SRÁŽKY ZE MZDY, PLATU ČI JINÝCH PŘÍJMŮ ROK 2018

Transkript

1 SRÁŽKY ZE MZDY, PLATU ČI JINÝCH PŘÍJMŮ ROK 2018 OBSAH : 1) Srážky ze mzdy, platu nebo odměny 1.1.) Obecné podmínky příjmy ze kterých lze provádět srážky. 1.2.) Pořadí srážek 1.3.) Provádění srážek přednostní pohledávky. 1.4.) Srážky při oddlužení osobní bankrot. 1.5.) Srážky z jiných příjmů. 1.6.) Postup při provádění srážek a jejich možný rozsah. 1.7.) Zásady postupy při výpočtu provádění srážek. 1.8.) Umořování jednotlivých pohledávek.

2 ) : Srážky ze mzdy nebo platu v roce 2018: ) : Obecné podmínky z jakých příjmů zaměstnance lze provádět srážky : V úvodu k této problematice je zapotřebí zdůraznit, že srážky ze mzdy nebo platu řeší Zákoník práce s odvoláním na Občanský zákoník a Občanský soudní řád.( dále jen ZP,OZ a OSŘ - viz. odkaz na ust Zákoníku práce, Nového občanského zákoníku od a Občanský soudní řád ). Podle 145 ZP se sráží kromě dosažené mzdy nebo platu také z jiných příjmů, které jsou zejména: a) odměna z dohody, b) náhrada mzdy nebo platu, c) odměna za pracovní pohotovost, d) odstupné, e) peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním, f) odměny podle 224 Zákoníku práce odměny při pracovních a životních výročích, Další příjmy, ze kterých se provádí srážky jsou uvedeny v ustanovení 299 Občanského soudního řádu. Zákonem 164/2015 Sb., který novelizoval zákon 99/1963 Sb. byl podstatně upraven odstavec 1, který rozšířil níže uvedené příjmy, které vyplývají z trvání pracovněprávního či jiného vztahu ještě o příjem z dohody o provedení práce! Dále jsou to příjmy : a) odměny z dohody o pracovní činnosti ( vyplácí zaměstnavatel), b) odměny za pracovní nebo služební pohotovost (vyplácí zaměstnavatel), c) odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků (vyplácí zaměstnavatel), d) dávky státní sociální podpory (vyplácí úřad práce) a e) dávky pěstounské péče, které nejsou vypláceny jednorázově (vyplácí úřad práce). Srážky se také provádí z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci a které provádí místně příslušné orgány určené k výplatám těchto jiných příjmů viz. ustanovení 301 OSŘ- jiná právnická osoba či fyzická osoba, vůči které má povinný nárok na některé z příjmů uvedených dále. Jsou to : f) náhrady mzdy nebo platu (vyplácí zaměstnavatel) g) nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství (vyplácí správa sociálního zabezpečení) h) důchody (vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení), ch) stipendia (vyplácí škola) i) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci (vyplácí úřad práce ), j) odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se skončením zaměstnání (vyplácí zaměstnavatel), k) peněžité plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním (vyplácí zaměstnavatel), l) dávky vyplývající ze smlouvy o výměnku podle občanského zákoníku od 2014! m) úrazový příplatek, úrazové vyrovnání a úrazová renta n) výsluhový příspěvek vojáků z povolání nebo příslušníků bezpečnostních sborů od Jsou-li splněny podmínky stanovené občanským zákoníkem, nesmí být povinnému sražena z dávky poskytnuté podle zaopatřovací smlouvy částka, kterou povinný vzhledem ke svým poměrům pro své zaopatření nutně potřebuje. Výši této částky určí soud v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, kdy soud k tomuto určení nařídí jednání. Viz. 299 odst. 3) OSŘ od roku 2014.

