1. Úvod Stacionární radiolokátory pro civilní letiště 24

Transkript

1 Obsah OBSAH 1. Úvod Vývoj radiolokační techniky ve světě Pozemní systém pro řízení leteckého provozu GCA Historie radiolokační techniky v Československu a vznik Ústavu pro výzkum radiotechniky Opočínek 8 2. Stacionární radiolokátory pro civilní letiště Stacionární letištní radary pro přehled a přistání v pásmu X Radiolokátory řady RL 1, RL 2 a RP Kombinovaný radiolokátor OPRL Přehled výroby stacionárních radiolokátorů pro přehled a přistání v pásmu X Stacionární přehledové radiolokátory PSR v pásmu S pro řízení letového provozu Přehledové radiolokátory OR-1 a OR Přehledový radiolokátor RL Přehledový radiolokátor RL-4AS Přehledový radiolokátor RL Přehledový radiolokátor RL Přehledový radiolokátor RL Výroba stacionárních přehledových radiolokátorů Stacionární přibližovací radiolokátory PAR v kmitočtovém pásmu X Přesný přibližovací radiolokátor RP-2E Přesný přibližovací radiolokátor RP-2F Přesný přibližovací radiolokátor RP-3F Přesný přibližovací radiolokátor RP-3G Přesný přibližovací radiolokátor RP-4G Přesný přibližovací radiolokátor RP-5G Výroba stacionárních přibližovacích radiolokátorů v X pásmu Mikrovlnná přistávací zařízení v kmitočtovém pásmu C Přesné přistávací zařízení PPZ Mikrovlnný přistávací systém MLS Výroba instalace a servis letištních radiolokátorů Stručný přehled montáží civilních letištních radiolokátorů Mobilní soupravy radiolokátorů pro vojenská letiště Souprava RPL Souprava RPL Souprava RPL Lehká vysoce mobilní radiolokační souprava OPRM Výroba mobilních radiolokačních souprav v podniku TESLA Pardubice Instalace a servis mobilních letištních radiolokátorů Lodní radiolokátory Lodní radiolokátory řady RR Říční radiolokátory RR317/ V

2 HISTORIE RADIOLOKAČNÍ TECHNIKY V ČESKOSLOVENSKU Námořní radiolokátory RR347/348 pro příbřežní plavbu Lodní radiolokátory řady RR Říční radiolokátory RR517/ Námořní radiolokátory RR537/538 pro příbřežní plavbu Říční radiolokátor RR Říční radiolokátor RR Výroba a servis lodních radarů ve firmě Tesla Pardubice Jiné radiolokátory a zařízení Střelecký radiolokátor SRE Meteorologické radiolokátory Meteolokátor RM Meteolokátory RM-2 a RM Mobilní meteolokátor Mikrovlnné čidlo MC 210/ Radiolokátor pozemních cílů SOVA Infraradar Radarové čidlo SÚLOV Autočidlo Modernizace leteckého palubního radaru N Výroba speciálních radiolokátorů a zařízení Pasivní radiotechnické průzkumné systémy POZNAŇ Malý radiolokační pátrač ZÁŘE Korelační pátrač KOPÁČ Komplet radiotechnického pátrače RAMONA a RAMONA-M Radiotechnický pátrač TAMARA Konstrukční uspořádání, funkční řešení částí Planžet ZZP Zaměřovací komplet PRUS Výroba pasivních radiolokačních systémů Instalace a servis pasivních radiolokátorů Rozvoj radiolokační techniky po r Firma ADCIS s.r.o Firma ALES s.r.o Firma AWOS s.r.o Firma C-com spol. s.r.o Firma ELCERAM a.s Firma ELDIS s.r.o Firma ElecTrans s.r.o Firma ERA a.s RADAN s.r.o Firma RAMET C.H.M. a.s Firma RETIA a.s. 153 VI

3 OBSAH 7.12 Firma STEINEL Technik s.r.o Firma T- CZ a.s Tesla VT - Mikroel, s.r.o. 168 Literatura 169 Rejstřík 170 Přílohy 180 VII

