warm a poloha 50 Hot zde se změnou hodnoty společného katodového odporu výkonových elektronek EL84 mění velikost proudu, který jimi prochází a tím se mění celkový výstupní výkon. V poloze 82 Warm dosáhne zesilovač výkonu okolo 22 W před zkreslením, v poloze 50 Hot pak zesilovač dosáhne výkonu 33 W před zkreslením pro nás kytaristy to znamená, že při nižším výkonu zesilovač dříve přebudíme a lépe tak vytvoříme tolik žádaný a zároveň tak typický zvuk plně vybuzeného a následně přebuzeného koncového stupně elektronkového zesilovače. Přepínač Smoothing, poloha 22uF Vintage a poloha 44uF Modern zde se přepínají hodnoty filtračních kondenzátorů v napájecím zdroji. S vyšší hodnotou je ve zvuku méně brumu a vyšší kapacita také vytváří větší rezervoár energie pro okamžitý odběr proudu výkonovým zesilovačem. Důsledkem by měl být čistší a celkově pevnější zvuk. Při skutečné hře do plnejch" však rozdíl při přepínaní mezi jednotlivými polohami není slyšitelný (alespoň já jsem rozdíl nezaznamenal něco" se malinko děje při hraní na čistý zvuk, ale musíte se pekelně" soustředit) Po těchto přepínačích následuje sekce efektové smyčky FX Loop Send, Return s možností nastavení úrovně Levelu 10/+4 db (když používáte rackové zařízení nastavíte +4 db a v případě krabiček 10 db) a možností vyřazení efektové smyčky v zapojení FX Loop Bypass

3 ON/OFF; chybí nám už jenom zdířka pro fotswitch, kterým ovládáme pouze reverb či tremolo (ON/OFF) a zdířka pro napájecí kabel. Jak to slyším Už z výše popsaného asi vyplývá, že se bude jednat o slušnou variabilitu, která by mohla uspokojit i náročného kytaristu. Samozřejmě, VOX je hlavně znám svým čistým zvukem, který proslavili slavní brouci", ale taktéž už zmíněný Brian May používá tato komba a ten je nepoužívá jen na čisté zvuky, takže...? Nejdříve jsem testnul" kanál NORMAL (prostě jsem neodolal) a co vám mám povídat... Klasický VOX vintage sound středový, lehce přebasovaný, který zní dobře v akordové hře. Hlasitost kanálu i Cut v master sekci :na poledne". Přidejte Reverb, a přiložte Master Volume na dvanáct hodin a máte neskutečný prostor, který vás doslova pohltí a nebudete z něj chtít pryč. Vůbec; z reverbu jsem byl opravdu moc unešen chodí nádherně a i při korekcích naplno, váš zvuk kytary nemá charakter určité roztřepenosti - což ne každý reverb v aparátech umí! S mým nástrojem se mi příliš neosvědčilo přetahování jak gainu" tak Masteru" přes druhou hodinu odpolední". V těchto polohách se zvuk tak trochu hltí a jakoby ztrácel šťavnatost". Ovšem řešení existuje a není z mé hlavy. Vlastním Deucetone od ProCo Sound (dvojitý RAT), kde si můžu nastavit korekce jaké používal May (také svůj VOX krmil Ratem). Gain/Volume na devět hodin, master hlasitost na tři hodiny. Nevím jak dalece znáte tvorbu Queen, ale věřte, že kdybych vám pustil skladbu Tie Your Mother Down a hrál při tomto nastavení s nahrávkou, rozdíl (pochopitelně nemám krbovku" ani Mayovi ručičky) nepoznáte! S Ratem si Vox opravdu rozumí a nejen v riffech, ale i v sólech. Kytara zpívá, opravdu neskutečně zní držení tónu, který krásně přechází do vazby. Velmi zajímavě také zní použití tremola; vlnění" je čitelné i při vyšších hlasitostech. Pokud vlastníte Stratocaster a máte raději tzv. skleněný zvuk kytary, stačí aktivovat přepínač Brilliance a zbytek dotvořit potenciometrem Cut, dle libosti doporučuji však