3 Shora uvedené příjmy, obsažené v 145 Zákoníku práce a 299 OSŘ, ze kterých se srážky provádí, jsou taxativní a nelze je proto rozšiřovat na příjmy jiné. Obecně i nadále platí že pro provádění srážky se zásadně vychází z ustanovení 148 odst. 2 Zákoníku práce s odkazem na ustanovení 277 Zákona č. 99/1963 Sb. OSŘ. 1) Srážky z náhrad cestovních výdajů : Nelze však připustit provádění srážek z částky, kterou zaměstnavatel připočte k jeho čisté mzdě a tato částka je vyúčtováním náhrad cestovních výdajů v rámci vyslání zaměstnavatelem zaměstnance na pracovní cestu, viz. 277 odst. 2) OSŘ. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne sp. Zn. 21 Cdo 3774/ ) Odstupné a nezabavitelná částka : Podle rozsudku Nejvyššího soudu č.j. Cdo 853/2016 ze dne musí zaměstnavatel k jednorázové platbě částky odstupného přistupovat z pohledu provádění srážky tak, jakoby se jednalo o mzdu za více období, která je zúčtována zaměstnanci jednorázově. Jedná se o aplikaci 286 Občanského soudního řádu, kdy : Dochází-li k výplatě dlužné mzdy za několik měsíců najednou, je třeba vypočítat srážky za každý měsíc zvlášť. 1.2.) : Pořadí srážek z mezd nebo platů, který je zaměstnavatel oprávněn srážet bez souhlasu zaměstnance nebo na základě uzavřené dohody: ) Ze zákona je zaměstnavatel povinen srážet zaměstnanci ze mzdy nebo platu částky v následujícím pořadí, viz. ust. 147 Zákoníku práce s odkazem na 146 ZP : a) zálohu na daň z příjmu ze závislé činnosti Zákon 586/1992 Sb. b) pojistné na sociální zabezpečení Zákon 589/1992 Sb. c) pojistné na zdravotní pojištění Zákon 592/1992 Sb. d) částky ke srážení nařízené soudním výkonem rozhodnutí (exekuce) Zákon 99/1963 Sb. Občanský soudní řád , Zákon 120/2001 Exek. řád. e) rozhodnutí o srážkách nařízených správním orgánem (pokuty, penále, nedoplatky daní, pojistného, a další nedoplatky) Zákon 500/2004 Sb. Správní řád, Zákon 280/2009 Sb. Daňový řád, Zákon 582/91 Sb. Zákon o provádění soc. zabezp. Dále má zaměstnavatel právo srazit bez souhlasu zaměstnance : f) zálohu na mzdu nebo plat, na níž nevznikl právní nárok, g) nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady, h) náhradu mzdy nebo platu za dovolenou na níž zaměstnanec ztratil právo nebo na níž mu právo nevzniklo, ch) náhrada mzdy nebo platu za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, na n í ž mu nevzniklo právo, U shora uvedených bodů f) ch) je zaměstnavatel oprávněn provádět srážku na základě ustanovení uvedených v Zákoníku práce, dle příslušných specifikací k dané situaci. 2 ) Na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo k uspokojení závazků zaměstnance. 3) K úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace, pokud je sjednáno v kolektivní smlouvě, nebo na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a s o u h l a s í l i s tím zaměstnanec odborář.

4 Pořadí provádění srážek podle Zákoníku práce viz. 149 a OSŘ : a) srážky ve prospěch zaměstnavatele se řídí a získávají pořadí dnem, kdy byla uzavřena dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, b) srážky odborových příspěvků se řídí pořadím dnem, kdy zaměstnanec vyslovil souhlas se srážením odborových příspěvků, c) srážky ve prospěch zaměstnavatele podle bodu f) ch) srážky bez souhlasu zaměstnance získávají pořadí dnem, kdy bylo započato s prováděním srážek, d) srážky k uspokojení závazků zaměstnance se zařazují do pořadí dnem, kdy byla dohoda, kterou předem zaměstnavatel odsouhlasil, zaměstnavateli předložena. Pořadí exekučních srážek : V případě exekučních srážek, se určuje pořadí doručením exekuce prvnímu plátci resp. v ustanovení 280 odst. 3 ) OSŘ se pořadí pohledávek řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Znamená to, že zaměstnavatel jednoznačně musí vždy reagovat na pořadí jednotlivých exekucí a pokračovat ve srážkách a to buď : a) na základě podkladů ze zápočtového listu od předchozího zaměstnavatele viz. ust. 313 odst. e) zaměstnavatel uvede zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky Zákoníku práce a 293 a 294 OSŘ Změna plátce mzdy, nebo b) na základě došlého exekučního titulu do datové schránky poslednímu plátci mzdy zaměstnavateli, který je povinen reagovat a začít provádět srážky a to buď na svůj deponovaný účet (pokud exekuce ještě nenabyla právní moci) a po došlém vyrozumění o nabytí právní moci uvolnit z deponovaného účtu částky podle charakteru dané pohledávky a od měsíce nabytí právní moci zasílat příslušné částky ve prospěch věřitele. Bylo-li plátci mzdy doručeno téhož dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí a pokud nestačí částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně. DOHODY O SRÁŽKÁCH ZE MZDY, PLATU ČI JINÝCH PŘÍJMŮ 2018: Od roku 2014 se zásadně mění postupy provádění srážek na základě dohod. Nový občanský zákoník mění současnou právní úpravu a to ve svých ustanoveních , kdy : 2045 Občanského zákoníku : Dluh lze zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy nebo platu, z odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce ( DPČ, DPP) zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek nebo z náhrady mzdy nebo platu. Nejde-li o srážky podle věty první k uspokojení práva zaměstnavatele, je třeba k uzavření dohody předchozího souhlasu zaměstnavatele! Proti plátci mzdy nebo platu nabývá věřitel práva na výplatu srážek okamžikem, kdy byla plátci dohoda předložena!