4 Mobilní soupravy radiolokátorů pro vojenská letiště 3. Mobilní soupravy radiolokátorů pro vojenská letiště Mobilní soupravy pro vojenská letiště obsahovaly primární přehledový radiolokátor PSR (Primary Surveillance Radar) a přesný přibližovací radiolokátor PAR (Precise Approach Radar). Některé byly ještě doplněny sekundárním radiolokátorem. Vývoj těchto souprav byl zadáván a financován Ministerstvem obrany MO ČSR ve spolupráci s jeho výzkumnými ústavy VÚ 010, VÚ 060, VTÚE (Vojenský Technický Ústav Elektroniky), VTÚL a PVO (Vojenský Technický Ústav Letectví a ProtiVzdušné Ochrany), VTÚO (Vojenský Technický Ústav Ochrany) a VTÚPV (Vojenský Technický Ústav Pozemního Vojska). Zadání vývoje radiolokačních souprav spočívalo ve zpracování technických podmínek s požadavky nejen na technické parametry, ale i na spolehlivost, technologii, na obsluhu zařízení, rozměry, hmotnosti, mobilitu, dobu rozvinutí a svinutí soupravy, přepravitelnost, skladbu průvodní dokumentace atd. v odpovídající stávající a v blízké budoucnosti dosažitelné technice a technologii vývojce zařízení. Je nutné uvést, že během vývoje souprav se většinou podařilo překročit požadavky např. na potlačení úrovně metea a pevného i pohyblivého závoje, na parametry signálového procesoru, zobrazení, záznamu, přenosu a výnosu informací, ovládání i diagnostiky. Vývoj probíhal pod dohledem MO a jeho výzkumných ústavů. Před zavedením do výroby podléhala jednotlivá zařízení prototypovým a vojskovým zkouškám podle schválených metodik a technických podmínek za účasti komise, složené ze zástupců výrobce, zákazníka a zadavatele. Přitom byly ověřovány technické parametry jednotlivých zařízení, spolehlivost, přeprava zařízení, doba rozvinutí a svinutí zařízení, odolnost v rámci stanovených klimatických podmínek, splnění doporučení ICAO ANEX 10 a další parametry na základě předložených podkladů: - technické podmínky - průvodní technická dokumentace - seznam zkoušek - metodiky jednotlivých zkoušek - seznam kooperantů - další podklady dle přání zákazníka. Součásti zkoušek prototypů zařízení byly také letové zkoušky, při nichž se ověřovalo krytí, přesnosti a rozlišovací schopnosti radiolokátoru. Zkoušky probíhaly na několika letištích s různým vybavením a při odlišných terénních a meteoroloických podmínkách. V případě nutnosti úprav prototypu se musely některé zkoušky po úpravě prototypu opakovat. Výsledkem zkoušek byly schválené protokoly, doplněné technické podmínky, upravený technický popis a provozní návod zařízení a upravená výrobní dokumentace. Členy komise pro zkoušky prototypů mobilních radarů byli zástupci MO ČR a výzkumných ústavů a organizací MO: VTÚ, VÚ010, VÚ 030, VÚ 060, VTÚ PV, ZVS-MO, VTÚL a PVO, VTÚO a HÚ NMS. Při vývoji radiolokátorů pro vojenská polní i stálá letiště byl kladen důraz na mobilitu systému a postupně na plnou autonomnost řízení leteckého provozu v široké oblasti letiště i za nepříznivých klimatických podmínek a pevného i pomalu se pohybujícího závoje klatru (nežádoucích ozev od terénu, pozemních objektů příp. od meteoútvarů). Později byl realizován výnos informací na externí pracoviště řízení leteckého provozu včetně dálkového ovládání radiolokátorů. Vývoj mobilních radiolokačních souprav byl často úzce svázán s vývojem staci- 63

5 HISTORIE RADIOLOKAČNÍ TECHNIKY V ČESKOSLOVENSKU onárních přehledových primárních i přibližovacích radiolokátorů, které měly velký obchodní úspěch především v zahraničí. Při vývoji nových radiolokačních systémů probíhala inovace jednotlivých bloků radarů, např. nový anténní systém RP-4 a RL-4, zdokonalování přijímače (např. snižování šumového čísla, zavedení časového řízení citlivosti STC), zavedení střídání opakovacího kmitočtu (stagger ) a synchronizace od proudového impulzu magnetronu. V signálovém procesoru probíhalo postupné zdokonalování potlačení nežádoucích ozvů (IPC Indikace Pohyblivých Cílů, AIPC Adaptivní IPC a ČIPC Číslicové IPC). Vývoj zobrazení probíhal od analogového až po rastrové syntetické zobrazení, v přenosu informací se také postupovalo od analogového až po číslicový přenos. Záznam informací začínal u kamery s magnetofonem a vyústil digitálním záznamem na HD mikropočítače. Napájení radarů bylo zprvu stabilizováno rotačními měniči s magnetickými stabilizátory a nakonec tyristorovými stabilizátory napájecí sítě. V průběhu vývoje radarů došlo také k podstatnému zvýšení MTBF (Mean Time Between Failures) a MTTR (Mean Time To Repair) a ke zvýšení klimatické odolnosti radarů. Obr Měření antény polohy (elevace) radaru RP-2 na pracovišti v Bezděkově 64

