CALLING TO YOUR ATTENTION

Transkript

1 POJISTN OBZOR RO»NÕK LXXXII Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: M rio Bˆhme, Ing. Jana Burdov, prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Jaroslava Faökov, Tom ö Fomenko, PhDr. Jan K brt, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p edseda), Petr Milata, PhDr. Miloö Nov k, Ing. Eva Rojkov, Ing. Eva Svobodov, Ing. Marek VÌch äèfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov Adresa: Praha 1, Na Po ÌËÌ 12 Telefon: , Fax: eva.trojanova@cap.cz pojistny.obzor@cap.cz Grafick prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk: Tisk rna v R ji, s.r.o., Pardubice ISSN Rozöi uje: distribuënì firma A.L.L. PRODUCTION PodÏbradsk 24, Praha 9. Tel.: , fax: Objedn vky a p edplatnè na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, Praha 1, predplatne@predplatne.cz (nebo P edplatitelè ve SlovenskÈ republice si mohou Pojistn obzor objednat u distribuënì firmy L. K. PER- MANENT, PP 4, Bratislava 34. Telefon: , fax: ( lkperm@lkpermanent.sk). Pod v nì novinov ch z silek povoleno ÿeditelstvìm poötovnì p epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne ;»eskou poötou, s.p. OZSe» stì nad Labem, dne , j.zn.p ñ 330/98. EvidenËnÌ ËÌslo MK»R E Inzerce: VeökerÈ informace pod redakce. Nevyû danè rukopisy a fotografie nevracìme. P etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p i zachov nì autorsk ch pr v.»esk asociace pojiöùoven Internet: Cena: 25 KË»Ìslo bylo p ed no do v roby: Pojistn obzor je Ëlenem Mezin rodnì organizace odbornèho pojiöùovacìho tisku. OBSAH Nov prvek v regulaci (Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc.)...3 StudijnÌ texty odbornèho minima znalostì pro zprost edkovatele a likvid tory (Eva Trojanov )...4 ZkuöebnÌ d»ap pro odbornè zkouöky z kladnìho kvalifikaënìho stupnï odbornè zp sobilosti zprost edkovatel a samostatn ch likvid tor pojistn ch ud lostì...6 P edstavujeme v m...7 Anketa (Eva Trojanov )...7 Aktuality za zahraniëì (MiK)...9 INFO z EvropskÈ unie (Ing. Josef»Ìûek, Mgr. Miroslav Langhammer, Ing. Jana PospÌöilov )...10 SystÈm kvality»ap (Ing. Miroslav Urban)...12 Risk management z pohledu pr vnìch p edpis : Ëinnosti s vysok m poû rnìm nebezpeëìm (4) (Ing. Pavel Ryb )...13 Telegraficky (Eva Trojanov )...14 Z nov ch pr vnìch p edpis (JUDr. Ji ina Kotrbat )...15 Pr zkum idiësk ch schopnostì staröìch osob (prof. PhDr. Ji Ì Hoskovec, doc. PhDr. Ji Ì ätikar, PhDr. Jana ämolìkov )...16 Praxe, Spory, Stanoviska: Uöl zisk ñ doklady (pokraëov nì) (JUDr. Jaroslava äulcov ) Teroristick tok na WTC v New Yorku p edstavoval dvï pojistnè ud losti (Michal äkorpil)...17 Komunikace beze slov (doc. Ing. Miroslav Str nsk, CSc.)...18 VelkÈ pojistnè ud losti: Nehody praûsk ch tramvajì (Josef Hrubeö)...19 CONTENTS Editorial ñ»ap: On the examinations of insurance intermediaries and individual loss assessors (Jaroslav MesrömÌd) Minimum expert knowledge study texts for intermediaries and loss assessors (Eva Trojanov )»AP Examination Regulations for the basic qualification level examination of professional skills of insurance intermediaries and individual loss assessors Introducing Survey (Eva Trojanov ) News from the world (Mik, OM) INFO from the European Union (Josef»Ìûek, Miroslav Langhammer, Jana PospÌöilov )»AP Quality system (Miroslav Urban) Risk management in view of legal provisions: High fire risk activities (Part 4) (Pavel Ryb ) By wire (Eva Trojanov ) From among the new legal provisions (Ji ina Kotrbat ) Survey on driving performance of elderly drivers (Ji Ì Hoskovec, Ji Ì ätikar, Jana ämolìkov ) Practice, Disputes, Standpoints: Loss of profit ñ Documents (Continuation) (Jaroslava äulcov ) Terrorist attack on WTC in New York consisted in two insured losses (Michal äkorpil) Communication without a word (Miroslav Str nsk ) Big insured losses: Accidents of the Prague electric trams (Josef Hrubeö) CALLING TO YOUR ATTENTION Survey is one of the articles of this Insurance Review issue that is concerned with the new Act No. 38/2004 Coll. on insurance intermediaries and loss assessors, which came into force 1 st January 2005 and which substantially influenced the activities of intermediaries and loss assessors. Insurance Review has asked the representatives of the related Czech professional associations and chambers about their opinion and experience with the new legislature and state of preparedness for registration, education and examinations of their members. Generally the law is very well anticipated and the inquired persons declared preparedness of educational systems, however the examination part of the legislature seems to be a problematic issue. The intermediaries and loss assessors have 6 months time to register and 2 years time to pass examinations, while their education is to continue and examinations are to graduate. UPOZORNÃNÕ Dovolujeme si v s upozornit, ûe pr vï vyöly PojistnÈ rozpravy Ë. 16. Z jejich obsahu vybìr me: Z kon Ë. 410/2004 Sb., o pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla a jeho pracovnì p eklad v angliëtinï. D le obsahujì Ël nky renomovan ch autor z pojistnè teorie a praxe. Cena jednotlivèho vyd nì je 150 KË a objednat si ho m ûete na adrese PojistnÈho obzoru (viz vlevo tir û). V tèto souvislosti si dovolujeme upozornit na webovè str nky»ap ( kde z jemci o pojistnou teorii naleznou obsahy vöech vydan ch svazk Pojistn ch rozprav (nïkter staröì ËÌsla jsou jeötï k m nì za snìûenou cenu). 2 POJISTNÝ OBZOR 2/2005

2 Rok 2004 byl rokem, kdy»esk republika p istoupila k EvropskÈ unii (EU) a kdy byla dovröena z sadnì f ze harmonizace ËeskÈho pojistnèho pr va s legislativou EU k pojiöùovnictvì. JejÌ souë stì bylo i p ijetì regulace pro oblast zprost edkovatelskè Ëinnosti v pojiöùovnictvì, a to z konem Ë. 38/2004 Sb., o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch a likvid torech pojistn ch ud lostì. Z kladem pro pr vnì pravu byla smïrnice o zprost edkov nì pojiötïnì, kter nastavila minim lnì pravidla pro cel Evropsk hospod sk prostor, zejmèna s cìlem zajistit ochranu spot ebitele a pomocì tzv. evropskèho pasu vytvo it jednotn trh pro zprost edkovatele pojiötïnì. Implementace nebyla rozhodnï jednoduch m procesem. Byla vöak spïönï realizov na a»esk republika se stala moûn v bec prvnìm Ëlensk m st tem EU, v nïmû byl p Ìsluön pr vnì p edpis schv - len. Z kon Ë. 38/2004 Sb. nabyl Ëinnosti dnem , stejnï jako vyhl öka Ë. 582/2004 Sb., kterou se prov dïjì nïkter ustanovenì p edmïtnèho z kona. Pr va a povinnosti vypl vajìcì z tïchto pr vnìch p edpis se dot kajì pojiöùovacìch zprost edkovatel, samostatn ch likvid tor pojistn ch ud lostì, pojiöùoven, st tnìho dozoru i spot ebitel. V tomto p ÌpadÏ doch zì navìc v oblasti pojiöùovnictvì poprvè k jistèmu pr lomu Nov prvek v regulaci Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. gener lnì tajemnìk»eskè asociace pojiöùoven v tom smyslu, ûe urëit prostor v r mci regulace a jejìho prov dïnì dostaly i ökoly, ökolicì za ÌzenÌ a specializovanè profesnì instituce (d le jen Ñinstituceì), poskytujìcì vzdïl vacì programy zamï enè na dosaûenì odbornè zp sobilosti. Moûn, ûe by zde byl vhodn anglick pojem co-regulation (spoluregulace). Tyto subjekty jsou uvedeny v p Ìloze Ë. 6 vyhl öky Ë. 582/ 2004 Sb., a to na z kladï splnïnì kritèriì vyhl öen ch Ministerstvem financì. KromÏ poskytov nì vzdïl vacìch program jsou opr vnïny zajiöùovat odbornè zkouöky pro z - kladnì kvalifikaënì stupeú odbornè zp sobilosti. Tato d vïra ze strany st tu je jistï odrazem rozvoje pojistnèho trhu v»eskè republice, ale i toho, ûe vzdïl v nì pojiöùovacìch zprost edkovatel je vzhledem k jejich poëtu a nïkolika kategoriìm tïchto osob vhodnou oblastì pro umoûnïnì jistè participace soukromèho sektoru na regulaci. Stejn prostor jako Ñinstituceì zìskaly i nïkterè pojiöùovny, a to na z kladï povolenì k provozov nì vzdïl v nì a odborn ch zkouöek jako Ëinnosti souvisejìcì s pojiöùovacì ËinnostÌ. Jednou z ÑinstitucÌì je i»esk asociace pojiöùoven (»AP), kter m v oblasti vzdïl v nì dlouhodobè zkuöenosti. Pokud jde o vzdïl v - nì pojiöùovacìch zprost edkovatel, tak jistè prvky samoregulace zavedla jiû v letech 1997 ñ Jak lze charakterizovat pr va a povinnosti zmìnïn ch ÑinstitucÌì? V prvè adï je nutno konstatovat, ûe jejich hracì prostor je urëen p edevöìm vyhl ökou Ë. 582/2004 Sb. a jejìmi p Ìlohami Ë. 3ñ5, kterè obsahujì tzv. odbornè minimum znalosti pro z kladnì, st ednì a vyööì stupeú odbornè zp sobilosti. Z tohoto minima musì vych - zet konkrètnì vzdïl vacì programy. DalöÌmi vodìtky, jeû je nutno sledovat, je ZkuöebnÌ d, z nïhoû budou vych zet s ohledem na jeho Ël nek 3 zkuöebnì dy ÑinstitucÌì, stejnï jako soubor 297 ot zek a odpovïdì pro z kladnì stupeú odbornè zp sobilosti. Tyto materi - ly zve ejnilo Ministerstvo financì na sv ch internetov ch str nk ch. ÑInstituceì musì tyto parametry dodrûovat. Na druhè stranï je moûn kreativita p i tvorbï vzdïl vacìho programu (vëetnï v bïru forem studia ñ orientace na semin e nebo konzultace a samostudium nebo na samostudium s pomocì kvalitnìch studijnìch materi l ), kreativita p i tvorbï studijnìch podklad, d le volnost p i person lnìm obsazenì studia lektory a konzultanty, volnost v person lnìm sloûenì zkuöebnìch komisì. HlavnÌ zodpovïdnost instituce spoëìv v tom, ûe v p ÌpadÏ spïönosti absolvov nì odbornè zkouöky, bude vyd vat osvïdëenì, kterè bude st t akceptovat. Je t eba ale upozornit, ûe st tnì dozor v pojiöùovnictvì m pr vo kontrolovat pr bïh zkouöek, a tìm vlastnï takè procedury, jeû Ñinstituceì pouûìvajì. D leûitou roli ve vztahu ke st tnìmu dozoru bude hr t tzv. garant, jehoû musì kaûd Ñinstituceì jmenovat. Zvyöov nì odbornè kvalifikace pojiöùovacìch zprost edkovatel a samostatn ch likvid tor pojistn ch ud lostì a naplnïnì poûadavku pr vnìch p edpis je v z jmu pojiöùoven. Zvl dnutì celèho tohoto procesu m ûe posìlit prestiû pojiöùovnictvì a d vïru klient ve sluûby pojiöùoven.»ap zve ejnila ZkuöebnÌ d, informace a pokyny pro uchazeëe o zkouöky a dalöì pot ebnè informace na sv ch internetov ch str nk ch ( Konference k aplikaci z kona Ë. 38/2004 Sb. a vyhl öky Ë. 582/ 2004 Sb., kter se konala v TOP HOTEL PRAHA dne 23. listopadu 2004 (viz informace v PojistnÈm obzoru Ë. 1), se z Ëastnilo p es 700 osob. SouË stì programu byla takè panelov diskuse, v jejìmû pr bïhu byla zodpovïzena ada pìsemn ch dotaz z plèna. Z Ëasov ch d vod vöak nebylo moûnè zodpovïdït na mìstï vöechny ot zky. P ÌtomnÌ p edstavitelè MF a»ap p islìbili, ûe odpovïdi na nezodpovïzenè dotazy budou dopracov ny a zve ejnïny. Naleznete je na a jednu z nich ñ ot zku Ë. 14 ñ uv dìme na uk zku. a)kdy a kde budou zve ejnïna ökolicì pracoviötï p ipravujìcì klienty ke zkouök m p ed komisì ministra financì? Viz P Ìloha Ë. 6 vyhl öky Ë. 582/2004 Sb., kterou se prov dïjì nïkter ustanovenì z kona o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch a likvid torech pojistn ch ud lostì. Ne vöechny instituce ale musì nabìzet vzdïl vacì programy pro vöechny stupnï odbornè zp sobilosti. D le je nutno vzìt v vahu pojiöùovny, kterè zìskaly povolenì pro poskytov nì vzdïl vacìch program. Jejich seznam zve ejnì MF. b)kde se maklè dozvì, z Ëeho bude vlastnï zkouöen? OdbornÈ minimum znalostì pro vyööì stupeú odbornè zp sobilosti je obsaûeno v p Ìloze Ë. 5 vyhl öky Ë. 582/2004 Sb. c) Jak bude spr vnì poplatek za zkouöku? Za odbornou zkouöku pro st ednì a vyööì kvalifikaënì stupeú odbornè zp sobilosti nenì poplatek. Za vyd nì osvïdëenì o st ednìm nebo vyööìm kvalifikaënìm stupni odbornè zp sobilosti je spr vnì poplatek 1000 KË. Za odbornou zkouöku pro z kladnì kvalifikaënì stupeú odbornè zp sobilosti stanovì poplatek ta instituce, resp. pojiöùovna, u kterè vykon te odbornou zkouöku. d)komu a v jakè formï m b t p ihl öka zasl na (jakè p ihl öky majì)? Upravuje vyhl öka Ë. 582/2004 Sb. (nap. ß 7), pokud jde o zkouöku pojiöùovacìho agenta a pojiöùovacìho maklè e. äkoly, ökolicì za ÌzenÌ a specializovanè profesnì instituce uvedenè v p Ìloze Ë. 6 vyhl öky Ë. 582/2004 Sb. a pojiöùovny, kterè tuto Ëinnost vykon vajì jako Ëinnost souvisejìcì s pojiöùovacì ËinnostÌ, jistï uve ejnì vlastnì informace t kajìcì se pod v nì p ihl öek ke zkouöce. e) Kdy se dovìme, kdy bude prvnì termìn zkouöek? ÿeöì ß 7 odst. 2 vyhl öky Ë. 582/2004 Sb. ÿ dn m zkouökov m termìnem je 1. b ezen, pokud jde o odbornou zkouöku p ed komisì jmenovanou ministrem financì. äkoly, ökolicì za ÌzenÌ a specializovanè profesnì instituce uvedenè v p Ìloze Ë. 6 vyhl öky Ë. 582/2004 Sb. a pojiöùovny, kterè tuto Ëinnost vykon vajì jako Ëinnost souvisejìcì s pojiöùovacì ËinnostÌ, zve ejnì vlastnì termìny (z kladnì stupeú odbornè zp sobilosti). POJISTNÝ OBZOR 2/2005 3