5 Občanského zákoníku : Náklady spojené s placením srážek nese plátce mzdy nebo platu, má-li však plátce mzdy nebo platu plnit současně podle několika dohod o srážkách ze mzdy nebo platu, jdou náklady s placením srážek podle d r u h é a d a l š í dohody k tíži dlužníka! SRÁŽKY VŮČI TŘETÍM OSOBÁM - APLIKACE OZ rok 2016 : Pokud by se jednalo o zajištění dluhu vůči třetím osobám, tak jak bylo uvedeno na str. 3 v posledním odstavci, je možné provádět srážky a to až do poloviny výše mzdy povinného, avšak jen na základě předchozího souhlasu zaměstnavatele, je zapotřebí i nadále jednoznačně respektovat postup podle Občanského soudního řádu. Znamená to, že veškeré pohledávky, které by se řídili Občanským soudním řádem tj. zákonem 99/1963 Sb. ve znění pozdějším předpisů se i nadále jejich postup nemění (provádí se i nadále podle současné právní úpravy srážky se provádí podle důležitosti a pořadí pohledávky, z čisté mzdy po odpočtu nezabavitelné(ých) částky(ek), kdy zbytek rozdělíme na třetiny a dvě třetiny podle charakteru pohledávek použijeme na úhradu dluhu(ů).). Poznámka rekapitulace : Úprava 2045 Občanského zákoníku nic tedy nemění na nutnosti dodržet i nadále postup při provádění exekučních srážek a to podle Občanského soudního řádu a dále Nařízení vlády č. 595/2006 Sb. o způsobu výpočtu základní částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení tj. nařízení o nezabavitelných částkách. Takovýto postup se samozřejmě použije, jen v případech, kdy je (jsou) pohledávka(y) zajištěny exekučním výkonem ( vykonatelné rozhodnutí, usnesení soudu, rozhodnutím správního orgánu, či exekučním příkazem). Pokud by tomu tak nebylo a jednalo by se o uzavření dohody o uspokojení dluhu povinného vůči věřiteli použilo by se jednoznačně ustanovení 2045 Nového občanského zákoníku, za předpokladu předchozího souhlasu zaměstnavatele. Z uvedeného tedy jasně vyplývá, že ve vtahu ke klasickým exekucím se právní úpravou obsaženou v občanském zákoníku nic nemění. Platí i pravidla v Zákoníku práce v ! Z odkazem na OSŘ a Zákoník práce mají zákonné srážky vždy přednost před uzavřením smluvního ujednání věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy. Pokud by tedy plátci mzdy došel exekuční titul musí zaměstnavatel postupovat v souladu s OSŘ tak jako nyní!!! 1.3.) : Provádění srážek přednostní pohledávky - úhrady : V rámci provádění srážek ze mzdy nebo platu je rozhodující správné určení pořadí jednotlivých exekučních titulů. Jak již bylo uvedeno srážíme vždy zálohu na daň ze závislé činnosti zaměstnance ze základu daně ve výši jednotné sazby 15%, dále pak pojistné na soc. zabezpečení ve výši 6,5% a pojistné na zdravotní pojištění ve výši 4,5%. Po odpočtu těchto zákonných srážek pak budou určeny další povinné srážky v pořadí tak, jak jsou jednotlivé exekuční tituly doručovány do organizace. Jednotlivá soudní či správní rozhodnutí musí být opatřena doložkou právní moci - viz. 283 OSŘ Jakmile nabude nařízení výkonu rozhodnutí právní moci, vyrozumí soud o tom plátce mzdy, který je pak povinen vyplácet oprávněnému částky ze mzdy povinného. V případech, kdy jednotlivá rozhodnutí nebudou opatřena doložkou právní moci, je povinností mzdové účetní reagovat na tyto právní tituly a začít srážet. Příslušné částky, však nebude srážet přímo oprávněným, ale na deponovaný účet. Takto bude postupovat až do doby, než obdrží pravomocné rozhodnutí. Teprve pak příslušné částky z deponovaného účtu uvolní a zašle je oprávněným osobám. Poznámka : Na deponovaném účtu mzdy se účtují všechny částky, které se týkají mezd a platů, a nebyly zaměstnancům vyplaceny, či se vrátily, jako nedoručené. Mezi ně patří i tyto nezaslané srážky. Proto je třeba k tomuto účtu vést přesnou analytickou evidenci zaúčtovaných částek.

