Cesta ke zvýšení zaměstnanosti Alena Páralová, poslankyně Parlamentu ČR, stínová ministryně práce a sociálních věcí

Transkript

1 Cesta ke zvýšení zaměstnanosti Alena Páralová, poslankyně Parlamentu ČR, stínová ministryně práce a sociálních věcí Vážené dámy, vážení pánové, podívejme se, prosím, společně v krátkosti na jeden z nejožehavějších problémů v naší zemi, na problém nezaměstnanosti. Co je klíčem k jeho řešení? Jaké je a jaké by mělo být naše pracovní právo? Jsem pevně přesvědčena o tom, že v naší zemi by mělo být v pracovním právu více svobody a smluvní volnosti. Zaměstnanost dlouhodobě klesá. V roce 2004 činil průměrný počet zaměstnaných 4707,7 tisíc lidí. Ve srovnání s minulým rokem tento počet klesl o 26 tisíc lidí. Graf ukazuje, že zaměstnanost klesala od roku 1990 do 1993, poté v letech 1994 až 1996 rostla, a od roku 1997 do současnosti opět klesá s výjimkou roku 2001, kdy došlo k mírnému nárůstu. Celková zaměstnanost se od roku 1997 do roku 2004 snížila o 240 tisíc lidí. Přitom pokračuje nárůst počtu obyvatel v produktivním věku, což rozšiřuje nabídku pracovní síly. Podíl služeb na celkové zaměstnanosti je 56,2%. Zde bude graf Zaměstnanost (průměr za rok) K pracovalo v ČR cizích státních příslušníků občané Slovenské republiky pracovali na základě ohlášení a ostatních cizích státních příslušníků na základě povolení k zaměstnání od úřadů práce. Z celkového počtu bylo osob z členských států EU a osob z devíti přistupujících států. Počet cizinců - podnikatelů byl Po vstupu ČR do EU mohou občané členských států EU pracovat v ČR bez pracovního povolení. Počty zaměstnaných podle postavení v hlavním zaměstnání k : celkem 4 733,2 100,0% zaměstnanci 3 893,7 82,2% členové družstev 28,0 0,6% podnikatelé bez zaměstnanců 581,5 12,3% podnikatelé se zaměstnanci 196,8 4,2% pomáhající rodinní příslušníci 33,0 0,7% Kvalifikační struktura zaměstnaných k : 1

2 celkem 4 733,2 tisíc 100,0% základní vzdělání 320,5 6,7% střední bez maturity 2 076,5 43,9% střední s maturitou 1 695,2 35,9% vysokoškolské 638,2 13,5% Nezaměstnanost dlouhodobě stoupá. K 31. lednu 2004 bylo na úřadech práce registrováno celkem nezaměstnaných. Míra nezaměstnanosti dosáhla historického maxima 10,8%. Průměrná délka evidence na úřadu práce se neustále zvyšuje a dosáhla 530 dní v roce 2003 a 567 dní v roce Stále se zvyšuje i podíl dlouhodobě nezaměstnaných, který překročil 40%. Průměrná roční registrovaná míra nezaměstnanosti dosáhla v roce ,9%, zatímco obecná míra nezaměstnanosti byla nižší a její hodnota byla 7,8%. Počet lidí registrovaných na úřadech práce dosáhl v roce 2004 v průměru 537 tisíc. Od roku 1997 do roku 2004 se počet nezaměstnaných lidí zvýšil o 317 tisíc. Průměrná roční registrovaná míra nezaměstnanosti se stanovuje na základě dat v evidenci úřadů práce. Obecná míra nezaměstnanosti je určována nově podle metodiky Mezinárodní organizace práce a metodiky EUROSTATu. Tento údaj slouží při srovnávání s ostatními zeměmi EU. Zde bude graf Registrovaná nezaměstnanost (průměr za rok) Míra nezaměstnanosti pro jednotlivé skupiny k (k ) celkem 10,3% (9,8%) ženy 11,8% (11,2%) muži 9,2% (8,7%) občané se ZPS 42,2% (39,7%) podle vzdělání: bez a základní 35,4% (32,1%) střední bez maturity 10,3% (9,6%) střední s maturitou 6,5% (6,1%) vysokoškolské 2,6% (2,5%) Účinnost liberalizace pracovního práva Jakou mají nezaměstnaní naději, že najdou práci když počet pracovních míst stále klesá? Vytvoření nového pracovního místa a jeho udržení na rozbouřeném trhu práce není 2

