Text na str. 65, počínaje druhým odstavcem podkapitoly a na str. 66 do poloviny strany se nahrazuje takto:

Transkript

1 Bořivoj ŠUBRT EXEKUČNÍ A OSTATNÍ SRÁŽKY ZE MZDY A Z JINÝCH PŘÍJMŮ PRO ROKY 2013 A 2014 AKTUALIZACE VÝPOČTŮ PRO ROK 2014 V PODKAPITOLE 9.2 Nezabavitelná částka: Text na str. 65, počínaje druhým odstavcem podkapitoly a na str. 66 do poloviny strany se nahrazuje takto: Výpočtová základna pro tyto účely odvozena ze součtu: 1) životního minima jednotlivce ( 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu), které i pro rok 2014 činí Kč a 2) normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy (nájemních bytech), stanovených pro obec velikosti až obyvatel ( 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů), bez ohledu na to, v jaké obci povinný skutečně žije. Tato částka je pro rok 2014 stanovena na Kč, oproti Kč v roce 2013 a byla tak zvýšena o 186 Kč. Změna byla provedena nařízením vlády č. 440/2013 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2014 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení. Součet částek 1) a 2) pro rok 2014 činí Kč (v roce 2013 to bylo Kč zvýšení činí právě oněch 186 Kč). Tato částka je výpočtovou základnou pro dále uvedené položky Aa) a B). To platí jako fikce pro všechny povinné (dlužníky), přičemž k jejich skutečné rodinné situaci a místu pobytu se nepřihlíží (všichni jsou posuzováni jako jednotlivci žijící v nájemních bytech a v obci již uvedené velikosti). Dále uvedená částka Ab) je pak odvozována z částky Aa). Nařízením vlády o nezabavitelných částkách jsou stanoveny A) dvě složky nezabavitelné částky, a to a) na osobu povinného nařízení vlády pro ni nepřesně používá legislativní zkratku nezabavitelná částka, a b) na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné, přičemž celková nezabavitelná částka je rovna jejich úhrnu, B) částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy). 1

2 Tyto částky pro rok 2014 činí: Aa) 2/3 z uvedené výpočtové základny, tj. z Kč. haléře nahoru (v r to bylo 6.064,67 Kč) 6.188,67 Kč - po zaokrouhlení na celé Ab) ¼ částky Aa).. nahoru (v roce 2013 to bylo 1.516,17 Kč) 1.547,17 Kč po zaokrouhlení na celé haléře B) 100 % výpočtové základny Kč (v roce Kč) z toho vypočtená maximální výše 1/3 zbytku čisté mzdy Kč (v roce Kč) Částku B) (9.283 Kč) bylo nutné k výpočtu třetiny zaokrouhlit směrem dolů na celé koruny, dělitelné třemi, analogicky podle 279 odst. 1 OSŘ, tj. na Kč. Zbylá 1 Kč se připočte k základní nezabavitelné částce, tedy ve prospěch povinného. Na str. 67 druhý celý odstavec zní takto: Podle 4 nařízení o nezabavitelných částkách při zvýšení částky životního minima nebo normativních nákladů na bydlení, uplatní plátce mzdy nově vypočtenou nezabavitelnou částku a částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, poprvé za výplatní období (tj. zúčtovací období), do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují (výplatním obdobím je nutné na rozdíl od období splatnosti rozumět období, za které je mzda či plat zúčtována k výplatě). Protože zvýšení normativních nákladů na bydlení nastává k , je třeba použít nově dané částky poprvé za lednové zúčtovací období, tedy pro srážky ze mzdy či platu za leden Na str. 67 poslední odstavec podkapitoly zní takto: Nezabavitelná částka se odečte od čisté mzdy a takto zjištěný zbytek čisté mzdy se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách. Drobná částka (1 nebo 2 Kč), která zůstane po zaokrouhlení, se vyplatí povinnému (přičte se k základní částce). Zaokrouhlení se neprovádí, přesahuje-li zbytek čisté mzdy částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (v roce 2014 částku Kč). 2

3 Na konci podkapitoly 9.3 se mění Příklady výpočtu nezabavitelné částky takto: Ženatý muž, který vyživuje 2 děti, má od 1. ledna 2014 nezabavitelnou částku 6.188,67 Kč ,51 Kč (3 x 1.547,17 Kč) = ,18 Kč, po zaokrouhlení na celé koruny nahoru Kč (dosud Kč). Ženatý muž, který vyživuje 6 dětí a oba své rodiče (celkem 9 osob) má tuto částku 6.188,67 Kč ,53 Kč (9 x 1.547,17 Kč) = Kč po zaokrouhlení (dosud Kč). Svobodný zaměstnanec bez vyživovacích povinností bude mít nezabavitelnou částku po zaokrouhlení Kč (dosud to bylo Kč). Vůči tomuto svobodnému zaměstnanci je vedena nepřednostní pohledávka ve výši Kč a jeho čistá mzda v lednu 2014 činí Kč. Po odečtení nezabavitelné částky Kč činí zbytek čisté mzdy Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je Kč, z čehož 1/3 činí Kč. Pro pohledávku se použije tato jedna třetina plus celý zbytek čisté mzdy nad Kč. Srážka ze mzdy tak činí Kč ( = ). V roce 2013 mohlo být sraženo Kč. V podkapitole 9.4 na str. 70 na konci prvního odstavce v závorce se částka Kč mění na částku Kč a stejná změna nastává ve třetím odstavci v závorce v textu písmene c). Na druhém řádku v závorce ve čtvrtém odstavci se částka Kč mění na Kč. Příklad na str. 73 zní takto: Zbytek čisté mzdy činí Kč a je sráženo na přednostní i nepřednostní pohledávku. Pro přednostní pohledávku však zbývá srazit už jen Kč. K tomu bude použita druhá třetina, tj Kč + z částky Kč, která přesahuje hranici plné zabavitelnosti dalších 456 Kč ( ). Zbytek plně zabavitelné části mzdy, který činí Kč ( ) bude přiřazen k prvé třetině, z níž se sráží nepřednostní pohledávka. Text kapitoly 9.6 Příklady výpočtu srážek na str. 75 a 76 zní takto: Svobodný bez vyživovací povinnosti Svobodný zaměstnanec bez vyživovací povinnosti má čistou mzdu Kč. Nezabavitelná částka je Kč (viz přehled nezabavitelných částek v této aktualizaci) a zbytek čisté mzdy činí Kč ( ). Srážky jsou prováděny na nepřednostní pohledávku ve výši Kč. Lze na ni srazit celou první třetinu zbytku čisté mzdy, tj Kč (1/3 z částky Kč, tj. z hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy), a dále bez omezení celý zbytek čisté mzdy přesahující částku Kč, tj. v daném případě dalších Kč. Na pohledávku tak bude sraženo Kč ( ). Celková nezabavitelná část mzdy činí Kč (základní nezabavitelná částka druhá a třetí třetina zbytku čisté mzdy, tj ). 3