6 Příklad č. 1) : Zaměstnanec dostal pokutu ve výši Kč ,-- za přestupek, kterého se dopustil při dopravní nehodě. Do tohoto rozhodnutí o pokutě se v zákonné lhůtě odvolal nesouhlasí s výší uložené pokuty. Toto rozhodnutí v rámci odvolacího řízení tak nenabylo právní moci. Příslušný správní orgán však rozhodnutí o pokutě zaslal zaměstnavateli do datové schránky. Rozhodnutí však není opatřeno doložkou právní moci se shora uvedených důvodů. Jaký bude postup zaměstnavatele? Odpověď : Mzdová účetní začne srážet zaměstnanci příslušnou částku v zákonné možné výši, na deponovaný účet mzdy. Teprve po skončení odvolacího řízení, kdy jí dojde pravomocné rozhodnutí od odvolacího orgánu II. Stupně, uvolní příslušné částky a zašle oprávněné instituci. Příklad č. 2) : Zaměstnanec byl rozsudkem soudu rozveden a bylo mu nařízeno platit výživné na dvě děti, které byly svěřeny do péče matce, ve výši Kč 8 000,--. Účastník řízení se přímo na místě odvolal do rozhodnutí soudu, kde ve svém odvolání nesouhlasil s výší vyměřeného výživného. Rozsudek tak nenabyl právní moci. Soud však tento rozsudek zaslal na vědomí zaměstnavateli zaměstnance povinného. Po čtyřech měsících v rámci odvolacího řízení, soud II. stupně odvolací soud vyhověl odvolateli a upravil výši vyměřeného výživného na částku Kč 6 000,--. Zaměstnavatel obdržel v pátém měsíci rozhodnutí tohoto soudu, kdy tento rozsudek byl konečný a opatřen doložkou právní moci. Jaký bude postup zaměstnavatele? Odpověď : Mzdová účetní začne srážet příslušnou prvotní částku uvedenou v rozsudku soudu I. stupně tj. Kč 8 000,-- na deponovaný účet zaměstnavatele, tzn. 4 měsíce x Kč 8 000,-- bude deponováno Kč ,--. Teprve od pátého měsíce bude z deponovaného účtu převedeno oprávněné matce částka Kč ,-- ( Kč x 4 ) + Kč 6 000,--. Zbylá částka uložená na deponovaném účtu tj. Kč 8 000,-- ( Kč x 4 ) bude vrácena na účet, který zaměstnanec předložil svému zaměstnavateli. SRÁŽKY ZE MZDY, PLATU PŘEDNOSTNÍ POHLEDÁVKY : Pořadí přednostních pohledávek viz. 279 OSŘ : Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení základní částky (nezabavitelné částky), která se zaokrouhlí směrem dolů, na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách, lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky uvedené níže se srážejí dvě třetiny. Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojí se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny. Pokud nebudou dostačovat k uspokojení pohledávky ani tyto dvě třetiny, použije zaměstnavatel ještě zbytek čisté mzdy, kterou disponuje po odpočtu nezabavitelných částek. Takto zjištěnou tzv. ještě další použitelnou částku pak zaměstnavatel připočte ke druhé třetině, event. ještě ke třetině první. PŘEDNOSTNÍ POHLEDÁVKY : 1) Rozhodnutí soudu o alimentační povinnost pohledávky výživného. 2) Rozhodnutí soudu v rámci regresního řízení pohledávky náhrady ú j m y způsobené poškozenému ublížením na zdraví. 3) Rozhodnutí soudu o povinnosti splácet náhradu škody pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy. 4) Rozhodnutí správního orgánu, o povinnosti hradit daně a poplatky pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění. 5) Rozhodnutí správního orgánu o povinnosti hradit přeplatky na dávkách nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení

7 ) Rozhodnutí správních orgánů o povinnosti hradit dlužné pojistné na sociální a zdravotní pojištění. 7) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče 8) Rozhodnutí správního orgánu o povinnosti hradit přeplatek na podpoře při rekvalifikaci 9) Pohledávky regresní náhrady podle Zákona o nemocenském pojištění. 10) Rozhodnutí správního orgánu o povinnosti hradit přeplatky na dávkách státní sociální podpory. 11) Pohledávky náhrady mzdy, platu, odměny a sníženého platu nebo snížené odměny poskytované v období prvních 14. kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Poznámka : Jak z uvedeného vyplývá pohledávky nařízeného výživného mají absolutní přednost. Poté se uspokojují další právní tituly a to podle pořadí jak jsou doručeny zaměstnavateli, nejčastěji do datové schránky. Zde pak je pro určení pořadí rozhodující datum přihlášení se do datové schránky. Pokud by bylo v jeden den doručeno víc exekučních titulů na jednoho povinného, mají tyto pohledávky stejné pořadí, kdy se musí uspokojit všechny plně, nebo pokud disponibilní částka nedostačuje k plnému uhrazení obou pohledávek současně uspokojí se poměrnou částí viz. odkaz na 280 odst. 3. Občanského soudního řádu. Příklad č. 3): Plátce mzdy povinného zaměstnance si vyzvedl z datové schránky exekuční příkaz na daňový nedoplatek dne , který byl opatřen doložkou právní moci. Jednalo se tudíž o přednostní pohledávku. Od měsíce listopadu byla zaměstnavatelem srážena částka ve výši dvě třetiny s disponibilní částky po odpočtu nezabavitelných částek. V měsíci lednu následujícího roku došlo zaměstnavateli rozhodnutí soudu o nařízeném výživném formou srážky ze mzdy. Povinný se vzdal práva na odvolání. Jak budou probíhat srážky ze mzdy od měsíce února, když od listopadu je již prováděna srážka ve výši dvou třetin na daňový nedoplatek? Odpověď : S ohledem na ust. 279, kdy pohledávka výživného je na prvním místě v důležitosti, od měsíce února začne zaměstnavatel srážet prvotně nařízenou částku výživného. Pokud by v rámci dvou třetin zbývala ještě nějaká disponibilní částka použila by se její část na úhradu daňového nedoplatku. O této skutečnosti musí plátce mzdy informovat příslušného exekutora, který vymáhá daňový nedoplatek. 280 odst. 2 OSŘ ) : Srážky při oddlužení osobní bankrot : Pokud nastane situace, kdy je fyzická osoba zaměstnanec předlužen, může na sebe prohlásit u příslušného insolvenčního soudu návrh na tzv. oddlužení ve smyslu 398 odst. 3) zákona 182/2006 Sb. o úpadku, kdy podle tohoto paragrafu při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Tuto částku rozvrhne dlužník prostřednictvím insolvenčního správce mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení. V praxi to znamená, že insolvenční soud po kladném rozhodnutí vyhotoví usnesení, jehož přílohou bude splátkový kalendář na dobu maximálně 5 let, s povinností splácet ze svých příjmů veškeré dluhy na úrovni přednostních pohledávek. V tomto rozhodnutí pak ve smyslu ust. 406 odst. 3 písm. d) a odst. 4. a 5. přikáže plátci mzdy dlužníka, nebo plátci jiného příjmu dlužníka postižitelného výkonem rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného, aby

8 po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení prováděl ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka stanovené srážky a nevyplácel sražené částky dlužníku. Rozhodnutí o schválení oddlužení doručí insolvenční soud zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře doručí soud do vlastních rukou také plátci mzdy dlužníka. O právech a povinnostech plátce mzdy dlužníka po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení platí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu o plátci mzdy při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného. Částky sražené z dlužníkovy mzdy zasílá plátce mzdy dlužníka insolvenčnímu správci, a to bez zřetele k tomu, že rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dosud není v právní moci! Účinky schválení oddlužení nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku viz. 407odst.1) Insolvenčního zákona. V průběhu těchto srážek ze mzdy v rámci osobního bankrotu nemůže zaměstnavatel již srážet jiné částky než ty, které se týkají pohledávek v rámci oddlužení - viz. 411 odst.1) Zákona o úpadku (Insolvenční zákon). Poznámka: Jak bylo řečeno v předcházejících odstavcích dlužník je povinen hradit věřitelům prostřednictvím plátce mzdy ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí (exekucí) uspokojeny přednostní pohledávky a to s odkazem na 398 odst.3) Insolvenčního zákona. Znamená to, že plátce mzdy postupuje ve smyslu Občanského soudního řádu. Jediná odchylka od tohoto postupu však může nastat v případech, kdy v ročním zúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti je zjištěn přeplatek na zálohách event. i doplatek na daňovém bonusu. Pokud by se jednalo o běžné provádění srážek ze mzdy, tj. nešlo-li by o insolvenci, takovýto přeplatek event.. doplatek na daňovém bonusu nemá vliv na provádění srážek, neboť tyto částky nejsou s odkazem na 299 OSŘ příjmem, ze kterých by se srážky prováděli. Pro účely insolvence však tyto částky přeplatku z ročního zúčtování jsou mimořádným příjmem s odkazem na 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona Povinnosti dlužníka po schválení oddlužení hodnoty získané dědictvím, darem a z neúčinného právního úkonu, jakož i majetek, který dlužník neuvedl v seznamu majetku, ač tuto povinnost měl, vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře. Co se týče výsledku oddlužení formou schválení a postupy plátce mzdy po oddlužení jsou v insolvenčním zákoně jednoznačné. Stále však jsou nevyjasněné otázky, jak bude plátce mzdy nakládat s pohledávkami v období od zahájení insolvenčního řízení až do vydání usnesení o schválení či zamítnutí insolvence. Od roku 2014 sice došlo v 109 Insolvenčního zákona Zahájení insolvenčního řízení, k určitému posunu avšak stále pro plátce mzdy není dáno jednoznačné stanovisko jak má nakládat s pohledávkou v průběhu insolvenčního řízení. Nový 109 v odst. c) Insolvenčního zákona hovoří : výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Pro pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle 203 pohledávky za majetkovou podstatou, a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Není-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému. Z uvedeného vyplývá, že plátce mzdy musí v průběhu insolvenčního řízení zastavit dosud prováděné srážky a čekat na vyrozumění insolvenčního soudu, který by měl určit, jak s pohledávkou nakládat.