nějaký chránič krku nebo vám to doslova uřízne hlavu... Efektová smyčka chodí optimálně; to samé platí u možnosti připojení externího boxu. Kombu přibude ještě více prostoru a akustického tlaku nicméně, kdo to tady využije, že? Na stadionech hraje pár vyvolených a na menší pódia bohatě stačí výkon z komba... Čili možnosti variability jsou skutečně nemalé. Ostatně; nejen May používá tento typ aparátu. Stačí jmenovat např. T. Morella (Rage Against To Machine) nebo M. Tremontiho (Creed). TOP BOOST se chová podobně jako NORMAL, pouze má možnost nastavení většího zkreslení a větší variabilitu díky korekcím, kterých je přeci jenom více než u kanálu NORMAL. Nicméně; můj velmi subjektivní dojem je, že se mi TOP BOOST zdá poněkud horší. Mám pocit, že se kombo hltí při větším gainu i u mnohem menších hlasitostí než je tomu v případě Normal kanálu. Nedovolím si však toto označit za chybu či problém aparátu, jelikož mám poměrně větší razanci ve hře pravé ruky (prostě neumím lechtat") a mnohem více mi vyhovují aparáty s menším vlastním zkreslením, kde si jeho míru vlastně určuji pomocí razance úderů sám). Menší dřevorubci", tedy velká většina z vás, bude z tohoto kanálu pravděpodobně nadšena...

4 Pomocí klasických korekcí Bass, Treble se dá z VOXe vytáhnout velmi slušný drive, který neudělá ostudu ani příznivcům tvrdších stylů. Pochopitelně AC30 není určena pro styly jako hard core, death metal apod.; bavíme se o vintage aparátu. Přepínač Standard/Custom EQ mění vzájemnou interakci obou korekčních členů, které se v základním stavu ovlivňují výrazněji a mají tak znatelnější vliv i na chování středových frekvencí, tak jak tomu bylo u původních modelů, Custom poloha tuto závislost" omezuje a chování se tak přibližuje spíše korekcím AC30 Hand Wired, případně AC15TB. Každopádně jde o záležitost pro fajnšmekry, razantnějšího rozdílu necvičené ucho nepostřehne. Přepínače Input Link, jehož pomocí můžeme míchat mezi oběma kanály, je zdrojem mnohé zábavy. Jak to funguje? V podstatě máme tři možnosti jak používat vstupy komba. Vsuneme jack do kanálu TOP BOOST a pokud je přepínač v horní poloze, máme přístup pouze do tohoto kanálu; stejná kritéria platí pro kanál NORMAL. Pokud však máme jack vsunut do TB a přepínač dáme do dolní polohy, dochází k onomu míchání a potenciometry Volume měníme vzájemné poměry zvuku obou kanálů. Vychytávka dle mého velmi dobrá pro studiové účely či pro hráče hledající jediný specifický zvuk. Přepínače na zadním panelu patří opět do hájemství kutilů zvukových" většina běžných uživatelů bude např. Output Bias vnímat spíše jako skokovou změnu hlasitosti, kterou ale myslím hráči v menších klubech ocení. Velikost filtrační kapacity ve zdroji a vliv na zvuk jsem již zmínil výše. Myslím, že jde o kosmetickou záležitost. Závěrem Co říci závěrem? Mít přebytečných cca třicet tisíc (což na druhou stranu vůbec není hodně!) moc bych se nerozmýšlel a už je AC30CC2 má. Ještě teď mi v uších zní kanál NORMAL, ať už samotný nebo ve spojení s RATem. Při větší trpělivosti se dá nastavit velmi slušná variabilita i na druhém kanálu a věřím, že se toto kombo neztratí jak při živém hraní, kde tzv. proleze, tak i ve studiu. Prubni a řekni Richard Roučka Osobně mne nová verze AC30CC2 mile překvapila bez velkého kroucení jsem z ní okamžitě dostal velmi dynamický a plný čistý zvuk, a také, na práci pravé ruky pěkně