3 StudijnÌ texty odbornèho minima znalostì pro zprost edkovatele a likvid tory II. Právní úprava soukromého pojištění 3. Pojištění, vznik, zánik, přerušení, pojistná doba c) Vznik pojištění Vznik pojištění Pojištění vzniká prvním dnem po uzavření pojistné smlouvy (viz příklad 1), nebylo-li dohodnuto, že vznikne již uzavřením pojistné smlouvy nebo později (viz příklad 2). Lze dohodnout, že se pojištění vztahuje i na dobu před uzavřením pojistné smlouvy. Nestanoví-li zákon jinak, pojistitel není povinen poskytnout pojistné plnění, pokud pojistník v době podání návrhu na uzavření pojistné smlouvy věděl nebo mohl vědět, že pojistná událost již nastala, a pojistitel nemá právo na pojistné, jestliže v době podání návrhu na uzavření pojistné smlouvy věděl nebo mohl vědět, že pojistná událost nemůže nastat. Př. 1: Obecně platí, že pojištění vzniká od 00 hodin dne následujícího po dni uzavření pojistné smlouvy. Př Uzavírám-li tedy pojištění dne , tak datum vzniku (počátku) pojištění je od 00 hodin dne Př. 2: V určitých případech (např. při přezkoumávání zdravotního stavu pojištěného nebo na žádost pojištěného) lze datum počátku pojištění oddálit Pojištění vzniká: a) Vyjádřením zájmu ze strany klienta. b) Prvním dnem po uzavření pojistné smlouvy, nebylo-li dohodnuto jinak. c) Jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí Vzniká pojištění prvním dnem po uzavření pojistné smlouvy? a) Ne. b) Ano, nebylo-li dohodnuto jinak. c) Ano, vždy. P ijetìm z kona Ë. 38/2004 Sb., o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch a likvid torech pojistn ch ud lostì, byla Ëesk n - rodnì legislativa obohacena o dalöì z vaznou normu, kter podporuje v integrujìcì se EvropÏ zejmèna snahu o dalöì prohloubenì ochrany spot ebitele. Evropa dnes ch pe tuto ochranu nejen tak, ûe zprost edkovatelskou Ëinnost poskytujì bez honnè a d vïryhodnè osoby, kterè majì i svoji odpovïdnost pojiötïnu, ale i tak, ûe se jedn o osoby s odborn mi znalostmi na profesion lnì rovni. S cìlem poskytnout podporu a oporu p i studiu öirokè obci z - jemc o podnik nì v Ëinnostech upraven ch z konem p ipravila»esk asociace pojiöùoven tzv. StudijnÌ texty, kterè po obsahovè str nce vych zejì z rozsahu z konem definovanèho odbornèho minima znalostì pro z kladnì kvalifikaënì stupeú odbornè zp sobilosti. T PS 6 odst. 5 a 6? 108. Může se pojištění vztahovat i na dobu před uzavřením pojistné smlouvy? a) Ne. b) Ano. c) Ano, pokud je pojistník v pracovní neschopnosti Může pojištění vzniknout již dnem, ve kterém je uzavřena pojistná smlouva? a) Ne. b) Ano. c) Ano, protože každé pojištění vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy. Na p ÌpravÏ StudijnÌch text se podìlel kolektiv autor z Ëlensk ch pojiöùoven a sekretari tu»ap ve sloûenì: Allianz pojiöùovna, a.s.: Mgr. ZdeÚka Wiesnerov»esk pojiöùovna a.s.: Mgr. Tom ö Rund, Petr ZahradnÌk»SOB Pojiöùovna, a.s., Ëlen holdingu»sob: Ing. Pavel Pek rek Generali Pojiöùovna a.s.: JUDr. Vlasta Fialov Kooperativa, pojiöùovna, a.s.: Mgr. Marta Fiönerov, Mgr. Petr Gruber, Dr. Miroslav Omasta, Ing. Petr PavlÌk, JUDr. Eva Volfov UNIQA pojiöùovna, a.s.: V clava äkopkov Sekretari t»ap: JUDr. Pavel Buöta, PhDr. Jan K brt, doc. RNDr. Milan äulista, CSc. AktivnÌho p ipomìnkovèho ÌzenÌ ke StudijnÌm text m se z Ëastnili zejmèna: Allianz pojiöùovna, a.s.: Ing. Jana HavlÌnov, JUDr. Arnoöt KukaËka»esk pojiöùovna a.s.: Jaroslava Kotykov, Radim Ryöka»SOB Pojiöùovna, a.s., Ëlen holdingu»sob: Mgr. Viktor Peterka, Mgr. Ji Ì Mach Evropsk CestovnÌ Pojiöùovna, a.s.: Mgr. Marie Nezvalov Kooperativa, pojiöùovna, a.s.: Mgr. Martin Laur Sekretari t»ap: Mgr. Eva Trojanov (jazykov korektura) DÌk vöak pat Ì i odborn m recenzent m: JUDr. LudvÌk Bohman, p edseda legislativnì sekce»ap,»esk pojiöùovna a.s. Otokar Cudlman, p edseda sekce vzdïl v nì a publikaënì Ëinnosti, Gothaer Allgemeine Versicherung AG, org. sloûka pro»r Ing. Jaroslav Kulh nek, p edseda SPS pro danï»ap, Pojiöùovna»eskÈ spo itelny, a.s. Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc., gener lnì tajemnìk»ap Mgr. Ing. Augustin Semer k, mìstop edseda legislativnì sekce»ap, Kooperativa, pojiöùovna, a.s. JUDr. VÏra äkopov, Ëestn p edsedkynï legislativnì sekce»ap Pr vï v souvislosti s vydan mi StudijnÌmi texty se redakce PojistnÈho obzoru obr tila na p edsedu pracovnì skupiny»ap pro vzdïl v nì pojiöùovacìch zprost edkovatel Ing. Petra PavlÌka, vedoucìho odboru vzdïl v nì person lnìho seku Kooperativy, pojiöùovny, a.s., s nïkolika ot zkami. M ûete p iblìûit studijnì texty z hlediska struktury a obsahu? Kaûd tematick okruh odborn ch znalostì uveden v p Ìloze Ë. 3 vyhl öky Ë. 582/2004 Sb. je d le specifikov n tzv. konkrètnìmi tèmaty. Nap Ìklad tematick okruh I. Pr vnì prava pojiöùovnictvì ñ 1) Z kladnì pojmy byl naöì pracovnì skupinou d le rozëlenïn na sedm konkrètnìch tèmat. Ke kaûdèmu konkrètnìmu tèmatu je uvedena relevantnì citace p ÌsluönÈho ustanovenì z kona a struën vysvïtlujìcì text s d razem na obsah spr vn ch odpovïdì na vzorovè ot zky zkuöebnìho testu. V nïkter ch p Ìpadech je vysvïtlujìcì text d le doplnïn p Ìkladem praktickè aplikace p ÌsluönÈ pr vnì pravy. KaûdÈ konkrètnì tèma je uza- v eno textem ot zek zkuöebnìho testu s nabìdkou odpovïdì, z nichû spr vn je graficky zv raznïna. StruËnÏ eëeno, tzv. konkrètnì tèma se pro n s stalo nejmenöìm spoleën m Ñjmenovatelemì studijnìho materi lu, neboù pr vï k nïmu v ûeme citaci pr vnì normy, vysvïtlujìcì praktick p Ìklad a zkuöebnì ot zky s nabìdkou odpovïdì. V Ëem spat ujete jejich hlavnì p Ìnos? NaöÌ snahou bylo, aby studijnì texty poskytly z jemc m i ökolitel m efektivnì n stroj racion lnìho studia a osvojenì nezbytn ch znalostì pro p Ìpravu ke sloûenì odbornè zkouöky. ChtÏli jsme, aby byly struënè, p ehlednè a p itom plnï pokr valy odbornè minimum znalostì podle z kona. DomnÌv m se, ûe i spojenì citace z kona, vysvïtlujìcìho textu a odpovìdajìcìch zkuöebnìch ot zek, vëetnï nabìdky odpovïdì, je rovnïû prvkem, kter v znamnï racionalizuje proces osvojov nì si znalostì. Vûdyù i chybnè odpovïdi jsou pouëenìm. Vöichni p ece zn me p ÌslovÌ o tom, ûe chybami se ËlovÏk uëì. V neposlednì adï lze za zda ilè ozna- 4 POJISTNÝ OBZOR 2/2005

4 Ëit i grafickè ztv rnïnì textu, vëetnï toho, ûe zv raznïnè Ë sti vysvïtlujìcìch text reagujì na formulace zkuöebnìch ot zek a na nabìdku spr vn ch odpovïdì. V ûìm si spolupr ce s Ministerstvem financì, kter byla ze strany naöì pracovnì skupiny pr vï nejintenzivnïjöì p i definov nì tzv. Ñminima odborn ch znalostìì a prov dïcì vyhl öky k z konu. V tèto souvislosti m m proto up Ìmnou radost z toho, ûe naöe zkuöebnì ot zky, kterè jsou souë stì naöich ÑËap ck chì studijnìch text, byly Ministerstvem financì p evzaty jako celost tnï platnè pro z kladnì kvalifikaënì stupeú odbornè zp sobilosti. KromÏ p Ìnosu studijnìch text pro cel pojistn trh cìtìm i jejich velk p Ìnos pro posìlenì vnit nì soun leûitosti Ëlensk ch pojiöùoven a sekretari tu»ap, kter se projevovala po celou dobu jejich p Ìpravy. P estoûe jsme zìskali k tomuto studijnìmu materi lu celou adu pozitivnìch oponentnìch posudk, a to i od renomovan ch vysokoökolsk ch pedagog z oboru a odbornìk ze st tnìho dozoru, bude zejmèna z leûet na tom, jak naöe dìlo p ijme odborn ve ejnost. Kde lze studijnì texty zìskat? Jak jiû bylo eëeno v vodu, podìlela se na p ÌpravÏ studijnìch text cel ada autor a recenzent. Kdyû bych chtïl alespoú struënï rekapitulovat, tak bych uvedl, ûe autorsk t m se seöel osmkr t, p iëemû nïkter setk nì byla i vìcedennì. K tomu bych pak mïl p iëìst i stovky hodin pr ce nejen odborn ch recenzent, ale i ostatnìch zamïstnanc Ëlensk ch pojiöùoven a sekretari tu»ap, kte Ì podali v souhrnu na cca 900 p ipomìnek, jeû byly vzaty v potaz p i dopracov nì fin lnì verze. Z uveden ch d vod jsou tudìû studijnì texty duöevnìm vlastnictvìm»ap s tìm, ûe kromï»ap je mohou vyuûìvat i ËlenskÈ pojiöùovny. Z - jemci z ad pojiöùovacìch zprost edkovatel a samostatn ch likvid tor pojistn ch ud lostì, kte Ì je chtïjì vyuûìt pro svou p Ìpravu k odborn m zkouök m, je mohou zìskat buô v»ap, nebo v Ëlensk ch pojiöùovn ch. Opr vnïnì vyuûìvat p i realizaci sv ch vzdïl vacìch program mohou zìskat studijnì texty i ostatnì subjekty, kterè jsou uvedeny v p Ìloze 6 prov dïcì vyhl öky k z konu, a to jen na z kladï sjedn nì licenënì smlouvy s»ap.»lenovè sekce obchodu a marketingu si od samèho poë tku byli vïdomi dopadu p ipravovanèho z kona o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch a samostatn ch likvid torech pojistn ch ud lostì na veökerè zprost edkovatele. Odhadovali jsme, ûe se z kon bude zce dot kat zhruba zprost edkovatel. Jiû v listopadu roku 2003 prezidium»ap rozhodlo, aby v souëinnosti vybran ch org n»ap a garant jednotliv ch sekcì byly vypracov ny n stiny kol, kterè vypl vajì pro pojiöùovny z p Ìsluön ch nov ch pr vnìch p edpis. Proto hned poë tkem ledna 2004 ustanovila sekce obchodu a marketingu pracovnì skupinu nazvanou pracovnì skupina pro obchod pro aplikaci z kona Ë. 38/2004.»leny tèto pracovnì skupiny jsou: Ing. Daria Bureöov, Ing. Josef HodboÔ, Frantiöek Kluiber, JUDr. Radka Musilov, Mgr. Denisa Niederlov, V clava äkopkov, JUDr. Gabriela V chov a JUDr. Eva Volfov. Prvo ad m kolem Ëlen pracovnì skupiny pro obchod bylo sezn - mit se s definitivnìm znïnìm z kona a uvïdomïnì si vöech moûn ch dopad. D le definovat problèmovè ot zky, kterè by mïly b t p edmïtem jedn nì a v kladu. PracovnÌ skupina pro obchod se velice zce podìlela na p ipomìnkov nì vyhl öky k tomuto z konu, definovala problèmovè ot zky a snaûila se najìt ve spolupr ci s pracovnìky Ministerstva financì jednotn n zor. Ne vûdy se vöe poda ilo. Od kvïtna minulèho roku se podìlela ve spolupr ci se st lou pracovnì skupinou pro vzdïl v nì na stanovenì rozsahu odbornèho minima znalostì pro z kladnì kvalifikaënì stupeú odbornè zp sobilosti, na znïnì StudijnÌch text»ap i zkuöebnìch test. Tato pr ce byla dokonëena v prosinci minulèho roku. Od ledna letoönìho roku majì vöechny ËlenskÈ pojiöùovny tento obs hl materi l k dispozici. S pracovnìky Ministerstva financì jsme spolupracovali na metodice k pod v nì û dostì o z pis do registru, na pravï znïnì vlastnìch û dostì jak hromadn ch, tak individu lnìch. Ani dnes jeötï nenì veöker pr ce ukonëena, ËlenovÈ pracovnì skupiny d le pracujì na p ipomìnk ch k materi l m Ministerstva financì. Vöichni ËlenovÈ pracovnì skupiny pro obchod pracovali pro»ap nad r mec sv ch pracovnìch povinnostì. ChtÏla bych jim touto cestou za pr ci, kterou vykonali a d le budou jeötï vykon vat, podïkovat. (eva) Co vzk ûete vöem z jemc m, kte Ì budou chtìt absolvovat vzdïl vacì program a odbornè zkouöky organizovanè v»ap nebo v Ëlensk ch pojiöùovn ch, majìcìch k tomu opr vnïnì na z kladï rozöì enè licence o vzdïl v nì jako souvisejìcì Ëinnosti? P eji jim, aby je zmìnïn publikace zaujala a pomohla p i zvl d nì z klad pojiötïnì a pojiöùovnictvì i souvisejìcìch ot zek. Jsem p esvïd- Ëen, ûe profesion lnìmi znalostmi vybavenì zprost edkovatelè, resp. likvid to i, d le zv öì d vïryhodnost naöeho pojistnèho trhu jako nedìlnè souë sti trhu integrovanè Evropy. JmÈnem tïch, kte Ì se na p ÌpravÏ ÑStudijnÌch text ì podìleli, vöem up ÌmnÏ p eji zd rnè sloûenì odbornè zkouöky podle z kona Ë. 38/2004 Sb. DÏkuji za rozhovor. Eva Trojanov Jak se sekce obchodu a marketingu podìlela na tvorbï a aplikaci nov ch pr vnìch p edpis? Na ot zku PojistnÈho obzoru odpovìd V clava äkopkov, p edsedkynï sekce obchodu a marketingu»ap: POJISTNÝ OBZOR 2/2005 5

5 ZkuöebnÌ d»ap pro odbornè zkouöky z kladnìho kvalifikaënìho stupnï odbornè zp sobilosti pojiöùovacìch zprost edkovatel a samostatn ch likvid tor pojistn ch ud lostì»l. 1 Z kladnì ustanovenì 1. ZkuöebnÌ d upravuje zp sob sloûenì a rozsah odbornè zkouöky v zanèho a pod ÌzenÈho pojiöùovacìho zprost edkovatele, v hradnìho pojiöùovacìho agenta a samostatnèho likvid tora pojistn ch ud lostì (d le jen ÑuchazeËì) a podmìnky, za kter ch lze tyto zkouöky vykonat. 2. Ëelem odborn ch zkouöek je zjistit, zda osoba splúuje odbornou zp sobilost k v konu Ëinnosti stanovenou z konem Ë. 38/2004 Sb., o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch a likvid torech pojistn ch ud lostì (d le jen Ñz konì) a vyhl ökou Ë. 582/2004 Sb., kterou se prov dïjì nïkter ustanovenì z kona o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch a likvid torech pojistn ch ud lostì (d le jen Ñvyhl ökaì). 3. ZkuöebnÌ d je z vazn pro uchazeëe, kte Ì podali p ihl öku k odbornè zkouöce v»ap, i pro vöechny Ëleny zkuöebnìch komisì a organiz tory odborn ch zkouöek v»ap.»l. 2 Odborn zkouöka 1. Odbornou zkouökou (d le jen Ñzkouökaì) se provï ujì znalosti uchazeëe nejmènï v rozsahu odbornèho minima znalostì pro z kladnì kvalifikaënì stupeú odbornè zp sobilosti stanovenèho z konem a vyhl ökou pro provozov nì zprost edkovatelskè Ëinnosti v pojiöùovnictvì a Ëinnosti samostatnèho likvid tora pojistn ch ud lostì. 2. Absolvov nìm zkouöky lze zìskat z kladnì kvalifikaënì stupeú odbornè zp sobilosti.»l. 3 N plú a n leûitosti zkouöky 1. Zkouöka pro z kladnì kvalifikaënì stupeú odbornè zp sobilosti se skl d v»ap, kter je podle p Ìlohy Ë. 6 vyhl öky opr vnïna k poskytov nì vzdïl vacìch program zamï en ch k dosaûenì odbornè zp sobilosti. 2. Zkouöka musì podle vyhl öky splúovat n sledujìcì kritèria: a) zkouöka odpovìd minimu odborn ch znalostì pro z kladnì kvalifikaënì stupeú stanovenèmu vyhl ökou, b) zkouöka se skl d z pìsemnè a stnì Ë sti, c) uchazeë, kter spr vnï odpovïdïl minim lnï 80 % ot zek pìsemnèho testu, u zkouöky uspïl a nepodrobuje se jejì stnì Ë sti. UchazeË, kter spr vnï odpovïdïl minim lnï 60 % ot zek pìsemnèho testu, ale mènï neû 80 % ot zek pìsemnèho testu, se podrobuje stnì Ë sti, na z kladï jejìhoû v sledku buô celkovï uspïl nebo neuspïl. UchazeË, kter spr vnï odpovïdïl mènï neû 60 % ot zek pìsemnèho testu, ve zkouöce neuspïl a nepodrobuje se stnì Ë sti, d) zkouöku lze v kterèmkoli n sledujìcìm termìnu opakovat. 3. UchazeË je povinen se dostavit ke zkouöce vëas. P i skl d nì odbornè zkouöky se musì p ipravovat a odpovìdat zcela samostatnï, bez pomoci druhè osoby. NenÌ mu povoleno zejmèna komunikovat s dalöìmi uchazeëi a ruöit je, vzdalovat se ze zkuöebnì mìstnosti v pr bïhu pìsemnè i stnì Ë sti zkouöky, pouûìvat mobil a jakèkoliv dalöì pom cky. Po upozornïnì na nedodrûov nì tïchto z sad Ëlenem zkuöebnì komise a jejich opakovanèm poruöenì, m ûe b t uchazeë zkuöebnì komisì ze zkouöky vylouëen. V takovèm p ÌpadÏ je povinen se ze zkuöebnì mìstnosti vzd lit a vyëkat na pìsemnè rozhodnutì zkuöebnì komise. UchazeË, kter byl ze zkouöky vylouëen nebo v pr bïhu zkouöky odstoupil, nenì hodnocen.»l. 4 PÌsemn Ë st zkouöky 1. PÌsemnou Ë st zkouöky tvo Ì zkuöebnì tiötïn test, kter se skl d z 50 ot - zek a t Ì odpovïdì na kaûdou ot zku, z nichû pouze jedna je spr vn. Po adì odpovïdì na danou ot zku m ûe b t v jednotliv ch testech mïnïno. Ot zky jsou n hodnï generov ny z celkovèho souboru ot zek, kter je zve ejnïn Ministerstvem financì ve FinanËnÌm zpravodaji a na jeho internetov ch str nk ch ( Kaûd test je generov n reprezentativnï tak, aby kaûd tematick okruh odbornèho minima znalostì podle p Ìlohy Ë. 3 vyhl öky byl zastoupen v p imï enèm rozsahu. Kaûd spr vn odpovïô je ohodnocena jednìm bodem. V souladu s p Ìlohou Ë. 3 vyhl öky je vytvo en vûdy specifick test pro pojiöùovacì zprost edkovatele a samostatnè likvid tory pojistn ch ud lostì. 2. Kaûd zkuöebnì test musì obsahovat takov daj, podle kterèho lze zpïtnï jednoznaënï identifikovat uchazeëe, datum, Ëas a mìsto kon nì zkouöky. 3.»asov limit pro pìsemnou Ë st zkouöky je stanoven na 90 minut. Uchaze- Ë m, kte Ì majì dyslektickè potìûe a prok ûì se lèka sk m potvrzenìm, je limit prodlouûen o 30 minut. 4. UchazeË je opr vnïn odevzdat sv j pìsemn test p ed vypröenìm ËasovÈho limitu.»l. 5 stnì Ë st zkouöky 1. stnì Ë st zkouöky se skl d samostatnï p ed zkuöebnì komisì a n sleduje po vyhl öenì v sledk pìsemnèho testu. 2. UchazeË obdrûì minim lnï 2 z chybnï zodpovïzen ch nebo v bec nezodpovïzen ch ot zek pìsemnèho testu, jejichû znïnì musì b t uvedeno v protokolu o pr bïhu zkouöky. 3. Doba p Ìpravy na odpovïdi ËinÌ maxim lnï 15 minut, resp. 30 minut pro dyslektiky, a to na vöechny ot zky.»l. 6 ZkuöebnÌ komise»leny zkuöebnìch komisì jmenuje prezidium»ap. 1. Jedn nì komise ÌdÌ p edseda komise nebo jìm povï en dalöì Ëlen komise. Za pr bïh zkouöky a veökerou Ëinnost komise vöak vûdy odpovìd p edseda komise. 2. O v sledcìch stnì Ë sti zkouöky a celkovèm klasifikaënìm stupni uchazeëe komise rozhoduje konsensu lnï. V p ÌpadÏ rovnosti hlas rozhoduje hlas p edsedy komise.»l. 7 Protokol o pr bïhu zkouöky 1. O pr bïhu a v sledcìch zkouöky danèho uchazeëe se vede pìsemn protokol. 2. Protokol obsahuje: a) ËÌslo protokolu, b) datum a mìsto kon nì zkouöky, c) identifikaci uchazeëe, d) sloûenì zkuöebnì komise, e) v sledek pìsemnè Ë sti zkouöky, f) zadanè ot zky a v sledek stnì Ë sti zkouöky, g) mimo dnè okolnosti pr bïhu zkouöky, h) podpisy vöech Ëlen komise. 3. P Ìlohami protokolu jsou: a) vypracovan pìsemn Ë st zkouöky opat en podpisem uchazeëe, p edsedy a minim lnï jednoho Ëlena zkuöebnì komise, b) jeden stejnopis osvïdëenì. 4.»AP archivuje protokol po dobu 10 let.»l. 8 OsvÏdËenÌ 1. OsvÏdËenÌ o spïönèm vykon nì zkouöky m n leûitosti uvedenè ve vyhl öce. 1) 2. OsvÏdËenÌ je opat eno razìtkem»ap a podpisem p edsedy zkuöebnì komise. 3. OsvÏdËenÌ se vyd v ve dvou vyhotovenìch. Jedno vyhotovenì obdrûì uchazeë v souladu s vyhl ökou. DruhÈ vyhotovenì je souë stì pìsemnèho protokolu o zkouöce.»l. 9 OstatnÌ ustanovenì 1. Ke sloûenì odbornè zkouöky u»ap je moûnè p istoupit na z kladï pod nì p ihl öky na vyhl öen zkuöebnì termìn. P ed kon nìm zkouöky je uchazeë povinen p edloûit»ap doklad o zaplacenì stanovenèho poplatku na Ëet»AP. 2. UchazeËi, kter je ze zkouöky vylouëen, nebo se ke zkouöce nedostavil bez dnè omluvy p ed termìnem jejìho kon nì, se poplatek nevracì. 3. U uchazeëe, kter se ke zkouöce nedostavil a omluvil se p ed jejìm kon nìm, lze poplatek p evèst na n sledujìcì zkuöebnì termìn. 4. OstatnÌ n leûitosti zkouöky jsou v kompetenci»ap, kter zajistì jmenov nì zkuöebnìch komisì a vyd organizaënì pokyny ke zkouök m na sv ch internetov ch str nk ch ( ZkuöebnÌ d»ap byl schv len prezidiem»ap dne 17. ledna ) Vzor osvïdëenì podle p Ìlohy Ë. 8 vyhl öky Ë. 582/2004 Sb., vzor Ë. 1 6 POJISTNÝ OBZOR 2/2005