3 jednoduché. Politika zákazů, příkazů, a sankcí odrazuje schopné a pracovité lidi od podnikání, a právě proto počet pracovních míst dlouhodobě klesá. Co s tím? Dlouhodobě velmi vysokou účinnost pro zvýšení zaměstnanosti má liberalizace pracovního práva. Liberalizace znamená více svobody a méně regulace. Jen velmi obtížně se však lidem vysvětluje, že více svobody a méně regulace je jim ku prospěchu a zvyšuje jejich jistotu, že nepřijdou o práci. Už jste také slyšeli nebo četli, že ODS chce zrušit zákoník práce? Naši političtí soupeři a jim naklonění mediální aktivisté nesmyslně straší, že ODS chce zákoník práce zrušit, že chce vrátit pracovní vztahy do ranného kapitalismu, že chce zrušit ochranu zaměstnanců, atd., atd. Ujišťuji vás, že tomu tak není. Jaké pracovní právo chceme?: Pracovní právo musí být podle ODS pro zaměstnance srozumitelné a zajistit mu důstojné pracovní podmínky s důrazem na jeho bezpečnost. Pracovní právo podle ODS nesmí zbytečnými a nesmyslnými regulacemi bránit vytváření nových pracovních míst a tím brát nezaměstnaným lidem šanci sehnat práci. Nesrozumitelný zákon a každá nesmyslná a zbytečná regulace se nakonec vždy obrátí proti zaměstnanci. Radost z nesrozumitelného zákona mají pouze advokáti, úředníci ministerstva, kteří pořádají drahá školení a vydávají drahé publikace a v neposlední řadě odboroví předáci. Proto je zákoník práce, který je pilířem pracovního práva, v pojetí ODS normou střídmou, jasnou a dostatečně určitou. Uvolňuje smluvní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli a chrání obě strany, zaměstnance i zaměstnavatele. Samozřejmě zachovává náležitosti pracovní smlouvy, jako druh práce, místo výkonu práce, den nástupu do práce, a respektuje všechny mezinárodní závazky, podle nichž musí být zákonem upraveny mimo jiné následující oblasti: rovné zacházení, zákaz diskriminace, povinný minimální obsah pracovní smlouvy a její změny, informační povinnost zaměstnavatele, nejmenší rozsah dovolené na zotavenou, přestávky v práci, odpočinek mezi směnami, přestávky na kojení, základní pravidla bezpečnosti práce, určitá omezení ve prospěch těhotných žen a mladistvých, minimální cestovní náhrady, maximální rozsah týdenní pracovní doby, omezení přesčasové práce, omezení sjednávání pracovních poměrů na dobu určitou, atd. Až se opět z médií dozvíte, že ODS chce zákoník práce zrušit, nebo že chce omezit ochranu zaměstnanců a vrátit pracovní vztahy do ranného kapitalismu, uvědomte si, prosím, že slyšíte zaplacenou zastrašovací propagandu našich politických soupeřů, kteří strašením nahrazují neexistenci vlastního programu. Vraťme se ale zpět k zákoníku práce. Čím se liší zákoník ODS od vládního návrhu V současné době se v Poslanecké sněmovně projednává nový vládní návrh zákona, který vzbuzuje velkou pozornost. Zatímco odbory jej podporují, zaměstnavatelské svazy jsou zásadně proti. Zákoník ODS, na rozdíl od vládního návrhu - nepodmiňuje možnost vydání vnitřního předpisu souhlasem odborové organizace - umožňuje propustit zaměstnance bez udání důvodu výměnou za odchodné - umožňuje dočasně přidělit zaměstnance s jeho souhlasem k jinému zaměstnavateli - je navázán na připravený zcela nový občanský zákoník - je moderní standardní normou, která dává zelenou slušným a pracovitým lidem Pokládám za nepřijatelné, že ve firmách, kde působí odbory, zakazuje nový zákoník zaměstnavateli vydat vnitřní předpis bez souhlasu odborů. Zaměstnavatel je - na rozdíl od 3