6 Mobilní soupravy radiolokátorů pro vojenská letiště Paralelně s radiolokační technikou probíhal také vývoj měřící techniky a technologie a vývoj pomocných zařízení a přístrojů až celých měřicích pracovišť (např. bylo vybudováno měřící pracoviště v Bezděkově pro měření radiolokačních antén, kde se ověřovaly parametry anténních systémů - obr. 3.1). Velkou zásluhu na vývoji kvalitních antén pro mobilní i stacionární systémy i samotného pracoviště pro jejich měření měl Ing. Dominik Kupčák, CSc, který navrhoval a se svými spolupracovníky ověřoval jejich parametry. Tyto návrhy byly ve spolupráci s oddělením konstrukce ÚVR zadávány k dokončení vývoje mechanických částí a ke zhotovení firmě LET Kunovice jako externímu výrobci. Tato firma si později vybudovala vlastní měřicí pracoviště a dodávala anténní systémy se zaručovanými požadovanými vysokofrekvenčními parametry. Na tomto místě je nutno konstatovat, že vývoj a výroba radiolokační techniky se v šedesátých let minulého století rozvíjela také díky prozíravosti vedení podniku TESLA Pardubice, ÚVR i příslušných úseků Ministerstva obrany a jeho výzkumných ústavů a díky úspěšné spolupráci s obchodními organizacemi KOVO a OMNIPOL Praha. Nezbytnou podmínkou úspěšného rozvoje této techniky byla i vynikající a často obětavá práce techniků a pracovníků nejen ve výzkumu a vývoji v ÚVR ale i v kooperujících firmách a organizacích jako byl například VÚST (Výzkumný Ústav Sdělovací Techniky) A.S. Popova, kde byly vyvinuty a vyráběny všechny v čs. radarech používané mikrovlnné polovodičové součástky. První mobilní souprava RPL-2 pracující v kmitočtovém pásmu X (I) byla postupně modernizována v mnoha oblastech a především přehledový radiolokátor RL byl realizován v pásmu S (E) a doplněn sekundárním radiolokátorem SRL a identifikátorem IFF v kmitočtovém pásmu L (D, C). 3.1 Souprava RPL 2 Souprava se skládala z přehledového radaru PSR (Primary Surveillance Radar) a z přesného přibližovacího radaru PAR (Precise Approach Radar). Oba radiolokátory pracovaly v kmitočtovém pásmu X (I). Souprava obsahovala anténní jednotky přehledu RL-2 a anténní jednotku přiblížení na přistání RP-2, řídící pracoviště ŘPR-2, dvě elektrocentrály a přepravní prostředky. Anténní jednotky AJ RL i RP, řešené na čtyřkolovém podvozku obsahovaly anténní systémy vybavené dálkově ovládanými polarizátory, vysílače, přijímače a obvody přenosů radiolokační informace a ovládání. Řídící pracoviště ŘPR s pracovištěm operátora přehledu a operátora přiblížení na přistání a radiostanicemi pro spojení s piloty letadla bylo umístěno v izotermické skříni. Zkoušky prototypu RPL-2 probíhaly koncem 50-tých let minulého století. Nositelem vývoje soupravy byl Ing. Pavel Šmoranc. Vedoucím systémových zkoušek soupravy RPL-2 byl pan Ladislav Pospíšil a jeho asistentem Ing. V. Špás. Zařízení bylo elektronkové. Zobrazení informací z RL a z RP i generace sestupových os RP (obr. 3.6) byly realizovány analogovou technikou. V zobrazení z RP se v ose x zobrazovala logaritmicky dálka a v ose y lineárně úhel natočení antén. Tento systém byl pak použit u zobrazení informace z RP u všech dalších typů souprav. Informace a ovládání mezi ŘPR a AJ RL a AJ RP byly přenášeny kabely. Základní technické parametry soupravy RPL-2 jsou uvedeny v Příloze

7 HISTORIE RADIOLOKAČNÍ TECHNIKY V ČESKOSLOVENSKU Obr Anténní systémy RL-2 a RP-2 včetně elektroniky a elektrocentrály EC Obr Krytí anténního systému RL-2 pro s = 2 m 2 Obr Krytí anténního systému RP-2 pro s = 2 m 2 66