6 PÿEDSTAVUJEME V M ï PÿEDSTAVUJEME V M ï PÿEDSTAVUJEME V M ï PÿEDSTAVUJEME V M Jednotn organizace pojiöùovacìch maklè je skuteënostì V poslednìch nïkolika letech vedle sebe p sobily Asociace Ëesk ch pojiöùovacìch maklè a Komora pojiöùovacìch maklè. Jejich Ëinnost probìhala paralelnï, v mnohèm se prolìnala i dublovala, v nïkter ch ohledech byla specifick. V loúskèm roce se obï sdruûenì rozhodla spojit svè sìly a slouëit se v jedin subjekt, kter bude reprezentovat z jmy obce pojiöùovacìch maklè. Dnem ÑDì se form lnï stal 1. leden JednotnÈ sdruûenì nese n zev Asociace Ëesk ch pojiöùovacìch maklè- (A»PM). V p echodnèm obdobì jednoho roku bude asociaci Ìdit desetiëlennè prezidium, ve kterèm jsou paritnï zastoupeny obï d ÌvÏjöÌ organizace. P edsedou asociace je Ing. Petr Knebl. A»PM m nynì 111 Ëlen, p iëemû poëet pojiöùovacìch maklè v»eskè republice, kterè registruje Ministerstvo financì»r, dos hl tèmï 600. A»PM je sdruûenìm pr vnick ch osob, ale novè stanovy A»PM umoûúujì takè pojiöùovacìm maklè m ñ fyzick m osob m, aby se stali p idruûen mi Ëleny asociace. A»PM dïl hodnï i pro maklè e mimo vlastnì Ëlenskou z kladnu. P edevöìm to, ûe jim umoûúuje Ëast na sv ch odborn ch konferencìch a semin Ìch, ËlenovÈ ovöem majì adu v hod. A»PM je zapojena do mezin rodnìch struktur pojiöùovacìch zprost edkovatel, je Ëlenem BIPAR (SvÏtovÈ federace pojiöùovacìch zprost edkovatel ) a Partners of Intermediaries. A»PM bude i nad le spolupracovat s»ap a hledat vhodnè cesty ke spolupr ci mezi maklè i a pojistiteli. Sjednocen asociace nav ûe na dobrou tradici vöech aktivit, kterè se v minulosti osvïdëily. Mgr. ZdenÏk Kutina, v konn editel A»PM Asociace registrovan ch investiënìch zprost edkovatel»r (AFiZ) Valnou hromadou Asociace registrovan ch investiënìch zprost edkovatel»eskè republiky (ARIZ»R) doölo k rozöì enì p sobnosti tèto profesnì organizace na vöechny zprost edkovatele finanënìch produkt a finanënì poradce, tedy mimo jinè i na pojiöùovacì zprost edkovatele. Organizace nynì nese n zev Asociace finanënìch zprost edkovatel a finanënìch poradc»eskè republiky a pouûìv zkratku AFiZ. AFiZ p edstavuje pro svè Ëleny odbornè z zemì a h jì z jmy sv ch Ëlen i p Ìmou ËastÌ v legislativnì procesu. Buduje vlastnì systèm vzdïl v nì, jehoû souë stì jsou i pravidelnè semin e pro odbornou ve ejnost. Velmi dobr spolupr ce s org ny st tnìho dozoru by mïla vy stit v p evzetì nïkter ch regulaënìch funkcì st tu a vytvo enìm plnohodnotnè samoregulaënì profesnì organizace. K tomuto cìli smï uje i vlastnì disciplin rnì d, kter eöì disciplin rnì odpovïdnost Ëlen za poruöenì vnit nìch norem asociace.»leny asociace se mohou st t jak pr vnickè osoby ñ tedy firmy, zab vajìcì se zprost edkov nìm finanënìch produkt, tak i osoby fyzickè. Vzhledem k tomu, ûe pojiöùovacì maklè i majì vlastnì profesnì organizaci, sdruûuje AFiZ z hlediska pojiöùovnictvì zejmèna pojiöùovacì agenty a jejich pod ÌzenÈ zprost edkovatele. Nic ovöem nebr nì ve ËlenstvÌ takè pojiöùovacìm maklè m, nebo v zan m pojiöùovacìm zprost edkovatel m. PodrobnÈ informace lze nalèzt na webu Ing. Martin Gardavsk, gener lnì sekret a Ëlen p edstavenstva AFiZ ANKETA ï ANKETA ï ANKETA ï ANKETA ï ANKETA Nov z kon Ë. 38/2004 Sb., o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch a likvid torech pojistn ch ud lostì, kter zaëal platit 1. ledna 2005, zasahuje p evratnï do ûivota vöech Ëesk ch pojiöùov k. Tento z kon se stal alfou i omegou vöech pojiöùovacìch zprost edkovatel a samostatn ch likvid tor pojistn ch ud lostì. Z tohoto d vodu se redakce PojistnÈho obzoru u p edstavitel jejich asociacì a komor zajìmala, jak jsou na vöe, co z toho vypl v, p ipraveni a poloûila jim n sledujìcì ot zku: Jak hodnotìte p Ìnos z kona Ë. 38/2004 Sb. a v jakèm st diu p Ìprav na registraci, vzdïl v nì a zkouöky je Ëlensk z kladna asociace/komory, jejìû jste p edstavitelem? Asociace Ëesk ch pojiöùovacìch maklè Ing. Petr Knebl, p edseda: 1. lednem 2005 se mnohè mïnì pro cel pojistn trh. Jsou zde novè z kony z oboru pojiöùovnictvì, a to z kon o pojistnè smlouvï a z kon o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch a likvid - torech pojistn ch ud lostì. K tomu je nutno jeötï vzìt v vahu novelu z kona o pojiöùovnictvì a novelu z kona o pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla. V nïkter ch p Ìpadech pracujeme i se z konem o ve ejn ch zak zk ch, kter byl rovnïû novelizov n. PojiöùovacÌch zprost edkovatel se t kajì vöechny tyto z kony a v sou- ËasnÈ dobï se zab v me jejich implementacì do naöich provoznìch systèm, internìch smïrnic i bïûnè praxe. Na hodnocenì dopadu tïchto z - kon je asi jeötï brzy. Co se t k z kona 38/2004 Sb. je t eba vyzdvihnout, ûe p ijetìm sa- mostatnèho z kona doch zì k podrobnè pr vnì pravï postavenì tèto profese. Odhaduje se, ûe zprost edkov nì pojiötïnì zamïstn v v»r p ibliûnï osob. P esnïjöì daje zìsk Ministerstvo financì»r po naplnïnì registru. Nov z kon je rovnïû odrazem smïrnice EvropskÈ unie s n zvem Directive 2002 of the European Parliament and the Council on the insurance mediation. Z kon obsahuje i p echodn ustanovenì, kter umoûúujì jiû st vajìcìm zprost edkovatel m doplnit svoji registraci ve lh tï 6 mïsìc. RovnÏû pro prok z nì odbornè zp sobilosti je stanovena lh ta 2 rok. Tyto 2 roky budou p edstavovat dobu intenzivnìch zkouöek organizovan ch zkuöebnì komisì jmenovanou MF»R. V souëasnosti bylo p ipraveno 297 ot zek pro z kladnì stupeú odbornè zp sobilosti. Naöe asociace by chtïla p ispït v eöenì problematiky ot zek pro st ednì a vyööì stupeú. Se zah jenìm zkouöek se poëìt v dubnu Vytvo enìm systèmu odbornèho vzdïl v nì a odborn ch zkouöek»esk republika navazuje na trend v ostatnìch Evropsk ch zemìch, kde tyto systèmy byly jiû zavedeny. Prov dïcì vyhl öka 582/2004 Sb. k z konu stanovì vzdïl vacì instituce opr vnïnè poskytovat vzdïl nì pojiöùovacìch zprost edkovatel. POJISTNÝ OBZOR 2/2005 7

7 Naöe asociace chce pokraëovat v systèmu po d nì odborn ch semin - a konferencì, kterè se stanou souë stì pr bïûnèho doplúov nì kvalifikace pojiöùovacìch zprost edkovatel. Asociace finanënìch zprost edkovatel a finanënìch poradc»r Ing. Martin Gardavsk, gener lnì sekret : V obecnè rovinï je z kon Ë. 38/2004 Sb. rozhodnï p Ìnosem, nastavenì pravidel pro pojiöùovacì zprost edkovatele bylo bezesporu nutnè. S nïkter mi konkrètnìmi ustanovenìmi z kona, zejmèna ve vztahu k jejich aplikaci v praxi, vöak mohou b t problèmy.»lenovè AFiZ jiû majì zkuöenosti s pomïrnï p Ìsnou pravou povinnostì investiënìch zprost edkovatel (ß 29 aû 31 z kona Ë. 256/2004 Sb.) a s potìûemi p i v kladu tèto pr vnì normy. Douf m, ûe pojiöùovacì zprost edkovatelè na tom budou lèpe a obdobnè potìûe p i aplikaci novè pr vnì normy je nepotkajì. NavÌc p edpokl - d m, ûe se sjednocenìm st tnìho dozoru bude ruku v ruce sjednocov n i jeho pohled na Ëinnosti ve svè podstatï velmi podobnè. Za problematickou povaûuji nap Ìklad disproporci mezi pod Ìzen m zprost edkovatelem, kter jedn jmènem a na Ëet agenta Ëi maklè e (a ten je pojiöùovacìm zprost edkovatelem s mnoha povinnostmi) a mezi v zan m zprost edkovatelem. Ten jedn jmènem a na Ëet pojiöùovny a pojiöùovna logicky nenì pojiöùovacìm zprost edkovatelem, tudìû se na nì nevztahujì povinnosti danè z konem 38/2004 Sb. TÌm vznik jist disproporce. Z kon je p itom nastaven tak, ûe sankënì pravomoci dozoru p Ìmo v Ëi pod ÌzenÈmu a v zanèmu zprost edkovateli jsou minim lnì (zde je opït v znamn rozdìl proti investiënìmu zprost edkovateli), z kon p edpokl d postih agenta Ëi maklè e. Ovöem v p ÌpadÏ v zanèho zprost edkovatele jeho Ñnad Ìzen ì pojiöùovna ze sankënì pravomoci dozoru podle z kona 38/2004 Sb. vypad v. Za problematick povaûuji rovnïû systèm odbornè zkouöky na z kladnì kvalifikaënì stupeú ñ je zde patrn st et z jm, neboù zkouöku prov dì p Ìmo ten, v jehoû z jmu je, aby jeho pod Ìzen Ëi v zan zprost edkovatel zaëal co nejd Ìve produkovat obchod. Pokud nebude tato zkouöka zajiöùov na na obchodï nez vislou organizacì, bylo by dost moûn lepöì, kdyby nebyla zkouöka û dn. Podle z kona stejnï pojiöùovna, resp. maklè i agent, plnï zodpovìdajì za Ëinnost svèho v zanèho, resp. pod ÌzenÈho, zprost edkovatele, tudìû by bylo moûno ponechat na jejich odpovïdnosti, jak si svè pod ÌzenÈ vyökolì. SouËasn systèm m ûe v znam odbornè zkouöky pro z kladnì kvalifikaënì stupeú znaënï znehodnotit, neboù nenì v sil ch nikoho ohlìdat, jak objektivnï vlastnì test probìh. Zkouöka by mïla b t zajiöùov na nez - vislou organizacì, kter bude z rukou objektivnosti a srovnatelnosti. AFiZ na tuto skuteënost upozorúuje jiû od dubna roku 2004 a je p ipravena se na vytvo enì systèmu zkouöek aktivnï podìlet. Co se t k p Ìpravy naöich Ëlen na registraci, vzdïl v nì a zkouöky? DomnÌv m se, ûe se jiû ned hovo it o p ÌpravÏ ñ vöe je jiû v plnèm proudu. Jen je ökoda, ûe z kladnì parametry zkouöky nebyly nastaveny jiû na podzim minulèho roku. Vöe mohlo b t mènï hektickè. Asociace pojiöùovacìch agent»r Emil Moravec, p edseda a p edseda p edstavenstva: Z kon 38/2004 Sb. hodnotì naöe asociace vcelku pozitivnï. Jeho uplatnïnìm dojde ke zkvalitnïnì pojistnèho prost edì. Sluûby budou poskytovat odbornìci se znalostì danè problematiky. Velk m problèmem je vöak uplatnïnì ß 21 v öe uvedenèho z kona. Z praxe vìme, ûe ada klient n s oslovì: ÑPojisti mi firmu, aù m m pokud moûno vöe pojiötïno za co nejmènï penïzì. Pokud se snaûìme klientovi vysvïtlit nïkterè podrobnosti v pojiötïnì, odmìtnou komunikovat s tìm, ûe Ñnem m Ëas se ti vïnovat, musìm eöit jinè koly v provozu firmyì. Tedy p i vyplnïnì povinn ch informacì (ß 21) do p edloûenèho formul e odmìtnou se slovy: ÑnÏco tam napiö, j ti to podepìöi a hlavnï mi p ines pojistnou smlouvuì. V p ÌpadÏ v zanèho agenta je to jeötï sloûitïjöì. Zde by bylo t eba pouûìt nïkter ustanovenì z kona o ve- ejn ch zak zk ch (ve ejn obchodnì soutïû ). Prov dïnì anal zy je pak jednoduööì p i stanovenì Ñv hyì jednotliv ch kritèriì. Naöim Ëlen m jsme doporuëili postup a vydali jsme vlastnì formul e k naplnïnì ß 21. NejvÏtöÌ problèm je vöak povinnè pojiötïnì. Na z kladï p edloûen ch n vrh, kterè jsme obdrûeli od jednotliv ch pojiöùoven, jsme provedli anal zu a sv m Ëlen m doporuëujeme uzav enì takovè smlouvy, kde spolu Ëast bude nejen 1 % (podle z kona), ale zejmèna hornì hranice spolu Ëasti bude do KË. DalöÌ problèm vidìme u uzn v nì kvalifikacì, resp. odbornè zkouöky, podle vyhl öky 582/2004 Sb. Po projedn nì v p edstavenstvu a na z kladï p edloûen ch studijnìm materi l jsme rozhodli, ûe p Ìpravu na sloûenì odbornè zkouöky pro naöe Ëleny (naöe asociace sdruûuje v zanè agenty, agenty a maklè e) bude zajiötïno prost ednictvìm Kooperativy, pojiöùovny, a. s. Vedle samostudia jednotliv ch Ëlen, budou uskuteënïny dva nïkolikadennì semin e, kterè p ipravì naöe Ëleny pro vykon nì zkouöek. StudijnÌ materi ly vypracovanè pojiöùovnami a vydanè»ap jsou komplexnì, kvalitnì a velmi p ehlednè. é dn jin organizace jmenovan vyhl ökou nem obdobnï kvalitnì materi l. V tomto p ÌpadÏ jedna vsuvka. Podle naöeho n zoru by vöe mïli dïlat odbornìci. Seznam organizacì opr vnïn ch realizacì ökolenì je velk a nïkte Ì v tom vidì moûnost realizace zisku, nemohou vöak mìt pot ebnè znalosti a vïdomosti ke kvalitnì p ÌpravÏ. Proto, podle naöeho n zoru, jedinou z rukou kvality p Ìpravy na zkouöky je»ap, p ÌpadnÏ pojiöùovny. Bohuûel vöak studijnì materi ly»ap jsou zatìm pouze pro z kladnì stupeú zkouöky. PevnÏ vï Ìme, ûe MF v co nejkratöì dobï vyd dalöì uëebnì texty pro st ednì a vyööì stupeú vzdïl nì.»esk komora samostatn ch likvid tor pojistn ch ud lostì prof. Ing. Jan MareËek, DrSc., p edseda: Mohu-li, zaënu citacì Ël nku pana prezidenta V clava Klause z Hospod sk ch novin ze dne : ÑProblematick z tohoto balìku z kon je podle mï i z kon o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch a samostatn ch likvid torech pojistn ch ud - lostì. Tato nevelk skupina lidì m sv j vlastnì z kon, kter je produktem neust lèho bobtn nì naöeho pr vnìho du. NestaËÌ, ûe existuje z kon o pojiöùovnictvì, jeötï p ijìm me zvl ötnì z kon o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch a samostatn ch likvid torech pojistn ch ud lostì.ì D le: ÑSvobodnÈ podnik nì bude opït sloûitïjöì. NerozumÌm tomu, proë se m bïûn zprost edkovatel pojiötïnì nejprve prok zat majetkem 15 tisìc euro (pozor: to nenì omyl, tento z kon»eskè republiky pouûìv euro a ne ËeskÈ koruny!) a zaplatit nemal poplatek, neû dostane 8 POJISTNÝ OBZOR 2/2005