9 Pokud tomu tak nebude, plátce mzdy je povinen pokračovat ve srážkách ze mzdy a sraženou částku deponovat. Jiné srážky není oprávněn provádět.! Dále pak v 109 v odst. d) se hovoří : nelze uplatnit dohodou věřitele a dlužníka založené právo na výplatu srážek ze mzdy nebo jiných příjmů, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou nebo platem. Odst. d) znamená, že od zahájení insolvenčního řízení nebude od možné srážet na základě dohod o srážkách ze mzdy, s výjimkou vyživovací povinnosti viz ust. 111 odst. 2) Insolvenčního zákona Nakládání s majetkovou podstatou. V tomtéž 109 v odst. 4 Insolvenčního zákona se uvádí: Účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku. Poznámka : Žádný právní předpis neukládá plátci mzdy (zaměstnavateli), sledování insolvenčního rejstříku. Avšak ze shora uvedených důvodů s ohledem na zastavení dosud prováděných srážek se musí plátce mzdy dozvědět datum zahájení insolvenčního řízení. O této skutečnosti se dozví buď s insolvenčního rejstříku, nebo také od samotného dlužníka event.. i od insolvenčního správce. Ukončení oddlužení : Po uplynutí období daném ve splátkovém kalendáři soud svým rozhodnutím ukončí povolené splátky. O této informaci by se samozřejmě měl dozvědět zaměstnavatel (plátce mzdy) a to v co možná nejkratší době tak, aby mohl zastavit včas dosud prováděné srážky v průběhu oddlužení ) : Srážky z jiných příjmů než mzda, plat, - součinnost zaměstnavatele : Občanský soudní řád uvádí v 299 povinnost provádět srážky z příjmů, které nahrazují povinnému odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní. Mezi tyto jiné příjmy patří též dávky nemocenského pojištění, a to konkrétně od jen nemocenská a peněžitá pomoc v mateřství. Dále pak samozřejmě náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti za prvních 14 dnů od V případě, že nastane takováto situace, je zaměstnavatel, který povinnému jinak běžně srážel pohledávky za oprávněnými z jeho mzdy, platu či odměny povinen předat správnímu orgánu, který bude vyplácet povinnému tyto jiné příjmy, veškeré podkladové materiály o dosud prováděných srážkách a to s odkazem na 293 a 294 odst. 1) Občanského soudního řádu. Novelou Zákona o nemocenském pojištění č. 470/2011 Sb. byl od změněn 50 Zákona o NP, tak, že srážky z dávek budou prováděny též na základě dohody mezi věřitelem a dlužníkem k uspokojení pohledávky dlužného výživného v rámci vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí. Pokud tedy zaměstnavatel bude vyplácet náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti za prvních 14 dnů ve smyslu 192 Zákoníku práce a poté od 15. dne trvání pracovní neschopnosti bude dál vyplácet nemocenské správa sociálního zabezpečení, musí zaměstnavatel spolu s dílem IV. rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, Žádost o nemocenské a tiskopisem Příloha k žádosti o nemocenské, doložit podrobnou informaci o dosavadních srážkách. Novela Zákona o nemocenském pojištění stanoví, že je-li u zaměstnance nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, bude zaměstnavatel povinen spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předat OSSZ podklady pro provádění srážek, tj. kopii usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, sdělení výše dosud provedených srážek a sdělení, jaká část základní nezabavitelné částky nemá být OSSZ sražena. Tato povinnost zaměstnavatele předat tyto podklady bez zbytečných průtahů vyplývá z 97 odst. 1 Zákona o nemocenském pojištění.