4 odborů - za bezpečnost práce a dodržování předpisů odpovědný pod vysokou finanční a trestní sankcí. Není přece možné nadále připustit současnou praxi, kdy bez odborů nesmí zaměstnavatel dokonce ani zlepšit podmínky svých zaměstnanců - například jim dát dodatečnou dovolenou. Nový zákoník z vládní dílny neumožňuje propustit zaměstnance bez udání důvodu výměnou za odchodné. Firmy pak složitě hledají důvody pro propuštění problematického pracovníka a obávají se uzavřít s novým zaměstnancem pracovní smlouvu na dobu neurčitou, tedy na trvalo. Můžeme se samozřejmě bavit o tom, jak vysoké odchodné má zákon předepsat, aby nedošlo k poškození jedné nebo druhé strany. Zrušení minimální mzdy stanovené státem Naši političtí soupeři se snaží vnutit společnosti názor, že zrušení státem nařízené minimální mzdy pro soukromé firmy povede k tomu, že většina zaměstnanců bude mít nižší než minimální mzdu. Opak je pravdou. Zrušení minimální mzdy naopak zvýší šance pro nekvalifikované a zdravotně postižené pracovníky získat práci. Minimální mzdu pobírá v ČR méně než 2% lidí. Její zrušení tedy 98% zaměstnanců nemusí zajímat. Ti, kteří ale patří ke 2% zaměstnanců s minimální mzdou, se naopak při každém jejím zvýšení musí obávat, že přijdou o práci. Jestliže zaměstnanec kvůli minimální mzdě dostane více peněz, než kolik firmě vydělá, dochází ke zkreslování trhu práce. Dochází ke zkreslování informací, z nichž se odvíjí chování lidí. Nevytvoří-li zaměstnanec svou prací hodnotu odpovídající minimální mzdě, jinými slovy, pokud si sám na sebe nevydělá, má nařízená minimální mzda následující dopady: Buď je zaměstnanec propuštěn nebo na něho ze společných mzdových prostředků doplácejí ostatní zaměstnanci; způsobená nivelizace mezd vede ke ztrátě motivace kvalifikovaných zaměstnanců. Další možností je, že zaměstnanec je plně nebo částečně zaměstnán načerno. Reformy nemusí bolet. Říkala jsem, že Česká republika by za normálních podmínek mohla mít mnohem méně nezaměstnaných. Bohužel už sedm let zde normální podmínky nejsou. Nové zákony jsou přijímány vládní většinou překotně a nezodpovědně. Jsou obcházena připomínková řízení, která jsou základem kvalitního legislativního procesu. Proto vláda předkládá Parlamentu legislativní zmetky, a tentýž zákon je během roku několikrát novelizován. Přesto vidím, že svítá na lepší časy. V naší zemi žije mnoho pracovitých, chytrých a schopných lidí. Stačí zbavit je zbytečných regulací a uvolnit jim ruce pro zvýšení konkurenceschopnosti našich firem, pro zvýšení zaměstnanosti a tím i pro zvýšení životní úrovně všech obyvatel. Pokud někdo tvrdí, že reformy musí bolet, nevěřte mu. Reformy se přece dělají proto, aby se všichni měli lépe. Musí však být dělány s velkou rozvahou, s velkou pokorou a se znalostí věci. Děkuji Vám za pozornost. Cesty ke zvýšení zaměstnanosti - shrnutí Odstranění regulací v pracovním právu Zákoník práce v pojetí ODS je normou střídmou, jasnou a dostatečně určitou. Upouští od detailní regulace pracovních vztahů a uvolňuje smluvní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Před porušováním lidských práv chrání obě strany, zaměstnance i zaměstnavatele. S ohledem na zkušenosti států EU volí liberálnější pojetí při zapracování směrnic ES do našeho práva. 4