8 razìtko, aby mohl podnikat. Ob v m se, ûe tyto normy jdou daleko za r mec toho, co po n s EU û d, i kdyû vìm, ûe v mnohèm nem me na vybranou. ÿadu vïcì schv len ch ve zmìnïn ch z konech poûadujì smïrnice EU.ì Co se t k registrace, tak registraënì systèm ISPOZ na webu MF»R se jevì zda ilou z leûitostì a urëitï uöet Ì registrujìcìm se subjekt m Ëas a dovede je ke zd rnè registraci.»esk komora samostatn ch likvid tor pojistn ch ud lostì ve spolupr ci s Mendelovou zemïdïlskou a lesnickou univerzitou v BrnÏ ñ Institutem celoûivotnìho vzdïl v nì, jakoûto vzdïl vacì institucì uvedenou v p Ìloze Ë. 6 vyhl öky Ë. 582/2004 Sb., po d kurzy pro vöechny stupnï odbornè zp sobilosti dle tèto vyhl öky, odbornè zkouöky pro z kladnì stupeú odbornè zp sobilosti, a takè v r mci celoûivotnìho vysokoökolskèho vzdïl v nì Ëty semestr lnì kurz ÑTechnickÈ znalectvì a likvidace pojistn ch ud lostìì. CÌlem tohoto studia je komplexnì p Ìprava specialist pro v kon Ëinnosti znalce v technickèm oboru a pro v kon Ëinnosti samostatnèho likvid tora ökodnìch ud - lostì. Absolventi zìskajì pot ebnè znalosti takè pro v kon profese odhadce majetku. Odborn kvalifikace absolventa je prok z na zìsk nìm vysokè rovnï profesnì erudice, schopnostì efektivnìho zìsk v nì a zpracov nì informacì, pouûìv nìm progresivnìch analytick ch a syntetick ch metod eöenì, garancì vysokèho stupnï ochrany d vïrn ch informacì a schopnostì dalöìho trvalèho vzdïl v nì a rozvoje odbornosti. Tento kurz, bude souëasnï plnit podmìnky v rozsahu odbornèho minima znalostì pro z kladnì kvalifikaënì stupeú odbornè zp sobilosti samostatn ch likvid tor pojistn ch ud lostì a jeho prvnì bïh bude zah jen v pr bïhu nora P esn termìn bude jeötï up esnïn a zve ejnïn na naöich webov ch str nk ch Komora samostatn ch likvid tor pojistn ch ud lostì Ing. Miloö Trojan, p edseda p edstavenstva: Jednou z hlavnìch priorit Komory samostatn ch likvid tor pojistn ch ud lostì v uplynulèm roce bylo informovat svè Ëleny o dopadu z kona Ë. 38/2004 Sb., a v tè dobï p ipravovanè prov dïcì vyhl öce, vydanè v listopadu 2004 ve SbÌrce z kon pod Ë. 582/2004. ObjektivnÏ hodnotit jejich p Ìnos by bylo v souëasnè dobï p edëasnè, protoûe jak z kon, tak jeho prov dïcì vyhl öka jsou ËinnÈ teprve od l. ledna Mohu jiû nynì Ìci, ûe jednoznaën m p Ìnosem je fakt, ûe profese samostatnèho likvid tora pojistn ch ud lostì je upravena samostatn m z konem, coû umoûúuje snazöì orientaci Ëlen zejmèna v povinnostech, vypl vajìcì z pr vnì pravy. Bohuûel neöùastn m prvkem z kona je to, ûe Ëinnost SLPU je upravena v z sadï stejnï jako Ëinnost pojiöùovacìho zprost edkovatele, coû je d no sice chv lyhodnou snahou z konod rce o ochranu spot ebitel (pojiötïn ch a poökozen ch), ale pr vï ve vztahu v Ëi nim se ve skuteënosti obï Ëinnosti diametr lnï odliöujì. PonÏkud problematickè jsou i poûadavky na odbornost, kde nestaëì, aby ji splúoval s m SLPU (fyzick osoba) nebo odpovïdn z stupce (pr vnick osoba), ale tèû vöechny osoby, kterè se p Ìmo podìlejì na Ëinnosti SLPU. ZatÌmco likvid to i pojiöùoven podmìnky odbornosti splúovat nemusì, resp. nemusì ji prokazovat (a je to zcela logickè, neboù tak jako u jin ch profesì i tady odpovïdnost za p Ìpadnou jimi zp sobenou ökodu nese pojiöùovna, tudìû je v jejìm z jmu dohlìûet na odbornè znalosti a kvalifikaënì r st sv ch likvid tor ), zamïstnanci Ëi spolupracovnìci SLPU ji splúovat a prokazovat musì, p estoûe odpovïdnost za jejich Ëinnost (shodnï jako v p ÌpadÏ pojiöùoven) nese SLPU. Pokud se t k registrace, pr vnì sekce naöì komory vypracovala pro Ëleny metodiku, jak p i registraci postupovat, a co musì obsahovat û - dost po vïcnè i obsahovè str nce. Proto vï Ìm, ûe registrace naöich Ëlen probïhne bez obtìûì. V loúskèm roce jsme jednali s»ap a domluvili jsme spoleën postup a vz jemnou spolupr ci p i vzdïl v nì. V tïchto dnech probìh jedn nì i o tom, ûe naöe komora bude mìt zastoupenì ve sboru Ëlen zkuöebnìch komisì. VÏ Ìm, ûe se vöem Ëlen m, kterè naöe komora sdruûuje, poda Ì zvl dnout nemalè poûadavky kladenè na nï tìmto z konem, a p eji jim, aby jejich Ëinnost byla st le û danïjöì sluûbou v pojiöùovnictvì. P ipravila: Eva Trojanov AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ SpoleËnost Swiss Re ozn mila Ëist zisk ve v öi 1,441 mld. CHF (p ibliûnï 1,140 mld. USD), coû znamen zlepöenì o 108,54 % v porovn nì s 691 mil. CHF ve stejnèm obdobì minulèho roku. P ijatè zajistnè za öest mïsìc do 30. Ëervna 2004 bylo 14,142 mld. CHF, coû je 1,67% propad oproti 14,382 mld. CHF v prvnìm pololetì John Coomber, v konn editel, ekl, ûe Ñvzhledem k v kon m v prvnìm pololetì je Swiss Re na cestï k vytvo enì siln ch v sledk v roce 2004.ì SpoleËnost Risk Management Solutions odhadla, ûe v öe pojiötïn ch ökod v d sledku hurik nu Frances bude mezi 3 mld. a 6 mld. USD. Kdyû se v nedïli 5. z Ì hurik n p iblìûil k atlantickèmu pob eûì Floridy, mïl rychlost 105 mph (mìlì za hodinu), coû znamen, ûe ölo o hurik n druhèho stupnï. Pomalu se posunul do vnitrozemì z padnìm smïrem rychlostì 7 mph, nejrychleji aû 90 mph a postupnï sl bl. V dobï, kdy opouötïl GolfskÈ pob eûì Floridy, zpomalil na 65 mph. Navzdory siln m deöù m v d sledku bou Ì nedoölo k û dn m velk m vnitrozemnìm ökod m v d sledku tïchto povodnì. SpoleËnost Max Re Capital Ltd. ozn mila, ûe jejì dce in spoleënost Max Re Ltd. vytvo ila divizi vïnovanou majetkovèmu obchodu, aby poskytla eöenì v oblasti pojiötïnì a zajiötïnì pro velkè nadn rodnì klienty po celèm svïtï. Tuto novou jednotku, kter se bude specializovat na komerënì, pr myslov a technick rizika, povede pan Louis A. Adanio, senior viceprezident a editel majetkovèho obchodu, kter m zkuöenosti s tìmto obchodem vìce neû 25 let. Prezident a v konn editel Robert J. Cooney ekl: ÑJsme potïöenì, ûe m ûeme nabìdnout tuto linii doplúkov ch produkt vedle naöich rychle rostoucìch obchod obecnè odpovïdnosti a profesion lnìch liniì obchodu. Louis A. Adanio p in öì bohatou zkuöenost, kter poslouûì spoleënosti pr vï proto, ûe do tohoto odvïtvì obchodu vstupuje.ì SpoleËnost A. M. Best Co. snìûila rating finanënì sìly spoleënosti Axa Re Property and Casualty Insurance Co. z Añ (vynikajìcì) na B++ (velmi dobr ). V hledy jsou negativnì. SpoleËnost A. M. Best prohl sila, ûe Ñtento rating odr ûì zhoröenì kapitalizace spoleënosti v d sledku ztr t spojen ch s hurik ny Charley, Frances a Ivan. P estoûe v postiûen ch mìstech m spoleënost silnou zajistnou ochranu, bude to velk zkuöenost ñ pokles n r stu z kumulovanèho ËistÈho vlivu tïchto ztr t (maxim lnï 39 mil. USD). V sledkem je to, ûe kapitalize upraven o riziko jiû neodpovìd ratingu Añ.ì Pramen: Heath Lambert International Newsletter, 9/2004 (MiK) POJISTNÝ OBZOR 2/2005 9

9 SmÏrnice o zajiötïnì CEA a zajistitelè na jedn nì EvropskÈho parlamentu Evropsk rada a Evropsk parlament v souëasnè dobï studujì n vrh EvropskÈ komise z 21. dubna 2004 na znïnì SmÏrnice o zajiötïnì. Z mïrem tohoto n vrhu je vytvo enì harmonizovanèho dozoru nad zajistn m obchodem. Zajistn trh v principu podporuje tuto iniciativu, kter by mïla podporovat rozmach zahraniënìch aktivit a posìlit mezin rodnì konkurenënì schopnost evropsk ch zajistitel. P Ìstup CEA NejvÌce diskutovan m problèmem je solventnost ûivotnìch zajiöùoven. CEA se aktivnï zapojuje do tïchto diskusì a argumentuje, ûe i kdyû je velice d leûitè a z roveú n roënè stanovit poûadavky na mìru solventnosti tak, aby zaruëily, ûe zajiöùovny dostojì sv m z vazk m, je nutnè zabr nit tomu, aby smïrnice vyûadovala nadbyteënè n klady zajistitel, pojistitel a n slednï pojistnìk. Bohuûel n - vrh EvropskÈ komise nesplúuje tato kritèria. CEA se p edevöìm ob v dopad navrhovanè mìry solventnosti ûivotnìch zajistitel, jejìû v poëet by mïl b t shodn s metodou platnou pro ûivotnì pojistitele (3 % z pojistnè Ë stky a 4 % z technick ch rezerv). ZajistitelÈ navrhujì, aby solventnost neûivotnìch pojistitel, uplatúovan u zdravotnìho pojiötïnì, byla pouûita v ûivotnìm zajiötïnì, coû by lèpe odpovìdalo profilu tohoto rizika. Evropsk parlament po dal ve ejnè jedn nì 30. listopadu 2004, kde vystoupili takè z stupci zajistitel. Bob Howe ze Swiss Re zd raznil, ûe navrhovan mìra solventnosti p evyöuje parametry model Ëasto pouûìvan ch dozorov mi org ny a ratingov mi agenturami. Odhaduje, ûe k dosaûenì takto nep imï enè mìry solventnosti bude pot eba navìc 1 miliarda eur ve VelkÈ Brit nii a 4,8 mld. eur v NÏmecku. Toto nav öenì kapit lu zajiöùoven by vedlo k vyööìm n - klad m pojistitel na zajiötïnì o 10 aû 15 % a tyto n klady by se p enesly na pojistnìky. Druh m diskutovan m problèmem byla z stava aktiv zajistitel, coû francouzsk dozorov org n prosazuje jako nejlepöì ochranu p ed rizikem nedost nì z vazk zajistiteli. Evropsk komise vöak trv na stanovenì konce platnosti tïchto poûadavk v roce 2010, jelikoû je vnìm jako nekompatibilnì s jednotn m trhem. Thomas Fiedler z Hannover Re podpo il tento n vrh s tìm, ûe existujì INFO z EvropskÈ unie jinè cesty k zabezpeëenì z vazk zajistitel. D le zd raznil souvislost s problematikou z stav aktiv v USA pro zahraniënì zajistitele, coû donutilo jeho spoleënost ke vloûenì 5,5 mld. dolar do fondu s p Ìsn mi pravidly investov nì a s nìzk mi v nosy. DalöÌ v voj SmÏrnice by mïla b t projedn na v prvnìm ËtenÌ na ja e 2005, i kdyû p esn Ëasov rozvrh EvropskÈ rady a EvropskÈho parlamentu nenì st le jist. Problematika mìry solventnosti zajistitel bude zrevidov na v r mci projektu Solventnost II, jehoû realizace se oëek v v roce Pramen: CEA Executive Update, prosinec 2004 Evropsk komise schv lila IAS 39 Dne 9. prosince 2004 bylo v ednìm vïstnìku EvropskÈ unie (L 363) publikov no Na ÌzenÌ Komise (ES) Ë. 2086/2004 ze dne 19. listopadu 2004, kter m se mïnì na ÌzenÌ (ES) Ë. 1725/2003, a kter m se v souladu s na ÌzenÌm EvropskÈho parlamentu a Rady (ES) Ë. 1606/2002 p ijìmajì nïkterè mezin rodnì ËetnÌ standardy, pokud jde o IAS 39 (FinanËnÌ n stroje: PosouzenÌ a mï enì). Toto na ÌzenÌ bylo p ijato Evropskou komisì dne 19. listopadu 2004 a bylo podpo eno jak kvalifikovanou vïtöinou Ëlensk ch st t ve V boru pro regulaci ËetnictvÌ (Accounting Regulatory Committee ñ ARC) dne 1. Ìjna 2004, tak i Evropsk m parlamentem. Evropsk komise odsouhlasila asi 95 % textu IAS 39. ÑVy Ìzlaì z nïho urëit konkrètnì ustanovenì (full fair value option, hedge accounting), neboù se podobnï jako vïtöina Ëlensk ch st t a Evropsk parlament domnìv, ûe tyto Ë sti jeötï vyûadujì p ezkoum nì. Evropsk komise p ijala proto politickou deklaraci, v nìû vyjad uje p esvïdëenì, ûe Rada pro mezin rodnì ËetnÌ standardy (IASB) p ipravì eöenì pro Ñfull fair value optionì do prosince 2004 a pro Ñhedge accountingì do z Ì Na ÌzenÌ (s v jimkou neodsouhlasen ch ustanovenì) vstupuje v platnost dvac t den po jeho publikaci v ednìm vïstnìku EvropskÈ unie, tj. od 1. ledna KromÏ na ÌzenÌ o IAS 39 byla d le dne 31. prosince 2004 publikov na dalöì dvï na ÌzenÌ o IAS, a to: Na ÌzenÌ Komise (ES) Ë. 2237/2004 ze dne 29. prosince 2004, kter m se mïnì na ÌzenÌ (ES) Ë. 1725/2003, kter m se p ijìmajì nïkterè mezin - rodnì ËetnÌ standardy v souladu s na ÌzenÌm EvropskÈho parlamentu a Rady (ES) Ë. 1606/2002, pokud jde o mezin rodnì ËetnÌ standard IAS Ë. 32 a v klad IFRIC a Na ÌzenÌ Komise (ES) Ë. 2238/2004 ze dne 29. prosince 2004, kter m se mïnì na ÌzenÌ (ES) Ë. 1725/ 2003, kter m se p ijìmajì nïkterè mezin rodnì ËetnÌ standardy v souladu s na ÌzenÌm EvropskÈho parlamentu a Rady (ES) Ë. 1606/ 2002, pokud jde o IFRS 1, IAS Ë. 1 aû 10, 12 aû 17, 19 aû 24, 27 aû 38, 40 a 41 a SIC Ë. 1 a ß 7, 11 a ß 14, 18 a ß 27, 30 a ß 33. Pramen: IP/04/1385 a ednì vïstnìk EvropskÈ unie Boj proti podnikov m a finanënìm delikt m Evropsk komise navrhla strategii k zamezenì a boji proti podnikov m a finanënìm delikt m. Tohoto cìle by se mïlo dos hnut posìlenìm st vajìcìch Ëty Ñochrann ch zdìì (internì kontrola v podniku, nez visl audit, dozor a vykon v nì z kon ). K dosaûenì tohoto cìle usiluje Komise nejprve o koordinaci st vajìcìch iniciativ a doporuëuje v tèto souvislosti vëasnou a Ëinnou aplikaci akënìho pl nu pro finanënì sluûby a akënìho pl nu pro pr vo spoleënostì a ÌzenÌ spoleënostì. Vedle toho jsou navrhov ny takè novè politickè iniciativy, zamï enè p edevöìm na posìlenì transparentnosti, lepöì moûnost zpïtnèho sledov nì a lèpe koordinovanè prosazov nì. Mimo jinè jde o: moûnè zlepöenì smïrnice o vz - jemnè ednì pomoci (77/799/ EWG), v voj spoleënè definice zatajenì danì a obch zenì daúov ch p edpis, v mïnu zkuöenostì a vzorov ch praktik mezi finanënìmi spr vami, nasazenì nov ch technologiì ke zlepöenì v mïny informacì, pouûìv nì spoleënèho identifikaënìho ËÌsla organizace pro daúovè Ëely, koherentnì politiku EU ve vztahu k offshorov m finanënìm centr m. Pokud jde o kompetenci z kon, chce Komise vytvo it evropsk n - stroj, kter by br nil znesnadúov nì pr ce justice. SouËasnÏ m b t vypracov na politika EU, kter stanovì odpovïdnost podniku, s Ëinn mi pokutami pro p Ìpad nedodrûov nì pr vnìch p edpis. V tèto souvislosti se uvaûuje takè o evropskèm n stroji k rozdïlenì zabaven ch majetkov ch hodnot a k navr cenì zadrûen ch v nos.»asov r mec pro realizaci tèto strategie je obsaûen v p Ìloze sdïlenì. Pramen: GDV Bericht aus Br ssel, Ë. 50 EvropskÈ smluvnì pr vo Evropsk komise schv lila 11. Ìjna 2004 sdïlenì o dalöìm postupu v oblasti evropskèho smluvnìho pr va. Je pokraëov nìm akënìho pl - nu z nora Po vyhodnocenì koment a reakcì na akënì pl n Komise vyloûila, jak si p edstavuje dalöì postup ve t ech vyt Ëen ch smïrech. Vytvo enì obecnèho referenënìho r mce pro zlepöenì kvality a koherence smluvnìho pr va Tento r mec m pomoci vy eöit r znè problèmy, kterè vypl vajì nap. p i v kladu abstraktnìch pr vnìch pojm ve smïrnicìch nebo z r zn ch n rodnìch opat enì. Podle p edstavy Komise m obecn referenënì r mec v nez vaznè jasnè formï obsahovat definice pr vnìch pojm, z kladnìch princip a koherentnì vzorovè p edpisy smluvnìho pr va, kterè vych zejì z obecnèho stavu a osvïdëen ch eöenì problèm z n rodnìch pr vnìch prost edì. P ipravuje se vytvo enì sìtï expert z praxe. Komise se v tèto souvislosti dovol v detailnìch ot zek p i p epracov nì pr v spot ebitel. Tak se pt, jestli roveú ochrany spot ebitel staëì k vytvo enì d vïry, nebo kterè smïrnice vyûadujì p epracov nì. Je myslitelnè, ûe podle n zoru Komise jsou vhodn p ÌsnÏjöÌ pravidla ochrany spot ebitel, kter p ispïjì k odstranïnì z bran vnit nìho trhu. V p Ìloze I ke sdïlenì p edstavila Komise moûnou strukturu a obsah obecnèho referenënìho r mce. Podpora pouûìv nì celoevropsk ch vöeobecn ch obchodnìch podmìnek Zde zd razúuje Komise, ûe chce p sobit jen jako Ñzprost edkovatelì a svou p sobnost omezit do znaënè mìry na p Ìpravu webovè str nky, kter m slouûit k v mïnï informacì mezi uûivateli celoevropsk ch vöeobecn ch obchodnìch podmìnek. SouËasnÏ ozn mila, ûe 10 POJISTNÝ OBZOR 2/2005