10 S odkazem na 294 odst. 1 OSŘ a 313 odst. 1 Zákoníku práce má po ukončení sociální události ( ukončení pracovní neschopnosti, peněžité pomoci v mateřství ) povinnost správa sociálního zabezpečení oznámit přímo zaměstnavateli, kolik bylo sraženo z dávek nemocenského pojištění a to bezodkladně ihned po ukončení výplaty nemocenského, nebo peněžité pomoci v mateřství. Viz. odkaz na 116 Zákona o nemocenském pojištění. V ojedinělých případech může nastat situace, kdy zaměstnanec povinný ukončí pracovní poměr a je mu vystaven zápočtový list ve smyslu 313 Zákoníku práce s podrobným popisem o provedených srážkách a po tomto ukončení pracovního poměru onemocní z titulu ochranné lhůty ( ochranná lhůta činí tolik dní kolik dní trvalo zaměstnání, nejvýše však 7 dnů po skončení zaměstnání ). Pokud splní tyto podmínky bude mu příslušná správa sociálního zabezpečení vyplácet nemocenské ( tj. od 14. dne trvání pracovní neschopnosti ) stane se jediným plátcem jiného příjmu. Zde platí stejná povinnost pro bývalého zaměstnavatele tj. předat veškeré informace o prováděných srážkách za dobu, kdy zaměstnanci-povinnému ještě trval pracovní poměr ) : Postup při provádění srážek a jejich možný rozsah rok 2018 : Pro r o k 2018 se jedná o částky vycházející z životního a existenčního minima Kč 3 410,-- ŽM na jednotlivce a Kč 5 928,-- na normativní náklady na bydlení - domácnost. (v roce 2017 Kč 3 410,-- + Kč 5 822,--) Součet částek Kč 3 410,-- + Kč 5 928,-- pak je Kč 9 338,-- ( rok 2017 Kč 9 232,--), který je výpočtovou základnou, kdy : 1) na osobu povinného - nezabavitelná částka pro rok 2018 : 2) na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné se vypočte pro rok 2018 : K bodu 1 ) : na osobu povinného činí nezabavitelná částka Kč 6 225,33 ( jedná se o 2/3 z tzv. výpočtové základny tj. Kč 9 338,--). ( rok 2017 Kč 6 154,66) K bodu 2 ) : na každou osobu které je povinen poskytovat výživné Kč 1 556,33 ( jedná se o 1/4 z nezabavitelné částky Kč 6 225,33. ( rok 2017 Kč 1 538,66 ). Tyto částky viz. bod 1 ) a bod 2 ), kdy u bodu 2 budeme násobit částku o počet osob, které je povinný vyživovat a žijí s ním ve společné domácnosti, odečteme vždy od čisté mzdy ( platu). 3) Poté z výpočtové základny Kč 9 338,-- ( rok 2017 Kč 9 232,-- ) z j i s t í m e 1/3 tj. Kč 3 112,-- ( rok 2017 Kč 3 077,-- ) Takto zjištěné třetiny pak budou : P r v n í t ř e t i n a -- Kč 3 112,-- ( rok 2017 Kč 3 077,-- ) určena k vydobytí pohledávek oprávněných osob ( úvěry, dluhy vůči zaměstnavateli, atd. ). D r u h á t ř e t i n a -- Kč 3 112,-- ( rok 2017 Kč 3 077,-- ) určena k vydobytí tzv. p ř e d n o s t n í c h pohledávek (soudní exekuce, správní exekuce). / Poznámka : Jestliže taková není vyplatí se povinnému /. T ř e t í t ř e t i n a -- Kč 3 112, --+ Kč 2,-- ( rok 2017 Kč 3 077,-- ) určena v ž d y p o v i n é m u.

11 Zbytek čisté mzdy, která činí po odečtení základních nezabavitelných částek v í c e jak 100% výpočtové základny tj. Kč 9 338,-- použijeme event. pro další uspokojení pohledávek ( zjistíme tzv. ještě další použitelnou částku ). Poznámka : Výpočtová základna není dělitelná třemi beze zbytku. Proto částku VZ ponížíme o Kč 2,--, kdy pak Kč 9 336,-- : 3 = Kč 3 112,-- + Kč 3 112,-- + Kč 3 112, ) : Zásady postupy při výpočtu provádění srážek 2018: Při výpočtu výše částky, kterou lze srazit platí zásada zachování nezabavitelné částky na povinného tj. od roku 2018 Kč 6 225,33. Dále pak zachování druhé nezabavitelné částky Kč 1 556,33 na osoby, na které má vyživovací povinnost ( nevztahuje se na osoby, na které je zasíláno výživné ), podle Občanského zákoníku. Vzájemná vyživovací povinnost je stanovena především mezi manželi, rodiči a dětmi, ale také mezi předky a potomky. V ojedinělých případech se může jednat i o vyživovací povinnost vůči rozvedenému manželu (manželce). Vzájemná vyživovací povinnost mezi manželi, rodiči a dětmi je vždy a to bez ohledu na vlastní příjem. U dětí je to nejčastěji do doby, pokud se nejsou schopny samy živit, tj. po celou dobu přípravy na budoucí povolání např. až do 26 let věku. V ojedinělých případech, kdy je dítě uznáno invalidní a není schopno se samo živit, se může jednat i o věk nad 26 let. Tyto nezabavitelné částky se pak odečtou od čisté mzdy. Výsledek, který bude dosahovat částky více jak 100% výpočtové základny tj. Kč 9 338,-- použijeme pro eventuální další uspokojení pohledávek, za předpokladu, že nebudou pohledávky v rámci daného měsíce naplněny příslušnými třetinami vypočtené ze základny Kč 9 338,--. Pokud by se jednalo o situace, kdy čistá mzda po odpočtu nezabavitelných částek nedosáhne ani částky výpočtové základny tj. Kč 9 338,-- stanoví se jednotlivé třetiny z výsledné částky. Při výpočtu třetin, platí zásada, že výsledná částka po odpočtu nezabavitelných částek, musí být vždy dělitelná třemi beze zbytku. Pokud ne, ponížíme částku vždy o Kč 1,-- směrem dolů. (Maximální částka zaokrouhlení směrem dolů jsou Kč 2,--). Tuto částku Kč 1,-- event. Kč 2,-- pak přičteme povinnému k jeho třetí třetině (event. k jeho nezabavitelné částce). 1.8.) : Umořování jednotlivých pohledávek : Rozhodující v rámci umoření jednotlivých pohledávek je datum doručení exekučních titulů jedná se o rozhodnutí soudu, rozhodnutí správních orgánů ( platební výměry, výkazy nedoplatků, rozhodnutí o pokutách, a exekučních příkazech na srážky ze mzdy, platu, nebo odměny z dohody o pracovní činnosti. Ve smyslu ust. 280 odst. OSŘ) se tedy pořadí pohledávek řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li mu doručeno téhož dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí. Nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně. Zde platí vždy zásada, řazení jednotlivých pohledávek nejen podle data doručení, ale také samozřejmě podle důležitosti právního titulu ( rozhodnutí), kdy rozhodnutí o výživném a nedoplatky na výživném mají absolutní přednost. Pokud se tedy jedná o exekuční tituly, které mají charakter přednostních pohledávek ve smyslu 279 OSŘ viz. str. 4), umoří se vždy z druhé třetiny ( tato třetina slouží zásadně k umoření přednostních pohledávek). Pokud by částka druhé třetiny nedostačovala k umoření pohledávky, použije zaměstnavatel ještě první třetinu ( tato třetina slouží k umoření nepřednostní pohledávky, ale v případech přednostních pohledávek ji lze použít k celkovému umoření exekuce ) viz. 280 odst.2) OSŘ.