5 Osahuje zákonnou úpravu založení a skončení pracovního poměru i práv a povinností zaměstnanců a zaměstnavatelů. Zachovává základní obsahové náležitosti pracovní smlouvy, jako druh práce, místo výkonu práce, den nástupu do práce, atd. Samozřejmě respektuje směrnice EU a úmluvy, kterými jsme vázáni. Zvýšení motivace k práci V návaznosti na rovnou daň zavedeme i novou sociální dávku, tzv. zápornou daň, která nahradí několik stávajících dávek. Pro zápornou daň platí, že čím více si člověk, který pobírá chudinské dávky a je doplácen do životního minima vydělá, tím má vyšší čistý příjem, což v současné době neplatí. Proto záporná daň zvyšuje motivaci k hledání práce. Snížení ceny práce, která brání firmám v přijímání nových zaměstnanců Navrhujeme přejít na systém rovného důchodu, který znamená snížení platby na důchodové pojištění o 8% hrubé mzdy. Cenu práce snížíme i liberální a přehlednou legislativou, která sníží náklady firem i živnostníků. Zavedením rovné daně se zpřehlední daňová soustava, sníží se výdaje na administrativu firmy, na školení zaměstnanců, na daňové poradce, na sankce a pokuty za chybné účetní úkony učiněné vlivem nepřehledné legislativy a i tím se sníží cena práce. V malém a středním podnikání nesmí být deformováno tržní prostředí Investiční pobídky a daňové prázdniny jen pro vyvolené a podpora malého a středního podnikání jen pro vyvolené, deformuje tržní prostředí a nahrává korupci. Prosadíme, aby podpora podnikání zajišťovaná státem sloužila všem firmám bez rozdílu. Jako podporu malého a středního podnikání prosadíme, aby platné zákony, vyhlášky, nařízení vlády, technické normy, nařízení a směrnice EU, později i překlady zákonů ostatních států EU potřebné pro podnikání, byly k dispozici na internetových stránkách v autorizované podobě zdarma Odstranění dalších zbytečných regulací Zrušíme minimální mzdu, protože je typickou regulací, která snižuje zaměstnanost zvláště nekvalifikovaných a tělesně postižených lidí a nahrává šedé a černé ekonomice. Německo, Rakousko, Itálie, Švédsko a Dánsko a další státy minimální mzdu ve svých zákonech nemají. Zrušíme minimální mzdové tarify, neboť diktování výše mezd soukromým firmám prostřednictvím minimálních mzdových tarifů je reliktem socialismu a zbytečným omezováním svobody podnikání. Zrušíme zákaz "Švarcsystému" jako nesmyslnou regulaci podnikání. Zákaz je na hranici ústavnosti, v zemích Evropské unie je naprosto neobvyklý, brání rozvoji podnikání a omezuje smluvní volnost. Vláda neustále vytváří atmosféru, jako by se jednalo o něco zavrženíhodného, a neuvědomuje si, že jeho zákazem v podstatě brání rozvoji malých firem a zvyšování zaměstnanosti. Zvýšení právní jistoty Napravíme ustanovení, která jsou státem zneužívána. Připravujeme úpravy zákonů směřující k posílení právní jistoty občanů vůči státním orgánům. Prosadíme editační povinnost státu pro výklad zákonných norem. Tím se zvýší právní jistota zaměstnanců i zaměstnavatelů. 5