10 chce bojovat proti pr vnìm (n rodnìm) p ek ûk m celoevropskèho pouûìv nì vöeobecn ch obchodnìch podmìnek prost ednictvìm postup proti poruöov nì smluv a nebo legislativnìmi iniciativami. Voliteln instrument ñ 26. reûim Komise chce vytvo it evropsk pr vnì n stroj, kter bude zaloûen na obecnï zachov van ch pr vnìch tradicìch Ëlensk ch st t a kter budou moci zvolit smluvnì strany jako aplikovatelnè pr vo zejmèna p i p eshraniënìm jedn nì. OËek v se, ûe p i v voji obecnèho referenënìho r mce a ve s tìm souvisejìcìch diskusìch s experty vyplynou informace a podpora pro vypracov nì tohoto volitelnèho pr vnìho n stroje. V p Ìloze II ke sdïlenì jsou p edstaveny n sledujìcì parametry volitelnèho n stroje: pro co nejlepöì zachov nì smluvnì volnosti se p ikl nì Komise k tomu, aby se smluvnì strany samy rozhodly, jestli voliteln n stroj pouûijì na svou smlouvu. SouËasnÏ je ale poûadov na moûnost, aby byly stanoveny nalèhavè p edpisy k ochranï spot ebitel, kde by se ve vztahu ke spot ebitel m tento n stroj uplatnil, Komise se p ikl nì k pr vnì formï na ÌzenÌ, n stroj by mïl obsahovat r znè Ë sti, mezi nimi takè specifick ustanovenì pro finanënì obchody a pojiötïnì. Komise klade cìlenè ot zky a dovol v se r zn ch problèm, takûe s jistotou oëek v reakce ze zainteresovan ch kruh. SdÏlenÌ vöak neobsahuje û dnè lh ty. Pramen: GDV Bericht aus Br ssel, Ë. 50 FinanËnÌ Ëast zamïstnanc nadn rodnìch podnik V z Ì 2004 uve ejnila Evropsk komise zpr vu vysoce postavenè skupiny nez visl ch odbornìk o p eshraniënìch p ek ûk ch pro finanënì Ëast zamïstnanc nadn rodnìch podnik. Skupina expert byla vytvo ena na z kladï sdïlenì Komise z Ëervence 2002, kterè bylo zamï eno na prosazenì finanënì Ëasti zamïstnanc nadn rodnìch podnik na podnikovèm kapit lu, resp. podnikovèm zisku, resp. na odbour v nì barier pro takovou Ëast v d sledku r zn ch pr vnìch podmìnek ve Ëlensk ch st tech. Zpr va popisuje r znè formy v EU obvykl ch finanënìch ËastÌ (nap. programy opcì na akcie, zìsk v nì akciì a podìlu na zisku). P itom se jedn vûdy o n stroje tvorby jmïnì na podnikovè rovni, kterè, na rozdìl od podnikovèho zabezpeëenì ve st Ì, nekryjì û dn biometrick rizika. Ve Ëty ech nejvïtöìch st tech EU dosahuje stupeú rozöì enì model finanënì Ëasti zamïstnanc v pr mïru 19 % (v sledek pr zkumu ve 44 podnicìch). Na z kladï identifikace p ek ûek pro mezin rodnì rozöì enì finanënìch ËastÌ zamïstnanc (rozdìlnost pracovnìho pr va, daúov ch systèm a systèm soci lnìch vztah stejnï jako pravidel finanënìho dozoru), kterè se opìrajì vedle v sledk pr zkumu takè o t i p ÌpadovÈ studie, byly p edloûeny n vrhy na odstranïnì p ek ûek a na podporu finanënì Ëasti na rovni EU. Tak bylo nap. doporuëeno vytvo- enì v boru pro z leûitosti finanënì Ëasti zamïstnanc. kolem tohoto v boru m b t p ed vat d l informace a nejlepöì praktickè zkuöenosti a vypracovat vzorov program EU pro finanënì Ëast zamïstnanc. Vedle toho budou navrûena opat enì k odbour nì jednotliv ch pr vnìch p ek ûek (nap. odstranïnì st vajìcìch rozdìl v pr vnìch p edpisech t kajìcìch se cenn ch papìr ).»asov pl n dalöìho postupu nenì d n. Pramen: GDV Bericht aus Br ssel, Ë. 50 RozhodnutÌ Rady ze dne 22. prosince 2004 o boji s trestnou ËinnostÌ s p eshraniënìm dopadem, t kajìcì se vozidel (2004/919/ES) Toto rozhodnutì bylo p ijato na z - kladï iniciativy NizozemskÈho kr lovstvì a, jak je uvedeno v preambuli, z d vod, ûe: ve Ëlensk ch st tech EvropskÈ unie dojde kaûd rok k odcizenì asi 1,2 milionu motorov ch vozidel, s tìmto odcizenìm je spojena ökoda, dosahujìcì kaûdoroënï nejmènï 15 miliard EUR, k odcizenì znaënè Ë sti tïchto vozidel (30 aû 40 %) doch zì prost ednictvìm organizovanè trestnè Ëinnosti, vozidla jsou n slednï upravov na a vyv ûena do jin ch st t EvropskÈ unie i do jin ch st - t mimo Evropskou unii, vedle hmotn ch ökod u obëan doch zì takè k naruöenì pocitu bezpeëì atd. CÌlem rozhodnutì je dosaûenì v r mci EvropskÈ unie lepöì spolupr ce p i prevenci a v boji proti p eshraniënì trestnè Ëinnosti. Proto rozhodnutì vyz v ËlenskÈ st ty, aby p ijaly takovè vnitrost tnì p edpisy, kterè by nap. dohodami o spolupr ci p Ìsluön ch org n pro boj proti p eshraniënì trestnè Ëinnosti t kajìcì se motorov ch vozidel tuto spolupr ci posìlily. RozhodnutÌ takè vyz v ËlenskÈ st ty, aby do 30. b ezna 2005 v r mci sv ch org n Ëinn ch v trestnìm ÌzenÌ urëily kontaktnì mìsto pro boj s p eshraniënì ËinnostÌ, t kajìcì se vozidel. UstanovenÌ tohoto rozhodnutì takè stanovujì postupy pro vyd v nì ozn - menì o odcizen ch vozidlech, osvïd- ËenÌ o registraci, a o prevenci zneuûìv nì osvïdëenì o registraci vozidla. Toto rozhodnutì bylo publikov no v ednìm vïstnìku EvropskÈ unie dne 30. prosince 2004 a nab v Ëinku tìmto dnem. Zdroj: ednì vïstnìk EvropskÈ unie SmÏrnice EvropskÈho Parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci poûadavk na pr hlednost, t kajìcì se informacì o emitentech, jejichû cennè papìry jsou p ijaty k obchodov - nì na regulovanèm trhu, a o zmïnï smïrnice 2001/34/ES Dne 31. prosince 2004 byla v ednìm vïstnìku EvropskÈ unie Ë. L 390 publikov na v öe uveden smïrnice, naz van zkr cenï ÑsmÏrnice o transparentnostiì. Jak je uvedeno v preambuli smïrnice, efektivnì, pr hlednè a integrovanè trhy cenn ch papìr p ispìvajì ke skuteënï jednotnèmu trhu sluûeb ve SpoleËenstvÌ a podporujì vytv enì pracovnìch p ÌleûitostÌ lepöìm umìsùov nìm kapit lu. SdÏlov nì p esn ch, pln ch a vëasn ch informacì o emitentech cenn ch papìr buduje d vïru investor a umoûúuje informovanè hodnocenì jejich podnikatelsk ch v sledk. To zvyöuje ochranu investor a efektivitu trhu. Proto by mïli emitenti cenn ch papìr zajistit vhodnou pr hlednost ve vztahu k investor m a to prost ednictvìm pravidelnèho toku informacì. Proto by takè mïli akcion i nebo fyzickè Ëi pr vnickè osoby s hlasovacìmi pr vy nebo majìcì finanënì n - stroje, z nichû vypl v n rok na po ÌzenÌ st vajìcìch akciì s hlasovacìmi pr vy, rovnïû emitenty informovat o nabytì Ëi jin ch zmïn ch v znamnè Ëasti ve spoleënostech tak, aby byli emitenti schopni pr bïûnï informovat ve ejnost. Vysok roveú ochrany investor ve SpoleËenstvÌ by mïla p ispìvat k odstraúov nì p ek ûek p i p ijìm - nì cenn ch papìr na regulovanè trhy umìstïnè nebo provozovanè ve ËlenskÈm st tu. JinÈ ËlenskÈ st ty by nemïly b t dle opr vnïny omezovat p ijìm nì cenn ch papìr na jejich regulovanè trhy stanovenìm p ÌsnÏjöÌch poûadavk na pravidelnè a pr bïûnè informov nì o emitentech, jejichû cennè papìry jsou p ijìm ny k obchodov nì na regulovanèm trhu. OdstranÏnÌ p ek ûek na z kladï principu domovskèho ËlenskÈho st - tu podle tèto smïrnice by nemïlo ovlivnit oblasti, na nïû se tato smïrnice nevztahuje, nap. pr va akcion - e zasahovat do ÌzenÌ emitenta. SmÏrnice zav dì pro emitenty akciì p ijat ch k obchodov nì na regulovanèm trhu obsaûnïjöì pololetnì finanënì zpr vy. To by mïlo investor m poskytnout moûnost vyhodnotit situaci emitenta na z kladï lepöìch informacì. Domovsk Ëlensk st t vöak m moûnost v urëit ch, ve smïrnici specifikovan ch p Ìpadech, stanovit u pololetnìho vykazov nì dluhov ch cenn ch papìr v jimky. Pro zlepöenì a zjednoduöenì p Ìstupu investor k informacìm o spoleënostech ve vöech Ëlensk ch st - tech by mïlo b t ponech no na vnitrost tnìch org nech dohledu, jak stanovì pravidla pro vytv enì elektronick ch sìtì a to po projedn nì s ostatnìmi z ËastnÏn mi stranami ñ emitenty cenn ch papìr, investory, ËastnÌky trhu, oper tory regulovan ch trh a poskytovateli finanënìch informacì. V kaûdèm ËlenskÈm st tï by mïl b t urëen jedin p Ìsluön org n, kter bude mìt koneënou odpovïdnost za dohled nad plnïnìm ustanovenì tèto smïrnice, a takè za mezin rodnì spolupr ci. Tento org n by mïl mìt spr vnì povahu a ñ aby byl vylouëen konflikt z jm ñ mïla by b t zaruëena jeho nez vislost na ekonomick ch subjektech.»lenskè st ty vöak mohou urëit dalöì p Ìsluön org n pro p ezkum toho, ûe informace uvedenè v tèto smïrnici jsou zpracov ny v souladu s p Ìsluön m r mcem v kaznictvì a pro p ijìm nì vhodn ch opat enì v p ÌpadÏ, ûe bude zjiötïno protipr vnì jedn nì, tento org n nemusì mìt spr vnì povahu. P i n r stu p eshraniënìch aktivit by vnitrost tnì organizace regulatornìch a dozorov ch org n v ËlenskÈm st tï nemïla br nit ËinnÈ spolupr - ci s p Ìsluön mi org ny v jin ch Ëlensk ch st tech.»lensk m st t m tato smïrnice ukl d, aby p ijaly p ÌsluönÈ vnitrost tnì p edpisy k dosaûenì souladu s touto smïrnicì a to nejpozdïji do 20. ledna SmÏrnice vstupuje v platnost dvac t m dnem po vyhl öenì v ednìm vïstnìku EvropskÈ unie, tj. 20. lednem Zdroj: ednì vïstnìk EvropskÈ unie P ipravili: Ing. Josef»Ìûek, Mgr. Miroslav Langhammer, Ing. Jana PospÌöilov POJISTNÝ OBZOR 2/

11 SystÈm kvality»ap Ing. Miroslav Urban, CertifikaËnÌ institut»ap, s. r. o. Sekce pojiötïnì majetku schv lila na svèm zased nì dne zp esnïnì strategie rozvoje CertifikaËnÌho institutu»ap. Dokument byl projedn n s p edstaviteli zainteresovan ch ûivnostensk ch spoleëenstev p sobìcìch v bezpeënostnìm pr myslu. Harmonogram pracì p edpokl d dosaûenì cìlovèho stavu ve vöech oblastech SystÈmu kvality do konce roku Org ny»ap budou systèm kvality d le rozpracov vat. CÌle Poskytnout z kaznìkovi prokazatelnï profesion lnì zabezpeëenì pojiötïnèho majetku. VyuûÌv nìm firem za azen ch do registru snìûit ökodnì pr bïh u pojiöùoven. Zp ehlednit trh ñ identifikovat kvalitnì firmy poskytujìcì bezpeënostnì sluûby. Vyvolat popt vku po kvalitnì zabezpeëovacì technice a sluûb ch. Prosadit u pojiöùoven spr vnè podmìnky zabezpeëenì pojiötïnèho majetku a prosadit tyto podmìnky v praxi. Orientovat z kaznìky na v bïr nejlepöì hodnoty. Ve smyslu: firma, kter plnì poûadavky registrace, poskytuje z kaznìkovi vyööì z ruky kvalitnì sluûby tìm, ûe byla auditov na a podlèh dozoru t etì nez - vislè strany (CI»AP, IO AGA a PAVUS). Prost ednictvìm rychlè a ËinnÈ komunikace mezi zainteresovan mi stranami dos hnout vyööì kvality zabezpeëenì. SouËasn stav SystÈm kvality»ap se skl d z jednotliv ch subsystèm. KonkrÈtnÌ pravidla, jimiû se ÌdÌ, jsou pops na smïrnicemi»ap. V robky s ovï enou kvalitou jsou do systèmu zaëlenïny certifikacì (CI»AP, ostatnìch certifikaënìch org n ), p ÌpadnÏ pomocì Pyramidy bezpeënosti (nïkterè vybranè mechanickè z brany Ñpultov prodejì). Registr firem Obor Výrobce/distributor mechanických zábran Podmínky registrace Certifikace výrobků Montážní firma MZ (zámečník) Podmínky registrace Aplikační směrnice MZ Výrobce/distributor poplachových systémů Podmínky registrace Certifikace výrobků Montážní firma poplachových systémů Dodavatelé SHZ Registrační řád Podmínky registrace Firmy jsou zapojeny prost ednictvìm registrace. V souëasnosti se jedn o firmy prov dïjìcì mont û technick ch bezpeënostnìch systèm (EZS, ACS a CCTV), provozujìcì pulty centralizovanè ochrany a poskytujìcì fyzickou ochranu. Na z kladï smlouvy s»ap systèm spravuje a udrûuje CI»AP. Pojiöùovny majì ve sv ch pojistn ch podmìnk ch uvedeny poûadavky na zabezpeëenì majetku, avöak toto nenì vyûadov no. CÌlov stav Z kladem systèmu kvality bude registr firem, rozöì en i o v robce a distributory. Registrace bude ÑdvoustupÚov ì. 1. StupeÚ splnïnì poûadavk v chozìch podmìnek registrace (uveden ch v RegistraËnÌm du) a poûadavk na kvalitu sluûby nebo v robku. 2. Dtto + poûadavky na systèm ÌzenÌ firmy (ISO 9001). Poûadavky PodmÌnky registrace ñ popis systèmu registrace pro danou specializaci (nap. RegistraËnÌ d pro SBS), obecnè v chozì podmìnky pro poskytov nì kvalitnì sluûby (d vïryhodnost firmy i managementu, splacenè z vazky v Ëi spr vï soci lnìho zabezpeëenì Ëi v Ëi finanënìmu adu atd.). AplikaËnÌ smïrnice ñ konkrètnì poûadavky na hlavnì procesy a jejich v stupy (kvalita v robku nebo sluûby), smïrnice vych zejì p edevöìm z platn ch norem, relevantnìch pr vnìch a technick ch p edpis.»sn EN ISO 9001:2001ñ hodnocenì proces a ÌzenÌ firmy. Z pis do registru 1. stupeú Audit CI»AP pro poskytovatele fyzickè ochrany, provoz PCO, p evozy cenin. Audit CI»AP a inspekce mont ûe IO AGA ñ EZS, CCTV, ACS a PCO. Audit CI»AP a inspekce mont ûe PAVUS ñ SHZ, EPS. Inspekce se provede pro kaûdou aplikaënì smïrnici zvl öù. Podobn m zp sobem budou do registru schvalov ny i firmy z ostatnìch specializacì. Platnost OsvÏdËenÌ o registraci 2 roky (zkuöebnì doba) a n slednï 3 roky, lh ty budou respektovat doporuëenì CEA pro konkrètnì specializace. 2. stupeú a) Certifikace systèmu managementu jakosti CI»AP nebo 1. Stupeň registrace 2. Stupeň registrace Firma Produkt Firma Produkt Aplikační směrnice EZS Aplikační směrnice EPS Certifikace výrobků Aplikační směrnice SHZ Výrobce/distributor pro zabezpečení vozidel Podmínky registrace Schvalování výrobků Montážní firma pro zabezpečení vozidel Podmínky registrace Aplikační směrnice Poskytovatel fyzické ochrany Registrační řád Aplikační směrnice FO Provozovatel PCO Registrační řád Aplikační směrnice PCO Převozce cenin Registrační řád Aplikační směrnice převoz Podmínky registrace Podmínky registrace Podmínky registrace Podmínky registrace Podmínky registrace Podmínky registrace Podmínky registrace Registrační řád Registrační řád Registrační řád Certifikace výrobků Aplikační směrnice MZ Certifikace výrobků Aplikační směrnice EZS Aplikační směrnice EPS Certifikace výrobků Aplikační směrnice SHZ Certifikace výrobků Aplikační směrnice Aplikační směrnice FO Aplikační směrnice PCO Aplikační směrnice pro převoz cenin 12 POJISTNÝ OBZOR 2/2005