12 Pokud by se jednalo o exekuční tituly, které mají obsah nepřednostních pohledávek (jedná se především o vymáhání dluhů při neplacení bankovních úvěrů), použijeme k umoření těchto nepřednostních pohledávek pouze první třetinu, event. ještě další tzv. použitelnou částku tj. částku nad 100% výpočtové základny. Jak z uvedeného vyplývá, zaměstnavatel plátce mzdy musí povinnému zachovat vždy jeho nezabavitelnou částku tj. Kč 6 225,33 a částku druhou na osoby vyživované tj. Kč 1 556,33 x počet těchto osob. Další částka, která zůstává povinnému, je třetí třetina tj. Kč 3 112,-- + Kč 2,--!! Ostatní zbylé částky pak slouží k umoření pohledávek v pořadí, v jakém jsou doručeny plátci mzdy. Nezabavitelné částky se sčítají a teprve výsledek se zaokrouhlí na celé koruny nahoru. Viz. příklady na určení nezabavitelné částky pro rok 2018 : Příklad č. 4) : Zaměstnanec povinný má čistou mzdu Kč ,--.Má manželku a dvě děti. Určete jeho nezabavitelnou částku celkem. Nezabavitelná částka na povinného je Kč 6 225,33 + Kč 4 668,99 (1 556,33 x 3) = Kč ,32 zaokrouhleno Kč ,--. Příklad č. 5) : Zaměstnanec povinný má čistou mzdu Kč ,--. Je svobodný, bezdětný. Určete jeho nezabavitelnou částku. Nezabavitelná částka činí jen částka Kč 6 225,33 resp. Kč 6 226,-- jen na osobu povinného. Příklad č. 6) : Zaměstnanec povinný má čistou mzdu Kč 6 000,--. Je svobodný, bezdětný. Jaká bude jeho nezabavitelná částka? S ohledem na skutečnost, že výše čisté mzdy nedosahuje ani výši nezabavitelné částky, nelze srážky provádět. Zaměstnavatel mu tuto částku vyplatí. Příklad č. 7) : Zaměstnanec povinný má čistou mzdu Kč ,--. Je ženatý a má 6 děti. Jaká bude jeho nezabavitelná částka? Nezabavitelná částka je Kč 6 225,33 + Kč ,31, (1 556,33 x 7) = Kč ,64 zaokrouhleno Kč ,--. Znamená to, že zaměstnavatel nebude provádět žádné srážky, neboť nezabavitelná částka činí více než čistá mzda. Problematika výživného je upravena v občanském zákoníku. V rámci tohoto zákoníku tento pojednává také o : -- výživném mezi manžely občanského zákoníku, -- výživném rozvedeného manžela až 763 občanského zákoníku, -- výživném neprovdané matce občanského zákonku, -- výživném mezi rodiči a dětmi, předky a potomky až 919 občanského zákoníku

13

14