reagující crunch britského typu, který z mé malé Booginy DC-2 prostě nevydoluji a podle mne si v ničem nezadal ani se zvukem výrazně dražšího setu Framusu CS s nastaveným nízkým gainem. Výkonově není tenhle Vox žádné šeptátko, hluku nadělá více než dost, zvláště s ohledem na to, že jeho zvuk se mi zdál nejlépe konfigurovatelný s Master Volume na 12 hodin. Což se nadá nazvat zrovna potichu". V menších klubech by to možná představovalo drobný zádrhel, ale je pravdou, že i při stažení na desátou hodinu je zvuk ještě stále dostatečně živý". Zde pomáhá lampy trochu uškrtit" přepínačem Biasu. Výrazně se na celkovém zvuku podílí ovladač Cut, který zabírá opravdu razantně. Spíše než o ovládání vyšších frekvencí (což evokuje jeho podnadpis Tone) se stará o poměr mezi množstvím středů a obou zbývajících okrajových pásem. S plnými středy je zvuk pevnější,

5 tlustější, s přibývajícím výřezem" nabývá na jiskřivosti až skleněnosti. Osobně doporučuji začínat s plnými středy a jejich potlačení používat tak do %. V této konfiguraci se mi zdá zvuk nejprůraznější a současně dostatečně brilantní. Velký vliv ale budou mít vlastnosti vašeho nástroje. Možnost linkování kanálu Normal a Top Boost přináší do zvuku zajímavou variabilitu, kdy skočný" dynamický čistý zvuk můžete lehce podbarvit říznějším nakřáplým a ekvalizací doplněným zvukem Top Boost kanálu. Mimochodem, nemyslím si, že pracuji pravou rukou nějak jemně, kolegové z kapely se mi často smějí, že trhám strunu za strunou, ale já jsem, na rozdíl od kolegy Roučky, žádné podstatnější hlcení TB kanálu nezaznamenal. Samozřejmě, ve výkonech kolem 2/3 maxima a výše, je výrazná komprese" zcela logická a v naprosto standardních dimenzích. Leč pan Roučka je opravdu řezník a místo pravačky má sekeru! Shodou okolností se mi naskytla příležitost postavit CC2 vedle starší AC30TB z roku 1978 a ověřit tak v reklamách deklarovanou shodu zvuku (díky patří Zdeňkovi Ceralovi z Ready Kirken). Myslím, že mnoho znalců aparátů Vox se shodne na tom, že i ty starší hrají kus od kusu trochu jinak. I tento model má svou odlišnost, ale sluší se předeslat, že Vox se nezapře a shodnost je opravdu značná, a pro velkou většinu uživatelů (až na pár nás rýpalů) v podstatě 100 %. Pravda, při pozornějším zkoumání bylo slyšet, že zvuk starého komba je pevnější, tlustější ve středech, s méně agresivními výškami prostě o poznání kultivovanější, speciálně při použití např. delay efektů, kde nová CC2 vytváří v opacích mírně nepřirozená rezidua ve výškovém pásmu. Srovnání je však nepatrně zavádějící, protože starý model byl osazen o třídu kvalitnějšími reproduktory v našem případě Celestion Greenback. Škoda, že firma nezvolila pro tento model stejné osvědčené klasiky, právě této značky a typu (případně nevytvořila ještě jednu modifikační verzi řekněme CC2G). Což by sice představovalo navýšení ceny, ale pro milovníka ušlechtilého projevu myslím v rozumné míře (cca 5 000,- Kč). Leč, můžete si tento upgrade, zosnovat sami :o) Osobně bych asi s výměnou neotálel, protože firemní varianta CC2X, osazená Celestion Blue Alnico jistě představuje ještě lepší zvukový zážitek, ale také vám vysaje z peněženky nějakých litrů (pardon, kapříků) navíc. Celkově hodnotím verzi Custom Classic 2 jako povedené reissue za velmi slušné peníze, které bych v případě potřeby tohoto typu zvuků neváhal koupit. Jan Šimeček

6