12 b) Certifikace systèmu managementu jakosti jak mkoli certifikaënìm org nem a dodateën audit CI»AP pro jednotlivè aplikaënì smïrnice. Inspekce technick ch systèm (Ëetnost podle doporuëenì CEA) IO AGA, PAVUS. Dohled nad drûiteli OsvÏdËenÌ bude rozöì en o pravidelnè (roënì) dozorovè n vötïvy. Platnost OsvÏdËenÌ kopìruje platnost certifik tu ISO 9001 ñ 3 roky. ÿìzenì systèmu SystÈm bude pod Ìzen dohledu Rady»AP pro zabezpeëenì majetku. Rada jako reprezentant vöech z jmov ch skupin schvaluje jednotlivè standardy a doporuëuje»ap smïry v voje systèmu. TÏûiötÏ spolupr ce s reprezentativnìmi profesnìmi organizacemi je ve spolupr ci p i p ÌpravÏ standard. Organizace jsou rovnïû zastoupeny v RadÏ a garantujì nepodjatost a objektivitu p i spr vï systèmu. Rada m ûe z izovat odbornè komise, rady, pracovnì skupiny pro jednotlivè koly.»innost Rady je v souladu s na ÌzenÌm komise (ES) Ë. 358/2003 (blokov v jimka). Rada nenì zatìm z Ìzena. SpolupracujÌcÌ profesnì sdruûenì Asociace technick ch bezpeënostnìch sluûeb AGA (oblast p sobnosti: z izov nì technick ch bezpeënostnìch systèm, zabezpeëenì aut, provozov nì PCO). Cech mechanick ch z mkov ch systèm a SdruûenÌ v robc mechanick ch zabezpeëovacìch systèm (oblast p sobnosti: v roba, prodej, mont û mechanick ch z brann ch systèm, klìëov a otevìracì sluûba). Unie bezpeënostnìch sluûeb (oblast p sobnosti: poskytov nì fyzickè ochrany, p evozy cenin). ProfesnÌ sdruûenì zastoupen v RadÏ, jsou odborn mi garanty vzdïl v nì pracovnìk registrovan ch firem a garantujì uplatnïnì spoleënè koncepce v oblasti svè p sobnosti. Mohou b t zapojena p es svè delegovanè z stupce do pr ce CertifikaËnÌ komise doporuëujìcì certifikaci (nebo i registraci) firmy. VzdÏl v nì odborn ch pracovnìk firem VzdÏl vacì programy pro techniky ñ (odborn garant AGA a Cech MZS, CI»AP schvaluje pro pot eby registrace). VzdÏl vacì programy pro SBS ñ (odborn garant Unie, CI»AP schvaluje pro pot eby registrace). UûivatelÈ systèmu Pojiöùovny, obëanè, st tnì spr va a podnikatelskè subjekty. P echodn ustanovenì SouËasn systèm registrace firem bude postupnï transformov n do novèho systèmu registrace. RegistrovanÈ firmy, podle dosud platnèho postupu, budou mìt stanoveno p echodnè obdobì na splnïnì podmìnek novè registrace. PouûitÈ zkratky: CI»AP CertifikaËnÌ institut»eskè asociace pojiöùoven AGA Asociace technick ch bezpeënostnìch sluûeb GrÈmium Alarm IO AGA InspekËnÌ org n Asociace technick ch bezpeënostnìch sluûeb GrÈmium Alarm EZS ElektrickÈ zabezpeëovacì systèmy ACS SystÈmy pro kontrolu vstupu CCTV KamerovÈ systèmy PCO Pulty centralizovanè ochrany MZS MechanickÈ z brannè systèmy SHZ StabilnÌ hasìcì za ÌzenÌ EPS Elektrick poû rnì signalizace FO Fyzick ochrana SBS SoukromÈ bezpeënostnì sluûby PAVUS Zkuöebna pro poû rnì systèmy CEA Evropsk v bor pojistitel Risk management z pohledu pr vnìch p edpis : Ëinnosti s vysok m poû rnìm nebezpeëìm (4) Ing. Pavel Ryb, p edseda pracovnì skupiny Poû r»ap Podle z kona»nr Ë. 133/1985 Sb., o poû rnì ochranï, se dïlì provozovanè Ëinnosti podle mìry poû rnìho nebezpeëì na Ëinnosti: a) bez zv öenèho poû rnìho nebezpeëì, b)se zv öen m poû rnìm nebezpeëìm, c) svysok m poû rnìm nebezpeëìm. Z hlediska risk managementu je ËelnÈ uvèst kritèria, kter charakterizujì Ëinnosti s vysok m poû rnìm nebezpeëìm. Jedn se o Ëinnosti: 1) p i nichû se vyskytujì nebezpeënè l tky a p Ìpravky, kterè jsou klasifikovanè jako oxidujìcì, extrèmnï ho lavè, vysoce ho lavè a ho lavè v celkovèm mnoûstvìm vïtöìm neû 5000 t. KterÈ to jsou specifikuje z kon Ë. 137/98 Sb., o chemick ch l tk ch a chemick ch p ÌpravcÌch a o zmïnï nïkter ch dalöìch z kon. P Ìklady l tek tohoto typu jsou uvedeny v tabulce, 2) p i nichû se vyr bïjì nebo plnì do z sobnìk, cisteren nebo n dob ho lavè kapaliny nebo ho lavè plyny anebo ho enì podporujìcì plyny s roënì produkcì 5000 t a vyööì, 3) v provozech, ve kter ch se p eëerp v nìm a zvyöov nìm tlaku zabezpeëuje p eprava nebezpeën ch l tek a p Ìpravk v kapalnèm nebo plynnèm stavu, kterè jsou klasifikov ny jako extrèmnï ho lavè, vysoce ho lavè a ho lavè, v potrubì o vnit nìm pr mïru 0,8 m a vïtöìm, 4) v budov ch o 15 a vìce nadzemnìch podlaûì nebo o v öce vïtöì neû 45 m, 5) v podzemnìch prostor ch s nahodil m poû rnìm zatìûenìm 15 kg/m 2 a vyööìm, ve kter ch se m ûe souëasnï vyskytovat vìce neû 200 osob. Na shora uvedenè rozdïlenì ËinnostÌ podle poû rnìho nebezpeëì navazujì povinnosti pr vnick ch a fyzick ch podnikajìcìch osob, kterè v p ÌpadÏ ËinnostÌ s vysok m poû rnìm nebezpeëì ve smyslu vyhl öky MV Ë. 246/2002 Sb., o poû rnì prevenci, musì: a) tak jako vöechny pr vnickè osoby a podnikajìcì fyzickè osoby, nap.: obstar vat a zabezpeëovat v pot ebnèm mnoûstvì a druzìch poû rnì techniku, vïcnè prost edky a poû rnï bezpeënostnì za ÌzenÌ a udrûovat je v provozuschopnèm stavu, vytv et podmìnky pro haöenì poû r a z chrannè pr ce zejmèna udrûovat volnè p ÌjezdovÈ komunikace a n stupnì plochy pro poû rnì techniku, nikovè cesty, voln p Ìstup k nouzov m v chod m, k rozvodn m za ÌzenÌm el. energie, k uz vïr m plynu, topenì a produktovod m, k ruënìmu ovl d nì poû rnï bezpeënostnìch za ÌzenÌ a prost edk m poû rnì ochrany, dodrûovat technickè podmìnky a n vody vztahujìcì se k poû rnì bezpeënosti v robk nebo ËinnostÌ, POJISTNÝ OBZOR 2/

13 oznaëovat pracoviötï a ostatnì mìsta p Ìsluön mi bezpeënostnìmi znaëkami, p Ìkazy, z kazy a pokyny, pravidelnï kontrolovat prost ednictvìm urëen ch osob dodrûov nì p edpis o poû rnì ochranï a odstraúovat neprodlenï zjiötïnè z vady, nesmì vypalovat porosty; b) prost ednictvìm odbornï zp sobilè osoby zabezpeëit posouzenì poû rnìho nebezpeëì; c) z izovat preventivnì poû rnì hlìdky v prostor ch s nejmènï 3 zamïstnanci; d) zpracov vat p edepsanou dokumentaci poû rnì ochrany, plnit podmìnky poû rnì bezpeënosti v nì stanovenè a udrûovat ji v souladu se skuteën m stavem; e) zabezpeëit pravidelnè ökolenì zamïstnanc o poû rnì ochranï a odbornou p Ìpravu zamïstnanc za azen ch do preventivnìch poû rnìch hlìdek a preventist PO. Dokumentace poû rnì ochrany U pr vnick ch osob a podnikajìcìch fyzick ch osob, kterè provozujì Ëinnosti s vysok m a zv öen m poû rnìm nebezpeëìm, musì b t zpracovan podle shora citovanè vyhl öky n sledujìcì dokumentace: a) dokumentace o zaëlenïnì do kategorie ËinnostÌ se zv öen m poû rnìm nebezpeëìm nebo s vysok m poû rnìm nebezpeëìm, P Ìklady nebezpeën ch l tek podle NV Ë 258/2001 Sb. Skupina nebezpečnosti výbušné oxidující extrémně hořlavá vysoce hořlavá Zkrácená forma označení E O F + F Příklad látky kyselina pikrová, nitrocelulosa (obsah dusíku >12,6 %), TNT (trinitrotoluen), fulminát rtuťnatý (třaskavá rtuť) kyselina peroctová, bromičnan draselný, peroxid vodíku, kyselina dusičná, kyslík ether (dielthylether), acetylen (ethin) líh(ethanol, ethylakohol), benzen, aceton (2-propanon), isooktan (hlavní složka benzínu) hořlavá R10 brombenzen, styren, terpentýnový olej, amoniak vysoce toxická T + strychnin, fosgen, bílý fosfor, kyanovodík toxická T rtuť, chlor, čpavek (amoniak, bezvodý) zdraví škodlivá Xn diethylether, manganistan draselný (hypermangan), hydroxylamin, polychlorované bifenyly (PCB) žíravá C hydroxid draselný, hydroxid sodný (louh), kyselina chlorovodíková, čpavek (amoniak, bezvodý) dráždivá Xi hydrogensíran sodný, aceton senzibilizující R42 nebo R43 formaldehyd karcinogení Karc. kat. (1,2,3) mutagenní Mut. kat. (1,2,3) toxická pro reprodukci nebezpečná pro životní prostředí Repr. kat. (1,2,3) N a / nebo R52, R53, R59 formaldehyd, bromičnan draselný, extrakční zbytky z uhlí, destilační zbytky z ropy, např. fenoly, minerální vlna do této kategorie lze zařadit převážně organické sloučeniny se složitou strukturou (např. diaminodifenylmethan) např. methylazoxymethylacetát kyselina kyanovodíková, manganistan draselný, chlor, amoniak, čpavek (amoniak, bezvodý), polychlorované bifenyly (PCB) Pozn.: VÏtöina l tek je klasifikov na podle vìce kategoriì V znam pouûit ch R-vÏt: R10 ñ ho lav R42 ñ m ûe vyvolat senzibilaci p i vdechov nì R43 ñ m ûe vyvolat senzibilaci p i styku s k ûì R52 ñ ökodliv pro vodnì organismy R53 ñ m ûe vyvolat dlouhodobè nep ÌznivÈ Ëinky ve vodnìm prost edì R59 ñ nebezpeën pro ozûnovou vrstvu b) posouzenì poû rnìho nebezpeëì, c) stanovenì organizace zabezpeëenì poû rnì ochrany, d) poû rnì d, e) poû rnì poplachovè smïrnice, f) poû rnì evakuaënì pl n, g) dokumentace zdol v nì poû r, h) d ohlaöovny poû r, i) tematick pl n a Ëasov rozvrh ökolenì zamïstnanc a odbornè p Ìpravy preventivnìch poû rnìch hlìdek a preventist poû rnì ochrany, j) dokumentace o provedenèm ökolenì zamïstnanc a odbornè p ÌpravÏ preventivnìch poû rnìch hlìdek a preventist poû rnì ochrany, k) poû rnì kniha, l) dokumentace o Ëinnosti a akceschopnosti jednotky poû rnì ochrany, pop ÌpadÏ poû rnì hlìdky. SouË stì dokumentace poû rnì ochrany je takè dalöì dokumentace obsahujìcì podmìnky poû rnì bezpeënosti, pop ÌpadÏ podle zvl ötnìch p edpis nap. poû rnï bezpeënostnì eöenì, bezpeënostnì dokumentace, bezpeënostnì listy, doklady prokazujìcì dodrûov nì technick ch podmìnek a n vod vztahujìcìch se k poû rnì bezpeënosti v robk nebo ËinnostÌ, rozhodnutì a stanoviska spr vnìch ad t kajìcì se poû rnì bezpeënosti p i provozovan ch Ëinnostech. Telegraficky Telegraficky»SOB Pojiöùovna rozöì ila v hody cestovnìho pojiötïnì S poë tkem letoönìho roku»sob Pojiöùovna d le rozöì ila v hody cestovnìho pojiötïnì, kterè nabìzì lidem odjìûdïjìcìm do zahraniëì. Limity pojistnèho plnïnì, kterè uhradì p i ökodnè ud losti, se podstatnï zv öily, cena pojiötïnì vöak z stala stejn jako doposud. KromÏ toho»sob Pojiöùovna rozöì ila rozsah asistenënìch sluûeb a zavedla i novè v hody pro rodiny s dïtmi. Zv hodnïnè ceny se t kajì i klient, kte Ì si sjednajì cestovnì pojiötïnì prost ednictvìm internetu na adrese (Z tiskovè zpr vy»sob Pojiöùovny, a. s., Ëlena holdingu»sob ze ) Kooperativa rozöi uje vedenì DozorËÌ rada Kooperativy, pojiöùovny, a. s., potvrdila mand t p edsedy p edstavenstva a gener lnìho editele V. Mr ze (64) pro n - sledujìcì t i roky. Ing. VladimÌr Mr z je v Ëele Kooperativy od jejìho vzniku v roce Akcion i z roveú rozöì ili nejuûöì vedenì druhè nejvïtöì dom cì pojiöùovny o K. Alexejenka a M. Diviöe. Jmenov nìm dvou nov ch vrcholov ch manaûer vznikne sedmiëlennè rozöì enè vedenì Kooperativy, jeû z roveú zahrnuje souëasnè pïtiëlennè p edstavenstvo. Do p sobnosti Ing. Martina Diviöe (31), kter dosud byl editelem marketingu a komunikace, pat Ì od ledna 2005 pojiötïnì vozidel, marketing a likvidace pojistn ch ud lostì. Ing. KonötantÌn Alexejenko (57) by mïl z roëit zkuöenosti z vrcholovèho vedenì slovenskè KooperatÌvy v oblasti pojiötïnì hospod sk ch rizik, vëetnï likvidacì souvisejìcìch pojistn ch ud lostì. (Z tiskovè zpr vy Kooperativy, pojiöùovny, a. s., ze ) Generali Holding Vienna m novè vedenì Dne 1. ledna 2005 se funkce p edsedy p edstavenstva Generali Holding Vienna AG ofici lnï ujal Karl Stoss (48). Po nïkolika mïsìcìch p Ìprav tak v tèto pozici vyst Ìd Dietricha Karnera (65). (Z tiskovè zpr vy Generali Pojiöùovny a. s. z ) P ipravila Eva Trojanov Telegraficky Telegraficky 14 POJISTNÝ OBZOR 2/2005

14 Z nov ch pr vnìch p edpis JUDr. Ji ina Kotrbat 1. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 616/2004 Sb., o pouûitì prost edk St tnìho fondu rozvoje bydlenì formou vïru na hradu n klad spojen ch s v stavbou nebo po ÌzenÌm bytu nïkter mi osobami mladöìmi 36 let ( Ëinnost ). 2. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 622/2004 Sb., o poskytov nì p Ìplatku k d chodu ke zmìrnïnì nïkter ch k ivd zp soben ch komunistick m reûimem v oblasti soci lnì ( Ëinnost ). 3. Z kon Ë. 627/2004 Sb., o evropskè spoleënosti ( Ëinnost ). Z kon upravuje pr vnì pomïry evropskè spoleënosti, pokud nejsou upraveny na ÌzenÌm Rady (ES) o statutu evropskè spoleënosti a smïrnicì Rady, kterou se doplúuje statut evropskè spoleënosti s ohledem na zapojenì zamïstnanc. 4. Z kon Ë. 628/2004 Sb., kter m se mïnì nïkterè z kony v souvislosti s p ijetìm z kona o evropskè spoleënosti ( Ëinnost ). 5. Z kon Ë. 629/2004 Sb., o zajiötïnì pr vnì pomoci v p eshraniënìch sporech v r mci EvropskÈ unie ( Ëinnost ). 6. Z kon Ë. 634/2004 Sb., o spr vnìch poplatcìch ( Ëinnost ). Z kon nahradì dosavadnì z - kon Ë. 368/1992 Sb. 7. Z kon Ë. 635/2004 Sb., kter m se mïnì nïkterè z kony v souvislosti p ijetìm z kona o spr vnìch poplatcìch ( Ëinnost , Ë st des t ). ZmÏna se t k celkem deseti z kon, zejmèna z kona Ë. 235/ 2004 Sb., o dani z p idanè hodnoty (Ë st des t ). ß 55 z kona o dani z p idanè hodnoty s Ëinnost od znì: PojiöùovacÌ Ëinnosti. PojiöùovacÌmi Ëinnostmi se pro Ëely tohoto z kona rozumì pojiöùovacì nebo zajiöùovacì Ëinnosti vëetnï ËinnostÌ souvisejìcìch s pojiöùovacì nebo zajiöùovacì ËinnostÌ, zprost edkovatelsk Ëinnost v pojiöùovnictvì a Ëinnosti v oblasti likvidace pojistn ch ud lostì vykon vanè samostatn mi likvid tory pojistn ch ud lostì a penzijnì p ipojiötïnì vëetnï jeho zprost edkov nì. 8.Vyhl öka Ë. 644/2004 Sb., o pravidlech hospoda enì se zvl ötnìm Ëtem vöeobecnèho zdravotnìho pojiötïnì, pr mïrn ch n kladech a o jednacìm du dozorëìho org nu ( Ëinnost ). 9. Vyhl öka Ë. 645/2004 Sb., kterou se prov dïjì nïkter ustanovenì z kona o archivnictvì a spisovè sluûbï a o zmïnï nïkter ch z kon ( Ëinnost ). 10. Vyhl öka Ë. 646/2004 Sb., o podrobnostech v konu spisovè sluûby ( Ëinnost ). 11. Vyhl öka Ë. 647/2004 Sb., kterou se pro Ëely poskytov nì cestovnìch n hrad stanovì v öe sazeb stravnèho, v öe sazeb z - kladnìch n hrad za pouûìv nì silniënìch motorov ch vozidel a v öe pr mïrn ch cen pohonn ch hmot ( Ëinnost ). StravnÈ za 5 aû 12 hodin ËinÌ 58 aû 69 KË, za 12 aû 18 hodin 88 aû 106 KË, nad 18 hodin 138 aû 165 KË. Sazba za 1 km jìzdy 3,80 KË. 12. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 664/2004 Sb., kter m se zvyöujì Ë stky ûivotnìho minima ( Ëinnost ). 13. Z kon Ë. 669/2004 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 586/1992 Sb., o danìch z p Ìjm, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a nïkterè dalöì z kony ( Ëinnost , Ë st t kajìcì se ß 19 ñ a ) Rozs hl novela, novinkou je v poëet danï ze spoleënèho z kladu danï manûel. ß 15 odst. 10 znì: Od z kladu danï za zdaúovacì obdobì lze odeëìst poplatnìkem zaplacenè pojistnè ve zda- ÚovacÌm obdobì na jeho soukromè ûivotnì pojiötïnì podle pojistnè smlouvy uzav enè mezi poplatnìkem jako pojistnìkem a pojiötïn m v jednè osobï a pojiöùovnou, kter je opr vnïna k provozov - nì pojiöùovacì Ëinnosti na zemì»eskè republiky podle zvl ötnìho pr vnìho p edpisu, za p edpokladu, ûe v plata pojistnèho plnïnì (d chodu nebo jednor zovèho plnïnì) je ve smlouvï sjedn na aû po 60 mïsìcìch od uzav enì smlouvy a souëasnï nejd Ìve v kalend nìm roce, v jehoû pr bïhu dos hne poplatnìk vïku 60 let, a u pojistnè smlouvy s pevnï sjednanou pojistnou Ë stkou pro p Ìpad doûitì navìc za p edpokladu, ûe pojistn smlouva s pevnï sjednanou pojistnou Ë stkou pro p Ìpad doûitì s pojistnou dobou od 5 do 15 let vëetnï m sjednanou pojistnou Ë stku alespoú na KË a pojistn smlouva s pevnï sjednanou pojistnou Ë stkou pro p Ìpad doûitì s pojistnou dobou nad 15 let m sjednanou pojistnou Ë stku alespoú na KË. U d chodovèho pojiötïnì se za sjednanou pojistnou Ë stku povaûuje odpovìdajìcì jednor zovè plnïnì p i doûitì. V p ÌpadÏ jednor zovèho pojistnèho se zaplacenè pojistnè pomïrnï rozpoëìt na zdaúovacì obdobì podle dèlky trv nì pojiötïnì s p esnostì na dny. Maxim lnì Ë stka, kterou lze odeëìst za zdaúovacì obdobì, ËinÌ v hrnu KË, a to i v p ÌpadÏ, ûe poplatnìk m uzav eno vìce smluv s vìce pojiöùovnami. P i nedodrûenì tïchto podmìnek z d vodu z niku pojiötïnì nebo dodateënè zmïny doby trv nì pojiötïnì n - rok na uplatnïnì odpoëtu nezdanitelnè Ë sti z kladu danï zanik a p Ìjmem podle ß 10 ve zda- ÚovacÌm obdobì, ve kterèm k tèto skuteënosti doölo, jsou Ë stky, o kterè byl poplatnìkovi v p Ìsluön ch letech z d vodu zaplacenèho pojistnèho z klad danï snìûen, s v jimkou pojistn ch smluv, u nichû nebude vyplaceno pojistnè plnïnì nebo odbytnè a z roveú rezerva nebo kapit lov hodnota pojiötïnì bude p evedena na novou smlouvu soukromèho ûivotnìho pojiötïnì splúujìcì podmìnky pro uplatnïnì nezdanitelnè Ë sti z kladu danï. ZmÏny se t kajì i z kona Ë. 593/ 1992 Sb., o rezerv ch pro zjiötïnì z kladu danï z p Ìjm, ve znïnì pozdïjöìch zmïn (opravnè poloûky) a dalöìch z kon. 14. Z kon Ë. 230/2004 Sb., o st tnìm rozpoëtu»eskè republiky na rok 2005 ( Ëinnost ). 15. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 699/2004 Sb., kter m se mïnì na ÌzenÌ vl dy Ë. 303/1995 Sb., o minim lnì mzdï, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost ). Minim lnì mzda se zv öila na 7185 KË. AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ SpoleËnost Risk Management Solutions ozn mila, ûe v öe ökod zp soben ch hurik nem Ivan v USA se pravdïpodobnï budou pohybovat v rozmezì 3 mld. aû 6 mld. USD a d le jsou oëek v ny ökody 1 mld. aû 2 mld. USD v karibskè oblasti, hlavnï na Kajmansk ch ostrovech. Ve Ëtvrtek 16. z Ì se hurik n p iblìûil k americkèmu pob eûì blìzko GolfskÈho pob eûì v AlabamÏ. Byla mu namï ena rychlost 110 aû 130 mph (mìlì za hodinu), coû je hurik n t etìho stupnï. Bou kovou vlnou vytvo il vzestup 10 aû 16 stop nad norm lnì stavy vody. Pak se hurik n Ivan posunul do vnitrozemì a zesl bl. Byl p ehodnocen jako tropick bou e, kter se pohybuje rychlostì 14 mph, nejvìce aû 70 mph s prudk mi n razy. BÏhem bïsnïnì hurik nu Ivan doölo v karibskè oblasti a v USA ke ztr t m na ûivotech minim lnï 100 lidì a k tisìc m poökozen ch Ëi zniëen ch dom. (MiK) RuskÈ riziko Zpr va agentury Standard & Poorís informovala o st le nedostateënèm zajiötïnì zahraniënìch investic v Rusku. P es silì, kterè bylo v poslednìch letech vynaloûeno, je zde roveú ÌzenÌ spoleënostì st le pod rovnì mezin rodnìch standard. RuskÈ trhy p edstavujì obrovskè moûnosti pro mnoho odvïtvì pr myslu, vëetnï pojiöùovnictvì, studie vöak ze zkoum nì ruskèho trhu, pr va, dozorovè a informaënì struktury vyöla s tìm, ûe st le pozb v dostateën ch opat enì na ochranu investor. VÏtöina rusk ch spoleënostì postr d transparentnì vlastnickou strukturu a ÌzenÌ, internì kontrolnì n stroje jsou slabè. Pramen: Insurance Day, (OM) POJISTNÝ OBZOR 2/