4 Ženatý (vdaná) se dvěma dětmi a nižším příjmem 1. Ženatý muž, který vyživuje 2 děti, má čistou mzdu Kč. Nezabavitelná částka je Kč a zbytek čisté mzdy tak činí Kč ( ). Tato částka není dělitelná třemi, takže se zaokrouhlí dolů na Kč (zbylá 1 Kč se připočte k nezabavitelné částce Kč). Pokud jsou dotyčnému prováděny srážky pouze na nepřednostní pohledávky, bude na ně sraženo nejvýše 682 Kč (1/3 ze zaokrouhleného zbytku čisté mzdy Kč) a celková nezabavitelná část mzdy, která bude povinnému ponechána, činí Kč za předpokladu, že mu bude sražena celá první třetina zbytku čisté mzdy ( = ). Jestliže by bylo sráženo i na přednostní pohledávky, lze srazit dalších až 682 Kč. Při plném sražení i druhé třetiny zbytku čisté mzdy je celková nezabavitelná část mzdy Kč ( ). 2. Ženatý (vdaná) se dvěma dětmi a nižším příjmem má čistou mzdu Kč a exekuci na nepřednostní pohledávku Kč. Nezabavitelná částka je Kč ( 6 188, x 1 547,17 = ,18 Kč, po zaokrouhlení na celé koruny nahoru Kč), zbytek čisté mzdy Kč ( ), což je méně než hranice plné zabavitelnosti (9 283 Kč). Částka není dělitelná třemi, takže se zaokrouhlí dolů na Kč a zbylá 1 Kč se ponechá zaměstnanci. Na dluh bude použita celá 1 třetina, tj Kč. Ženatý (vdaná) se dvěma dětmi a vyšším příjmem Ženatý (vdaná) se dvěma dětmi ve výše uvedeném případě dostal následující měsíc odměnu k 50 rokům věku a jeho čistá mzda pro srážky tím dosáhla částky Kč. Zbytek čisté mzdy činí Kč ( ). Výše částky přesahuje hranici plné zabavitelnosti o 614 Kč. Hodnota 1/3 zbytku čisté mzdy činí (z částky 9 283) Kč. Na dluh tak bude použito Kč ( ). Rozvedený zaměstnanec se středně vysokým příjmem a vyživovací povinností Rozvedený zaměstnanec se středně vysokým příjmem a vyživovací povinností má tuto povinnost ke dvěma dětem ve výši celkem Kč měsíčně (běžné výživné), stanovenou exekučním rozhodnutím (s dlužným výživným Kč), a čistou mzdu Kč. Kromě toho má splatit nepřednostní pohledávku s lepším pořadím ve výši Kč. Základní nezabavitelná částka činí Kč, protože mu částka na vyživované děti nemůže být počítána. Zbytek čisté mzdy tak je Kč ( ). Hodnota1/3 je Kč (z 9 283). Pro pohledávky je možné použít 2/3 (6 188 Kč) a vše, co přesahuje hranici plné zabavitelnosti, tj. dalších Kč celkem Kč. Přitom na výživné bude použita 2. třetina, tj plně zabavitelná část mzdy Kč, tj. celkem na běžné i dlužné výživné Kč ( ). Dlužné výživné bude uhrazeno jen v částce Kč ( Kč na běžné výživné). Celá 1. třetina zbytku čisté mzdy (3 094 Kč) bude totiž použita pro nepřednostní pohledávku, protože má lepší pořadí než výživné. Jestliže by v tomto případě zaměstnanec platil výživné nikoliv na základě exekuce, ale dohody o srážkách ze mzdy s bývalou manželkou, jeho základní nezabavitelná částka by byla Kč (6 188,67 4

5 + 2 x 1 547,17 = 9 283,01, tj. po zaokrouhlení Kč). Zbytek čisté mzdy činí Kč ( ). Jeho plně zabavitelná částka je Kč ( ). Na výživné se použije Kč ( ), což nepokrývá ani běžné výživné. Dlužné výživné se tak zvyšuje o 61 Kč, tj. na Kč. Aktualizace byla dokončena dne 5. ledna JUDr. Bořivoj ŠUBRT 5