15 ÿìzenì vozidla vyûaduje zvl ötnì schopnosti vnìm nì, zpracov nì informacì, rozhodov nì a okamûitè pohybovè reakce. Vizu lnì vnìm nì se podìlì na celkovèm vnìm nì idiëe asi z 90 ñ 95 %. VÏtöina staröìch idië disponuje touto schopnostì, aëkoliv procesy zpracov nì informacì a rozhodov nì vyûadujì s p ib vajìcìm vïkem delöì Ëas. ÑTypick ì staröì idië je podle odbornè literatury osoba, kter jezdì mènï a pomaleji neû d Ìve, kter mènï ËastÏji mïnì jìzdnì pruh, ËastÏji brzdì a mènï zrychluje neû mladöì idië. P edstavy, kterè majì staröì idi- Ëi o sv ch schopnostech odpovìdajì u velkè Ë sti jejich skuteënèmu v konu. Podle rakouskè studie jsou vlastnì idiëskè schopnosti staröìch idië jimi samotn mi velmi kriticky posuzov ny a Ëasto se vyh bajì i situacìm, kterè by jeötï zvl dli. Ze stejnèho d vodu u nich vznikajì pocity strachu a nejistoty spìöe neû v jin ch vïkov ch skupin ch. Rychlost a komplexnost dopravnìho systèmu vyvol v strach zejmèna u osob nad 75 let. Z vyhodnocenì dat r zn ch v zkum, tèû centr lnìho p estupkovèho dopravnìho registru ve Flensburgu (NSR) plyne, ûe idiëi nad 50 let nep edstavujì nejproblematiëtïjöì skupinu v silniënìm provozu. Problematick zp sob jìzdy je mnohem vìce zastoupen u mladöìch vïkov ch skupin. VyööÌ Ëetnosti jsou pouze v nïkter ch dajìch o chov nì v silniënìm provozu neodpovìdajìcìmu dopravnìm p edpis m (nap. p i za- azov nì se, odboëov nì, dodrûenì bezpeënèho odstupu). Auto i se domnìvajì, ûe dopravnì p estupky u mladöìch idië se zakl dajì na vìce Ëi mènï vïdomèm rozhodnutì, zatìmco v hustèm provozu selh vajì staröì idiëi spìöe z d vodu p etìûenì sv ch schopnostì. AËkoliv zavinì staröì idiëi mnohem mènï nehod neû mladöì, je jim v mediìch p ipisov na vïtöì pravdïpodobnost nehody bez zohlednïnì jejich omezenè Ëasti v silniënìm provozu, jejich preventivnì strategie pomalejöì jìzdy a omezenì jìzd za snìûenè viditelnosti. Na z kladï vyhodnocenì novïjöìch v zkum, zamï en ch na v konnost a dopravnì chov nì staröìch idië, se zjistilo, ûe je obtìûnè jednoznaënï vyhodnotit jejich v sledky. P inejmenöìm pro omezen poëet empirick ch v zkum, kterè se zab vajì Ëinky vïkovï podmìnïn ch zmïn v r mci zvl dnutì jìzdnìch kol. Pr zkum idiësk ch schopnostì staröìch osob Prof. PhDr. Ji Ì Hoskovec, doc. PhDr. Ji Ì ätikar, FF UK, PhDr. Jana ämolìkov, Fakulta dopravnì»vut, Praha Studie jìzdy v re lnè dopravnì situaci oz ejmujì nïkterè tïûkosti staröìch idië v uzlov ch dopravnìch bodech, p iëemû jejich p ÌËiny nejsou zcela jednoznaënï objasnïny. PravdÏpodobnÏ zde majì vliv emocion lnì p ÌËiny (vïtöì zkostnost, mènï sebevïdomì, negativnì n hled na vlastnì schopnosti). Pr zkum pracovnìk oddïlenì psychologie pr ce a organizace, katedry psychologie FilozofickÈ fakulty Univerzity Karlovy, zamï en na tyto ot zky, byl realizov n za podpory UNIQA pojiöùovny, a. s. Z celèho poëtu 205 dotaznìk evropskèho projektu AGILE, rozeslan ch po celè»eskè republice idië m staröìch 55 let se vr tilo 95. NÏkterÈ z nich nebylo moûno vyhodnotit, protoûe obsahovaly ne plnè daje. SbÏr dat byl anonymnì. Zpracov ny byly daje od 30 idië, kte Ì nemïli v poslednìch dvou letech û dnou nehodu a 30 idië, kte Ì v tèto dobï jednu Ëi vìce nehod zavinili, a kte Ì i v p edchozìch letech mïli vïtöì poëet nehod. V kaûdè skupinï bylo 24 muû a 6 ûen. Vöichni mïli mnohaletou idiëskou zkuöenost (minim lnï 28 let). Tab. 1 ñ Vyrovn nì skupin staröìch idië Pro srovn v nì skupiny nehodovè a beznehodovè je t eba, aby tyto skupiny byly vyrovn ny alespoú v nïkter ch charakteristik ch. To ukazuje tabulka l. V skyt potìûì u idië obou skupin zjiöùovan ch uûit m dotaznìkem je uveden v tabulce 2. ZjiötÏnÈ rozdìly ve zdravotnìch a jin ch potìûìch mezi skupinami staröìch idië neovlivnily n vyky p i ÌzenÌ. PodstatnÏjöÌ rozdìly mezi skupinami v adï poloûek nebyly zjiötïny jak dokl d n sledujìcì odstavec. V souvislosti s n vyky p i ÌzenÌ uv dì 8 idië z nehodovè skupiny (N) a 2 idiëi z beznehodovè skupiny (NN), ûe se vyh bajì ÌzenÌ vozidla. Devaten ct idië ze skupiny N a 23 idië ze skupiny NN se vyh b ÌzenÌ vozidla, kdyû se necìtì tïlesnï Ëi duöevnï fit. Dlouh m jìzd m se vyh bajì 4 idiëi N a 1 idië NN. ÿìzenì v noci se vyh b 14 idië N a 16 idië NN. ÿìzenì v dopravnìch öpiëk ch se vyh b 12 idië N a 12 idië NN. ÿìzenì v nezn m ch oblastech se vyh b 11 idië N a 6 idië NN. Kdyû pröì, tak se ÌzenÌ vyh b pouze 5 idië N a 7 idië NN, zatìmco kdyû snïûì, tak Nehodová (N) Beznehodová (NN) let Podle let 14 8 věku let 3 4 Podle technické povolání netechnické skupina B 6 7 Podle AB řidičského oprávnění ABC 6 3 ABCE 3 4 do Počet jízd vykonaných během měsíce nad osoba údaj neuvedla Počet do ujetých do kilometrů do během měsíce nad Pozn.: 2 osoby údaj neuvedly 1 osoba údaj neuvedla Tab. 2 ñ Uv dïnè potìûe v obou skupin ch idië s v raznï horöìm v sledkem u nehodovè skupiny Potíže Nehodová (N) Beznehodová (NN) Srdeční potíže 8 5 Krevní tlak Poruchy rovnováhy 7 3 Zrakové vnímání za soumraku 6 3 Variabilita tělesné zdatnosti 10 3 Variabilita duševní zdatnosti 4 2 Potíže s paměťovými funkcemi 9 4 Snadné odvedení pozornosti 6 3 Potíže s rychlým reagováním 6 1 se ÌzenÌ vyh b 16 idië N a 13 idië NN. P edjìûdïnì se vyh b 11 idië N a 7 idië NN. Dvacet sedm idië N a 26 idië NN se vyh b ÌzenÌ, jestliûe jsou unaveni. ÿìzenì na n ledì se vyh b 24 idië N a 21 idië NN. ÿìzenì v mlze se vyh b 15 idië N a 16 idië NN. ÿìzenì v ËasovÈm stresu se vyh b 10 idië N a 12 idië NN. V sou- Ëasnosti ÌdÌ 24 idië N i 24 idië NN opatrnïji, neû kdyû jim bylo 45 let. V souëasnosti jezdì niûöì pr mïrnou rychlostì, neû kdyû jim bylo 45 let 9 idië N a 14 idië NN. VÏtöÌ bezpeënostnì vzd lenost mezi vozidly nynì udrûuje 21 idië N i 21 idië NN. Dopravu v souëasnosti povaûuje za obtìûnïjöì a komplexnïjöì 28 idië N a 25 idië NN ve srovn nì s dobou, kdy jim bylo 45 let. Posuzov nì zdravotnì zp sobilosti k ÌzenÌ je u naöich staröìch idië povinnè. Je p edeps no v 60, 65, 68 letech a pak kaûdè dva roky. P esto dvï t etiny idië ze skupiny nehodovè a polovina idië ze skupiny beznehodovè uvedla, ûe p eöet eni nikdy nebyli. Jsou ve velkèm procentu proti povinnèmu vyöet enì zp sobilosti a mnozì to vidì jako diskriminaci. Za kompetentnìho pro takovè vyöet enì je povaûov n nejvìce lèka s konzultacì u gerontologa Ëi psychologa. P i vyöet ov nì by se podle idië mïla akcentovat duöevnì zp sobilost a vnìm nì, zejmèna zrakovè. daje o zdravotnìm stavu podle n s ukazujì pot ebnost lèka skèho p eöet ov nì. DvÏ t etiny idië z obou skupin uûìv lèky. Vöichni dot zanì se domnìvajì, ûe to neovlivúuje jejich idiëskou zp sobilost. To vöak pro nïkterè lèky neplatì. LÈka by v tïchto p Ìpadech mïl d raznï upozorúovat i na nïkterè Ëinky ovlivúujìcì neû doucìm zp sobem ÌzenÌ motorovèho vozidla. PotÌûe s pamïùov mi a pozornostnìmi funkcemi, kterè uv dïjì zejmèna idiëi nehodovè skupiny, by mïly b t p edmïtem v zkumu, jenû by mohl vèst k diagnostikov nì tèto poruchy ve vztahu k bezpeënïjöìmu ÌzenÌ (specificky pamïù pro rizikovè seky Ëi situace, niûöì odolnost v Ëi odv dïnì pozornosti spolujezdcem). Za v znamnou pomoc pro staröì idiëe povaûujeme vytvo enì a uplatnïnì edukaënìch program k rozvoji n hledu na vlastnì schopnosti, zejmèna tïch idië, kte Ì i ve vyööìm vïku majì vìce zavinïn ch nehod. Tak by se totiû mohlo zv öit procento staröìch idië, kte Ì by pouûìvali bezpeënïjöì strategie (n vyky) p i ÌzenÌ. 16 POJISTNÝ OBZOR 2/2005

16 JUDr. Jaroslava äulcov, ExpertnÌ a poradensk kancel, s. r. o. Uöl zisk ñ doklady (pokraëov nì) V svèm p edch zejìcìm p ÌspÏvku v PO 11/2004 jsem se zmìnila o dokladech, nezbytn ch pro potvrzenì opr vnïnosti a zjiötïnì v öe majetkovè jmy, majìcì povahu uölèho zisku. Jen pro p ipomenutì shrnuji, ûe ölo o p izn nì k dani z p Ìjmu za p edch zejìcì kalend nì rok, penïûnì denìk za totèû ËasovÈ obdobì a takè za obdobì, tïsnï p edch zejìcì ökodnè ud losti a z znamy o provozu vozidla, je-li poûadavek uplatnïn v souvislosti se ökodu na tomto vozidle. Likvid tor rozhodnï neudïl chybu, poû d -li o p edloûenì tïchto doklad ihned, jakmile zjistì, ûe poökozen n rok na uöl zisk vznesl nebo vznese. VhodnÈ je d le poû dat poökozenèho o vlastnì vyëìslenì uölèho zisku. I kdyû se nïkdy likvid tor tento poûadavek vznèst ob v, neboù poökozen pak na svèm v poëtu trv, jednoznaënï jej mohu jen doporu- Ëit. P edevöìm takov v poëet pod prvotnì informaci o p edstavï poökozenèho o v öi odökodnïnì, coû je mimochodem nïkdy dokonce Ë stka niûöì, neû by vyplynulo z jin ch p edloûen ch doklad. Nezanedbateln je tèû skuteënost, ûe v poëet poökozenèho v nïkter ch p Ìpadech usnadnì orientaci likvid tora v p Ìjmech a v dajìch poökozenèho. Za hlavnì p Ìnos tohoto poûadavku vöak povaûuji fakt, ûe ËÌm konkrètnïji je vznesen poûadavek urëen, tìm lèpe se s nìm argumentaënï likvid tor vypo d, neboù vïtöinou je tento poûadavek p emrötïn a dalöì doklady jej nepotvrzujì. Je vûdy lèpe vyvr - tit p edstavu poökozenèho konkrètnìm zd vodnïnìm nespr vnostì jeho v poëtu, neû obecn m vysvïtlov - nìm vlastnìho v poëtu likvid tora. Samoz ejmï, ûe uvedenè doklady v adï p Ìpad nestaëì. Pr vï z jejich anal zy vöak zpravidla jiû lze konkrètnïji smïrovat dalöì likvidaënì öet enì a specifikovat p ÌpadnÈ dalöì doklady, pro vlastnì v po- Ëet nezbytnè. V jednom z posuzovan ch p Ìpad jsem nap Ìklad mïla stanovit uöl zisk provozovatele restauraënìho za ÌzenÌ. Po anal ze penïûnìho denìku jsem zjistila, ûe kromï standardnìch p Ìjm z trûeb obdrûel v jednom ze sledovan ch mïsìc jeötï dalöì p Ìjem, a to v nezanedbatelnè v öi. Na m j konkrètnï smïrovan dotaz sdïlil poökozen, ûe uveden p Ìjem zìskal z mimo- dnèho a jednor zovèho odprodeje z sob. Protoûe takov p Ìjem nelze povaûovat za to, co mohl poökozen s pravdïpodobnostì hraniëìcì s jistotou oëek vat i v obdobì, pro kterè se uöl zisk zjiöùoval, do v poëtu pr mïrnèho p Ìjmu jej nebylo moûnè zahrnout, coû koneën v sledek pomïrnï v znamnï ovlivnilo. Jen z daúovèho p izn nì p itom takovou Ñanom liiì nelze zjistit, neboù jsou tam uvedeny p Ìjmy celkovè, bez podrobnïjöìho rozliöenì. MÈnÏ Ëasto, neû by bylo pot ebnè, je od poökozenèho vyûadov - no p edloûenì daúov ch doklad (faktur) za urëitè ËasovÈ obdobì. Jedn se p itom o mimo dnï d leûitè doklady, kterè vìce neû ostatnì pod vajì informace o tom, jakè Ëinnosti a za jakou cenu poökozen v rozhodnè dobï vykon val. Ani ze samotnèho penïûnìho denìku to totiû nelze zjistit p esnï, coû je rozhodujìcì, zejmèna pokud podnikajìcì osoba Ëtuje v soustavï jednoduchèho ËetnictvÌ, tudìû jinè evidenënì doklady v podstatï nem. P Ìjmy (ale i v daje) proch zejì penïûnìm denìkem tak, jak proch zejì pokladnou Ëi Ëtem poökozenèho, coû ne vûdy ËasovÏ odpovìd zkoumanèmu obdobì. OËividnÈ je to zejmèna u sezûnnìch typ ËinnostÌ a u dlouhodobïjöìch zak zek. TakÈ urëit negativnì platebnì mor lka z kaznìk zp sobuje, ûe poökozen p Ìjem za odvedenou pr ci zìsk mnohem pozdïji, neû by dnï mïl, a tudìû Ëasto i mimo obdobì, z nïhoû p i v poëtu vych zìme. Samoz ejmï zcela p esnè situace se v r mci likvidaënìho öet enì lze dop trat jen s mimo dn mi obtìûemi, takûe nïkdy je to zbyteën komplikace. Pokud lze v p Ìjmech (a v dajìch) poökozenèho vysledovat urëitou pravidelnost, lze od posunu mezi odvedenou pracì a obdrûen m p Ìjmem odhlèdnout, neboù ve zhruba stejnèm pomïru se mu v p Ìjmech promìtajì i odmïny za pr ci, kterou provedl p ed obdobìm, kterè jsem jako z klad v poëtu zvolila. A pr vï v bïru optim lnìho obdobì, pouûitèho jako z klad v poëtu uölèho zisku, se budeme vïnovat p ÌötÏ. Teroristick tok na WTC v NewYorku p edstavoval dvï pojistnè ud losti Tak rozhodla 8. prosince 2004 porota feder lnìho soudu v New Yorku. Pro devït z vìce neû dvaceti pojiöùoven, kterè se podìlejì na krytì SvÏtovÈho obchodnìho st ediska (WTC), to bude znamenat v platu dvojn sobku limitu stanovenèho na jednu pojistnou ud lost ve v öi 1,1 mld. dolar, tedy 2,2 mld. dolar. Je ovöem velmi pravdïpodobnè, ûe se tyto pojiöùovny proti tomuto rozsudku odvolajì. Larry Silverstein, n jemce obou budov WTC, kterè pat ily spoleënosti Port Authority of New York and New Jersey, toto poslednì rozhodnutì soudu p ivìtal. Podle jeho vyj d enì pro New York Times je totiû jen potvrzenìm jeho dosavadnìho n zoru, ûe jednalo-li se o n - razy dvou samostatn ch letadel do dvou budov (to jest do obou vïûì WTC), muselo se tudìû jednat i o dvï pojistnè ud losti. Silverstein si budovy WTC pronajal na 99 let jen nïkolik t dn p ed vlastnìm teroristick m tokem. Budovy byly pojiötïny na pojistnou Ë stku celkem 3,55 mld. dolar. Pokud by tedy vöechny pojiöùovny, podìlejìcì se na krytì WTC, musely zaplatit dvojn sobek sv ch limit na riziku, Silverstein by mïl tedy öanci zìskat na pojistnèm plnïnì kolem 7 mld. dolar. V kvïtnu 2004 vöak Silverstein prohr l soudnì spor s jin mi dvan cti pojiöùovnami a zajiöùovnami v Ëele se Swiss Re, protoûe tehdy soud rozhodl zcela opaënï, ûe se jedn jen o jednu pojistnou ud - lost. Proti tomuto rozsudku se Silverstein n slednï odvolal, takûe v plata koneënè Ë stky pojistnèho plnïnì, jeû nenì dosud zn ma, se v tomto p ÌpadÏ opozdì do rozhodnutì odvolacìho soudu. Agentura Bloomberg uv dì, ûe na celkovèm pojistnèm plnïnì pro jednu pojistnou ud lost se podìlejì n sledujìcì pojiöùovny v milionech dolar takto: Allianz (SCOR) 355,0 Industrial Risk Insurers 237,2 St. Paul Travelers 210,6 Royal Specialty 127,8 Allianz AG 77,9 Gulf Insurance 65,0 Zurich American Insurance 45,7 TIG Insurance 9,1 Twin City Fire Insurance 2,5 R znì pojistitelè dosud vyplatili na n hrad ch za zniëenè SvÏtovÈ obchodnì st edisko Ë stku p esahujìcì 2,03 mld. dolar. N jemce Silverstein jiû utratil za soudy a advok ty vìce neû 125 mil. dolar. Prost edky, jeû newyorsk developer z pojistnèho plnïnì nynì m ûe zìskat, slìbil pouûìt na obnovu mìsta zn mèho jako Ground Zero, kde dvojëata SvÏtovÈho obchodnìho st ediska st la. NovÈ centrum i s pam tnìkem, kter bude p ipomìnat tragickou ud lost, by tu mïlo vyr st cca do deseti let. Z kladnì k men k VÏûi svobody byl jiû 4. Ëervence 2004 poloûen. Podle pl n se bude jednat o nejvyööì stavbu na svïtï o celkovè v öi 1776 stop (541 metr ). Michal äkorpil POJISTNÝ OBZOR 2/

17 Kdyû jsem byl vysl n na p Ìsluön vyööì mìsta k osobnìmu projedn nì û dosti, o kterè jsem jiû p edem pochyboval, ûe bude vyslyöena, neëekal jsem tak p ÌvÏtivÈ p ivìt nì a vst Ìcn pr bïh jedn nì. Musel jsem p sobit zak iknutï, protoûe nemile vyhlìûejìcì kompetentnì pracovnìk mï st le povzbuzoval sice nepatrn m, ale znateln m obëasn m pok vnutìm hlavy se souëasn m p imhou enìm oka. Najednou jsem mïl navrch. Odv ûnï jsem uv dïl d vody nutnosti p ijetì û dosti a vysvïtloval z pory jejìho nenaplnïnì. NadÏje, ûe jì bude vyhovïno, se zaëaly zd t re- lnè a st le se zvïtöovaly. Nakonec jsem vöak û dost zamìtnul. Jeho Ñpovzbuzov nìì nebylo totiû niëìm jin m neû nervov m z - ökubem ñ tikem, kter nezbytnï doprov zel nejen n ö dialog. Stal jsem se obïtì z mïny osobitèho, leë nez mïrnèho projevu za jeden z mnoha zp sob mimoslovnì komunikace. Kdo o nì nic nevì, nebo na ni nedb, tomu se to st t nem ûe. Nelze nekomunikovat Vöude tam, kde se setk ËlovÏk s ËlovÏkem, doch zì ke sdïlov nì. ÑNenÌ moûnè nekomunikovatì znì prvnì vïta teorie soci lnì komunikace. LidÈ si vymïúujì informace, ale i postoje k nìm a k partnerovi. Hovo Ì nejen sty, ale souëasnï nevïdomky i tïlem. PsychologovÈ tvrdì, ûe eë tïla je naöìm podvïdomìm vnìm na velmi silnï a slova jako abstraktnì pojmy jsou aû druhotnè. Mluva tïla zvyöuje roveú dorozumìv nì, je nezbytn m doplúkem slovnì komunikace. JejÌm j drem je kontakt oëì a mimika obliëeje, doprov zen gestikulacì. V znamn je pohled, kter m zd razúujeme pozornost, vyjad ujeme souhlas Ëi odmìtnutì. PlnÌ takè funkci synchronizace. P i dialogu se mluvìcì zpravidla mènï dìv na sv j protïjöek, neû ten, kter naslouch. UmoûÚuje mu to lepöì koncentraci na obsah v povïdi. P ed ukonëenìm se vöak na nïho podìv p Ìmo, jako by naznaëoval: uû konëìm, teô mluv ty. Ten, kdyû se ujme slova, vïtöinou pohled odvr tì. Komunikace beze slov doc. Ing. Miroslav Str nsk, CSc. HistorickÈ zkuöenosti Paul Ekman, jeden z nejv znamnïjöìch soci lnìch psycholog, uv dì, ûe svaly v naöem obli- Ëeji n m umoûúujì vìce neû tisìc r zn ch v raz obliëeje. SdÏlujeme jimi emoce ñ pocity, n lady, afekty, z jem o sblìûenì ñ nav zanì d vïrnïjöìho vztahu, snaûìme se vytvo it u druhèho dojem Ñkdo jsem j ì, chceme z mïrnï ovlivnit postoj partnera, usmïrnit chod vz jemnèho styku. Z prim rnìch emocì ve v razech obliëeje najdete: ötïstì ñ neötïstì, klid ñ rozëìlenì, p ekvapenì ñ zklam nì, strach ñ stav bez obav, radost ñ smutek, spojenost ñ nespokojenost, z jem ñ nez jem. NÏkdy Ñkamennou tv hr Ëe pokeruì u lidì, kte Ì se dovedou ovl dat, p etva ovat skr vat za maskou. P ed dvïma tisìci let uëil Marcus Tullius Cicero svè û ky, ûe vöechna hnutì mysli majì spojovat s pohyby rukou a paûì, aby tak dokreslili smysl slova. BÏhem v voje lidskè spoleënosti se mimoslovnì dorozumìvacì prost edky postupnï vyvìjely, objevovaly se novè, jinè ztr cely svoji funkci. Doch zelo k pokus m o systematizaci. ÿìmsk uëitel eënictvì Quintilianus jich sestavil v prvnìm stoletì naöeho letopoëtu tèmï sto pades t. Mluvit pro uöi a oëi Nezanedbateln je nez vislost nonverb lnì komunikace na sluchovèm p Ìjmu. Vyvol v okamûitou reakci a umoûúuje p ed vat informaci i v pr bïhu rozhovoru. Aniû byste mluvìcìho p eruöili, m ûete vyj d it zdvo il nesouhlas zavrtïnìm hlavy. ObdobnÏ ho m ûete smïvem nebo souhlasn m pok vnutìm povzbudit, aby pokra- Ëoval. P i slovnì komunikaci musìte Ëekat, aû na v s p ijde ada. Neverb lnì projevy doplúujì a zesilujì myölenkov obsah toho, co Ìk me slovy, zvyöujì roveú sdïlov nì, v slednost zapamatov nì. Z kladem je, aby hovo ÌcÌ Ñmluvil pro uöi a oëiì a jeho protïjöek mobilizoval sluch a zrak, bedlivï naslouchal a soust edïnï se dìval. Komunikace z oëì do oëì, tv Ì v tv je ËinnÏjöÌ neû jak koli jin zp sob. PouûÌv ho kaûd, kdo chce uspït. Zkuöen obchodnìk s pojistn mi produkty nikdy neuv dì nabìdku cen pìsemnï nebo telefonem. Zbavil by se tak moûnosti sledovat klienta a p izp sobit jedn nì jeho reakcìm, aù jiû vïdom m nebo nevïdom m, kterè mu poskytujì informace pot ebnè pro moûnè zv öenì ceny a û d nì tvrdöìch prodejnìch podmìnek. Vliv na ÌzenÌ Budeteñli d slednï vyuûìvat prost edky mimoslovnì komunikace v ÌdÌcÌ Ëinnosti, zv öì se Ëinnost udìlen ch p Ìkaz, zn sobì se p sobenì a posìlì se v ö vliv na pod ÌzenÈ pracovnìky. Nebudete muset Ñ Ìkat vöechno dvakr tì. Orientace v neverb lnìch vyj d enìch v raznï zv öì öance na spïch, vzroste v slednost vaöì ÌdÌcÌ pr ce. P i mimoslovnìm doprovodu dbejte, aby: * mïl shodn v znam se sdïlovan m obsahem; * byl bezprost ednì, p irozen, spont nnì, se sugestivnìm Ëinkem; * nep itahoval vìce pozornosti neû eë sama; * nebyl samo Ëeln, navazoval na vy ËenÈ slovo; * p sobil esteticky, v projevu byl nen padn, ne vöak p ehlèdnuteln ; * byl pouûit v pravou chvìli, v okamûiku, kdy je t eba upozornit, zd raznit, p esvïdëit; * rozhovor nezaëìnal, ani nekon- Ëil n hl m, nevhodn m, k eëovit m mimoslovnìm doplúkem; * se jednotlivè projevy nep ekr valy a vhodnï pouûitè byly navz jem sladïny; * synchronizov n s tokem eëi zvyöoval jejì srozumitelnost. P sobivïjöì neû slovo Slovo jsme obvykle schopni uhlìdat, mimoslovnì sign ly vöak vysìl me automaticky a podvïdomï. NÏkterÈ z nich jsou aû pïtkr t p sobivïjöì neû mluvenè slovo. Ztr - cejì vöak svou Ëinnost a st vajì se aû smïön mi, jsou-li neobvyklè, ot elè nebo stereotypnï opakovanè. PouûÌvejte je st ÌdmÏ, nebuôte na nï skoupì jako FinovÈ Ëi p ehnanì jako jsou MexiËanÈ a ItalovÈ. Takov m se vysmìval J. A. Komensk : ÑK v sebou sem a tam, ruce zdvìh do v öe, h zì oëima, sebou vrtì, hledì buô vzh ru nebo v jedno mìsto, dìv se na jedinou osobu, rozvaluje se po kated e, bouch do stolu, ryje hlavou i rameny, jako by nïco dob val, schov v se Ë steënï za katedru, takûe se zd bezruk, nah b tïlo brzy dop edu, brzy dozadu, jednou se nadn öì na prsty a podruhè se spouötì na paty; nïkte Ì by i uöima h bali, kdyby je p Ìroda nebyla uëinila nehybn mi.ì Z historickèho pohledu jsou neverb lnì vyjad ovacì prost edky staröì formou lidskè komunikace neû eë. P edch zejì zrodu jazyka tèmï o jeden milion let. P es velk komunikaënì pokrok verb lnìho sdïlov nì hrajì s soci lnì komunikaci st le mimo dnou roli. VyuûÌvejte je p i kaûdèm slovnìm vystoupenì. PozornÏ sledujte, co v m jimi druh chtïl Ìci. Vyhnete se nespr vnè interpretaci slovnìho sdïlenì. ZlepöÌ se vaöe komunikace s lidmi. Budete spïönïjöì. 18 POJISTNÝ OBZOR 2/2005

18 V e l k È p o j i s t n È u d l o s t i Vroce 1891 se v Praze konala Zemsk jubilejnì v stava. Jednou z mnoh ch technick ch atrakcì byla i elektrick dr ha, prvnì na zemì hl. m. Prahy. JejÌm z izovatelem a provozovatelem v jednè osobï byl Ëesk vyn lezce a podnikatel Frantiöek K iûìk. Koncesi ke stavbï obdrûel 11. kvïtna Traù byla jednokolejn, pouze na koneën ch stanicìch u restaurace v Letensk ch sadech, kde navazovala na koneënou stanici pozemnì lanovè dr hy, a u hornìch vrat do Kr lovskè obory byly kr tkè dvojkolejnè seky, tzv. vidlicovitè obratiötï. Maxim lnì povolen rychlost byla 10 km/hod. Jiû 6. Ëervence tèhoû roku byla provedena zkuöebnì jìzda. JeötÏ ve zkuöebnìm provozu doölo k historicky prvnì dopravnì nehodï elektrickè tramvaje v Praze, naötïstì pouze s hmotnou ökodou. Praûsk dennìk 15. Ëervence napsal: ÑP edevëìrem odpoledne byla na elektrickè dr ze podniknuta zkouöka na jìzdu. P ed domem Ë. 308 setkal se vagûn s jednosp eûn m peka sk m povozem. K Ú se ulekl a odskoëil stranou, p iëemû strhl v z na koleje, kde se t û s vagûnem srazil a znaënï poökozen byl. Pan K iûìk nabìzì peka i Janu Vyhnalovi 20 zlat ch odökodnèho.ì Z dneönìho pohledu se v öe popsan nehoda zd spìöe smïvn, bohuûel nïkterè z dalöìch nehod praûsk ch tramvajì mïly aû katastrofickè n sledky s velkou hmotnou ökodou, tïûk mi zranïnìmi a obïtmi na lidsk ch ûivotech. N - slednï pak doch zelo k nemalèmu pojistnèmu plnïnì, neboù provoz byl vûdy ve vöech ohledech pojiötïn. NejhoröÌ nehody se st valy v nep ehledn ch secìch trati a p edevöìm v mìstech velkèho sp du. Prim v tom hr ly p edevöìm ulice Chotkova, Francouzsk, dneönì ulice Milady Hor kovè, traù k VÌtÏznÈmu n mïstì, ale i nïkterè dalöì. Sv j podìl mïlo i poëasì, zvl ötï podzimnì plìskanice, mlha a p edevöìm spadanè listì na kolejìch, kterè mïlo neblah vliv na Ëinnost brzdnèho systèmu. O jednè z velk ch nehod praûsk ch tramvajì informoval svè Ëten e 11. ledna 1938 Ëasopis Letem svïtem: ÑNejvÏtöÌ dopravnì katastrofa v Praze. V p tek 7. ledna t.r. Nehody praûsk ch tramvajì stala se v 18. hod. na VÌtÏznÈm n - mïstì v DejvicÌch straön katastrofa garnitury voz elektrickè trati Ë. 11. Na svahu od PraönÈho mostu vyjely vozy z kolejì a Ìtily se po VÌtÏznÈm n mïstì, aû prvnì v z narazil na sloup elektrickè svìtilny a p evrhl se. P i neötïstì p iöla o ûivot 17let M. PiËmanov, kromï toho bylo p es 50 tïûce a lehce zranïn ch. Mezi postiûen mi jest i öèfredaktor naöeho listu V. Mach, kter utrpïl zranïnì lehëìho r zu.ì Dne 15. ledna 1950 kr tce po 23. hodinï se nepoda ilo idiëi tramvaje Ë. 1 ubrzdit soupravu na svaûitè FrancouzskÈ ulici ve VröovicÌch. Ta projela velkou rychlostì stanicì a v oblouku do MoskevskÈ ulice vyjela z kolejì a pokraëovala rovnï po chodnìku smïrem do RuskÈ ulice. Tady narazila do vchodu prodejny potravin. V sledkem tïûkè nehody bylo 112 zranïn ch, vëetnï t Ì Ëlen pos dky. TragickÈ n sledky mïlo hazardèrstvì idiëe vojenskèho n kladnìho automobilu s vlekem v seku mezi M nesem a N rodnìm divadlem 25. Ëervna 1961 odpoledne. Ten zaëal p edjìûdït soubïûnï jedoucì tramvaj vlevo a ËelnÏ se srazil s protijedoucì tramvajì. P i tom se utrhl automobilov p ÌvÏs, kter narazil do p edjìûdïjìcì tramvaje a dostal se aû na chodnìk. Na mìstï zem el velitel vojenskèho automobilu a 34 osoby byly zranïny. K tïm velk m tramvajov m nehod m bezesporu pat Ì ta, kter mïla 23. z Ì 1962 ve hod. svè tragickè vy stïnì na n roûì Strossmayerova n mïstì a ulice Dukelsk ch hrdin. Shodou okolnostì byl n hodn m oëit m svïdkem tèto nehody autor tohoto Ël nku. P i jìzdï dneönì ulicì Milady Hor kovè ve smïru do centra zjistil idië motorovèho vozu linky Ë. 11, ûe nefunguje elektrodynamick brzda. Souprava p ibrzôovan pouze ruënì brzdou nabrala velkou rychlost a na k iûovatce, kde byla v hybka nasmïrovan vpravo, doölo k vykolejenì celèho tramvajovèho vlaku, sest vajìcìho se z motorovèho vozu a dvou voz vleën ch. Motorov v z p ejel nap ÌË ulicì, p ekonal i chodnìk a vrazil do prodejny potravin Pramen. P ed obchodem prod vala u mobilnìho pultu prodavaëka ovoce, ta byla na mìstï mrtv. D le bylo 46 cestujìcìch zranïno, z toho t i tïûce. Mnoho z nich po ez no lomky skel, neboù v tè dobï byla okna tramvajì jeötï zasklìv na bïûn m sklem. NaötÏstÌ se nehoda stala p Ìmo p ed stanoviötïm PraûskÈ z chrannè sluûby, a tak se zranïn m dostalo okamûitè kvalifikovanè lèka skè a zdravotnickè pomoci, ale i sanitnì vozy to mïly na mìsto doslova p r metr. Dlouho z st vala v pamïti i nehoda, kter se stala u stanice Chotkovy sady, ve smïru do centra, ËasnÏ r no dne 31. kvïtna Zde se nepoda ilo vlivem öpatnè techniky jìzdy idiëce ubrzdit vlakovou soupravu sloûenou z motorovèho vozu a vleënèho vozu, kter byl Praûany i doprav ky slangovï naz v n krasin. V prudkè zat Ëce vleën v z vykolejil a p evr til se. TÌm byl strûen i motorov v z, kter se sice nep evr til, ale byl obr cen do protismïru. I tato nehoda mïla tragickè n sledky, dvï osoby zahynuly na mìstï a dalöì t i utrpïly smrteln zranïnì. TÏûce bylo zranïno 16 a lehce dalöìch pades t cestujìcìch. PoslednÌ zde vzpomenut tragedie se odehr la 17. nora 1982 a m bohuûel smutn prim t v poëtu usmrcen ch osob. Vöe zp sobila nepozornost idiëe tramvaje Ë. 26, typu T1, kter nedaleko äpejcharu vjel velkou rychlostì do nespr vnï nastavenè v hybky. Ta mìsto na rovno smïrovala v z do pracovnìho tramvajovèho obratiötï äpejchar. Tramvaj vykolejila a p evr tila se na bok. GejzÌr jisker a oblaka prachu doprov zely konec jejì neöùastnè jìzdy. V z se dostal do protismïru, kde zachytil jedoucì osobnì auto, zdemoloval sloup ve ejnèho osvïtlenì i ochrannè z bradlì na chodnìku. P es rychl z sah vöech p Ìsluön ch sloûek si nehoda vyû dala krutou daú. Sedm osob zahynulo, dvan ct jich bylo s tïûk mi zranïnìmi p evezeno do nemocnice a dalöìch 43 cestujìcìch i idië tramvaje vyv zli s lehk mi zranïnìmi. Josef Hrubeö POJISTNÝ OBZOR 2/